KSBR 15 CO 113/2021-335

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Vašíčka a soudců Mgr. Martiny Polákové a Mgr. Pavla Mádra ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců:; a) Ing. jméno příjmení, narozený dne datum ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa; b) Ing. jméno příjmení, narozená dne datum ⟪LB:lb_003⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_004⟫ oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno jméno ⟪LB:lb_005⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_006⟫ proti ⟪LB:lb_007⟫ žalované:; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_008⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_009⟫ zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_010⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_011⟫ o 899 380 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobců proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 17. 2. 2021, č. j. 19 C 12/2014-301,

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadeném výroku I. a ve výroku II. o nákladech řízení potvrzuje.

II. Ve výroku III. o nákladech řízení státu se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že žalobci a) a b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na nákladech řízení částku 20 810 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobci a) a b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované na nákladech odvolacího řízení částku 14 762 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované příjmení jméno příjmení.

1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 17. 2. 2021, č. j. 19 C 12/2014-301, byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 899 380 Kč s příslušenstvím (výrok I.), byla jim uložena povinnost zaplatit žalované společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 178 308 Kč (výrok II.) a zaplatit České republice náklady řízení ve výši 12 810 Kč (výrok III.).

2. Proti tomuto rozsudku podávají odvolání žalobci, kteří namítají, že soud se nezabýval tím, zda byla žalovaná vůbec schopna sanaci provést, což je pro meritum věci podstatné. Žalovaná vůbec nedosahovala požadované úrovně odbornosti, aby byla schopna řádně vady odstranit. Vada byla subjektivně neodstranitelná. Skutková zjištění soudu jsou nesprávná a neúplná. Soud I. stupně skutkově zjišťoval pouze, zda žalovaná dostala prostor k odstranění vad díla a započala odstraňovat vady. Vada, která byla vytýkána, je neodstranitelná i proto, že náklady na její odstranění neúměrně vysoké. Žalobci jsou neodborníci k této záležitosti, nedokázali ihned posoudit, o jak závažné vady se jedná, proto vyzvali žalovanou k opravě a následně si nechali zpracovat znalecký posudek. Jestliže jde o opravu ve smyslu sanace, nejde o skutečnou opravu, která by mohla dílo uvést do smluvené jakosti, tj. do stavu bezvadného. O tom, že je vada neodstranitelná svědčí i to, že po opravě nemovitosti došlo ke snížení nosnost stavby. Z provedeného dokazování znaleckými posudky a výpověďmi svědků sice vyplynulo, že stavba by po zdárném provedení sanace měla mít stejnou hodnotu jako bezvadná stavba, nicméně žalobci jako klíčové zdůrazňují, že takový závěr z odborných konzultací, které vedli a o které se opíral jejich další postup ve věci, nevyplýval, naopak z nich jednoznačně vyplýval závěr, že jedinou skutečnou opravou stavby je demolice. Soud I. stupně postupoval nesprávně, pokud na jednání dne 10. 2. 2021 sice žalobce vyzval k doplnění rozhodných skutečností, ale neposkytl jim už žádnou lhůtu k doplnění skutkových tvrzení, resp. předložení důkazů. Žalobci mají za to, že co se týče nároku na náhradu škody, již dříve v řízení splnili povinnost vylíčit rozhodné skutečnosti a označit relevantní důkazy. Soud I. stupně postupoval nesprávně, pokud nevyslechl navrhovaného svědka příjmení. Tento výslech soud nejdříve připustil a pak rozhodl, že proveden nebude, jeho postup je nepředvídatelný a nelogický. Žalobci vystupovali jako spotřebitelé, reklamovaná vada nebyla odstraněna do 30 dnů a tudíž jim přísluší spotřebitelské nároky při tomto skutkovém stavu. Postup soudu I. stupně byl nepřesvědčivý.

3. Žalovaná navrhla, aby byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen. V odvolání žalobců se nevyskytly žádné nové skutečnosti, se kterými by se soud I. stupně nevypořádal, byly vypořádány veškeré námitky, řízení netrpí žádnými procesními vadami. Dále poukázala na délku řízení a to, že důvodem zamítnutí žaloby byly nedostatky v právním postupu žalobců, kteří nevyužili právních nástrojů, které využít měli a mohli.

4. Poté, co odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou (ust. § 201 o.s.ř.), ve lhůtě (ust. § 204 o.s.ř.) a proti rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (ust. § 201 o.s.ř., ust. § 202 o.s.ř. a contrario), přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Žalobou podanou dne 17. 1. 2014 se žalobci domáhají zaplacení částky 899 380 Kč Částku 750 000 Kč uplatňují jako nárok z odpovědnosti za vady, přiměřenou slevu z ceny díla, a částku 149 380 Kč uplatňují z titulu odpovědnosti za škodu sestávající z nákladů na zpracování znaleckých posudků, sanačního projektu, statického posudku a nákladů na konzultační a poradenskou činnost. Žalobci tvrdí, že mezi nimi a žalovanou byla v ústní formě uzavřena v lednu 2012 smlouva o dílo, podle které se žalovaná zavázala pro žalobce provést stavební práce dle projektové dokumentace/položkového rozpočtu. Předmětem díla bylo zhotovení hrubé stavby rodinného domu. Celková cena díla s odkazem na položkový rozpočet činila 3 730 000 Kč. Mezi účastníky bylo dohodnuto, že dílo bude dokončeno nejpozději do 30. 9. 2012. V září 2012 došlo k odstranění stavebních stojek a na stavbě se ihned začaly projevovat závady spočívající v popraskaných cihlách, trhlinách ve zdivu. Na základě doporučení statika byla stavba opět podstojkována. Žalobci požádali žalovanou o zjednání okamžité nápravy. Žalovaná sice přistoupila k odstraňování vad díla, ale její postup vyhodnotil žalobce a) jako nezpůsobilý k odstranění způsobených vad díla a z tohoto důvodu nařídil žalované zastavení prací na stavbě a zamezil jí dočasně vstup na stavbu z obavy vzniku dalších škod. Za účelem zjištění vad a posouzení jejich příčin si žalobci nechali vypracovat znalecké posudky, z nichž vyplývá, že žalovaná postupovala v rozporu s projektovou dokumentací, technologickými postupy a normami. Příčinou trhlin ve zdi je nesprávné a neodborné provedení nosného zdiva. Žalobci umožnili žalované seznámit se s posudky, očekávali, že se aktivně zapojí do řešení závažné situace. Žalovaná se však od celé záležitosti distancovala absolutní nečinností. Žalobci v rámci řešení nápravy vadného stavu zadali znalecký posudek na vypracování sanačního projektu. Žalovaná odpovídá žalobcům za vady, ačkoli nedošlo k oficiálnímu předání díla. Vady jsou natolik závažného charakteru, že brání žalobcům v užívání díla, respektive brání dokončení stavby, když následně upřesnili, že vady se objevily v poslední fázi dokončování hrubé stavby. Nejzávažnější pochybení spočívá v nesprávném založení zdiva, náklady na realizaci stavebních prací a materiálů na sanaci činí dle předloženého sanačního projektu 750 000 Kč. Zvolená metoda sanace je natolik technicky a odborně náročná, že její provedení není možné svěřit žalované, která s tím nemá žádnou praktickou zkušenost, není schopna ji provést. Vady jsou neodstranitelné, provedená sanace je dokáže kompenzovat.

6. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, uvedla, že nemůže potvrdit, že by došlo k platnému uzavření smlouvy o dílo. Bylo sice ujednáno, že provedené práce dle projektové dokumentace v intencích položkového rozpočtu provede, ale docházelo k tomu, že část stavebních prací zadával objednatel třetím osobám. Žalovaná má k dispozici jiný položkový rozpočet, na vyšší částku než žalobci. Žalovaná společně s vyjádřením ve věci z opatrnosti odstoupila od uzavřené smlouvy o dílo, a to pro případ, že by smlouva byla uzavřena platně. Důvodem odstoupení je nedostatečná součinnost žalobců spočívající v umožnění vstupu žalované na stavbu, ke které byli vyzváni dopisem ze dne 14. 12. 2012, jakož i prodlení žalobců s úhradou částky 289 285 Kč, která jim byla v souvislosti s prováděnými pracemi vyúčtována. Pro případ, že by žalobě mělo být vyhověno, provádí žalovaná započtení svých pohledávek z titulu neuhrazené ceny díla ve výši 289 285 Kč. Žalovaná rovněž popřela, že by jí byl předložen znalecký posudek či sanační projekt, když bylo mezi stranami jednáno o vadách statického charakteru. Žalovaná rovněž zpochybňuje výši žalované částky. Je třeba objektivního znaleckého posouzení ke zjištění metod, jakými lze tvrzenou vadu, byla-li by prokázána, napravit, a jaký nejmenší náklad k tomu postačí. Dále namítá, že je namístě postupovat podle § 648 odst. 2 občanského zákoníku, prokázala-li by se tvrzení žalobců pravdivými. Pouze vada neodstranitelná, která nebrání řádnému užívání díla, zakládá nárok na slevu z ceny díla. Žalovaná zdůraznila, že ve spise není žádný doklad o úhradě nákladů na znalecké posudky, jichž se žalobci domáhají a uvedla, že problém s prasklinami zdí nastal až poté, kdy žalobci požadovali provedení místností o neobvyklé rozloze bez jakékoliv podpory stropní konstrukce pomocí sloupů či nosné zdi. Žalovaná dále tvrdí, že na nevhodnost upozornila, což vyplývá ze stavebního deníku a dovolává se ust. § 645 odst. 2 občanského zákoníku.

7. Soud I. stupně provedl rozsáhlé dokazování, jak vyplývá z jednotlivých protokolů o jednání, na základě provedeného dokazování žalobu zamítl, když dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o dílo podle § 631 občanského zákoníku, předmětem byla hrubá stavba za sjednanou cenu ve výši 4 227 598 Kč Smlouva byla uzavřena ústně v lednu roku 2012. Žalovaná na základě této smlouvy začala provádět pro žalobce stavební práce dle položkového rozpočtu na pozemcích parc. číslo v k. ú. část obce, územní celek. V září roku 2012 se na zhotovovaném díle projevily vady díla v podobě zřetelných trhlin ve zdivu. Přesná lokalizace trhlin vyplývá ze znaleckého posudku. Za vzniklé vady odpovídá žalovaná. Žalobci a) a b) vyzvali žalovanou ke zjednání nápravy. Žalovaná přistoupila k odstraňování vad díla, avšak žalobci nařídili zastavení prací a zamezili jí vstup na stavbu, když měli za to, že postup žalované je zcela nezpůsobilý k odstranění vad díla. Právní zástupce žalované přípisem ze dne 14. 12. 2012 upozornil, že žalobci již od 28. 9. 2012 znemožňují žalované vstup na staveniště, pokračování ve stavbě a tím i odstranění vad. Žalobci nejprve zvolili vůči žalované uplatnění práva podle § 648 odst. 1 občanského zákoníku a požadovali bezplatné odstranění vad díla, žalobou se však domáhají slevy z ceny díla ve výši 750 000 Kč, kterou uplatnili až podanou žalobou.

8. Dále v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že volba způsobu odstranění vad zásadně přísluší zhotoviteli. Objednatel je oprávněn požadovat řádné, bezplatné a včasné odstranění vad, způsob odstranění vad závisí na rozhodnutí zhotovitele, zhotovená věc po opravě musí mít takové vlastnosti, které měla mít podle původní smlouvy nebo jaké jsou obvyklé. Vada musí být odstraněna beze zbytku tak, aby věc nebyla výskytem vady ani jejím odstraňováním nijak znehodnocena. Náklady na odstranění nese výlučně zhotovitel. Nebyla-li vada odstraněna ve lhůtě bez zbytečného odkladu, má se za to, že se stává vadou subjektivně neodstranitelnou. Objednatel však nemá ze zákona právo odstranit si vady věci sám, nebo je nechat odstranit a domáhat se na zhotoviteli úhrady takového odstranění, pokud nebyl takový způsob ve vypořádání výslovně dohodnut. Jestliže zamýšlený způsob odstranění vad není způsobilý výskytu vady zamezit, není vyloučeno, aby se u soudu objednatel domáhal uložení povinnosti provést odstranění vad určitým způsobem. Odstranění vad provádí zhotovitel. Žalobci neumožnili žalované odstranění vad způsobem zvoleným žalovanou, nechali si zpracovat znalecké posudky, na základě kterých zjistili vyhovující způsob nápravy, nadto jim byla známa i možnost provést opravu za přítomnosti technického dozoru. Znalecké posudky žalované nepředložili, s možným způsobem provedení oprav ji neseznámili, konkrétní způsob opravy nenavrhli, ani se u soudu nedomáhali uložení povinnosti provést odstranění vad určitým způsobem. Za tohoto skutkového stavu se žalobci jali opravy provádět sami, svépomocí, a to jiným než doporučeným způsobem. Vady díla odstranili na svůj náklad, který dle znaleckého posudku činil 138 654 Kč, nikoliv částku 750 000 Kč požadovanou v žalobě. Navíc sanace nebyla provedena dle sanačního projektu, byla provedena jinak. Lze rovněž těžko přisvědčit argumentu, že k ní bylo nutné přistoupit bezodkladně, když sanační práce započali dne 19. 5. 2014. V řízení nebylo prokázáno, že by vada na díle byla objektivně neodstranitelná. Žalovaná k odstranění vad nastoupila, ale žalobci nařídili zastavení prací a zamezili jí vstupu na stavbu. Lze tedy říci, že žalovaná nebyla zcela nečinná, o čemž svědčí i přípis z 14. 12. 2012, jímž se žalovaná domáhala umožnění vstupu na stavbu. Žalované nelze přičítat, že by byla v prodlení s odstraňováním vad. Mezi účastníky nedošlo k předání díla a dílo bylo převzato s vadami. Soud I. stupně uzavřel, že vzhledem k tomu, že žalobci zamezili žalované postupovat ve smyslu § 651 občanského zákoníku a nést tak odpovědnost za poškození stavby a zároveň znemožnili postup podle § 648 odst. 1 občanského zákoníku, nelze jejich uplatněný nárok na slevu z ceny díla ve výši 750 000 Kč přiznat.

9. Pokud jde o uplatněný nárok žalobců na náhradu škody spočívající v nákladech na zpracování znaleckých posudků, sanačního projektu, statického posudku a nákladů na konzultační a poradenskou činnost ve výši 149 380 Kč, dospěl soud I. stupně k závěru, že žalobci neprokázali skutečnou škodu spočívající ve zmenšení majetkového stavu, a to ani po opakovaných výzvách soudu, kdy jim na soudním jednání dne 25. 7. 2018 byla udělena lhůta v délce 60 dnů, na jednání dne 18. 9. 2019 lhůta 30 dnů a u jednání dne 10. 2. 2021 rovněž nebyli schopni vznik skutečné škody doložit. Pokud k tomuto tvrzení označili jednotlivé faktury za vypracované znalecké posudky, není těmito fakturami doložena uplatněná skutečná škoda, když nebyly doloženy doklady o úhradách uplatněných částek.

10. K právnímu jednání mezi účastníky došlo v roce 2012, žalobci vystupovali jako nepodnikající fyzické osoby, žalovaná jako podnikatel, práva a povinnosti stran je třeba posoudit podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

11. Podle ust. § 631 občanského zákoníku smlouvou o dílo zavazuje se objednateli ten, komu bylo dílo zadáno (zhotovitel díla), že je za sjednanou cenu provede na své nebezpečí.

12. Podle ust. § 642 odst. 1 občanského zákoníku až do zhotovení díla může objednatel od smlouvy odstoupit; je však povinen zaplatit zhotoviteli částku, která připadá na práce již vykonané, pokud zhotovitel nemůže jejich výsledek použít jinak a nahradit mu účelně vynaložené náklady.

13. Podle § 642 odst. odst. 2 občanského zákoníku objednatel je oprávněn odstoupit od smlouvy i tehdy, je-li zřejmé, že dílo nebude včas hotovo nebo nebude provedeno řádně, a jestliže zhotovitel neučiní nápravu ani v poskytnuté přiměřené lhůtě.

14. Podle § 644 občanského zákoníku jde-li o zhotovení věci na zakázku, vznikne objednateli právo, aby mu zhotovitel podle jeho objednávky věc zhotovil a povinnost zaplatit zhotoviteli cenu za zhotovení věci.

15. Podle § 647 občanského zákoníku, záruční doba začíná běžet ode dne převzetí věci. Převzal-li objednatel věc až po dni, do kterého měl povinnost ji převzít, běží záruční doba již ode dne, kdy měl tuto povinnost.

16. Podle § 649 věta první občanského zákoníku práva z odpovědnosti za vady musí být uplatněna u zhotovitele v záruční době; jinak práva zaniknou.

17. Podle § 648 odst. 1 občanského zákoníku jde-li o vadu, kterou lze odstranit, je objednatel oprávněn požadovat bezplatné odstranění vady. Zhotovitel je povinen odstranit vadu bez zbytečného odkladu.

18. Podle § 648 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby věc mohla být podle objednávky řádně užívána jako věc bez vady, má objednatel právo na zrušení smlouvy. Totéž právo mu přísluší u vad odstranitelných, jestliže pro opětovné vyskytnutí vady po opravě nebo pro větší počet vad nemůže věc řádně užívat. Jde-li o vadu neodstranitelnou, která však nebrání řádnému užívání věci podle objednávky, má objednatel právo na přiměřenou slevu.

19. Podle § 638 odst. 1 občanského zákoníku je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, je zhotovitel oprávněn určit k tomu přiměřenou lhůtu a po jejím marném uplynutí může od smlouvy odstoupit, upozorní-li na takový následek.

20. Podle § 575 odst. 1 občanského zákoníku stane-li se plnění nemožným, povinnost dlužníka plnit zanikne.

21. Podle § 575 odst. 3 občanského zákoníku, týká-li se nemožnost plnění jen části plnění, zanikne povinnost, jen pokud jde o tuto část; věřitel má však právo ohledně zbývajícího plnění od smlouvy odstoupit.

22. Soud I. stupně dospěl ke správnému závěru o tom, že účastníci uzavřeli smlouvu o dílo podle § 631 a následujících občanského zákoníku. Předmět díla je dán dohodou o zhotovení hrubé stavby nemovitosti dle projektu pro stavební povolení, podle kterého byl zhotoven i položkový rozpočet, z něhož vyplývá kromě rozsahu díla i cena za dílo. V průběhu provádění prací bylo zjištěno popraskání zdiva, za tímto účelem bylo mezi stranami smlouvy za účasti projektanta jednáno dne 12. 10. 2012. Je třeba uvést, že v zápisu z tohoto jednání nejsou uvedeny konkrétně vytýkané vady, ze zápisu vyplývá, že bylo dohodnuto, že projektant za asistence odborné sanační firmy navrhne způsob a rozsah provedení oprav s tím, že stavitel souhlasil s odstraněním projednaných vad způsobených jeho zaviněním. Z této listiny nevyplývá závěr, který učinil soud I. stupně o tom, že by snad žalovaná zjištěné vady uznala a zavázala se k jejich nápravě. Žalovaná souhlasila s odstraněním projednávaných vad, které se vyskytly, a které jsou současně způsobené jejím zaviněním. Ze zápisu nevyplývá, že by vady byly uznány. Toto nesprávné skutkové zjištění soudu I. stupně nemá vliv na správnost jeho rozhodnutí. Až v listině ze dne 19. 10. 2012 jsou zachyceny zjištěné vady stavby, ke kterým se jednotlivě žalovaná vyjadřuje a žalobce jednoznačně uvádí, že požaduje neprodlené bezplatné odstranění vad a uvedení stavby do technického stavu umožňujícího převzetí díla. Poněvadž žalovaná ke své obraně, že vada byla způsobena nevhodnými pokyny žalobců, na kterých přes upozornění trvali, žádné důkazy neoznačila a nepředložila, nebylo možno se touto obranou v řízení zabývat. Žalovaná byla vykázána ze staveniště 28. 9. 2012, bylo jí znemožněno pokračovat v dokončení stavby.

23. Z provedeného dokazování a tvrzení účastníků před soudem I. stupně vyplývá, že na hrubé stavbě nebyly dokončeny zevní práce a nebyl zhotoven komín. Za situace, kdy nebyla zhotovena celá hrubá stavba, nelze uzavřít, že by dílo bylo řádně zhotoveno a mohlo dojít k jeho převzetí objednatelem po jeho dokončení. Vady na zhotovovaném díle se začaly projevovat v průběhu jeho zhotovování. Ve fázi provádění díla se práva a povinnosti stran řídí ust. § 642 občanského zákoníku, kdy objednatel může od smlouvy odstoupit bez jakéhokoliv důvodu a dále je od smlouvy oprávněn odstoupit v případě, že je zřejmé, že dílo nebude včas hotovo, anebo nebude prováděno řádně a jestliže zhotovitel neučiní nápravu ani v poskytnuté přiměřené lhůtě. Odstoupení musí být písemné. Předmětné ust. § 642 občanského zákoníku zakládá objednatelům toliko právo odstoupit od smlouvy pro případ, kdy je zřejmé, že dílo nebude zhotoveno řádně či včas. Jestliže žalobci tvrdí své pochybnosti o odborné způsobilosti strany žalované, měli možnost tento způsob ochrany svých práv v průběhu provádění díla uplatnit. Žalobci postup předvídaný zákonem nezvolili, od smlouvy neodstoupili, navíc žalované zamezili vstup na stavbu a neposkytli jí ani přiměřenou lhůtu k nápravě. Pokud by žalobci od smlouvy odstoupili, měli by nárok na plnění ze zrušené smlouvy a případné nároky z titulu náhrady škody by tímto nebyly dotčeny. Žalobou uplatněný nárok na přiměřenou slevu z ceny díla ve výši stanovené dle sanačního projektu, dle kterého nebylo postupováno, tomuto neodpovídá, když náklady skutečně vynaložené nečinily ani 19 % požadované slevy z ceny díla.

24. Právo z odpovědnosti za vady má objednatel teprve poté, co bylo dílo řádně dokončeno a převzato. Toto právo je třeba uplatnit v zákonem stanovené prekluzivní lhůtě, před dokončením a převzetím díla takové právo objednateli nepřísluší. Záruční doba začíná běžet až ode dne převzetí věci, které je však možné až po dokončení (zhotovení) díla. I v případě, že by bylo dílo dokončeno a převzato s vadami, není žaloba důvodná. Navíc za smluvní převzetí díla nelze považovat, že objednatel fakticky zamezí zhotoviteli přístup na stavbu, čímž mu znemožní dokončení díla a odstranění vad, které se vyskytly v průběhu jeho provádění.

25. Vada je odstranitelná, existuje-li technicky vhodný způsob, jímž lze úplně a trvale vadu eliminovat, přičemž z provedeného dokazování vyplývá, že těchto způsobů bylo několik. Žalovaná dopisem ze dne 14. 12. 2012 žádala žalobce o poskytnutí součinnosti a umožnění dokončení zbývajících prací na stavbě. Dokončení stavby včetně odstranění vytýkaných vad bylo provedeno osobou odlišnou od žalované, proto je třeba uzavřít, že její závazek k dokončení díla zanikl pro nemožnost plnění, stejně jako vzniklý závazek k odstranění vad. Nemožnost plnění způsobili žalobci. Zákon nezakládá objednateli ani v případě, že znemožní zhotoviteli dílo dokončit a odstranit nedostatky ve svém postupu při provádění díla, právo požadovat přiměřenou slevu z ceny díla.

26. Žalobci namítají, že vada na předmětu díla je vadou neodstranitelnou. Z provedeného dokazování vyplývá opak. Vada na předmětu díla je vadou odstranitelnou, nemůže být považována za neodstranitelnou ani z důvodu nákladů na její odstranění, o čemž vypovídá částka skutečně vynaložená na její odstranění, která se v řádech statisíců liší od částky, se kterou počítal sanační projekt, přičemž ani částka ve výši 750 000 Kč, která je žalobou požadována, není nepřiměřenou vzhledem ke sjednané ceně díla ve výši 4 227 598 Kč Náklady na odstranění totiž nese zhotovitel. Vada rovněž nemůže být považována za subjektivně neodstranitelnou z důvodu namítaného nedostatku odborné způsobilosti zhotovitele. Žalobci si protiřečí v tom, že na jedné straně uvádějí, že od žalované čekali aktivní zapojení do řešení celé situace, na druhé straně pak současně zpochybňují její odborné schopnosti k aktivnímu zapojení a zamezují jí v přístupu na stavbu.

27. Závazek ke zhotovení díla nebyl sjednán jako závazek závisející na zvláštních osobních vlastnostech zhotovitele. Provádění sanačních prací mohl zhotovitel, podnikatel ve stavebnictví, bylo-li by mu umožněno vady odstranit, byl-li by seznámen s konkrétními vadami stanovenými znaleckým posudkem, s navrhovaným způsobem sanace, svěřit na svůj náklad třetí osobě. Nelze přehlédnout, že mezi stranami bylo dne 12. 10. 2012 dohodnuto, že projektant za asistence odborné sanační firmy navrhne způsob a rozsah provedení oprav s tím, že zhotovitel odstraní vady způsobené jeho zaviněním. Žalobci namísto toho, aby činili kroky k umožnění žalované odstranění vad, jak bylo mezi stranami dohodnuto 12. 10. 2012, namísto toho, aby seznámili žalovanou s výsledky odborných posouzení, znaleckého zkoumání, zamezili jí dále v přístupu na stavbu a vady odstranili svépomocí.

28. Pro úplnost je třeba uvést, že v případě uplatnění práv z odpovědnosti za vady u smlouvy o dílo uzavřené podle občanského zákoníku může objednatel požadovat u vady odstranitelné jen odstranění vady. Zákon nezakládá objednateli právo na přiměřenou slevu z ceny. Právo na přiměřenou slevu z ceny je zákonem dáno jen v případě vady neodstranitelné, která nebrání řádnému užívání. To je taková vada, kterou není třeba odstraňovat, není třeba řešit důsledky této vady, může být na předmětu díla nadále, protože nebrání jeho řádnému užívání. Žalobci tvrdí, že se jedná o vadu neodstranitelnou. Z provedeného dokazování vyplývá opak, neboť bez jejího odstranění, tj. bez vnějšího zásahu a eliminace této vady by nebylo možno dílo řádně užívat. Žalobci sami uvedli, že stavba musela být nadále dočasně podepřena, a že dokonce hrozilo její zřícení. Vada neodstranitelná bránící řádnému užívání nezakládá právo na přiměřenou slevu z ceny díla, nýbrž právo odstoupit od smlouvy. Z provedeného dokazování vyplývá, že vady byly odstraněny samotnými žalobci, dokonce způsobem jiným než předpokládal sanační projekt. Pokud žalobci namítají, že došlo ke snížení nosnosti stavby, nelze toto přičítat žalované. Žalobci neprovedli sanační práce dle sanačního projektu, sanaci nesvěřili odborné firmě. Z výslechu znalce bylo zjištěno, že pokud by byly sanační práce provedeny tak, jak stanovil sanační projekt, byla by hodnota stavby shodná s hodnotou stavby bez sanace.

29. Soud je vázán skutkovými tvrzeními obsaženými v žalobě, postup podle § 118a odst. 2 o.s.ř. je možný jen za situace, kdy je třeba skutková tvrzení pouze doplnit nikoliv zcela změnit. Žalobci skutkově tvrdí, že se domáhají přiměřené slevy z díla, jejíž výši odvozují od výše nákladů na sanaci dle znaleckého posudku, přičemž takové náklady jim nevznikly, neboť sanační práce provedené v období od 19. 5. 2014 do 9. 9. 2014, tj. až po podání žaloby, nebyly provedeny dle sanačního projektu. Jestliže žalobci žalobní tvrzení vystavěli tak, že se domáhají přiměřené slevy z ceny díla ve výši dle sanačního projektu, přičemž reálný způsob provedení opravy a výše vynaložených nákladů tomuto neodpovídají, není možno žalobě vyhovět ani částečně. Žalobce má ve sporném řízení povinnost tvrdit rozhodné skutečnosti, o které opírá svůj tvrzený nárok, k těmto skutečnostem je rovněž povinen označit důkazy. Soud nemůže účastníkům poskytovat hmotněprávní poučení o tom, na základě jakých skutkových tvrzení se mají svých sporných nároků domáhat. Žalobou uplatněný nárok nebylo možno bez změny skutkových tvrzení posoudit po právní stránce jinak. Skutková tvrzení v žalobě obsažená a doplňovaná v průběhu řízení se netýkají skutečně vynaložených nákladů na odstranění škodlivých následků na nemovitosti žalobců vzniklých jednáním či opomenutím, které je možno přičítat zhotoviteli, netýkají se rozsahu škody, způsobu jejího vzniku a její skutečné výše. Dokazování se vede k rozhodným skutkovým tvrzením, která účastníci učinili, provedeným dokazováním nelze nahrazovat povinnost tvrzení účastníků či chybějící skutková tvrzení doplňovat.

30. Co se týče částky 149 380 Kč z titulu zpracovaných znaleckých posudků i přes poučení soudu žaloba obsahuje tvrzení pouze o tom, že tyto posudky byly zpracovány za účelem zjištění vad. V žalobě je uveden výčet posudků heslovitě a v závorce za těmito heslovitě uvedenými posudky je uvedena bez dalšího jen částka s DPH. Žaloba neobsahuje žádná tvrzení o tom, na základě jaké skutečnosti žalobci svůj nárok na úhradu těchto částek po žalované dovozují, žalobci netvrdí, zda a kdy takové částky vynaložili. Toto ostatně zdůrazňovala v rámci procesní obrany i žalovaná. K výši vynaložených částek nebyly označeny ani předloženy důkazy v opakovaně poskytnutých lhůtách. Až u posledního jednání ve věci byly jako důkaz označeny faktury. Žalobci byli opakovaně vyzýváni k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů k nim, jak vyplývá z protokolu o jednání ze dne 25. 7. 2018 a 18. 9. 2019, byli opakovaně upozorněni na nedostatečnou procesní aktivitu. Žalobci přesto nadstandardních lhůt poskytnutých jim v ročních odstupech mezi jednotlivými jednáními nevyužili. Soud nemá povinnost žádosti o poskytnutí lhůty k předložení důkazu vyhovět. Účastník má být schopen plnit povinnost tvrzení a povinnost důkazní u jednání. Žalobci měli být na jednání připraveni tak, aby listiny, o které svá skutková tvrzení opírají, a jimiž chtějí svůj tvrzený nárok prokázat, měli k dispozici u jednání, u kterého se provádí dokazování. Už od roku 2018 žalobci věděli, že soud považuje skutková tvrzení za neúplná, vyzýval je k jejich doplnění a označení důkazů. Žalobci zůstali nečinní, listiny, které měli k dispozici, soudu nebyli schopni předložit řádně a včas. Postup soudu, který jednání za této situace opakovaně neodročil, není v rozporu s občanským soudním řádem.

31. Rozhodl-li soud I. stupně, že nebude provádět důkaz výslechem navrženého svědka příjmení, svůj postup řádně odůvodnil, nejedná se o důkaz opomenutý. Učinil-li soud I. stupně závěr, že skutečnost, která měla být výslechem prokázána, není pro právní posouzení věci rozhodná, s čímž se odvolací soud ztotožňuje, bylo by v rozporu se zásadou procesní ekonomie, aby takový důkaz byl prováděn a navyšovány náklady řízení, byť by z předchozího postupu soudu vyplývalo, že původně hodlal takový důkaz provést. Namítají-li žalobci, že soud I. stupně nepostupoval přesvědčivě, nejedná se o vadu řízení. Nebyla-li v postupu soudu z objektivního hlediska shledána žádná pochybení, která by měla vliv na správnost jeho rozhodnutí, je subjektivní názor účastníka o nedostatečné přesvědčivosti soudu nerozhodný.

32. Pro právní posouzení věci není rozhodné, zda žalovaná byla vůbec schopna sanaci provést či nikoliv. Ve fázi provádění díla měli žalobci možnost od smlouvy odstoupit, tohoto práva nevyužili. Ani to, že žalobci jsou v postavení spotřebitelů, jim nemohlo založit jiný nárok, než vyplývající ze zákona, žalované bylo postupem žalobců, kteří o sobě tvrdí, že jsou laiky, znemožněno odstranění vad vzniklých v průběhu provádění díla, jak je uvedeno výše.

33. Rozsudek soudu I. stupně byl podle § 219 o.s.ř., včetně závislého výroku o nákladech řízení mezi účastníky, jako věcně správný potvrzen.

34. Ve výroku III. o nákladech státu byl rozsudek soudu I. stupně podle § 220 odst. 1 o.s.ř. změněn. Stát má totiž podle § 148 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkům, které platil, podle výsledku řízení. Z obsahu spisu vyplývá, že náklady státu, které vznikly v souvislosti s podáním znaleckého posudku, a které stát hradil, činily 20 810 Kč. Dle výsledku řízení jsou tyto náklady povinni hradit ve sporu neúspěšní žalobci a to zcela, byť byla část nákladů zálohována účastníkem řízení, který ve sporu byl úspěšný. Znalečné bylo znalci vyplaceno z rozpočtových prostředků soudu ve výši 20 810 Kč, jak vyplývá z platebních poukazů ze dne 7. 9. 2017 a 31. 10. 2019. Žalované, která byla ve sporu úspěšná, je třeba vrátit složenou zálohu, která nebyla použita na úhradu nákladů znaleckého posudku.

35. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla v odvolacím řízení úspěšná, přísluší jí náhrada nákladů řízení spočívající v nákladech za právní zastoupení, které jsou představovány odměnou zástupce žalované stanovené podle § 6 odst. 1, § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) ve výši 11 900 Kč za úkon právní služby účast na jednání odvolacího soudu s příslušejícím režijním paušálem podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 2 562 Kč, jejímž je zástupce žalované plátcem, celkem 14 762 Kč. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalované podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. V tom případě je možno podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR u soudu, který rozhodoval v I. stupni.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).