KSBR 19 CO 97/2022-83

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Konečného a soudců Mgr. Radky Nekudové Hajdové a Mgr. Miroslavy Šebelové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně:; Mgr. jméno příjmení, narozené datum, ⟪LB:lb_002⟫ bytem v obec, ulice a číslo, ⟪LB:lb_003⟫ zastoupené advokátem Mgr. jméno příjmení, ⟪LB:lb_004⟫ se sídlem v obec, ulice a číslo ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované:; právnická osoba, IČ: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ se sídlem v obec a číslo, ulice a číslo, ⟪LB:lb_008⟫ zastoupené advokátkou JUDr. jméno příjmení, ⟪LB:lb_009⟫ se sídlem ve obec, nám. Svobody 18 ⟪LB:lb_010⟫ o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu soudní úschovy, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 17. února 2022, č.j. 63 C 56/2021-32,

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I. mění tak, že žalovaná je povinna souhlasit s vydáním předmětu úschovy složeného do soudní úschovy u Městského soudu v Brně v řízení vedeném pod spisovou značkou 100 Sd 262/2020 – 20 kusů 100 g zlatých slitků rafinérie právnická osoba o ryzosti 999,9, výrobních čísel C110325 – C110344, žalobkyni.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku II. mění tak, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 11 982,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 6 356 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud I. stupně výrokem I. zamítl žalobu, aby žalované byla uložena povinnost souhlasit s vydáním předmětu úschovy složeného do soudní úschovy u Městského soudu v Brně v řízení vedeném pod sp. zn. 100 Sd 262/2020 – 20 kusů 100 g zlatých slitků rafinérie právnická osoba o ryzosti 999,9; výrobních čísel C110325 – C110344 (předmět úschovy či předmětné zlaté slitky), žalobkyni. Výrokem II. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 7 865 Kč.

2. Takto soud I. stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala nahrazení souhlasu žalované s vydáním předmětu úschovy s odkazem, že je vlastnicí předmětných zlatých slitků na základě kupní smlouvy z datum, uzavřené mezi žalobkyní a právnická osoba a.s., za níž jednala vedoucí pobočky příjmení příjmení. Kupní cenu ve výši 2 110 000 Kč žalobkyně uhradila datum. Výzvou policejního orgánu ze dne datum byla vyzvána k vydání předmětných slitků, výzvě vyhověla datum. V řízení o úschově požádala o vydání předmětu úschovy, s čímž žalovaná, coby přihlašovatelka, nesouhlasila. Soud I. stupně vyšel ze zjištění, že předmětné zlaté slitky byly na základě rozhodnutí policie uloženy do soudní úschovy, neboť na ně uplatňuje vlastnické právo jak žalobkyně, tak žalovaná. Žalobkyně své vlastnictví odvozuje od kupní smlouvy číslo LQ1046, uzavřené mezi žalobkyní a právnická osoba a.s. z datum. Dle údajů uvedených v dodacím listu ze dne datum bylo expedováno zboží – investiční slitky, šarže C088974 – C088993 - jeho převzetí měla datum potvrdit žalobkyně svým podpisem, který však nebyl pravým podpisem žalobkyně, jak bylo prokázáno v trestním řízení, vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 4 T 110/2020, když podpis padělala příjmení příjmení, tehdejší zaměstnankyně právnická osoba a.s. Žalobkyně tedy slitky expedované na základě smlouvy LQ1046 nepřevzala a 20 kusů zlatých slitků, a to předmětných, jí bylo předáno jméno příjmení až dne datum, když se tak stalo poté, co příjmení příjmení předmětné slitky převzala datum od žalované pro vážného zájemce. Žalobkyně proto datum nepřevzala předmětné slitky od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti ve smyslu § 1109 odst. 1 písm. b) o. z., neboť zboží, jehož cenu uhradila právnická osoba a.s., s níž měla uzavřenou kupní smlouvu, běžně přebírala v provozovně uvedené společnosti a nikoli po 20 měsících od uzavření kupní smlouvy a zaplacení kupní ceny. Žalobkyně nepřevzala zboží ani za úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil, protože úplata byla uhrazena právnická osoba a.s., nikoliv osobě, které byla věc svěřena – paní příjmení příjmení ve smyslu § 1109 odst. 1 písm. c) o. z. Proto soud I. stupně uzavřel, že nebyly splněny předpoklady uvedené v ustanovení § 1109 o. z. a nelze mít za prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem předmětných slitků.

3. Proti uvedenému rozsudku podala žalobkyně odvolání. Rozsudku soudu I. stupně vytýká, že je nepřesvědčivý a nepřezkoumatelný, že soud I. stupně učinil nesprávné skutkové a právní závěry. Soud I. stupně nevysvětlil, z jakého důvodu má za to, že dohodnuté doručení objednaného a zaplaceného zboží do místa podnikání žalobkyně, byť dodané po dvaceti měsících (správně osmnácti měsících) od zaplacení, není možno považovat za nabytí věci od podnikatele v rámci běžného obchodního styku. Žalobkyně je opačného názoru. Paní příjmení příjmení nevystupovala ve věci pouze jako nabyvatelka zboží, ale především jako vedoucí zaměstnanec právnická osoba a.s., příjmení příjmení jako zaměstnankyně společnosti disponovala s předmětnými zlatými slitky jako s majetkem právnická osoba a.s. Ve vztahu k žalované došlo jednak k uzavření dohody o uznání dluhu a následně byl na návrh žalované vydán pravomocný platební rozkaz Městského soudu v Brně (správně Okresního soudu Brno-venkov), ve kterém byla stanovena příjmení příjmení povinnost uhradit žalované kupní cenu předmětných zlatých slitků, jednak byla část kupní ceny ve výši 80 000 Kč jméno příjmení již uhrazena. Soud I. stupně se dále nezabýval dobrou vírou žalobkyně o tom, že nabyla vlastnické právo od právnická osoba a.s., které za předmětné zlaté slitky řádně a včas zaplatila, že ve věci sjednala kupní smlouvu a zboží bylo řádně předáno právnická osoba a.s., za kterou jednala vedoucí zaměstnankyně. Žalobkyně tak nabyla vlastnické právo k předmětným slitkům dle § 1109 písm. b) o. z. Pochybnosti podle žalobkyně nevzbuzuje ani samotná časová prodleva mezi úhradou kupní ceny a převzetím zboží, a to zvláště za situace, kdy na straně žalobkyně byly závažné důvody pro takovou prodlevu, zejména zdravotní problémy na straně manžela žalobkyně, jeho absence při výkonu jejich společné podnikatelské činnosti, s tím spojené enormní vytížení žalobkyně, a dále sdělené závažné důvody na straně zaměstnankyně právnická osoba paní příjmení příjmení (nemoc dítěte, onemocnění samotné příjmení příjmení, pracovní cesty po ČR a zahraničí). To vše za stavu, kdy předmětný nákup investičního zlata nebyl ojedinělým nákupem a pro žalobkyni se nejednalo o mimořádnou záležitost, navíc předchozí opakované nákupy proběhly ku spokojeností žalobkyně. Bylo tedy v souladu s běžným chodem věcí, že žalobkyně se jako kupující spokojila s vysvětlením, že zlaté slitky jsou uloženy v provozovně právnická osoba a.s. v trezoru a k předání doposud nedošlo pouze z pochopitelných důvodů na straně paní příjmení či na straně samotné žalobkyně. Detektivní pátrání po původu věci nepatří k obvyklé opatrnosti kupujícího při prodeji věci v obchodě. Žalobkyně byla v daném vztahu spotřebitel, který nabyl vlastnictví v dobré víře koupí od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti, dobrá víra žalobkyně nebyla vyvrácena, k tomu žalobkyně připomněla, že důkazní břemeno v tomto směru tížilo nikoliv žalobkyni jako nabyvatelku, ale žalovanou jako původního vlastníka, a to i s ohledem na zakotvení domněnky dobré víry v ustanovení § 7 o. z. obec víra žalobkyně, jakož i naplnění důvodu pro nabytí vlastnického práva, je prokazována předchozími bezproblémově uskutečněnými obchody se právnická osoba a.s. jako dlouholetým a renomovaným obchodníkem se zlatem, skutečností, že za právnická osoba a.s. jednala nejen zaměstnankyně, ale přímo vedoucí pobočky, skutečností, že poslední předání bylo uskutečněno v sídle právnická osoba s. (společnosti žalobkyně), a to po domluvě, což žalobkyně uvítala, neboť nemusela cestovat s investičním zlatem přes město, když v sídle své společnosti parkuje vozidlo, absencí informace o trestné činnosti (trestní oznámení až z datum), absencí informace o jiných šarží zlatých slitků (faktura číslo ze dne datum s uvedením šarží slitků nebyla nikdy žalobkyni předána, obsahuje zfalšovaný podpis žalobkyně, stejně tak dodací list číslo z datum a kupní smlouva číslo LQ1046 ze dne datum.

4. Žalovaná se k odvolání vyjádřila u jednání, navrhla potvrzení napadeného rozsudku, poukázala na nedbalost žalobkyně, kdy podle jejího názoru k nedostatku dobré víry postačí prostá nedbalost, dle jejího názoru nešlo v uvedené věci o obvyklý obchodní styk, i přes zdravotní indispozici manžela si žalobkyně měla na prodejně zkontrolovat, zda se tam zlaté slitky nacházejí. Dále odkázala na své vyjádření k žalobě ze dne datum, jehož podstatou byl názor žalované, že o vydání předmětných zlatých slitků požádala rovněž žalovaná, která je v řízení o úschově v postavení přihlašovatelky číslo žadatelky číslo. V rámci tohoto řízení projevila nesouhlas s vydáním slitků žalobkyni jako příjemkyni s odkazem na skutečnost, že žalobkyně není nadána vlastnickým právem, slitky, které jsou předmětem soudní úschovy, nemohly být předmětem kupní smlouvy LQ1046 z datum, tyto nabyla do vlastnictví příjmení příjmení jako fyzická osoba na své jméno, nikoli jako zástupce právnická osoba a.s., předmětné slitky tedy nikdy nebyly ve vlastnictví právnická osoba a.s.

5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek soudu I. stupně, řízení jeho vydání předcházející, správnost skutkových zjištění a jejich právní posouzení, nařídil k projednání odvolání jednání, u kterého doplnil dokazování doplňujícím výslechem žalobkyně, a dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro změnu rozsudku soudu I. stupně.

6. Soud I. stupně učinil z provedeného dokazování správná skutková zjištění, když podstatný závěr o skutkovém stavu je následující: ⟪LB:lb_001⟫ -) U Městského soudu v Brně pod sp. zn. 100 Sd 262/2020 je vedeno řízení o úschově předmětných zlatých slitků, které byly dány do úschovy na základě usnesení Policie ČR, Městské ředitelství Policie obec, 6. oddělení obecné kriminality ze dne 27.4.2022, č.j. KRPB-97867-259/TČ-2019-060276, když předmětné slitky vydala poškozená jméno příjmení (v předmětném řízení žalobkyně) pro účely trestního řízení dne datum. Následně datum požádala o vydání předmětných slitků společnost právnická osoba (v předmětném řízení žalovaná), zároveň o vydání požádala rovněž poškozená jméno příjmení dne datum (žalobkyně), z tohoto důvodu byly předmětné slitky uloženy do soudní úschovy. Žalovaná v řízení o úschově nesouhlasila s vydáním předmětu úschovy žalobkyni, proto bylo rozhodnuto usnesením ze 3. 12. 2020, č. j. 100 Sd 262/2016-22, tak, že předmět úschovy se žalobkyni nevydal. ⟪LB:lb_002⟫ -) příjmení příjmení, zaměstnanec právnická osoba, a.s. a vedoucí pobočky společnosti na ul. část obce v obec, byla na základě podané obžaloby z datum rozsudkem Městského soudu v Brně dne datum, č. j. 4 T 110/2020-635, shledána vinnou ze spáchání zločinu zpronevěry a podvodu, kterých se dopustila tím, že využila objednávky dlouholeté zákaznice (žalobkyně), která si u právnická osoba a.s., objednala 20 kusů 100 g slitků investičního zlata (na základě zálohové faktury číslo), za tím účelem uzavřela předmětnou spornou kupní smlouvu číslo č. LQ1046 z datum, žalobkyně bezhotovostně zaplatila datum na účet právnická osoba kupní cenu, přičemž dodání objednaného zlata právnická osoba a.s. do pobočky obec, část obce, kde byla vedoucí obžalovaná příjmení příjmení, potvrdila příjmení příjmení na dodacím listu číslo paděláním podpisu poškozené jméno příjmení (žalobkyně), kdy falešně potvrdila převzetí zlatých slitků č. šarže C088974 až C088993 dnem datum, přičemž s těmito specifikovanými 20 kusy slitků investičního zlata naložila příjmení příjmení tak, že 5 ks půjčila panu příjmení, zbylých 15 kusů zpeněžila a utržené peníze použila na úhradu dluhů svého manžela, kdy souběžně na dlouhodobé a opakované urgence ohledně předání investičního zlata ze strany poškozené jméno příjmení (žalobkyně) reagovala tím způsobem, že se opakovaně vymlouvala na pracovní vytížení v Polsku, na svou nemoc či nemoci syna jméno a telefonicky stále ubezpečovala poškozenou (žalobkyni), že investiční zlato je uloženo v trezoru na prodejně právnická osoba na ulici část obce. příjmení zakryla své podvodné jednání příjmení příjmení v srpnu 2018 uvedla v omyl ředitele právnická osoba příjmení (žalovaná) tím, že mu sdělila, že má vážného zájemce na nákup 20 kusů zlatých slitků a přiměla jej k předání 20 kusů slitků bez předchozí platby, k tomuto zboží převzala vystavenou fakturu číslo ze dne datum, ve které byla uvedena jako odběratel, předmět plnění 20 kusů zlatých slitků číslo šarže C110325 až C110344 v hodnotě 1 858 320 Kč, když ve spodní části faktury potvrdila obžalovaná datum převzetí zboží. V následujících dnech v srpnu 2018 se obžalovaná příjmení příjmení telefonicky ozvala poškozené jméno příjmení (žalobkyni) z důvodu předání investičního zlata a dne datum jí osobně předala předmětné investiční slitky, číslo šarže vepsala i na kupní smlouvu LQ1046, tím je podvodně vydávala za zboží dodané dříve právnická osoba a.s. Rozsudek ve výroku o vině obžalované příjmení příjmení nabyl právní moci datum. ⟪LB:lb_003⟫ -) V řízení vedeném u Okresního soudu obec – venkov pod sp. zn. 41 C 105/2019 se žalovaná, v procesním postavení žalobkyně, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla v uvedeném řízení žalované příjmení příjmení uložena povinnost zaplatit žalované, v uvedeném řízení žalobkyni, 1 784 320 Kč s příslušenstvím, neboť nezaplatila kupní cenu předmětných zlatých slitků (předmětných výrobních čísel C110325 až C110344), které převzala od žalované dne datum (viz výše uvedený trestní rozsudek). Na předmětné slitky byla vystavena datum žalovanou faktura číslo na vrub příjmení příjmení, kterou byla vyúčtována cena předmětných slitků ve výši 1 858 320 Kč, převzetí předmětných slitků dne datum potvrdila příjmení příjmení svým podpisem na uvedené faktuře. V žalobě zároveň žalovaná, v pozici žalobkyně, odkázala na dohodu s jméno příjmení, jejíž součástí bylo písemné uznání předmětného dluhu jméno příjmení a na základě uzavřené dohody se příjmení příjmení zavázala uhradit žalované dlužnou částku ve splátkách. Žalobě bylo vyhověno platebním rozkazem ze dne 27. 9. 2019, č. j. 41 C 105/2019-17, který nabyl právní moci datum. ⟪LB:lb_004⟫ -) Sporná smlouva LQ1046 byla uzavřena mezi právnická osoba a.s. na straně prodávající a žalobkyní na straně kupující, jejím předmětem byl prodej investičního zlata, a to 20 kusů zlatých slitků za kupní cenu 2 110 000 Kč, kupní cenu žalobkyně zaplatila právnická osoba a.s. na základě zálohové faktury číslo dne datum, jak vyplývá i z výpisu z účtu vedeného u Sberbank. Na kupní smlouvě je rukou dopsáno„ č. šarže C110325 až C110344“ a„ datum datum“, což je den, kdy žalobkyně převzala předmětné slitky od příjmení příjmení, která č. šarží a datum do smlouvy vlastnoručně dopsala. ⟪LB:lb_005⟫ -) Dle dodacího listu číslo z datum bylo dne datum právnická osoba a.s. expedováno zboží 20 kusů investičních slitků č. šarže C088974 až C088993, v dolní části listiny je podpis, který měl potvrzovat převzetí žalobkyní dne datum, jak vyplynulo z výše uvedeného trestního řízení, nejedná se o pravý podpis žalobkyně, když její podpis padělala příjmení příjmení, vedoucí pobočky právnická osoba ⟪LB:lb_006⟫ -) Žalobkyně na straně kupující a právnická osoba a.s. na straně prodávající uzavíraly v předchozích letech obdobné smlouvy jako je smlouva sporná, nešlo tedy o ojedinělý obchod.

7. Odvolací soud doplnil dokazování doplňujícím výslechem žalobkyně, z něhož ve spojení s výpovědí žalobkyně před soudem I. stupně a ostatními listinami provedenými k důkazu v prvostupňovém řízení vyplývá, že obdobné obchody mezi právnická osoba a.s. a žalobkyní, jejichž předmětem byl převod vlastnictví k investičním zlatým slitkům na žalobkyni, byly uzavírány v průběhu minulých patnácti let vždy dle finančních možností žalobkyně a jejího manžela, kteří zlato nakupovali jako investici na zajištění stáří, smlouvy byly uzavírány přibližně 1× za rok, dodací lhůta zlatých slitků byla různá, nikdy však dodání nebylo obratem. Při sjednávání a realizaci smluv žalobkyně vždy jednala s paní příjmení jako vedoucí pobočky na ulici část obce, jednání s ní bylo vždy korektní a obchody byly řádně realizovány. V posledním sporném případě byly investiční slitky žalobkyni dodány sice po delším období (18 měsíců), kdy po telefonické domluvě žalobkyně a paní příjmení tato dovezla slitky žalobkyni do její kanceláře v obec na Kapucínském náměstí. Žalobkyně neměla pochybnosti o tom, že zlaté slitky jí budou nakonec dodány, kdy telefonický kontakt mezi ní a paní příjmení byl častý, paní příjmení zpoždění dodání vždy věrohodně odůvodnila, ať už to bylo jejím pracovním vytížením z důvodu zřizování pobočky v Polsku, či z důvodu nemoci její, nemoci syna, žalobkyně uvěřila potížím, které paní příjmení popisovala, zejména s ohledem na bezproblémovost minulých obchodů, neměla důvod pochybovat o tom, že zlaté slitky jí budou nakonec dodány, když zároveň byla ubezpečována paní příjmení, že slitky se nachází v trezoru právnická osoba a.s., jsou zabezpečené a není důvod k obavám, když informaci o bezpečném uložení slitků v trezoru společnosti používala i u předchozích obchodů s žalobkyní, žalobkyně tedy nepochybovala o tom, že slitky jsou v trezoru uloženy i v tomto případě. Žalobkyně nepochybovala o realizaci obchodu ani v předmětném případě, kdy za zboží zaplatila, zboží nakonec převzala, byla tedy přesvědčena, že zlaté slitky nabyla do svého vlastnictví. Pokud do smlouvy bylo paní příjmení dopsáno datum a číslo šarže slitků, pak číslo šarže předmětných slitků jí nebylo po celou dobu známo, až do dne převzetí slitků, kdy tato čísla byla dopsána na kupní smlouvu paní příjmení, ani v předchozích obchodech nebylo nikdy žalobkyni známo číslo šarže kupovaných slitků. Ani v předání investičních zlatých slitků v provozovně žalobkyně a nikoli v pobočce právnická osoba žalobkyně neshledávala nic, co by vzbudilo její pochybnosti, když na tomto předání se telefonicky žalobkyně s paní příjmení domluvily, ona tuto možnost uvítala s ohledem na prodlení s dodávkou a s ohledem na to, že sama nemusela přes město cestovat s takto cenným zbožím.

8. Soud I. stupně ze zjištěného skutkového stavu nevyvodil správné právní závěry. V první řadě nesprávně aplikoval úpravu obsaženou v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.).

9. Podle § 300 z. ř. s. přijímá-li soud do úschovy věci v případech stanovených jinými právními předpisy, řídí se ustanoveními příslušného právního předpisu, a není-li jich, ustanoveními §§ 289 až 302, a to přiměřeně podle povahy úschovy a jejího účelu.

10. Podle § 292 z.ř.s. účastníkem řízení o úschově je složitel. Po právní moci rozhodnutí o přijetí do úschovy je účastníkem také ten, pro koho jsou peníze, cenné papíry nebo jiné věci určeny (příjemce), a ten, kdo uplatňuje právo na předmět úschovy.

11. Podle § 298 odst. 1 z. ř. s. předmět úschovy vydá soud příjemci na jeho žádost. Jestliže ke složení došlo proto, že někdo jiný než příjemce uplatňuje právo na vydání předmětu úschovy, nebo že někdo jiný, jehož souhlasu je třeba, nesouhlasí s vydáním předmětu úschovy příjemci, je k vydání předmětu úschovy zapotřebí souhlasu všech účastníků a osoby, pro jejíž nesouhlas s plněním došlo ke složení do úschovy. Souhlasu složitele je však třeba jen tehdy, bylo-li plnění složeno pro neznámého věřitele.

12. Podle § 299 odst. 1 z.ř.s. byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli.

13. Podle § 80 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, není-li věci, která byla vydána nebo odňata, k dalšímu řízení už třeba a nepřichází-li v úvahu její propadnutí nebo zabrání, vrátí se tomu, kdy jí vydá nebo komu byla odňata. Jestliže na ni uplatňuje právo osoba jiná, vydá se tomu, o jehož právu na věc není pochyb. Při pochybnostech se věc uloží do úschovy a osoba, která si na věc činí nárok, se upozorní, aby jej uplatnila v řízení ve věcech občanskoprávních.

14. V předmětném případě byla věc přijata do úschovy na základě pravomocného usnesení Policie České republiky ze dne datum, vydaného ve smyslu shora citovaného ustanovení § 80 odst. 1 trestního řádu, dle kterého byly předmětné slitky uloženy do soudní úschovy, neboť na ně uplatnili nárok jak žalobkyně, tak žalovaná. S ohledem na skutečnost, že trestní řád neobsahuje další zvláštní ustanovení pro řízení o úschově, je třeba postupovat ve smyslu ustanovení §§ 289 až 302 z. ř. s. Pokud jde o účastníky řízení o úschově, pak ve smyslu shora citovaného ustanovení § 292 z. ř. s. složitelem je Policie České republiky, příjemcem je žalobkyně, která předmět úschovy vydala, žalovaná je přihlašovatelkou, když uplatnila právo na předmět úschovy.

15. Ve smyslu § 298 odst. 1 z. ř. s. se předmět úschovy vydá příjemci na jeho žádost. Na vydání předmětu úschovy však uplatnila právo i žalovaná, která zároveň nesouhlasila s vydáním předmětu úschovy žalobkyni, vydání předmětu úschovy žalobkyni jako příjemci tak bylo pravomocně zamítnuto. Jedinou možnou cestou pro žalobkyni jako příjemce bylo podání předmětné žaloby na nahrazení souhlasu s vydáním úschovy proti žalované.

16. Jak vyplynulo ze spisu Okresního soudu Brno-venkov, vedeného pod sp. zn. 41 C 105/2019, žalovaná ohledně předmětných slitků uzavřela v pozici prodávající kupní smlouvu s jméno příjmení jako kupující, která však kupní cenu nezaplatila, z toho důvodu uplatnila žalobou žalovaná v pozici žalobkyně svůj nárok u tamního soudu, žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno. V žalobě zároveň žalovaná odkázala na dohodu s jméno příjmení, jejíž součástí bylo písemné uznání předmětného dluhu z uvedené kupní smlouvy jméno příjmení a na základě uzavřené dohody se příjmení příjmení zavázala uhradit dlužnou částku ve splátkách. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaná uzavřela uvedenou kupní smlouvu s jméno příjmení s úmyslem převést na ni vlastnické právo k předmětným zlatým slitkům, za jejich vlastníka se již nadále nepovažuje, když žádala žalobou zaplacení kupní ceny z předmětné kupní smlouvy, žalobě bylo vyhověno a má tak vykonatelný titul proti příjmení příjmení. Žalovaná tak nepochybně není vlastníkem předmětných zlatých slitků a k odepření jejího souhlasu s vydáním předmětu úschovy žalobkyni nebyl důvod. Žalovaná se rovněž neoprávněně domáhala v řízení o úschově vydání předmětu úschovy, když v žádosti o vydání předmětu úschovy tvrdila, že smlouva uzavřená mezi žalovanou a paní příjmení je pro omyl neplatná. S ohledem na výše uvedenou kupní smlouvu a následné soudní řízení žalovaná nepochybně uvedenou kupní smlouvu za platnou považovala, když na jejím základě se soudní cestou domohla přiznání zaplacení kupní ceny na příjmení příjmení. Žalovaná tak není vlastníkem předmětu úschovy a žalobkyně se oprávněně domáhá nahrazení souhlasu žalované s vydáním předmětu úschovy, když tato souhlas neoprávněně odepřela.

17. Nadto, pokud jde o vlastnické právo k předmětným slitkům, odvolací soud je ve shodě se stanoviskem žalobkyně toho názoru, že žalobkyně nabyla vlastnické právo k předmětným zlatým slitkům číslo šarže C110325 až C110344, a to originárním způsobem, nabytím vlastnického práva od neoprávněného, ve smyslu § 1109 písm. b) o. z., dle kterého vlastníkem věci se stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku. Předmět úschovy je věcí, která není zapsána ve veřejném seznamu, předmětné zlaté slitky získala žalobkyně od právnická osoba a.s. na základě mezi nimi uzavřené kupní smlouvy ze dne datum, na základě které byla právnická osoba a.s. vystavena na vrub žalobkyně zálohová faktura, dle které zaplatila bezhotovostně žalobkyně právnická osoba a.s. kupní cenu za předmět kupní smlouvy - 20 kusů zlatých investičních slitků. Ani na kupní smlouvě, ani na zálohové faktuře nebylo uvedena číslo šarže zlatých slitků. obec slitky byly žalobkyni dodány dne datum vedoucí pobočky právnická osoba po domluvě obou žen v sídle firmy žalobkyně. Žalobkyně s uvedenou společností dlouhodobě a opakovaně uzavírala obchody obdobného typu, vždy jednala se vedoucí pobočky společnosti na ulici část obce paní jméno příjmení, obchody byly realizovány v obdobném objemu za obdobné ceny, vždy byly obchody řádně realizovány, k předání zboží nedocházelo vždy bezprostředně. Dodání investičních slitků v předmětném případě žalobkyně u vedoucí pobočky paní příjmení opakovaně urgovala, vždy se jí dostalo vysvětlení s odkazem na vážné rodinné a pracovní poměry, kterému žalobkyně ze strany příjmení příjmení, se kterou dlouhá léta bez problémů spolupracovala, uvěřila, navíc byla ujišťována o bezpečném uložení zlatých slitků v trezoru právnická osoba a.s. tak, jak tomu bývalo i v předchozích obchodech. Nakonec se také dodávky žalobkyně od vedoucí pobočky příjmení příjmení dočkala, ani při převzetí zboží neměla jakékoli informace o trestněprávním jednání příjmení příjmení. Dle názoru odvolacího soudu tak žalobkyně zlaté slitky získala od podnikatele právnická osoba a.s. při její podnikatelské činnosti, když jejím jménem jednala dlouholetá pověřená pracovnice, vedoucí pobočky, v rámci běžného obchodního styku, kdy obdobné obchody byly realizovány opakovaně v dlouhém předchozím období. S ohledem na výše popsané okolnosti, a to i přesto, že dodání zboží trvalo 18 měsíců, tedy dobu delší než v předchozích případech, není možné učinit závěr, že žalobkyně nebyla v dobré víře, že právnická osoba a.s., která jednala prostřednictvím vedoucí své pobočky jméno příjmení, byla oprávněna převést vlastnické právo k předmětným slitkům na základě uzavřené kupní smlouvy. Z kupní smlouvy nebylo nijak seznatelné, že by se nemělo jednat právě o předmětné zlaté slitky s uvedenými čísly šarže, naopak jméno příjmení byla tato čísla šarže do kupní smlouvy ručně dopsána při předání zlatých slitků žalobkyni. Na tom nic nemění skutečnost, že příjmení příjmení si při tomto jednání musela být vědoma, že se jedná o odlišné zlaté slitky, než ty, které byly expedovány samotnou právnická osoba a.s. a jejichž převzetí za žalobkyni podvodně příjmení příjmení na dodacím listě potvrdila, nýbrž se jedná o slitky dodané žalovanou, ke kterým nabyla vlastnické právo příjmení příjmení na základě jí uzavřené kupní smlouvy s žalovanou. Tyto informace však žalobkyně neměla k dispozici, přebírala předmětné zlaté slitky s tím, že se jedná o předmět kupní smlouvy, kterou ona uzavřela v pozici kupující se právnická osoba a.s. v pozici prodávající a za které řádně zaplatila celou kupní cenu.

18. Odvolací soud ve smyslu § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. proto změnil rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. tak, že uložil žalované povinnost souhlasit s vydáním předmětu úschovy žalobkyni. S ohledem na změnu napadeného rozsudku ve výroku I. a s ohledem na plný procesní úspěch žalobkyně ve smyslu § 142 odst.1 o. s. ř. změnil odvolací soud i výrok II. napadeného rozsudku o nákladech řízení, a to ve smyslu § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř.

19. Žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení byly vypočteny podle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), tvoří je 4 x odměna advokáta v plné výši po 1 500 Kč, 1 x odměna advokáta, snížena o 50 %. Tarifní hodnota představuje 10 000 Kč ve smyslu § 9 odst.1 advokátního tarifu a sazba mimosmluvní odměny za úkon právní služby tak činí částku 1 500 Kč ve smyslu § 7 advokátního tarifu. Odměna v plné výši byla přiznána za 4 úkony právní služby, a to za přípravu a převzetí, podání žaloby, repliku žalobkyně k vyjádření žalované a účast u jednání před soudem I. stupně (§ 11 odst.1 písm. a), d), g) advokátního tarifu), odměna v poloviční výši byla přiznána za účast u jednání, při kterém byl vyhlášen rozsudek ve smyslu § 11 odst.2 písm. f) advokátního tarifu. Dále přísluší zástupci žalobkyně 5 x režijní paušál po 300 kč dle § 11 a § 13 advokátního tarifu, dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů ve výši 1 732,50 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř., celkem tak náklady řízení žalobkyně před soudem I. stupně činí částku 11 982,50 Kč.

20. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení se opírá o ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla s uplatněným odvoláním úspěšná a náleží jí tak náhrada nákladů řízení před odvolacím soudem Tyto představují zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši 2 000 Kč, dále náklady na právní zastoupení vypočítané podle shora citovaného advokátního tarifu, a to odměna za 2 úkony právní služby po 1 500 Kč (tarifní hodnota a sazba odměny viz předchozí odstavec), odměna byla přiznána za odvolání ve věci a účast při jednání před odvolacím soudem ve smyslu § 11 odst.1 písm. d), g) advokátního tarifu (odměna za odvolání byla přiznána pouze 1x, za situace, kdy bylo podáno blanketní odvolání a následně jeho doplnění, kdy doplnění nepředstavuje úkon právní služby účelný, neboť odůvodnění odvolání mohlo být součástí již samotného prvního písemného odvolání ve věci). Dále právnímu zástupci žalobkyně náleží 2× režijní paušál po 300 Kč dle § 11 a § 13 advokátního tarifu, dále DPH z odměny a paušálů ve výši 756 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak náklady odvolacího řízení činí částku 6 356 Kč.

Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu České republiky, prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).