KSCB 22 CO 1459/2020-329

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Korbelové a soudců JUDr. Marie Rudolfové a Mgr. Tomáše Lisa v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce anonymizováno 5 slov, IČO, ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa, adresa pro doručování: místo anonymizováno obec, ulice a číslo, PSČ obec ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupenému advokátem titul jméno příjmení ⟪LB:lb_005⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení částka s příslušenstvím, o odvolání žalobce a žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích z 29. 9. 2020, č. j. 25 C 245/2019-222,

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech odvolacího a dovolacího řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Českých Budějovicích žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok v odstavci I.), žalobu o zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od datum do zaplacení zamítl (výrok v odstavci II.). Dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku, žalovanému uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Českých Budějovicích na náhradu nákladů řízení částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok v odstavci IV.) a konečně žalovanému uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Českých Budějovicích soudní poplatek z žaloby v částce částka do tří dnů do právní moci rozsudku (výrok v odstavci V.).

2. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky částka s tvrzením, že Česká republika je na základě rozsudku Vrchního soudu v Praze z datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka (který nabyl právní moci datum) vlastníkem pozemků parc. číslo číslo, číslo a číslo, vše v k.ú. obec u obec, územní celek. Tímto rozsudkem byl vysloven trest propadnutí uvedených pozemků dosavadnímu vlastníkovi titul jméno příjmení. žalobce anonymizováno 6 slov byl příslušným s pozemky hospodařit až do datum, kdy příslušnost hospodaření přešla na státní instituce anonymizována dvě slova. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích z datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, jež nabylo právní moci dne datum, bylo obžalovanému příjmení jméno příjmení povoleno uzavření pachtovní smlouvy k těmto pozemkům s žalovaným, coby pachtýřem. Dříve, než toto usnesení nabylo právní moci, byla dne datum v rámci dohody o narovnání uzavřena mezi titul příjmení a žalovaným za účastni vedlejšího účastníka právnická osoba pachtovní smlouva, následně dne datum mezi žalovaným jako pachtýřem a právnická osoba obec anonymizována dvě slova anonymizováno podpachtovní smlouva k předmětným pozemkům o celkové výměře 1 084 005 m2. Žalobce se po žalovaném domáhal vydání bezdůvodného obohacení za období od datum do datum v žalované částce. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s tím, že žalobce není věcně aktivně legitimován k podání žaloby, neboť rozsudek Vrchního soudu z datum ve výroku o propadnutí majetku titul příjmení je nezákonný. Žalovaný není pasivně legitimován, když v rozhodném období předmětné nemovitosti neužíval. Poukázal na to, že zemědělské půdy je podle evidence LPIS přibližně číslo ha. Dále uplatnil kompenzační námitky, a to ve výši přesahující částka anonymizováno s tím, že žalobce jako jedna ze složek státní moci způsobila žalovanému škodu nejméně v této výši za zmaření nápravy nezákonného stavu propadnutí pozemků titul příjmení, a dále ve výši částka anonymizováno za nezajištění řádné správy pozemků – placení pachtovného. Dle okresního soudu je žalobce aktivně legitimován k podání žaloby, neboť s účinností ke dni datum v návaznosti na udělený trest propadnutí majetku titul jméno příjmení přešlo vlastnické právo k předmětným pozemkům na Českou republiku s příslušností hospodařit s majetkem státu žalobce anonymizováno 6 slov. Ke změně příslušnosti hospodařit s tímto majetkem pak došlo s účinností ke dni datum (zápis mezi žalobce anonymizováno 6 slov jako předávajícím a státní instituce anonymizována dvě slova jako přejímajícím číslo spisová značka anonymizováno spisová značka z datum rozhodnutí). Dále okresní soud zjistil, že usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích z datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci datum, bylo obžalovanému příjmení jméno příjmení povoleno uzavření pachtovní smlouvy k předmětným pozemkům s pachtýřem – žalovaným příjmení věřitelů, když výše pachtovného měla být sjednána v obvyklé výši částka / ha zemědělské půdy za rok + daň z nemovitostí. Předtím, než toto usnesení krajského soudu nabylo právní moci, došlo mezi titul jméno příjmení jako propachtovatelem a žalovaný anonymizováno jako pachtýřem za vedlejšího účastnenství právnická osoba anonymizováno k uzavření dohody o narovnání datum. Z této dohody okresní soud zjistil, že namísto dříve mezi nimi uzavřené pachtovní smlouvy z datum ve znění dodatku z datum uzavřeli pachtovní smlouvu mezi titul jméno příjmení jako propachtovatelem a žalovaný anonymizováno (zastoupeným předsedou družstva titul jméno příjmení) jako pachtýřem za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba anonymizováno o propachtování předmětných pozemků o celkové výměře výměra na dobu určitou v trvání 1 roku. Pachtovní smlouva zahrnutá do dohody o narovnání uzavřená datum tak byla uzavřena dříve, než soud v trestním řízení pravomocně vyslovil souhlas s jejím uzavřením. Takové právní jednání je podle okresního soudu absolutně neplatné (viz § 79d odst. 5 trestního řádu, § 580 o.z.). Vzhledem k tomu, že vydání předmětu bezdůvodného obohacení není dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny ve smyslu § 2999 odst. 1 o.z. Obvyklá výše pachtovného byla znalcem příjmení jméno příjmení ve znaleckém posudku číslo z datum ve znění dodatku číslo z datum ve spojení s výslechem znalce stanovena na částku částka / ha a rok, čemuž odpovídá obvyklá výše pachtovného za období od datum do datum ve výši částka a za období od datum do datum ve výši částka, celkově částka. Podle znalce se v dané zemědělské oblasti v souhrnu jedná o běžné pozemky pro daný způsob jejich užívání s možností zápisu do LPIS, tedy i k následnému čerpání dotací. Ve smluvních ujednáních týkajících se sjednání výše pachtovného s jméno společnosti obec není obsaženo žádné ujednání, které by z předmětu pachtu vylučovalo pozemky nezařazené do LPIS, proto je pachtovné stanoveno na celou výměru předmětu pachtu číslo, číslo ha. V tomto rozsahu soud uložil žalovanému zaplatit žalobci jako ochuzenému peněžitou náhradu (ve výši obvyklé ceny), ve zbytku žalobu zamítl. V odstavci 27. až 30. rozsudku se okresní soud zabýval kompenzačními námitkami s tím, že ani přes výzvu dle ust. § 43 odst. 1 o.s.ř. žalovaný neučinil vůči žalobci jednoznačný a určitý kompenzační projev, z něhož by bylo možno jednoznačně dovodit existenci a důvody tvrzené pohledávky žalovaného vůči žalobci uplatněné k započtení vůči pohledávce, která je předmětem řízení. Nadto potřeba dokazování předpokladů odpovědnosti žalobce za škodu způsobenou žalovanému by mnohonásobně převýšila rozsah dokazování vztahujícího se k projednávané žalobě. Protože jde o pohledávku neurčitou a nejistou, tudíž nezpůsobilou k započtení ve smyslu § 1987 odst. 2 o.s.ř., soud se obranou žalovaného nezabýval. Zároveň přiznal žalobci zákonné úroky z prodlení v návaznosti na jednotlivé výzvy k plnění, jak je zdůvodnil v odstavci 31. rozsudku. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl podle § 142 dost. 2 o.s.ř., o nákladech státu podle § 148 odst. 1 o.s.ř. a o přechodu části soudního poplatku z žaloby na žalovaného podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích. V závěru zdůvodnil neprovedení důkazů pro nadbytečnost.

3. Proti tomuto rozsudku podali odvolání oba účastníci řízení.

4. Žalobce podal odvolání proti výroku v odstavci II. a III., Nesouhlasí s názorem soudu, že žaloba je důvodná toliko do výše částka. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný za období od datum do datum obdržel celkem částka od společnosti právnická osoba Proto navrhl, aby odvolací soud žalobě vyhověl v celém rozsahu. Dále požadoval plnou náhradu nákladů řízení, neboť výše plnění závisela na znaleckém posudku titul příjmení a bylo namístě aplikovat § 142 odst. 3 o.s.ř.

5. Žalovaný podal odvolání proti výrokům v odstavci I., III., IV. a V. napadeného rozsudku. Namítl, že žalobce není aktivně legitimován a žalovaný postrádá pasivní legitimaci. Důvodem je skutečnost, že pachtovní smlouva z datum ve znění dodatku číslo z datum je platná a založila právo žalovaného užívat předmětné nemovitosti. Byla totiž uzavřena předtím, než bylo Krajským soudem v Českých Budějovicích vydáno usnesení ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, byla sjednána s odkládací podmínkou nabytí její účinnosti, a to právě ke dni, kdy nabude právní moci rozhodnutí příslušného soudu o možnosti titul příjmení nakládat s předmětnými pozemky (čl. 9 pachtovní smlouvy). Okamžikem, kdy byla splněna tato odkládací podmínka, byl den, kdy nabylo právní moci uvedené usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích. Nalézacímu soudu dále vytýká, že nevyslechl statutární orgán žalovaného, i když byl výslech navržen. Dále žalovaný jako pachtýř a titul příjmení jako propachtovatel mezi sebou z důvodu opatrnosti a zachování právní jistoty uzavřeli v říjnu 2016 za totožných podmínek pachtovní smlouvu v ústní formě, což žalovaný soudu sdělil. S tímto tvrzením se však soud nikterak nevypořádal a neposkytl žalovanému žádné poučení. Žalovaný se rovněž neztotožnil se závěry soudu prvního stupně ve vztahu k výměře reálně podpachtovaných pozemků. Ač smlouvu z datum prohlásil za neplatnou, vyšel z celé katastrální výměry pozemkových parcel. Užívání se však týkalo pouze výměry uvedené v LPIS, proto žalovaný navrhl výpis z této evidence. Poukázal na to, že jednatel společnosti příjmení jméno příjmení příjmení uvedl, že předmětem podpachtu bylo něco pod číslo ha, tak číslo anonymizována dvě slova ha, což koresponduje s tvrzením žalovaného, nikoliv číslo ha, jak tvrdí žalobce. Konečně soud prvního stupně rezignoval na prokazování a poučení ohledně žalovaným uplatňovaných kompenzačních námitek. Proto navrhl zrušení věci a vrácení soudu prvního stupně.

6. Žalobce ve vyjádření k odvolání poukázal na to, že žalovanému se dostalo poučení při jednání datum. Pokud jde o rozsah užívaných pozemků, žalovaný umožnil jinému od datum používat všechny předmětné pozemky, když evidence půdy v tzv. LPIS je v tomto ohledu bezpředmětná. Rovněž poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 28.2.2008 sp. zn. 33 Odo 49/2006. Ohledně údajné ústní pachtovní smlouvy v dosavadním řízení žalovaný žádná tvrzení neučinil.

7. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem z datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací žalobci zcela vyhověl s tím, že za období od datum do datum vycházel z částky, jíž žalovaný reálně obdržel jako podpachtovné od právnická osoba obec anonymizována tři slova. Jeho právní názor však byl nesprávný. Jako konstatoval Nejvyšší soud v rozhodnutí ze datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, obohacení, jehož se žalovanému dostalo na úkor žalobce, i v tomto případě spočívá v plnění v podobě výkonu práva užívání a požívání cizí věci (k čemuž žalovaný postrádal právní důvod), nikoliv snad v obdržené úplatě za přenechání věci další osobě (jíž lze vypořádat v poměru mezi žalovaným a touto další osobou: jméno společnosti obec). Plnění v podobě výkonu užívacího a požívacího práva nelze in natura vrátit, pročež má žalobce (ochuzený) právo na peněžitou náhradu, jejíž výše se odvíjí od hladiny obvyklého pachtovného (srov. § 2999 odst. 1 o.s.ř.). Proto rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích z datum zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Na str. 3 uvedl, že nedůvodná je výtka dovolatele stran neprovedení důkazu pachtovní smlouvu z datum, neboť tato smlouva je s určitostí zmíněna až v odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně. I v odkazovaném podání ze dne datum (na č.l. 79 až 81 spisu) dovolatel stále argumentuje toliko pachtovní smlouvu z datum.

8. V dalším odvolacím řízení odvolací soud znovu posoudil odvolání obou účastníků řízení se závěrem o jejich nedůvodnosti (obě odvolání byla přípustná, včasná a podána oprávněnými osobami.).

9. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2999 odst. 1 věta prvá o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

11. K odvolání žalobce: Je nutno rozlišit plnění, které žalovaný obdržel od jméno společnosti obec (částka), oproti plnění, které obdržel žalovaný od žalobce – spočívalo v možnosti užívání a požívání zemědělských pozemků, tj. plnění, které nelze vrátit. Žalobce má tedy právo na peněžitou náhradu odvíjející se od obvyklého pachtovného (viz § číslo odst. 1), jak závazně vyslovil Nejvyšší soud. Takto správně uvažoval okresní soud, viz zejména odst. 17. rozsudku a dále závěr v odstavci 25. rozsudku. Pokud jde o druhou odvolací námitku žalobce, domáhal se plné náhrady nákladů řízení za použití § 142 odst. 3 o.s.ř. V posuzované věci však částečný neúspěch žalobce spočíval v tom, že výši bezdůvodného obohacení odvíjel od částek, které byly žalovaným inkasovány od jméno společnosti obec (a dovolací soud a nyní odvolací soud mu nedal za pravdu.). Jinak v období, kdy pozemky nebyly předmětem podpachtu, žalobce navrhoval pachtovné částka / ha / rok, tj. ve shodné výši, jakou určil znalec příjmení jméno jako obvyklé pachtovné (viz žaloba). Proto odvolací soud považuje rozhodnutí okresního soudu za správné i ohledně náhrady nákladů řízení v odstavci II.

12. K odvolání žalovaného: Žalovaný v odvolacím řízení navrhl důkaz pachtovní smlouvou z datum. Účastníci však byli před vyhlášením rozsudku okresním soudem poučeni dle § 119a odst. 1 o.s.ř. (viz č.l. 209 spisu). Přesto žalovaný navrhl důkaz pachtovní smlouvou z datum a ústní smlouvou z října 2016, oběma argumentuje až v odvolacím řízení, kdy nedopadá žádná z výjimek § 205a o.s.ř. Podáním z datum (č.l. 79 – 81 spisu) žalovaný argumentuje toliko pachtovní smlouvu z datum. V závěru tohoto podání v návrhu důkazních prostředků označil důkaz„ pachtovní smlouvou“ s tím, že ji předloží při jednání, aniž uvedl bližší označení smlouvy. O žádné jiné pachtovní smlouvě než o pachtovní smlouvě z datum v tomto podání z datum však nepsal. Následně je ve spise založena pachtovní smlouva z datum (jako součást dohody o narovnání, a to na č.l. 120). Při jednání datum ani při dalších jednáních nebyla předložena pachtovní smlouva z datum. Okresní soud tuto smlouvu zmínil v odstavci 9. rozsudku v souvislosti se zjištěním obsahu dohody o narovnání z datum, podle níž namísto dříve uzavřené smlouvy z datum ve znění dodatku číslo z datum uzavřely smluvní strany pachtovní smlouvu z datum. Provedení důkazu samotnou pachtovní smlouvou z datum či údajnou ústní smlouvou z října 2016 v odvolacím řízení by bylo nepřípustnými novotami. Proto odvolací soud důkazy k těmto smlouvám neprovedl. Pokud žalovaný okresnímu soudu vytýkal neprovedení výslechu titul jméno příjmení, předsedy družstva žalovaného, ten byl navržen k okolnostem sjednání a uzavření pachtovní smlouvy z datum (jak vyplývá z podání žalovaného z datum na č.l. 79 – 81 spisu). Tato smlouva byla jednoznačně shledána neplatnou a výslech titul příjmení je nadbytečný, žalovaný na něm při odvolacím jednání již netrval. Pokud žalovaný okresnímu soudu vytýká, že zcela rezignoval na zjištění reálného užívání pozemků žalovaným, a navrhl důkaz evidencí LPIS, i odvolací soud považoval tento důkaz za nadbytečný. Není totiž podstatné, v jakém rozsahu byly pozemky zapsány v evidenci LPIS, tedy ve veřejném registru půdy, ten primárně slouží k jiným účelům. Podle znalce příjmení jméno příjmení evidence využití půdy slouží k ověřování správnosti údajů uvedených v žádosti o dotaci, ke kontrolním plněním podmínek poskytnutí dotace, pro evidenci ekologického zemědělství atd. Podle znalce na základě všech dostupných podkladů a výsledků místního šetření předmětné pozemky o celkové výměře číslo, číslo ha lze považovat za pozemky v místě běžné, vhodné k zemědělskému využití s možností zápisu do LPIS. Podle znalce kvalita, expozice či konkrétní lokace pozemků má na sjednání výše pachtovného zcela zanedbatelný vliv. Znalec dospěl k celkovému obvyklému pachtovnému za období od datum do datum ve výši částka. Jak je uvedeno shora, znalec se vyjádřil k evidenci LPIS ve vztahu k posuzovaným pozemkům a dospěl k odbornému závěru o výši pachtovného na jeden hektar a rok částka z celkové výměry číslo, číslo ha za situace, kdy kvalita, expozice či konkrétní lokace pozemků je různá, podle znalce má však na výši pachtovného zcela zanedbatelný vliv. Znalecký posudek titul příjmení je přesvědčivý a ani odvolací soud o odborném závěru nepochybuje. Odvolací soud dodává, že z hlediska bezdůvodného obohacení na základě neplatné smlouvy není významné, zda ten, komu bylo umožněno nemovitosti – pozemky užívat, nakolik je zemědělsky užíval a zda je užíval sám, či je přenechal do užívání jinému, v jakém rozsahu mu je přenechal a v jakém rozsahu je ten fakticky užíval. (Výpověď titul příjmení ohledně rozsahu podpachtu tedy není v tomto řízení významná.)

13. Pokud jde o kompenzační námitky, žalovaný ani přes výzvu okresního soudu a po poučení dle § 43 odst. 1 o.s.ř. při jednání datum neučil jednoznačný kompenzační projev. Navíc by potřeba dokazování jednoznačně násobně převýšila potřebu dokazování v tomto řízení, proto okresní soud správně pohledávku žalovaného shledal nejistou a neurčitou, tudíž nezpůsobilou k započtení ve smyslu § 1987 odst. 2 o.z. Nejednalo se ostatně ani o pohledávku z téhož právního vztahu, viz odstavec 27. rozsudku okresního soudu. Rozhodnutí okresního soudu ve všech výrocích je správné, odvolací soud odkazuje na odůvodnění závislých výroků v odstavci 32. – 34. Z uvedených důvodů odvolací soud za použití § 219 o.s.ř. napadený rozsudek potvrdil.

14. Pokud jde o náklady odvolacího řízení, žalobce vyúčtoval za předchozí odvolací řízení podání odvolání, přípravu a účast u odvolacího jednání, dále vyjádření k dovolání, přípravu a účast u druhého odvolacího jednání a konečně účast při vyhlášení rozsudku 7 x částka podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., tj. celkově částka. Podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř. po zohlednění částečného neúspěchu bylo žalobci přiznáno 40 % z této částky, tedy částka.

15. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat za podmínek § 237 o.s.ř. dovolání k Nejvyššímu soudu ČR v obec, a to ve lhůtě 2 měsíců od doručení rozsudku u Okresního soudu v Českých Budějovicích.