KSCB 64 Ad 2/2023-60

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou, ve věci žalobkyně: X, narozena dne X bytem X zastoupena advokátem JUDr. Filipem Matoušem sídlem Lazarská 11/6, Praha 2 proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení se sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 11. 2022, č.j. X, takto:

Rozhodnutí žalované ze dne 21. 11. 2022, č.j. X, se ruší a věc se jí vrací k dalšímu řízení.

Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 10 342 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce.

Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Vymezení věci

Žalobkyně podala dne 11. 5. 2022 žádost invalidní důchod. Na základě posudku o invaliditě lékaře OSSZ České Budějovice ze dne 15. 7. 2022, č.j. LPS/2022/2674-CB_CSSZ byla rozhodnutím ze dne 25. 7. 2022, č.j. X zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákonač. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobkyně pouze o 20 %. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 23. 8. 2022 námitky. Na základě těchto námitek bylo dne 17. 10. 2022 provedeno posouzení invalidity žalobce lékařem ČSSZ Plzeň. Z posudku vydaném podč.j. LPS/2022/1108-NR-PLZ_CSSZ vyplývá, že žalobkyně není invalidní, jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, v důsledku kterého poklesla její pracovní schopnost o 20 %. Na základě tohoto lékařského posudku bylo dne 21. 11. 2022, podč.j. X vydáno žalobou napadené rozhodnutí, kterým byly námitky žalobkyně zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 25. 7. 2022, č.j. X, kterým byla žádost žalobkyně o invalidní důchod zamítnuta, bylo potvrzeno. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované

Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně dne 11. 1. 2023 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.

Žalobou je podrobně popsán průběh správního řízení, jakož i obsah lékařských zpráv o zdravotním stavu žalobkyně, z těchto vyplývá, že žalobkyně trpí narkolepsií s kataplexií. Žalobkyně namítá, že posudkoví lékaři OSSZ a ČSSZ nejsou specializováni na obor neurologie, pročež jsou jejich posudky stiženy zásadní vadou. Postižení žalobkyně je natolik závažné, že ji zásadním způsobem omezuje v pracovní činnosti i jiných oblastech jejího života. Oba posudky konstatující pokles pracovní schopnosti žalobkyně pouze o 20 % jsou proto dle žalobkyně nesprávné, pročež je napadeným rozhodnutím poškozena na svých právech. Vzhledem k těmto důvodům je navrhováno napadené rozhodnutí zrušit a věc žalované vrátit k dalšímu řízení.

Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě shrnula skutkový stav věci i právní úpravu dopadající na otázku posouzení nároku na dávku důchodového pojištění. Uvedla, že v otázce posouzení nároku na dávku důchodového pojištění je vázána posudkem lékařů OSSZ a ČSSZ, kteří jsou nadáni znalostmi i specializací v oboru posudkového lékařství. Žalobou napadené rozhodnutí vychází z odborného posudku ze dne 17. 10. 2022, který vychází z lékařských zpráv z neurologické ambulance ze dne 1. 6. 2022 a ze dne 3. 8. 2022, které žalobkyně v námitkovém řízení doložila. Lékař dospěl k závěru, že v případě žalobkyně jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, míra poklesu pracovní schopnosti přitom byla stanovena na podkladu dostatečně vypovídající a aktuální zdravotní dokumentace žalobkyně. Žalovaná navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout s tím, že s ohledem na obsah žalobních námitek je navrhováno provést důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále jen „Posudková komise“). Podstatný obsah spisu

V rozhodnutí ze dne 25. 7. 2022, č.j. X žalovaná vycházela z posudku o invaliditě ze dne 15. 7. 2022, č.j. LPS/2022/2674-CB_CSSZ, v němž posudkový lékař uzavřel, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je narkolepsie trvající od roku 2014 s tím, že v době posouzení je stav žalobkyně zlepšen a ta netrpí kataplexií. Postižení bylo vyhodnoceno jako lehké a bylo podřazeno pod kapitolu VI., položku 5a přílohy k vyhlášceč. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen „příloha k vyhlášce o posuzování invalidity“), pro které byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Na základě tohoto posudkového závěru žalovaná žádost žalobkyně o přiznání invalidního důchodu zamítla.

V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě ze dne 17. 10. 2022. Posudkový lékař, v něm dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je narkolepsie s kataplexií. Tuto příčinu podřadil pod kapitolu VI., položku 5a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti 20 % s tím, že pro další navýšení lékař ČSSZ neshledal důvod. Nejedná se o invaliditu. Doložená odborná dokumentace je dostačující k posouzení v nepřítomnosti žalobkyně. Na základě uvedeného posudku žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 21. 11. 2022 potvrdila prvostupňové rozhodnutí.

Krajský soud si dále vyžádal posudek Posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 19. 4. 2023 jsou založeny na č. l. 29 – 34 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že se žalobkyně zúčastnila jednání komise dne 19. 4. 2023 a podrobila se odbornému vyšetření lékaře z oboru neurologie. Závěry vyšetření jsou v posudku popsány. Posudková komise uzavřela, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byla v době vydání rozhodnutí žalované narkolepsie středně těžké formy. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav Posudková komise zařadila pod postižení uvedené v kapitole VI, položce 5b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity (na rozdíl od posudkových lékařů, kteří zvolili položku 5a). Míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně byla stanovena v rozsahu 45 %. Průběh jednání

Dne 17. 5. 2023 proběhlo ve věci ústní jednání, v rámci kterého strany sporu setrvaly na svých tvrzeních a závěrech uplatněných v průběhu soudního řízení. Právní zástupce žalobkyně navrhl doplnění dokazování znaleckým posudkem MUDr. P.D. ze dne 13. 4. 2023. Tento důkazní návrh krajský soud pro nadbytečnost zamítl, neboť skutkový stav považuje za dostatečně zjištěný, a to zejména s ohledem na posudek Posudkové komise. K žalobkyní předloženému znaleckému posudku soud doplňuje, že lze mít pochybnost o jeho použitelnosti v daném soudním řízení, neboť jej vyhotovil lékař, který působil též v rámci Posudkové komise ve věci žalobkyně.

V. Právní hodnocení krajského soudu

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.). Žaloba je důvodná.

Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“

Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákonač. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje‑li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.

Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku Posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborného lékaře z oblasti neurologie. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobkyně, tak k odborným lékařským nálezům. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byla v době vydání rozhodnutí žalované narkolepsie středně těžké formy, kdy žalobkyně je v důsledku uvedeného postižení omezena v některých denních aktivitách, neschopna pak je zejména delších klidových aktivit. Posudková komise se tedy neztotožnila se závěry posudkových lékařů, když z obsahu zdravotní dokumentace žalobkyně bylo doloženo, že uvedené postižení žalobkyni omezovalo již v době studia, které zvládla jen za specifických podmínek. Popsané zdravotní postižení však není takového stupně, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně. Posudek je v korelaci s doporučením odborného pracoviště, kde je žalobkyně v soustavné péči. Vznik invalidity byl stanoven k 1. 9. 2022, tedy ke dni po ukončení studia, kdy žalobkyně měla nastoupit do práce. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav Posudková komise zařadila pod postižení uvedené v kapitole VI, položce 5b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity (na rozdíl od posudkových lékařů, kteří zvolili položku 5a). Míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně byla stanovena v rozsahu 45 %, tedy na samé horní hranici zákonného rozpětí, pro další navýšení prostřednictvím korekčních faktorů pak s ohledem na absenci komorbidit nebyl Posudkovou komisí shledán důvod. Doba platnosti posudku byla stanovena v délce jednoho roku, kdy v tomto intervalu sice dle Posudkové komise není reálné uzdravení žalobkyně možné, avšak otazná je její další pracovní adaptace. Tento stav v době vydání napadeného rozhodnutí odpovídal prvnímu stupni invalidity. Závěry posudkových lékařů stran neuznání invalidity žalobkyně tak dle Posudkové komise potvrdit nelze.

Jestliže Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a možností aplikovat předpis o korekčních faktorech, pak považuje krajský soud posudek Posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 45 % pokles její pracovní schopnosti.

Krajský soud má proto za prokázané, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně v důsledku narkolepsie činí 45 %, ke vzniku invalidity došlo dne 1. 9. 2022. Za této situace nebyl důvod k zamítnutí její žádosti o přiznání invalidního důchodu. Žalovaná proto napadeným rozhodnutím rozhodla v rozporu s § 39 odst. 2 a § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Závěr a náklady řízení

S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s.); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).

O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná, která neměla v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Pokud jde o procesně úspěšnou žalobkyni, v jejím případě jsou náklady řízení představovány odměnou advokáta za zastupování v řízení o žalobě za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, účast na jednání před soudem a další porada s klientem) ve výši 4 × 1 000 Kč dle [§ 9 odst. 2, § 7 bod 3 a § 11 odst. 1 písm. a), c), d) a g) vyhláškyč. 177/1996 Sb., advokátního tarifu] a v náhradě hotových výdajů za čtyři úkony právní služby v částce 4 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 téže vyhlášky). Právním zástupcem uplatněné úkony v podobě sepisu vyjádření, účasti na jednání Posudkové komise a sepisu vyčíslení nákladů řízení krajský soud nepovažuje za účelně vynaložené náklady řízení – vyjádření žalobkyně ze dne 28. 2. 2023 neobsahuje žádné pro věc významné skutečnosti; stejně tak jako dodatečné vyčíslení nákladů řízení, které mělo být zástupcem žalobkyně předloženo již v rámci ústního jednání; v případě účasti na jednání Posudkové komise lze uvést, že účast právního zástupce žalobkyně nebyla povinná, když jeho předmětem bylo medicínské přezkoumání žalobkyně. Náklady řízení dále spočívají v náhradě za zameškaný čas 8 x ½ hodiny (§ 14 odst. 3 advokátního tarifu), celkem tedy 6 000 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada cestovních výdajů advokáta ve výši 2 547 Kč. Celkem tedy 8 547 Kč. Jelikož je právní zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšuje se odměna za zastupování ve výši 8 547 Kč o tuto daň ve výši 21 %, tedy o 1 795 Kč (§ 57 odst. 2 s. ř. s.), na konečných 10 342 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice 17. května 2023 JUDr. Tereza Kučerováv. r. samosoudkyně Shoda s prvopisem potvrzuje: J.M.