KSCB 57 A 7/2023-20

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátu složeném z předsedkyně

Mgr. Heleny Nutilové a soudců JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: T.V. bytem X proti žalovanému: Úřad městyse Frymburk sídlem Frymburk 78, 382 79 Frymburk o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu spočívající v tom, že žalovaný nerozhodl o žalobcově žádosti a o žádosti žalobce o poskytnutí informací ze dne 21. 12. 2022 takto:

Žaloba se v částech, v nichž se žalobce domáhá poskytnutí a předání požadované informace a jejího zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup, odmítá.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ve vztahu k výroku I.

Žalovaný je povinen rozhodnout o žalobcově žádosti o poskytnutí informací ze dne 21. 12. 2022, o níž žalovaný vedl řízení pod sp. zn. UMF 2740/2022, ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 000 Kč do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení.

I. A Podmínky řízení

Krajský soud se nejprve zabýval tím, zda lze žalobu věcně projednat. Dospěl přitom k závěru, že v částech, v nichž se žalobce domáhá poskytnutí a předání požadované informace a jejího zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup, tomu tak není.

V případě žaloby na ochranu proti nečinnosti povinného subjektu při vyřizování žádosti o poskytnutí informací se může žadatel po vyčerpání prostředků ochrany (tj. podání stížnosti – zde splněno) bránit právě nečinnostní žalobou dle § 79 odst. 1 s. ř. s., jak plyne z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 11. 2018, čj. 5 As 18/2017-40, č. 3847/2019 Sb. NSS). Rozšířený senát v uvedeném usnesení dále uvedl, že „[ž]alobce se v řízení před soudem může domáhat vydání rozhodnutí ve věci (obdobně jako v řízení před správním orgánem). Shledá-li soud žalobu důvodnou, nařídí povinnému subjektu, aby o žádosti rozhodl.“

Takového výroku rozsudku soudu se sice žalobce domáhá, nicméně požaduje také to, aby soud přikázal žalovanému požadované informace poskytnout, předat a dále je zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. Jak krajský soud podrobněji rozvádí níže, žalovaný nerozhodl o celé žalobcově žádosti. To, zda požadované informace mohou být poskytnuty, popřípadě zveřejněny v rozsahu a podobě předpokládané zákonem o svobodném přístupu k informacím, proto nelze předjímat a takové posouzení nemůže být předmětem posouzení správního soudu v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti povinného subjektu.

Krajský soud zvažoval, zda je namístě v takovém případě vyzvat žalobce, aby upravil žalobní typ. S ohledem na okolnosti posuzované věci však k takovému postupu neshledal důvod. Žaloba je z části projednatelná a nelze též přehlédnout, že žalobce se na krajský soud s totožným požadavkem obrací opakovaně. Již například ve věcech vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. 63 A 27/2022 a sp. zn. 51 A 10/2023, krajský soud žalobce v procesně totožné situaci k úpravě navrhovaného petitu (bez úspěchu) vyzýval. Krajský soud již v těchto řízeních žalobce poučil o specificích jednotlivých žalobních typů i limitech řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu. Krajský soud proto nemá pochyb o tom, že žalobce si je těchto limitů vědom. Krajský soud proto žalobu v částech, kterými se žalobce nedomáhá vydání rozhodnutí, odmítl. Vzhledem ke shora uvedenému takový postup nemůže být pro žalobce jakkoli překvapivý.

I.B. Nečinnost žalovaného

Krajský soud ve zbytku přezkoumal důvodnost žaloby v mezích uplatněných žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí (§ 81 odst. 1 s. ř. s.). Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání dle § 51 s. ř. s.

Krajský soud předně podotýká, že se věcí zabýval pouze ve vztahu k povinnosti žalovaného vydat rozhodnutí o (ne)poskytnutí informací, které žalobce výslovně uvedl v petitu žaloby. Případné rozšiřování navrhovaného petitu krajskému soudu nepřísluší. Žaloba je částečně důvodná.

Dle § 79 odst. 1 s. ř. s. platí, že „[t]en, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.“

Dle § 14 odst. 5 písm. d) zákona o svobodném přístupu k informacím platí, že povinný subjekt podanou žádost posoudí a nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění.

Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím stanoví, že pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží [blíže viz § 14 odst. 5 písm. a) in fine informačního zákona, § 14 odst. 5 písm. c) či § 17 odst. 5 téhož zákona].

Jelikož žalovaný na žádost žalobce ze dne 12. 12. 2022 reagoval odpovědí ze dne 3. 1. 2023, jejímiž přílohami je řada požadovaných podkladů, je zapotřebí posoudit, zda tato odpověď zahrnovala všechny požadované informace (tj. zda žalovaný zcela vyčerpal předmět žádosti) či nikoli (tj. žádosti částečně nevyhověl).

Krajský soud dospěl k závěru, že poskytnuté podklady přes svou obsáhlost nezahrnovaly dílčí informace. Žalobce je označil v petitu podané žaloby, ovšem některé z nich nedůvodně.

V případě informací ohledně stavebních úprav stávajícího objektuč.p. 193 dle soudu byla dodána dokumentace k výběrovému řízení (cenové nabídky ze dne 27. 10. 2020, 11. 11. 2020 a 13. 11. 2020 i výběr), rovněž i zápis o výběru, když o tomto pojednává zápis z 23. zasedání zastupitelstva městyse Frymburk dne 16. 11. 2020 a rovněž i stavební rozpočet pro práce nad rámec rozpočtu (viz cenová nabídkač. 2201012.3 ze dne 4. 5. 2022). Dle soudu tedy ohledně stavebních úprav stávajícího objektuč. p. 193 nebyl poskytnut opis zadávací dokumentace, doručenky od zadání soutěžícím a doručenky od podání nabídek. Pokud jde o dodatek smlouvy o díloč. 12001004.3, ten byl předložen. Není rozhodné v rámci řízení o nečinnosti, zda tento dodatek smlouvy je podepsaný či nikoliv.

Ohledně opravy nátěru uL 200100043c oprava uzemnění dle soudu skutečně nebyly vydány podklady pro výběrové řízení, smlouva o dílo ani předávací protokol. Proto je ohledně této informace žaloba opodstatněná.

Pokud jde o informace ohledně vybudování plotů (faktura 2022099), dle soudu skutečně nebyly předloženy podklady ohledně výběrového řízení a rozpočet akce, ovšem byl předložen předávací protokol ze dne 22. 7. 2022 č. 2201012.2.

Pokud jde o informace ohledně malířské a podlahářské práce (faktura 2019257), tak tyto informace dle soudu byly žalobci předány. Jak vyplývá z předložených písemností, jsou nedílnou součástí celého projektu stavebních úprav stávajícího objektuč.p. 193, což je jednoznačně patrné např. ze stavebního rozpočtu, kde jsou jednotlivé položky spojené s malířskými a podlahářskými pracemi jasně definované a naceněné, anebo z ručně psané poznámky Protokolu o předání díla Smlouva o díloč. 2001004.3 ze dne 28. 7. 2021.

Pokud jde o informace ohledně arboristických prací (faktura 2019409), dle soudu skutečně nebyly předloženy podklady ohledně výběrového řízení, objednávky, předávací protokol a rozpočet akce.

Zcela nedůvodně žalobce namítá, že mu nebyly k jeho žádosti zaslána úplná kopie rozhodnutí zastupitelstva, neboť nemůže soud posuzovat důvody pro odmítnutí informací. Jestliže nebyl úplný text rozhodnutí zastupitelstva poskytnut, byly shledány žalovaným důvody pro odmítnutí, mělo být o tom rozhodnuto.

Na základě shora uvedeného soud konstatuje, že nebyl jednoznačně vyčerpán rozsah žalobcem požadovaných informací, a proto má soud za to, že je povinností žalovaného o zbytku žádosti žalobce rozhodnout.

II. Shrnutí žaloby

Žalobce podal dne 3. 3. 2023 ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích žalobu proti nečinnosti správního orgánu dle § 79 s. ř. s. Žalobce se v žalobě domáhá, aby krajský soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout o žádosti žalobce o poskytnutí informací ze dne 21. 12. 2022 a poskytnout mu následující informace a předat je žalobci a současně je v souladu s § 5 zákonač. 106/199 Sb. zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup s tím, že žalovaný nedodal informace v případě stavebních úprav stávajícího objektuč. p. 193: - dokumentaci k výběrovému řízení - opis zadávací dokumentace - doručenky zadání soutěžícím - doručenky podání nabídek - zápisy o výběru - dále mu byl zaslán dodatek smlouvy o díloč. 1 2001004.3, (dodatek však není podepsaný, schází informace, kdo osobně schválil práce nad rámec rozpočtu ve výši 346.965,16, případně číslo zápisu zastupitelstva) - zda je tedy dodatek platný - kdo schválil platbu faktur ohledně tohoto dodatku - stavební rozpočet pro práce nad rámec rozpočtu

Nebyly dodány informace ve věci opravy nátěru u L 20010004.3c oprava uzemnění: - výběrové řízení - smlouva o dílo - předávací protokol - pokud není zřejmo z předávacího protokolu, kdo osobně akci převzal

Žalovaný dle žalobce nedodal informace ohledně vybudování plotů (faktura 2022099): - výběrové řízení - předávací protokol, kdo osobně akci objednal - rozpočet akce - pokud není zřejmo z předávacího protokolu, kdo osobně akci převzal.

Nebyly dodány informace ohledně malířské a podlahářské práce (faktura 2019257): - výběrové řízení - objednávka, pokud není zřejmo z objednávky, kdo osobně akce objednal - předávací protokol - rozpočet akce, pokud není zřejmo z předávacího protokolu, kdo osobně akci převzal.

Nebyly dodány informace 5arboristické práce (faktura 2019409) - výběrové řízení - objednávka, pokud není zřejmo z objednávky, kdo osobně akci objednal - předávací protokol - rozpočet akce, pokud není zřejmo z předávacího protokolu, kdo osobně akci převzal.

Nebyly zaslány kopie rozhodnutí zastupitelstva, o které žalobce požádal v souladu s § 16 odst. 2 č. 128/2000 Sb.

III. Shrnutí vyjádření žalovaného

Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce zneužívá zákon o svobodném přístupu k informacím za účelem nesmyslného obtěžování žalovaného a jiných orgánů státní správy. Zneužívá přitom i soudní systém formou podávání obsahově totožných žalob v krátkém sledu za sebou. Záměrem žalobce však není získání informací, nýbrž paralýza chodu žalovaného a dehonestace starosty, který byl v důsledku žalobcova jednání nucen obrátit se na orgány činné v trestním řízení. Žalovaný dále zdůraznil, že informace požadované žalobcem mu poskytl dne 3. 1. 2023.

Žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl.

IV. Právní názor soudu

VI. Závěr, náklady řízení

Krajský soud žalobu v částech, v nichž se žalobce domáhá poskytnutí a předání požadované informace a jejího zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup, výrokem I. odmítl dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro nenaplnění podmínek řízení. Jestliže byla žaloba v části odmítnuta soud ohledně výroku I. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Ve zbytku však krajský soud vyhodnotil žalobu jako částečně důvodnou, neboť poskytnutím informací žalovaný nevyčerpal celý předmět žalobcovy žádosti. Krajský soud proto uložil žalovanému povinnost rozhodnout žádosti žalobce tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

O náhradě nákladů řízení ohledně výroku III. krajský soud rozhodl ve smyslu § 60 odst. 1 věty prvnís. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.

Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, v jeho případě jsou náklady řízení představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč. Tuto částku je žalovaný zaplatit žalobci ve lhůtě 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku (výrok III.).

Žalovaný, který neměl v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 31. května 2023

Mgr. Helena Nutilováv. r. ⟪LB:lb_001⟫ předsedkyně senátu Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M.