KSBR 63 A 5/2020-81

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Faisala Husseiniho, Ph. D., a JUDr. Mariana Kokeše, Ph. D., ve věci navrhovatele: Pro TOP Vysočinu, koalice tvořená politickými stranami a hnutíma) TOP 09, IČO: 71339728 sídlem Opletalova 1603/57, 110 00 Prahab) Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) IČO: 44266740 sídlem Rybná 716/24, 110 00 Prahac) Klub angažovaných nestraníků IČO: 00539996 sídlem Klínecká 1224/14, 152 00 Praha za účasti dalších účastníků řízení:

1) Krajský úřad Kraje Vysočina sídlem Žižkova 57, 587 33 Jihlava

2) K. K.

3) Starostové pro Vysočinu, společná kandidátní listinaa) hnutí Starostové a nezávislí, IČO: 26673908 sídlem Malostranské náměstí 266/5, 118 00 Prahab) SNK Evropští demokraté, IČO: 70869553 sídlem Pernštýnské náměstí 117, 530 02 Pardubice, oba zastoupeni advokátem Mgr. Lukášem Rothanzlem sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice

4) K. D.

5) Komunistická strana Čech a Moravy sídlem Politických vězňů 9, 111 21 Praha zastoupená advokátem JUDr. Čestmírem Kubátem, CSc. sídlem Maiselova 19, 110 00 Praha o návrhu na neplatnost volby kandidáta ve volbách do zastupitelstva Kraje Vysočina konaných ve dnech 2. – 3. 10. 2020, takto:

Návrh na neplatnost volby kandidáta ve volbách do zastupitelstva Kraje Vysočina konaných ve dnech 2. – 3. 10. 2020 se zamítá.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

I. obsah návrhu

V návrhu podaném u soudu dne 16. 10. 2020 navrhovatel uvedl, že se jako koalice s názvem Pro TOP Vysočinu [tvořená politickými stranami TOP 09 a Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska) a politickým hnutím Klub angažovaných nestraníků] zúčastnil v Kraji Vysočina voleb do zastupitelstev krajů konaných ve dnech 2. a 3. 10. 2020. Je tak „politickou stranou“ ve smyslu § 90 odst. 1 zákonač. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Návrhem se domáhal vyslovení neplatnosti volby kandidáta ve volbách do zastupitelstva Kraje Vysočina konaných ve dnech 2. a 3. 10. 2020. Konkrétně se mělo jednat o MgA. K. K., kandidátkuč. 6 na kandidátní listině Starostové pro Vysočinu, a pana K. D., kandidátač. 4 na kandidátní listině Komunistické strany Čech a Moravy (dále jen „KSČM“). Zároveň navrhl, aby soud vyhlásil zvoleným zastupitelem Kraje Vysočina Ing. Z. D., kandidátač. 1 na kandidátní listině Pro TOP Vysočinu, a Bc. B. K., kandidátkuč. 2 na kandidátní listině Pro TOP Vysočinu.

Kandidáti, jejichž volba byla napadena, se umístili na posledních dvou místech ze zvolených kandidátů a obsadili poslední dva mandáty (z celkem 45) v zastupitelstvu Kraje Vysočina, kdy přepočet hlasů na mandáty byl učiněn na základě tzv. D‘Hondtovy metody. Navrhovatel však nevylučuje, že v případě provedení přezkumu volebních výsledků soudem bude zjištěno, že volební vady se promítly do volby kandidátů a jejich pořadí ve větším rozsahu a tudíž se neplatnost volby kandidátů týká i jiných než výše označených kandidátů. V této souvislosti navrhovatel odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu 19. 11. 2017, č. j. Vol 58/2017-187, publikované podč. 3682/2018 Sb. NSS (všechna zde uvedená rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).

Navrhovatel dále uvedl, že v rámci předmětných voleb do zastupitelstva Kraje Vysočina bylo celkem vydáno 161 439 volebních obálek, odevzdáno 161 322 obálek, vyhodnoceno jako platných bylo 159 447 hlasů, tj. platných hlasů bylo 98,84 %. Neplatných hlasů bylo 1 875, tj. 1,16 %. Navrhovatel v předmětných volbách získal 7 972 hlasů, což představuje procentuální zisk 4,99978049 %. K překročení 5% hranice stanovené § 43 odst. 1 zákonač. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o volbě do zastupitelstev krajů“) k postupu do skrutinia, vstupu do zastupitelstva a získání v tomto případě dvou mandátů v zastupitelstvu Kraje Vysočina, navrhovateli chyběl zisk jednoho hlasu.

Navrhovateli je známo, že samotná skutečnost, že výsledek předmětných voleb ve vztahu k navrhovateli a zisku mandátů v zastupitelstvu Kraje Vysočina byl nejtěsnější možný a zisk jednoho jediného hlasu by znamenal zásadní změnu volebního výsledku, není důvodem pro soudní přezkum ve smyslu přepočtu odevzdaných hlasů v předmětných volbách. Je však potřeba uvést, že takto těsný rozdíl jednoho hlasu představuje bezprecedentní situací a každé pochybení při sčítání hlasů v neprospěch navrhovatele mohlo ovlivnit výsledek předmětných voleb, a to včetně volby kandidátů, kteří získají na čtyři roky mandát zastupitele Kraje Vysočina. Navrhovatel má přitom za to, že z jím popsaných důvodů byla porušena ustanovení zákona o volbách od zastupitelstev krajů způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby vybraných kandidátů, a tudíž je jeho návrh důvodný.

V první řadě zmínil navrhovatel skutečnost, že jeho kandidátům nebyly započítány přinejmenším některé preferenční hlasy. Navrhovatel totiž obdržel vícero oznámení od jednotlivých voličů, kteří tvrdí, že v předmětných volbách odevzdali hlas navrhovateli a zároveň postupem dle § 32 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev krajů využili možnosti vyznačit preferenčním hlasem kandidáta, kterému dali přednost, avšak tento preferenční hlas dle oficiálních výsledků voleb nebyl zohledněn a započítán, neboť u „jejich“ preferovaného kandidáta je uvedeno, že neobdržel žádný preferenční hlas (v tomto směru navrhovatel odkázal na výsledky voleb zveřejněné na internetových stránkách www.volby.cz). Navrhovateli je tak známo nejméně dvanáct takových případů, kdy v deseti případech disponuje písemnými prohlášeními voličů. V případě dvou osob navrhovatel disponuje jejich shodným svědeckým prohlášením, že v předmětných volbách ve volebním okrsku Velké Meziříčíč. 1 volily navrhovatele a zároveň udělily preferenční hlas kandidátovič. 41, J. M., ačkoli tento kandidát podle oficiálních výsledků získal v daném volebním okrsku pouze jeden preferenční hlas.

Navrhovatel má proto za to, že existuje důvodná obava, že nedošlo jen k chybnému započítání preferenčního hlasu, ale že mohlo dojít i k nesprávnému vyhodnocení platnosti či úplnému opomenutí hlasu pro navrhovatele a tudíž navrhovateli nebyl připsán hlas, ačkoli k tomu nebyl důvod. V této souvislosti navrhovatel doplňuje, že nesprávné vyhodnocování platnosti hlasů při předmětných volbách mohlo být způsobeno i nedostatečným proškolením jednotlivých členů okrskových volebních komisí s ohledem na epidemii covid-19. Standardním procesem v předchozích volbách bylo podrobné proškolení minimálně zapisovatele, předsedy a místopředsedy volební komise ve vztahu k zákonu o volbách do zastupitelstev krajů. V rámci tohoto školení bývají okrskové volební komise poměrně podrobně seznámeny i s procesem sčítání a vyhodnocování hlasů, a to jak neplatných, tak preferenčních. Vzhledem k letošní epidemiologické situaci však klasické školení bylo zrušeno a nahrazeno jen informačním dopisem. Právě absence školení tak je dalším faktorem vedoucím k chybovosti komisí.

Jím popsané skutečnosti považuje navrhovatel za „zvláště významnou indicii“, která je způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti volebního výsledku, jak vyplývá i z judikatury Nejvyššího správního soudu. Navrhovatel proto navrhl, aby Krajský soud v Brně alespoň ve volebních okrscích, v nichž došlo k popsaným pochybením, sám hlasovací lístky jednotlivě posoudil a zjistil, zda jsou platné či nikoliv, odpovídají volebním výsledkům a zda případné chybné započítání preferenčních hlasů nemohlo ovlivnit celkové výsledky předmětných voleb. V případě, že soud zjistí v uvedených okrscích pochybení, navrhovatel navrhl, aby soud přistoupil ke kontrole a přepočtu hlasů ve všech volebních okrscích v Kraji Vysočina.

Nad rámec výše uvedeného navrhovatel doplnil, že na základě písemného prohlášení členky volební okrskové komise Třebíčč. 1, zjistil, že v předmětných volbách došlo k závažnému pochybení, neboť ve volební místnosti Základní školy Benešova, volební okrsky Třebíčč. 4, č. 5 a č. 6 (navrhovateli není známo, ve kterém z těchto tří volebních okrsků k pochybení došlo) bylo umožněno volit voliči, který nebyl zapsaný ve voličském seznamu daného místa (volební místnosti). Navrhovatel má za to, že v daných okrscích mohlo dojít k nesprávnému vyhodnocování oprávněnosti voličů volit a odevzdaných a platných hlasů a je tak dán důvod, aby soud sám přepočetl v těchto okrscích odevzdané hlasy a posoudil jejich platnost.

V rámci další argumentace navrhovatel uvedl, že ke zřejmé volební vadě a pochybení při zjišťování výsledků voleb došlo ve volebním okrsku Velké Meziříčíč. 1, kde podle oficiálních výsledků předmětných voleb bylo voličům vydáno celkem 307 obálek, avšak odevzdáno bylo 312 obálek, z toho 310 bylo s platnými hlasy. Z toho je zřejmé, že zcela chybně a nelogicky bylo odevzdaných obálek i platných hlasů více než vydaných obálek, tj. účastnících se voličů. K této výjimečné, avšak o to závažnější, situaci došlo celkově jen ve třech volebních okrscích v celé České republice. Tato chyba je nestandardní, a to i z důvodu, že na ni opakovaně upozorňuje program, do kterého se volební výsledky z volebních okrsků zapisují. Je pravděpodobné, že na chybu byla upozorněna i volební okrsková komise ve volebním okrsku Velké Meziříčíč. 1. Je tak velmi zarážející, že přesto byly chybné výsledky do systému takto nahrány, přičemž lze se jen domnívat, zda tak bylo učiněno nedopatřením či se mohlo jednat o úmysl, ať už s jakýmkoli záměrem. Navrhovatel tak má za to, že skutečnost vyššího počtu odevzdaných hlasů než vydaných obálek je sama o sobě natolik závažnou indicii, že v daném volebním okrsku mohlo dojít k volebním vadám a pochybením volební komise při sčítání hlasů, které by mohlo ovlivnit výsledek předmětných voleb, že by soud měl přistoupit k přepočtu hlasů ve volebním okrsku Velké Meziříčíč. 1.

V rámci třetí argumentační linie navrhovatel upozornil na vysoký počet neplatných volebních lístků (hlasů) přinejmenším v některých volebních okrscích.

V předmětných volbách byl kraj Vysočina „rozdělen“ do celkem 1 138 volebních okrsků. Průměrný podíl neplatných hlasů v těchto volebních okrscích činí 1,16 %, přičemž ve 445 z nich nebyly zjištěny žádné neplatné hlasy. Navrhovatel si je vědom, že procentuální podíl neplatných hlasů se v jednotlivých volebních okrscích liší a počítá s určitou tolerancí. Navrhovatel tak uvádí, že v celkem 1011 volebních okrscích nedosáhl podíl neplatných hlasů 3 %. Ve 127 volebních okrscích však procentuální podíl neplatných hlasů činil 3 % a více. Pokud navrhovatel eliminuje z těchto 127 volebních okrsků ty, kde jsou méně než 3 neplatné hlasy, získá celkem 58 volebních okrsků, kde počet neplatných hlasů byl vyšší než 3 a zároveň tento podíl činil alespoň 3 % ze všech odevzdaných hlasů.

Navrhovatelova metodika tedy požaduje více jak dvojnásobný podíl neplatných hlasů oproti průměru v předmětných volbách do zastupitelstva Kraje Vysočina a zároveň vylučuje obce s malým počtem obyvatel, kde i jeden jediný hlas může znamenat několikaprocentní podíl neplatných hlasů. Navrhovatel má za to, že pro takto vysoký výskyt neplatných hlasů neexistuje rozumné vysvětlení a je zde riziko, že při vyhodnocování a sčítání volebních lístků mohlo dojít k omylům a pochybením v neprospěch navrhovatele. Navrhovatel se i s ohledem na skutečnost, že výsledek voleb ovlivnil 1 hlas, domnívá, že chybí bezpečná jistota o správnosti zveřejněných výsledků voleb a je nezbytné tuto jistotu nastolit. Soud by si proto i v tomto případě měl sám vyžádat veškerou volební dokumentaci a přistoupit k přepočítání a kontrole volebních lístků odevzdaných v předmětných volbách v označených volebních okrscích a ověřit správnost údajů o počtu neplatných hlasů a o počtu hlasů pro jednotlivé kandidátní listiny. To by podle navrhovatele nepochybně přispělo k utvrzení vysoké úrovně právní i politické kultury v České republice.

Z jím označených 58 volebních okrsků navrhovatel navrhuje soudu věnovat zvýšenou pozornost těm, kde je procentuální podíl neplatných hlasů výrazným způsobem vyšší oproti průměru, kdy za tyto volební okrsky navrhovatel označuje ty, kde podíl neplatných hlasů dosáhl 7 % a více. Dále navrhovatel navrhl soudu, aby se pro účely přepočtu volebních lístků taktéž zaměřil z 58 označených volebních okrsků na ty, kde byl zjištěn významně vyšší počet neplatných hlasů oproti průměru a ostatním okrskům. Vzhledem k tomu, že průměrný počet neplatných hlasů na volební okrsek v předmětných volbách činí 1,165 hlasů, považuje navrhovatel za volební okrsky vychylující se výrazně oproti průměru ty, kde počet neplatných hlasů dosahuje alespoň více než trojnásobný počet oproti průměru.

Navrhovatel je si vědom, že pro to, aby soud přistoupil k přezkumu volebních výsledků, musí být dána alespoň „zvlášť významná indicie“, která nasvědčuje tomu, že mohlo dojít k porušení volebního zákona takovým způsobem, který mohl hrubě ovlivnit výsledek voleb, v tomto případě volby kandidáta. Navrhovatel v této souvislosti odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2017, č. j. Vol 58/2017-187, v jehož bodě [33] Nejvyšší správní soud konstatoval, že vysoký počet neplatných volebních lístků může takovou indicii představovat zejména v případě těsného volebního výsledku. To stejné uvedl Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/2006-51, dle kterého aby soud sám přistoupil k přepočtu hlasů či přezkoumávání správnosti jejich posouzení pouze na základě důkazně nepodložené volební stížnosti, musela by jej k tomu v daném případě přimět zvláště významná indicie, která by byla způsobilá vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb. Takovou indicií by v souvislosti s posuzovaným případem mohl být například vysoký počet odevzdaných hlasů označených za neplatné v jednom či několika volebních okrscích.

Navrhovatel tak s ohledem na výše uvedené navrhl soudu, aby sám přepočítal a posoudil platnost volebních lístků odevzdaných v označených 58 volebních okrscích a pokud soud zjistí v této množině výraznější pochybení volebních komisí při sčítání a posouzení platnosti volebních lístků, aby k přezkumu volebních lístků přistoupil i v dalších volebních okrscích, kde počet odevzdaných neplatných hlasů a/nebo procentuální podíl neplatných hlasů překračuje průměrnou hodnotu.

Navrhovatel nad rámec výše uvedeného dodal, že si je vědom, že kontrola a přezkum volebních výsledků volebním soudem je až krajním prostředkem. Stejně tak si je navrhovatel vědom obvyklé a logické argumentace volebních soudů, že primární přezkum volebních výsledků má probíhat ve volebních okrskových komisích a politické strany a hnutí, popř. jejich koalice, sdružení atd., mají právo nominovat své zástupce do volebních komisí. Navrhovatel však žádá soud, aby při posouzení tohoto jeho návrhu přihlédl k aktuální velmi složité epidemiologické situaci. Navrhovatel učinil vše, co bylo v jeho silách, aby jemu nabídnutá místa ve volebních komisích obsadil svými zástupci, nicméně je třeba říci, že s ohledem na epidemii covid-19 velká část oslovených osob, z nichž značná množina byli ti, kteří již v minulosti i opakovaně byli členy volebních komisí, účast ve volební komisi odmítla. Navrhovatel tak uznává, že neměl v části volebních komisí svého zástupce, ačkoli tu možnost dostal, ale je třeba přihlédnout k aktuální nestandardní situaci.

Navrhovatel je přesvědčen, že soudu předložil dostatek důkazů a zvlášť významných indicií, na jejichž základě by mělo dojít k soudnímu přezkumu výsledků předmětných voleb. Pochybení, ke kterým ve volebním procesu v předmětných volbách došlo, naplňují (i) znaky protizákonnosti (porušení volebního zákona), (ii) je dán vztah mezi touto protizákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno, (iii) je dána zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích přinejmenším výrazně zpochybňuje volbu předmětných kandidátů (v tomto směru navrhovatel odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č. j. Vol 18/2014-46).

II. c) Vyjádření pana K. D. a KSČM

K návrhu se vyjádřil též pan K. D., kandidát, jehož volba byla napadena. Ten uvedl, že je pro něj nepochopitelné zpochybnění práce volebních komisí v osmi volebních okrscích. Koalice Pro TOP Vysočinu dle názoru pana D. měla jistě do komisí delegovány své zástupce, kteří měli spoludohlížet na řádné sčítání hlasů. Je tak zvláštní, že k chybě mělo dojít také v obci Dolní Cerekev, kde je starostou právě lídr kandidátky Pro TOP Vysočinu, Ing. Z. D. Jedním z nespokojených voličů je pak i paní L. D. z X, což vzbuzuje pochybnosti o způsobu získávání oznámení od jednotlivých voličů. Dle jmenovaného účastníka řízení se nabízí také otázka, zda nemohlo dojít v období od 3. 10. 2020 do 16. 10. 2020 k manipulaci s volební dokumentací.

Návrh se mu také jeví „jako drzost“, neboť „výsledek voleb uskupení Pro TOP Vysočinu v Kraji Vysočina je obrazem jejich práce. Výmluva na mimořádnou situaci není na místě, podmínky byly pro všechny strany a hnutí stejné. Svůj neúspěch dávat za vinu těm, kteří zajišťovali zdárný průběh voleb je nemorální.“ Účastník řízení proto s návrhem nesouhlasí a svůj mandát krajského zastupitele považuje za spravedlivě získaný v demokratických volbách.

Své vyjádření k návrhu podala i KSČM. Ta k argumentaci navrhovatele uvedla, že volby jsou tajné a nesprávné započítání preferenčních hlasů nelze bezpečně zjistit jinak než kontrolou a přepočítáním preferencí na hlasovacích lístcích. K tomu ovšem návrh nesměřuje, nejde o určení, kdo byl ze zvolených kandidátů navrhovatele zvolen, ale zda vůbec byl někdo z nich zvolen. Na celkový počet hlasů pro kandidující stranu nemají preferenční hlasy žádný vliv. Pokud se přitom v jednom okrsku objeví více obálek odevzdaných než vydaných, pak to pouze mohlo navrhovateli hlasy přidat, nikoli ubrat. Navrhovatel potřebuje prokázat pravý opak. Navíc šlo o okrsek, kde se volilo do kraje i do senátu současně. S obálkami mohli mít problémy jak voliči, tak i okrskové volební komise.

Dle KSČM námitka nepřiměřeného počtu neplatných hlasovacích lístků opět odkazuje jen na statistiku založenou na pouhé pravděpodobnosti. Může být spojen i s tím, že voliči používali jedinou obálku pro oba hlasy do senátu i kraje. V této souvislosti KSČM pokládá dotaz, „[p]roč by tu ze dvou, která zbyla po neplatném hlasování některý ze šetřílků ve volební komisi neposlal v dobré víře zpátky do oběhu. Třeba je to humorné, ale opodstatněnější, než všechny spekulace obsažené v odůvodnění návrhu dohromady“. Zároveň navrhovatel navrhuje, aby soud nejprve přepočítal hlasy ze sedmi okrsků, které jsou podle něj extrémní, „ale jeho obluzování statistikou pomíjí podstatné proměnné“. Např. tak dle KSČM neuvažuje o tom, že mnozí voliči prostě platně volit nedokážou či dokonce nechtějí a mohou se tím snažit něco vyjádřit. To, co se navrhovateli jeví jako statistický extrém, pak může být projevem sociální zákonitosti spojené s věkovým či jiným sociálním složením příslušného volebního okrsku. Možná jsou naopak ze zcela jiných důvodů extrémní ty okrsky, kde se neobjevil žádný neplatný hlas, a jejich výsledky by se měly přepočítat. Zdánlivě (statisticky) extrémní výsledky sedmi okrsků pak ani po přepočtu nemohou sloužit jako důvod pro přepočítání nakonec všech volebních výsledků nejen proto, že mezi těmito a ostatními okrsky není prokázána z hlediska vyhodnocení voleb žádná podstatná vnitřní souvislost, ale i z procesního hlediska.

KSČM také uvádí, že podle záhlaví návrhu i petitu se navrhovatel domáhá zneplatnění volby dvou kandidátů, ale po soudu žádá, aby dokazování směřovalo k neplatnosti celých voleb. Tu však „nežaluje“. Také zápisy o průběhu a výsledcích hlasování okrskových volebních komisí jsou veřejné listiny chráněné předpokladem správnosti jejich obsahu, který nestačí pouze zpochybnit, z hlediska návrhu je nutné jeho správnost spolehlivě vyvrátit právě v těch částech obsahu zápisu, které jsou pro posouzení návrhu podstatné.

KSČM své vyjádření uzavírá tak, že vzhledem k tomu, že projednávaný návrh volební koalice Pro TOP Vysočinu je odůvodněn pouhými neprokázanými tvrzeními o nedostatcích průběhu voleb, které ani nemohly mít vliv na volební výsledky, navrhuje, aby Krajský soud v Brně návrh zamítl.

Jakkoliv zřejmě došlo k protizákonnosti při evidenci počtu vydaných obálek, neexistuje přímý vztah mezi touto protizákonností a výsledkem voleb. Ani třetí bod algoritmu není v uvedeném případě splněn, jelikož navrhovatel vychází z pouhé potenciality ovlivnění výsledků voleb, ačkoliv zákon o volbách do zastupitelstev krajů po novele provedené zákonemč. 322/2016 Sb. nově požaduje, aby se již pro naplnění třetího bodu algoritmu nejednalo o pouhou potencialitu ovlivnění výsledku voleb, ale aby se jednalo o hrubé porušení zákona, které výsledek voleb skutečně ovlivnilo. Tento požadavek však v uvedeném případě není naplněn.

Jako poslední bod svého návrhu uvádí navrhovatel námitku vysokého počtu neplatných volebních lístků v některých volebních okrscích. Přitom z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, na které navrhovatel odkazuje, vyplývá, že indicií způsobilou vyvolat pochybnosti o správnosti vyhlášeného výsledku voleb by při těsném volebním výsledku mohl být například vysoký počet odevzdaných hlasů označených za neplatné v jednom či několika volebních okrscích. Je však záhodno zdůraznit, že právě Nejvyšší správní soud v roce 2010 (v rámci navrhovatelem zmiňovaného rozhodnutí) přezkoumával volební výsledky toliko v okrsku, kde podíl neplatných hlasů činil více než 10 % a počet neplatných hlasů byl 26. Volební okrsky s nižším podílem neplatných hlasů přezkoumávány nebyly. Navrhovatel tak účelově vytrhává uvedenou citaci z kontextu rozhodnutí, v němž soud volební okrsky s počtem neplatných hlasů v jednotkách nepřepočítával.

Navíc u většiny volebních okrsků jmenovaných navrhovatelem byl počet neplatných hlasů v jednotkách (povětšinou 4 neplatné hlasy). Důvodem těchto neplatných hlasů může být nepochybně i souběh voleb do krajských zastupitelstev a voleb do Senátu Parlamentu České republiky. Rozhodně tak nelze přisvědčit, že by se na některý z volebních okrsků v Kraji Vysočina měly uplatnit závěry z navrhovatelem citovaných soudních rozhodnutí. Kromě toho se jedná o obecné tvrzení navrhovatele, které není podloženo důkazy v tom směru, že by některý z platných hlasů pro jeho kandidátní listinu byl započítán jako hlas neplatný, a není tudíž z pohledu účastníků řízení důvod pro vyhovění návrhu. V tomto případě pak není dle názoru účastníků řízení naplněn ani jeden z bodů algoritmu posuzování volebních stížností.

S ohledem na výše uvedené mají účastníci řízení za to, že nelze návrhu navrhovatele s ohledem na ustálenou rozhodovací praxi správních soudů k přezkoumávání volebních výsledků a nesplnění jednotlivých bodů algoritmu posuzování volebních stížností vyhovět a soud by tak měl tento návrh zamítnout. Jakkoli je nastalá situace specifická rozdílem jediného hlasu ve prospěch konkrétní kandidátní listiny, nepředkládá navrhovatel žádnou indicii ani žádný důkaz toho, že by v rámci zjišťování volebních výsledků došlo k nezapočítání hlasu ve prospěch jeho kandidátní listiny, respektive že by po přepočítání toho či jiného volebního okrsku došlo ke změně volebních výsledků, a není tedy namístě provádět přepočítávání odevzdaných hlasů, a to byť v jediném volebním okrsku v Kraji Vysočina.

III. c) Hodnocení soudu

Po zhodnocení poznatků z jednotlivých volebních okrsků soud uvádí, že dle jeho názoru se zjištěná pochybení neprojevila negativně na navrhovatelově volebním výsledku, pročež je třeba návrh zamítnout. Krajský soud v Brně dodává, že shledal určité protizákonnosti zejména v procesu zjišťování výsledků voleb (první krok shora zmíněného algoritmu), nedospěl však k názoru, že by dané protizákonnosti obstály jako skutečnosti odůvodňující vyhovění návrhu (nebyl naplněn krok druhý a třetí předmětného algoritmu přezkumu voleb).

Dle soudu je zřejmé, že okrskové volební komise nepostupovaly zcela správně zejména ve vztahu ke zjišťování udělených přednostních hlasů. Nejen u navrhovatele se potvrdilo, že kandidujícím subjektům byly tyto hlasy upírány. To však nemělo vliv na navrhovatelův volební výsledek, neboť opomenutí preferenčního hlasu v jeho případě nebylo spojeno s opomenutím hlasu jako takového.

Soud také zjistil, že jednotlivé okrskové volební komise nakládají velmi různě s neplatnými hlasy (hlasovacími lístky). Ne vždy zakládají do příslušný složek či obálek relevantní materiály, často neuvádějí důvody neplatnosti hlasu apod. V tomto smyslu se opakují bolesti, které Nejvyšší správní soud konstatoval např. již v bodě [26] svého usnesení ze dne 23. 11. 2010, č. j. Vol 67/2010-47; podobně jako v odkazovaném případě ani nyní však nebyly nedostatky volební dokumentace principiální překážkou pro možnost soudního přezkumu.

K výše uvedenému soud dodává, že nejzávažnější zjištěná pochybení spočívají v nezapočítání hlasů odevzdaných pro některé kandidující strany, a to ať již proto, že je příslušná okrsková volební komise z těžko pochopitelných důvodů nezapočítala, ač je měla zařazeny mezi hlasy vyhodnocené jako platné, či je nevyjmula z úředních obálek (v tomto směru „vynikly“ zejména okrskové volební komise ve volebních okrscích Olešná, Nové Veselí, Humpolecč. 4). Z pohledu nyní posuzovaného návrhu je však důležité, že žádný z takto opomenutých hlasů nelze přičítat navrhovateli, naopak takto zjištěné hlasy by prospěly ostatním kandidujícím subjektům a navrhovatele od zisku mandátů v krajském zastupitelstvu ještě vzdálily.

Ve zjištěných pochybeních však soud neshledal chyby zjevně úmyslného či systémového rázu. Zmíněné nedostatky lze vysvětlit spíše nepozorností či nedostatečnou pečlivostí (popř. snad chvatem motivovaným snahou odevzdat výsledky co nejdříve a uspět tak v „souboji“ s dalšími okrskovými komisemi či vedeným snahou „být brzy doma“?). I zde tak vytane na mysli rčení „spěchej pomalu“ (festina lente) – srov. obdobně bod [31] usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2010, č. j. Vol 67/2010-47.

Také z důvodu, že konstatovaná pochybení nepředstavují nic, s čím by se správní soudy dosud nesetkaly (srov. např. bod [23] usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2014, č. j. Vol 14/2014-43), body [23] a násl. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2010, č. j. Vol 67/2010-47), a neodlišují tak nynější volby do zastupitelstva Kraje Vysočina systémově od jiných dosud proběhlých voleb (viz navrhovatelova námitka o situačně podmíněném nedostatečném proškolení členů okrskových volebních komisí), nepovažoval soud za potřebné přistoupit k širšímu přepočtu odevzdaných hlasů, resp. k zahrnutí více (či dokonce všech) volebních okrsků do přepočtu, jak navrhovatel navrhoval; jak již také bylo řečeno, nynější pochybení nepovažoval soud za systémová, a to v tom smyslu, že by se mělo automaticky přistoupit k přepočtu dalších volebních okrsků (srov. body [40] a [90] usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2017, č. j. Vol 58/2017-187). Soud se tak v rámci přepočtu držel jen v rámci těch indicií, které v navrhovatelově argumentaci považoval za kvalifikovaně závažné.

Také je třeba poznamenat, že především v případě relativně vysokých poměrů neplatných hlasů se jednalo často o vcelku malé volební okrsky, kde i několik neplatných hlasů může výsledek v rámci okrsku učinit opticky nápadným (nadto se často tyto vysoké počty a poměry neplatných hlasů ani nepotvrdily a byly důsledkem nepečlivé práce té které okrskové volební komise – viz výše). K tomu přistupuje také skutečnost, že navrhovatel svůj návrh formuloval jako návrh na neplatnost volby kandidáta. Kdyby soud přistoupil k širokému přepočítávání hlasů, v intencích navrhovatele, snadno by se věc „přelila“ spíše do řízení o neplatnosti voleb či hlasování, což nelze i s ohledem na to, že volební soudnictví je prostředek ultima ratio (např. bod [29] usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2010, č. j. Vol 67/2010-47) či na presumpci správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisi (např. bod [18] usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č. j. Vol 18/2014-46), považovat za vhodné.

Krajský soud v Brně však konstatuje, že ačkoli neshledal návrh důvodným, tak ve světle pochybení okrskových volebních komisí jej lze považovat za legitimně podaný; jinak řečeno – pochybení projevující se např. nezapočítáním přednostních hlasů dává vzniknout legitimním pochybám a spekulacím o správnosti procesu zjišťování výsledku voleb [v tomto smyslu by soud považoval za vhodné uměřenější formulování výhrad k návrhu z pera účastníků řízení 4) a 5)]. Svědomitější práce těchto komisí by eliminovala nutnost podávání obdobných návrhů či jejich podrobnějšího přezkoumávání. V kontextu nynějšího případu pak k věci přistupuje také extrémně těsný volební výsledek – kdyby nebylo tohoto faktu, nelze vyloučit, že by přinejmenším část návrhových argumentů soud oslyšel v tom smyslu, že by přistoupil jen k omezenějšímu rozsahu přepočtu jednotlivých volebních okrsků.

K navrhovatelově námitce týkající se obsazení okrskových volebních komisí pak soud dodává, že je primárně věcí samotných volebních aktérů, nacházejících se v prostředí svobodné politické soutěže, aby vzájemně kontrolovali dodržování stanovených pravidel, a to i prostřednictvím svého oprávnění delegovat členy do volebních komisí (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č. j. Vol 18/2014-46, usnesení ze dne 19. 11. 2008, č. j. Vol 7/2008-13, publikované podč. 2194/2011 Sb. NSS, či usnesení ze dne 20. 11. 2014, č. j. Vol 23/2014-110, publikované podč. 3162/2015 Sb. NSS). Přestože lze do jisté míry chápat, že se navrhovateli v současně epidemiologické situaci nedařilo zcela jednoduše a účinně delegovat své zástupce do okrskových volebních komisí, nemůže ani tato námitka vést k širšímu přepočtu hlasů jakožto systémový důvod pochybností o proběhlých volbách; i když byla ztížena, zůstala navrhovateli daná možnost zachována a nelišil se v tom od ostatních aktérů volebního klání.

Krajský soud v Brně tak ve zkratce uzavírá, že zjištěná pochybení neovlivnila negativně navrhovatelův volební výsledek, popř. z nich nebylo možné takové závěr prokazatelně dovozovat.

Ve volebním okrsku Bystřice nad Pernštejnemč. 1 navrhovatel uváděl celkem 9 neplatných hlasů. Zde soud ověřil, že neplatných hlasů bylo skutečně 9 (třikrát volně vhozený lístek bez obálky, dvakrát po dvou lístcích v jedné obálce, a čtyřikrát prázdná obálka). Jeden z neplatných hlasů se týkal i navrhovatele, neboť příslušný hlasovací lístek byl do obálky vložen i s lístkem pro Českou pirátskou stranu (vyhodnocení tohoto hlasu jako neplatného bylo tedy správné). Soud nezjistil rozdíly mezi stavem, ke kterému sám dospěl a údaji na www.volby.cz (stav odevzdaných obálek, platně odevzdaných hlasů celkem a platně odevzdaných hlasů jednotlivým stranám).

V případě volebního okrsku Dolní Rožínka, u něhož navrhovatel upozornil na 8 neplatných hlasů, soud zjistil následující: Okrsková volební komise drobně pochybila při započítávání přednostních hlasů pro kandidáty stran ODS a Starostové pro občany, Česká strana sociálně demokratická a ANO 2011. Zároveň počty voličů, kterým byly vydány úřední obálky (158), odpovídají počtu voličů, kteří přišli volit podle volebních seznamů (157 + 1 s voličským průkazem). Okrskovou volební komisí deklarovaný počet platných hlasů ve volebním okrsku celkem (150) však neodpovídá – ve skutečnosti jich bylo 151, což koresponduje s opomenutým hlasem pro Českou stranu sociálně demokratickou. V obálce označené jako „neplatný hlas“ byly 2 neplatné hlasy (dvakrát dva volební lístky vložené do úřední obálky zároveň). Celkem ale bylo odevzdáno 158 úředních obálek. Bylo-li 151 platných hlasů, 2 hlasy neplatné, pak do počtu 158 úředních obálek ještě 5 hlasů (zřejmě neplatných) chybí. Ve volební dokumentaci se již další materiály (vyjma nevyužitých obálek) nenacházejí (ledaže by bylo odevzdáno 5 prázdných obálek, které komise zařadila do obálek nevyužitých). I zde tedy došlo k některým nejasnostem (zejména zmíněných pět chybějících hlasů) či pochybení (nesprávné započítání přednostních hlasů a především pak opomenutý hlas pro Českou stranu sociálně demokratickou), nicméně tyto skutečnosti neměly vliv na navrhovatelův volební výsledek.

Volební okrsek Pelhřimovč. 9 se dle navrhovatele také vyznačoval 8 neplatnými hlasy. Zde soud zjistil, že se jednalo o 4 obálky a každá měla uvnitř 2 hlasovací lístky, které ovšem komise zřejmě započítala jako 8 neplatných hlasů místo 4. Ani jeden z neplatných hlasů ovšem nebyl pro navrhovatele. Přitom počet hlasů dle oficiálních výsledků odpovídá odevzdaným hlasům pro navrhovatele (16). U přednostních hlasů nebyl započítán jeden přednostní hlas pro navrhovatelova kandidátač. 45 (pan Z. J.). Pro úplnost soud uvádí, že hlas se pro navrhovatele neobjevil ani v prázdných obálkách, ani v rámci hlasů pro jiné strany; v prázdných obálkách však soud nalezl ještě 1 hlas pro Českou stranu sociálně demokratickou a 1 hlas pro Starostové pro Vysočinu, které nebyly pro tyto volební strany započítány. I když tedy i zde soud zjistil pochybení okrskové volební komise, nemělo to (negativní) vliv na volební výsledek navrhovatele.

Konečně ve volebním okrsku Rožná navrhovatel upozornil na 7 neplatných hlasů. Zde soud nezjistil pochybení. Celkem totiž mělo být vydáno 211 obálek a odevzdáno 204 platných hlasů, což souhlasí s hlasy zjištěnými po přepočítání. V obálce s neplatnými hlasy je vloženo 7 obálek, z nichž 4 neobsahovaly žádný hlas a 3 obsahovaly 2 hlasy. Všech 7 hlasů je neplatných, byly tak správně vyloučeny. Žádný z těchto hlasů nebyl pro navrhovatele.

IV. Závěr a náklady řízení

Ze všech shora uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že podaný návrh není důvodný, pročež jej zamítl. Soud přitom ve věci neprováděl dokazování (za to nelze považovat zhodnocení obsahu volební dokumentace) a rozhodoval ve smyslu § 90 odst. 3 s. ř. s. bez jednání.

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech volebního soudnictví nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná.

Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu. Brno 5. listopadu 2020

JUDr. Zuzana Bystřickáv.r. ⟪LB:lb_001⟫ předsedkyně senátu