KSBR 19 CO 186/2022-108

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Konečného a soudců Mgr. Radky Nekudové Hajdové a Mgr. Miroslavy Šebelové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce jméno příjmení, narozeného datum, ⟪LB:lb_002⟫ bytem v obec, ulice a číslo, ⟪LB:lb_003⟫ zastoupeného advokátem JUDr. jméno příjmení, ⟪LB:lb_004⟫ se sídlem v obec, ulice a číslo ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované právnická osoba, IČO, ⟪LB:lb_007⟫ se sídlem v obec, ulice a číslo ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o 634 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 10. března 2022, č.j. 263 C 11/2021-38,

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II., v jeho přísudečné části, ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 634 000 Kč s 0,05 % úrokem z prodlení denně z částky 1 000 000 Kč od datum do datum, z částky 764 000 Kč za den datum a z částky 624 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, potvrzuje.

II. Ve zbývající části výroku II. se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že žaloba se zamítá v té části, kde se žalobce domáhal po žalované zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, z částky 774 000 Kč za den datum a z částky 634 000 Kč za den datum.

III. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku III. mění tak, že žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 111 677,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši 27 007,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I. zastavil řízení ohledně částky 376 000Kč, výrokem II. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 634 000 Kč s 0,05% úrokem z prodlení denně z částky 1 010 000 Kč od datum do datum, z částky 774 000 Kč od datum do datum a z částky 634 000 Kč od datum do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku, výrokem III. uložil žalované povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 104 212 Kč.

2. Takto soud I. stupně rozhodl o návrhu žalobce, kterým se domáhal zaplacení 1 010 000 Kč s příslušenstvím, kdy tento nárok vyplynul ze smlouvy o zápůjčce, kterou mezi sebou strany uzavřely, žalobce jako zapůjčitel, žalovaná jako vydlužitel, kdy jejím předmětem byla částka zápůjčky ve výši 1 000 000 Kč, sjednaný úrok činil 10 000 Kč, sjednaný úrok z prodlení 0,05 % denně ze zapůjčené částky, lhůta k vrácení datum. Soud I. stupně vzal za prokázané uzavření uvedené smlouvy o zápůjčce, stejně tak předání peněz zapůjčitelem vydlužiteli, tedy žalobcem žalované, když smlouva byla podepsána stranami úředně ověřeným podpisem a obsahovala prohlášení o předání peněz v hotovosti při sepsání smlouvy. S ohledem na částečnou úhradu ze strany žalovaného bylo řízení zastaveno co do částky 376 000 Kč, ve zbytku soud žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno v předchozím odstavci napadeným výrokem II. Výrok I. o částečném zastavení řízení co do částky 376 000 Kč nebyl odvoláním napaden, nabyl tak samostatně právní moci. Předmětem řízení tedy zůstal žalobní nárok o zaplacení 634 000 Kč s příslušenstvím.

3. Proti uvedenému rozsudku podala odvolání žalovaná, a to do výroků II. a III. rozsudku. Žalovaná v odvolání uvedla, že jí byla v řízení před soudem I. stupně nesprávným postupem soudu I. stupně odňata možnost jednat před soudem a řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dále uvedla, že soud I. stupně neúplně zjistil skutkový stav, když neprovedl navržené důkazy, dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení. K odnětí možnosti jednat před soudem uvedla, že datum doručila soudu I. stupně řádnou omluvu z jednání a žádala o odročení jednání z důvodu dlouhodobější nemoci jednatele žalované, která mu neumožňovala osobní účast u jednání soudu, jakož ani plnohodnotné zastupování žalované v řízení, to bylo doloženo rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti z datum. Následně soud nařídil jednání na den datum, přičemž již dne datum byla soudu doručena omluva žalované s tím, že dlouhodobá pracovní neschopnost jednatele žalované, která byla soudu doložena, stále trvá a jeho účast u jednání proto není objektivně možná. Žalovaná tak doručila soudu I. stupně řádnou omluvu z jednání a ve spojení s předchozí žádostí žádala o odročení nařízeného jednání, přičemž uvedla důvod své žádosti a řádně doložila existenci tvrzeného důvodu listinou vystavenou odborným lékařem. Dále žalovaná namítala, že soud I. stupně nedostatečně zkoumal, zda mezi účastníky skutečně došlo k předání finančních prostředků, a to i v souvislosti s překážkou v podobě zák. č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, který předání částky vyšší než 270 000 Kč neumožňuje. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil v tomto rozsahu soudu I. stupně k dalšímu řízení.

4. Žalobce se k odvolání žalované vyjádřil písemným podáním, s odvoláním žalované nesouhlasil, dle jeho názoru doložil dostatečným způsobem důkazní návrhy a podklady, které svědčí o pravosti jeho nároku, žalovaná v průběhu řízení u soudu I. stupně byla k celé věci laxní a nyní se toto své pochybení snaží napravit opravným prostředkem. Pokud jde o projednání věci soudem I. stupně bez přítomnosti žalované, žalobce poukázal na to, že dle obsahu spisu se žalovaná sice měla omluvit z jednání podáním z datum pro zdravotní indispozici jednatele žalované, avšak nepožádala o odročení nařízeného jednání, s odkazem na judikaturu zdůraznil, že omluva nepřítomnosti účastníka u jednání není bez dalšího žádostí o odročení jednání. Pokud žalovaná v odvolání argumentuje tím, že nedošlo ve skutečnosti k předání finančních prostředků a poukazuje na překážku ve smyslu zákona o omezení plateb v hotovosti, s tím žalobce kategoricky nesouhlasí, neboť se jedná o nové tvrzení v rozporu se zásadou koncentrace řízení, žalobce se k uvedenému vyjádřil však i věcně, když dle jeho názoru je logika námitky popřena tím, že samotné omezení plateb v hotovosti dle právní úpravy neznamená, že k předání zápůjčky mezi účastníky nedošlo. To bylo naopak dostatečně doloženo před soudem I. stupně. To, že došlo k předání finanční hotovosti je potvrzeno i úředně ověřenými podpisy u notáře, tím se smlouva o zápůjčce stala veřejnou listinou. V závěrečné části podání žalobce vyjadřuje přesvědčení, že omluvy žalované v průběhu řízení jsou obstrukčním jednáním, pokud jednatel žalované dokládal, že byl nemocen v předmětné době, pak žalobce se však osobně viděl s jednatelem žalované ve dnech datum a datum, což vyplývá i z vyplněných příjmových dokladů při částečném plnění. Žalobce jednatele žalované viděl ještě den před soudním jednáním, které se konalo datum, žalobce a jednatel žalované se potkávají a potkávali pravidelně a nikdy se jednatel žalované nezdál natolik nemocen, aby se nemohl dostavit k jednání.

5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně a řízení mu předcházející, jakož i celý obsah spisu a dospěl k závěru, že jsou dány podmínky pro částečné potvrzení napadeného rozsudku a pro jeho částečnou změnu.

6. Pokud jde o odvolací námitku žalované, že soud I. stupně neměl projednat předmětný spor v její nepřítomnosti u jednání nařízeného na den datum s tím, že žalovaná se řádně omluvila a ve spojení s předchozí žádostí požádala o odročení nařízeného jednání z důvodu onemocnění jednatele, který byl řádně doložen, pak tuto námitku odvolací soud vyhodnotil jako nedůvodnou. Ze spisu vyplývá, že první jednání soud nařídil na datum, předvolání k jednání bylo žalované doručeno do datové schránky datum. Podáním ze dne datum se jednatel žalované omluvil z jednání a požádal o nový termín s odůvodněním, že je nemocný a v pracovní neschopnosti, kdy se léčí z psychické nemoci, kontrolu u lékaře má v druhé polovině února 2022. K této omluvě doložil fotokopii rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, ze které vyplývá, že byla vystavena MUDr. jméno příjmení z psychiatrické ambulance obec, právnická osoba na jméno jednatele žalované, a to již dne datum, kdy v části F, obsahující potvrzení ošetřujícího lékaře o trvání pracovní neschopnosti a termíny plánovaných kontrol, je uvedeno datum kontroly datum. Již v tomto případě, pokud soud I. stupně takové žádosti jednatele žalované vyhověl, postupoval vůči žalované velmi vstřícně, když odvolací soud takovou omluvu nepovažuje za omluvu včasnou a dále ji nepovažuje ani za dostatečně doloženou, tedy důvodnou. Pokud předvolání k jednání bylo žalované doručeno již datum a jednatel žalované se omlouval z důvodu pracovní neschopnosti, která započala již datum, tak pokud se z tohoto důvodu omluvil až datum, 10 dnů před nařízeným jednáním, taková omluva není včasná. Nadto důvod pracovní neschopnosti není řádně doložen, když z neschopenky vyplývá, že lékařem řádně vyznačené datum kontroly je datum (tedy více než 3 měsíce před nařízeným jednáním), s tvrzením, že další kontrola je v druhé polovině února 2022, ta však lékařem v neschopence není vyznačena, takový doklad odvolací soud nepovažuje za věrohodný a tvrzená nemoc jako důvod k omluvě z nařízeného jednání nebyla řádně doložena. Následně soud I. stupně tedy odročil jednání na datum, dále k žádosti právního zástupce žalobce byla věc odročena na datum. Tento nový termín jednání byl žalované doručen do datové schránky datum. Následně došla opět nikoliv včasná a důvodná omluva ze strany jednatele žalované, který až datum zaslal soudu omluvu s odůvodněním, že je stále v dlouhodobé pracovní neschopnosti a další kontrolu má datum, žádné jiné sdělení omluva neobsahovala, nebyla nijak doložena. Pokud by se jednalo o výše uvedenou pracovní neschopnost s počátkem od září 2021, jak tvrdí žalovaná podáním po vyhlášení napadeného rozsudku, opět by taková omluva nemohla být včasná. Nepochybně však omluva nebyla důvodná, když její důvod nebyl jakkoli doložen. S omluvou ze dne datum jednatel žalované soudu nepředložil žádný doklad o nemoci, která by odůvodňovala jeho neúčast u nařízeného jednání dne datum, na žádný doklad v omluvě nebylo odkazováno. Co je však nejpodstatnější, v rámci omluvy jednatel žalované nepožádal o odročení jednání, z obsahu jeho omluvy taková žádost jakkoli nevyplývá. Pokud měl soud I. stupně tedy před jednáním k dispozici pouze výše uvedenou omluvu bez žádosti o odročení a jakéhokoliv dokladu o tvrzeném důvodu omluvy, jednal plně v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., když věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. Na takovém závěru nic nemění ani skutečnost, že žalovaná pět dnů po vyhlášení napadeného rozsudku zaslala soudu prostřednictvím svého jednatele opětovně výše uvedenou kopii o pracovní neschopnosti, kde byla stále vyznačena pouze kontrola dne datum, a dále kartičku s daty kontrol, ze které však nevyplývá, kdo taková data na kartičce vyznačil. Tyto listiny neměl soud I. stupně ke dni vyhlášení k dispozici a nemohl k nim přihlédnout.

7. Jde-li o skutkovou stránku věci, soud I. stupně dostatečným způsobem zjistil skutkový stav a přesvědčivě popsal, které skutečnosti má za prokázané a o jaké důkazy opřel svá skutková zjištění, pro stručnost odvolací soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku. Závěr o skutkovém stavu je následující: ⟪LB:lb_001⟫ -) Žalobce jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel uzavřeli datum smlouvu o zápůjčce, jejímž předmětem bylo zapůjčení částky ve výši 1 000 000 Kč, dále byl ujednán smluvní úrok ze zápůjčky ve výši 10 000 Kč, pro případ prodlení byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně ze zapůjčené částky, splatnost byla ujednána na dobu do datum. Účastníci smlouvy v ní prohlásili, že částka 1 000 000 Kč byla zapůjčitelem vydlužiteli předána v hotovosti v notářské kanceláři Mgr. Šedivého v obec, což stvrzují svými notářsky ověřenými podpisy. Smlouva je podepsána žalobcem, za žalovanou je podepsána jednatelem žalované jméno příjmení, který byl ke dni podpisu smlouvy dle údajů v obchodním rejstříku oprávněn takovou smlouvu uzavřít, podpisy obou jsou úředně ověřeny notářskou kanceláří Mgr. jméno příjmení. ⟪LB:lb_002⟫ -) Žalovaná prostřednictvím jmenovaného jednatele provedla 2 částečné úhrady na zápůjčku, a to dne datum v částce 236 000 Kč a datum v částce 140 000 Kč. Obě úhrady byly stvrzeny příjmovým pokladním dokladem ze strany žalobce, účel platby byl vždy uveden„ splátka zápůjčky“. ⟪LB:lb_003⟫ -) příjmení zápůjčky žalovaná žalobci nevrátila.

8. Pokud jde o odvolací námitku, že nebylo dostatečně zkoumáno, zda mezi účastníky skutečně došlo k předání finančních prostředků, pak ani tato námitka žalované není důvodná. Ve shodě s názorem soudu I. stupně má odvolací soud za dostatečně prokázané, že k předání částky 1 000 000 Kč žalobcem žalované v hotovosti při podpisu smlouvy skutečně došlo, jak vyplývá ze smlouvy o zápůjčce s úředně ověřenými podpisy, tuto skutkovou verzi dokládá i částečná úhrada ze strany žalované, kdy z příjmových pokladních dokladů vyplývá, že dvě částečné úhrady v celkové výši 376 000 Kč z číslo a datum byly provedeny z titulu splátky zápůjčky, z obsahu spisu ani z jiných okolností nevyplývá, že by úhrady měly směřovat ke splnění jiné povinnosti žalované vůči žalobci, z okolností případu tedy vyplývá, že toto částečné plnění představuje uznání zbytku dluhu ve smyslu § 2054 odst.2 o. z. Pokud se žalovaná v průběhu řízení bránila tím, že nedošlo k předání peněz, že měla existovat dohoda účastníků, že částka bude převedena žalobcem na účet žalované, jak žalovaná tvrdila v odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu (viz č.l. 19, nejedná se tedy o nové tvrzení, jak uvádí žalobce ve vyjádření k odvolání), pak k takovému tvrzení chyběla skutková tvrzení o konkrétních okolnostech takové dohody mezi účastníky, když ze samotné smlouvy o zápůjčce naopak vyplývá předání peněz v hotovosti, rovněž k takovému tvrzení zcela absentují důkazní návrhy žalované. Tím, že se žalovaná nezúčastnila jednání před soudem I. stupně, ochudila se o možnost býti řádně poučena o povinnosti doplnit v potřebném rozsahu skutková tvrzení a důkazní návrhy ve smyslu § 118a o. s. ř. Poučovací povinnost podle § 118a o. s. ř. soud plní při jednání, případně při přípravném jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.3.2022 sp.zn. 21 Cdo 4314/2008). Právní úprava omezení plateb v hotovosti, na kterou poukazuje žalovaná, nemá na zjištěný skutkový stav věci a její následné právní posouzení vliv.

9. Odvolací soud se neshoduje s názorem žalobce, že ověřením podpisu účastníků smlouvy notářem se smlouva stala veřejnou listinou. Úředně ověřený podpis je podpis, jehož pravost na listině je ověřen (neboli legalizován) správním orgánem, v daném případě notářem. Legalizací se však nepotvrzuje správnost ani pravdivost údajů uvedených v listině. Veřejnou listinou je pouze samotná legalizace v podobě ověřovací doložky, nejedná se však o veřejnou listinu o právních úkonech (dnes právní jednání), okolnost, že doložka jako veřejná listina je vyznačena na písemnosti, která obsahuje právní úkon (právní jednání), nečiní z legalizační doložky veřejnou listinu o právním úkonu (právním jednání), v našem případě o smlouvě o zápůjčce (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.6.2009, sp.zn. 25 Cdo 1620/2007). Uvedená skutečnost však nic nemění na posouzení předmětné věci odvolacím soudem, neboť předmětná smlouva o zápůjčce s úředně ověřenými podpisy smluvních stran sjednání závazku a předání peněz v hotovosti při podpisu smlouvy dostatečně porákazala.

10. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

12. Podle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

13. Soud I. stupně zjištěný skutkový stav správně právně posoudil, pokud uzavřel, že byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu shora citovaného ustanovení § 2390 o. z., sjednány úroky ve výši 10 000 Kč ve smyslu § 2392 o. z., žalovaná se ocitla v prodlení, pokud svůj dluh řádně a včas neuhradila ve smyslu § 1968 o. z. a je tak povinna k úhradě sjednaného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. Částečným plněním ve výši 376 000 Kč žalovaná uznala zbytek dluhu ve výši 634 000 Kč s příslušenstvím.

14. Odvolací soud proto ve smyslu § 219 o.s.ř. potvrdil napadený výrok II. rozsudku v přísudečné části, pokud bylo žalované uloženo zaplatit žalobci zbývající část na jistině dluhu ve výši 624 000 Kč a ujednaný úrok ze zápůjčky ve výši 10 000 Kč (po částečné úhradě ve výši 376 000 Kč ze zápůjčky ve výši 1 000 000 Kč), tedy celkem částka 634 000 Kč spolu se sjednaným úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 1 000 000 Kč od datum (den po splatnosti zápůjčky) do datum (první částečná úhrada), dále z částky 764 000 Kč (po odečtení první částečné úhrady ve výši 236 000 Kč) za den datum a z částky 624 000 Kč (po odečtení druhé částečné úhrady ve výši 140 000 Kč) od datum (den následující po druhé částečné úhradě datum) do zaplacení.

15. Ve zbytku však odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadeném výroku II. změnil tak, že žalobu částečně zamítl ve smyslu § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. Soud I. stupně nesprávně uložil žalované povinnost platit úroky z prodlení z částky 1 010 000 Kč, když úroky žalobci dle smluvních ujednání náleží pouze ze zapůjčené částky 1 000 000 Kč, v návaznosti na to po částečných úhradách následně z částky 764 000 Kč a z částky 624 000 Kč. Zamítnuta tedy byla žaloba v části, pokud se žalobce domáhal úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení a následně, pokud se žalobce domáhal příslušenství za den datum a za den datum dvakrát, neboť po částečném zpětvzetí žaloby požadoval příslušenství za období od datum do datum, za období od datum do datum a za období od datum do zaplacení, dny datum a datum by tak byly úročeny duplicitně.

16. Změněn byl rovněž výrok III. napadeného rozsudku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky před soudem I. stupně. S ohledem na částečné zamítnutí žaloby odvolací soud postupoval dle § 142 odst. 3 o.s.ř., když neúspěch žalobce představuje pouze poměrně nepatrnou část předmětu řízení, dále dle ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. s ohledem na částečné zpětvzetí návrhu žalobcem pro chování žalovaného (částečná úhrada). Žalobci tak přísluší plná náhrada nákladů řízení před soudem I. stupně. Pokud jde o jejich vyčíslení a specifikaci, odvolací soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku v odst. 9, kdy odvolací soud provedl korekci pouze potud, pokud soud I. stupně nezapočítal odměnu právnímu zástupci za předžalobní výzvu v plné výši, tuto odvolací soud vyhodnotil jako předžalobní výzvu v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. b) advokátního tarifu, bylo tedy namístě přiznat namísto poloviční odměny odměnu v plné výši. K nákladům řízení vyčísleným soudem I. stupně je tak třeba připočíst poloviční sazbu odměny a tomu odpovídající DPH (číslo + číslo) správná výše nákladů řízení žalobce před soudem I. stupně tak činí 111 677,60 Kč.

17. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení se opírá o ustanovení § 224 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy procesní neúspěch žalobce je neúspěchem v poměrně nepatrné části předmětu řízení, žalobce má tak nárok na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení. Tyto představují náklady právního zastoupení, a to odměnu za 2 úkony právní služby po 10 860 Kč (počítáno z tarifní hodnoty ve výši 634 000 Kč po částečném pravomocném zastavení řízení) za vyjádření k odvolání a účast u jednání před odvolacím soudem (ve smyslu § 7, ve spojení s § 11 odst. 1 písm. d), g) advokátního tarifu). Právnímu zástupci žalobce dále přísluší 2× režijní paušál po 300 Kč ve smyslu § 13 odst. 3 advokátního tarifu a dále DPH z odměny a paušálů ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 4 680,20 Kč Celkem náklady řízení žalobce před odvolacím soudem činí částku 27 007,20 Kč.

Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu České republiky, prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).