KSBR 18 Co 97/2025-65

Soud:
Krajský soud v Brně
Spisová značka:
18 Co 97/2025-65
Datum rozhodnutí:
2025-11-13
ECLI:
ECLI:CZ:KSBR:2025:18.Co.97.2025.1

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Heleny Novákové a soudců JUDr. Jana Zavřela a JUDr. Petry Flídrové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ zástavní věřitel: Jméno zástavního věřitele, narozený Datum narození zástavního věřitele ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa zástavního věřitele ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ zástavní dlužník: Jméno zástavního dlužníka, narozený Datum narození zástavního dlužníka, IČO IČO zástavního dlužníka ⟪LB:lb_006⟫ sídlem Adresa zástavního dlužníka ⟪LB:lb_007⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta B, ⟪LB:lb_008⟫ sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_009⟫ o soudní prodej zástavy ⟪LB:lb_010⟫ o odvolání zástavního dlužníka proti usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 17. 1. 2025, č. j. 14 C 149/2024-32,

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

1. Shora označeným usnesením Okresní soud v Hodoníně nařídil soudní prodej zástavy, a to pozemku parc. č. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova č. p. Anonymizováno, rodinný dům, a pozemku parc. č. Anonymizováno, zahrada, vše v obci a k. ú. adresa tak, jak je zapsáno na LV č. Anonymizováno u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj - Katastrálního pracoviště adresa, k uspokojení pohledávky zástavního věřitele vůči zástavnímu dlužníku ve výši částka Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 3,8 % p. a. z částky částka Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky částka Kč od datum do zaplacení a dále k uspokojení pohledávky zástavního věřitele vůči zástavnímu dlužníku ve výši částka Kč.

2. Proti tomuto usnesení podal zástavní dlužník odvolání, jímž navrhl jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Podle jeho mínění měl být návrh zamítnut. Nepovažuje za správný formalistický přístup soudu, podle nějž nemají věcné argumenty místo v této první fázi řízení. Jistina úvěru dosud uhrazena nebyla, úroky ale řádně hradil. Strany se opakovaně dohodly o prodloužení splatnosti závazku, a to ústně, zástavní věřitel však svůj přístup změnil a prodloužení splatnosti popírá. Pohledávku navýšil o sankce, ačkoli závazek není dosud splatný.

3. Zástavní věřitel považuje odvolání za nedůvodné, účelové a navrhl potvrzení napadeného usnesení. Zástavní dlužník o prodloužení splatnosti opakovaně žádal, zástavní věřitel však kromě dodatku č. 1 jeho žádostem nevyhověl. Zástavní dlužník ani neuvádí datum, kdy k odkladu splatnosti mělo dojít, ačkoli by tuto skutečnost musel tvrdit a prokázat. Navíc jde o novou skutečnost, kterou nelze v odvolacím řízení uplatnit. I kdyby k ústní dohodě hypoteticky došlo, byla by neplatná pro nedostatek dohodnuté písemné formy, což zástavní věřitel namítá.

4. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně i řízení jeho vydání předcházející (§ § 212, § 212a odst. 1, 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění, dále jen „o. s. ř.“, § 1 odst. 3 a 4 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dále jen „z. ř. s.“), po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), je podáno včas (§ 204 o. s. ř.), nařídil ve věci jednání, při němž provedl dokazování listinami předloženými spolu s návrhem zástavním věřitelem (smlouvou o poskytnutí peněžních prostředků z datum, dodatkem k této smlouvě z datum, zástavní smlouvou z datum, výpisy z účtu žalobce u Anonymizováno z datum, výpisem z katastru nemovitostí, listu vlastnictví č. Anonymizováno, pro katastrální území a obec adresa z datum) a poté dospěl k závěru, že odvolání zástavního dlužníka není důvodné.

5. Soud prvního stupně nepochybil, pokud věc projednal bez nařízení jednání, neboť mu to umožnil § 356 z. ř. s. a skutečnost, že podle § 101 odst. 4 o. s. ř. měl za to, že s takovým postupem účastníci souhlasí, neboť se k němu na výzvu soudu z datum v určené lhůtě nevyjádřili.

6. Z listinných důkazů předložených zástavním věřitelem učinil soud prvního stupně správná skutková zjištění, na něž pro stručnost odvolací soud zcela odkazuje. Nad jejich rámec ze smlouvy o poskytnutí peněžních prostředků z datum odvolací soud dále zjistil, že se její účastníci dohodli, že zástavní dlužník bude nejprve splácet úrok z půjčené částky, což koresponduje s přehledem plateb předloženým zástavním věřitelem, a že v zástavní smlouvě se zástavní věřitel, zástavce jméno FO a Jméno zástavního dlužníka jako vedlejší účastník (zde zástavní dlužník), dohodli na zřízení zákazu zcizení předmětu zástavy třetí osobě bez předchozího písemného souhlasu zástavního věřitele (zástavní věřitel vyslovil současně souhlas s převodem předmětu zástavy na vedlejšího účastníka), na zákazu zatížení předmětu zástavy jakýmkoli věcným právem a na přechodu veškerých práv a povinností vyplývajících ze smlouvy pro zástavce na vedlejšího účastníka ke dni převodu vlastnického práva k předmětu zástavy na něj.

7. Podle § 358 z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci (odst. 1). Pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě (odst. 2). Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy (odst. 3).

8. Podle § 357 z. ř. s. v řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Ustanovení § 11, 17, § 20 odst. 1 až 3, § 21, 22 a 28 se nepoužijí.

9. Soud prvního stupně věc i správně právně posoudil. Předpoklady pro nařízení soudního prodeje zástavy jsou v daném případě splněny, neboť zástavní věřitel v souladu s § 358 z. ř. s. doložil (smlouvou z datum a jejím dodatkem z datum, výpisy z účtu zástavního věřitele z datum o převodu finančních prostředků zástavnímu dlužníkovi na účty označené ve smlouvě) pohledávku, zajištěnou zástavním právem (zástavní smlouvou z datum zapsanou do katastru nemovitostí) na označených nemovitostech (zástavě) i kdo je zástavním dlužníkem (jímž se po koupi výše označených nemovitostí v souladu se zástavní smlouvou stal Jméno zástavního dlužníka - zde zástavní dlužník, jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí z datum).

10. Zástavní věřitel se k návrhu na výzvu soudu prvního stupně z datum nevyjádřil, neuplatnil tedy žádné skutečnosti. Ústní dohoda o odložení splatnosti je tak v odvolacím řízení skutečností novou, která není v odvolacím řízení přípustná, neboť § 357 z. ř. s. vylučuje uplatnění § 28 z. ř. s. v tomto řízení. K tomuto (jak správně namítá zástavní věřitel) neurčitému a nedoloženému, mezi účastníky spornému tvrzení zástavního dlužníka by však nebylo možno v daném řízení přihlédnout ani v případě, že by je u soudu prvního stupně uplatnil. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 20. 4. 2020, sp. zn. 21 Cdo 504/2020 (dostupném, stejně jako další uváděná rozhodnutí tohoto soudu na webových stránkách www.nsoud.cz), „[Ř]ízení o soudním prodeji zástavy je charakterizováno tím, že se v něm neprovádí dokazování ke sporným tvrzením účastníků; nedoloží-li zástavní věřitel některou z okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., nemůže být jeho návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy vyhověno, i kdyby ji zástavní věřitel hodlal prokazovat dokazováním, a naopak, budou-li tyto okolnosti řádně osvědčeny, nemůže zástavní dlužník zabránit vyhovění návrhu zástavního věřitele, i kdyby rozhodné skutečnosti popíral a i kdyby o nich požadoval dokazování.“

11. K námitce o formalistickém přístupu soudu k rozhodnutí lze poukázat i na další rozhodnutí Nejvyššího soudu než uvedená v odůvodnění napadeného usnesení, např. na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2017, sp. zn. 21 Cdo 3216/2016. V něm Nejvyšší soud (s odkazem na další svou judikaturu) vysvětlil, že soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním žaloby, jíž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a které končí usnesením soudu, jímž bylo o této žalobě rozhodnuto. Nařídí-li soud usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, podá-li zástavní věřitel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy. Soud smí vyhovět tomuto návrhu, jen jestliže usnesení o nařízení prodeje zástavy obsahuje označení oprávněné a povinné osoby, zástavy a výši zajištěné pohledávky a jejího příslušenství; je-li prodávanou zástavou nemovitá věc, užijí se na výkon rozhodnutí prodejem této zástavy ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, nestanoví-li zákon jinak (srov. § 338a odst. 1 o. s. ř.). V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou - jak vyplývá z ustanovení § 358 odst. 1 věty první z. ř. s. - v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti se současně v řízení o soudním prodeji zástavy neprokazují; pro nařízení prodeje zástavy se vyžaduje, aby byly listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy aby se jevily z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. …To, že soud v řízení o soudním prodeji zástavy zkoumá pouze skutečnosti uvedené v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s. a že pro nařízení prodeje zástavy postačuje jen jejich osvědčení, samozřejmě neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu ovšem důvodně dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) prodejem zástavy [bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí (exekuce) zástavním věřitelem podán], a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (srov. například § 268 odst. 3 o. s. ř. a § 55 exekučního řádu) nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 o. s. ř…..Soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda byla ve smyslu ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s. doložena pohledávka zajištěná zástavním právem, přihlíží též k důvodu neplatnosti smlouvy (má-li být právním titulem zajištěné pohledávky smlouva), vyšel-li z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo. To, že důvod neplatnosti smlouvy vyšel z jejího obsahu nebo jinak za řízení najevo, znamená, že je z obsahu spisu zřejmý, evidentní, nevzbuzující pochybnosti, že jej nelze věrohodně zpochybnit tvrzeními účastníků a že tak nevyžaduje potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků týkajícím se platnosti smlouvy. Povaha řízení o soudním prodeji zástavy, určená okruhem v řízení posuzovaných okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., totiž soudu neumožňuje provést dokazování k takovým sporným tvrzením...

12. Žádné důvody neplatnosti zástavním věřitelem předložených smluv přitom z jejich obsahu ani jinak za řízení najevo nevyšly.

13. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabyde právní moci.

14. O nákladech řízení se v tomto řízení, jak správně dovodil soud prvního stupně (viz jeho odkazy na judikaturu Ústavního soudu) nerozhoduje, což platí i o nákladech odvolacího řízení, a bude o nich rozhodnuto až v další fázi nařízení výkonu rozhodnutí.

Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, přičemž přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.). Dovolání se podává u soudu prvního stupně do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí.