KSBR 15 Co 74/2025-432

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Libora Daňhela a soudců Mgr. Jiřího Vašíčka a Mgr. Pavla Mádra ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1) Jméno žalované, narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ 2) Jméno advokáta B, narozený Datum narození advokáta B bytem Adresa advokáta B zastoupený advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C ⟪LB:lb_005⟫ 3) Jméno advokáta D, narozená Anonymizováno bytem Adresa advokáta D ⟪LB:lb_006⟫ zastoupená advokátem Anonymizováno ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_008⟫ 4) Anonymizováno, narozená Anonymizováno ⟪LB:lb_009⟫ 5) Anonymizováno ⟪LB:lb_010⟫ 6) Jméno advokáta G, narozená Datum narození advokáta G bytem Adresa advokáta G zastoupená advokátem Jméno advokáta H sídlem Adresa advokáta H ⟪LB:lb_011⟫ o určení příslušnosti majetku do společného jmění manželů, o odvolání 1) a 2) žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 12. 12. 2024, č. j. 2 C 175/2021-357,

I. Rozsudek soudu I. stupně se

a) potvrzuje ve výroku I. o věci samé,

b) mění ve výroku II. o nákladech řízení tak, že žalovaný 1) je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 956 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně Jméno advokátky do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku,

c) mění ve výroku III. o nákladech řízení tak, že žalovaný 2) je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 956 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně Jméno advokátky do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku,

d) mění ve výroku IV. o nákladech řízení tak, že žalovaní 3), 4), 5) a 6) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 19 823 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně Jméno advokátky do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný 1) je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 1 674 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně Jméno advokátky do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný 2) je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 1 674 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně Jméno advokátky do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaní 3), 4), 5) a 6) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 6 695 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně Jméno advokátky do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Soud I. stupně rozsudkem určil, že ke dni úmrtí jméno FO, narozeného datum a zemřelého datum byl součástí jeho společného jmění s žalobkyní, jako manželkou, obchodní podíl o velikosti Anonymizováno z celku v obchodní společnosti právnická osoba, IČO IČO (výrok I.), a o nákladech řízení rozhodl tak, že žalované 1) 2) zavázal zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení každého částku Anonymizováno Kč (výroky II. a III.) a žalované 3), 4), 5) a 6) zavázal zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně celkovou částku Anonymizováno Kč.

2. Proti rozsudku podali odvolání žalovaní 1) a 2) a navrhli jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně jeho změnu ve výrocích o nákladech řízení tak, že žalobkyni nebude právo na náhradu nákladů řízení přiznáno.

3. Žalovaná 6) se k odvolání vyjádřila tak, že se ztotožňuje s názorem odvolatelů a souhlasí s nimi.

4. Žalobkyně a žalovaní 3), 4) a 5) navrhli potvrzení napadeného rozsudku.

5. Přezkum s jednáním o. s. ř. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné a včas podané osobou oprávněnou (§ 202, § 204 odst. 1 a § 201 občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.“), přezkoumal napadený rozsudek i řízení předcházející (§ 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných 1) a 2) důvodné není.

6. V řízení o věci samé se domáhá žalobkyně nejprve proti 1) a 2) žalovanému, k nimž na její návrh později přistoupili do řízení žalovaní 3), 4), 5) a 6), určení, že ke dni úmrtí jejího manžela jméno FO datum byl v jejich společném jmění obchodní podíl ve společnosti právnická osoba, a to z důvodu, že jeho převod na 1) a 2) žalovaného datum byl učiněn bez jejího souhlasu a je relativně neplatný, přičemž právě touto žalobou žalobkyně relativní neplatnost uplatňuje. Soud I. stupně poprvé rozhodl rozsudkem z datum, č. j. Anonymizováno, jímž žalobu zamítl pro nesplnění povinnosti tvrzení a důkazní povinnosti žalobkyně o rozsahu společného jmění manželů a společných majetkových poměrech, což znemožnilo posoudit, zda žalobkyní napadený převod byl či nebyl běžným jednáním jejího manžela ve vztahu ke společnému jmění a zda tedy k němu bylo zapotřebí souhlasu žalobkyně ve smyslu § 714 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

7. K odvolání žalobkyně zdejší odvolací soud první rozsudek soudu I. stupně usnesením z datum, č. j. Anonymizováno, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, neboť již z tvrzení žalobkyně, že příjmy ze společnosti právnická osoba tvořily polovinu veškerých příjmů jejího manžela, je zřejmé, že převod tohoto obchodního podílu nelze hodnotit jako jednání ohledně běžné záležitosti, a lze považovat za dostatečná i tvrzení žalobkyně, že majetkové poměry jejího manžela byly velice dobré, že hodnota společného jmění činila Anonymizováno Kč, případně i částku vyšší řádově ve Anonymizováno Kč. Odvolací soud zavázal soud I. stupně, aby zaměřil dokazování na prokázání tvrzení žalobkyně o významu příjmu ze společnosti právnická osoba pro společné jmění žalobkyně a jejího manžela a k posouzení, zda se v případě převodu obchodního podílu jednalo o běžné jednání či nikoliv.

8. Soud I. stupně po doplnění dokazování účastnickým výslechem žalobkyně, v jehož rámci doplnila skutková tvrzení o společných majetkových poměrech se zesnulým manželem, dále doplnil zjištění z doplněných tvrzení všech žalovaných a z dokazování listinnými důkazy tak, jak jsou uvedeny v odůvodnění napadeného rozsudku, a žalobě žalobkyně vyhověl jako důvodné.

9. Vyšel především ze skutečností mezi účastníky nesporných i z dokazování vyplývajících, že manžel žalobkyně jméno FO zemřel datum, že byl společníkem právnická osoba v rozsahu Anonymizováno podílu., že datum byli jako společníci zapsáni již pouze žalovaní 1) a 2), že k převodu Anonymizováno podílu zemřelého manžela žalobkyně na další dva společníky došlo rozhodnutím všech společníků na valné hromadě datum, že proto tento podíl není součástí pozůstalosti po manželu žalobkyně projednávané Okresním soudem v adresa pod sp. zn. Anonymizováno, které dosud není skončeno, neboť pověřený soudní komisař tituly před jménem jméno FO vyčkává ukončení tohoto sporu a dalších dvou sporů o rozsahu společného jmění manželů žalobkyně a jejího manžela jako zůstavitele.

10. Posledně uvedenou skutečnost zhodnotil soud I. stupně podle § 80 o. s. ř. jako vytvářející naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení, a to nejen ve vztahu k 1) a 2) žalovanému, jímž ke sporně převedenému podílu svědčí zápis v obchodním rejstříku, ale i žalovaným 3), 4), 5), kteří jsou jako děti zůstavitele jeho zákonnými dědici, a žalované 6), která je jeho závětní dědičkou.

11. O sporné právní otázce, jejíž vyřešení bylo důvodem i výše uvedeného zrušovacího rozhodnutí odvolacího soudu, učinil soud I. stupně závěr, že předmětný převod obchodního podílu nebyl běžným jednáním ze strany manžela žalobkyně k tíži společného jmění manželů (dále jen „SJM“) dle § 714 odst. 1 o. z. a že žalobkyně zde podanou žalobou důvodně uplatnila relativní neplatnosti takového jednání dle § 714 odst. 2 o. z. Na základě dokazování provedeného a zhodnoceného tak, jak je to uvedeno v odůvodnění napadeného rozsudku, dospěl soud I. stupně k závěru, že přes tvrzení žalobkyně o hodnotě společného majetku v řádech Anonymizováno korun vyplývá z provedených důkazů zjištění, že kromě Anonymizováno a jiných movitých věcí je pozůstalost po zemřelém manželu žalobkyně tvořena finančními prostředky ve výši cca Anonymizováno Kč a spoluvlastnickým podílem ve výši Anonymizováno nemovitým věcem (Anonymizováno), který byl rovněž převeden manželem žalobkyně před jeho úmrtím a dosud nepravomocným rozsudkem v obdobném řízení byla také určena jeho příslušnost do pozůstalosti. Především však učinil soud I. stupně závěr, že převod podílu v obchodní společnosti, který je v SJM, nelze považovat za běžnou záležitost a je k němu vždy vyžadován souhlas druhého manžela, což je dáno i ve zdejším případě týkajícího se SJM žalobkyně a jejího zesnulého manžela. S obranou 1) a 2) žalovaného, že žalobkyně k převodu projevila souhlas konkludentně, se soud I. stupně vypořádal tak, že její konkludentní souhlas nelze dovodit ani ze skutečnosti, že nevyjádřila nesouhlas s dřívějším převodem jiného obchodního podílu manžela žalobkyně v jiné společnosti na 6) žalovanou, ani z postupu žalobkyně po zjištění zde posuzovaného převodu, který spočíval v podání zde projednávané žaloby, a tedy uplatnění námitky relativní neplatnosti takového jednání.

12. Žalovaní 1) a 2) ve svém odvolání proti těmto závěrům soudu I. stupně namítají, že nevyplývají z dostatečně prováděného dokazování, neboť soud I. stupně dle jejich názoru neprovedl všechny navržené důkazy, jak k tomu byl zavázán zrušovacím usnesením odvolacího soudu, a neučinil zjištění o skutečné hodnotě převedeného obchodního podílu, aby jeho převod mohl posoudit ve vztahu k SJM jako významnou či běžnou záležitost. Podle odvolatelů založil soud I. stupně své závěry pouze na účastnickém výslechu žalobkyně, pro který nebyly splněny podmínky § 131 o. s. ř. a z něhož tvrzení žalobkyně převzal jako prokázaná. Podle odvolatelů se soud I. stupně zabýval jen částí argumentace odvolatelů, a to nepřezkoumatelným způsobem, učinil nesprávné skutkové závěry a nezjistil, zda a jaký měl zemřelý manžel žalobkyně ze společnosti právnická osoba vůbec příjem. Pokud pro závěr o absenci konkludentního souhlasu žalobkyně s předmětným převodem vyšel soud I. stupně z toho, že žalobkyně nemohla o převodech vědět, neboť se zůstavitelem delší dobu nežila, nelze na tom takový závěr podle odvolatelů stavět, neboť popírá princip publicity veřejného rejstříku a potvrzuje laxní přístup žalobkyně ke správě společného majetku vůči ostatním osobám, včetně jejího manžela.

13. Odvolací námitky žalovaných však důvodné nejsou a shora uvedené závěry soudu I. stupně jsou zcela správné. Pouze odvolací námitka o nedostatečně provedeném dokazování soudu I. stupně je částečně důvodná ale nevýznamná. Účastnický výslech žalobkyně podle § 131 o. s. ř. soud I. stupně skutečně provedl a ten je skutečně možný a na místě jen tam, kde účastníkem tvrzené skutečnosti nelze prokázat jinými objektivnějšími důkazy. Postup soudu, který výslech účastníka provede, však vede jen k takovému procesnímu důsledku, že v rámci takového výslechu, pro který jako pro důkaz nejsou splněny procesní podmínky, účastník pouze doplní, konkretizuje či rozvede svá dosavadní skutková tvrzení a tím splní v dostatečné míře povinnost tvrzení. Tak tomu je i v tomto případě, neboť skutečnosti takto žalobkyní tvrzené (aniž lze účastnický výslech považovat za důkaz, jímž jsou prokázány) jsou jednak zčásti shodné s tvrzeními dalších účastníků, především žalovaných 3), 4) a 5), a jsou prokazována i ostatními důkazy provedenými a správně zhodnocenými soudem I. stupně tak, jak je v odůvodnění napadeného rozsudku uvedeno. Námitka neprovedení žádných navržených důkazů jednoznačně důvodná není a pokud odvolatelé dále namítali neprovedení jimi navržených důkazů, a to kupní smlouvou z datum a kupní smlouvu z datum, odvolací soud dokazování těmito důkazy doplnil, a to ve prospěch závěru, zda má jejich neprovedení soudem I. stupně význam pro napadené rozhodnutí.

14. Z prve uvedené kupní smlouvy zjistil, že jí datum prodal manžel žalobkyně jméno FO osobní automobil Anonymizováno jméno FO, z druhé pak zjistil, že jí datum zakoupili manžel žalobkyně jméno FO a 6) žalovaná Anonymizováno pozemek parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa s rodinným domem č. p. Anonymizováno v obci adresa za Anonymizováno Kč. Uvedený prodej automobilu nemá pro hodnocení této věci prakticky žádný význam, nabytí rodinného domu s pozemkem, poloviny manželem žalobkyně a poloviny 6) žalovanou, významnou skutečností je, to však dostatečně vyplývá z dokazování již provedeného soudem I. stupně rozsudkem Okresního soudu v adresa z datum, č. j. Anonymizováno, o skutečnosti na to navazující a významnější. Z toho rozsudku vyplynulo, že ideální polovina takto nabyté nemovitosti byla předmětem darovací smlouvy, jíž ji manžel žalobkyně převedl datum (tedy dva dny před svou smrtí) na 6) žalovanou Anonymizováno, přičemž žalobkyně se v tamním řízení domohla (dosud nepravomocně) relativní neplatnosti i tohoto převodu, tedy určení, že i tento majetek je součástí jejího SJM se zemřelým manželem. Tuto skutečnost soud I. stupně v napadeném rozsudku zohlednil a tento odvolateli uplatněný důkaz tedy svědčí pouze o tom, že před tímto převodem byl tento majetek manželem žalobkyně nabyt, a to ve prospěch SJM.

15. Důvodná není ani odvolací námitka k závěru soudu I. stupně o absenci konkludentního souhlasu žalobkyně s posuzovaným převodem obchodního podílu. Ten je sice obecně možný (jak vyplývá např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2293/2011), ovšem pouze v případě, že je vztažen k danému právnímu jednání, nikoli k jinému jednání, z jiného období a ve vztahu k jinému majetku, byť obdobného obsahu. Pokud zde poukazovali odvolatelé na převod obchodního podílu manžela žalobkyně v právnická osoba, k němuž mělo dojít v roce Anonymizováno ve prospěch 6) žalované Anonymizováno, nelze z absence projevu vůle žalobkyně proti takovému převodu, ať už o něm věděla či mohla vědět, žádné závěry ve vztahu k dalšímu převodu podílu v jiné obchodní společnosti na jiné osoby, k němuž došlo následně o Anonymizováno let později. A pokud má jít o konkludentní schválení zde posuzovaného převodu obchodního podílu, což teoreticky je možné i dodatečně, k převodu došlo měsíc před úmrtím manžela žalobkyně (datum), jeho účinky byly v obchodním rejstříku zapsány až ke dni jeho úmrtí (datum) a žalobkyně podal zde projednávanou žalobu (datum) bezprostředně poté, co se o převodu dozvěděla v rámci dědického řízení. Již tím je její konkludentní schválení zde posuzovaného převodu obchodního podílu vyloučeno.

16. Pokud se týká odvolací námitky, že nebyla zjištěna hodnota převáděného podílu a hodnota SJM pro posouzení významnosti převodu, je i podle názoru odvolacího soudu shodného se závěrem soudu I. stupně důvodné vyjít z toho, že převod podílu v obchodní společnosti, který je v SJM, obecně nelze považovat za běžné jednání k tíži SJM dle § 714 odst. 2 nyní účinného o. z. (nebo za obvyklou správu majetku náležejícího do SJM dle § 145 odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do datum), jak vyplývá např. z publikovaných rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3450/2009 či sp. zn. 22 Cdo 1754/2009. Takový závěr je podle odvolacího soudu na místě, i kdyby hodnota samotného převedeného obchodního podílu byla relativně nízká, neboť jeho významnost pro SJM je dána už tím, že z něj plyne společníku (manželovi) zisk, což je základní účel obchodní společnosti, tedy majetková hodnota, s níž sice může nakládat pouze společník, ale která je součástí SJM, ať už k jeho rozdělování dochází podle rozhodnutí společníků průběžně či až po případném zániku společnosti. Proto má manžel společníka obchodní společnosti v zásadě vždy právo nesouhlasit s převodem podílu, jímž společný majetek o takový zdroj příjmů přichází, a dosáhnout tím relativní neplatnosti takového převodu. V této souvislosti je významné i to, že podle odvolatelů šlo o převod úplatný, a to za celkovou částku Anonymizováno Kč zaplacenou společně za dva převody, včetně převodu obchodního podílu společnosti právnická osoba v roce Anonymizováno, byť jde o tvrzení poměrně neurčité, pokud nabyvateli prvně převedeného obchodního podílu nebyli odvolatelé ale 6) žalovaná.

17. Ve všem ostatním odvolací soud pro stručnost odkazuje s odůvodněním správností závěru soudu I. stupně, s nimiž se ztotožňuje, na dostatečné odůvodnění napadeného rozsudku, z něhož vyplývá, které všechny skutečnosti soudem I. stupně zjištěné svědčí pro závěr, že převod obchodního podílu ve společnosti právnická osoba na odvolatele je relativně neplatný, že žalobkyně se této relativní neplatnosti zde podanou žalobu důvodně dovolala, a proto je předmětný obchodní podíl součástí dosud nevypořádaného SJM zaniklého ke dni úmrtí manžela žalobkyně datum.

18. Z těchto důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. o věci samé jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

19. Rozhodnutí o nákladech řízení, které je ve vztahu mezi žalobkyní a všemi žalovanými předmětem odvolacího přezkumu v důsledku závislosti na výroku I o věci samé (§ 212 písm. a/ o. s. ř.) a ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanými 1) a 2) proti němu směřuje i odvolací námitka, odůvodnil soud I. stupně ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a plným úspěchem žalobkyně. To je závěr správný ve vztahu ke všem žalovaným, přestože žalovaní 3), 4) a 5) žalobě neodporovali a ve svých vyjádřeních k odvolání žalovaných 1) a 2) navrhli napadený rozsudek potvrdit. I přes tento procesní postoj jsou i tito žalovaní v řízení neúspěšní, což je založeno tím, že nepodali žalobu na toto určení společně s žalobkyní a ta byla povinna podat takovou žalobu proti všem ostatním dědicům, kteří jsou účastni dědického řízení a kteří se musí řízení o určení rozsahu pozůstalosti účastnit buď na straně žalující nebo na straně žalované. Pokud žalobu nepodali, ať už z jakéhokoliv důvodu, museli být žalováni a byli pak v tomto řízení proti žalobkyni neúspěšní.

20. Pokud však jde o odvolací námitku žalovaných 1) a 2) ohledně výše nákladů žalobkyně, je tato námitka důvodná. Podle § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1993 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) ve znění účinném do datum se částka Anonymizováno Kč považuje za tarifní hodnotu ve věcech uvedených v odst. 3 písm. a), jde-li o právní vztah k obchodnímu závodu, nemovité věci nebo právo z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví. Podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu ve znění účinném do datum se tam částka Anonymizováno Kč považuje za tarifní hodnotu ve věcech určení, zda tu je právní vztah nebo právo, o určení neplatnosti právního jednání, jde-li o určení práva k věci penězi neocenitelné, nebo jde-li o určení neplatnosti právního jednání, že předmětem je věc nebo plnění penězi neocenitelné. Především je správný závěr soudu I. stupně, že pro účely stanovení odměny advokáta v tomto řízení lze vycházet primárně z ust. § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu, přestože ocenění obchodní podílu je teoreticky možné, ale je důvodné jej ve smyslu tohoto ustanovení považovat za věc neocenitelnou, neboť jen pro rozhodnutí o nákladech řízení je nepřiměřené zjišťovat jeho cenu. Pokud však soud I. stupně aplikoval vedle ust. § 9 odst. 3 písm. a) také ust. § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu (v uvedeném znění), není tento jeho postup podle odvolacího soudu správný, neboť „závod“ není totéž, co obchodní podíl. Byť se z hlediska systemizace předmětu určovacích žalob může jevit určení vlastnictví k závodu a k obchodnímu podílu jako obdobné, nelze jen proto užít rozšiřující výklad zákonného ustanovení, neboť rozdílný obsah těchto právních pojmů je z právní úpravy zcela zřejmý. Proto odměna advokáta v tomto řízení je stanovena jen obecným ustanovením § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu (v uvedeném znění), tedy z tarifní hodnoty Anonymizováno Kč, což ve spojení s § 7 advokátního tarifu činí sazbu odměny Anonymizováno Kč za každý úkon právní služby.

21. Správné je rozhodnutí soudu I. stupně o nákladech řízení ve vymezení osmi úkonů právní služby advokátky žalobkyně, jednoho z nich s poloviční sazbou odměny, a osmi paušálních částek náhrad výdajů po Anonymizováno Kč (§ 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve znění účinném do datum), s čímž odvolací soud odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí v příslušné části. Důvodná je však i ta námitka odvolatelů, že cestovní náhrada přiznaná advokátu žalobkyně a za tři cesty k jednáním soudu I. stupně (datum, datum a datum) byly nesprávné zohledněny s délkou Anonymizováno km u každé z nich, neboť vzdálenost ze sídla advokátky žalobkyně v Brně do sídla soudu I. stupně v adresa činí cca Anonymizováno km, tedy Anonymizováno km za cestu tam a zpět. Na základě údajů o spotřebě použitého motorového vozidla, stanovené ceně spotřebovaných pohonných hmot a zákonné sazbě za použití vlastního vozidla, z nichž vycházel soud I. stupně správně, s čímž odvolací soud také pro stručnost odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí, je v případě prvního jednání důvodné zohlednit částku Anonymizováno Kč/km, což činí Anonymizováno Kč, a v případě druhého a třetího jednání částku Anonymizováno Kč/km, což činí dvakrát Anonymizováno Kč. Správně pak soud I. stupně přiznal zástupkyni žalobkyně náhradu za ztrátu času stráveného na těchto cestách, a to Anonymizováno Kč za každou z těchto cest (§ 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu ve znění účinném do datum), tedy Anonymizováno Kč celkem.

22. Celková odměna advokátky žalobkyně v řízení před I. stupně tedy činí Anonymizováno Kč, paušální náhrady hotových výdajů Anonymizováno Kč a náhrada za ztrátu času Anonymizováno Kč, což celkem činí Anonymizováno Kč. Z toho přísluší advokátce žalobkyně náhrada daně z přidané hodnoty, jíž je plátkyní (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) v zákonné sazbě 21 %, tedy Anonymizováno Kč. Výše uvedené cestovní náhrady činí Anonymizováno, ale dle názoru odvolacího soudu z nich nepřísluší náhrada daně z přidané hodnoty, neboť v paušálně stanovených částkách je náhrada této daně již obsažena. K nákladům žalobkyně v řízení před soudem I. stupně (a prvním odvolacím řízení), patří i soudní poplatek za žalobu Anonymizováno Kč a za odvolání proti prvnímu zamítavému rozsudku Anonymizováno Kč, proto náklady žalobkyně v dosavadním řízení činí Anonymizováno). Vzhledem k samostatnému postavení žalovaných 1) a 2) a nerozlučném postavení dalších čtyř žalovaných v tomto řízení, je nutné zavázat každého z prvních dvou žalovaných k zaplacení této náhrady nákladů v rozsahu 1/6, tedy v částce Anonymizováno Kč, a další čtyři žalované společně a nerozdílně v rozsahu dalších 4/6, tedy v částce Anonymizováno Kč.

23. Z těchto důvodů odvolací soud změnil (§ 220 o. s. ř.) rozsudek soudu I. stupně ve výrocích II., III. a IV. tak, že zavázal neúspěšné žalované zaplatit úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení tyto částky, a to k rukám advokátky žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

24. Výroky II., III. a IV. tohoto rozsudku o nákladech tohoto odvolacího řízení jsou odůvodněny ust. § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř., neboť i v odvolacím řízení byla žalobkyně úspěšná proti všem žalovaným. I v něm jí vznikly náklady zastoupení advokátkou, a to za odměnu za dva úkony právní služby, vyjádření k odvolání a účast u jednání soudu, v sazbě po Anonymizováno Kč (§ 9 odst. 3 písm. a/ advokátního tarifu ve znění účinném od datum), a dvě paušální částky náhrady hotových výdajů po Anonymizováno Kč (§ 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu ve znění účinném od datum), což celkem činí Anonymizováno Kč. K tomu také přísluší advokátce žalobkyně náhrada daně z přidané hodnoty v sazbě 21 %, tedy Anonymizováno Kč, což celkem činí Anonymizováno Kč. Z důvodů výše uvedených je nutné zavázat každého z prvních dvou žalovaných k zaplacení této náhrady nákladů v rozsahu 1/6, tedy v částce Anonymizováno Kč, a další čtyři žalované společně a nerozdílně v rozsahu dalších 4/6, tedy v částce Anonymizováno Kč.

25. Proto odvolací soud zavázal žalované zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení tyto částky, a to také k rukám advokátky žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání se podává u soudu prvního stupně do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku.