KSCB 7 CO 1287/2021-529

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Korbelové a soudců JUDr. Marie Rudolfové a Mgr. Tomáše Lisa v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem titul titul. titul jméno příjmení, titul. ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ za vedlejšího účastenství ⟪LB:lb_006⟫ na straně žalobce: právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem titul titul. titul jméno příjmení, titul. ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ proti ⟪LB:lb_011⟫ žalovaným: 1) právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_012⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_013⟫ 2) jméno příjmení, datum narození ⟪LB:lb_014⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_015⟫ 3) jméno příjmení, datum narození ⟪LB:lb_016⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_017⟫ všichni žalovaní zastoupeni advokátem ⟪LB:lb_018⟫ titul jméno příjmení ⟪LB:lb_019⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_020⟫ o určení vlastnictví k teplovodu, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve obec z 30.8.2021, č. j. 4 C 58/2020-464

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že žaloba, aby bylo určeno, že vlastníkem rozvodného tepelného zařízení tvořeného tepelnými sítěmi, jako zařízením pro dopravu tepelné energie, kterým se tepelná energie dopravuje nebo transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické nebo právnické osobě, situovaného v pozemcích v obci obec v k. ú. část obce, p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo p. číslo dále v pozemku v obci a k. ú. obec parcelní číslo není žalovaný 1), se zamítá, zatímco řízení o žalobě, aby bylo určeno, že vlastníkem rozvodného tepelného zařízení tvořeného tepelnými sítěmi, jako zařízením pro dopravu tepelné energie, kterým se tepelná energie dopravuje nebo transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické nebo právnické osobě situovaného v pozemcích v obci obec a k. ú. část obce p. číslo p. číslo p. číslo se zastavuje.

III. Žalobce a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovaným náklady řízení před soudy obou stupňů do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných, a to žalovanému 1) ve výši částka, žalovanému 2) ve výši částka a žalovanému 3) ve výši částka.

1. Napadeným rozsudkem Okresní soud ve obec žalobu, aby bylo určeno, že je vlastníkem rozvodného tepelného zařízení tvořeného tepelnými sítěmi, jako zařízením pro dopravu tepelné energie, kterým se tepelná energie dopravuje nebo transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické nebo právnické osobě, situovaného v pozemcích p. číslo všech zapsaných na list vlastnictví vedeném stát. instituce, stát. instituce pro územní celek a k. ú. část obce, je žalobce, zamítl (výrok I.). Žalobu, aby bylo určeno, že vlastníkem rozvodného tepelného zařízení tvořeného tepelnými sítěmi, jako zařízením pro dopravu tepelné energie, kterým se tepelná energie dopravuje nebo transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické nebo právnické osobě situovaného v pozemcích v obci obec a k. ú. část obce, p. číslo dále v pozemku v obci a k. ú. obec parcelní číslo není žalovaný, zamítl (výrok II.). O nákladech řízení rozhodl tak, že žalobce a vedlejší účastník jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému právnická osoba částka a jméno příjmení a jméno příjmení oprávněným společně a nerozdílně na nákladech řízení částka, a to všem žalovaným do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich zástupce (výroky III. a IV.).

2. Své rozhodnutí okresní soud odůvodnil tak, že žalobce tvrdí, že je vlastníkem stavby rozvodného tepelného zařízení (teplovodu) situovaného v pozemcích v jeho vlastnictví z titulu vlastnictví pozemků, eventuálně dle z. č. 172/91 Sb. Žalovaný (původní žalovaný právnická osoba) nemá totiž nabývací tituly vysledované až ke zřizovateli teplovodu právnická osoba obec. V kupních smlouvách z datum a datum nejsou uvedeny nemovitosti, které jsou předmětem žaloby. Smlouvy jsou absolutně neplatné, neboť byly uzavřeny v rozporu s ustanovením § 196a obchodního zákoníku, podle něhož musela být hodnota převáděného majetku stanovena znaleckým posudkem znalce jmenovaného soudem. Nabývacími tituly nemohou být ani předávací protokoly ze datum, ty byly podepsány jen jméno příjmení, nikoliv oběma jednateli. Navíc má podezření, že předávací protokoly byly vyhotoveny až následně, neboť podpisy jméno příjmení a jméno příjmení vykazují stejné markanty jako jejich současné podpisy. Žalovaný 1) se bránil tím, že vlastnické právo nabyl na základě kupních smluv z 1. a datum, žalovaní 2) a 3) pak na základě darovací smlouvy ze datum, kdy spolu s předávacími protokoly není o předmětu převodu pochyb. Případně vlastnické právo k předmětným teplovodům nabyli vydržením. Žalovaní shodně označili žalobu za účelovou, vedenou snahou poškodit je (a jejich právnická osoba obec) zejména ve správních řízeních vedených před Energetickým regulačním úřadem. Pokud jde o petit II. žaloby, na požadovaném negativním určení nemá žalobce naléhavý právní zájem.

3. Okresní soud shledal naléhavý právní zájem na určení navrženém v odstavci I., neboť se tím vytvoří pevní základ pro vztahy účastníků. Na základě provedeného dokazování a nesporných skutečností měl okresní soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem pozemků p. číslo kterými vede teplovod z výměníkové stanice variabilní symbol do bytových domů adresa – adresa v k. ú. část obce. Dále je žalobce vlastníkem pozemků p. číslo kterými vede teplovod z výměníkové stanice číslo do bytových donů adresa, vše v k. ú. část obce. Předmětné výměníkové stanice a teplovody zřídil Československý stát v letech rok – rok, přičemž právo hospodaření k těmto nemovitým věcem měly obec jméno společnosti jméno společnosti, jméno společnosti jméno společnosti. V roce rok byla vlastníkem výměníkových stanic a teplovodů právnická osoba, a to na základě privatizace. Kupními smlouvami z datum a datum převedla právnická osoba na jméno příjmení výměníkové stanice číslo a číslo, jak bylo potvrzeno kupní smlouvou z datum. jméno příjmení uzavřel dne datum se právnická osoba, s.r.o. kupní smlouvu týkající se výměníkové stanice číslo a dne datum s jméno a jméno příjmení darovací smlouvu, která se týkala výměníkové stanice číslo. Z této výměníkové stanice číslo vedly kromě předmětných teplovodů další teplovody – ty byly ve vlastnictví okresního podniku bytového hospodářství, po jeho zániku přešlo vlastnictví na město Strakonice a následně na právnická osoba Tato zjištění učinil z výpovědi svědka příjmení jméno jméno a svědka jméno příjmení. Dále měl soud za prokázané, že jméno příjmení spolu s výměníkovými stanicemi převzal i předmětné teplovody, odkázal na kupní smlouvu uzavřenou s právnická osoba týkající se výměníkového stanice číslo, kde v čl. V. bod 1. je uvedeno, že z této výměníkové stanice je zajišťována dodávka tepla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody do domovních objektů mimo jiné adresa a kupující se zavázal, že bude v těchto dodávkách pokračovat. Převod teplovodů vyplývá i z darovací smlouvy ze datum a z předávacího protokolu z následujícího dne, rovněž z předávacích protokolů ze datum ke kupní smlouvě z datum, konečně i z prohlášení titul příjmení a titul příjmení ze datum. Vzhledem k době zřízení teplovodů v letech rok – rok posuzoval okresní soud vlastnictví dle občanského zákoníku účinného do 31.12.2013. Jednalo se o stavbu teplovodu, tedy nemovitou věc, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí, přičemž podle § 120 odst. 2 o.z. není stavba součástí pozemku a vlastník pozemku se automaticky nestal vlastníkem stavby na něm zřízené. I podle současné právní úpravy, a to § 509 o.z. účinného od 1.1.2014 nejsou inženýrské sítě součástí pozemku. Pokud žalobce odvíjel své vlastnické právo od zákona č. 172/1991 Sb., v řízení bylo nesporné, že právo hospodaření k rozhodnému datu datum příslušelo jméno společnosti, jméno společnosti jméno společnosti, následně vlastnictví přešlo na právnická osoba Žalobce se tedy vlastníkem nestal ani na základě citovaného zákona. Jiné důvody pro nabytí vlastnického práva žalobce netvrdil. Žalobce nemohl nabýt vlastnictví k teplovodu ani vydržením vlastnického práva (za použití § 129 odst. 1 a § 134 odst. 1 o.z. účinného do 31.12.2013), když se jako vlastník věci nikdy před podáním žaloby nechoval, což jednoznačně vyplynulo z výpovědi svědků příjmení jméno jméno, jméno příjmení, jméno příjmení, netvrdil to ani žalobce. Skutečnost, že žalobce své vlastnické právo dříve neuplatňoval, vyplývá i z nájemních a podnájemních smluv, které uzavírala se právnická osoba, právnická osoba. či právnická osoba jméno společnosti, kde je žalobce majoritním vlastníkem. Naopak od roku rok vykonával vlastnické právo mimo jiné i k předmětným teplovodům jméno příjmení. Přestože teplovody v pozemcích uvedených v žalobě v kupní smlouvě s výjimkou pozemku parcelní číslo (když označení pozemku číslo lze považovat za písařskou chybu) uvedeny nejsou, vlastnické právo jméno příjmení od uzavření kupních smluv nikdo nezpochybňoval. Skutečnost, že vůlí právnická osoba bylo spolu s výměníkovými stanicemi převést i teplovody, vyplývá i z následného chování této společnosti, která nikdy později vlastnické právo k teplovodům neuplatňovala, dále z prohlášení titul příjmení a titul příjmení. jméno příjmení následně předmětné teplovody kupní a darovací smlouvou převedl na společnost právnická osoba a na jméno a jméno příjmení, přičemž tito svoji dobrou víru odvíjí od kupní a darovací smlouvy a předávacích protokolů, kde předmětné teplovody uvedeny jsou. Oprávněná držba žalovaného 1) začala dnem datum a vydržecí lhůta uběhla datum, oprávněná držba jméno příjmení a jméno příjmení počala datum a vydržecí doba uběhla datum (i bez započtení vydržecí doby jméno příjmení jako oprávněného držitele). Proto okresní soud dospěl k závěru, že žalobce není vlastníkem teplovodu na pozemcích uvedených ve výroku I. Naopak dospěl k závěru, že vlastníkem teplovodu jsou žalovaní, kteří nabyli vlastnické právo vydržením dle § 134 odst. 1 o.z. za použití § 3036 o.z. účinného od 1.1.2014. Proto žalobu ohledně teplovodu po pozemcích označených ve výroku I. zamítl.

4. Naproti tomu okresní soud neshledal naléhavý právní zájem na určení, že žalovaný není vlastníkem teplovodu vedoucího v pozemcích specifikovaných ve výroku II., kdy žalobce není vlastníkem těchto pozemků. Požadované určení totiž na právní vztah mezi účastníky nemá žádný vliv a žalobce v tomto případě nemá ani věcnou legitimaci, neboť není účastníkem práva, o které v této části jde, jeho právní sféry se toto určení netýká. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3875/2016 O náhradě nákladů řízení okresní soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy předmětem řízení byla nemovitost v celkové hodnotě částka.

5. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání. Nesouhlasí se závěrem, že nemá naléhavý právní zájem na určení, že žalovaný není vlastníkem teplovodu situovaného v pozemcích v petitu II. žaloby. Nejde o případ, kdy by bylo současně žalováno na určení negativní a na určení pozitivní. Výrok II. se týká teplovodů v jiných pozemcích. U žalobce se jedná o stav nejistoty a/nebo ohrožení práva, neboť přestože bezpečně neví, kdo je vlastníkem teplovodů v pozemcích ve výroku II. žaloby, ví, že jejich vlastníkem není žalovaná společnost. Argumentoval povinností chránit svůj majetek ze zákona o obcích, resp. majetek, který by majetkem obce mohl být. Teplovod nemůže být předmětem nájmu mezi žalovanou společností a právnická osoba a ani předmětem podnájmu se společností jméno společnosti jméno žalobce s podílem 77,3 % spoluvlastní, je jejím hlavním akcionářem a negativní určení vytvoří podklad pro vyjasnění právních vztahů, kdy cílem není, kdo je vlastníkem teplovodu, ale že jím není žalovaná společnost. Žaloba plní preventivní funkci. Dále žalobce upozornil na to, že okresní soud pojal do výroku II. i pozemky p. číslo v k. ú. část obce, u kterých vzal dne datum žalobu zpět. Dále nesouhlasí se závěrem o vydržení teplovodů žalovanými, neboť žádný z žalovaných nebyl a není v omluvitelném skutkovém omylu. Nesouhlasí s názorem soudu, že lze pochopit omyl jméno příjmení ohledně nezařazení teplovodu pod definici nemovitostí, když k procesu sjednávání kupní smlouvy mezi jméno příjmení a právnická osoba chybí tvrzení i dokazování. Vlastnictví teplovodů podle odvolatele nevyplývá ani z kupních smluv z datum a datum. Nesouhlasí s tím, že nedostatky lze napravit čestným prohlášením jméno příjmení o tom, že v kupní smlouvě z datum (číslo) byla chybně uvedena parcela číslo namísto správné parcely číslo v k. ú. část obce a v kupní smlouvě z datum (číslo) nebyla uvedena parcela číslo kterými teplovod prochází. Tyto nedostatky nelze zhojit a předávací protokoly nemohou být vykládány jako nabývací titul. Byly totiž podepsány pouze jedním jednatelem. Dále se okresní soud nevypořádal z tvrzením žalobce totiž, že byly vyrobeny až v souvislosti s čestným prohlášením jméno příjmení. Žalovaní 1) – 3) nebyli tedy oprávněnými držiteli, při běžné opatrnosti nemohli být bez důvodných pohybností o tom, že jim vzniklo vlastnické právo k teplovodům. Nesvědčí jim ani mimořádné vydržení, kdy nepoctivý úmysl je prý zřejmý. Žalobce nesouhlasí ani s výrokem o nákladech řízení, kdy soud vycházel z hodnoty předmětu v řízení částka, aniž rozhodnutí řádně odůvodnil, navíc jde o rozhodnutí překvapivé. Proto navrhl zrušení rozsudku a vrácení věci okresnímu soudu.

6. K odvolání žalobce se žalovaní vyjádřili tak, že žaloba je vykonstruovaná ve snaze poškodit jejich společnosti zejména v řízeních před ERÚ. Ve vztahu k negativnímu určení poukázali na to, že podle zákona o obcích je žalobce povinen pečovat o svůj majetek, nikoliv o majetek cizí. Ze samotného určení (ne) vlastnictví nelze automaticky učinit závěr, že nevlastník nemůže s věcí disponovat. Náš právní řád dále nepřipouští žalobu ve veřejném zájmu. Nesouhlasí s použitím starého občanského zákoníku na otázky vydržení s odkazem na § 3028 odst. 2 o.z., tím je argumentace žalobce nesprávná. Dále poukázali na to, že vlastnictví k teplovodům jako právo nezapisované do katastru nemovitostí přecházelo účinností samotné smlouvy. Soud žádný nepoctivý úmysl neshledal, protože na straně žalovaných žádný takový nikdy nebyl. Mezi původním vlastníkem teplovodů právnická osoba a jméno příjmení a dále žalovanými nikdy nevznikla žádná pochybnost ohledně vlastnictví teplovodů. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, žalovaní přednostně vycházeli z § 8 odst. 1 advokátního tarifu. Soudně znalecký posudek předložili jako součást vyčíslení nákladů v řízení, což se děje běžně (např. cestovní příkaz, TP použitého vozidla apod.) a soudy takový postup běžně akceptují. Znalecký posudek obsahoval doložku dle § 127a o.s.ř. Závěrem žalovaní zdůraznili, že žalobce nikdy nevystupoval jako vlastník teplovodů ani se o vlastnické právo k teplovodům nehlásil. Teplovody a výměníkové stanice žalovaných si dokonce v roce rok vzala do podnájmu jméno společnosti obec. Proto navrhli, aby odvolací soud věcně správné rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

7. Odvolací soud vyhodnotil odvolání žalobce jako přípustné, včasné a podané oprávněnou osobou (§ 201, § 202 a contrario a § 204 o.s.ř.). Dospěl k závěru, že odvolání ve věci není důvodné.

8. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Odvolací soud vychází ze skutkových zjištění okresního soudu, tato považuje za správná a dostačují pro rozhodnutí ve věci samé. Žádný z účastníků ostatně nenavrhl doplnit dokazování v odvolacím řízení (kromě znaleckého posudku za účelem vyčíslení nákladů řízení, viz dále). Odvolací soud se ztotožňuje i ze zásadními právními závěry okresního soudu, zejména s tím, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení, že žalovaný 1) není vlastníkem teplovodu situovaného v pozemcích označených v odstavci II. petitu žaloby. Není sporu o tom, že žalobce není vlastníkem těchto pozemků. Argumetnace, že vyhovění této části žaloby by vedlo k neplatnosti podnájemní smlouvy uzavřené mezi jméno společnosti obec a právnická osoba, kdy je žalobce většinovým spoluvlastníkem jméno společnosti obec (s podílem 77,3 %), nepřesvědčila ani odvolací soud o jeho naléhavém právním zájmu, ale pouze o zájmu ekonomickém. Jinými slovy: tím, že žalobce vlastní číslo anonymizováno ks akcií právnická osoba, nemá automaticky naléhavý právní zájem na požadovaném učení – s cílem zneplatnit podnájemní smlouvu mezi společností právnická osoba na straně jedné a právnická osoba na straně druhé. Žalobce nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť na jeho právním postavení by se ničeho nezměnilo.

10. Pokud jde o teplovody vedoucí z výměníkové stanice číslo (výměníková stanice v budově adresa na pozemku p. č. st. číslo v k. ú. část obce, která je nesporně ve vlastnictví žalovaného 1/) a číslo (výměníková stanice v budově adresa na pozemku p. č. st. 356 v k. ú. část obce, ta je nesporně ve spoluvlastnictví žalovaných 2/ a 3/), žalobce odvozuje vlastnické právo k těmto teplovodům z vlastnického práva k pozemkům, event. ze zákona č. 172/91 Sb. V žalobě tvrdí, že v těchto pozemcích je situována stavba předmětného rozvodného tepelného zařízení. Pojem stavby je přitom judikaturou vykládán jako výsledek stavební činnosti, kdy mj. lze vymezit, kde končí pozemek a kde začíná stavba. Odvolací soud např. odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu z 23.6.2020 sp. zn. 28 Cdo 1516/2020. Jde o to, že se jedná o samostatnou věc v právním smyslu slova. V posuzované věci je tomu stavebně tak, že z výměníkových stanic vedou teplovody, které jsou uzavíratelné až v každém domě (v kočárkárnách či v technických místnostech) uzavírací armaturou a jsou zde umístěny měřicí přístroje, viz výpověď svědka jméno příjmení a posudek znalce příjmení příjmení. Není pochyb, že se jedná o stavbu. Žalobce vlastnictví k pozemkům nabýval několika nabývacími tituly jednak za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. (kupními smlouvami z r. rok, tj. před vznikem teplovodů) a jednak za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (darovací smlouvou ze datum, uzavřenou mezi jméno společnosti obec jako dárcem a územní celek jako obdarovaným na č. l. 411 spisu). Podle § 120 odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. stavba není součástí pozemku a podle § 509 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. nejsou liniové stavby součástí pozemku. Přitom žalobce ani netvrdí a ani nebylo v řízení zjištěno, že by v některém z nabývacích titulů k pozemkům byl výslovně uveden předmětný teplovod. K nabytí vlastnického práva k teplovodu jako samostatné věci v právním smyslu slova bylo nezbytně nutné, aby tyto tzv. inženýrské sítě, resp. podle terminologie nového občanského zákoníku liniové stavby byly v nabývacích titulech výslovně uvedeny; v opačném případě nebyly předmětem převodu, tím byly jen pozemky s jejich součástmi a příslušenstvím. Odvolací soud znovu odkazuje na darovací smlouvu na č. l. 411, podle níž součástí a příslušenství k pozemku parc. číslo v k.ú. část obce tvoří zejména chodníky, schodiště a hřiště (herní prvky). Proto žalobce vlastnické právo k předmětným teplovodům – spolu s vlastnickým právem k pozemkům – nenabyl.

11. Pokud žalobce dovozuje své vlastnické právo ze zák. č. 172/91 Sb., není pochyb o tom, že městu obec ke dni datum nepříslušelo právo hospodaření s předmětnými věcmi, to příslušelo podle zjištění okresního soudu jméno společnosti, anonymizována dvě slova Odvolací soud se shoduje s okresním soudem i v závěru, že žalobce nemohl nabýt vlastnické právo k teplovodům vydržením (za použití § 129 odst. 1 a § 134 odst. 1 o.z. č. 40/1964 Sb., neboť žalobce se před podáním žaloby nikdy jako vlastník nechoval. To žalobce ani netvrdil a okresní soud k tomuto jednoznačnému závěru dospěl na základě výpovědi svědků příjmení jméno jméno, jméno příjmení a jméno příjmení. Tato zjištění byla zásadní a podle názoru odvolacího soudu pro rozhodnutí ve věci samé dostačující.

12. K jednotlivým odvolacím námitkám: ohledně naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení dle petitu II. žaloby, odvolací soud odkazuje na shora uvedené a dodává: obecně není vyloučeno žalovat na určení, že určitá osoba není vlastníkem věci. V předmětném případě však žalobce soud nepřesvědčil o svém naléhavém právním zájmu na požadovaném určení, nýbrž o zájmu ekonomickém, kdy je hlavním akcionářem jméno společnosti obec. Ta přestala být schopna platit podnájemné ve výši sjednané v podnájemních smlouvách, situace se pro ni stala ekonomicky neúnosnou (viz vyjádření žalobce z datum na č. l. 88 spisu).

13. Pokud jde o zahrnutí pozemků p. číslo v k. ú. část obce do zamítavého výroku v odstavci II. rozsudku okresního soudu, o zastavení řízení za použití § 222a o.s.ř. rozhodl až odvolací soud poté, co zjistil, že žalovaní se zpětvzetím žaloby ohledně části teplovodu situovaného v těchto pozemcích souhlasí.

14. V dalším se žalobce zaměřil na zpochybnění dobré víry žalovaných a tím zpochybnění předpokladů vydržení podle dosavadní právní úpravy za použití § 3028 odst. 2 a § 3036 o.z. č. 89/2012 Sb. Předmětem žalobního návrhu v odstavci I. však nebylo, že žalovaní nejsou vlastníky teplovodu situovaného na uvedených pozemcích, nýbrž určení, že tímto vlastníkem je žalobce. (Na takovém určení je dán naléhavý právní zájem, jde o stavbu v pozemcích žalobce.) Okresní soud se dostatečně zabýval vlastnictvím žalobce k teplovodu v odstavci 19. rozsudku. Žalobce ke svému vlastnickému právu k teplovodu nic dalšího netvrdil, a to ani v odvolacím řízení, kdy připomněl pouze privatizační projekt, z něhož„ by se poznalo, které teplovody jsou převáděny do majetku jméno společnosti“. Mezi účastníky je nesporné, že zřizovatelem teplovodu byl Československý stát, právo hospodaření měly jméno společnosti, anonymizována dvě slova. Podle zjištění okresního soudu následně v souvislosti s velkou privatizací přešel teplovod do vlastnictví jméno společnosti obec. Okresní soud provedl důkaz kupní smlouvou mezi právnická osoba a jméno příjmení – jméno společnosti z datum (na č. l. 370 spisu). V této smlouvě je označena mimo jiné i část předmětných teplovodů s uvedením čísel domů, kterým dodává teplo, a to adresa – adresa (jde tedy o teplovod z variabilní symbol). Následnými smlouvami, a to kupní smlouvou z datum (číslo) a darovací smlouvou z datum (číslo) jméno příjmení převedl předmětné teplovody (tj. teplovod z číslo a teplovod z číslo, jak jsou specifikovány v části I. petitu žaloby) zčásti na žalovaného 1) a zčásti na žalované 2) a 3), viz zjištění okresního soudu v odst. 13. rozsudku. K těmto převodům se podrobně vyjádřil svědek příjmení příjmení. U p. příjmení byl zaměstnán od r. rok. Z jeho výpovědi soud zjistil, že byl osobně přítomen fyzickému předání výměníků a rozvodů až k uzávěrům v bytových domech, včetně podpisu předávacích protokolů (z datum a datum). Svědek příjmení jméno jméno, který byl zaměstnán v jméno společnosti ve územní celek od datum až do podzimu rok, od r. rok jako vedoucí tepelného hospodářství, vypověděl, že výměníkové stanice číslo a číslo patřily jméno společnosti. Pokud jde o teplovody, jméno společnosti byl pouze teplovod, který vedl do restaurace a do školy na adresa. Ostatní teplovody vedoucí k bytovým domům byly jméno společnosti, jméno společnosti či někoho jiného, každopádně tento teplovod nebyl ve vlastnictví jméno společnosti. Dále z výpovědi svědka jméno příjmení, starosty územní celek v letech rok až rok, okresní soud zjistil, že v době, kdy byl místopředsedou představenstva jméno společnosti, za ním přišli z jméno společnosti, zda by si město nechtělo koupit výměníky na příjmení. Mluvil o tom na představenstvu s titul příjmení, zda by jméno společnosti půjčila městu na zakoupení výměníků, ale ta měla půjčku částka až částka a nemohla městu půjčit. Výměníky na příjmení a příjmení patřily jméno společnosti. Dále soud vycházel ze společného prohlášení právnická osoba jako nástupce právnická osoba (titul příjmení) a titul příjmení ze datum (na č. l. 433, titul příjmení byl předsedou představenstva a generálním ředitelem právnická osoba mimo jiné v roce rok), že právnická osoba se rozhodla prodat bytové hospodářství. Prodej bytů byl nabídnut jméno společnosti obec. V rámci této transakce bylo nabídnuto i související tepelné hospodářství (tj. dvě výměníkové stanice na adresa a jedna výměníková stanice adresa včetně souvisejícího zařízení a teplovodů) jméno společnosti, ta odmítla pro nedostatek peněžních prostředků. Byly pořízeny znalecké posudky, zájem projevil jméno příjmení a celé toto tepelné hospodářství právnická osoba bylo prodáno jemu.

15. Provedenými důkazy byla vyvrácena jakákoliv pochybnost ohledně převodu tepelného hospodářství – i přes chybějící privatizační projekt jméno společnosti obec. Vyslýchané (či vyjadřující se) osoby byly nepochybně velmi dobře informovány a vyjádřily se shodně. Z provedených důkazů vyplývá, že žádná část teplovodu situovaného v pozemcích uvedených ve výroku I. rozsudku nebyla a není ve vlastnictví žalobce (či jeho právního předchůdce). Podle názoru odvolacího soudu okresní soud se nadbytečně zabýval tím, zda vlastníkem této části teplovodu (specifikované v odst. I.) jsou žalovaní. Rozhodl ovšem věcně správně, když výrokem I. zamítl návrh na určení, že žalobce je vlastníkem části teplovodu vedoucího ve specifikovaných pozemcích. Věcně správný výrok v odstavci I. byl odvolacím soudem za použití § 219 o.s.ř. potvrzen. Pokud jde o výrok v odstavci II., odvolací soud se ztotožnil s názorem okresního soudu, že na požadovaném určení není dán naléhavý právní zájem. V tomto výroku však bylo nesprávně uvedeno č. parc. číslo namísto žalobcem žalovaného teplovodu v pozemku číslo. Dále bylo nutno doplnit označení konkrétního žalovaného, a to žalovaného 1). Proto odvolací soud výrok v odstavci II. změnil, v části zpětvzetí žaloby řízení částečně zastavil, viz shora.

16. K nákladům řízení: Předmětem řízení je určení vlastnictví k teplovodu – nemovité věci, která je penězi ocenitelná. Během řízení se však k ceně teplovodu nikdo nevyjadřoval a nebyla okresním soudem až do vyhlášení rozsudku dne datum zjištěna. Okresní soud žalovaným přiznal náhradu nákladů řízení s tím, že výše bude určena v písemném vyhotovení (viz § 151 odst. 5 o.s.ř.). Dne datum zástupce žalovaných telefonicky avizoval předložení znaleckého posudku k ocenění předmětu řízení (viz úřední záznam na č.l. 479) a tento také datum předložil (znalecký posudek titul jméno příjmení, datovaný datum oceňující teplovod v členění dle výroků I. a II. na celkovou částku částka) Při odvolacím jednání zástupce žalovaných doplnil, že tento posudek vychází ze znaleckého posudku pořízeného již v létě rok (pro účely vzájemných jednání) a ten je žalující straně znám. Přesto podle názoru odvolacího soudu byl postup okresního soudu, který vyšel z posudku ze datum, tedy z tarifní hodnoty částka, pro žalobce a vedlejšího účastníka překvapivý. Žalovaní navrhli provedení znaleckého posudku tedy v odvolacím řízení. Podle názoru odvolacího soudu hodnotu předmětu řízení nelze začít zjišťovat až v odvolacím řízení. Znalecký posudek bylo totiž možno pořídit či jeho pořízení navrhnout nebo alespoň tvrdit hodnotu plynovodu již před vyhlášením rozsudku soudem prvního stupně. Hodnota předmětu řízení je v tomto případě spornou skutečností a předložený znalecký posudek pak nepřípustnou novotou (s ohledem na to, že vyhlášení rozsudku předcházelo poučení dle § 119a o.s.ř.). Srovnání s předložením cestovního příkazu či technického průkazu pro účely vyúčtování nákladů řízení není namístě. Předmětná věc se odlišuje od věci posuzované pod sp. zn. IV. ÚS 2688/15, v níž se stěžovatel opakovaně domáhal určení odměny podle § 8 advokátního tarifu – již před vynesením rozsudku soudem prvního stupně. Naproti tomu v předmětné věci žalobce a vedlejší účastník legitimně očekávali, že okresní soud poté, co přiznal žalovaným náhradu nákladů řízení, bude vycházet z § 9 odst. 4 písm. b) advokátního tarifu ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a), tedy z toho, že zjištění hodnoty předmětu řízení je nepoměrně obtížné a bude rozhodnuto podle citovaných ustanovení, která na danou situaci pamatují. Proto odvolací soud důkaz znaleckým posudkem neprovedl.

17. Ke konkrétní výši nákladů: Jedná se o spojení dvou věcí (kdy věc o pozitivní určení vlastnictví žalobce v petitu I. žaloby oproti věci na negativní určení vlastnictví žalované právnická osoba v petitu II. bylo možno žalovat samostatně), proto odvolací soud ohledně žalovaného 1) použil § 12 odst. 3 advokátního tarifu (dále AT). Podle shora uvedených ust. § 9 odst. 4 písm. b) a odst. 3 písm. a) AT vyšel se součtu tarifních hodnot 2 x částka, tj. z částky částka. Do data datum byla právnická osoba žalována samostatně, podle § 7 AT vychází částka částka na 1 úkon právní služby advokáta. Za přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření z datum a datum, 1 poradu s klientem přesahující 1 hodinu a účast u jednání datum náleží 5x po částka, tj. částka, za vyjádření k odvolání ze datum, návrh na předběžné opatření ze datum, vyjádření k odvolání z datum a vyjádření k návrhu z datum pak 4 poloviční úkony po částka, tj. částka, za 9 režijních paušálů po částka podle § 13 odst. 4 AT částka, cestovné částka a částka na ztrátě času, v souvislosti s cestou k jednání datum tedy částka částka. Celkové samostatné náklady žalované právnická osoba (do datum) pak vycházejí na částka. V následném řízení šlo jednak o společné úkony při zastupování tří žalovaných v řízení o žalobě I. na pozitivní určení vlastnictví žalobce – z tarifní hodnoty částka. Podle § 12 odst. 4 činí odměna za 1 úkon advokáta částka. Za účast při jednání dne číslo, číslo a datum (poslední přesáhlo 2 započaté hodiny), dále vyjádření z číslo a datum, tj. 6 x po částka je částka, poloviční úkon v souvislosti s vyhlášením rozsudku činí částka. Dále šlo o zastupování žalovaného 1) v řízení o žalobě II. na negativní určení vlastnictví žalovaného 1) – z tarifní hodnoty částka. Za 6,5 úkonu po částka vychází částka. 7 režijních paušálů po částka (z režijního paušálu dle § 13 odst. 4 AT ve výši částka činí při 3 zastoupených poměrná část částka, viz NS 21 Cdo 1909/2019) je částka, na cestovném ke třem jednáním číslo, číslo a datum 3x po částka děleno 3 zastoupenými vychází pro žalovaného 1) opět částka částka, tj. za řízení před soudem prvního stupně částka. V odvolacím řízení advokát učinil 2,5 úkonu, tj. vyjádření k odvolání a účast při odvolacím jednání dne datum, dále poloviční úkon za účast při vyhlášení rozhodnutí dne datum, tj. 2,5 x částka a 2,5 x částka, dohromady částka, 3 režijní paušály po částka, tj. dalších částka a konečně advokát vyúčtoval cestovné ke dvěma jednáním při třech zastoupených (při ujetých číslo km, vyhláškové ceně nafty částka a spotřebě dle technického průkazu 6,4 litru na 100 km) na spotřebovaných pohonných hmotách částka a na základní náhradě při sazbě částka na 1 km částka, dohromady částka a spolu s náhradou za promeškaný čas částka částku částka x 2 jednání / 3 zastoupenými vychází pro žalovaného 1) na částku částka. Odvolací náklady žalovaného 1) vychází pak na částku částka, jeho celkové náklady řízení před soudy obou stupňů činí částka a spolu s připočítáním 21 % DPH, jehož je advokát plátcem, celkových částka.

18. Pokud jde o náhradu nákladů řízení žalovaného 2) jméno příjmení a žalovaného 3) jméno příjmení, odvolací soud jim přiznal náhradu nákladů řízení jako samostatným společníkům, a to za společné úkony advokáta (z tarifní hodnoty částka, neboť proti nim směřovala pouze žaloba I.), tj. za převzetí a přípravu zastoupení každému z nich částka, poměrnou část režijního paušálu, tj. částka, shodně za podání vyjádření z datum částka a částka, tj. částka a částka na režijních paušálech. Dále za společné úkony za zastupování všech tří žalovaných, a to účast při jednání číslo, číslo a datum (poslední přesáhlo 2 započaté hodiny), vyjádření z číslo a datum a poloviční úkon při vyhlášení rozsudku datum, tj. 6,5 x částka, celkově částka a 7 režijních paušálů po částka, tj. částka a cestovném a ztrátě času za řízení před soudem prvního stupně částka, tj. za řízení před soudem prvního stupně částka. Pokud jde o náklady odvolacího řízení, jedná se o 2,5 úkonu po částka za celkových částka v členění shodném jako u žalovaného 1) a poměrnou část tří režijních paušálů, tj. částka, dále poměrnou část cestovného a náhrady za promeškaný čas shodně jako u žalovaného 1) v částce částka, tj. za odvolací řízení částka Celkem za obě řízení činí náklady řízení jméno příjmení částka a spolu s 21 % DPH částka. Ze shodných důvodů a ve shodné výši byly přiznány náklady řízení i žalovanému 3) jméno příjmení Lhůta k zaplacení těchto nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., náklady řízení se platí k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Zaplacení těchto nákladů řízení bylo uloženo společně a nerozdílně žalobci a vedlejšímu účastníku na jeho straně, neboť mají stejná práva a povinnosti procesní povahy ve smyslu § 93 odst. 3 věta prvá o.s.ř. O nákladech řízení odvolací soud rozhodl za použití § 224 odst. 2 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání podané podle § 237 o.s.ř. ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozsudku k Nejvyššímu soudu ČR v Brně u Okresního soudu ve obec.

Nesplní-li povinní dobrovolně povinnost uloženou jim tímto rozhodnutím, mohou oprávnění navrhnout jeho soudní výkon.