KSBR 23 C 77/2021-60

Krajský soud v Brně rozhodl soudcem JUDr. Borisem Filemonem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Ing. jméno příjmení, datum narození ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_003⟫ b) jméno příjmení, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_005⟫ oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ za účasti: 1) jméno příjmení, datum narození ⟪LB:lb_008⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_009⟫ 2) jméno příjmení, datum narození ⟪LB:lb_010⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_011⟫ o žalobě proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Brno-město ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací,

I. Soud povoluje vklad vlastnického práva ve prospěch žalobce a) ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ½ na jednotce číslo způsob využití byt, v budově adresa, část územní celek, postavené na pozemku parc. č. anonymizováno, ke které náleží taktéž podíl o velikosti číslo na společných částech domu, a dále ke spoluvlastnickému podílu o velikosti číslo na pozemku parc. č. anonymizováno, to vše v k.ú. část obce.

II. Soud povoluje vklad vlastnického práva ve prospěch žalobkyně b) ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ½ na jednotce číslo způsob využití byt, v budově adresa, část územní celek, postavené na pozemku parc. č. anonymizováno, ke které náleží taktéž podíl o velikosti číslo na společných částech domu, a dále ke spoluvlastnickému podílu o velikosti číslo na pozemku parc. č. anonymizováno, to vše v k.ú. část obce.

III. Tímto rozsudkem se nahrazuje rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Brno-město ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce a), žalobkyně b), další účastník č. 1 a další účastník č. 2 jsou povinni společně a nerozdílně do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit ČR – Krajskému soudu v Brně na náhradě nákladů státu částku 6 800 Kč.

1. Žalobou ze dne 1. 12. 2021 se žalobci domáhali nahrazení rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Brno-město (dále jen„ katastrální úřad“) ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací (dále jen„ napadené rozhodnutí“). Napadené rozhodnutí mělo být nahrazeno tak, že se povoluje vklad vlastnického práva k nemovitostem, a to k bytové jednotce číslo vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (dále jen„ ZVB“) v budově adresa, spolu s podílem ve výši číslo na budově adresa a s podílem ve výši číslo na pozemku parc. č. anonymizováno, to vše v k.ú. část obce (dále jen„ předmětné nemovitosti“), a to tak, že každý ze žalobců nabyde id. ½ těchto nemovitostí. Vlastnické právo mělo přejít na žalobce na základě darovací smlouvy ze dne 3. 9. 2021 uzavřené mezi Dr. Mgr. jméno příjmení na straně darující a žalobci na straně obdarované (dále jen„ darovací smlouva“).

2. Jelikož katastrální úřad napadené rozhodnutí odůvodnil neuvedením převáděného podílu na pozemku parc. č. anonymizováno v k.ú. část obce, žalobci ve vztahu k napadenému rozhodnutí namítli, že tento pozemek je uveden v darovací smlouvě v definici nemovité věci v bodě I.1., a to konkrétně tak, že nemovitou věcí je kromě samotné jednotky taktéž podíl na společných částech ve výši číslo a následně jsou uvedeny budova adresa a pozemek parc. č. anonymizováno. Podle názoru žalobců vyložil katastrální úřad ustanovení darovací smlouvy příliš formalisticky a odkázal v tomto ohledu na judikaturu Ústavního soudu. Nad rámec uvedeného bylo předmětem darování taktéž veškeré příslušenství a součásti věci, přičemž spoluvlastnický podíl na pozemku parc. č. anonymizováno v k.ú. část obce lze považovat za příslušenství převáděné bytové jednotky.

3. V řízení vystupovala jako další účastnice původně Dr. Mgr. jméno příjmení, datum narození, bytem adresa. Této byla ze zdravotních důvodů usnesením zdejšího soudu ze dne 8. 2. 2022, č.j. 23 C 77/2021-25, ustanovena opatrovníkem advokátka Mgr. jméno příjmení. Dr. Mgr. příjmení se prostřednictvím ustanovené opatrovnice vyjádřila k žalobě tak, že z darovací smlouvy je patrná vůle Dr. Mgr. příjmení převést předmětné nemovitosti včetně spoluvlastnického podílu na pozemku parc. č. anonymizováno v k.ú. část obce. Pozemek je ve smlouvě explicitně uveden označením parcelního čísla a LV, strany si tedy evidentně byly vědomy jeho dotčení. Bytová jednotka byla navíc darována se všemi součástmi a příslušenstvím. V dalším ustanovená opatrovnice odkázala na související judikaturu Nejvyššího soudu.

4. Dr. Mgr. příjmení v pozdějším průběhu soudního řízení ještě před vydáním rozhodnutí zemřela a soud následně usnesením ze dne 5. 10. 2022, č.j. 23 C 77/2021-44, rozhodl o procesním nástupnictví dalších účastníků č. 1 a 2 Tito se k podané žalobě již dále nevyjádřili a s ohledem na již podané vyjádření jejich procesní předchůdkyně je k tomu soud ani výslovně nevyzýval.

5. Soud vyzval postupem dle § 250c odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), katastrální úřad, aby se k žalobě vyjádřil. Tento v zásadě jen zrekapituloval průběh vkladového řízení, aniž by jakkoliv doplnil svoji argumentaci nebo se k podané žalobě blíže vyjádřil.

6. Soud se zabýval na základě žaloby podané podle části páté o.s.ř. tím, zda katastrální úřad jako správní orgán důvodně zamítl návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí.

Žalobci jsou ve smyslu ust. § 246 odst. 1 o.s.ř. aktivně legitimováni k podání žaloby, neboť tvrdí, že byli rozhodnutím správního orgánu dotčeni na svých právech. Žaloba byla podána včas ve smyslu § 18 odst. 5 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona (dále jen „k.z.“).

7. K výzvě soudu žalobci uvedli, že souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Další účastníci na výzvu soudu nereagovali, přestože byli poučeni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož byly splněny podmínky dle § 115a o.s.ř., rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání.

8. Z připojeného spisu katastrálního úřadu sp. zn. sp. zn. číslo soud zjistil (aniž by prováděl dokazování ve smyslu § 122 o.s.ř.) následující: Z návrhu na vklad je patrné, že dne datum obdržel katastrální úřad návrh na vklad vlastnického práva, dle kterého měl každý ze žalobců nabýt spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na jednotce číslo způsob využití byt, v budově adresa, část územní celek, postavené na pozemku parc. č. anonymizováno, ke které náleží taktéž podíl o velikosti číslo na společných částech domu, a dále spoluvlastnický podíl o velikosti číslo na pozemku parc. č. anonymizováno, to vše v k.ú. část obce.

9. Přílohou návrhu na vklad byla darovací smlouva uzavřená dne 3. 9. 2021 mezi Dr. Mgr. jméno příjmení jako dárkyní a oběma žalobci jako obdarovanými, na jejímž základě mělo být převedeno vlastnické právo k předmětným nemovitostem. V článku I. byla vymezena Nemovitá věc (sic!) pro účely této smlouvy jako jednotka číslo v budově adresa v k.ú. část obce. K jednotce měl dále náležet podíl na společných částech ve výši číslo, přičemž jednotka je zapsána na list vlastnictví a budova adresa a pozemek parc. č. anonymizováno na list vlastnictví. Všechny tyto uvedené nemovitosti jsou ve smlouvě dále označovány jako Nemovitá věc. Podle článku II. dárkyně daruje celou takto vymezenou Nemovitou věc. Podle článku III. bodu 3 obdarovaní přijímají Nemovitou věc se všemi součástmi a příslušenstvími.

10. Ze seznámení s podklady pro rozhodnutí ze dne 1. 10. 2021 má soud za prokázané, že katastrální úřad seznámil žalobce s názorem, podle kterého ze smlouvy nevyplývá převod spoluvlastnického podílu o velikosti číslo na pozemku parc. č. anonymizováno v k.ú. část obce. Katastrální úřad současně umožnil účastníkům vkladového řízení se k této skutečnosti vyjádřit.

11. V rámci následné komunikace mezi zástupcem účastníků vkladového řízení a katastrálním úřadem účastníci předložili argumentaci v zásadě shodnou s žalobou v tomto řízení, katastrální úřad naopak setrval na svém právním závěru.

12. Poté katastrální úřad zamítl napadeným rozhodnutím ze dne datum návrh na vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí soud zjistil, že důvodem pro zamítnutí návrhu byla absence ujednání o převodu vlastnického práva k podílu o velikosti číslo na pozemku parc. č. anonymizováno v k.ú. část obce. Protože převáděná jednotka je vymezena dle ZVB, musí být s převodem vlastnického práva k jednotce vždy spojen také převod vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu na zastavěných pozemcích.

13. Jelikož těžiště sporu leží především v otázce právního posouzení obsahu vkladové listiny, zdejší soud ve stručnosti uzavírá, že dne 3. 9. 2021 uzavřela Dr. Mgr. příjmení se žalobci a) a b) darovací smlouvu, jejímž prostřednictvím mělo být převedeno vlastnické právo k jednotce číslo v k.ú. část obce. Předmět převodu byl ve smlouvě vymezen jako jednotka číslo v budově adresa v k.ú. část obce. K jednotce měl dále náležet podíl na společných částech ve výši číslo, přičemž jednotka je zapsána na list vlastnictví a budova adresa a pozemek parc. č. anonymizováno na list vlastnictví. Mezi žalobci a katastrálním úřadem nepanovala shoda na tom, zda na základě takto formulované smlouvy lze převést taktéž spoluvlastnický podíl na pozemku parc. č. anonymizováno, neboť současný převod i tohoto podílu je nutnou podmínkou platnosti uvedené smlouvy.

14. Při hodnocení merita věci se soud zaměřil na správnost a určitost označení převáděných nemovitostí v darovací smlouvě. Konstantní judikatura Nejvyššího soudu vychází z toho, že v případě právních úkonů o převodu nemovitostí převažuje obecný zájem na určitosti vlastnických práv, která působí absolutně ("proti všem"), nad zájmem účastníků právního úkonu na respektování jejich vůle. (viz např. rozsudek ze dne 22. května 2000, sp. zn. 22 Cdo 2374/98, publikovaný v Soudních rozhledech č. 9/2000).

15. Podle stejného rozsudku pro posouzení určitosti smlouvy o převodu nemovitostí je významný jen ten projev vůle, který byl vyjádřen v písemné formě. Je-li písemná smlouva o převodu nemovitostí objektivně neurčitá, je neplatná podle § 37 odst. 1 ObčZ i v případě, že účastníkům bylo zřejmé, které nemovitosti jsou předmětem převodu. Tento názor potvrdil následně Nejvyšší soud i v rozsudku ze dne 27. 8. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1466/2002 nebo v usnesení ze dne 22. 2. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1124/2010.

16. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. února 2010, sp. zn. 30 Cdo 1485/2008, u nedostatků v označení předmětu právního úkonu je totiž nutno pečlivě rozlišovat, zda takové nedostatky zakládají vadu směřující k neurčitosti nebo nesrozumitelnosti právního úkonu či nikoliv; o tzv. podstatnou vadu jdoucí na vrub platnosti právního úkonu by se nemělo jednat v těch skutkových okolnostech, jestliže by správné označení předmětu učiněného právního úkonu bylo seznatelné podle dalších identifikačních znaků nebo i z celého obsahu právního úkonu jeho výkladem (§ 35 odst. 2 obč. zák.), popř. objasněním skutkových okolností, za nichž byl právní úkon učiněn, aniž by tím došlo k odklonu od toho, co bylo vyjádřeno navenek v písemné formě.

17. Podle § 20 odst. 1 ZVB s převodem nebo přechodem vlastnictví k jednotce přechází spoluvlastnictví společných částí domu, popřípadě další práva a povinnosti spojené s vlastnictvím jednotky a se spoluvlastnictvím společných částí domu.

18. Podle odst. 2 cit. ustanovení je-li vlastník jednotky podílovým spoluvlastníkem pozemku, lze vlastnictví k jednotce převést pouze současně s převodem spoluvlastnického podílu na pozemku. Přechod vlastnictví k jednotce je podmíněn přechodem spoluvlastnického podílu na pozemku.

19. Podle komentáře k ustanovení § 20 odst. 1 ZVB platí, že „ze zákona tedy musí jednoznačně vyplývat, že v případě, kdy dochází k převodu nebo přechodu vlastnického práva k jednotce, má se tím podle zákona na mysli převod či přechod vlastnického práva k jednotce (vymezené v § 2 písm. h), společně se spoluvlastnickým podílem ke společným částem domu, ve velikosti stanovené podle § 8 odst. 2 (což tvoří jeden neoddělitelný předmět vlastnického práva) a dále se spoluvlastnickým podílem k pozemku ve shodné velikosti (pokud je vlastník jednotky spoluvlastníkem pozemku), což tvoří druhý předmět vlastnického práva, neoddělitelně spojený podle Zákona s prvním předmětem (tj. s vlastnictvím jednotky a s ní neoddělitelně spojeným spoluvlastnickým podílem na společných částech domu). (…) Není možné učinit předmětem převodu či přechodu např. jen samotnou jednotku, jak ji má na mysli § 2 písm. h), nebo jen samotný podíl na společných částech domu, jak je má na mysli § 2 písm. g), přináležející k jednotce (totéž platí o podílu k pozemku podle odst. 2). Spoluvlastnická práva ke společným částem domu tedy sledují právní osud jednotky, stejně tak jako spoluvlastnická práva k pozemku, na němž je dům s jednotkami postaven (pokud není pozemek ve vlastnictví jiné osoby než je původní vlastník budovy či než je vlastník jednotky).“

20. 6. 2016, sp. zn. 21 Cdo 4662/2015, dle kterého„ Právní úprava obsažená v zákoně č. 72/1994 Sb. vytváří zvláštní druh spoluvlastnictví budovy, který spočívá ve (navzájem neoddělitelném) vlastnictví samotné jednotky (bytu či nebytového prostoru nebo rozestavěného bytu či rozestavěného nebytového prostoru, jako prostorově vymezené části domu) a ve spoluvlastnickém podílu na společných částech domu s ním spojeným ve velikosti určené podle ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 72/1994 Sb. a jehož podstatu lze charakterizovat jako kombinaci tzv. reálného spoluvlastnictví (výlučného vlastnictví určitých prostorově vymezených částí budovy - jednotek) a podílového spoluvlastnictví (na společných částech domu). K tomuto vlastnictví (a spoluvlastnictví) neoddělitelně patří (jako samostatný předmět vlastnictví) spoluvlastnický podíl k pozemku, na kterém je budova s vymezenými jednotkami postavena, případně též k pozemku (funkčně) souvisejícímu, uvedenému v prohlášení vlastníka budovy, popřípadě jiné právo, které má převodce jednotky k pozemku, pokud původní vlastník budovy či jednotky nebyl jeho vlastníkem či spoluvlastníkem. V zájmu toho, aby byl tímto způsobem vzniklý„ vlastnický celek“ (vlastnické právo k jednotce, spoluvlastnické právo ke společným částem budovy a spoluvlastnické právo k souvisejícímu pozemku) zachován, zákon č. 72/1994 Sb. umožňuje převod (přechod) jen tohoto„ vlastnického celku“

(a samostatný převod jednotlivých„ vlastnictví“ je zakázán), neboť nositelem vlastnického práva k jednotce, spoluvlastnického práva ke společným částem budovy a spoluvlastnického práva k souvisejícímu pozemku nemohou být odlišné subjekty.“

21. Uvedené závěry byly přejaty i do soudní judikatury např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne

22. Podle § 17 odst. 1 k.z. ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda

a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru,

b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad,

c) právní jednání je učiněno v předepsané formě,

d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí,

e) k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu,

f) z obsahu listiny a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání,

g) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin.

23. Podle § 18 odst. 1 k.z. jestliže jsou podmínky pro povolení vkladu splněny, katastrální úřad vklad povolí, nejdříve však po uplynutí lhůty 20 dnů ode dne odeslání informace podle § 16 odst. 1. V opačném případě, nebo i tehdy, ztratil-li návrh před rozhodnutím o povolení vkladu své právní účinky, návrh zamítne.

24. Při vlastním hodnocení darovací smlouvy soud na prvním místě konstatuje, že užitou formulaci předmětu převodu rozhodně nelze považovat za vhodnou. Obzvláště pokud se má jednat o smluvní vzor užívaný opakovaně advokátem jako profesionálem v poskytování právních služeb, pak by z pohledu soudu bylo zcela jistě namístě formulaci upravit, aby bylo ze smlouvy prima facie zřejmé, že předmětem převodu je taktéž spoluvlastnický podíl na zastavěném pozemku.

25. Zdejší soud dále konstatuje, že jakkoliv u výkladu právního jednání směřujícího k převodu nemovitosti převažuje požadavek právní jistoty v oblasti vlastnického práva působícího erga omnes nad zájmem na respektování vůle účastníků právního jednání (viz bod 14 odůvodnění), jakákoliv neplatnost právního jednání musí i nadále zůstat krajním řešením pro případy nejzávažnějších nedostatků takového jednání. V předmětné darovací smlouvě byl pozemek parc. č. anonymizováno v k.ú. část obce výslovně uveden včetně řádného uvedení LV v části týkající se definice převáděné nemovitosti. Výkladem tohoto ustanovení i ve vztahu k celému obsahu smlouvy lze dovodit, že úmyslem jednajících stran bylo převést předmětné nemovitosti včetně podílu na pozemku parc. č. anonymizováno v k.ú. část obce. Tento úmysl byl zachycen v darovací smlouvě a takovýto výklad není odklonem od písemného vyjádření projevů vůle účastníků darovací smlouvy (viz výše bod 16 odůvodnění).

26. Konečně uvedení pozemku parc. č. anonymizováno v k.ú. část obce v rámci definice převáděné nemovitosti ve smlouvě (jakkoliv tato formulace skutečně není ideální) odlišuje posuzovaný případ od jiných situací, kdy ve vkladové listině zcela absentuje sebemenší zmínka o převodu zastavěného pozemku. V takových případech zdejší soud opakovaně dovodil, že se jedná o vadu vkladové listiny, kterou již nelze překlenout jejím výkladem a která je důvodem pro zamítnutí návrhu na vklad.

27. Zdejší soud tak dospěl k závěru, že v darovací smlouvě byl řádně zachycen projev vůle stran převést mj. i související spoluvlastnický podíl na pozemku parc. č. anonymizováno v k.ú. část obce. Jelikož nebyly shledány ani jiné nedostatky, které by ve smyslu § 17 odst. 1 k.z. bránily povolení vkladu, je na místě o věci rozhodnout jinak, než rozhodl správní orgán, a rozsudkem ve věci samé (§ 250j odst. 1 o.s.ř.) návrh na vklad práva povolit. Současně soud uvedl, že tento rozsudek nahrazuje rozhodnutí správního orgánu (§ 250j odst. 2 o.s.ř.).

28. V otázce náhrady nákladů řízení soud na prvním místě uvádí, že řízení dle části páté o.s.ř. je řízením značně specifickým. Ačkoliv z ryze formálního a procesního hlediska v řízení vystupují žalobci na straně jedné a další účastníci na druhé straně, nejedná se o klasické sporné řízení a v mnoha případech dochází k situaci, že žalobce (v tomto případě žalobci) a potenciální další účastníci sdílí fakticky shodné procesní stanovisko. Takovým případem bylo s ohledem na vyjádření ustanovené opatrovnice taktéž toto řízení až do okamžiku úmrtí Dr. Mgr. příjmení.

29. Po úmrtí Dr. Mgr. příjmení a pokračování v řízení s jejími procesními nástupci se tito k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřili. S ohledem na ust. § 107 odst. 4 o.s.ř. má zdejší soud zato, že procesní nástupci Dr. Mgr. příjmení tak sdílejí její stanovisko vyjádřené v podání ustanovené opatrovnice, neboť jej žádným způsobem nezpochybnili ani nezměnili.

30. Soud proto o náhradě nákladů mezi účastníky navzájem rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. Přihlédl při tom ke specifické povaze řízení dle části páté o.s.ř. a ke skutečnosti, že v řízení nefiguroval žádný účastník, který by žalobě fakticky oponoval, naopak všichni účastníci sdíleli procesní stanovisko žalobců. V této situaci nepovažuje zdejší soud za vhodné zavazovat další účastníky k náhradě nákladů řízení žalobců. Nad rámec výše uvedeného soud jen pro úplnost uvádí, že katastrální úřad účastníkem řízení není, tomuto tak nelze povinnost k náhradě nákladů řízení uložit.

31. Ohledně náhrady nákladů státu rozhodl soud dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. a při zohlednění výše uvedeného procesního postoje všech účastníků tyto zavázal, aby společně a nerozdílně zaplatili státu částku 6 800 Kč odpovídající odměně vyplacené ze strany státu ustanovené opatrovnici.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně, Rooseveltova 16, Brno.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnosti uložené mu pravomocným a vykonatelným rozsudkem, je možno vymáhat náklady státu postupem dle daňového řádu (§ 148 odst. 4 o.s.ř.).