KSCB 19 CO 1333/2021-1684

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Ing. Martiny Lacinové a soudců JUDr. Ivety Jiříkové a Mgr. Jana Jursíka ve věci ⟪LB:lb_001⟫ omezeného ve správnosti: jméno příjmení, datum narození ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený opatrovníkem pro řízení titul jméno příjmení, advokátem, ⟪LB:lb_004⟫ se sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ za účasti: jméno příjmení, datum narození, ⟪LB:lb_006⟫ navrhovatel, ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem titul jméno příjmení, ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ příjmení příjmení, datum narození, ⟪LB:lb_011⟫ opatrovnice, ⟪LB:lb_012⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_013⟫ zastoupená advokátkou (titul) jméno příjmení, ⟪LB:lb_014⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_015⟫ (titul)jméno příjmení, datum narození, ⟪LB:lb_016⟫ navrhovatelka, ⟪LB:lb_017⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_018⟫ o změně opatrovníka, o odvolání opatrovnice proti rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 2.9.2021, č.j. 9 P 118/2010-1435,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Okresní soud v Jindřichově Hradci (soud prvního stupně) napadeným rozsudkem odvolal jméno příjmení z funkce opatrovnice ve svéprávnosti omezeného jméno příjmení a jeho opatrovníkem jmenoval jméno příjmení, který je oprávněn zastupovat opatrovance v rozsahu omezení jeho svéprávnosti (výrok I.). Soud opatrovníkovi uložil povinnost připravit opatrovance ke styku s matkou a předat jí ho v místě jeho bydliště vždy v sobotu v sudém kalendářním týdnu v 9.00 hodin s tím, že styk matky s opatrovancem trvá do neděle následujícího dne do 17.00 hodin, kdy jej předá opatrovníkovi opět v místě jeho bydliště a dále pak každého číslo každého roku v 10.00 hodin s tím, že matka opatrovance předá opatrovníkovi zpět dne číslo téhož roku v 10.00 hodin v místě jeho bydliště. Tím byl změněn rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21.6.2018, č.j. 19 Co 420/2018-521 v bodě II. jeho výroku (výrok II.). Návrh opatrovnice jméno příjmení na zrušení její povinnosti uložené jí v bodě II. výroku výše citovaného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích soud prvního stupně zamítl (výrok III.). O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.).

2. Soud prvního stupně ve spojeném řízení rozhodoval o návrhu opatrovnice jméno příjmení na změnu rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16.7.2020, č.j. 19 Co 652/2020-941 ve výroku II., kterým byla opatrovnici uložena povinnost umožnit styk syna jméno s jeho otcem jméno příjmení, a to pro tvrzenou změnu poměrů. Současně rozhodoval o návrhu titul jméno příjmení na změnu opatrovníka, jenž byl odůvodněn tím, že současná opatrovnice neplní své povinnosti a jméno nepředává otci po několik měsíců, čímž řádně nehájí zájmy opatrovance, a o návrhu jméno příjmení, otce posuzovaného jméno příjmení, na odvolání jméno příjmení z funkce opatrovníka a jmenování navrhovatele jméno příjmení stálým opatrovníkem. Soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku podrobně popisuje genezi jednotlivých rozhodnutí týkajících se jméno příjmení, o jehož svéprávnosti a opatrovnictví bylo soudy opakovaně rozhodováno. jméno příjmení byl omezen ve svéprávnosti rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 9.8.2016, č.j. 9 P 118/2010-175 tak, že není schopen rozhodovat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života, stálou opatrovnicí byla jmenována jeho matka příjmení příjmení. Návrh titul jméno příjmení na odvolání jméno příjmení z funkce opatrovnice byl zamítnut rozsudkem Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 20.12.2017, č.j. 9 P 118/2010-461 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21.6.2018, č.j. 19 Co 420/2018-521 Odvolací soud výrokem II. tohoto rozsudku současně opatrovnici uložil povinnost připravit opatrovance ke styku s otcem a předat mu ho v místě jejího bydliště každý sudý víkend v roce v sobotu v 9.00 hodin s tím, že styk otce s opatrovancem trvá do neděle tohoto víkendu do 17.00 hodin, kdy jej předá opatrovnici opět v místě jejího bydliště, a dále dne číslo každého roku v 10.00 hodin s tím, že otec opatrovance po návštěvě předá zpět dne číslo téhož roku v 10.00 hodin v místě bydliště opatrovnice. Následně bylo rozhodováno o prodloužení doby omezení svéprávnosti posuzovaného jméno příjmení rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 14.2.2020, č.j. 9 P 118/2020-820, kterým byl současně zamítnut návrh otce posuzovaného na odvolání jméno příjmení z funkce opatrovnice i návrh opatrovnice, aby styk posuzovaného s otcem nebyl upraven. K odvolání opatrovnice i otce opatrovance byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16.7.2020, č.j. 19 Co 652/2020-941, dovolání stálé opatrovnice jméno příjmení a navrhovatele jméno příjmení byla usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 5.3.2021, č.j. 24 Cdo 3833/2020-1086 jako nepřípustná odmítnuta. V průběhu roku 2020 a 2021 podal otec opatrovance jméno příjmení několik návrhů na výkon rozhodnutí uložením pokuty opatrovnici za porušování podmínek nařízeného styku opatrovance s otcem, vždy s odůvodněním, že opatrovnice nepředala opatrovance jeho otci v termínech nařízeným soudem. Naopak stálá opatrovnice podávala opakovaně návrhy na vydání předběžného opatření, kterým by bylo rozhodnuto o povinnosti jméno příjmení zdržet se styku s opatrovancem po dobu platnosti nouzového stavu z důvodu protikoronavirových opatření. Opatrovnici byla rozhodnutím soudu prvního stupně ve spojení s rozhodnutím odvolacího soudu opakovaně uložena pokuta za nesplnění povinnosti připravit opatrovance jméno příjmení ke styku s otcem a předat mu ho, naopak návrhem stálé opatrovnice na vydání předběžných opatření, kterými by bylo otci uloženo zdržet se styku s opatrovancem, vyhověno nebylo.

3. Soud prvního stupně provedl obsáhlé dokazování, když vslechl účastníky řízení včetně opatrovance, vyslechl svědka příjmení jméno příjmení – psychologa v rodinné poradně a provedl řadu listinných důkazů. Po zhodnocení všech provedených důkazů soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že o opatrovnictví omezeně svéprávného jméno příjmení je soudem rozhodováno opakovaně v relativně krátkém časovém období. Z řady dosud provedených a skončených řízení vyplynulo, že mezi bývalými manžely příjmení existuje značná míra averze, opatrovnice příjmení příjmení je na svém synovi zejména psychicky závislá a delší odloučení od opatrovance může být pro ni záležitostí traumatizující. Nelze však přehlédnout, že opatrovnice svému bývalému manželovi a otci jméno styk se synem umožňovat nechce. Naopak soud prvního stupně vychází z toho, že nemá smyslu zabývat se záležitostmi, které se odehrály před lety, po rozhodnutí soudu v projednávané věci nejsou podstatné. Soud prvního stupně vyšel z toho, že navrhovatel jméno příjmení se po řadu let marně pokoušel dosáhnout pravidelného a smysluplného kontaktu se svým synem. Soud na opatrovnici opakovaně naléhal, aby tento kontakt umožnila, citovaným rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích bylo rozhodnuto tak, že soud uložil opatrovnici povinnost, aby otci kontakt se synem umožňovala. Opatrovnice ani toto rozhodnutí soudu nerespektovala, stále ulpívala na tom, že navrhovatel jméno příjmení se se synem stýkat nemá, poukazovala i na jeho psychický stav. Soudu je dostatečně znám psychický stav jméno příjmení, vycházel ze znaleckého posudku, který byl opatřen v opatrovnické věci mladšího syna účastníka jméno a je toho názoru, že jakýkoliv další znalecký psychiatrický posudek v naznačeném směru nemůže přinést nic zásadního. Navrhovatel jméno příjmení vykazuje jisté rysy nestability a impulzivity, ovšem dle soudu tato fakta v žádném případě nesvědčí pro závěr, že by byl osobou naprosto nezpůsobilou pro výkon funkce opatrovníka svého syna. Nebylo ani zjištěno, že by snad v těch případech, kdy mu opatrovnice umožnila styk se synem jméno, se otec vůči němu choval jakkoliv nevhodně. Již v dřívějších řízeních bylo bezpečně prokazováno, že má k jméno velice dobrý vztah a to platí i ve vztahu opatrovance k otci. I před soudem se jméno příjmení v rámci svých komunikačních schopností vyjádřil tak, že u otce být chce. I z hlediska dobrého zdravotního stavu a fyzické kondice je jméno příjmení schopen o syna řádně pečovat. Důvodem pro změnu opatrovníka není navrhovatelem jméno příjmení zmiňovaná skutečnost, že zdravotní stav opatrovnice není dobrý, když z lékařských zpráv je patrno, že dlouhodobé onemocnění opatrovnice je v současné době stabilizováno. V podstatě jediným důvodem, který soud prvního stupně vedl k rozhodnutí o změně opatrovníka, je dlouhodobé nerespektování práv opatrovance a jeho otce opatrovnicí, když opatrovnice zcela flagrantním způsobem nerespektovala ani povinnost, která jí byla uložena pravomocným soudním rozhodnutím. Opatrovnice ulpívá na myšlence, že navrhovatel jméno příjmení se nemá se svým synem vůbec stýkat. Tím do jisté míry trpí i opatrovanec, který se prokazatelně s otcem stýkat chce. Soud nemůže bez dalšího respektovat výlučně práva a pocity opatrovnice, aniž by respektoval práva ostatních účastníků řízení. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že v roce 2020 jméno příjmení viděl svého syna velice sporadicky, což vedlo k tomu, že podával opakovaně návrhy na výkon soudního rozhodnutí. Soud prvního stupně proto vyhověl návrhu jméno příjmení a titul jméno příjmení a dosavadní opatrovnici jméno příjmení odvolal z funkce opatrovnice a novým opatrovníkem jméno příjmení jmenoval jeho otce jméno příjmení s tím, že je oprávněn zastupovat opatrovance v rozsahu omezení jeho svéprávnosti. Soud prvního stupně vyšel z toho, že o opatrovnictví posuzovaného projevil zájem jeho otec jméno příjmení, svého otce navrhla jako opatrovníka i navrhovatelka příjmení jméno příjmení, která sama funkci opatrovníka vykonávat nechce. Soud prvního stupně současně vyhověl návrhu jméno příjmení i titul příjmení v tom směru, aby kontakt opatrovance s matkou byl upraven, rozhodl proto obdobně, jak v minulosti rozhodoval odvolací soud o povinnosti opatrovnice. Jestliže bylo rozhodnuto o odvolání jméno příjmení z funkce opatrovnice, nebylo již namístě vyhovět jejímu návrhu na změnu rozsudku v tom směru, aby její povinnost stanovená soudem umožnit otci styk s opatrovancem byla zrušena. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 a § 43 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“), když soud prvního stupně nezjistil žádné důvody, které by z hlediska okolností případu přiznání náhrady nákladů řízení požadované právní zástupkyní opatrovnice dovolovaly.

4. Proti tomuto rozsudku podala opatrovnice příjmení příjmení odvolání s odůvodněním, že opatrovnické řízení trpí řadou nesprávných názorů a vad, když soudy vycházejí z názoru, že jejich rozhodnutí ve věci styku opatrovance s osobou mimo jeho bydliště má vyšší právní sílu, než zákonné povinnosti vyplývající pro opatrovnici z § 466 a § 467 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Pokud odvolací soud rozsudkem ze dne 21.6.2018, č.j. 19 Co 420/2018-521 nad rámec odvolání rozhodl o úpravě styku zletilého opatrovance s otcem, překročil meze odvolání § 212 o.s.ř. Toto rozhodnutí není odůvodněno žádným platným předpisem, vychází z nesprávného výkladu zákona a úvahy soudu. Opatrovnice v podaném odvolání poukazuje na pochybení soudů, kterými jsou řízení o jméno příjmení opakovaně zatížena. Dále namítá, že jméno příjmení není osobou hodnou být opatrovníkem, naopak příjmení příjmení je nadále osobou vhodnou být opatrovnicí syna. Pokud soud opatrovnici vytýká, že nerespektuje rozhodnutí soudu o styku kvůli averzi k otci, pak správně nepochopil, že matka postiženého musí mít opravdové obavy o jeho zdraví, zejména v době nouzového stavu. Opatrovnice stále plnila a plní všechny povinnosti stanovené zákonem. Soud zákonem stanovené důvody k odvolání opatrovnice neshledal, ani je v rozsudku neuvedl. Rozhodnutí je nesprávné, nelogické, je v rozporu se všemi zákonem stanovenými zájmy opatrovance a právě povinnostmi opatrovnice. Opatrovnice proto navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k doplnění důkazů o znalecké posudky k posouzení rozumových schopností opatrovance a schopností otce být opatrovníkem a k novému rozhodnutí.

5. Opatrovník pro řízení k odvolání opatrovnice uvedl, že rozsudek soudu prvního stupně považuje za správný, řádně odůvodněný, a to ve všech jeho bodech a v rozsahu soudem zjištěných skutkových okolností. Opatrovník pro řízení se ztotožňuje s tvrzením jméno příjmení, že je schopna se o opatrovance řádně postarat, a to i přes svůj současný zdravotní stav, který je neměnný a ustálený. Opatrovník nemá žádné námitky, výhrady ani pochybnosti ohledně péče opatrovnice o opatrovance. Opatrovník se však neztotožňuje s námitkou odvolatelky, že není možné jí stanovit povinnost k tomu, aby umožnila kontakt panu příjmení s opatrovancem s tím, že takto uložená povinnost je ve zjevném rozporu s příslušným ustanovením zákona. Opatrovník se ztotožňuje se soudem prvního stupně v tom, že je třeba respektovat i právo otce, aby se mohl vídat se svým synem. Při odvolacím jednání procesní opatrovník uvedl, že ponechává rozhodnutí na úvaze soudu, když je přesvědčen o tom, že se jméno má dobře u své matky a pokud se stane opatrovníkem jeho otec, bude se mít dobře i u svého otce, neboť ten je schopen vykonávat funkci opatrovníka správně. Domnívá se však, že ať bude opatrovníkem matka či otec jméno, je třeba uložit opatrovníkovi povinnost, aby umožnil i styk jméno s druhým rodičem.

6. Navrhovatel jméno příjmení k odvolání opatrovnice uvedl, že se ztotožňuje s rozsudkem soudu prvního stupně, odvolání nepovažuje za důvodné. Zcela bez pochyby dochází k porušování povinností opatrovnice. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a přiznal právnímu zástupci náhradu nákladů řízení o předběžném opatření.

7. Navrhovatelka příjmení jméno příjmení k odvolání opatrovnice uvedla, že opatrovnice neplní práva a povinnosti opatrovníka, nesvolala schůzi opatrovnické rady, zvolila vadného právního zástupce, když bylo podáno 7 návrhů na předběžné opatření. Poukazovala na to, že pokud opatrovnice příjmení příjmení uděluje plnou moc a titul příjmení zastupuje přímo opatrovance, jedná se o nevhodný výběr právního zastoupení a poškozování zájmů opatrovance. Navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

8. Podáním ze dne datum vznesla právní zástupkyně námitku podjatosti soudce (titul) jméno příjmení ve vztahu k její osobě jako právní zástupkyni opatrovnice. Je přesvědčena, že soud během jednání stranil osobám, které navrhly odvolání jméno příjmení z funkce opatrovnice. Jednání neprobíhalo důstojně, jméno příjmení i titul jméno příjmení právní zástupkyni pro pomoc, kterou opatrovnice poskytuje, slovně napadali. Po vyhlášení rozsudku dne datum procesní opatrovník příjmení jméno příjmení, právní zástupkyni řekl„ Prohrála jste si to sama, myslím, že se soudci nelíbilo příjmení chování“. Právní zástupkyně opatrovnice je proto toho názoru, že dne datum vyhlásil rozsudek podjatý soudce.

9. Soudce(titul) jméno příjmení k námitce podjatosti vznesené právní zástupkyní opatrovnice příjmení jméno příjmení uvedl, že se podjatý necítí, ve věci svéprávnosti a opatrovnictví jméno příjmení rozhodoval opakovaně po dobu několika let, jeho snahou bylo vždy rozhodnout ve prospěch opatrovance. Pokud v minulosti bylo vždy rozhodnuto tak, že s rozhodnutím ve věci samé byla spokojena i opatrovnice příjmení příjmení, ze strany její právní zástupkyně nebyla nikdy žádná námitka jeho podjatosti podána. Domnívá se, že nyní podaná námitka podjatosti vyplývá výlučně z toho, že opatrovnice není spokojena s rozsudkem vyhlášeným dne datum. V žádném případě se nedomnívá, že by vůči titul příjmení postupoval jakkoliv zaujatě. Pokud je snad argumentováno tím, co měl sdělit titul příjmení titul příjmení, pak pokud se tak skutečně stalo, tak s takovým vyjádřením nemá nic společného.

10. Krajský soud v Českých Budějovicích (odvolací soud) po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a je přípustné, přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně podle

§ 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) a § 28 z.ř.s. a dospěl k závěru, že odvolání opatrovnice není důvodné. Pokud právní zástupkyně opatrovnice vznesla námitku soudce titul jméno příjmení, byla tato námitka posouzena jako odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. a nebylo o ní rozhodováno samostatně.

11. Podle § 465 odst. 1 o.z. soud jmenuje opatrovníka člověku, je-li to potřeba k ochraně jeho zájmů, nebo vyžaduje-li to veřejný zájem. Soud jmenuje opatrovníka zejména tomu, koho ve svéprávnosti omezil.

12. Podle § 466 odst. 1 o.z. k povinnostem opatrovníka náleží udržovat s opatrovancem vhodným způsobem a v potřebném rozsahu pravidelné spojení, projevovat o opatrovance skutečný zájem, jakož i dbát o jeho zdravotní stav a starat se o naplnění opatrovancových práv a chránit jeho zájmy.

13. Podle § 463 odst. 1 o.z. opatrovníka jmenuje soud; současně určí rozsah opatrovníkových práv a povinností. Podle § 463 odst. 2 o.z., požádá-li o to opatrovník, soud ho odvolá; soud opatrovníka odvolá i v případě, že neplní své povinnosti. Zároveň opatrovanci jmenuje nového opatrovníka.

14. Odvolací soud podle § 28 z.ř.s. doplnil dokazování dvěma kusy fotografií, které předložila právní zástupkyně opatrovnice. Z fotografií je zřejmé, že opatrovanec jméno příjmení používá ortopedické pomůcky, jiné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí soudu ve věci zjištěny nebyly.

15. Pokud jde o námitku podjatosti soudce titul jméno příjmení, odvolací soud ji neshledal důvodnou, odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a) o.s.ř. tak nebyl naplněn. Pokud právní zástupkyně opatrovnice vytýká soudci postup v průběhu soudního jednání, pak se jedná o postup soudce v řízení o projednávané věci, který ve smyslu § 14 odst. 4 o.s.ř. není důvodem pro vyloučení soudce. Takovým důvodem nemůže být ani případné vyjádření opatrovníka pro řízení, které pronesl ve vztahu k právní zástupkyni opatrovnice po vyhlášení napadeného rozhodnutí. Žádné jiné skutečnosti, které by svědčily pro podjatost soudce ve smyslu § 14 odst. 1 o.s.ř. nebyly právní zástupkyní opatrovnice tvrzeny a nebyly ani v řízení zjištěny. Dle odvolacího soudu nebyly zjištěny takové skutečnosti, které by mohly být důvodem pochybovat o nepodjatosti soudce se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům.

16. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku předcházelo, a dospěl k závěru, že soud prvního stupně řádně a úplně zjistil skutkový stav věci. Soud prvního stupně provedl velmi podrobné dokazování, když vyslechl opatrovnici i oba navrhovatele, vyslechl také opatrovance jméno příjmení i navrženého svědka příjmení jméno příjmení. Soud prvního stupně provedl také řadu listinných důkazů a všechny provedené důkazy hodnotil v souladu s ust. § 132 o.s.ř. jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. Soudem zjištěný skutkový stav poskytl dostatečný podklad pro rozhodnutí soudu ve věci. Pokud soud prvního stupně pro nadbytečnost zamítl návrh na provedení důkazu psychiatrickým znaleckým posudkem na jméno příjmení a znaleckým posudkem, který by se tak týkal kompetencí posuzovaného jméno příjmení, pak odvolací soud považuje jeho postup za správný, neboť předmětem řízení nebyla otázka svéprávnosti posuzovaného jméno příjmení, ale předmětem řízení bylo rozhodnutí o opatrovnictví posuzovaného. Důkazy provedené soudem v průběhu řízení byly postačující pro zjištění skutkového stavu v rozsahu potřebném pro rozhodnutí soudu.

17. Pokud jde o skutkový stav i dosavadní průběh soudních řízení, odkazuje odvolací soud v plném rozsahu na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, ve kterém soud velmi podrobně popsal průběh jednotlivých soudních řízení (odstavec 6. – 13. odůvodnění rozsudku). Jednotlivá skutková zjištění, která vyplynula z provedených důkazů, jsou podrobně uvedena v odůvodnění rozsudku v odstavci 15. – 26., odvolací soud proto na skutková zjištění soudu prvního stupně v plném rozsahu odkazuje. Odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně, že důvodem pro odvolání stávající opatrovnice jméno příjmení není ta skutečnost, že zdravotní stav opatrovnice není dobrý a že by z tohoto důvodu nebyla schopna o syna řádně pečovat. Jak uvedl odvolací soud již ve svých předcházejících rozhodnutích, podmínkou jmenování fyzické osoby opatrovníkem není to, zda bude o opatrovance sama osobně fyzicky celodenně pečovat. Opatrovnice příjmení příjmení má zdravotní problémy, které jí způsobují pohybové omezení, neboť má problémy s chůzí a stabilitou, tato svá omezení je ale schopna kompenzovat a zajistit jak chod domácnosti, tak péči o syna jméno. Z lékařské zprávy i dalších listinných důkazů bylo zjištěno, že dlouhodobé onemocnění opatrovnice je v současné době stabilizováno, zdravotní stav opatrovnice proto není důvodem pro její odvolání z funkce opatrovnice omezeně svéprávného jméno příjmení Odvolací soud však stejně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že opatrovnice neplnila řádně své povinnosti stanovené v § 466 odst. 1 o.z., a to povinnost starat se o naplnění opatrovancových práv a chránit jeho zájmy. Již ve svém předchozím rozhodnutí odvolací soud zdůraznil, že je právem opatrovance stýkat se s oběma rodiči, tedy i s otcem jméno příjmení, který o svého syna projevuje dlouhodobě zájem. I z výslechu opatrovance provedeného soudem prvního stupně vyplynulo, že chce být se svým otcem. Naopak z opakovaných návrhů otce na výkon soudního rozhodnutí vyplývá, že opatrovnice příjmení příjmení dlouhodobě bránila opatrovanci ve styku s otcem, a to i za situace, kdy její návrhy na vydání předběžného opatření, kterým by byl otec povinen zdržet se po dobu nouzového stavu styku s opatrovancem, byly opakovaně zamítány. Opatrovnice si z těchto soudních rozhodnutí musela být vědoma, že soud nepovažuje vyhlášený nouzový stav a platná protikoronavirová opatření za důvod, pro který by se styk opatrovance s otcem neměl uskutečnit. Přesto nerespektovala pravomocné a vykonatelné soudní rozhodnutí a na základě návrhu podaných jméno příjmení byl opakovaně nařízen výkon soudního rozhodnutí a opatrovnici byly za nerespektování rozsudku soudu opakovaně ukládány pokuty. Vzhledem k tomu, že toto nerespektování povinností uložených opatrovnici pravomocným soudním rozhodnutím, které současně je třeba považovat za porušení povinností opatrovnice starat se o naplnění práv opatrovance, bylo dlouhodobé, je dle odvolacího soudu naplněno ustanovení § 463 odst. 2 věty za středníkem, dle kterého soud opatrovníka odvolá i v případě, že neplní své povinnosti. Odvolací soud stejně jako soud prvního stupně zohlednil skutečnost, že opatrovnice své povinnosti řádně neplnila přesto, že již v minulých soudních řízení byla soudem opakovaně vyzývána, aby umožnila kontakt opatrovance s jeho otcem jméno příjmení. V tomto směru odvolací soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5.3.2021, č. j. 24 Cdo 3833/2020-1086, ve kterém Nejvyšší soud uvedl:„ Pokud by si stálá opatrovnice neplnila své povinnosti ohledně řádné přípravy a předání posuzovaného ke styku posuzovaného s dovolatelem, případně stalo-li by se nemožným, aby tyto povinnosti mohla plnit, rozhodující soud by v takovém případě byl povinen zabývat se otázkou aplikace § 463 odst. 2 věty za středníkem o.z. a následujících, podle kterého soud opatrovníka odvolá i v případě, že neplní své povinnosti“. Pokud tedy soud prvního stupně na základě řádně a úplně zjištěného skutkového stavu návrhu jméno příjmení a titul jméno příjmení vyhověl, stávající opatrovnici jméno příjmení z funkce opatrovnice odvolal a novým opatrovníkem jmenoval jméno příjmení, byl jeho postup správný. Pokud jde o osobu opatrovníka, pak rozhodnutí soudu prvního stupně zohledňuje kritéria ustanovení § 471 odst. 2 o.z., podle kterého má být opatrovníkem jmenována osoba opatrovanci blízká, která osvědčí dlouhodobý a vážný zájem o opatrovance a schopnost projevovat tento zájem i do budoucna. Z obsahu spisu je zřejmé, že jméno příjmení jako otec posuzovaného jméno příjmení projevuje o něj dlouhodobý zájem, opakovaně podával návrh na změnu opatrovníka s tím, že chtěl tuto funkci vykonávat, rovněž se dlouhodobě domáhá pravidelného kontaktu se synem a i z pohovoru s opatrovancem vyplynulo, že má svého otce rád a chce u něj být. Pokud opatrovnice namítala, že jméno příjmení není osobou vhodnou pro funkci opatrovníka, pak odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně, že pro nezpůsobilost jméno příjmení pro výkon této funkce žádné skutečnosti nesvědčí. jméno příjmení měl ve své péči mladšího syna jméno, který byl do jeho péče svěřen jako nezletilý, ani v tomto případě nebyly shledány žádné okolnosti, pro které by mu být svěřen neměl. Pokud opatrovnice poukazovala na okolnosti týkající se rozvodu bývalých manželů příjmení, neschopnost jméno příjmení vyrovnat se s rozvodem či problémy s placením výživného na druhého syna účastníků, pak tyto okolnosti nemají pro rozhodnutí o opatrovnictví žádný podstatný význam, týkají se minulosti rodičů posuzovaného a jejich vzájemných neshod. Za situace, kdy navrhovatelka příjmení jméno příjmení odmítla výkon funkce opatrovnice, a naopak jméno příjmení zájem o výkon funkce opatrovníka má, není namístě jmenovat opatrovníkem město(obec) jako opatrovníka veřejného, jak navrhla v podaném odvolání opatrovnice.

18. Za situace, kdy mezi rodiči opatrovance jsou dlouhodobé neshody a bylo nutné již v minulosti upravit styk opatrovance s tím rodičem, který není jeho opatrovníkem, postupoval soud prvního stupně správně, pokud ve výroku II. napadeného rozsudku uložil jméno příjmení jako novému opatrovníkovi povinnost připravit opatrovance ke styku s matkou a podmínky tohoto styku podrobně upravil. Správné je rozhodnutí soudu prvního stupně i ve výroku III., kterým byl zamítnut návrh opatrovnice jméno příjmení na zrušení její povinnosti uložené jí výrokem II. rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 21.6.2018, č. j. 19 Co 420/2018-521, neboť tento výrok byl změněn právě výrokem II. napadeného rozsudku, kdy byla obdobná povinnost uložena novému opatrovníkovi jméno příjmení.

19. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil.

20. Výrok o nákladech odvolacího řízení vyplývá z ustanovení § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 23 z.ř.s., když odvolací soud neshledal takové okolnosti případu, které by odůvodňovaly přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků.

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání za podmínek § 237 o.s.ř. podané do 2 měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR v obec prostřednictvím Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o.s.ř.).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.