KSBR 44 Co 107/2023-119

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Holzbauera a soudců Mgr. Dagmar Bastlové a Mgr. Bc. Aleše Klempy v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený Mgr. Jméno zainteresované osoby 0/0, advokátem ⟪LB:lb_004⟫ Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0Datum narození zainteresované osoby 1/0 ⟪LB:lb_007⟫ Adresa zainteresované osoby 1/0 ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 advokátkou ⟪LB:lb_009⟫ Adresa zainteresované osoby 2/0 ⟪LB:lb_010⟫ o 19 465 Kč s příslušenstvím, ⟪LB:lb_011⟫ o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 17. 3. 2023, č. j. 4 C 134/2022-90,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.), dále že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Bc. Pavla Vincíka, advokáta (výrok II.).

2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal včasné a přípustné odvolání žalovaný, namítl, že soud nepřihlédl ke skutečnostem jím tvrzeným, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním i nesprávnému právnímu posouzení věci (ust. § 205 odst. 2 písm. b/, e/, g/ o. s. ř.). Podle žalovaného není nárok žalobce důvodný; jak v řízení vyplynulo, žalovaný od žalobce odebíral od datum elektřinu v odběrném místě na adrese adresa. Celý spor mezi žalovaným a žalobcem se pak týká toho, že žalobce má za to, že danou elektřinu dodával v režimu poslední instance (podle toho odebranou energii pak vyúčtoval), žalovaný má za to, že elektřina byla odebírána na základě uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum (smlouva č. hodnota). Nicméně v době uzavření smlouvy mezi žalobcem a žalovaným ještě o ukončení činnosti právnická osoba nebyla žádná informace, smlouva byla nastavena tak, že nový zákazník „přechází“ od jiného dodavatele energií k novému. Tedy žalobce zajistí ukončení smlouvy u stávajícího dodavatele (právnická osoba) a následně žalovanému začne dodávat elektrickou energii dle podmínek nové smlouvy a jeho ceníku. Žalovaný si je sice vědom toho, že ukončením činnosti společnosti právnická osoba došlo v rámci trhu s energiemi ke zcela zásadní a bezprecedentní situaci, to však nemůže znamenat, že by tohoto žalobce mohl zneužívat (ať již úmyslně nebo proto, že „nestíhal“). Žalovaný měl smlouvu s žalobcem uzavřenou ještě před tím, než k pádu právnická osoba došlo. Nerozporuje proto to, že v první fázi byl zařazen do režimu DPI oprávněně, protože šlo o postup stanovený zákonem, nikoliv na základě např. rozhodnutí žalobce. Žalovaný však zpochybňuje oprávněnost délky doby, ve které žalobce žalovaného v režimu DPI účelově zdržoval, aniž by došlo k převodu do režimu dle uzavřené smlouvy. Za standardní situace je v zájmu nového dodavatele, aby k zahájení dodávky došlo co nejdříve. To, že došlo v daném případě k situaci nestandardní, nemůže jít k tíži žalovaného v tom smyslu, že žalobce pouze ekonomicky dané situace zneužil. Žalobce byl laxní a v režimu DPI žalovaného účelově ponechal co nejdelší dobu, a to čistě ze zištných důvodů. Tento postup považuje žalovaný za rozporný s dobrými mravy, neboť se žalobce takto zachoval vůči spotřebiteli, jehož práva mají požívat ochrany. Žalovaný si je samozřejmě vědom, že pro všechny zákazníky nečekaná situace s pádem právnická osoba nemohla být vyřešena ze dne na den, nicméně žalobci po skončení činnosti označené společnosti nic nebránilo v tom, aby žádost na přeregistraci na OTE podal, legislativní lhůta na přeregistraci je deset pracovních dnů. Jestliže by tedy žalobce žádost podal bez zbytečného odkladu po skončení činnosti právnická osoba (jak byl i žalovaným urgován) celé vyřízení věci by trvalo nanejvýš dva týdny, ve kterých by žalovaný byl v režimu DPI, následně by mu již energie mohly být dodávány v režimu smlouvy. Dvouměsíční nečinnost žalobce, i přesto, že byla způsobena zcela nestandardní situací, nemůže požívat právní ochrany a jít k tíži žalovaného. Žalovaný samozřejmě ví, že měl spotřebu elektrické energie za předmětné období, ta však měla být vyúčtována a vyfakturována v režimu smlouvy. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

3. K odvolání žalovaného se žalobce vyjádřil písemně dne datum, navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně jako věcně správného. Uvedl, že žalovaný v odvolání pouze zopakoval námitky vznesené v průběhu řízení před soudem prvního stupně, ke kterým označený soud vyjádřil hodnocení. Žalobce nesouhlasí s námitkou žalovaného, že by se v dané situaci jednalo o ekonomické zneužití krachu předcházejícího dodavatele a neoprávněné udržování žalovaného v režimu DPI po co nejzazší dobu. V předmětné smlouvě bylo mezi účastníky sjednáno předpokládané datum zahájení dodávky elektřiny do odběrného místa ode dne datum, neboť předchozí smlouva žalovaného se stávajícím dodavatelem byla uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní dobou tři měsíce; soud prvního stupně v tomto směru vzal za prokázané, že předmětná smlouva byla ze strany žalobce přijata dne datum. Jestliže byl žalovaný před uzavřením smlouvy se žalobcem dne datum odběratelem elektřiny od stávajícího dodavatele na základě smlouvy uzavřené na dobu neurčitou s výpovědní dobou tři měsíce, která začíná běžet prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena, za běžných okolností by výpovědní doba smlouvy mezi žalovaným a stávajícím dodavatelem začala běžet od datum a smlouva by byla ukončena dnem datum. Žalobce by dle smlouvy uzavřené s žalovaným začal dodávat elektřinu dnem datum. Vzhledem k tomu, že na straně stávajícího dodavatele došlo k ukončení činnosti dne datum, tedy předtím, než začal běh výpovědní doby, začal žalobce od datum dodávat žalovanému elektřinu jako dodavatel poslední instance. Soud prvního stupně neshledal důvodnou námitku žalovaného, že jej žalobce držel v režimu DPI neoprávněně, to právě s odůvodněním, že smlouva mezi žalobcem a žalovaným měla nabýt účinnosti až po uplynutí výpovědní doby se stávajícím dodavatelem, tj. dne datum. Za dané situace však nebylo ze strany žalobce možné jiné řešení než činit veškeré kroky v souladu s energetickým zákonem. Soud prvního stupně neshledal důvodnou ani námitku žalovaného, že žalobce žalovaného držel v režimu DPI v rozporu s dobrými mravy, a to vzhledem ke skutečnosti, že začal žalovanému dodávat elektřinu již dne datum, tedy podstatně dříve, než bylo předpokládané datum zahájení dodávky podle sjednané smlouvy. Žalobce v této souvislosti zdůraznil, že k dřívějšímu zahájení dodávky elektřiny do odběrného místa žalovaného v nejbližším možném termínu, tj. datum, došlo navzdory enormnímu počtu požadavků zákazníků společnosti právnická osoba na ukončení režimu DPI, vyžadující spolupráci ze strany dalších účastníků trhu, tj. operátora trhu právnická osoba. a provozovatelů příslušné distribuční soustavy, a technické a personální zpracování těchto požadavků na změnu dodavatele ve standardních lhůtách.

4. Odvolací soud poté, co zjistil, že odvolání žalovaného bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), k tomu oprávněnou osobou (§ 201 o. s. ř.), jsou uplatněny zákonné odvolací důvody (§ 205 odst. 2 písm. b/, e/, g/ o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v mezích uplatněných odvolacích důvodů, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

5. Podle ustanovení § 12a odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění do datum, dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel elektřiny nebo plynu pozbyl oprávnění nebo jako subjekt zúčtování nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo v případě dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nemá zajištěnu související službu v elektroenergetice nebo v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu nemá zajištěnu související službu v plynárenství. Tato povinnost vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců a nevztahuje se na zákazníka, jehož spotřeba plynu za posledních 12 měsíců byla vyšší než 630 MWh.

6. Podle ustanovení § 12a odst. 8 energetického zákona okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance jsou ukončeny dodávky elektřiny nebo plynu původním dodavatelem zákazníkovi.

7. Podle ustanovení § 28 odst. 2 písm. j/ energetického zákona je zákazník povinen uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky.

8. Prostřednictvím institutu dodavatele poslední instance se řeší situace, kdy stávající dodavatel elektřiny nebo plynu není schopen nadále svým zákazníkům elektřinu nebo plyn dodávat. Účelem tohoto institutu je ochrana zákazníků před náhlým ukončením dodávky z důvodu na straně stávajícího dodavatele a zajištění pokračování v dodávce elektřiny nebo plynu po zákonem určenou dobu dodavatelem poslední instance. Povinnost zajistit dodávku poslední instance vzniká dodavateli poslední instance ze zákona ode dne, kdy je operátorem trhu informován o odběrných místech, ohledně kterých není zajištěna stávajícím dodavatelem dodávka elektřiny nebo plynu. Dodavatel poslední instance nevstupuje do postavení předchozího dodavatele, mezi ním a zákazníkem vzniká vztah nový, a to nikoliv na základě smlouvy, ale ze zákona, jde tak o závazek vzniklý na základě jiné právní skutečnosti, než je smlouva. Tento závazek zanikne nejpozději uplynutím 6 měsíců ode dne, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa. Před uplynutím šestiměsíční doby povinnost dodavatele poslední instance dodávat elektřinu nebo plyn končí okamžikem, kdy dodávku elektřiny nebo plynu začne pro zákazníka zajišťovat smluvní dodavatel. Mezi dodavatelem poslední instance a zákazníkem vzniká právní vztah ex lege, a proto je nejen dodavateli poslední instance zákonem uložena povinnost dodávku elektřiny či plynu zajistit, ale zákonem je i zákazníkovi uložena povinnost za dodávku zaplatit (srov. § 28 odst. 2 písm. j/ energetického zákona).

9. V projednávané věci nebylo mezi účastníky sporu (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), že mezi nimi došlo k uzavření Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí čís. Anonymizováno, to na základě návrhu žalovaného učiněného prostřednictvím internetového portálu žalobce ze dne datum, ze strany žalobce došlo k přijetí návrhu, což bylo ze strany žalobce žalovanému potvrzeno dne datum, s tím, že předpokládané datum zahájení dodávky od nového dodavatele E.ON bude datum. Všeobecně známou skutečností pak je, že stávající dodavatel žalovaného právnická osoba, IČO IČO ukončil činnost dnem datum a počínaje dnem datum se zákazníci tohoto dodavatele dostali do tzv. režimu dodavatele poslední instance. Mezi účastníky nebylo sporné rovněž to, že žalobce, jako dodavatel poslední instance, dodával žalovanému od datum elektřinu do shora označeného odběrného místa na adrese adresa, a to do datum, celková spotřeba 4,087 MWh; faktura za elektřinu č. hodnota vystavena dne datum na částku částka, započtené zálohy částka, nedoplatek částka. Tato částka žalovaným zaplacena nebyla.

10. Soud prvního stupně k výše uvedenému správně zhodnotil, že spornou zůstala otázka, zda takto dodaná elektřina byla ze strany žalobce žalovanému dodána po právu v režimu dodavatele poslední instance nebo měla být dodána v souladu s uzavřenou smlouvou. Pro řešení uvedeného také správně vyšel ze zjištěného skutkového stavu, že žalovaný byl odběratelem elektřiny u právnická osoba na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny na dobu neurčitou s výpovědní dobou tří měsíců, která počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena; žalovaný dne datum uzavřel smlouvu s žalobcem s tím, že žalobce za žalovaného odstoupí od dosavadní smlouvy, žalobce tuto smlouvu akceptoval dne datum; za běžných okolností by tedy dne datum počala běžet výpovědní doba smlouvy mezi žalovaným a právnická osoba, smlouva by byla ukončena dnem datum, žalobce by podle uzavřené smlouvy začal žalovanému energii dodávat dne datum; v řízení pak nebylo zjištěno ani prokázáno, že by mezi žalovaným a původním dodavatelem došlo k jinému ujednání, které by se týkalo ukončení smlouvy, došlo však k mimořádné události, a to ukončení činnosti právnická osoba, kdy původní dodavatel ukončil svou činnost dnem datum, tedy k ukončení činnosti stávajícího dodavatele elektřiny došlo na daném odběrném místě ještě dříve, než začal běh výpovědní doby dle všeobecných obchodních podmínek v souladu s ustanovením § 50 odst. 2 energetického zákona; žalobce pak v souladu s citovaným ustanovením § 12a energetického zákona ve znění do datum začal žalovanému vydávat elektřinu jako dodavatel poslední instance, jiný postup ani nebyl možný za situace, kdy stávající dodavatel přestal dodávat elektřinu a smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným sice byla platně uzavřena, ale s ohledem na předchozí smlouvu se stávajícím dodavatelem a znění zákona ještě nemohla být a ani nebyla účinná, to se závěrem, že žalobce v dané situaci postupoval zcela v souladu s energetickým zákonem, bez jakéhokoliv pochybení a v časových limitech daných tímto zákonem. Naopak to byl žalovaný, kdo porušil svoji povinnost (§ 28 odst. 2 písm. j/ energetického zákona), když dodavateli poslední instance za dodávku elektřiny podle § 12a energetického zákona od okamžiku zahájení této dodávky do datum nezaplatit podle faktury č. hodnota, vystavené dne datum na částku nedoplatku částka. K uvedenému lze doplnit, že v souvislosti s ukončením dodávky původním dodavatelem není zákazníkovi v důsledku zahájení dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance zmařeno domáhat se např. náhrady škody po původním dodavateli z důvodu porušení smluvní povinnosti dodávat elektřinu či plyn za smluvených podmínek; škoda může zákazníkovi vzniknout i tím, bude-li regulovaná cena dodávky elektřiny nebo plynu od dodavatele poslední instance vyšší než cena sjednaná mezi zákazníkem a původním dodavatelem, jak tomu bylo v daném případě.

11. Po vyhodnocení všech okolností konkrétního případu odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně učinil dostatečná a správná skutková zjištění a vyvodil z nich i správné právní závěry, a proto byl napadený rozsudek ve smyslu ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrzen, to včetně závislého nákladového výroku.

12. V odvolacím řízení úspěšnému žalobci byla podle ustanovení § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení sestávající z odměny za zastupování advokátem podle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. k/, g/ vyhl. č. 177/1996 Sb., dále jen „AT“, za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast na jednání dne datum) po částka, náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 4 AT, tj. 2 x 300 Kč, DPH ve výši 21 % - 924 Kč; celkem 5 324 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř.).