KSBR 15 CO 55/2022-81

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Vašíčka a soudců Mgr. Martiny Polákové a Mgr. Pavla Mádra ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně:; jméno příjmení, narozená dne datum ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované:; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o určení neplatnosti skončení pracovního poměru, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 26. 1. 2022, č. j. 115 C 86/2021-58,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech odvolacího řízení částku 3 388 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované příjmení jméno příjmení.

1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 26. 1. 2022, č. j. 115 C 86/2021-58, byla zamítnuta žaloba, aby soud určil, že ukončení pracovního poměru dohodou ze dne 8. 3. 2021 je neplatné (výrok I.) a žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalované náklady řízení ve výši 13 552 Kč (výrok II.).

2. Proti tomuto rozhodnutí podává odvolání žalobkyně, která namítá, že soud I. stupně nesprávně posoudil zjištěný skutkový stav, rozsudek je navíc nepřezkoumatelný, neboť není jasné, jakými úvahami soud k rozhodnutí došel, jak posoudil věrohodnost jednotlivých svědeckých výpovědí. Žalobkyně namítala neplatnost sepsané dohody z důvodu nesplnění formální stránky věci, tj. nedostatek řádného doručení písemného vyhotovení uzavřené dohody, sepsání pod nátlakem a bezprávnou výhružkou, dále upozorňovala na nemožnost ukončení pracovního poměru k datu uvedenému v dohodě. Žalobkyně uvádí, že namítala neplatnost dohody o ukončení pracovního poměru, která jí byla doručena, tj. dohody podepsané svědkem příjmení, který nebyl oprávněn za zaměstnavatele jednat. Soud I. stupně se v rámci dokazování primárně soustředil na zjištění, zda byl žalobkyni doručen jiný exemplář dohody podepsaný oprávněnou osobou, což žalobkyně od počátku popírá. Žalobkyně má za to, že zaměstnavatel vůči ní použil bezprávnou výhružku, pokud ji nadřízený přesvědčoval k podpisu dohody v podvečer, o samotě, v uzavřené kanceláři, přičemž jí vyhrožoval, že jinak s ní bude pracovní poměr okamžitě ukončen. Závěr o přátelské atmosféře je založen toliko na tvrzení svědka příjmení.

3. Žalovaná navrhla, aby byl rozsudek soudu I. stupně, který ve věci provedl podrobné dokazování, potvrzen. Zdůraznila, že se žalobkyně chovala a jednala v souladu se svým projevem vůle ukončit pracovní poměr. Žádné konkrétní skutečnosti svědčící o jednání pod nátlakem a v tísni nebyly zjištěny.

4. Poté, co odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou (ust. § 201 o.s.ř.), ve lhůtě (ust. § 204 o.s.ř.) a proti rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (ust. § 201 o.s.ř., ust. § 202 o.s.ř. a contrario), přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Žalobou podanou dne 7. 5. 2021 se žalobkyně domáhá určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru dohodou ze dne 8. 3. 2021. Žalobkyně tvrdí, že pracovala u žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 17. 10. 2008 jako obsluha čerpací stanice. Dne 8. 3. 2021 podepsala dohodu o skončení pracovního poměru, kterou považuje za neplatnou, neboť ji podepsala ve stavu tísně a pod nátlakem ze strany přímého nadřízeného pana příjmení, který jí vyhrožoval občanskoprávním a trestněprávním postihem za domněle způsobenou škodu. Dohoda byla za žalovanou podepsána zjevně neoprávněnou osobou, byť je na dohodě uveden jako osoba podepsaná Ing. anonymizováno na základě plné moci. Dohodu pravděpodobně podepsal pan příjmení Dohoda není platná, neboť žalobkyni nebylo řádně předáno vyhotovení dohody. Tíseň spočívala v tom, že byla kontaktována panem příjmení po noční směně, ať se dostaví na pracoviště, že s ní potřebuje mluvit, následně pro ni přijel, přivezl ji na pracoviště, kde jí předložil návrh dohody s tím, že jinak s ní bude ukončen pracovní poměr okamžitě pro údajnou zpronevěru či krádež. Žalobkyni nebyl dán čas na rozmyšlenou, neměla, jak se dostat domů.

6. Žalovaná navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. S žalovanou uzavřel pracovní smlouvu Ing. obec anonymizováno, který byl pověřen za společnost jednat a zastupovat ji na základě plné moci. Zastupoval ji tak při veškerých úkonech souvisejících s čerpacími stanicemi, mj. i s čerpací stanicí v obec, byl pověřen k jednání i v rovině pracovněprávní. Uzavření dohody navrhla sama žalobkyně, o čemž byl vedoucím čerpací stanice informován telefonicky Ing. obec anonymizováno Dohodu nejprve podepsala žalobkyně a byla zaslána poštou k podpisu Ing. anonymizováno. Po té, co ji Ing. anonymizováno podepsal, byla předána jméno příjmení žalobkyni. Žalovaná na žalobkyni nevyvíjela žádný nátlak, dohoda nebyla podepsána v tísni, k žádné hrozbě ani vynucování nedošlo. Uvádí-li žalobkyně, že jí nebyl umožněn od 9. 3. 2021 výkon práce, je třeba uvést, že žalobkyně byla v pracovní neschopnosti na základě rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti ze dne 9. 3. 2021, a to zpětně od 8. 3. 2021. Žalovaná zjistila nesrovnalosti při načítání bodů žalobkyni na věrnostní kartě příjmení jméno, toto bylo zjištěno ve spolupráci se právnická osoba. V souvislosti s tímto jednáním byla žalobkyni dne 26. 3. 2021 zaslána výzva, v níž byla žalobkyně na toto jednání upozorněna, a byla vůči ní uplatněna náhrada škody.

7. Soud I. stupně provedl dokazování listinnými důkazy, jak vyplývá z protokolů o jednání ze dne 20. 10. 2021, 26. 1. 2022, výslechem žalobkyně, výslechem svědka příjmení, svědka příjmení a WhatsApp komunikací mezi svědkem příjmení a žalobkyní. Na základě provedeného dokazování žalobu zamítl, kdy dospěl k závěru, že žalobkyně u žalované pracovala na základě pracovní smlouvy ze dne 17. 10. 2008 jako obsluha čerpací stanice. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Po skončení pracovní směny dne 8. 3. 2021 jednal vedoucí čerpací stanice jméno příjmení s žalobkyní o jejím porušení pracovních povinností spočívajících v neoprávněném přičítání bodů na kartu Clubsmart. jméno příjmení seznámil žalobkyni s tím, že zaměstnavatel může vymáhat vzniklou škodu i ukončit pracovní poměr okamžitě, předestřel žalobkyni možnost ukončení pracovního poměru dohodou. Znění dohody bylo vytištěno z počítače, žalobkyně dohodu o ukončení pracovního poměru dne 8. 3. 2021 podepsala. Svým podpisem žalobkyně projevila svou vůli ukončit pracovní poměr. Za žalovanou pak dohodu podepsal Ing. obec anonymizováno Dohodu s podpisem žalobkyně mu zaslal jméno příjmení, dohoda s podpisem Ing. ulice byla doručena žalobkyni osobně jméno příjmení. Soud I. stupně uvedl, že v řízení nevyšlo najevo nic, co by zakládalo důvod pochybovat o věrohodnosti svědků, soud jejich výpovědi uvěřil s tím, že v řízení nevyšlo najevo, že by žalobkyně po 11. 3. 2021 upomínala žalovanou o doručení dohody podepsané osobou oprávněnou jednat za žalovanou, že by zaměstnavatel nevyhověl její žádosti zaslané prostřednictvím WhatsApp komunikace dne 11. 3. 2021. Soud I. stupně dále uvedl, že pokud by snad žalobkyně obdržela jen dohodu podepsanou osobou neoprávněnou, jednání této osoby bylo dodatečně schváleno, protože Ing. obec anonymizováno s uzavřením dohody souhlasil a tuto schvaloval.

8. Soud I. stupně se zabýval, zda vůle žalobkyně vyjádřená v dohodě o skončení pracovního poměru byla svobodná a vážná, a to na základě skutkových tvrzení žalobkyní uplatněných. Žalobkyně tvrdila, že na ni 8. 3. 2021 vyvíjel nadřízený nátlak spočívající ve vyžádání schůzky mimo pracovní dobu, na pracovišti, kde jí pak hrozil trestním stíháním za zpronevěřené bonusové body, řízením o náhradu škody a okamžitým zrušením pracovního poměru. Svědek nátlak na žalobkyni popřel, rovněž z výslechu žalobkyně jako účastnice řízení nebylo žádné chování svědka příjmení, které by bylo neoprávněné a vedlo k vynucování podpisu, zjištěno. Naopak svědek uvedl, že jednání proběhlo v přátelské atmosféře, o čemž svědčí i navazující WhatsApp komunikace po tomto jednání. jméno žalobkyně uvedla, že ji jméno příjmení upozornil na možnost nového zaměstnání u právnická osoba s tím, že jí napíše dobré pracovní hodnocení. Soud I. stupně uzavřel, že při jednání jméno příjmení s žalobkyní o ukončení pracovního poměru dohodou nenastala žádná okolnost vylučující její svobodnou vůli (fyzický nátlak, psychický nátlak, tíseň). Okolnosti vylučující svobodu vůle jednajícího musí mít přitom základy v objektivně existujícím a působícím stavu, nestačí tedy, jestli si jejich existenci jednající jen představuje, ale není-li pro ně objektivní důvod a současně se musí stát pohnutkou pro projev vůle jednající dotčené osoby tak, že jedná ke svému neprospěchu. Soud I. stupně nepřisvědčil tomu, že by žalobkyně uzavřela dohodu v tísni, neboť za tíseň se obvykle považuje pro jednajícího nepříznivý sociální, ekonomický či zdravotní stav, který jej nutí k provedení určitého právního jednání. Neplatnost smlouvy z důvodu tísně je právně relevantní pouze tehdy, pokud je druhou stranou zneužita k tomu, aby se jednající zavázal k plnění, jehož majetková hodnota je ke vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. V projednávané věci nebyl naplněn ani jeden z předpokladů stanovených v § číslo Dohoda se týkala ukončení pracovního poměru mezi účastníky, nezakládala účastníkům majetková práva.

9. Na základě shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud I. stupně k právnímu závěru, že mezi účastníky byla uzavřena písemně dohoda o skončení pracovního poměru, která obsahovala vlastnoruční podpis žalobkyně a podpis žalované. Za žalovanou dohodu podepsal Ing. obec anonymizováno, který byl oprávněn za ni jednat na základě plné moci v pracovněprávních vztazích. Vyhotovení dohody s podpisem Ing. jméno příjmení bylo žalobkyni doručeno svědkem příjmení, tj. nadřízeným žalobkyně. Dohoda vyjadřovala svobodnou a vážnou vůli účastníků, účastníci se podle ní chovali.

10. Podle § 48 odst. 1 písm. a/ zákoníku práce může být pracovní poměr rozvázán dohodou.

11. Podle § 49 odst. 1, odst. 2 zákoníku práce dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem. Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná.

12. Podle § 72 zákoníku práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

13. Podle § 4 zákoníku práce se pracovněprávní vztahy řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

14. Podle § 587 odst. 1 občanského zákoníku kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání.

15. Odvolací soud má ve shodě se soudem I. stupně za to, že dne 8. 3. 2021 byla vyhotovena dohoda o rozvázání pracovního poměru, která byla téhož dne podepsána žalobkyní a následně byla zaslána osobě oprávněné jednat za žalovanou k podpisu. Svědek příjmení jednoznačně vypověděl, že obdržel dva exempláře dohody, jeden exemplář zaslal zpět k doručení žalobkyni, druhé podepsané vyhotovení dohody předložil personálnímu oddělení. V řízení bylo dále zjištěno, že při jednání dne 8. 3. 2021 bylo vyhotoveno více stejnopisů dohody, kdy žalobkyně tvrdí, že k dispozici dostala jeden z exemplářů, který podepsala jen ona sama a nikdo jiný, naopak žalovaná tvrdí, že na exempláři dohody předané žalobkyni dne 8. 3. 2021 byl podpis svědka příjmení, neboť žalobkyně takový exemplář dohody vyžadovala prozatímně, než jí bude doručena dohoda podepsaná zaměstnavatelem, aby„ měla něco v ruce“. Dohoda s podpisem žalobkyně byla zaslána poštou k podpisu Ing. anonymizováno, vyhotovení dohody s podpisem Ing. ulice bylo žalobkyni předáno svědkem příjmení nejdříve dne 11. 3. 2021 nebo později, a to dne 12. 3. 2021 či 25. 3. 2021, kdy byly žalobkyni rovněž předávány listiny související se skončením pracovního poměru. Svědek uvedl, že si je jistý, že žalobkyni zaměstnavatelem podepsané vyhotovení dohody předal, avšak není si jistý, který z uvedených dnů. Z dokazování jednoznačně vyplynulo, že dohoda byla vyhotovena ve více než dvou stejnopisech, jak je v ní deklarováno.

16. Namítaný rozpor ve výpovědi svědků spočívá v tom, že svědek příjmení uvádí, že mu byly zaslány dva exempláře dohody, svědek příjmení uvedl, že byly vytištěny dva exempláře dohody, kdy jeden z nich podepsal sám a předal žalobkyni, druhý zaslal k podpisu zaměstnavateli. Nicméně nevyloučil, že po vytištění formuláře z počítače mohlo dojít k vyhotovení dalšího stejnopisu dohody. O tomto svědčí i tvrzení samotné žalobkyně, která uvádí, že zaměstnavateli zůstaly k dispozici dva exempláře dohody jí podepsané a současně si z jednání odnesla exemplář dohody opatřený pouze svým vlastním podpisem, tj. musela existovat nejméně tři vyhotovení dohody. Zaměstnavatel naopak tvrdí, že z jednání o skončení pracovního poměru si žalobkyně na svou žádost odnesla exemplář dohody opatřený podpisem žalobkyně a podpisem svědka příjmení, jednalo se o tzv. prozatímní dokument do doby, než bude moci být žalobkyni předán stejnopis dohody opatřený podpisem zaměstnavatele. Dva stejnopisy dohody opatřené podpisem žalobkyně byly zaslány k podpisu zaměstnavateli, který je podepsal a jedno vyhotovení dohody založil na personální oddělení, druhé vyhotovení zaslal k rukám svědka příjmení k předání žalobkyni, což prokazuje výslech svědka příjmení jméno. Pokud si svědek příjmení nevybavil konkrétně počet vytištěných dohod a mýlil se při uvedení počtu stejnopisů odeslaných žalované, nemá tato skutečnost sama o sobě vliv na věrohodnost slyšeného svědka, zejména pokud obě strany tvrdí, že existovaly tři exempláře dohody s podpisem žalobkyně. To, že zaměstnavateli byly zaslány k podpisu dvě vyhotovení dohody, vyplývá z výpovědi svědka příjmení, jakož i z dalších důkazů (zaměstnavatel předložil vyhotovení dohody založené na personálním oddělení, svědek příjmení vypověděl, že žalobkyni doručoval vyhotovení dohody řádně podepsaného Ing. příjmení). Byť žalobkyně doručení vyhotovení dohody, podepsané za zaměstnavatele oprávněnou osobou, popírá, je v tomto směru rovněž významné, že v řízení bylo předloženo jak vyhotovení dohody podepsané svědkem příjmení, tak Ing. anonymizováno, exemplář dohody podepsaný jen samotnou žalobkyní, o němž tvrdí, že si ho odnesla z jednání dne 8. 3. 2021, předložen nebyl. Významný v tomto směru je i obsah WhatsApp komunikace mezi účastníky, z níž nevyplývá, že by žalobkyně požadovala vyhotovení dohody podepsané oprávněnou osobou opakovaně po dni 11. 3. 2021, tj. že by její žádosti nebylo vyhověno. Účastníci podle uzavřené dohody jednali.

17. Uvádí-li žalobkyně, že namítala neplatnost dohody podepsané svědkem příjmení a soud zaměřil své dokazování na zjištění, zda byl žalobkyni doručen exemplář dohody podepsaný Ing. anonymizováno, je třeba zdůraznit, že se jedná o tutéž dohodu, se stejným obsahem, stejného znění, vyhotovenou v týž den. U vyhotovení stejnopisu dohody podepsaného svědkem příjmení bylo zjištěno, že byl předán žalobkyni dne 8. 3. 2021 na její žádost, tzv. prozatímně, dokud jí nebude moci být předána dohoda podepsaná Ing. anonymizováno, přičemž možnost skončení pracovního poměru dohodou bylo konzultováno telefonicky s Ing. anonymizováno, který tento postup schválil. Jedná se o tutéž dohodu, v níž bylo ujednáno, že pracovní poměr skončí dne 9. 3. 2021. Žalobkyně sama uvedla, že podepsala tři listiny téhož znění. Poněvadž dohoda je dvoustranným úkonem, bylo třeba, aby návrh žalobkyně, která podepsala dohodu jako první, žalovaná akceptovala. Účinnost přijetí návrhu na uzavření smlouvy nastala k okamžiku, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu došlo navrhovateli smlouvy (§ 1745 občanského zákoníku), neboť mezi stranami nebyl ujednán jiný okamžik účinnosti smlouvy. Vyplynulo-li z provedeného dokazování, že žalovaná dohodu rovněž podepsala a následně předala jedno z podepsaných vyhotovení smlouvy žalobkyni, byla smlouva uzavřena. Sama žalobkyně se bezprostředně po uzavření dohody chovala v souladu se svým projevem vůle, namítat neplatnost dohody začala až po té, co byla zaměstnavatelem vyzvána k náhradě způsobené škody.

18. K námitce nevypořádání se s věrohodností svědeckých výpovědí zaměstnanců účastníka řízení, je třeba poukázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4643/2010, kdy zásadě volného hodnocení důkazů, vyjádřené v ust. § 132 o.s.ř., neodpovídá takový způsob hodnocení, kdy je (předem) označena za nezpůsobilý důkazní prostředek svědecká výpověď jen proto, že svědek náleží k určité sociální nebo profesní skupině; proto samotná skutečnost, že osoba, která vystupuje v občanském soudním řízení jako svědek, je jinak k některému z účastníků řízení v pracovněprávním vztahu zaměstnance, sama o sobě neodůvodňuje závěr o nepravdivost (nevěrohodnosti) svědecké výpovědi této osoby. Soud I. stupně hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, jeho hodnocení je ucelené, v řízení nebyla zpochybněna věrohodnost vyslýchaných svědků, kdy tvrzení žalobkyně o možném postihu zaměstnanců není ničím podloženo a je pouhou spekulací.

19. Je třeba přitakat soudu I. stupně v jeho úvaze, že pokud by žalobkyně měla k dispozici jen dohodu podepsanou neoprávněnou osobou, přičemž věděla, že je překročeno zástupčí oprávnění, tak následné úkony zaměstnavatele, který žalobkyni předal listiny související se skončením pracovního poměru, jednoznačně svědčily o tom, že takové jednání by bylo schváleno. Nicméně v řízení bylo prokázáno, že žalobkyni bylo předáno vyhotovení dohody podepsané za zaměstnavatele osobou oprávněnou.

20. Na platnosti uzavřené dohody nemůže nic změnit ani skutečnost, že účinnost dohody o skončení pracovního poměru nastala později než k datu skončení pracovního poměru, které bylo v dohodě uvedeno. V takovém případě sjednaným dnem skončení pracovního poměru nemůže být den 9. 3. 2021, nýbrž den uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru (rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2039/2012, 21 Cdo 2039/2012). Pro právní posouzení účinnosti uzavřené dohody bylo podstatné, zda dohoda opatřená podpisem obou stran, kdy žalovaná připojila podpis později, byla žalobkyni doručena, nikoliv konkrétní den, kdy se tak stalo. Předmětem tohoto řízení je určení neplatnosti skončení pracovního poměru, nikoliv určení, ke kterému dni pracovní poměr skončil. Jestliže došlo k podpisu dohody zaměstnavatelem a k dojití vyjádření souhlasu s obsahem dohody zaměstnanci až po datu, ke kterému měl dle dohody skončit pracovní poměr žalobkyně, má tato skutečnost za následek pouze to, že pracovní poměr na základě dohody o skončení pracovního poměru neskončil k datu 9. 3. 2021, nýbrž až dnem účinnosti přijetí návrhu na rozvázání pracovního poměru dohodou.

21. Žalobkyně namítala nedostatek svobodné vůle při uzavření dohody. V řízení zjištěné skutečnosti neodůvodňují závěr, že byla k právnímu jednání přinucena hrozbou tělesného nebo duševního násilí, která by u žalobkyně objektivně vyvolala důvodný pocit, že takové násilí bude použito. Žalobkyně nejednala ani ve stavu tísně. Bylo zjištěno, že zaměstnavatel seznámil žalobkyni se svými zjištěními týkajícími se neoprávněného načítání bodů na klubové karty Shell. Následně žalobkyni vyzval i k náhradě tvrzené škody. Žalobkyně byla při jednání dne 8. 3. 2021 seznámena s právními kroky, které zaměstnavatel hodlá činit. Takové jednání nelze chápat jako výhružku či nátlak. Naopak, měl-li zaměstnavatel za to, že jsou zde skutečnosti, které ho opravňují skončit pracovní poměr s žalobkyní jednostranným úkonem, nebyl povinen žalobkyni se svým postupem dopředu seznamovat, byť by se tento právní krok mohl promítnout ve sféře žalobkyně výrazně negativně (např. nepřiznání hmotného zabezpečení uchazeče o zaměstnání, ztížená možnost dalšího zaměstnávání při uvedení důvodu skončení pracovního poměru v zápočtovém listu). Jednání zaměstnavatele lze vnímat jako vstřícný krok k žalobkyni, které bylo dáno na výběr, zda uzavře se zaměstnavatelem dohodu, či zda zaměstnavatel nejdříve následujícího dne přistoupí k právním krokům, se kterými byla žalobkyně předem seznámena. Pokud žalobkyně vnímala celou situaci, kdy jí byla vytýkána pochybení, negativně, nelze toto její duševní rozpoložení objektivně ztotožňovat s hrozbou tělesného či duševního násilí. Bylo objektivně zjištěno, že pochybení žalobkyně byla zjištěna, bylo na žalobkyni, zda uzavře dohodu o skončení pracovního poměru, či zda bude čelit právním krokům zaměstnavatele, kterým by se mohla bránit, pokud byla přesvědčena o tom, že se žádných pochybení nedopustila. Zaměstnankyně nebyla ani v situaci, kdy by před ni„ na stůl“ byla položena již zaměstnavatelem podepsaná dohoda současně s okamžitým zrušením pracovního poměru a musela by bez jakéhokoliv rozmýšlení volit mezi podpisem dohody a doručením okamžitého zrušení pracovního poměru. Tudíž ani další žalobkyní tvrzené okolnosti, že byla zaměstnavatelem odvezena na místo výkonu práce, neměla možnost se sama dostat domů, že se jednalo o jednání mimo pracovní dobu, o pozdně odpolední hodiny po předcházející noční pracovní směně, vnímat tak, že by mohly vést k závěru o jednání v tísni či o přinucení hrozbou tělesného nebo duševního násilí dle § 587 občanského zákoníku O tom, že při jednání nenastaly okolnosti vylučující svobodnou vůli žalobkyně svědčí nepřímo následná komunikace mezi žalobkyní a jejím nadřízeným po předmětném jednání, jakož i další skutečnosti, které byly u jednání probírány (dobré pracovní hodnocení, možnost pomoci při hledání nového zaměstnání).

22. Rozsudek soudu I. stupně byl podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrzen.

23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla v odvolacím řízení úspěšná, má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Účelně vynaloženým nákladem řízení je odměna advokáta za 1 úkon právní služby po 2 500 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), účast na jednání odvolacího soudu, režijní paušál podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 588 Kč Náklady řízení před odvolacím soudem činí celkem částku 3 888 Kč, jejich náhrada je splatná k rukám zástupce žalované podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. V tom případě je možno podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR u soudu, který rozhodoval v I. stupni.

Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozsudkem splněna dobrovolně, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí exekuce.