KSBR 15 Co 86/2024-139

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Libora Daňhela a soudců Mgr. Jiřího Vašíčka a Mgr. Hany Slané ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, Anonymizováno ⟪LB:lb_005⟫ bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_006⟫ zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_008⟫ o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, o odvolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 1. listopadu 2023, č. j. 19 C 223/2022-114,

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech odvolacího řízení částku Anonymizováno Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 1. 11. 2023 č. j. 19 C 223/2022-114 bylo vyhověno žalobě tak, že soud určil, že vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemků parc. č. Anonymizováno, ostatní plocha o výměře Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno, ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2, parc. č. Anonymizováno, ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2, parc. č. Anonymizováno, ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2, parc. č. Anonymizováno, ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa na listu vlastnictví č. Anonymizováno pro obec adresa a katastrální území adresa, je Česká republika s tím, že příslušný s uvedenými pozemky hospodařit je Anonymizováno (výrok I.), žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku Anonymizováno Kč (výrok II.) a České republice – Anonymizováno na soudním poplatku částku Anonymizováno Kč (výrok III.).

2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalovaná, když uvedený rozsudek napadá v celém jeho rozsahu. V této souvislosti namítá, že soud I. stupně rozhodl na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, když opomenul provést důkazy navrhované žalovanou (znalecké posudky z oboru písmoznalectví ohledně podpisů pana jméno FO na smlouvě ze dne Anonymizováno a dodatku k ní a dokladech o doručení rozhodnutí pozemkového úřadu tehdejší právní zástupkyni žalované). Jako neakceptovatelný označila odvolatelka závěr soudu I. stupně o neprovedení navrhovaného důkazu znaleckým posudkem a současně závěr o neunesení důkazního břemene žalovanou. Nelze argumentovat neunesením důkazního břemene žalovanou za situace, kdy soud pro údajnou nadbytečnost odmítne provedení zcela relevantního důkazu, odvolatelka poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne Anonymizováno, sp. zn. Anonymizováno. Soud nemůže odmítnout provedení důkazu s poukazem na to, že má k dispozici pouze starší srovnávací materiál, neboť nelze předem určit bez odborných znalostí, jak se se srovnávacím materiálem vypořádá znalec. Současně důvodem pro odmítnutí provedení důkazu nemůže být jeho nevěrohodnost, neboť nelze hodnotit důkaz, který nebyl proveden. Soud I. stupně rozhodl na základě nesprávného právního názoru ohledně otázky možnosti zhojení absolutní neplatnosti smlouvy cestou uzavření dodatku k neplatné smlouvě a ohledně otázky, jaký právní předpis má být vůbec v projednávané věci aplikován. Odvolatel poukazuje na rozpory v odůvodnění rozsudku soudu I. stupně, kdy v bodě 39 odůvodnění je uvedeno, že na věc je třeba aplikovat zákon č. 40/1064 Sb. a v bodech 53 a 54 odůvodnění soud odkazuje na občanský zákoník z roku 1950. Dále nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně o tom, že v dodatku ze dne datum byla obsažena i převodní smlouva, že dodatek nelze oddělit od zbývajícího obsahu listiny a podpisy na dodatku se podle obsahu vztahují k celému předcházejícímu textu. Dle odvolatelky nemá dodatek náležitosti smlouvy o převodu nemovitostí. Soud se dostatečně nezabýval doručením rozhodnutí MZ ČR, Pozemkového úřadu adresa sp. zn. Anonymizováno, č.j.: Anonymizováno ze dne Anonymizováno zástupkyni žalované tituly před jménem jméno FO, neprovedl dokazování znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví ani důkaz dotazem na advokátku. Pokud by bylo postaveno na jisto, že rozhodnutí MZ ČR Pozemkového úřadu adresa sp. zn. Anonymizováno č.j.: Anonymizováno ze dne Anonymizováno nebylo řádně doručeno, stále by běželo řízení, pro které by bylo na místě dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. přerušit řízení o určení vlastnictví. K námitce vydržení žalovaná uvedla, že žalobkyně nemohla být v dobré víře pouze na základě uzavřené ústní kupní smlouvy, tudíž k vydržení nemohlo dojít.

3. K odvolání žalované se žalobkyně vyjádřila tak, že považovala rozhodnutí soudu I. stupně za správné a odvolací námitky žalované za nedůvodné. Poukázala na správné zhodnocení důkazů provedených soudem I. stupně i závěry o skutkovém stavu. Z odůvodnění vyplývá, že byť soud I. stupně odkazuje v odstavcích 52 a 53 na občanský zákoník z roku 1950, soud věc posuzoval podle správného právního předpisu a to zákona č. 40/1964 Sb., jak je uvedeno v odstavcích 39 a 40. Žalobkyně navrhovala potvrdit rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné.

4. Poté, co odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou (ust. § 201 o.s.ř.), ve lhůtě (ust. § 204 o.s.ř.), a proti rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (ust. § 201 o.s.ř., ust. § 202a contrario o.s.ř.), přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, přičemž dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

5. Jak vyplývá z obsahu spisu, žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že je vlastníkem pozemků parc. č. Anonymizováno ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2, parc. č. Anonymizováno, ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2, parc. č. Anonymizováno, ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2, parc. č. Anonymizováno, ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2, parc. č. Anonymizováno, ostatní plocha o výměře Anonymizováno m2, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště adresa na listu vlastnictví č. Anonymizováno pro obec adresa a katastrální území adresa, s tím, že příslušný s uvedeným pozemkem hospodařit je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Žaloba byla odůvodněna tím, že v katastru nemovitostí je k uvedeným pozemkům veden duplicitní zápis vlastnictví k nemovitým věcem, a to u vlastníků žalobkyně a žalované. Předmětné pozemky vznikly vyhotovením geometrického plánu č. Anonymizováno ze dne Anonymizováno z části pozemků PK parc. č. Anonymizováno a PK parc. č. Anonymizováno v k.ú. adresa. K zápisu výše uvedených pozemků do příslušnosti hospodaření Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových došlo na základě ohlášení změn v katastru nemovitostí za účelem provedení záznamu č.j. Anonymizováno dne Anonymizováno, dle § 31 odst. 1 a 2 zákona č. 201/2000 Sb. v souladu s ust. § 7 zákona č. 265/1992 Sb., v platném znění. Před tímto zápisem byly pozemky vedeny na LV č. Anonymizováno v duplicitním vlastnictví ČR-Okresní úřad adresa-venkov a Jméno zainteresované osoby 0/0. Žalobkyně uvedla, že vlastnické právo k předmětným pozemkům nabyla na základě smlouvy o převodu nemovitostí uzavřené dne Anonymizováno a dodatku č. Anonymizováno k této smlouvě ze dne Anonymizováno uzavřené mezi Československým státem zastoupeným Anonymizováno jako nabyvatelem a jméno FO společně s jméno FO, nyní jméno FO (žalovanou), jako převodci, kterými jméno FO a jméno FO, nyní jméno FO, tj. žalovaná, na základě geometrického plánu střediska geodézie pro adresa číslo zakázkytel. číslo ze dne Anonymizováno, převedli na stát pro výstavbu tramvajové trati adresa část pozemku parc. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2 a celou parc. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2. Za převedené pozemky byla poskytnuta finanční náhrada. Nyní je na LV č. Anonymizováno pro k.ú. adresa kromě Anonymizováno zapsána jako výlučná vlastnice uvedených pozemků zapsána taky žalovaná, která polovinu výše uvedených pozemků nabyla na základě rozhodnutí Státního notářství adresa ze dne Anonymizováno sp. zn. Anonymizováno ve věci projednání dědictví po matce žalované jméno FO. Tuto polovinu pozemků žalovaná převedla na stát na základě výše uvedené smlouvy o převodu nemovitostí uzavřené dne Anonymizováno a jejího dodatku č. Anonymizováno ze dne Anonymizováno. Polovinu výše uvedených pozemků nabyla na základě rozhodnutí Státního notářství adresa ze dne Anonymizováno. zn. Anonymizováno ve věci projednání dědictví po otci žalované jméno FO, který zemřel dne Anonymizováno, tj. krátce po uzavření dodatku č. Anonymizováno ke smlouvě o převodu nemovitostí, kterými svou polovinu předmětných pozemků převedl na stát. Dle žalobkyně notář při projednání dědictví po jméno FO neověřil skutečný rozsah jeho majetku, neboť pan jméno FO ke dni úmrtí již svou polovinu výše uvedených pozemků, které byly předmětem dědictví, nevlastnil. Žalobkyně dále uvedla, že podáním ze dne Anonymizováno uplatnila žalovaná u Anonymizováno dle ust. § 9 zákona č. 229/1991 Sb. restituční nárok na vydání kromě jiného i pozemků, které byly předmětem výše uvedené smlouvy o převodu nemovitostí, tj. části pozemku PK parc. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2 a celého pozemku PK parc. č. Anonymizováno o výměře Anonymizováno m2. Rozhodnutím adresa ze dne Anonymizováno bylo rozhodnuto, že žalovaná není vlastníkem předmětných pozemků a nemá nárok na náhradu dle § 11 ani § 16 zákona o půdě. Dle zjištění Pozemkového úřadu města Brna nebyla výše uvedená smlouva o převodu nemovitostí uzavřena v tísni ani za nápadně nevýhodných podmínek. V rámci tohoto řízení žalovaná nenamítala neplatnost této smlouvy. Kdyby měla žalovaná za to, že předmětné pozemky jsou v jejím vlastnictví, neměla by důvod požadovat od státu jejich vydání. Žalovaná dále v prohlášení ze dne Anonymizováno, které podepsala na Úřadu městské části Brno-Bystrc, uznala, že na základě výše uvedené smlouvy o převodu nemovitostí a jejího dodatku č. Anonymizováno, byly převedeny výše uvedené pozemky do vlastnictví státu. Rovněž uznala platnost této listiny a dala souhlas s jejím dodatečným zápisem do katastru nemovitostí. K existenci naléhavého právního zájmu podle § 80 písm. c) o. s. ř. žalobkyně uvedla, že bez soudem vysloveného určení, že její vlastnické právo existuje, by bylo ohroženo vlastnické právo žalobkyně a rovněž její právní postavení by zůstalo nejistým.

6. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná namítala neplatnost smlouvy o převodu nemovitostí ze dne Anonymizováno z důvodu absence podpisu osoby jednající za nabyvatele. Tvrdila, že v době podpisu dodatku ze dne Anonymizováno listina neobsahovala podpis jméno FO, dle žalované je krajně nepravděpodobné, aby listinu podepisoval někdy jindy, neboť jeho zdravotní stav již nebyl dobrý. Žalovaná zpochybnila pravost podpisu jméno FO na dodatku ze dne Anonymizováno, uvedla, že podpis se liší od jiných podpisů jméno FO. Navrhovala provést dokazování znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví. Dále tvrdila, že má pochybnosti o tom, zda bylo pravomocně skončeno restituční řízení u Pozemkového úřadu adresa, neboť není na jisto postaveno, zda bylo konečné rozhodnutí doručeno zástupkyni žalované.

7. Soud I. stupně žalobě v celém rozsahu vyhověl, když dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k předmětným pozemkům dle § 80 o. s. ř. je dán, když samotná nejistota způsobená duplicitním zápisem v katastru nemovitostí naléhavý právní zájem vytváří (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. III. ÚS 3207/2010). Soud I. stupně se zabýval platností převodní smlouvy ze dne Anonymizováno včetně dodatku č. Anonymizováno ze dne Anonymizováno a dospěl k závěru, že tehdejší ani stávající úprava nevylučovala, aby se účastníci převodní smlouvy dohodli na dodatečném upřesnění převodu části pozemku, když takovéto ujednání mělo za následek, že smlouva se stane perfektní a její účinky nastanou až poté, co dodatkem k této smlouvě bude převáděná výměra nemovitostí jednoznačně specifikována. Sama převodní smlouva ze dne Anonymizováno čl. Anonymizováno. uvádí, že vzhledem k tomu, že není dosud vyhotoven potřebný geometrický plán, bude výměra prodávaných nemovitostí, resp. jejich část i výše náhrady za ně upřesněná dodatkem k této smlouvě. K této situaci došlo dodatkem č. Anonymizováno ze dne Anonymizováno který přímo odkazuje na převodní smlouvu ze dne Anonymizováno s tím, že geometrický plán Anonymizováno adresa, č. zakázkytel. číslo ze dne Anonymizováno, upřesňuje výměru převáděných částí pozemků a tuto skutečnost promítá i do výše za něj vyplacené náhrady. Podpisem tohoto dodatku lze mít zato, že se zde setkala shodná vůle převodce i nabyvatele, kteří si řádně vymezili výměru převáděné nemovitosti. Smlouvu o převodu nemovitostí ze dne Anonymizováno tak nelze posuzovat izolovaně, když tato smlouva již ve svém textu sama odkazuje na budoucí dodatek, který výměru převáděných nemovitostí bude konkretizovat, což bylo skutečně ujednáno následně dodatkem č. Anonymizováno k převodní smlouvě ze dne Anonymizováno. Dle soudu I. stupně nelze dodatek ze dne Anonymizováno od zbývajícího obsahu listiny ze dne Anonymizováno oddělit a je třeba uzavřít, že podpisy se vztahují k celému jim předcházejícímu textu.

8. Odvolací soud po přezkoumání rozhodnutí soudu I. stupně i řízení, které mu předcházelo, dospěl k závěru, že soud I. stupně na základě provedeného dokazování učinil dostatečná skutková zjištění, když skutkové závěry soudu I. stupně považuje odvolací soud za správné. Dále soud I. stupně správně skutkový stav posoudil podle § 80 o. s. ř., § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. a zákona č. 40/1964 Sb. Byť v bodě 52 a 53 odůvodnění rozsudku odkazuje soud I. stupně na občanský zákoník z roku 1950, je třeba vycházet z celého obsahu odůvodnění, ze kterého je zřejmé, že byl aplikován správný právní předpis a to zákon č. 40/1964 Sb. Též naléhavý právní zájem na určení vlastnictví posoudil soud I. stupně správně.

9. Podle § 134 odst. 2 zákona č. 40/1964 ve znění účinném do 31. 12. 1991 převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví účinností smlouvy; k její účinnosti je třeba registrace státním notářstvím, nejde-li o převod do socialistického vlastnictví.

10. Podle § 46 zákona č. 40/1964 ve znění účinném do 28. 3. 1990 písemnou formu musí mít smlouvy o převodech nemovitostí, jakož i jiné smlouvy, pro něž to vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků. Pro uzavření smlouvy písemnou formou stačí, dojde-li k písemnému návrhu a k jeho písemnému přijetí. Jde-li o smlouvu o převodu nemovitosti, musí být projevy účastníků na téže listině.

11. Odvolací soud se ztotožňuje s hodnocením věci tak, jak jej učinil soud I. stupně ohledně uzavření kupní smlouvy, na základě, které se žalobkyně stala vlastnicí převáděných nemovitostí. Jestliže kupní smlouva ze dne Anonymizováno neobsahuje podpis osoby jednající za kupujícího a současně převáděné pozemky nebyly dostatečně individualizovány nemohlo tímto právním jednáním dojít k převodu vlastnického práva na žalobce. Teprve uzavřením dodatku ze dne Anonymizováno, který obsahuje všechny zákonné náležitosti kupní smlouvy týkající se koupě nemovitostí, došlo k nabytí vlastnictví žalobkyní. Požadavku určitosti vymezení předmětu písemného právního úkonu vyhovuje i písemný odkaz na další listiny a to smlouvu ze dne Anonymizováno a geometrický plán Anonymizováno adresa číslo zakázkytel. číslo ze dne Anonymizováno. Pozemky jsou náležitě označeny parcelními čísly, v geometrickém plánu katastrálním územím a obcí, kde se nacházejí. Rovněž kupní cena je dohodnuta určitým způsobem. Vzhledem k tomu, že se jednalo o převod do socialistického vlastnictví nebylo k převodu třeba souhlasu okresního národního výboru ani registrace státním notářstvím (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2002 sp. zn. 22 Cdo 91/2000). Odvolací soud tak souhlasí se soudem I. stupně, že dodatek ze dne Anonymizováno nelze hodnotit izolovaně, ale v souvislosti s listinami, na které odkazuje a to smlouvou ze dne Anonymizováno a geometrickým plánem Anonymizováno adresa číslo zakázkytel. číslo ze dne Anonymizováno.

12. Rovněž se závěrem, že dodatek ze dne Anonymizováno obsahuje vlastnoruční podpisy všech účastníků smlouvy, odvolací soud souhlasí. Žalovaná zpochybňovala pravost podpisu svého otce jméno FO. Ohledně této skutečnosti provedl soud I. stupně dokazování v dostatečném rozsahu a vyvodil z něj správný skutkový závěr. Je třeba poukázat na provedené důkazy, zejména na čestné prohlášením žalované ze dne Anonymizováno, čestné prohlášení žalované ze dne Anonymizováno učiněné v rámci restitučního řízení, čestného prohlášení jméno FO, protokol o výslechu jméno FO ze dne Anonymizováno v rámci restitučního řízení, kterými bylo prokázáno, že jméno FO dodatek ze dne Anonymizováno podepsal.

13. Je-li na straně odvolatelky namítáno, že soud I. stupně opomenul provést důkazy navrhované žalovanou (znalecké posudky z oboru písmoznalectví), což je postup v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2011 sp. zn. 30 Cdo 438/2010) i nálezy Ústavního soudu (např. nález ze dne 2. 12. 2009 sp. zn. I. ÚS 1954/09), má odvolací soud za to, že soud I. stupně tento návrh žalované neopomenul, neboť se s tímto návrhem v odůvodnění rozhodnutí řádně vypořádal, když uvedl, proč jej neprovedl. Soud I. stupně odpovědně zvážil, které důkazy je třeba provést, zda je potřebné stav dokazování doplnit. Poté kdy dospěl k závěru, že podpis jméno FO na dodatku ze dne Anonymizováno je dostatečně prokázán na základě již provedených důkazů, nebyl povinen další důkaz provádět a tento svůj závěr dostatečně v odůvodnění vysvětlil. Je třeba přisvědčit námitkám odvolatelky, že důvodem neprovedení důkazu znaleckým posudkem nemůže být jeho nevěrohodnost či absence dostatku srovnávacího materiálu pro zpracování znaleckého posudku, když toto přísluší hodnotit pouze znalci. Nicméně v tomto případě toto nebyly hlavní důvody neprovedení důkazu, tím byla situace, kdy sporná skutečnost byla prokázána z jiných v řízení provedených důkazů.

14. Je třeba uvést, že rozhodnutí v neprospěch žalované nelze odůvodnit ani tím, že neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že jméno FO nepodepsal dodatek ze dne Anonymizováno, jak uvedl soudu I. stupně. Z důvodu neunesení důkazního břemene lze rozhodnout v neprospěch účastníka pouze tehdy, jestliže zhodnocení důkazů, které byly za řízení provedeny, neumožňuje soudu přijmout závěr ani o pravdivosti tvrzení účastníka a ani o tom, že by bylo nepravdivé. V tomto případě zhodnocením v řízení provedených důkazů zejména čestného prohlášení žalované ze dne Anonymizováno, čestného prohlášení žalované ze dne Anonymizováno učiněného v rámci restitučního řízení, čestného prohlášení jméno FO, protokolu o výslechu jméno FO ze dne Anonymizováno v rámci restitučního řízení, proti jejichž pravosti a správnosti žalovaná neměla žádné námitky, lze učinit spolehlivý závěr o tom, že dodatek ze dne Anonymizováno obsahuje pravý podpis jméno FO a tvrzení žalované o nepravosti podpisu jméno FO uváděna v tomto řízení jsou nepravdivá.

15. Jako nedůvodnou hodnotí soud námitku odvolatelky týkající se neskončení správního řízení před Pozemkovým úřadem adresa a povinností soudu se skončením tohoto řízení zabývat z důvodu možného přerušení řízení dle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. Pokud má žalovaná za to, že správní řízení nebylo dosud skončeno, je třeba činit příslušné postupy v tomto řízení nikoli v probíhající věci. Pokud soudu I. stupně neprovedl dokazování znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví k prokázání pravosti podpisu zástupkyně žalované ve správním řízení a dotazem na zástupkyni žalované postupoval správně v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019 sp. zn. 21 Cdo 82/2018, podle kterého soud neprovede důkazy, které jsou pro věc nerozhodné a nemohou směřovat ke zjištění skutkového stavu věci (ke zjištění skutečností předvídaných skutkovou podstatou právní normy), jakož i důkazy, které jsou zjevně nabízeny jen proto, aby řízení bylo účelově prodlouženo (důkazy pro rozhodnutí bezvýznamné).

16. Za situace, kdy odvolací soud shodně se soudem I. stupně dospěl k závěru, že žalobkyně nabyla vlastnické právo na základě dodatku ze dne Anonymizováno ve spojení se smlouvou ze dne Anonymizováno a geometrickým plánem Anonymizováno adresa číslo zakázkytel. číslo ze dne Anonymizováno nebylo nutné se zabývat námitkou vydržení vznesenou žalobkyní.

17. S ohledem na výše uvedené závěry byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen podle § 219 o. s. ř., včetně navazujících výroků II a III o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek.

18. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení byla žalobkyně zcela procesně úspěšná, náleží jí tedy plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení, tyto sestávají z hotových výdajů dle § 1 odst. 3 písm. b) a c) vyhl. č. 254/2015 Sb. za celkem 2 účelně provedené úkony (příprava na jednání a účast na jednání odvolacího soudu dne Anonymizováno) v celkové výši Anonymizováno Kč (Anonymizováno Kč za úkon). Náklady odvolacího řízení tedy činí částku Anonymizováno Kč, kterou uložil soud výrokem II. zaplatit žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám žalobkyně.

Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně.

Nesplní-li povinná strana dobrovolně a včas, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná strana podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).