KSBR 19 Co 182/2023-131

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zdeňka Konečného ⟪LB:lb_001⟫ a soudců Mgr. Radky Nekudové Hajdové a Mgr. Miroslavy Šebelové ve věci ⟪LB:lb_002⟫ žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_003⟫ bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_004⟫ b) Jméno zainteresované osoby 1/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 ⟪LB:lb_005⟫ bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_006⟫ oba zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 ⟪LB:lb_008⟫ proti ⟪LB:lb_009⟫ žalovaným: 1. Jméno zainteresované osoby 2/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 2/0 ⟪LB:lb_010⟫ bytem Adresa zainteresované osoby 2/0 ⟪LB:lb_011⟫ 2. Jméno zainteresované osoby 3/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 3/0 ⟪LB:lb_012⟫ bytem Adresa zainteresované osoby 3/0 ⟪LB:lb_013⟫ 3. Jméno zainteresované osoby 4/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 4/0 ⟪LB:lb_014⟫ bytem Adresa zainteresované osoby 4/0 ⟪LB:lb_015⟫ 4. Jméno zainteresované osoby 5/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 5/0 ⟪LB:lb_016⟫ bytem Adresa zainteresované osoby 5/0, Anonymizováno ⟪LB:lb_017⟫ Anonymizováno ⟪LB:lb_018⟫ všichni zast. Jméno zainteresované osoby 6/0, advokátkou ⟪LB:lb_019⟫ sídlem Adresa zainteresované osoby 6/0 ⟪LB:lb_020⟫ o určení vlastnického práva, o odvolání žalovaných 1, 3, 4 proti rozsudku Okresního soudu ve ⟪LB:lb_021⟫ Znojmě ze dne 29. 6. 2023, č. j. 21 C 42/2023-82, ve znění opravného usnesení ze dne 31. 7. ⟪LB:lb_022⟫ 2023, č. j. 21 C 42/2023-86, ⟪LB:lb_023⟫ 19 Co 182/2023 ⟪LB:lb_024⟫ Shodu s prvopisem potvrzuje: Petra Jelenová ⟪LB:lb_025⟫ 2

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobcům náklady odvolacího řízení ve výši 8 281 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobců.

1. V záhlaví citovaným rozsudkem soud I. stupně ve výroku I. určil, že žalobci jsou vlastníky ve společném jmění manželů pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, vše v katastrálním území adresa, zapsáno na LV č. hodnota vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj,

Katastrálního pracoviště adresa (předmětné nemovitosti, předmětné pozemky). Výrokem

II. uložil soud I. stupně žalovaným nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 30 458,40 Kč.

Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobci domáhali určení vlastnického práva k označeným předmětným pozemkům s odkazem, že na základě rozhodnutí o přidělení pozemků do osobního užívání vydaného finančním odborem Okresního národního výboru ve Znojmě ze dne datum byl žalobcům přidělen do osobního užívání pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, kdy současně žalobcům vzniklo právo uzavřít s Místním národním výborem v Anonymizováno dohodu o zřízení práva osobního užívání tohoto pozemku, tato byla uzavřena dne 27. 12. 1989 a téhož dne registrována státním notářstvím. Na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa postavili žalobci rodinný dům s přiděleným č. p. Anonymizováno, novostavba byla geometrickým plánem umístěna na pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, odděleného od pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, dále byl oddělen pozemek parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, kdy postupně z pozemků Anonymizováno/Anonymizováno vznikly pozemkové parcely parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, adresa/Anonymizováno a Anonymizováno/Anonymizováno. Žalobci užívali od počátku pozemky v dobré víře, že jim právo náleží, o duplicitním zápisu vlastnického práva se dozvěděli až v roce 2005.

Pokud by přesto nebyli z nějakého důvodu vlastníky předmětných pozemků na základě výše uvedené dohody, pak by vlastnické právo vydrželi. Soud I. stupně po provedeném dokazování žalobcům přisvědčil s odůvodněním, že jim řádně vzniklo právo osobního užívání na základě rozhodnutí o přidělení pozemku a dohody o zřízení práva osobního užívání, odkázal na judikaturu Ústavního soudu, která osvětluje přidělovací princip v případech vzniku práva osobního užívání, který vyžadoval pravomocné rozhodnutí správního orgánu o přidělení pozemku, přičemž dané rozhodnutí nebylo zrušeno, nepozbylo účinků, byť bylo učiněno v rozporu s vlastnickým právem žalovaných. Dále nebylo prokázáno, že by nabyvatelé práva nebyli v dobré víře.

2. Proti uvedenému rozsudku podali odvolání žalovaný 1, 3 a 4. Žalovaný 1 a 3 ve svém odvolání shodně uvádějí, že soud I. stupně opomněl řešit okolnosti, za jakých došlo ke zcizení pozemků z majetku jejich rodiny, když tyto byly sice v době jejich svěření do osobního užívání ve veřejném vlastnictví, ale jednoznačně patřily do majetku jejich prarodičů.

Tehdejší národní výbor neměl žádné legitimní odůvodnění s pozemky manipulovat a svěřit je k užívání jiným osobám, došlo tak ke zneužití pravomoci představitelů veřejného práva a nelze tak oprávněně legalizovat následující kroky, které určují budoucího vlastníka pozemku. Žalovaní dále uvádějí, že se nemohou ztotožnit s konstatováním, že žalobcům svědčí dobrá víra, ve které nejdříve osobně užívali dotčené pozemky, načež se stali jejich zákonnými vlastníky. Pozemky byly odňaty z dispozice rodiny žalovaných, následně se žalobci stali jejich vlastníky a žalovaným byl dle tvrzení soudu zcela zákonně zcizen rodinný majetek, bez jakékoliv další možnosti dispozice a případné satisfakce a v podstatě bez možnosti jakékoliv obrany. Dále žalovaní nejsou schopni akceptovat skutečnost, že by měli hradit žalobcům za dané situace náklady řízení. Čtvrtá žalovaná ve svém odvolání uvedla, že dohoda o zřízení práva osobního užívání pozemků ze dne 27. 12. 1989 je neplatná, neboť k jejímu

19 Co 182/2023

Shodu s prvopisem potvrzuje: Petra Jelenová

3 uzavření došlo místním národním výborem, který neměl žádné právo s uvedenými pozemky nakládat, tím došlo k poškození vlastnického práva žalovaných a ti byli zbaveni vlastnického práva k předmětným pozemkům bez jejich vědomí. Následně odvolání doplnila právní zástupkyně žalovaných, ve kterém uvádí, že rozsudek soudu I. stupně spočívá na nesprávném právním zhodnocení věci, neboť při poměřování vzniklých situací, tj. duplicitních zápisů vlastnického práva by jako prioritní otázka měla být, kdo nabyl v dobré víře vlastnické právo k pozemkům dříve. To se v dané situaci nestalo. Žalobci jej nabyli v roce 1989, žalovaní nejpozději v roce 1972. Soud I. stupně tak legitimizoval stav, kdy žalovaným, respektive jejich předchůdcům, byly pozemky protiprávně odňaty a posléze, opět protiprávně, bylo rozhodnuto o jejich přidělení žalobcům. Žalovaní odkazují na svá tvrzení, že zde byla povědomost žalobců o existenci žalovaných, respektive jejich předchůdců jako vlastníků předmětných pozemků, žalovaná 4 navrhla jako důkaz e-mail tituly před jménem jméno FO, kterému se však soud I. stupně věnoval pouze stručně, přitom z tohoto důkazu se podává, že existovala v obci adresa povědomost o tom, kdo je vlastníkem pozemků. Dle žalovaných dále soud I. stupně nedostatečně žalované poučil ve smyslu § 101 o. s. ř. o tom, že musí prokázat okolnosti ohledně vědomosti žalobců o existenci vlastnického práva předchůdců žalovaných k pozemkům. Naopak žalovaní byli celou dobu názoru, že soud I. stupně rozhodne v jejich prospěch s odůvodněním, že vlastnické právo nabyli dříve, proto je rozsudek pro ně překvapujícím rozhodnutím. Žalovaní tak navrhli zrušení napadeného rozsudku a jeho vrácení soudu I. stupně k novému projednání, případně aby byl rozsudek soudu I. stupně změněn tak, že žaloba bude zamítnuta. Pro případ neúspěchu žalovaných ve věci, nechť je ohledně rozhodnutí o náhradě nákladů řízení rozhodnuto za aplikace ustanovení § 150 o. s. ř., když žalovaní celou situaci, jakkoliv nezavinili.

3. Žalobci se k odvolání vyjádřili u jednání, považují je za nedůvodné, ztotožňují se s rozsudkem soudu I. stupně a navrhují jeho potvrzení. Dle žalobců námitka prioritního vlastnictví nemá žádný význam. Žalobci zároveň byli v dobré víře až do roku 2005, až do roku 2005 se žalobcům nikdo neozval v tom smyslu, že by žalovaní nárokovali své vlastnické právo. Dobrá víra žalovaných nebyla relevantním způsobem zpochybněna, spoléhali na úřední rozhodnutí, na základě něj se stali vlastníky předmětných pozemků, v době, kdy je nabývali neexistovala evidence nemovitostí, a neměli možnost zjistit vlastnické právo žalovaných, to zjistili až v roce 2005. Rovněž je nedůvodná námitka odvolatelů, že nebyli řádně poučeni soudem ve smyslu § 118a o. s. ř., kdy žalobci odkázali na protokol z jednání před soudem I. stupně, ze kterého vyplývá řádné poučení. Rovněž tak žalobci nespatřovali žádného důvodu, pro který by mělo být aplikováno ustanovení § 150 o. s. ř. Navrhli potvrzení rozsudku a přiznání náhrady nákladů řízení.

4. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, přezkoumal rozsudek soudu I. stupně, řízení jeho vydání předcházející, správnost skutkových zjištění a jejich právního posouzení, nařídil k projednání odvolání jednání a dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro potvrzení rozsudku soudu I. stupně.

5. Pokud jde o skutkovou stránku věci, dospěl odvolací soud k závěru, že soud I. stupně přesvědčivě popsal, které skutečnosti má za prokázané, jakož i to, o jaké důkazy svá skutková zjištění opřel. Jasně a srozumitelně vysvětlil úvahy, jimiž se při hodnocení důkazů řídil, důkazy posoudil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž postupoval v souladu s pravidly logického myšlení. Pečlivý rozsah dokazování byl plně dostačující pro učinění jednotlivých skutkových zjištění i celkového závěru o skutkovém stavu věci, s nímž se odvolací soud plně ztotožňuje. Skutkový stav věci soud I. stupně shrnul v odstavcích 9-21, 28-29 odůvodnění napadeného rozsudku a odvolací soud na toto shrnutí pro stručnost odkazuje.

Pro přehlednost ke zjištěnému skutkovému stavu odvolací soud pouze opakuje, že finanční odbor Okresního národního výboru ve Znojmě datum rozhodl rozhodnutím, č. j. Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno, o přidělení pozemku parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno v k. ú. adresa, z něhož byly

19 Co 182/2023

Shodu s prvopisem potvrzuje: Petra Jelenová

4 následně vyčleněny předmětné pozemky, parc. č. Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno/Anonymizováno, do osobního užívání žalobců coby manželů, kterým vzniklo oprávnění uzavřít dohodu o osobním užívání pozemků s Místním národním výborem v Anonymizováno. Toto rozhodnutí nabylo právní moci

27. 12. 1989, následně byla uzavřena mezi žalobci coby manžely a Místním národním výborem v Anonymizováno dohoda o osobním užívání daného pozemku, která byla následně registrována státním notářstvím ve Znojmě. Z provedeného dokazování nevyplynulo nic, co by zpochybnilo dobrou víru žalobců, že předmětný pozemek začali užívat po právu.

O vlastnickém právu žalovaných k předmětným pozemkům neměli dle provedeného dokazování jakoukoliv povědomost.

6. Odvolací soud se se soudem I. stupně plně shodl také v právním posouzení věci, na základě, kterého dospěl k závěru, že žalobci jsou vlastníky ve společném jmění manželů předmětných pozemků. Právní posouzení věci je obsaženo v odstavcích 30-33 odůvodnění rozsudku soudu

I. stupně správně specifikoval a vyčíslil, v podrobnostech odvolací soud odkazuje na přiléhavé odůvodnění v odstavci 35-37 napadeného rozsudku. Pokud jde o požadavek žalovaných na aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř., pak odvolací soud je, ve shodě s žalobci, toho názoru, že v daném případě není možné shledat důvody hodné zvláštního zřetele, pro které by soud neměl úspěšným žalobcům náhradu nákladů řízení přiznat. Odvolací soud je si vědom nepříznivého stavu, který vyvolal duplicitní zápis vlastnického práva účastníků k předmětným pozemkům, v daném případě však nelze než uzavřít, že tento nezavinili ani žalovaní, tak však ani žalobci. Žalobcům nezbylo než své právo uplatnit předmětnou žalobou u soudu, aby se domohli správného zápisu v katastru nemovitostí, když mimosoudní dohody se jim podařilo docílit pouze u jednoho z právních nástupců původní vlastnice předmětných pozemků jméno FO, jméno FO, který s žalobci sepsal souhlasné prohlášení o zániku práva k předmětným nemovitostem. O totéž se žalobci pokoušeli i u žalovaných, avšak neúspěšně, žádnou jinou možnost než podání předmětné žaloby, k vyřešení sporných právních vztahů jim právní řád neposkytuje. Žalobci tak důvodně uplatnili svá práva u soudu a mají právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení.

19 Co 182/2023

Shodu s prvopisem potvrzuje: Petra Jelenová

5 žalobců a jiných pozemků než pozemků předmětných. Tento e-mail žádným způsobem nezpochybňuje, že žalobci byli v dobré víře ohledně práva státu na přidělení pozemků do jejich osobního užívání. Ostatně z připojeného spisu Okresního soudu v Uherském Hradišti sp. zn. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno vyplývá, že ani samotní žalovaní neměli vědomost o svém vlastnickém právu a vlastnickém právu jejich právní předchůdkyně jméno FO k předmětným pozemkům, a to až do roku 2003, kdy bylo zahájeno řízení o dodatečném projednání dědictví týkající se předmětných pozemků, které bylo zahájeno po pozemkových úpravách započatých dnem 28. 2. 2003, až v souvislosti s nimi Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Znojmo vyrozumělo Okresní soud v Uherském Hradišti dne 31. 7. 2003 o tom, že právní předchůdkyně žalovaných jméno FO je vlastníkem předmětných pozemků, na základě toho bylo zahájeno řízení o dodatečném projednání dědictví usnesením ze dne 17. 9. 2003 (č.

7. K odvolacím námitkám odvolatelů odvolací soud uvádí následující:

8. Lichá je úvaha odvolatelů, že při poměřování vzniklých situací, tj. duplicitních zápisů vlastnického práva, by jako prioritní otázka měla být, kdo nabyl v dobré víře vlastnické právo k pozemkům dříve. Tato úvaha neodpovídá právní úpravě a konstantní soudní judikatuře, jak vyčerpávajícím způsobem osvětlil soud I. stupně v napadeném rozsudku, zejména v odstavcích 30-32 odůvodnění. Rovněž není důvodná námitka, že žalovaní nebyli řádně poučeni soudem I. stupně ve smyslu § 118a o. s. ř. stran prokazování okolností ohledně vědomosti žalobců o existenci vlastnického práva právních předchůdců žalovaných. Tato odvolací námitka je vyvrácena obsahem spisu, konkrétně protokolem z jednání před soudem

l. 25-27 dědického spisu). Na základě uvedeného Okresní soud v Uherském Hradišti usnesením ze dne datum, č. j. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno-Anonymizováno, které nabylo právní moci 19. 2. 2004, schválil dohodu o vypořádání dědictví, podle které žalovaní, jako právní nástupci jméno FO jméno FO, se stali dědici předmětných pozemkům. Žalovaní tedy do té doby jakýmkoliv způsobem neuplatňovali svá práva k předmětným pozemkům, nedomáhali se jejich užívání, ani žalobce v tomto smyslu jakýmkoliv způsobem nekontaktovali, přičemž žalobci užívají předmětné pozemky od konce roku 1989.

9. Pokud žalovaní odvolacímu soudu u jednání navrhovali provedení důkazu výslechem tituly před jménem jméno FO pisatelky zmiňované e-mailové zprávy, tento důkaz jako nepřípustný (uplatněný v rozporu s ustanovením § 205a o. s. ř.) nebyl proveden, když nebyl navržen k provedení před soudem I. stupně.

10. Soud I. stupně rovněž správně rozhodl o náhradě nákladů řízení, náhradu nákladů řízení přiznal ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. plně procesně úspěšným žalobcům, náklady řízení soud

11. S ohledem na shora uvedené odvolací soud ve smyslu § 219 o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně, jako věcně správný, potvrdil.

12. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl z důvodů výše uvedených, a to ve smyslu § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy i v odvolacím řízení plně procesně úspěšní žalobci mají právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení. Náklady odvolacího řízení úspěšných žalobců představují náklady jejich právního zastoupení, a t o odměnu advokáta za účast u jednání před odvolacím soudem dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (AT) (výše odměny stanovena dle § 9 odst. 4 písm. b), § 6 odst. 1 a § 7 AT z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč (určení tarifní hodnoty viz odst. 36 odůvodnění napadeného rozsudku)), kdy právnímu zástupci žalobců náleží ve smyslu

§ 12 odst. 4 AT odměna za každou zastupovanou osobu snížená o 20 %, tedy 2x 2 480 Kč,

19 Co 182/2023

Shodu s prvopisem potvrzuje: Petra Jelenová

6 dále 1x režijní paušál po 300 Kč za 1 společný úkon (nikoliv 2x režijní paušál jak nesprávně požaduje právní zástupce žalobců ve vyčíslení nákladů odvolacího řízení) dle § 13 odst. 4 AT, dále cestovné za cestu k jednání ze Znojma do Brna a zpět ve výši 1 083,70 Kč (při ujetí celkem 136 km, vyhláškové ceně paliva 38,20/1l benzínu, průměrné spotřebě 6,2 l/100 km, základní sazbě náhrad 5,60 Kč/km), dále náhrada za promeškaný čas za 5 půlhodin po

100 Kč ve smyslu § 14 AT, dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny, paušálu, cestovného a náhrady za promeškaný čas ve výši 1 437,19 Kč ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř.

Celkem tak náklady odvolacího řízení úspěšných žalobců představují částku 8 281 Kč.

Proti tomuto rozsudku j e dovolání přípustné, jestliže závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu České republiky, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).