KSBR 47 CO 75/2021-557

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Evy Krčmářové a soudců JUDr. Miroslava Řezáče a JUDr. Petra Ševčíka, LL. M. ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa, PSČ obec, ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení, ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa, ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa, ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. jméno příjmení, ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa, ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení částky 1 170 000 Kč s příslušenstvím a 1 170 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Hodoníně ze dne 16. 3. 2021, č. j. 4 C 177/2015-478,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním napadeném II., III. a IV. výroku potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 76 242,10 Kč, k rukám právního zástupce žalovaného, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit České republice – Krajskému soudu v Brně náklady řízení vzniklé státu v odvolacím řízení ve výši 4 622 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zastavil řízení o zaplacení úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 1 170 000 Kč od 8. 3. 2013 do 15. 3. 2013 (I. výrok), zamítl žalobu o zaplacení částky 1 170 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně od 8. 3. 2013 do zaplacení a částky 1 170 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 1 170 000 Kč od 16. 3. 2013 do zaplacení (II. výrok) a žalobci uložil nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 265 532,66 Kč (III. výrok) a České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně náklady vzniklé státu ve výši 4 278,72 Kč (IV. výrok).

2. Po skutkové stránce soud prvního stupně ve vztahu k tvrzeným neuhrazeným dodávkám vína ze strany prodávající společnosti právnická osoba ze dne 8. 4. 2011, 28. 4. 2011, 12. 5. 2011 a 19. 5. 2011 uzavřel, že žalobcem předložené dodací listy nepodepsala za žalovaného jméno příjmení. Žalobce nepředložil jediný doklad potvrzující převzetí zboží žalovaným, i přesto že řidiči jméno příjmení a jméno příjmení uvedli, že si předání zboží vždy nechávali potvrzovat. Předání zboží neměl za prokázané ani z mezinárodních nákladních listů číslo ze dne 8. 4. 2011 a číslo ze dne 28. 4. 2011. Řidiči si na konkrétní dodávky nevzpomněli. Obsah žalobcem tvrzené kupní smlouvy obsahující ujednání, že víno bude umístěno v provozovně žalovaného (nazýván„ konsignační sklad“) a zůstane ve vlastnictví právního předchůdce žalobce do doby jeho zpracování a prodeje třetí osobě, měl soud za prokázaný výslechem jednatele žalobce jméno příjmení a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 4. 2013. Toto ujednání posoudil jako výhradu vlastnického práva ve smyslu ustanovení § 443 obchodního zákoníku, a to„ do doby zpracování a prodeje vína“. Soud prvního stupně pak neměl za prokázané, kdy a zda vůbec došlo ze strany žalovaného ke zpracovaní vína. Uzavřel, že žalobce ani přes poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. neprokázal a neunesl břemeno tvrzení a důkazní o tom, že jeho právnímu předchůdci vzniklo právo na zaplacení kupní ceny. Konstatoval, že společnost právnická osoba prodala víno žalobci kupní smlouvou ze dne 6. 12. 2012 a poté postoupila tvrzenou pohledávku za žalovaným (kterou však nedisponovala) z titulu kupní ceny dne 5. 4. 2013 na žalobce. Z kupní smlouvy ze dne 6. 12. 2012 však žalobci vůči žalovanému žádné právo vzniknout nemohlo. Řízení na podkladě částečného zpětvzetí žaloby co do úročení pohledávky za období o d 8. 3. 2013 do 16. 3. 2016 zčásti zastavil. Ve zbytku žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně rozhodl s odkazem na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení vzniklých státu vyplacením svědečného pak rozhodl dle § 148 o. s. ř.

3. Proti II., III. a IV. výroku rozsudku podal žalobce odvolání. Zpochybňoval právní závěry soudu prvního stupně o sjednání výhrady vlastnického práva do doby zpracování vína žalovaným a prodeje třetí osobě. Zopakoval, že smyslem konstrukce konsignačního skladu bylo pouze ujednání o odkladu splatnosti kupní ceny (u žalovaného) a o odkladu povinnosti odvést DPH (u žalobce). Výhradu vlastnictví nelze dle žalobce vázat na prodej třetí osobě, taková výhrada by tento prodej znemožňovala. Nejednalo se proto dle žalobce o výhradu vlastnictví, ale o ujednání o odkladu splatnosti kupní ceny. Připomněl, že ve skutkově související věci vedené Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 27 Co 21/2018 odvolací soud hodnotil ujednání účastníků jako dohodu o odkladu úhrady kupní ceny. Měl za to, že závěr soudu prvního stupně o neprokázání splatnosti kupní ceny nemůže obstát, a to za situace, kdy žalovaný odmítl jakoukoli součinnost k prokázání splnění podmínek sjednaných pro odklad kupní ceny. Uvedl dále, že v daném případě nebyly logicky potvrzovány dodací listy, když se jednalo o dodávky do konsignačního skladu právního předchůdce žalobce. Poukázal na skutkové zjištění soudu prvního stupně, že řidiči podpisem dodacího listu a záznamu o provozu vozidla stvrzovali, že předmětné víno od právního předchůdce žalobce převzali a dodali na místo určení. Namítal, že soud prvního stupně neprovedl dokazování navržené v jeho podání ze dne 13. 10. 2020, přičemž neprovedení těchto důkazů zakládá nepřezkoumatelnost rozhodnutí a jeho protiústavnost. Připomněl dále, že část dodávek vína byla žalovanému dodávána přímo od zahraničních výrobců a v takovém případě náklad doprovázel mezinárodní nákladní list CMR, nikoli dodací list. Zdůraznil, že záznamy o provozu vozidla nebyly nikdy žalovaným potvrzovány, pokud žalovaný tvrdí opak, jde o lživé tvrzení. Připustil, že v některých záznamech o provozu vozidel jsou nesrovnalosti, tyto však nemůže vysvětlit žalobce, nýbrž osoby, které listiny vyplňovaly. Proto tyto rozpory nemohou jít k tíži žalobce. Měl tedy za to, že soud prvního stupně nepřihlédl k jím tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům, neúplně zjistil skutkový stav věci, který nesprávně právně posoudil. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, případně, aby rozsudek soudu prvního stupně změnil a žalobě vyhověl.

4. Žalovaný se v replice k odvolání žalobce ztotožnil se závěry soudu prvního stupně. Zdůraznil, že soud prvního stupně dospěl ke zcela správnému závěru, že sporné víno nebylo žalovanému dodáno, pročež nemohla žalovanému vzniknout povinnost za tvrzenou dodávku vína zaplatit kupní cenu. Konstatoval, že žalobce nepředložil jediný důkaz, ze kterého by vyplývaly tvrzené dodávky. Obsah odvolání hodnotil jako snahu žalobce vysvětlit, proč vlastně z žádného jím předloženého důkazu nevyplývá, že sporné víno dodal. Neunese-li žalobce břemeno důkazní, nemůže být v řízení úspěšný. Zrekapituloval, že žalobce v podání ze dne 9. 11. 2015 uvedl, že dodávky vína byly potvrzeny dodacími listy podepsanými jméno příjmení. Poukázal na změnu skutkových tvrzení žalobce, který se poté, co se dodací listy ukázaly jako zfalšované, snaží svá nepravdivá tvrzení nově odůvodnit tím, že žalovaný dodávky nepotvrzoval, neboť se jednalo o dodávky do konsignačního skladu právního předchůdce žalobce. V této souvislosti žalovaný připomněl tvrzení žalobce, že žádný konsignační sklad v právním významu slova neexistoval. Žalovaný konstatoval, že pokud by bylo sporné víno dodáváno do jeho provozovny, muselo by být dodání zboží logicky potvrzeno. Žádný dopravce totiž nedodá jen tak zboží do místa určení, aniž by si jeho převzetí nechal potvrdit kupujícím. Dle žalovaného se žalobce očividně ztrácí ve svých nepravdivých a vzájemně rozporných tvrzeních, které opakovaně dle potřeby neustále převrací, to vše v důsledku důkazní nouze. Ztotožnil se s postupem soudu prvního stupně, který neprováděl z důvodu nadbytečnosti opětovný důkaz výslechy řidičů, jakož i další žalobcem navržené důkazy. Za správný považoval i závěr soudu prvního stupně o (tvrzené) existenci výhrady vlastnického práva žalobce ke spornému vínu. Tuto žalovaný hodnotil jako tzv. prodlouženou výhradu vlastnictví, tedy výhradu vlastnictví do doby zpracování a prodeje vína. Tvrzení žalobce, že výhradu vlastnictví nelze vázat na prodej zboží třetí osobě, označil za zcela liché. Dle žalovaného je vyloučeno, aby žalobce vytvořil (výzvou) jednostranně fikci zpracování a prodeje sporného vína a v návaznosti na to jednostranně měnil smluvně dohodnutý okamžik kupní ceny vína. Tato právní konstrukce žalobce dle žalovaného popírá všechny principy soukromého práva. Dle žalovaného žalobce musí nejprve prokázat, že žalovaný sporné víno zpracoval a prodal třetí osobě. K tomu však nedošlo. Navrhl, aby odvolací soud rozsudek, jako věcně správný, potvrdil.

5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212 a § 212a o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a řízení mu předcházející, v mezích, ve kterých se odvolatel přezkoumání rozhodnutí domáhal, i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny, a po nařízeném jednání (§ 214 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

6. Odvolací soud se nejprve zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti rozsudku, neboť její důvodnost by bez dalšího vedla ke zrušení rozhodnutí. Námitka však v daném případě neobstojí. Z odůvodnění rozsudku zcela jednoznačně plyne, o jaké důkazy soud prvního stupně opřel svá skutková zjištění, jakými konkrétními úvahami se řídil při hodnocení důkazů, i to, jakým způsobem skutková zjištění právně zhodnotil. Z odvoláním napadeného rozhodnutí pak rovněž zřetelně vyplývá, z jakých konkrétních důvodů soud prvního stupně nepřipustil žalobcem navržené důkazy. Námitka nepřezkoumatelnosti odvoláním napadeného rozsudku tedy neobstojí.

7. Odvolací soud v souladu s ustanovením § 213 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 213a odst. 1 o. s. ř. zopakoval dokazování objednávkou přepravy z 28. 3. 2011, dodacími listy z 8. 4. 2011 ve všech žalobcem předložených podobách, mezinárodním nákladním listem CZ číslo záznamem o době řízení vozidla číslo z 7. 4. 2011, záznamem o provozu vozidla ze dne 8. 4. 2011, objednávkou přepravy ze dne 20. 4. 2011 (č. l. 5 verte, 4 C 130/2015), dodacími listy ze dne 28. 4. 2011 ve všech žalobcem předložených podobách, mezinárodním nákladním listem CZ číslo, záznamem o provozu vozidla vnitrostátní nákladní dopravy (21. 4. 2011) číslo, objednávkou přepravy ze dne 20. 4. 2011 (č. l. 39), záznamem o provozu vozidla ze dne 12. 5. 2011, dodacím listem z 12. 5. 2011 ve všech žalobcem předložených podobách, záznamem o době řízení vozidla číslo z 12. 5. 2011, objednávkou přepravy ze dne 20. 4. 2011 (č. l. 39 verte), záznamem o provozu vozidla ze dne 19. 5. 2011, dodacími listy 19. 5. 2011 ve všech žalobcem předložených podobách a záznamem o provozu vozidla vnitrostátní nákladní dopravy číslo z 16. 5. 2011. Současně k návrhu odvolatele zopakoval výslech řidičů jméno příjmení a jméno příjmení.

8. Z objednávky přepravy ze dne 28. 3. 2011 má odvolací soud za prokázané, že společnost právnická osoba objednala na den 8. 4. 2011 u dopravce jméno příjmení přepravu vína z místa nakládky anonymizováno v Maďarsku do místa vykládky anonymizováno sklepy obec. Objednávka je podepsána objednavatelem i dopravcem. Listina obsahuje specifikaci vozidla provádějícího přepravu: 6B7 číslo + 1B4 číslo.

9. Z dodacího listu 8. 4. 2011 (č. l. 3, 4C 130/2015) má odvolací soud za prokázané, že byl vystaven dodací list, kde jako dodavatel je uveden právní předchůdce žalobce a jako odběratel žalovaný. Dle dodacího listu mělo být dodáváno víno o objemu 26 000 l. Dodací list obsahuje razítko společnosti právnická osoba s podpisem. V kolonce expedoval je uvedeno jméno anonymizováno (skladník v obec - poznámka odvolacího soudu). Dodací list dále obsahuje specifikaci vozidla 6B9 číslo a v kolonce převzal je podpis řidiče příjmení. Pravost podpisu svědek příjmení u svého výslechu potvrdil.

10. Dodací list ze dne 8. 4. 2011 (č. l. 7 verte, 4 C 130/2015) pak obsahuje shodné označení dodavatele a odběratele. Dále obsahuje text„ Na konsignační sklad Templ. sklepů dodáno, víno bílé, původ jméno, Tramín červený 26 000 l, 22,50“. Dodací list obsahuje razítko a podpis dodavatele i žalovaného. Sporovaný tvrzený podpis přebírající jméno příjmení nemohl být znalecky posouzen z důvodu nepředložení originálu dodacího listu (viz odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně). Dodací list dále obsahuje specifikaci vozidla 6B9 66 22.

11. V mezinárodním nákladním listu č. CZ číslo vystaveném dopravcem jméno příjmení je uvedena společnost právnická osoba jako příjemce zboží. obec vykládky je uvedeno obec CZ. obec nakládky příjmení jméno (8. 4. 2011). Vozidlo vykonávající přepravu je specifikováno registrační značka + 1B4 číslo. V kolonce zboží převzal je uveden pan příjmení (skladník v obec - poznámka odvolacího soudu) a připojen podpis (8. 4. 2011). V kolonce dopravce je razítko jméno příjmení a podpis řidiče. Svědek příjmení při svém výslechu uvedl, že jde pravděpodobně o jeho podpis. Svědek příjmení uvedl, že o jeho podpis se určitě nejedná. K obsahu listin, konkrétně k místu dodání se svědek příjmení vyjádřit nedovedl.

12. Ze záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku číslo (datum začátku výkonu 7. 4. 2011) vztahujícího se k vozidlu registrační značka + 1B4 číslo plyne, že 8. 4. 2011 vozidlo mělo vykonat cestu Gyongyos – obec – obec. Druh nákladu víno, čas odjezdu 10:30, čas příjezdu 16:10. Jako osádka vozidla je uveden řidič jméno příjmení. Svědek příjmení potvrdil, že sepsal tuto listinu, jakož i pravost jeho podpisu. Důvod, proč je cíl cesty obec uveden nepatřičně ve třetí kolonce přesně vysvětlit nedokázal. Uvedl, že zřejmě se vezlo víno z Maďarska přes Pernou do obec. Svědek příjmení potvrdil, že se jedná o listinu jméno příjmení.

13. Ze záznamu o provozu vozidla nákladní dopravy ze dne 8. 4. 2011 plyne, že měla být vozidlem registrační značka + 1B4 číslo provedena doprava vína z obec do obec, čas odjezdu 16:30, čas příjezdu 17:40. Záznam je podepsán jméno příjmení.

14. Objednávkou přepravy ze dne 20. 4. 2011 (č. l. 5 verte 4 C 130/2015) má odvolací soud za prokázané, že společnost právnická osoba objednala na den 28. 4. 2011 u dopravce jméno příjmení přepravu vína z místa nakládky anonymizováno v Maďarsku do místa vykládky anonymizováno sklepy obec. Objednávka obsahuje razítko a podpis objednavatele, jakož i razítko dopravce. Listina obsahuje specifikaci vozidla provádějícího přepravu: 6B7 číslo + 1B4 číslo.

15. Dodacím listem ze dne 28. 4. 2011 (č. l. 3 verte 4 C 130/2015), má odvolací soud za prokázané, že byl vystaven dodací list, kde je jako dodavatel uvedena společnost právnická osoba a jako odběratel žalovaný. Dle dodacího listu mělo být dodáváno bíle víno o objemu 26 000 l. Dodací list obsahuje razítko společnosti právnická osoba s podpisem. V kolonce předal je uvedeno jméno anonymizováno (skladník v obec - poznámka odvolacího soudu). Dodací list dále obsahuje specifikaci vozidla 6B5 číslo a podpis řidiče příjmení. Svědek pravost podpisu potvrdil.

16. Dodací list ze dne 28. 4. 2011 (č. l. 7, 4C 130/2015) obsahuje shodné označení dodavatele a odběratele. Dále obsahuje text„ Naskladněno do konsignačního skladu T.S., víno bílé, původ Maďarsko, chardonnay, 26 000 l, 22,50“. Dodací list obsahuje razítko a podpis odběratele i žalovaného. Sporovaný tvrzený podpis přebírající jméno příjmení nemohl být znalecky posouzen z důvodu nepředložení originálu dodacího listu (viz odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně). Dodací list dále obsahuje specifikaci vozidla 6B7 číslo, 1B4 číslo.

17. V mezinárodním nákladním listu č. CZ číslo vystaveném dopravcem jméno příjmení je uvedena společnosti právnická osoba jako příjemce zboží. obec nakládky anonymizována dvě slova obec vykládky je uvedeno obec CZ. Vozidlo vykonávající přepravu je specifikováno registrační značka + 2B2 číslo. V kolonce zboží převzal je uvedeno razítko právního předchůdce žalobce a připojen podpis (28. 4. 2011). V kolonce dopravce je razítko jméno příjmení a podpis řidiče příjmení. Pravost svého podpisu svědek příjmení potvrdil.

18. Ze záznamu o provozu vozidla vnitrostátní nákladní dopravy číslo (datum začátku výkonu 21. 4. 2011) plyne, že dne 28. 4. 2011 měla být vozidlem registrační značka + 2B2 číslo provedena cesta z anonymizováno do obec, čas odjezdu 9:22, čas příjezdu 16:30. Převáženo mělo být víno. Záznam se týká řidiče jméno příjmení. Záznam neobsahuje žádný podpis. Svědek příjmení potvrdil, že se jedná o jeho písmo. Rozpor mezi uvedenými místy vykládky svědek nedokázal spolehlivě vysvětlit. Uvedl, že„ obec“ tam psali, když jeli do servisu.

19. Objednávkou přepravy ze dne 20. 4. 2011 (č. l. 39) má odvolací soud za prokázané, že společnost právnická osoba objednala na den 12. 5. 2011 u dopravce jméno příjmení přepravu vína z místa nakládky obec do místa vykládky anonymizováno sklepy obec. Objednávka obsahuje razítko a podpis objednavatele, jakož i razítko a podpis dopravce. Listina obsahuje specifikaci vozidla provádějícího přepravu: 6B7 číslo + 1B4 číslo.

20. Dodacím listem 12. 5. 2011 (č. l. 43 + originál viz přílohová obálka) má odvolací soud za prokázané, že byl vystaven dodací list, kde je jako dodavatel uvedena společnost právnická osoba a jako odběratel žalovaný. Dle dodacího listu mělo být dodáváno bílé víno o objemu 26 000 l. Dodací list obsahuje razítko společnosti právnická osoba s podpisem. Dodací list dále obsahuje specifikaci vozidla 6B7 číslo. V kolonce převzal je podpis řidiče příjmení. Pravost podpisu potvrdil svědek příjmení při svém výslechu.

21. Dodací list 12. 5. 2011 (č. l. 42) obsahuje shodné označení dodavatele a odběratele. Dále obsahuje text„ dodáno do konsignačního skladu Templ. sklepů, víno bílé - Maďarsko, chardonnay, 26 000 l, 22,50“. Dodací list obsahuje razítko a podpis odběratele i žalovaného. Sporovaný tvrzený podpis jméno příjmení byl posouzen jako nepravý (viz odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně). Dodací list dále obsahuje specifikaci vozidla 6B7 číslo.

22. Ze záznamu o provozu vozidla ze dne 12. 5. 2011 (č. l. 40) plyne, že dne 12. 5. 2011 měla být vozidlem 6B7 číslo + 1B4 číslo provedena přeprava 26 tun vína z obec do obec, čas odjezdu 10:20, čas příjezdu 12:00. Záznam se týká řidiče jméno příjmení. Záznam obsahuje podpis jméno příjmení. Svědek příjmení uvedl, že záznam nesepsal a podpis není jeho.

23. Ze záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku číslo (datum začátku výkonu 12. 5. 2011) vztahujícího se k vozidlu registrační značka + 1B4 číslo plyne, že 12. 5. 2011 vozidlo mělo vykonat cestu obec – obec. Druh nákladu víno, čas odjezdu 6:30, čas příjezdu 7:30. Jako osádka vozidla je uveden jméno příjmení.

24. Objednávkou přepravy ze dne 20. 4. 2011 (č. l. 39 verte) má odvolací soud za prokázané, že společnost právnická osoba objednala na den 19. 5. 2011 u dopravce jméno příjmení přepravu vína z místa nakládky v obec do místa vykládky Templářské sklepy obec. Listina dále obsahuje specifikaci vozidla provádějícího přepravu: 6B9 číslo + 2B2 číslo. Objednávka obsahuje razítko a podpis objednavatele i dopravce.

25. Dodacím listem 19. 5. 2011 (č. l. 43 verte) má odvolací soud za prokázané, že byl vystaven dodací list, kde je jako dodavatel uveden právní předchůdce žalobce a jako odběratel žalovaný. Dle dodacího listu mělo být dodáváno bíle víno o objemu 26 000 l. Dodací list obsahuje razítko společnosti právnická osoba s podpisem. Dodací list dále obsahuje specifikaci vozidla 6B9 číslo + 2B2 číslo a podpis řidiče příjmení.

26. Dodací list 19. 5. 2011 (č. l. 42 verte) obsahuje shodné označení dodavatele a odběratele. Dále obsahuje text„ dodáno do konsignačního skladu Templ. sklepů, víno bílé původ Maďarsko, tramín červený, 26 000 l, 22,50“. Dodací list obsahuje razítko a podpis odběratele i žalovaného. Sporovaný tvrzený podpis jméno příjmení byl posouzen jako nepravý (viz odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně). Dodací list dále obsahuje specifikaci vozidla 6B9 číslo + 2B2 číslo.

27. Ze záznamu o provozu vozidla ze dne 19. 5. 2011 č. l. 41 plyne, že dne 19. 5. 2011 měla být vozidlem registrační značka + 2B2 číslo provedena přeprava 26 tun vína z obec do obec, čas odjezdu 10:00, čas příjezdu 11:00. Záznam se týká řidiče jméno příjmení. Záznam obsahuje i podpis řidiče. Svědek příjmení kategoricky uvedl, že se nejedná o jeho písmo ani o jeho podpis.

28. Ze záznamu o provozu vozidla vnitrostátní nákladní dopravy číslo č. l. 209 (datum začátku výkonu 16. 5. 2011) plyne, že dne 28. 4. 2011 měla být vozidlem registrační značka + 2B2 číslo provedena cesta z obec do obec, čas odjezdu 6:00, čas příjezdu 7:55. Převáženo mělo být víno. Záznam se týká osádky vozidla - jméno příjmení. Záznam obsahuje podpis jméno příjmení. Svědek příjmení potvrdil pravost listiny.

29. Z výpovědi svědka jméno příjmení má odvolací soud za prokázané, že svědek v předmětném období (do roku 2015) pracoval jako řidič autodopravy jméno příjmení. Tato firma běžně prováděla dopravu vína do sklepů žalovaného. Svědek uvedl, že při vnitrostátní dopravě se vždy nechával potvrdit dodací list i tzv. stazky (puťovky – poznámka odvolacího soudu). U mezinárodní dopravy se pak ze strany příjemce zboží potvrzuje CMR doklad. Na konkrétní uskutečněné dopravy si svědek nevzpomínal. Stejně tak si nevybavoval (s odkazem na plynutí času a množství provedených přeprav) přepravy, ke kterým mu byly soudem předestřeny předmětné listiny. Na žádné konkrétnosti (skutečnosti, které by mohly individualizovat přepravy) si nevzpomněl. příjmení puťovku v obecnosti popsal jako záznam o provozu vozidla a výkaz práce řidiče. Na velké puťovce byl záznam třeba za celý týden, malá puťovka se týkala jedné přepravy. ulice puťovka se u vnitrostátní přepravy potvrzovala zároveň s dodacím listem. obec uvedené v obou typech puťovek by měly být dle svědka v souladu. Svědek potvrdil, že bez potvrzeného dokladu o dodání by nemohl z místa dodávky odjet. K dotazu právního zástupce žalobce:„ Pokud bylo místo určení uvedeno v tom dodacím listu, stalo se, že byste to zavezl někam jinam, než do toho místa, které bylo uvedeno v tom dodacím listu?“ svědek uvedl„ Myslím si že ne, že byla vždycky adresa, tak na tu adresu se to zavezlo.“ Konkrétní vyjádření svědka ve vztahu k předloženým listinám, jsou pak uvedeny u popisu jednotlivých listinných důkazů (viz výše).

30. Z výpovědi svědka jméno příjmení bylo zjištěno, že svědek v minulosti pracoval v autodopravě jméno příjmení. Na konkrétní období si nevzpomněl. Uvedl, že„ vozili“ pro Templářské sklepy. Množství přeprav nebyl schopen s ohledem na jejich množství určit. Ve vztahu k předání převáženého zboží uvedl, že u mezinárodních přeprav„ se vozilo na CMR“. Razítko se dávalo na CMR i puťovky. Pokud jde o vnitrostátní přepravy, používaly se dodací listy. Vybavoval si jméno příjmení, sklepmistra příjmení sklepů. Vyloučil, že by odjel z Templářských sklepů bez dodacího listu. Byly dva dodací listy, jeden se nechával Templářským sklepům a druhý svědek odevzdával i s oraženou puťovkou jméno příjmení. Předmětné dodávky si nebyl schopen s ohledem na odstup času a množství provedených přeprav vybavit, a to ani po předložení příslušných listinných důkazů. Ve vztahu k přepravě ze dne 8. 4. 2011 nedokázal přesvědčivě vysvětlit, proč přeprava je uvedena na záznamu o provozu vozidla jméno příjmení a dodací list je přitom vybaven jeho podpisem. Každý řidič měl svůj sešit„ puťovák“ s navazujícími čísly (v rámci jednoho sešitu). Potvrdil dále, že časy v malé a velké puťovce by měly být v souladu. K dotazu právního zástupce žalobce, zda víno v případě, že na dodacím listu je jeho podpis (byť není potvrzen příjemcem) dovezl na místo určení svědek uvedl:„ opravdu nevím, jak to tehdy probíhalo, nevzpomenu si.“ K opakovaným dotazům právního zástupce žalobce uvedl, že„ víno nevypil“.„ Konkrétní přepravu si nepamatuje, ale jestli to je v puťovce takto skončilo v obec“. Svědek vyjadřoval nemožnost vybavit si konkrétní dodávky. Současně uvedl, že dodací list vždy někdo podepsal, byť by to byl pouze sklepmistr. Konkrétní vyjádření svědka ve vztahu k předloženým listinám, jsou pak uvedeny u popisu jednotlivých listinných důkazů (viz výše).

31. Ve zbývajícím rozsahu odvolací soud vychází ze skutkových zjištění soudu prvního stupně.

32. Odvolací soud po zopakování prakticky všech důkazů vztahujících se k dodání zboží souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce neprokázal dodání vína do skladu žalovaného.

33. Za zásadní z hlediska hodnocení důkazů odvolací soud považuje skutečnost, že žalobce od počátku řízení dokládal dodání tvrzeného zboží dodacími listy potvrzenými příjemcem. Bylo ovšem prokázáno, že podpisy přebírající osoby jméno příjmení na dodacích listech k dodávkám 12. 5 a 19. 5. 2011 jsou padělky. Zpochybněné podpisy na dodacích listech vztahujících se k dodávkám 8. 4. a 28. 4. 2011 pak nebylo možné znalecky přezkoumat, neboť žalobce nepředložil jejich originály.

34. Prokázání dodávek tak na místo dodacích listů, tj. listin sloužících jako průkaz dodání zboží, zůstalo fakticky na výpovědích řidičů a listin souvisejících s přepravou. Prokázání dodání zboží takovými důkazy vyloučeno není. V daném případě však dokazování, při hodnocení důkazů samostatně i v jejich vzájemné souvislosti, nepřineslo skutková zjištění, která by mohla být podkladem pro nepochybný závěr soudu o dodání zboží.

35. Řidiči si ve svých výpovědích objektivně nevzpomínali na konkrétní předmětné přepravy, a to ani po předložení předmětných listin. Lze to považovat za přirozené v návaznosti na časový odstup. Jejich výpovědi tak de facto popisovaly pouze obecnou praxi přeprav. Svědci pak shodně jako v řízení před soudem prvního stupně uváděli, že by neodjeli bez potvrzení dodacího listu příjemcem.

36. Obecné vyjádření svědků, že pokud převzali zboží (vyplývá-li to z listin) tak jej (přirozeně) do místa určení dovezli, k prokázání dodávek v tomto konkrétním případě, za všech výše popsaných okolností, nepostačuje.

37. Řidiči neuvedli žádné konkrétní okolnosti, které by individualizovaly předmětné čtyři dodávky, a na kterých by bylo možné závěr o dodání zboží akceptovatelným způsobem založit.

38. Listiny vážící se k tvrzeným přepravám pak vykazovaly vzájemné nesrovnalosti, které nebylo možné při hodnocení důkazů objektivně přehlédnout.

39. Ve vztahu k tvrzené dodávce ze dne 8. 4. 2011 dodací list potvrzený jméno příjmení nebyl předložen v originále. Samotný žalobce tak znemožnil provedení znaleckého posudku k posouzení pravosti zpochybněného podpisu jméno příjmení. Mezinárodní nákladní list č. CZ číslo dokládal pouze provedení přepravy vína z Maďarska do obec, nikoli do obec. Záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku číslo vypovídal a tom, že víno měl do obec vést jméno příjmení. Do obec měl dorazit 16:10. Dle záznamu o provozu vozidla nákladní dopravy ze dne 8. 4. 2011 měl přepravu do obec provést jméno příjmení, přičemž do obec měl dorazit v 17:40.

40. Ve vztahu k tvrzené dodávce ze dne 28. 4. 2011 znovu žalobce znemožnil provedení znaleckého posudku k posouzení pravosti zpochybněného podpisu jméno příjmení. Mezinárodní nákladní list č. CZ číslo opětovně dokládal pouze přepravu do obec, nikoli do obec. Byl tak ve zřejmém přímém rozporu se záznamem o provozu vozidla vnitrostátní nákladní dopravy číslo který dokládá přepravu do obec. Svědek jméno příjmení rozpor nevysvětlil. Nebylo dále možné přehlédnout, že číslo záznamu o provozu vozidla vnitrostátní nákladní dopravy (číslo) předchází záznam o provozu vozidla nákladní dopravy s číslo vztahující se k pozdější přepravě ze dne 19. 5. 2021.

41. Pokud jde o tvrzenou dodávku ze dne 12. 5. 2011, podpis jméno příjmení na dodacím listu 12. 5. 2011 byl znaleckým posudkem (předloženým žalobcem) posouzen jako nepravý podpis. Dle záznamu o provozu vozidla ze dne 12. 5. 2011 měla tvrzená přeprava proběhnout mezi 10:20 - 12:00 hod., přičemž dle záznamu o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku číslo měla přeprava proběhnout mezi 6:30- 7:30 hod. Svědek jméno příjmení nadto popřel, že by záznam o provozu vozidla ze dne 12. 5. 2011 sepisoval a podepsal.

42. Pokud jde o tvrzenou dodávku ze dne 19. 5. 2011 podpis jméno příjmení na dodacím listu ze dne 19. 5. 2011 byl znaleckým posudkem (předloženým žalobcem) rovněž posouzen jako nepravý podpis. Dle záznamu o provozu vozidla ze dne 19. 5. 2011 měla tvrzená přeprava proběhnout mezi 10:00 - 11:00 hod., přičemž dle záznamu o provozu vozidla vnitrostátní nákladní dopravy číslo přeprava probíhala mezi 6:00 - 7:55 hod. Tak jak bylo výše uvedeno je zde i rozpor v číslování záznamů o provozu vozidla vztahujících se k přepravě 28. 4. 2011 a 19. 5. 2011, kdy číslo nelogicky předchází číslo. To vše za situace, kdy se jednalo o doklady stejného řidiče a dle svědka jméno příjmení sešit každého řidiče obsahoval souvislou číselnou řadu záznamů. Svědek příjmení pak ve vztahu k záznamu o provozu vozidla ze dne 19. 5. 2011 popřel, že by se jednalo o jeho písmo a podpis.

43. Odvolací soud se neztotožňuje s argumentací žalobce, že nesporné vady dokumentů nemohou jít k tíži žalobce, ale k tíži osob, které dokumenty vystavovaly. Tato argumentace není zjevně procesně přiléhavá a popírá základní principy občanského soudního řízení.

44. Hodnocení důkazů nemůže jakkoli změnit ani argumentace žalobce, že malé puťovky vypisoval sám jméno příjmení, přičemž časy na malých puťovkách jsou zcela bez významu. Svědci jméno příjmení a jméno příjmení shodně uváděli, že časy v mále i velké puťovce by měly být v souladu. Odvolacímu soudu na podkladě této argumentace žalobce, tak již není zcela zřejmé, které důkazy mají (dle žalobce) provedení tvrzených dodávek vůbec prokázat.

45. Argumentaci žalobce, že dodání vína nebylo potvrzováno dodacími listy, neboť žalobce dodával de facto sám sobě do„ konsignačního“ skladu nelze v žádném ohledu akceptovat. Jednak je v rozporu s prvotními tvrzeními žalobce. Dále se jeví jako zjevně nelogická, když se o regulérní konsignační sklad (dle tvrzení žalobce) nejednalo a žalobce předával (dle tvrzení žalobce) víno do přímé dispozice žalovaného k jeho úpravě a prodeji. Skutečnost, že oba svědci potvrdili, že příjemce zboží vždy potvrzoval dodací list není třeba v této souvislosti znovu opakovat.

46. Důkazní břemeno je institutem procesního práva a má také jedině procesní účel. Jeho pravým smyslem je umožnit soudu vydat rozhodnutí rovněž v těch případech, kdy určitá skutečnost ve sporu rozhodná nebyla dokázána, tedy v případech, kdy výsledek hodnocení důkazů neumožňují soudu přijmout ani závěr o pravdivosti této skutečnosti, ale ani závěr o tom, že by byla nepravdivá. V těchto případech soud musí rozhodnout v neprospěch toho z účastníků, v jehož zájmu bylo podle hmotného práva prokázat tvrzenou skutečnost. Důkazní břemeno je tedy institutem, který soudu umožňuje rozhodnout o věci samé v tzv. důkazní nouzi (viz příjmení jméno, příjmení jméno, příjmení jméno a kol.: Občanský soudní řád – komentář, I. díl, C. H. Beck, 7. vydání, str. 571).

47. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce v projednávané věci neunesl důkazní břemeno, neboť ani na základě zopakovaného a doplněného dokazování nelze přijmout jednoznačný závěr, že společnost právnická osoba ve dnech 8. 4., 28. 4., 12. 5. a 19. 5. 2011 skutečně dodala žalovanému víno do jeho sklepů v obec.

48. Odvolací soud v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř., po shora popsaném zopakování části dokazování, poučil žalobce o svém závěru o neprokázání tvrzeného dodání zboží. Žalobce výslovně uvedl, že žádné další důkazy nenavrhuje. Tato procesní situace vede nutně k zamítnutí žaloby.

49. Odvolací soud pro úplnost uvádí, že k obdobnému závěru o důkazní nouzi dospěl zdejší soud v řízení vedeném pod sp. zn. 27 Co 223/2017, a to za obdobných skutkových podmínek ve vztahu k tvrzeným předcházejícím dodávkám.

50. Závěr o neprokázání tvrzených dodávek je pro posouzení věci zásadní (primární). Odvolací soud se proto již dále pro nadbytečnost nezabýval hodnocením právních závěrů soudu prvního stupně ve vztahu k ujednání o výhradě vlastnického práva, ani neposuzoval otázku věcné legitimace účastníků.

51. S ohledem na vše výše uvedené odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně dle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně III. nákladového výroku, kterým bylo rozhodnuto o správné výši náhrady nákladů řízení před soudem prvního stupně a IV. výroku, kterým bylo správně rozhodnuto o náhradě nákladů řízení vzniklých státu v řízení před soudem prvního stupně (I. výrok tohoto rozsudku).

52. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalobce nebyl se svým odvoláním úspěšný. Žalovanému proto náleží plná náhrada nákladů odvolacího řízení spočívající v:

i) odměně za zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 17 660 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 2 340 000 Kč; vyjádření k odvolání ze dne 5. 4. 2022, 18. 8. 2022 a účast na jednání odvolacího soudu 23. 11. 2022) dle § 7, § 11 odst. 1 písm. d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb.,

ii) odměně ve výši ½ za jeden úkon právní služby, tedy 8 830 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 2 340 000 Kč; účast u vyhlášení rozhodnutí odvolacího soudu 30. 11. 2022) dle § 7 a § 11 odst. 2 písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb.,

iii) čtyřech náhradách hotových výdajů v paušální výši po 300 Kč k úkonům ad i) dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb.,

iv) náhradě DPH v sazbě 21 % ve výši 13 232,10 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.); celkem tedy 76 242,10 Kč. Všechny tyto náklady odvolací soud shledal účelnými pro bránění práva v odvolacím řízení plně úspěšným žalovaným. Současně neshledal žádné okolnosti, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. (II. výrok tohoto rozsudku).

53. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. odvolací soud uložil neúspěšnému žalobci povinnost k náhradě nákladů státu vzniklých v řízení před odvolacím soudem představovaných vyplaceným svědečným ve výši 4 622 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže Nejvyšší soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu.

Proti rozhodnutí o nákladech řízení není dovolání samostatně přípustné (§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.).