KSBR 15 Co 264/2025-42

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy tituly před jménem jméno FO a soudců tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO: IČO žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený rodné přijmení Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ evidovaným trvalým pobytem adresa ⟪LB:lb_008⟫ o 20 660 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 29. 8. 2025, č. j. 48 C 130/2025-31,

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadeném výroku II. o nákladech řízení mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 400 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky tituly před jménem jméno FO.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 1 718 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátky tituly před jménem jméno FO.

1. Soud I. stupně rozsudkem zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částky Anonymizováno Kč s úrokem z prodlení z částek Anonymizováno Kč v tam uvedeném rozsahu (výrok I.) a na náhradě nákladů řízení částku Anonymizováno Kč (výrok II.).

2. Proti rozsudku, a to do výroku II. o nákladech řízení podala odvolání žalobkyně, která navrhla jeho změnu tak, že jí bude na náhradě nákladů řízení přiznána částka Anonymizováno Kč.

3. Odvoláním žalobkyně není napaden rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. ve věci samé, který z toho důvodu nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 3 občanského soudního řádu – dále jen „o. s. ř.“) a odvolací soud se jím nezabýval (§ 212 o. s. ř.).

4. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné a včas podané osobou oprávněnou (§ 202, § 204 odst. 1 a § 201 o. s. ř.), přezkoumal bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. e/ o. s. ř.) napadené rozhodnutí o nákladech řízení (§ 212a odst. 6 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

5. Soud I. stupně odůvodnil rozhodnutí o nákladech řízení především tím, že ve věci samé žalobě nenapadeným výrokem I. svého rozsudku vyhověl, tudíž má žalobkyně podle § 142 odst. 1 a § 142a o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení, což je správný závěr, který samozřejmě žalobkyně v odvolání nezpochybňuje. Výši nákladů, jejíž náhrada byla žalobkyni přiznána, odůvodnil soud I. stupně tím, že žalobkyně zaplatila soudní poplatek 400 Kč a že za řízení jí přísluší pouze paušální náhrady jako nezastoupenému účastníku podle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., neboť náklady za zastoupení žalobkyně advokátkou nehodnotí jako účelné, pokud předmětem řízení je žaloba formulářového typu, která je stále stejná, což může realizovat sama žalobkyně, která je za účelem správy garančního fondu zřízena a vymáhání příspěvků od majitelů nepojištěných vozidel je součástí její činnosti.

6. Žalobkyně proti těmto závěrům soudu I. stupně namítá, že právo nechat se zastoupit v řízení advokátem je realizací jednoho ze základních pilířů právních řádů všech demokratických zemí, a to práva na spravedlivý proces. Odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 756/2014 a Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2309/2013 a II. ÚS 3696/13, dle nichž ani Ústavní soud neřadí žalobkyni z hlediska přiznávání náhrady nákladů řízení do stejné skupiny jako Českou televizi.

7. K otázce účelnosti nákladů na zastupování žalobkyně advokátem v řízení o zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/20199 Sb., tedy i v tomto řízení, lze uvést, že otázka, zda Jméno žalobkyně patří mezi subjekty, u kterých jsou náklady na zastoupení advokátem v neúčelné, byla soudní praxí řešena rozdílně. Ústavní soud v usnesení z 4. 3. 2014, sp. zn. II. ÚS 3696/13, na něž žalobkyně odkazuje, uvedl, že ve své dosavadní rozhodovací praxi nezařadil právnická osoba z hlediska přiznávání náhrady nákladů řízení do stejné skupiny subjektů jako Anonymizováno, s čímž odkázal na usnesení z 27. 8. 2013, sp. zn. IV. ÚS 2309/13 na něž žalobkyně také odkazuje. V něm se ale nezabýval parametry postavení právnická osoba jako subjektu se zákonem vymezeným statusem a zákonnou garancí financování jeho činnosti, jimiž se má lišit od Anonymizováno, u níž Ústavní soud naopak neúčelnost zastoupení advokátem v obdobném řízení o zaplacení televizních poplatků na základě obdobných parametrů dovodil (nález z 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12). Výše uvedenými rozhodnutími přitom pouze odmítl ústavní stížnosti pro bagatelnost vymáhaných pohledávek a absenci ústavněprávního rozměru otázek tam řešených.

8. Odvolací soud se však nakonec přiklonil k dnes již ustálenému závěru většinové soudní praxe, že zákonné postavení právnická osoba na základě dnes účinného zákona č. 168/20199 Sb. nevyžaduje zajistit soudní vymáhání jí vzniklých pohledávek z vlastních zdrojů u příspěvku podle § 4 odst. 1 tohoto zákona, proto náklad za zastoupení advokátem žalobkyně v soudním řízení, v němž tuto pohledávku vymáhá, není neúčelně vynaloženým ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.

9. Z těchto důvodů žalobkyni i podle odvolacího soudu náleží náhrada nákladů řízení za zastoupení advokátkou, a to podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále „advokátní tarif“) ve znění účinném do datum odměna za dva úkony právní služby (převzetí zastoupení a předžalobní výzva) po Anonymizováno Kč, tedy Anonymizováno Kč, a podle § 14b advokátního tarifu ve znění účinném od datum odměna za jeden úkon právní služby (podání žaloby) ve výši Anonymizováno Kč, což celkem činí Anonymizováno Kč. K tomu přísluší tři paušální částky náhrad hotových výdajů po Anonymizováno Kč, celkem Anonymizováno Kč. K tomu přísluší advokátce žalobkyně náhrada daně z přidané hodnoty, jíž je plátkyní (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) v zákonné sazbě 21 %, tedy v částce Anonymizováno Kč, což vše celkem činí Anonymizováno Kč.

10. K účelně vynaloženým nákladům žalobkyně patří i zaplacený soudní poplatek za žalobu, to však nikoli ve výši Anonymizováno Kč, jak nesprávně zohlednil soud I. stupně. Z úředního záznamu účtárny soudu I. stupně z datum vyplývá, že žalobkyně soudní poplatek zaplatila ve výši Anonymizováno Kč, v níž jí byl také vzhledem k předmětu řízení správně vyměřen. Proto náklady řízení žalobkyně v řízení před I. stupně činí celkem částku Anonymizováno).

11. Z těchto důvodů odvolací soud změnil (§ 220 o. s. ř.) rozsudek soudu I. stupně v napadeném výroku II. o nákladech řízení tak, že neúspěšného žalovaného zavázal k povinnosti zaplatit úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení tuto částku, a to k rukám její advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

12. Výrok II. tohoto usnesení odvolacího soudu o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., neboť i v odvolacím řízení byla žalobkyně se svým odvoláním zcela úspěšná. I v něm jí vznikly náklady se zastoupením její advokátkou, přičemž její odměna je stanovena podle § 7 advokátního tarifu, neboť jde o úkon po podání návrhu (žaloby), a to zde projednávaného odvolání. Plná sazba odměny za úkony právní služby v tomto řízení činí Anonymizováno Kč, ale vzhledem k tomu, že jde o odvolání proti rozhodnutí nikoli ve věci samé (§ 11 odst. 2 písm. c/ advokátního tarifu) činí sazba odměny poloviční částku Anonymizováno Kč. K tomu přísluší paušální částka náhrady hotových výdajů Anonymizováno Kč (§ 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve znění účinném od datum), celkem Anonymizováno Kč. I k tomu má advokátka žalobkyně právo na náhradu daně z přidané hodnoty v sazbě 21 %, tedy v částce Anonymizováno Kč, což celkem činí Anonymizováno Kč. Proto odvolací soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení tuto částku, a to také k rukám její advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.