KSBR 35 C 4/2021-110

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Ryškou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců:; a) jméno příjmení, narozený dne datum; b) jméno příjmení, narozená dne datum; oba bytem adresa; zastoupeni advokátkou Mgr. jméno příjmení příjmení; sídlem adresa ⟪LB:lb_002⟫ za účasti:; jméno příjmení, narozený dne datum; bytem adresa; zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení; sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ o žalobě dle části páté o.s.ř.,

I. Soud povoluje vklad vlastnického práva ve prospěch SJM žalobců na základě kupní smlouvy uzavřené dne datum ke spoluvlastnickému podílu v rozsahu id. 1/6 na jednotce číslo byt, nacházející se v budově adresa, bytový dům, postavené na pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, a ke spoluvlastnickému podílu v rozsahu id. číslo na společných částech budovy adresa, bytový dům, postavené na pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, zapsaných na listech vlastnictví číslo pro územní celek, katastrální uzemí, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Brno-město, a to s účinky ke dni podání návrhu na vklad datum.

II. Tento rozsudek nahrazuje rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Brno-město, ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 23. 9. 2021 se žalobci domáhali povolení předmětného vkladu práva do katastru nemovitostí. K odůvodnění žaloby uvedli, že katastrální úřad uvedeným rozhodnutím zamítl vkladový návrh s poukazem na skutečnost, že účastník řízení je omezen právními předpisy v nakládání s nemovitostmi a exekutor vznesl námitku neplatnosti kupní smlouvy, která se tím stala neplatnou ex tunc. Katastrální úřad se v řízení vůbec nezabýval tím, že na kupní smlouvu se nemohou vztahovat účinky generálního inhibitoria dle ust. § 44a odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ exekuční řád“), a že ani vznesená námitka neplatnosti exekutorem nemůže způsobit neplatnost kupní smlouvy. Žalobci uzavřeli s dalším účastníkem kupní smlouvu před účinky generálního inhibitoria a ta je tudíž platně uzavřená. Dle názoru žalobců tak byly splněny všechny podmínky pro povolení vkladu dle ust. § 17 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zák. č. 256/2013 Sb.“).

2. Další účastník řízení se k žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatněný v žalobě plně uznává.

3. Katastrální úřad se k žalobě vyjádřil tak, že na důvodech, pro které byl návrh na vklad zamítnut, trvá a navrhuje zamítnutí žaloby.

4. Po konstatování skutečností, že žaloba byla podána včas ve lhůtě 30 dnů od doručení rozhodnutí, že žalobci jsou k podání žaloby oprávněni dle § 246 odst. 1 o.s.ř. a že žaloba proti zamítavému rozhodnutí katastrálního úřadu je přípustná, soud přistoupil k projednání a rozhodnutí věci samé.

5. Soud předesílá, že ve věci bylo dříve rozhodnuto o zamítnutí žaloby rozsudkem ze dne 16. 3. 2022, č. j. 35 C 4/2021-66, který byl následně zrušen usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 20. 7. 2022, č. j. 1 Co 9/2022-95. V něm Vrchní soud v Olomouci odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2013, sp. zn. 21 Cdo 3700/2012, ve kterém Nejvyšší soud dospěl k závěru, že„ návrh na vklad podaný dne, v němž bylo povinnému zároveň doručeno usnesení o nařízení exekuce, katastrální úřad zamítne, byl-li podán až po doručení tohoto usnesení povinnému; byl-li však podán před okamžikem, ve kterém bylo povinnému doručeno usnesení o nařízení exekuce, rozhodne, že se vklad povoluje, neboť do tohoto okamžiku povinný nebyl omezen ve smluvní volnosti týkající se věcí z jeho majetku.“ Odvolací soud dále zdůraznil, že dle jeho názoru možnost osob uvedených v ust. § 44a odst. 1 exekučního řádu dovolat se relativní neplatnosti dlužníkových právních úkonů je důsledkem porušení generálního inhibitoria, jehož účinky nastávají doručením vyrozumění o zahájení exekuce povinnému. Neporušil-li další účastník generální inhibitorium, nelze se neplatnosti jeho jednání, jímž disponoval se svým majetkem, úspěšně dovolat.

6. Z obsahu správního spisu Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Brno-město, sp. zn. sp. zn. číslo, bylo zjištěno, že dne datum byl katastrálnímu úřadu doručen návrh žalobců a dalšího účastníka na vklad vlastnického práva k v návrhu označeným nemovitostem v k. ú. obec. Vklad práva byl navržen na základě kupní smlouvy ze dne datum uzavřené mezi dalším účastníkem jako prodávajícím a žalobci jako kupujícími. V seznámení s podklady pro rozhodnutí ze dne datum katastrální úřad došel k závěru, že vklad vlastnického práva nelze povolit, neboť nebyly splněny podmínky dle ust. § 17 odst. 1 písm. a), b) zák. č. 256/2013 Sb., když dle exekučního příkazu vznesl exekutor na základě ust. § 44a odst. 1 exekučního řádu námitku neplatnosti právního jednání, a to kupní smlouvy ze dne 26. 7. 2021. Jestliže oprávněný subjekt vznese námitku neplatnosti právního jednání, je takové právní jednání neplatné od svého počátku, tj. ex tunc. Katastrální úřad poté návrh na vklad zamítl rozhodnutím ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, s poukazem na nesplnění podmínek vkladu dle § 17 odst. 1 písm. a), b) a d) zák. č. 256/2013 Sb.

7. Z exekučního příkazu k provedení exekuce prodejem nemovitých věcí ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, se podává, že exekutor vznesl námitku relativní neplatnosti právního jednání – kupní smlouvy ze dne 26. 7. 2021 uzavřené mezi jméno příjmení jako prodávajícím a jméno příjmení a jméno příjmení jako kupujícími.

8. Dle ust. § 44a odst. 1 exekučního řádu nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti.

9. Dle ust. § 17 odst. 1 zák. č. 256/2013 Sb. ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda

a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru,

b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad,

c) právní jednání je učiněno v předepsané formě,

d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí,

e) k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu,

f) z obsahu listiny a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání,

g) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin.

10. Dle ust. § 17 odst. 5 zák. č. 256/2013 Sb. skutečnosti uvedené v odstavcích 1 až 4 přezkoumává katastrální úřad na základě listin předložených účastníky, popřípadě soudem nebo soudním exekutorem ke vkladovému řízení, dosavadních zápisů v katastru a na základě údajů ze základních registrů, z agendového informačního systému evidence obyvatel a z agendového informačního systému cizinců a dále na základě dalších informací poskytnutých vlastníkem nemovitosti a dalšími účastníky vkladového řízení poté, co obdrží od katastrálního úřadu informaci podle § 16 odst. 1. Tyto skutečnosti katastrální úřad zkoumá podle stavu, jaký tu byl v okamžiku podání návrhu na vklad.

11. Soud se v řízení podle části páté o.s.ř. může při projednávání žaloby ve věci vkladu práva do katastru nemovitostí zabývat věcí jen v rámci těch zákonných hmotněprávních limitů, jež jsou stanoveny pro rozhodnutí o takové věci samotnému katastrálnímu úřadu, tedy jen z hledisek taxativně vypočtených v ustanovení § 17 odst. 1 zák. č. 256/2013 Sb. Katastrální úřad podle ustanovení § 17 odst. 1 písm. b) zák. č. 256/2013 Sb. u soukromé vkladové listiny zkoumá, zda její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad. Podle ustanovení § 17 odst. 5 zák. č. 256/2013 Sb. zkoumá listinu z výše uvedeného hlediska i na základě dalších informací poskytnutých vlastníkem nemovitosti a dalšími účastníky vkladového řízení (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 8. 2019, sp. zn. 24 Cdo 3293/2018).

12. Žalobcům lze dát za pravdu v tom, že se na jejich návrh na vklad nemohou vztahovat účinky generálního inhibitoria ve smyslu ust. § 44a exekučního řádu. Ty totiž nastávají až okamžikem doručení vyrozumění o zahájení exekuce povinnému. K tomu před podáním návrhu na vklad vlastnického práva nedošlo, což nikdo z účastníků řízení nerozporoval.

13. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne ze dne 22. 10. 2013, sp. zn. 21 Cdo 3700/2012 návrh na vklad podaný dne, v němž bylo povinnému zároveň doručeno usnesení o nařízení exekuce, katastrální úřad zamítne, byl-li podán až po doručení tohoto usnesení povinnému; byl-li však podán před okamžikem, ve kterém bylo povinnému doručeno usnesení o nařízení exekuce, rozhodne, že se vklad povoluje, neboť do tohoto okamžiku povinný nebyl omezen ve smluvní volnosti týkající se věcí z jeho majetku.

14. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že je nesporné, že kupní smlouva mezi účastníky řízení byla uzavřena dne datum, ještě téhož dne byl podán návrh na povolení vkladu. Exekuční příkaz byl exekutorským úřadem vydán dne datum, tedy až po uzavření kupní smlouvy a po podání návrhu na vklad ke katastrálnímu úřadu. S ohledem na výše uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu nebyl další účastník řízení při podání návrhu na vklad omezen v nakládání se svým majetkem dle ust. § 44a odst. 1 exekučního řádu. Jak uvedl Vrchní soud v Olomouci ve svém usnesení ze dne 20. 7. 2022, č. j. 1 Co 9/2022-95, možnost osob uvedených v ust. § 44a odst. 1 exekučního řádu dovolat se relativní neplatnosti dlužníkových právních úkonů je důsledkem porušení generálního inhibitoria, jehož účinky nastávají doručením vyrozumění o zahájení exekuce povinnému. Neporušil-li další účastník generální inhibitorium, nelze se neplatnosti jeho jednání, jímž disponoval se svým majetkem, úspěšně dovolat.

15. Soud proto ve výroku I. dospěl k závěru, že z hlediska § 17 odst. 1 zák. č. 265/2013 Sb. vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí nic nebrání a o věci má být rozhodnuto jinak, než rozhodl správní orgán. Vklad vlastnického práva proto ve smyslu § 250j odst. 1 o.s.ř. soud povolil s tím, že ve smyslu § 250j odst. 2 o.s.ř. ve výroku II. uvedl, že rozsudek soudu nahrazuje zamítavé rozhodnutí správního orgánu.

16. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 245 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na jejich náhradu, neboť žalobě bylo zcela vyhověno a další účastník řízení sledoval stejný procesní zájem jako žalobci.

Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné, a to do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně.