KSCB 65 A 45/2025-47

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobce: Svobodná lesní mateřská a základní škola Ráj, z.s. se sídlem Pracejoviceč. p. 67, Pracejovice proti žalovanému: Jihočeský kraj se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím v nevyplácení dotace na školní rok 2025/2026, takto:

Žaloba se odmítá.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Žalobce se vyzývá, aby ve lhůtě 1 týdne ode dne doručení tohoto usnesení sdělil krajskému soudu údaje pro bezhotovostní vrácení soudního poplatku z bankovního účtu soudu. Pokud žalobce soudu požadované informace v uvedené lhůtě nesdělí, bude částka vrácena na bankovní účet, ze kterého byla uhrazena.

I. Obsah žaloby

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 22. 12. 2025 se žalobce domáhal ochrany před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu ve smyslu § 82 a násl. zákonač. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).

Žalobce v žalobě uvádí, že navzdory platně uzavřené smlouvě o poskytnutí dotace mu není dotace na školní rok 2025/2026 vyplácena, přičemž žalovaný o svém postupu nevydal žádné správní rozhodnutí. Smlouva o poskytnutí dotace byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena podle zákonač. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů (dále též jako „zákonč. 306/1999 Sb.“). Smlouva je platná a účinná. Žalobce vykonává činnost školy zapsané ve školském rejstříku, nedošlo k pravomocnému vymazání z rejstříku. Dle sdělení žalovaného je důvodem nevyplácení dotace to, že probíhá řízení o výmazu školy ze školského rejstříku; toto řízení však dosud nebylo pravomocně skončeno.

Dle žalobce se žalovaný dopouští svým postupem svévole a porušuje zásadu legitimního očekávání a zásadu materiální pravdy. Neexistuje žádné správní rozhodnutí, kterým by byla dotace žalobci odepřena, pozastavena či krácena. Nevyplácení dotace proto podle žalobce představuje faktický zásah podle § 82 s. ř. s. Žalovaný dle jeho názoru nemůže podmínit plnění smlouvy skutečností, že probíhá řízení o výmazu školy, pokud o tom nebylo dosud pravomocně rozhodnuto.

Žalobce navrhl, aby krajský soud vydal rozsudek, kterým určí, že postup žalovaného spočívající v nevyplácení dotace na školní rok 2025/2026 bez vydání správního rozhodnutí je nezákonným zásahem. Dále navrhl, aby krajský soud zakázal žalovanému pokračovat v nezákonném zásahu.

K žalobě žalobce přiložil smlouvu o poskytnutí dotace podle zákonač. 306/1999 Sb., která byla uzavřena mezi žalobcem (podepsána dne 23. 2. 2025) a Krajským úřadem Jihočeského kraje (podepsána dne 18. 2. 2025). V této smlouvě se uvádí, že jde o smlouvu veřejnoprávní.

II. Vyjádření žalovaného

Žalovaný ve svém vyjádření konstatoval, že v této věci probíhá kompetenční spor mezi žalobcem a krajským úřadem, který je veden Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (ve věci odstoupení žalovaného od smluv o poskytnutí dotace na školní roky 2023/2024 a 2024/2025); současně je tímto orgánem vedeno řízení o výmazu žalobce (v části základní školy) z rejstříku škol a školských zařízení; příslušný správní orgán Jihočeského kraje vede řízení o výmazu školy (v části mateřské školy) z rejstříku škol a školských zařízení. Řízení o výmazu žalobce byla zahájena na základě inspekčních zjištění mnoha závažných porušení právních předpisů ze strany žalobce.

Žalovaný uvádí, že dotace přestal vyplácet v souladu s čl. V., bodem 1, písm. a) smlouvy o dotaci, neboť bylo zahájeno řízení o výmazu žalobce ze školského rejstříku. Žalobce má dle žalovaného jiné právní prostředky ochrany, a to zejména postup podle § 169 zákonač. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).

Žalovaný má za to, že žaloba by měla být odmítnuta, popř. zamítnuta.

III. Replika žalobce a návrh na předběžné opatření

Žalobce nesouhlasí s tím, že nejde o nezákonný zásah. Trvá na svém stanovisku, že žalovaný jako správní orgán dlouhodobě a bez jakéhokoliv formálního aktu odpírá financování veřejné vzdělávací služby, kterou žalobce poskytuje. Dále žalobce namítl, že dosud nebylo skončeno řízení o výmazu školy a škola stále poskytuje vzdělávání.

Žalobce namítá nepřiměřenou délku řízení o výmazu ze školského rejstříku u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, což ho udržuje v právní nejistotě.

Žalobce shrnul, že od července 2024 funguje bez dotací, a přesto zajišťuje vzdělávání více než sto dětí. Žalobce uvádí, že pokud soud neposkytne ochranu, dojde k faktickému zániku školy dříve, než budou správní řízení o výmazu pravomocně ukončena. To by znamenalo nenapravitelnou újmu nejen žalobci, nýbrž i dětem.

Dne 8. 2. 2026 žalobce doručil zdejšímu soudu návrh na nařízení předběžného opatření podle § 38 s. ř. s., přičemž se dovolává finanční krize, do které se dostal v důsledku nevyplácení dotací žalovaným, a poukázal na ohrožení provozu školy. Žalobce navrhl krajskému soudu, aby vydal předběžné opatření, kterým žalovanému uloží povinnost dočasně obnovit plnění spočívající ve vyplácení dotace žalobci za školní rok 2025/2026, a to v rozsahu dosud nevyplacené částky přibližně 700 000 Kč.

IV. Důvody odmítnutí žaloby

Krajský soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky pro to, aby se mohl žalobou zabývat věcně a dospěl k závěru, že tomu tak není, neboť podanou žalobu je nutno odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. pro nepřípustnost ve spojení s § 85 s. ř. s.

Podle § 82 s. ř. s. se může každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. Smyslem a účelem tohoto žalobního typu je poskytnout ochranu proti zásahům veřejné moci, proti nimž jiná ochrana není dána.

Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 17. 3. 2005, čj. 2 Aps 1/2005-65, vymezil podmínky zásahové žaloby; podle tohoto rozsudku je „ochrana podle § 82 a násl. s. ř. s. důvodná tehdy, jsou-li – a to kumulativně, tedy zároveň - splněny následující podmínky: Žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ správního orgánu v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka), přičemž „zásah“ v širším smyslu nebo jeho důsledky musí trvat nebo musí hrozit opakování „zásahu“ (6. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout.“ Tyto podmínky doznaly změn pouze v souvislosti s novelous. ř. s. provedenou zákonemč. 303/2011 Sb., v jejímž důsledku se lze žalobou domáhat i pouhého určení, že zásah byl nezákonný, tudíž se poté nehodnotí podmínkač. 6.

Podle § 85 s. ř. s. platí, že žaloba je nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný.

V nyní projednávaném případě žalobce za nezákonný zásah označuje nevyplácení dotace žalovaným na základě smlouvy o poskytování dotace podle zákonač. 306/1999 Sb.; poukazuje na to, že žalovaný o nevyplácení dotace nevydal žádné správní rozhodnutí. Žalobce sporuje i obsah smluvního ustanovení, na základě něhož žalovaný přestal dotace vyplácet. Žalobce uvádí, že jde o zásah trvající a požaduje, aby krajský soud zakázal žalovanému pokračovat v nezákonném zásahu. Předběžným opatřením se žalobce domáhá vyplacení částky cca 700 000 Kč.

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 23. 2. 2022, čj. 4 As 65/2018-85, publ. podč. 4329/2022 Sb. NSS, dospěl k závěru, že smlouva o poskytnutí dotace podle zákonač. 306/1999 Sb. je veřejnoprávní smlouvou subordinační ve smyslu § 169 odst. 1 písm. d) správního řádu. Rozšířený senát se odkázal na usnesení zvláštního senátu ze dne 21. 8. 2014, čj. Konf 62/2012–49, Palais Royal. Bylo konstatováno, že spor z takové veřejnoprávní smlouvy se řeší ve sporném řízení podle § 141 správního řádu. Spory z veřejnoprávních smluv vzniklé mezi smluvními stranami, tj. i ve věci plnění smlouvy o poskytnutí dotace podle zákonač. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, je příslušné řešit Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [§ 169 odst. 1 písm. d) správního řádu].

Ochrana kterékoliv smluvní strany je v případě přesvědčení jedné ze smluvních stran o porušení ustanovení veřejnoprávní smlouvy, při nesouhlasu s výkladem smluvního ustanovení či při neplnění smlouvy samotné poskytována prostřednictvím sporu z veřejnoprávní smlouvy dle § 169 správního řádu ve spojení s § 141 správního řádu, který iniciuje ta ze stran, která nesouhlasí s postupem druhé smluvní strany. K tomu lze odkázat také na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 11. 2013, čj. 9 Afs 38/2013-53, publ. podč. 2984/2014 Sb. NSS.

Uvedené sporné řízení u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy měl tedy iniciovat žalobce, pokud nesouhlasil s tím, jak žalovaný interpretuje smluvní ustanovení veřejnoprávní smlouvy, a pokud hodlal sporovat oprávněnost nevyplácení dotace a to, zda je žalovaným postupováno v souladu se smlouvou či v rozporu s ní. Ve sporech z uzavřené veřejnoprávní smlouvy jsou jak žalovaný, tak žalobce ve zcela rovnocenném postavení. Oba účastníci sporného řízení mají na základě § 141 odst. 3 správního řádu postavení účastníků řízení podle § 27 odst. 1 správního řádu. Teprve rozhodnutí příslušného orgánu (v tomto případě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy) ze sporu z veřejnoprávní smlouvy je za splnění dalších zákonem stanovených podmínek rozhodnutím přezkoumatelným dle § 65 s. ř. s. ve správním soudnictví, a to místně příslušným soudem podle § 7 odst. 2 s. ř. s.

S ohledem na to, že existují jiné právní prostředky, kterými se žalobce může domáhat ochrany či nápravy, nelze než konstatovat, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného je podle § 85 s. ř. s. nepřípustná. Uvedené ustanovení vyjadřuje subsidiaritu zásahové žaloby, která vychází z premisy, že soudy nemají vstupovat tam, kde se lze domoci ochrany uvnitř samotné veřejné správy. Výstup případně žalobcem iniciovaného sporného řízení podle § 141 a § 169 správního řádu navíc bude přezkoumatelný ve správním soudnictvím v režimu jiného žalobního typu, a sice v režimu žaloby proti rozhodnutí správního orgánu.

Krajský soud z uvedených důvodů žalobu jako nepřípustnou podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 85 s. ř. s. výrokem I. odmítl.

Výrok II. o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Krajský soud výrokem III. rozhodl o vrácení soudního poplatku žalobci podle § 10 odst. 3, věty poslední zákonač. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť návrh na zahájení řízení byl před prvním jednáním odmítnut. Za žalobu žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Soudní poplatek bude žalobci vrácen do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Krajského soudu v Českých Budějovicích v souladu s § 10a odst. 1 téhož zákona.

Výrokem IV. byl žalobce vyzván ke sdělení platebních údajů za účelem realizace vrácení soudního poplatku.

Nad rámec uvedeného lze doplnit, že jestliže žalobce namítá nepřiměřenou délku řízení o výmazu školy ze školského rejstříku, pak je možné se proti tomu bránit žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu po bezúspěšném vyčerpání prostředku na ochranu proti nečinnosti podle § 80 správního řádu. K řízení na ochranu proti nečinnosti je místně příslušný správní soud podle sídla správního orgánu, který se má nečinnosti dopouštět.

S ohledem na to, že krajský soud rozhodl bez zbytečného odkladu o věci samé tak, že žalobu odmítl pro nepřípustnost, stal se návrh na vydání předběžného opatření podaný dne 8. 2. 2026 bezpředmětným. Jestliže totiž krajský soud o návrhu na předběžné opatření nerozhodl již dříve, sdílí tento návrh s odmítnutím žaloby procesní osud věci hlavní; řízení o něm je skončeno spolu s řízením o věci hlavní a není třeba o něm samostatně rozhodovat.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. České Budějovice dne 17. února 2026

Mgr. Kateřina Bednaříkováv. r. ⟪LB:lb_001⟫ předsedkyně senátu Shoda s prvopisem potvrzuje J.M.