KSBR 74 CO 40/2022-140

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Evy Krčmářové a soudců JUDr. Miroslava Řezáče a JUDr. Petra Ševčíka, LL. M. ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa, ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa, ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa, ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení, ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa, ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení částky 53 704, 19 s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 22. prosince 2021, č. j. 36 C 258/2021-118,

Rozsudek soudu prvního stupně se v V. výroku potvrzuje.

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně (dále jen„ soud“) zastavil řízení o zaplacení částky 1 008,33 Kč a úroku v kapitalizované výši 2 298,26 Kč (I. výrok), uložil žalované zaplatit žalobci částku 12 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení (II. výrok), zamítl žalobu o zaplacení částky 40 195,86 Kč, úroku ve výši 10,31 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 250 Kč od datum do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 12 500 Kč od datum do zaplacení (III. výrok), žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení (IV. výrok) a rozhodl, že žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu ve obec odměnu a náhradu hotových výdajů ustanovené zástupkyně žalované v rozsahu 56 %, jejíž výše bude určena samostatným rozhodnutím (V. výrok).

2. Výrok IV. odůvodnil soud tím, že žalobce byl ve věci neúspěšný v rozsahu 78 % a jeho procesní úspěch činil 22 % předmětu řízení, byl by proto povinen nahradit žalované poměrnou část (56 %) nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že však žalované v řízení žádné náklady nevznikly, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

3. Výrok V. soud odůvodnil ustanovením § 149 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.) a tím, že žalobce je povinen nahradit státu vynaloženou odměnu za zastupování a hotové výdaje zástupkyně žalované (jejichž výše bude určena samostatným usnesením) v rozsahu svého neúspěchu ve věci, který činí 56 %.

4. Výroky I., II., III. a IV. rozsudku nabyly samostatně právní moci.

5. Proti V. výroku rozsudku podal žalobce odvolání. Souhlasil s tím, že procesně zavinil částečné zastavení řízení. Brojil proti tomu, že soud přiznal ustanovené zástupkyni žalované odměnu za právní úkon nahlížení do spisu, neboť se nejedná o samostatný úkon právní služby, ale jde o součást úkonu„ převzetí a příprava zastoupení“.

6. Žalovaná prostřednictvím ustanovené zástupkyně uvedla, že žalobce v podaném odvolání procentuální výši odměny a hotových výdajů ustanovené zástupkyně, kterou bude zavázán zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve obec, nerozporuje, proto odvolání věcně směřuje proti usnesení Okresního soudu ve obec ze dne 13. 1. 2022, č. j. 36 C 258/2021-122, nikoliv proti V. výroku rozsudku, který konkrétní výši odměny a hotových výdajů ustanovené zástupkyně nestanoví. Proto považovala odvolání žalobce za nedůvodné.

7. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201 a 202 o. s. ř.), a bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), přezkoumal dle ustanovení § 212a odst. 6 o. s. ř. bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně co do důvodů, které se týkají toho, co soud prvního stupně řešil v odvoláním napadeném usnesení, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

8. Z obsahu spisu se podává, že usnesením Okresního soudu ve obec ze dne 25. 11. 2021, č. j. 36 C 258/2021-105, byla žalovaná osvobozena od placení soudních poplatků a byla jí ustanovena zástupkyně Mgr. jméno příjmení, advokátka se sídlem adresa. Soud prvního stupně vyhlásil rozsudek, jehož V. výrok žalobce napadl odvoláním. Usnesením ze dne 13. 1. 2022, č. j. 36 C 258/2021-122, soud rozhodl o výši odměny a hotových výdajů ustanovené zástupkyně žalované. Rovněž proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání.

9. Podle ustanovení § 140 odst. 2 o. s. ř. byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. V odůvodněných případech stát poskytne advokátovi přiměřenou zálohu.

10. Podle ustanovení § 149 odst. 2 o. s. ř. zastupoval-li ustanovený advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování.

11. V rozsudku ze dne 15. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 1997/2008, uveřejněném pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen„ R 109/2010“), Nejvyšší soud vysvětlil, že osobou oprávněnou k přisouzení náhrady nákladů řízení je podle hledisek uvedených v ustanovení § 142 o. s. ř. účastník řízení i tehdy, byl-li v řízení zastupován advokátem, kterého mu ustanovil soud ve smyslu ustanovení § 30 o. s. ř. Požadavek ustanovení § 149 odst. 2 o. s. ř. o tom, že ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, je povinen zaplatit státu náhradu hotových výdajů advokáta a odměnu za zastupování, se při rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi účastníky projeví v tom, že soud sice náhradu nákladů řízení (včetně náhrady hotových výdajů advokáta a odměny za zastupování) přizná zastupovanému účastníku, avšak povinnost k jejich zaplacení stanoví ve prospěch státu. K závěrům tohoto rozsudku se Nejvyšší soud přihlásil např. též v rozsudku ze dne 24. 7. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4150/2018, uveřejněném pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a aplikoval jej (pro rozhodování o nákladech dovolacího řízení) např. též v usnesení ze dne 30. 6. 2021, sp. zn. 29 Cdo 1527/2021.

12. V posuzovaném případě žalobci podle výsledku řízení povinnost hradit žalované náklady řízení vznikla a soud správně stanovil poměr úspěchu (22 %) a neúspěchu (78 %) žalobce v řízení před soudem prvního stupně, když vycházel z hodnoty předmětu řízení stanoveného jako součet žalobou uplatněných částek s příslušenstvím (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 2717/08, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015).

13. Správně rovněž stanovil, že žalobce je povinen nahradit státu 56 % (78 % – 22 %) hotových výdajů a odměny za zastupování, které budou soudem ustanovené advokátce žalované státem placeny.

14. Protože odvolatel svými námitkami rozhodnutí soudu prvního stupně nijak nezpochybnil a odvolací soud v postupu soudu nalézacího vady neshledal, bylo napadené rozhodnutí jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. potvrzeno.

15. O odměně soudem ustanovené zástupkyně žalované za toto odvolací řízení rozhodne soud prvního stupně samostatným usnesením.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.