KSBR 59 CO 195/2021-290

Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Dalibora Bruka a soudců JUDr. Ivony Ryšánkové a JUDr. Bronislavy Tinklové, LL.M., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_005⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 165.903,39 Kč s příslušenstvím ⟪LB:lb_007⟫ o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 29. června 2021, č. j. 11 C 98/2020-214

I. Rozsudek soudu I. stupně se mění tak, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 167.103,39 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky

51.999,17 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 109.904,22 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.000 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 72.616 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 165.903,39 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 51.999,17 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 109.904,22 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.000 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.000 Kč od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a dále rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 102.159,51 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně (výrok II.).

2. V podstatných částech odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalobkyně se žalobou, podanou u soudu dne datum domáhala zaplacení částky 167.103,39 Kč s příslušenstvím. Svůj žalobní nárok odůvodnila tím, že žalovaná, zastoupená právnická osoba pod kontrolou, o. p. s., která se žalobkyni prokázala plnou mocí ze dne datum, uzavřela s žalobkyní smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny a smlouvu o sdružených dodávkách plynu, na jejichž základě žalobkyně dodala do odběrných míst žalované plyn za 51.999,17 Kč (faktura ze dne datum číslo) a elektřinu za 109.904,22 Kč (faktura ze dne datum číslo). Pro prodlení žalované s úhradou vyúčtovala žalované za každý případ prodlení smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč. Žalovaná nesouhlasila s žalobou, když považovala obě smlouvy za neplatné, neboť plná moc ze dne datum byla poskytnuta za jiným účelem. Soud prvního stupně rozhodl ve věci rozsudkem dne 14. 7. 2020, č. j. 11 C 98/2020-128, kterým žalobu zcela zamítl a zavázal žalobkyni k náhradě nákladů řízení žalované, když dovodil překročení zástupčího oprávnění právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. Tento rozsudek byl zrušen usnesením Krajského soudu v obec, pobočka ve obec, ze dne 27. 10. 2020, č. j. 59 Co 226/2020-148, a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud ve svém kasačním rozhodnutí uložil soudu prvního stupně, aby se zabýval tím, zda plná moc ze dne datum byla platná, a vymezil, že zástupčí oprávnění nebylo překročeno, byla-li plná moc platně sjednána. Soud prvního stupně při vázanosti právním názorem odvolacího soudu po provedeném dokazování listinami (jmennými seznamy voleb, plnou mocí a potvrzením o právních vztazích ze dne datum, smlouvou číslo číslo sdělením ze dne datum spolu s podacími lístky, usnesením rozhodčího soudu ze dne datum, sp. zn. Rsp 335, fakturami číslo číslo fakturami číslo číslo obchodními podmínkami) s odkazem na ustanovení § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 energetického zákona, § 1968 větu první a § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dále s odkazem na ustanovení § 7 odst. 1 větu první, § 8, § 41 odst. 1, 2, § 84 odst. 2, § 85, § 99 odst. 2, 3 in fine a § 102 odst. 3, 4 obecního zřízení, s odvoláním se na závazný právní názor v kasačním rozhodnutí odvolacího soudu (č. l. 148), že v případě své platnosti plná moc ze dne datum udělená žalovanou právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. obsahuje zmocnění právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. sjednat za žalovanou smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu, dospěl k závěru, že, jelikož plná moc ze dne datum byla udělena žalovanou právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. platně, smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny a zemního plynu byly řádně a platně uzavřeny žalovanou prostřednictvím jejího zástupce právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. Při tomto závěru a s odkazem na výše uvedená ustanovení i obchodní podmínky jako nedílnou součást smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu (§ 1751 občanského zákoníku), zavázal žalovanou k úhradě žalobou uplatněných splatných pohledávek spolu s jejich příslušenstvím dle § 513 občanského zákoníku, tj. s uplatněným zákonným úrokem z prodlení a nárokem žalobkyně na zaplacení částky 1.200 Kč jako náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávek (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Je třeba dodat, že soud prvního stupně provedl také dokazování tabulkou, výzvou k plnění, předžalobní upomínkou, doručenkou datové zprávy, smlouvou o energetickém poradenství, odstoupením od smlouvy o energetickém poradenství, dohodou o spolupráci, rámcovou smlouvou, přípisem, znaleckým posudkem, daty OPM, metodickým doporučením, oznámením, rozhodnutími jiných soudů, metodickým doporučením, žalobou k Městskému soudu v Praze, protokolem a výpisem z obchodního rejstříku, ale neučinil z nich žádná relevantní skutková zjištění. Nárok žalobkyně vůči žalované na náhradu nákladů řízení opřel soud prvního stupně o ustavení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy zcela úspěšné žalobkyni přiznal soud prvního stupně plnou náhradu nákladů řízení vůči ve věci neúspěšné žalované v částce 102.159,51 Kč.

3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala do všech jeho výroků odvolání z důvodů § 205 odst. 2 písm. e), g) žalovaná. Vytkla soudu prvního stupně, že postupoval v intencích pokynů odvolacího soudu a nezabýval se skutkovým ani právním rozborem smluv. S poukazem také na závěry jiných odvolacích soudů ve skutkově obdobných věcech uvedla, že při správném výkladu plné moci ze dne datum lze uzavřít, že ze smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu ze dne datum je jako odběratel zavázána právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. a nikoliv žalovaná, která sama nikdy nebyla účastníkem těchto smluv a nikdy před jejich uzavřením ani s žalobkyní nejednala, pročež žalovaná není ve sporu pasivně legitimována.

4. Žalobkyně v písemném vyjádření k odvolání v podstatném namítala, že plná moc ze dne datum je samostatným ujednáním a její obsah i rozsah může být odlišný od samotné dohody o plné moci. Pro posouzení překročení zástupčího oprávnění je dle žalobkyně rozhodující znění udělené plné moci ze strany žalované a nikoliv smluvní vztahy žalované uzavřené s třetími subjekty. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 4385/2007 uvedla, že pokyny a omezení do plné moci nezahrnuté nejsou vůči třetím osobám účinné a relevantní. Udělila-la žalovaná právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. pokyn, aby smlouvy neuzavírala jejím jménem a na její účet, který nebyl uveden v plné moci, pak takový pokyn má vliv pouze na vztah mezi zmocnitelem a zmocněncem, nikoliv na platnost a závaznost právního jednání s třetí osobou; tedy takové jednání žalované a právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. nemůže jít k tíži žalobkyně, ale jde k tíži žalované. Dále žalobkyně uvedla s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího osudu České republiky sp. zn. 32 Cdo 1519/2012 a sp. zn. 33 Cdo 4445/2010, že, má-li být rozsah zástupčího oprávnění vymezen jinak v plné moci a jinak ve smlouvě mezi zástupcem a zastoupeným (smlouvě o energetickém poradenství), může být obsah této smlouvy právně významný jen, jestliže by zástupce třetí osobě tuto smlouvu předložil. Žalobkyni však obsah této smlouvy nikdy nebyl znám a neměla povinnost jej ani zkoumat. Žalobkyně má také za to, že žalovaná se snaží vyložit udělenou plnou moc účelově a nesprávně tak, že právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. byla oprávněna pouze na sebe přepsat odběrná místa; právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. takto ale nikdy nejednala. Z kasačního rozhodnutí Krajského soudu v obec, pobočka ve obec, ze dne 27. 10. 2020, č. j. 59 Co 226/2010-148, pak žalobkyně zdůraznila názor odvolacího soudu, že není možno se ztotožnit se závěrem, že by na základě plné moci ze dne datum nebyla právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. oprávněna k uzavření nových, tedy i předmětných smluv s dodavateli za žalovanou.

5. Ve věci bylo nařízeno odročené jednání odvolacího soudu na den datum. Zástupce žalobkyně a zástupce žalované se k nařízenému jednání na předvolání dostavili. Žalobkyně a žalovaná se k nařízenému jednání na předvolání nedostavily, doručení předvolání měly vykázáno prostřednictvím svých zástupců. Žalobkyně ani žalovaná nepožádaly včas z důležitého důvodu o odročení jednání odvolacího soudu, pročež odvolací soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalované.

6. Ve vztahu k žádosti zástupce žalobkyně o odročení jednání odvolacího soudu ze dne datum z důvodu nemoci zástupce žalobkyně s tím, že se zástupci žalobkyně nepodařilo zajistit substituci, této žádosti odvolací soud nevyhověl, nemaje žádost za důvodnou v intencích ustanovení § 119 odst. 1 o. s. ř., neboť je na zástupci účastníka primárně zajistit pro řízení substituci, příp. uvést z jakých důležitých důvodů tato substituce není možná (např. mandant může trvat na osobním zastoupení apod.). Konečně k jednání odvolacího soudu ve věci samé, konaném dne datum, se substitut právního zástupce žalobkyně, který byl za žalobkyni přítomen také při jednáních před soudem prvního stupně, a jak je soudu z úřední činnosti známo také při jednání odvolacího soudu ve věci obdobné, vedené u Krajského soudu v obec, pobočka ve obec, pod sp. zn. 59 Co 239/2021, dostavil.

7. Krajský soud v obec, pobočka ve obec, jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.), po zjištění, že odvolání bylo podáno v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu legitimovaným subjektem (§ 201 o. s. ř.) a jde o rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř. a contrario), přezkoumal napadený rozsudek a řízení jemu předcházející v intencích institutu neúplné apelace z uplatněných důvodů dle ustanovení § 205 odst. 2 písm. e), g) o. s. ř., přičemž odvolání shledal důvodným z níže uvedených důvodů.

8. V projednávaném případě se žalobkyně domáhá úhrady za sdružené služby dodávky elektřiny žalované v období od datum do datum ve výši 109.904,22 Kč s příslušenstvím a úhrady za sdružené služby dodávky plynu žalované v období od datum do datum ve výši 51.999,17 Kč s příslušenstvím, dále smluvní pokuty v souhrnné výši 4.000 Kč pro prodlení s úhradou uvedených částek.

9. Soud prvního stupně zcela správně skutkově uzavřel a odvolací soud na tyto skutkové závěry soudu prvního stupně jako na správné odkazuje, že dne datum byly podepsány právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny číslo plynu číslo přičemž právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. se při uzavření těchto smluv prokázala vůči žalobkyni jako dodavateli plnou mocí ze dne datum.

10. Uvedené obligační vztahy je třeba posuzovat podle předpisů účinných ke dni jejich vzniku.

11. Speciální právní úpravu (srov. § 9 odst. 2 větu první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ občanský zákoník“) obsahuje tedy zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2015 (dále jen„ energetický zákon“).

12. Zcela správně proto také soud prvního stupně kvalifikačně právně uzavřel, že smlouva o sdružených dodávky elektřiny je uzavřena dle ustanovení § 50 odst. 2 energetického zákona a smlouva o sdružených službách dodávky plynu ze dne datum je uzavřena dle § 72 odst. 2 energetického zákona.

13. Soud prvního stupně dále vyšel ve vztahu procedurální řádnosti vystavení plné moci ze dne datum žalovanou ze správně zjištěného skutkového stavu (bod 4 jeho rozhodnutí). Odvolací soud na tyto skutkové závěry soudu prvního stupně rovněž plně odkazuje jako na správné.

14. Jako na zcela správné lze odkázat též na kvalifikačně právní závěry soudu prvního stupně ve vztahu k platnosti plné moci ze dne datum (viz bod 19 jeho rozhodnutí). Proti uvedeným závěrům soudu prvního stupně konečně nikdo nebrojil.

15. Okresní soud se pak správně dále zabýval výkladem obsahu plné moci udělené žalovanou právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. dne datum, z níž žalobkyně vycházela při uzavírání předmětných smluv dne datum.

16. Tato otázka je stěžejní pro posouzení námitky žalované, a to nedostatku její pasivní věcné legitimace ve sporu. Jinými slovy rozhodným je posouzení obsahu plné moci ze dne datum a zda lze z obsahu této plné moci ve spojení se smlouvami o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu ze dne datum dovodit, koho smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu jako zákazníka vůči dodavateli energií zavazují, zda žalovanou nebo právnická osoba pod kontrolou, o. p. s.

17. V souvislosti s výkladem plné moci ze dne datum je předně třeba určit, které z výkladových pravidel, v úvahu připadající, má být na uvedené právní jednání aplikováno.

18. Předně je třeba uvést, že na předmětné právní jednání dle ustanovení § 3028 odst. 3 věty první občanského zákoníku dopadá právní úprava účinná do datum. V úvahu pak přichází výkladová pravidla obsažená v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“), který je ve vztahu k zákonu č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ starý občanský zákoník“), předpisem speciálním, majícím přednost před jeho obecnými ustanoveními použitelnými pro situace obchodním zákoníkem neupravené (§ 1 odst. 2 věta druhá obchodního zákoníku, § 1 odst. 2 starého občanského zákoníku).

19. Pro aplikaci příslušných ustanovení je pak nutné odkázat na ustanovení § 261 odst. 2 obchodního zákoníku, které obchodní režim přiznává i vztahům, jež mají podnikatele (srov. § 2 odst. 2 písm. a) obchodního zákoníku) jenom na jedné straně, pokud jde o závazkové vztahy mezi státem (§ 21 starého občanského zákoníku) či samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, z jejichž obsahu vyplývá, že jejich obsahem je uspokojování veřejných potřeb. Z ustálených judikatorních závěrů se podává, že uspokojování veřejných potřeb zahrnuje uspokojování potřeb neurčitého počtu lidí, a to bez ohledu, zda jde o celou společnost nebo pouze o její část. Zabezpečení dodávek elektřiny a plynu pro obec, která vykonává samostatnou působnost i přeneseně výkon státní správy dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), je bez jakýchkoliv pochybností zajištěním veřejných potřeb pro neuzavřený okruh občanů v širším smyslu. Pročež je namístě uzavřít, že na výklad obsahu plné moci ze dne datum je třeba aplikovat výkladová pravidla obsažená v ustanovení § 266 obchodního zákoníku, subsidiárně také ustanovení § 35 starého občanského zákoníku (srov. § 1 odst. 2 věta druhá obchodního zákoníku, § 1 odst. 2 starého občanského zákoníku).

20. Dle § 266 obchodního zákoníku projev vůle se vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám (odstavec 1). V případech, kdy projev vůle nelze vyložit podle odstavce 1, vykládá se projev vůle podle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen. Výrazy používané v obchodním styku se vykládají podle významu, který se jim zpravidla v tomto styku přikládá (odstavec 2). Při výkladu vůle podle odstavců 1 a 2 se vezme náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy a praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, jakož i následného chování stran, pokud to připouští povaha věcí (odstavec 3). Projev vůle, který obsahuje výraz připouštějící různý výklad, je třeba v pochybnostech vykládat k tíži strany, která jako první v jednání tohoto výrazu použila (odstavec 4). Je-li podle této části zákona rozhodné sídlo, místo podnikání, místo závodu nebo provozovny anebo bydliště strany smlouvy, je rozhodné místo, které je ve smlouvě uvedeno, dokud změna není oznámena druhé straně (odstavec 5).

21. S ohledem na výše uvedené a na specifika pojmosloví užité v energetickém zákoně a v plné moci ze dne datum je třeba zmínit také některé z legálních definicí (jejich význam) pro právní posouzení věci níže.

22. Dle § 2 odst. 2 písm. a) bodu 6 energetického zákona odběrným místem je místo, kde je instalováno odběrné elektrické zařízení jednoho zákazníka, včetně měřicích transformátorů, do něhož se uskutečňuje dodávka elektřiny.

23. Dle § 2 odst. 2 písm. b) bodu 4 energetického zákona odběrným místem je místo, kde je instalováno odběrné plynové zařízení jednoho zákazníka, do něhož se uskutečňuje dodávka plynu měřená měřicím zařízením.

24. Dle § 2 odst. 2 písm. a) bodu 17 energetického zákona zákazníkem je fyzická či právnická osoba odebírající elektřinu odběrným elektrickým zařízením, které je připojeno k přenosové nebo distribuční soustavě, která nakoupenou elektřinu pouze spotřebovává nebo přeúčtovává.

25. Dle § 2 odst. 2 písm. b) bodu 26 energetického zákona zákazníkem je fyzická či právnická osoba odebírající plyn odběrným plynovým zařízením, které je připojeno k přepravní nebo distribuční soustavě nebo k těžebnímu plynovodu, která odebraný plyn pouze spotřebovává nebo přeúčtovává.

26. Odvolací soud pak vzhledem k doplnění skutkových zjištění z listin, kterými soud prvního stupně řádně provedl dokazování (srov. § 129 o. s. ř.) a z nichž vyšel při zjištění skutkového stavu, a dále pro přijetí jiného právního hodnocení doplněného skutkového stavu, připomíná rovněž následující judikatorní závěry.

27. K principu dvojinstančnosti řízení (pokud odvolací soud v odvolacím řízení nepřistoupil k zopakování důkazů, dospěl-li k jiným skutkovým zjištěním, než soud prvního stupně, a na těchto zjištěních formuloval právní posouzení věci), a dále k principu kontradiktornosti řízení (jestliže účastníku bylo upřeno, aby se v odvolacím řízení mohl vyjádřit ke skutkovým zjištěním, na nichž posléze odvolací soud vybudoval svůj právní závěr) je třeba připomenout, že Nejvyšší soud České republiky vyložil, že zatímco v otázce důkazů listinných se Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi přiklání k názoru, že obecně postavený požadavek na opakování důkazů listinami je věcně neopodstatněný a tudíž formalistický, stran výslechu svědků a účastníků řízení důsledně zdůrazňuje, že důkaz výslechem osob je vzhledem k jeho specifikům třeba zopakovat vždy (srov. k tomu blíže např. rozhodnutí uveřejněné pod číslo 1968 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 1. 2001, sp. zn. 30 Cdo 1940/2000, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck (dále též jen Soubor), pod číslem C 61, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 8. 2006, sp. zn. 33 Odo 803/2005, uveřejněný v Souboru pod číslem C číslo, a ze dne 18. 2. 2009, sp. zn. 23 Odo 1509/2006, uveřejněný v Souboru pod číslem C číslo, z hlediska ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces pak např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. IV. ÚS 275/98, uveřejněný pod číslo Sbírky nálezů a nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 273/06, uveřejněný pod číslo tamtéž).

28. Jestliže odvolací soud tedy doplní skutková zjištění z listinných důkazů založených ve spise, jimiž provedl dokazování i soud prvního stupně, nejedná se o nepřípustný postup při dokazování in camera, kdy by takto odvolacím soudem učiněná skutková zjištění byla důsledkem excesivního procesního postupu, jenž by byl v rozporu s právem účastníků na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

29. V posuzovaném případě je rovněž třeba zdůraznit, že v odvolacím řízení nenastala s přihlédnutím k § 213b o. s. ř. žádná z variant předvídaných v § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. Všechny pro rozhodnutí zásadně významné důkazy (zejména ty listinné) byly provedeny řádně již v řízení před soudem prvního stupně, jak uvedl odvolací soud již výše, přičemž odvolací soud skutkový závěr nevybudoval na v odvolacím řízení vzešlých skutkových novotách, nýbrž jako významné informace z listinných důkazů učinil (z těchto důkazů zjistil) ty, které posléze pojal do svých skutkových zjištění (níže vyložených), na jejichž hodnocení v souladu s § 132 o. s. ř. pak přistoupil k právně kvalifikačnímu závěru.

30. Je třeba připomenout, že pro předvídatelnost rozhodnutí s ohledem na respektování zásady kontradiktornosti řízení je právně významné především zachování možnosti právně a skutkově argumentovat k (nově nastolené) podstatné věci, pokud odvolací soud dojde k jiným závěrům, než soud prvního stupně (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 1642/17).

31. Otázka výkladu plné moci ze dne datum byla v dané věci předmětem diskusí procesních stran v obou prvoinstančních řízeních i v obou řízeních před odvolacím soudem, přičemž obě strany se k ní v průběhu vyjadřovaly. Je třeba dodat (ve formě obiter dicta), že stejná otázka (jako předběžná) byla předmětem diskuze mezi účastníky již v rozhodčím řízení vedeném Rozhodčím soudem při příjmení komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (č. l. 55), které tomuto nalézacímu řízení předcházelo.

32. Odvolací soud také připomíná, že v intencích předvídatelnosti svého rozhodnutí u jednání dne datum seznámil oba účastníky s tím, že i vzhledem k odlišnému, byť částečnému, obsazení odvolacího senátu přistoupí k revizi svého závěru vysloveného v jeho kasačním usnesení (č. l. 148, zejména v jeho bodu 21) ve vztahu k výkladu obsahu plné moci ze dne datum, přičemž současně dal při jednání procesním stranám prostor skutkově i právně k této otázce argumentovat.

33. Je třeba připomenout, že judikatorně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 3. 5. 2007, č. j. 22 Cdo 1349/2006 a ze dne 13. 11. 2003, sp. zn. 29 Odo 452/2003) byla řešena i otázka vázanosti odvolacího soudu jeho dřívějším právním názorem, který vyslovil v předchozím rozhodnutí, jímž zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, přičemž bylo uzavřeno, že z žádného ustanovení o. s. ř. neplyne, že by odvolací soud nemohl již jednou vyslovený právní názor ve věci v pozdějším odvolacím řízení změnit. Taková změna sice není žádoucí, ale není nepatřičná, zejména s ohledem na ústavněprávní princip nezávislosti soudu, který je obecně vázán jen zákonem (čl. 95 Ústavy), a to zvláště za situace, kdy je odvolací soud při pozdějším rozhodování (zcela) jinak obsazen. Opodstatněným důvodem odlišného právního názoru může, mimo jiné, být ovlivnění praxe nižších soudů novější judikaturou Nejvyššího soudu nebo Ústavního soudu.

34. V dané věci je třeba předně uvést, že došlo nejen ke změně obsazení odvolacího senátu, byť jen částečné (jednočlenné), ale v mezidobí došlo i k jistému judikatornímu ustálení rozhodovací praxe vyšších soudů v obdobných případech. Při těchto skutečnostech a při komplexním vyhodnocení právního jednání plné moci ze dne datum, a to v souvislosti i s na něj navazujícími jednáními, bylo pak třeba závěr přijatý kasačním rozhodnutím Krajského soudu v obec, pobočka ve obec ze dne 27. 10. 2020, č. j. 59 Cdo 226/2020-148, po doplnění dokazování revidovat.

35. Dle smluv o sdružených službách dodávky elektřiny číslo plynu číslo byly tyto uzavřeny dne datum s přílohou číslo – seznamem odběrných míst a přílohou číslo – všeobecnými obchodními podmínkami jako nedílnými součástmi těchto smluv. V záhlaví smluv je jako zákazník/oprávněná osoba označena žalovaná a v místě určeném pro podpis zákazníka je uvedena právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. a podpis jejího statutárního orgánu – ředitele jméno příjmení.

36. Dle plné moci a potvrzení o právních vztazích ze dne datum žalovaná, jednající starostou obce Františkem Kolaříkem, potvrzuje, že Energie pod kontrolou, o. p. s. je na základě uzavřených smluvních vztahů oprávněna nakládat s odběrnými místy a odběrnými zařízeními energií obce (odstavec 1). Toto oprávnění zejména zahrnuje právo zastupovat obec před dodavateli a distributory energií při přehlášení odběru těchto energií a jednotlivých odběrných míst na nového odběratele (zákazníka), kterým je Energie pod kontrolou, o. p. s. (odstavec 2). Tímto se rovněž potvrzuje, že Energie pod kontrolou, o. p. s. je oprávněna na základě uzavřených smluvních vztahů s obcí uzavřít s dodavateli nové smluvní vztahy v místech dosavadních odběrů obce, a že jí náleží právo takto s těmito odběrnými místy a odběrnými zařízeními nakládat (odstavec 3); pozn. v kasačním rozhodnutí odvolacího soudu č. l. 148 je tento odstavec plné moci chybně označen jako odstavec 4.

37. Dle dopisu ze dne datum žalovaná sdělila žalobkyni a právnická osoba pod kontrolou, o. p. s., že považuje smlouvy ze dne datum uzavřené mezi právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. a žalobkyní za absolutně neplatné, neboť byly uzavřeny subjektem, který nebyl zplnomocněn k uzavření takových smluv.

38. Z plné moci a potvrzení o právních vztazích ze dne datum, jejíž výkladová pravidla jsou, jak bylo uvedeno výše, obsažena v ustanovení § 266 obchodního zákoníku a subsidiárně v ustanovení § 35 starého občanského zákoníku, s přihlédnutím ke všemu shora uvedenému včetně výše zmíněných legálních definicí obsažených v energetickém zákoně a navazujících právních jednání (dopisu žalované ze dne datum), je třeba uzavřít, že z obsahu plné moci je nepochybné, že žalovaná poskytla právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. oprávnění nakládat s odběrnými místy a odběrnými zařízeními žalované, zastupovat žalovanou před dodavateli a distributory energií při přehlášení energií a jednotlivých odběrných míst na nového zákazníka, kterým je právnická osoba pod kontrolou, o. p. s., a uzavřít s dodavateli nové smluvní vztahy v místech dosavadních odběrů žalované a s těmito odběrnými zařízeními nakládat. Z této plné moci však nevyplývá, že by žalovaná udělila právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. plnou moc k uzavírání smluv jménem a na účet žalované. Jinými slovy z hlediska obsahu plné moci žalovaná zavázala právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. k jednání s dodavateli energií v pozici komitenta (§ 577 a násl. obchodního zákoníku), který bude vlastním jménem a na svůj účet uzavírat smlouvy o sdružených službách dodávky energií. Z hlediska jazykového (gramatického, logického, systematického) výkladu obsahu plné moci – při návaznosti odstavců 1 a 2, toto ujednání nevzbuzuje, a to ani pokud jde o vnímání z pozice třetí osoby, jíž byla žalobkyně, která měla plnou moc k dispozici, žádné pochybnosti o tom, že v případě uzavírání smluv o sdružených službách dodávky energií má být novým odběratelem (zákazníkem) právnická osoba pod kontrolou, o. p. s., když je zde výslovně uvedeno, že oprávnění nakládat s odběrnými místy znamená přehlášení odběru energií odběrných míst na nového odběratele, kterým je právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. Tímto byla právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. zmocněna, aby žalovanou jako původního zákazníka zastupovala při úkonech k ukončení dosavadních smluvních vztahů, kterými byly dodávky energií žalované před uzavřením smluvních vztahů žalované s Energií pod kontrolou, o. p. s. realizovány. Z odstavce 3. plné moci pak vyplývá, že při uzavření nových smluvních vztahů má být nově, tedy zjevně jinak než před uzavřením smluvních vztahů žalované a právnická osoba pod kontrolou, o. p. s., nově odběratelem právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. Odstavci 3. plné moci nelze rozumět jinak (při systematickém výkladu plné moci) než, že utvrzuje třetí osoby, že do smluvních vztahů týkajících se dodávek energií do odběrných míst a odběrných zařízení žalované bude jako nový odběratel na základě nově uzavřených smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu nově vstupovat právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. namísto dosavadního zákazníka žalované.

39. Nelze pominout, že uvedeným závěrům svědčí též znění energetického zákona, dle jehož ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) bodu 17 bylo připuštěno, aby zákazníkem odebírajícím elektřinu do příslušného odběrného místa byla třetí osoba odlišná od vlastníka odběrného místa, která nakoupenou elektřinu přeúčtovává. Dle § 2 odst. 2 písm. b) bodu 26 energetického zákona rovněž v plynárenství bylo připuštěno, aby zákazníkem odebírajícím plyn do příslušného odběrného místa byla třetí osoba odlišná od vlastníka tohoto odběrného místa, která pak nakoupený plyn přeúčtovává.

40. příjmení moci z prostého jazykového výkladu v celé její logice a systematice s ohledem na navazující jednání není možno rozumět tak, jak prosazuje žalobkyně, že by žalovaná udělila právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. oprávnění jejím jménem a na její účet s dodavateli uzavírat smlouvy o sdružených službách dodávky energií. Byť tento výklad plné moci, vzhledem k insolvenčnímu řízení, vedenému u Krajského soudu v obec na právnická osoba pod kontrolou, o. p. s., jak je odvolacímu soudu z úřední činnosti známo, by se pro žalobkyni jevil příhodnější.

41. Lze uzavřít, že z plné moci jednoznačně vyplývá, v jakém rozsahu byla právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. za žalovanou oprávněna jednat. Pročež nebyl ani důvod do plné moci uvádět rozsah tohoto, v jakém právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. za žalovanou oprávněna jednat není.

42. Je možno doplnit, že při výkladu plné moci je irelevantní, zda a jakým způsobem právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. nakládala s odběrnými zařízeními či zda a jak s těmito odběrnými zařízeními nakládat mohla. Právně významnou skutečností nejsou ani smluvní vztahy žalované či žalobkyně s třetími subjekty či okolnosti uzavření smluv o sdružených službách dodávky energií ani příp. otázka výše sjednané ceny sdružených služeb dodávky energií.

43. Dle § 440 občanského zákoníku, překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna (odstavec 1). Není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama. Osoba, se kterou bylo jednáno a která byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnil, co bylo ujednáno, anebo aby nahradil škodu (odstavec 2).

44. Pro případ, že by snad právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. uzavírala smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu dne datum v pozici zmocněnce žalované, je třeba vycházet z ustanovení § 440 občanského zákoníku, které pamatuje na situace překročení zmocněncem vymezeného rozsahu oprávněného jednat za zmocnitele na základě plné moci. V posuzovaném případě by v úvahu přicházelo překročení rozsahu oprávnění právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. udělené žalovanou k uzavírání smluv o sdružených službách dodávky energií za žalovanou, pokud by se prezentovala jako zmocněnec a nikoliv jako komitent. V takovém případě by zavazovalo právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválil bez zbytečného odkladu. Nebylo-li by takové právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, byla by osoba, která právně jednala za jiného zavázána sama (§ 440 odst. 2 občanského zákoníku).

45. Dle dopisu ze dne datum spolu s podacími lístky ze dne datum, jak odvolací soud připomíná, oznámila žalovaná žalobkyni a právnická osoba pod kontrolou, o. p. s., že smlouvy ze dne datum považuje za neplatné, když právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. překročila své oprávnění.

46. Dle usnesení Rozhodčího soudu při příjmení komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne datum, sp. zn. Rsp 335 číslo (č. l. 55), žalobkyně oznámila uzavření smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu dopisem ze dne datum a žalovaná se s jeho obsahem seznámila na počátku prosince 2015; uvedené koresponduje se zjištěními také v jiných obdobných věcech, vedených u Krajského soudu v obec, pobočka ve obec (srov. např. sp. zn. 60 Co 239/2021, sp. zn. 59 Co 239/2021 zdejšího soudu), jak je soudu z úřední činnosti známo.

47. Jak bylo uvedeno výše, žalovaná se dozvěděla o uzavření předmětných smluv o sdružených službách dodávky energií počátkem prosince 2015, načež reagovala dopisem ze dne datum, adresovaným žalobkyni i právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. odeslanými doporučeně poštou dne datum na adresu sídla žalobkyně a právnická osoba pod kontrolou, o. p. s. V uvedeném dopise vyjádřila nesouhlas s uzavřením těchto smluv s tím, že se necítí jimi být vázána, pročež je zřejmé, že byly naplněny předpoklady citovaného ustanovení, neboť žalovaná bez zbytečného odkladu (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2970/2013) poté, kdy se o uzavření smluv dozvěděla, dala žalobkyni jako dodavateli energií zcela zřetelně najevo, že došlo k překročení zmocnění z plné moci, kterou měla žalobkyně k dispozici. V takovém případě z předmětných smluv o sdružených dodávkách energií nebyla zavázána žalovaná, nýbrž toliko právnická osoba pod kontrolou, o. p. s., jak je z aplikace § 440 odst. 2 věty první ve spojení s § 446 větou první občanského zákoníku nutno dovodit.

48. Lze tedy uzavřít, že žalovaná není ze smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu ze dne datum zavázána a nemohou jí z těchto smluv plynout ani práva ani povinnosti, neboť není jejich smluvní stranou.

49. Není zde ani jiného titulu, pro který by žalobkyní uplatněný nárok jí mohl být v řízení vůči žalované přiznán. Nárok na přiznání plnění z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku) či z titulu náhrady škody (§ 2894 a násl. občanského zákoníku) není dán, neboť na smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu ze dne datum nejde nahlížet jako na úkony neplatné. Jinými slovy uvedeno, je třeba se domáhat případně plnění z těchto smluv mezi smluvními stranami, mezi kterými byly platně uzavřeny, neboť plnění z obligačního vztahu předchází plnění ze vztahu (quasi) deliktního.

50. V posuzovaném případě se nejedná ani o neoprávněný odběr dle energetického zákona ve spojení s vyhláškou č. 82/2011 Sb. nebo č. 108/2011 Sb. Za zaplacení odebrané elektrické energie či plynu do předmětných odběrných míst je odpovědný ten, kdo má uzavřenu smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dle § 51 odst. 1 písm. b) energetického zákona a za zaplacení odebraného zemního plynu do předmětných odběrných míst je odpovědný ten, kdo má uzavřenu smlouvu o sdružených službách dodávky plynu dle § 74 odst. 1 písm. b) energetického zákona, jímž však žalovaná, jak již bylo uvedeno výše, není.

51. Odvolací soud považuje rovněž s odkazem na nálezovou judikaturu Ústavního soudu za důležité zmínit, že ve skutkově obdobných věcech byly již Krajským soudem v obec, pobočka ve obec, ale také např. Krajským soudem v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, Krajským soudem v Hradci Králové, jak je soudu z úřední činnosti známo, přijaty shodné právní závěry, jak byly nastíněny výše. Při respektování principu předvídatelnosti soudního rozhodnutí a ochrany legitimního očekávání účastníků i práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod), pak odvolací soud ani v této věci nemá důvodu se odchýlit již od převažujícího ustáleného výkladu podústavního práva při obdobném skutkovém základu přijatých zejména zdejším odvolacím soudem. Rozdílná rozhodovací praxe soudů o totožných věcech je zásadně nežádoucí.

52. Za situace, kdy odvolací soud neshledal dostatek pasivní věcné legitimace žalované v daném sporu, pak byl rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo žalobě vyhověno, změněn dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že žaloba žalobkyně byla v celém jejím rozsahu odvolacím soudem zamítnuta.

53. O náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně rozhodl odvolací soud dle ustanovení § 211 a § 224 odst. 1, 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalované odvolací soud dle zásady odpovědnosti za výsledek řízení vyjádřené v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal vůči žalobkyni, která vedla řízení (ze zpětného pohledu) nedůvodně, právo na plnou náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně, vycházeje z tarifní hodnoty sporu představované částkou 165.903,39 Kč v souladu s § 6 odst. 1, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“). Tyto náklady sestávají z účelně vynaložených nákladů za zastoupení žalované advokátem, kterému náleží dle § 7 bodu 5., § 11 odst. 1 písm. a), d), g) odměna v souhrnné výši 38.700 Kč za tyto úkony právní služby po 7.740 Kč – převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření ve věci samé ze dne datum a ze dne datum, účast u jednání soudu prvního stupně dne datum a dne datum a dále rovněž náhrada hotových výdajů za tyto úkony právní služby v souhrnné výši 1.500 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu Celkem je žalobkyně povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 40.200 Kč.

54. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud ve vztahu mezi účastníky řízení dle § 211 a § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalované dle zásady odpovědnosti za výsledek řízení vyjádřené v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal vůči žalobkyni, která vedla řízení (ze zpětného pohledu) nedůvodně, právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení, vycházeje z tarifní hodnoty sporu představované částkou 165.903,39 Kč dle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1 advokátního tarifu Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku žalovanou za odvolání ve výši 8.296 Kč, z účelně vynaložených nákladů za zastoupení žalované advokátem, kterému náleží dle § 7 bodu 5., § 11 odst. 1 písm. g), k ) odměna v souhrnné výši 23.220 Kč za tyto úkony právní služby po 7.740 Kč – vyjádření k odvolání ze dne datum a odvolání ze dne datum, účast u jednání odvolacího soudu dne datum a dále také náhrada hotových výdajů za tyto úkony právní služby v souhrnné výši 900 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu Celkem je žalobkyně povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 32.416 Kč.

55. Lhůta splatnosti pak byla stanovena obecná pariční v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když v řízení nevyšly najevo žádné důvody pro stanovení lhůty delší (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.). Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je uložená povinnost náhrady nákladů řízení splatná k rukám advokáta.

Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozsudkem plněny včas a dobrovolně, může se jich oprávněná osoba domáhat soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí.