KSCB 51 A 11/2022-20

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Trnkové a soudců Mgr. Heleny Nutilové a JUDr. Michala Hájka, Ph. D. ve věci žalobce: T. V., narozen bytem proti žalovanému: Úřad městyse Frymburk sídlem Frymburk 78, 382 79 Frymburk v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

I. Vymezení věci, podstatný obsah žaloby

Žalobce podal dne 6. 6. 2022 u žalovaného žádost o informace podle zákonač. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“), jejímž předmětem bylo poskytnutí sdělení a zaslání informací týkajících se vybudování parkoviště za radnicí na pozemku parc. č. XA, XB, XC, vše v k.ú. a obci X. Konkrétně požadoval jakékoli projektové dokumentace, jakékoli smluvní dokumentace vážící se k předmětu informace, objednávky, dodací listy, faktury a rozhodnutí zastupitelstva.

Žalovaný v zákonné lhůtě 15 dnů na žádost žalobce nereagoval, a proto podal žalobce po uplynutí zákonné lhůty v souladu s ustanovením § 16a informačního zákona dne 20. 7. 2022 stížnost na postup správního orgánu. Žalovaný na uvedené podání nereagoval.

Žalobce podal dne 19. 8. 2022 ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu. Žalobce uvedl, že do dne podání žaloby nebylo na jeho žádost ani stížnost ze strany žalovaného nijak reagováno. Žalobce nezná průběh vyřizování jím podané žádosti. Dále konstatoval, že vyčerpal bezvýsledně zákonné prostředky proti nečinnosti správního orgánu, a proto mu nezbývá než se obrátit se žalobou na soud. Z těchto důvodů žalobce navrhl, aby krajský soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout o žádosti žalobce ze dne 6. 6. 2022 a předat mu požadované informace. Zároveň je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady tohoto řízení. II.Vyjádření žalovaného

Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 27. 9. 2022 navrhl zamítnutí žaloby jako nedůvodné, kdy podle jeho názoru, žalobce není aktivně legitimován k jejímu podání a navíc byly požadované informace žalobci poskytnuty datovou schránkou, k čemuž žalovaný přiložil doručenku, která je součástí spisu.

Žalovaný dále uvedl, že Městys Frymburk je v období roku 2022 záměrně obtěžován ze strany žalobce enormním množstvím listin, požadavků a žádostí, vše nazváno jako žádost o poskytnutí informace dle zákonač. 106/1999 Sb. Městys Frymburk považuje jednání žalobce za zneužívání zákona o poskytování informací. Stejnými obtěžujícími a často i nesmyslnými požadavky žalobce zahrnuje nejen žalovaného, ale i další orgány státní správy jako úřady, policii a nyní i soud. Žalovaný zaslal soudu spisy týkající se dalších podání činěných žalobcem vůči Městysu Frymburk v poslední době celkem 21 spisů.

Žalovaný uvedl, že žalobcův petit je nesrozumitelný, neurčitý a požadovaná lhůta k plnění je nekonkrétní a neurčitá, takže jí nijak nelze jednoznačně stanovit. Žalovaný nevznesl námitku věcné a místní nepříslušnosti soudu a souhlasil s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízeného jednání na základě předložených spisů. Neuplatnil žádný nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobce po poučení, které mu bylo doručeno dne 30. 9. 2022, nesdělil soudu, že nesouhlasí s tím, aby bylo rozhodnuto bez nařízeného jednání, a proto soud ve věci jednání nenařizoval a rozhodl pouze na základě obsahu jemu předloženého spisu. III.Právní hodnocení soudu

Podle § 79 odst. 1 zákonač. 150/2002 Sb., soudní řád správní ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) „[t]en, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o neurčitém obsahu nebo jiný právní důsledek.“

Podle § 81 odst. 1 s.ř.s. rozhoduje soud na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Je proto nutné posoudit, zda byl žalovaný ke dni rozhodnutí krajského soudu v dané záležitosti skutečně nečinný.

Krajský soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť účastníci s takovým postupem soudu souhlasili.

Krajský soud na základě písemností založených ve spise zjistil, že úřad Městyse Frymburk dne 20. 9. 2022 vyřídil žádost žalobce o poskytnutí informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím a tuto odpověď včetně připojených daňových dokladů fakturyč. 180100055 dodavatel STAVTRIO s. r. o. České Budějovice a fakturuč. 180100053 od téhož dodavatele dodal do datové schránky žalobce dne 20. 9. 2022 a žalobce se přihlásil dne 21. 9. 2022. Tímto okamžikem byla odpověď na poskytnuté informace žalobci doručena. Žaloba není důvodná.

Žalobce se podanou žalobou domáhal ochrany proti nečinnosti žalovaného za situace, kdy jím podaná žádost o poskytnutí informací nebyla vyřízena ve lhůtě stanovené zákonem o svobodném přístupu k informacím a současně na stížnost proti tomuto stavu nadřízený orgán žalovaného nijak nereagoval.

K tomu soud uvádí, že pokud písemná žádost o informace nevyžaduje doplnění či upřesnění ve smyslu ustanovení § 14 odst. 5 písm. a) či b) zákona o svobodném přístupu k informacím, je povinný subjekt buď podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. c) citovaného zákona povinen žádost odložit, jestliže požadované informace se nevztahují k jeho působnosti a tuto odůvodněnou skutečnost žadateli sdělit do sedmi dnů ode dne doručení žádosti. Dále podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. d) zákona o svobodném přístupu k informacím poskytne informaci v souladu se žádostí ve stanovené lhůtě. Má-li však povinný subjekt za to, že žádost nelze ani odložit, ani jí nelze vyhovět, pak dle ustanovení § 15 odst. 1 téhož zákona vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti popřípadě o odmítnutí části žádosti.

V projednávaném případě byla žádost žalovanému doručena dne 6. 6. 2022, a proto byl žalovaný povinen buď do 15 dnů žalobci informace poskytnout nebo v této lhůtě vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti či její části nebo v téže lhůtě žalobci sdělit, že za poskytnutí informace žádá úhradu a v jaké výši. Žalovaný však v uvedené lhůtě ani jedním z popsaných způsobů žádost žalobce nevyřídil. Ke dni podání žaloby tj. ke dni 19. 8. 2022 byl žalovaný v předmětné věci nečinný a žaloba na ochranu proti této jeho nečinnosti byla důvodná.

Soud však v dané věci byl povinen vycházet z ustanovení § 81 odst. 1 soudního řádu správního, podle kterého v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.

Vzhledem k tomu, že smyslem a cílem žaloby na ochranu proti nečinnosti je docílit odstranění nečinnosti žalovaného povinného subjektu, soud vycházel ze skutečnosti, že žalovaný doručil do datové schránky žalobce dne 21. 9. 2022 odpověď na žádost o poskytnutí informace, a tudíž odstranil svou nečinnost. Soud ve věci rozhodoval dne 30. 11. 2022 a musel tuto skutečnost vzít v úvahu, a proto mu nezbylo než konstatovat, že ke dni rozhodnutí byl skutkový stav takový, že záležitost žádosti o poskytnutí informací ze dne 6. 6. 2022 byla vyřízena a nečinnost žalovaného již netrvala. Soud proto nemohl žalobě vyhovět, neboť nemohl uložit žalovanému, aby žádost žalobce vyřídil, neboť ta je od 20. 9. 2022 již vyřízena. Soud proto žalobu zamítl. V rámci posuzování důvodnosti žaloby na ochranu proti nečinnosti již nelze posuzovat způsob vyřízení žádosti o poskytnutí informací, neboť k tomu jsou určeny jiné právní prostředky, které jsou plně v dispozici žalobce. VI.Závěr, náklady řízení

S ohledem na uvedené krajský soud dospěl k závěru, že skutkový stav ke dni jeho rozhodování neumožňoval žalobě vyhovět, a proto žalobu podle § 81 odst. 3 s. ř. s. zamítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce ve věci úspěch neměl, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady v souvislosti s konkrétní záležitostí nevznikly, a proto soud rozhodl, že žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz. České Budějovice 30. listopadu 2022

JUDr. Marie Trnkováv. r. ⟪LB:lb_001⟫ předsedkyně senátu Shodu s prvopisem potvrzuje G. K..