KSCB 15 Co 324/2024-176

Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře - rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy Mgr. Pavla Přibyla a soudkyň JUDr. Ivany Kosové a JUDr. Marcely Pechové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/1 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Anonymizováno IČ Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_004⟫ o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu ⟪LB:lb_005⟫ o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 9. 8. 2024, č. j. 2 C 74/2023-142

I. Rozsudek soudu I. stupně se v odstavcích I. ve výroku o zamítnutí žaloby a II. ve výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se v odstavci III. ve výroku o náhradě nákladů státu mění tak, že žalobkyně je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v Táboře náklady řízení v částce 1 653 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Citovaným rozsudkem Okresní soud v Táboře (dále jen soud I. stupně) zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala určení, že výpověď z nájmu bytu č. hodnota o velikosti 3+1 v 7. nadzemním podlaží domu čp. Anonymizováno, v adresa v Táboře (dále jen byt), kterou dal dne 2. 1. 2023 žalovaný žalobkyni, je neoprávněná (odst. I.), žalobkyni uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 2 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (odst. II.) a žalobkyni dále uložil povinnost nahradit České republice – Okresnímu soudu v Táboře náklady řízení, které musel hradit stát, ve výši a lhůtě, která bude stanovena samostatným usnesením (odst. III.).

2. Žalobkyně (nájemce) se domáhala určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, kterou jí dal dne 2. 1. 2023 žalovaný (pronajímatel) z důvodu hrubého porušení povinnosti nájemce podle ust. § 2288 odst. 1 písm. a) o. z., které spatřoval v opakovaném zamoření bytu štěnicemi. Žalobkyně potvrdila, že v bytě se štěnice opakovaně vyskytovaly (a to již od roku 2016), nicméně má za to, že samotný výskyt štěnic v bytě nepředstavuje hrubé porušení povinností nájemce. Tvrdila, že byt užívala řádně, na výskyt štěnic žalovaného upozornila, přičemž desinsekce bytu provedená dne 15. 8. 2022 společností Anonymizováno-právnická osoba. (dle objednávky žalovaného) nevedla k trvalému odstranění štěnic, k tomu došlo až na základě desinsekce provedené společností KP star s. r. o. dne 16. 12. 2022.

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a tvrdil, že podle rozsáhlého výskytu štěnic dne 4. 8. 2022 je zřejmé, že se jednalo o dlouhodobý výskyt hmyzu, který žalobkyně dostatečně neřešila, její přístup hodnotí jako liknavý (neprováděla běžnou údržbu a včas nezajistila ani speciální desinsekci odbornou firmou). Do jednání se žalovaným vstoupila žalobkyně až v situaci, kdy výskyt štěnic byl značný, přičemž pokud žalovaný vyzval žalobkyni ke zjednání nápravy výzvou ze dne 12. 8. 2022, byl v prosinci 2022 opět zjištěn extrémní výskyt štěnic, tedy žalobkyně opakovala své jednání ze srpna 2022 a výskyt štěnic neřešila včas.

4. Soud I. stupně rozsudkem ze dne 4. 8. 2023, č. j. 2 C 74/2023-60 žalobě vyhověl, když na základě provedených listinných důkazů uzavřel, že žalobkyně v mezích svých možností vyvinula iniciativu vedoucí k odstranění výskytu štěnic v bytě, poskytla součinnost žalovanému při návštěvách desinsekčních firem a realizovala i další opatření, když je zřejmé, že odstranění štěnic v bytě bývá velmi komplikované a není možné se jich obvykle zbavit okamžitě po jediném zásahu. Pokud by přitom v srpnu 2022 byla desinsekce společností Anonymizováno provedena řádně, nemohl v listopadu, resp. v prosinci 2022 nastat opět extrémní výskyt štěnic, tedy opakovaný výskyt štěnic od srpna do prosince 2022 nelze jednoznačně klást za vinu žalobkyni.

5. Odvolací soud usnesením ze dne 18. 1. 2024, č. j. 15 Co 321/2023-84 uvedený rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Ztotožnil se se závěry soudu I. stupně o včasnosti podané žaloby, jakož i s tím, že výpověď obsahovala v souladu s § 2286 odst. 2 o. z. příslušné poučení nájemce a doplnil, že výpověď z nájmu je rovněž určitým a srozumitelným právním jednáním. Odvolací soud konstatoval, že dle obsahu výpovědi z nájmu bytu spatřoval žalovaný naplnění výpovědního důvodu v opakovaném zamoření bytu žalobkyně štěnicemi s tím, že žalobkyni bylo vytýkáno jak zamoření bytu již v letech 2016 a 2017, tak i opakované zamoření bytu v roce 2022, přičemž soudu I. stupně vytkl, že neposuzoval žalovaným uplatněný výpovědní důvod v celém rozsahu vyplývajícím z výpovědi z nájmu bytu; zároveň konstatoval, že výzva ze dne 12. 8. 2022 k odstranění závadového chování není zákonnou podmínkou k uplatnění výpovědi z nájmu bytu dle § 2228 odst. 1 písm. a) o. z., a proto posuzování chování žalobkyně nelze omezovat pouze na dobu po doručení takové výzvy. Proto soudu I. stupně vytkl absenci hodnocení skutečností souvisejících s předchozím zamořením bytu žalobkyně štěnicemi, jakož i nehodnocení dalších záležitostí, a to jakým způsobem došlo v roce 2022 k prvotnímu zamoření bytu štěnicemi, včasnost oznámení výskytu štěnic žalobkyní žalovanému, účelnost chování žalobkyně při snaze o činění opatření (nákup prostředků hubících hmyz či pořízení čistícího přístroje), jaké informace byly žalobkyni poskytnuty firmou Anonymizováno při provádění zásahu dne 15. 8. 2022 a jakým způsobem se žalobkyně následně měla chovat a zda se takovým způsobem zachovala; zároveň konstatoval, že na posouzení naplnění výpovědního důvodu nemůže mít vliv chování žalobkyně až po doručení výpovědi z nájmu bytu. Za předčasný považoval závěr soudu I. stupně o nekvalitně provedené desinsekci firmou Anonymizováno dne 15. 8. 2022 (pouze na základě písemného vyjádření druhé firmy Anonymizováno), když neprovedl žalovaným navržený důkaz výslechem zástupce společnosti Anonymizováno-právnická osoba, přičemž se nevypořádal ani s neprovedením výslechu svědka jméno FO ze společnosti jméno FO s. r. o., který měl mít informace o stavu bytu žalobkyně.

6. Soud I. stupně v dalším průběhu řízení doplnil dokazování výslechem svědků navržených oběma účastníky a listinami souvisejícími s vyklizením bytu dcery žalobkyně v roce 2020. Na základě hodnocení všech v řízení provedených důkazů dospěl k závěru, že štěnice se v bytě žalobkyně vyskytovaly již v letech 2016 a 2017 (sama uvedla, že tehdy je do bytu zřejmě donesl spolužák syna), přičemž zásahy k jejich odstranění tehdy hradil žalovaný prostřednictvím jméno FO s. r. o. Z vyjádření žalobkyně dále plyne, že štěnice se v bytě vyskytovaly i v následné době, zásahy firmy Anonymizováno hradila sama, žalovanému to ani nehlásila. Při dalším výskytu v roce 2022 se snažila štěnice hubit sama, přičemž z dokladu o nákupu křemičitého prášku v květnu 2022 lze dovodit, že je v bytě objevila přinejmenším v tuto dobu, žalovanému to hlásila až v srpnu 2022. Jelikož vyjma jednoho výskytu jedné až dvou štěnic dne 15. 8. 2022 v bytě pod žalobkyní nedošlo k výskytu štěnic v jiných bytech v domě, lze dovodit, že místem, kam byly štěnice v domě zavlečeny poprvé, byl byt žalobkyně. Ačkoliv z vyjádření pracovnic společnosti Anonymizováno a výpovědí svědkyně Anonymizováno a svědka jméno FO plyne, že povrchově byl byt žalobkyně uklizen, je zřejmé, že v bytě se štěnice vyskytovaly velmi dlouhou dobu, když i v letech 2018 a 2021 odvážela žalobkyně do sběrného dvoru matrace, šatní skříň a sedací soupravu stejně (jako v době prokázaného výskytu štěnic). Odvoz sedací soupravy v květnu 2021 přitom následuje cca 7 měsíců po vyklízení bytu dcery žalobkyně zamořeného štěnicemi. Dlouhodobé zamoření bytu štěnicemi a ohrožení ostatních obyvatel v domě s možností jejich přesunu do jiného bytu nepředstavuje ve smyslu § 2256 odst. 2 o. z. zachování náležitého pořádku v domě, což plyne ze stížnosti Anonymizováno. Anonymizováno i z toho, že ostatní obyvatelé domu byli opakovaně nuceni podstupovat preventivní desinsekci svých bytů v důsledku výskytu štěnic v bytě užívaném žalobkyní. S ohledem na opakované zásahy již od roku 2016 i zajišťování desinsekčních firem si žalobkyně byla vědoma nutnosti odstraňovat zamořený nábytek, v němž se štěnice skrývají (což od roku 2016 opakovaně dělala), takže nelze mít za to, že v roce 2022 udělala pro odstranění štěnic dost. Přitom od nákupu křemičitého prášku v květnu 2022 až do srpna 2022 nezajistila k odstranění štěnic odbornou firmu, nábytek neodstraňovala, až v srpnu 2022 nahlásila výskyt štěnic žalovanému, který byl nucen po několikáté zajistit a zaplatit odbornou firmu. Po postřiku z 15. 8. 2022 měla dále sledovat a případně iniciovat další postřik za cca 3 týdny, což evidentně nečinila, když o dalším výskytu informovala žalovaného až e-mailem z 30. 11. 2022 a další radikální opatření spočívající ve vyhození zamořeného nábytku, vymalování a rekonstrukci lišt učinila až po doručení výpovědi z nájmu bytu. Jelikož za zanesení štěnic do bytu nenese žalovaný v roce 2016 ani v roce 2022 žádnou odpovědnost, měla to být především žalobkyně, kdo měl při dalším výskytu štěnic v bytě v roce 2022 vyvinout zásadní iniciativu vedoucí k jejich odstranění a tím i k řádnému užívání bytu, což neučinila de facto až do radikálního řešení na počátku roku 2023, tedy až po doručení výpovědi z nájmu bytu. Způsob užívání bytu žalobkyní tak žalovanému přináší dlouhodobé potíže spojené s tím, že problém, který nijak nezapříčinil, musí řešit (včetně stížností ostatních obyvatel domu), navíc mu v důsledku toho vzniká i materiální škoda. Popsané jednání žalobkyně v kontextu doložených dlouhodobých problémů a výdajů, které žalovanému plynuly, lze považovat za hrubé porušení povinností nájemkyně vyplývajících z nájmu bytu, když i dle výpovědi svědka jméno FO je takto častý a masivní výskyt štěnic v bytech žalovaného zcela ojedinělý. Proto výpověď z nájmu bytu ze dne 2. 1. 2023 je dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. oprávněná. S ohledem na extrémní zamoření bytu žalobkyně štěnicemi má soud zároveň za to, že podání výpovědi z nájmu bytu není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 o. z., neboť opatření žalobkyně při odstraňování štěnic v roce 2022 nelze považovat za dostatečná, naopak to byl žalovaný, kdo byl nucen se opakovaně problémem způsobeným žalobkyní zabývat, platil desinsekci a de facto musel snášet znehodnocení svého majetku, kterým zamoření jeho bytu štěnicemi bezpochyby je. Proto soud žalobu zamítl, úspěšnému žalovanému přiznal podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů řízení za jím zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši 2 000 Kč a podle § 148 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 6 o. s. ř. neúspěšné žalobkyni uložil povinnost nahradit státu náklady řízení, které musel hradit (svědečné Anonymizováno. jméno FO) ve výši a lhůtě stanovené samostatným usnesením (neboť ke dni vyhlášení rozsudku nebyla výše těchto nákladů známa).

7. Rozsudek napadla odvoláním žalobkyně. Vyjadřuje podivení nad tím, že při prakticky nezměněném skutkovém stavu dospěl soud I. stupně k opačnému závěru než při předchozím rozhodnutí, ve kterém žádné pochybení žalobkyně při její reakci na výskyt a odstraňování štěnic neshledal. Považuje za podstatné, že to byla ona, kdo upozornil žalovaného v srpnu 2022 na výskyt štěnic v bytě, když se snažila objednat odborný subjekt k jejich odstranění, nakupovala prostředky určené k vyhubení štěnic; rovněž v listopadu 2022 neprodleně upozornila na opětovný výskyt štěnic v bytě a iniciovala další odborný zásah. Nebylo přitom prokázáno zanesení štěnic do bytu žalobkyní, natož že se tak mělo stát úmyslně či z hrubé nedbalosti. Nesouhlasí se závěrem soudu I. stupně, že byla pouze pasivní. Z písemného vyjádření KP star s. r. o. i ze svědecké výpovědi jméno FO vyplývá, že důvodem opětovného zamoření bytu štěnicemi v roce 2022 nebylo nekonání žalobkyně, ale nedostatečný zásah předchozí firmy Anonymizováno-právnická osoba. dne 15. 8. 2022, přičemž v této souvislosti nebyla poučena o potřebných opatřeních vedoucích k trvalému odstranění štěnic (i přes předchozí zkušenosti není odborníkem). Ohledně závěru ve vztahu k případnému rozporu výpovědi z nájmu bytu s dobrými mravy namítá, že soud I. stupně pominul otázku doby, která uplynula mezi jednotlivými žalobkyní vytýkanými výskyty štěnic. K placení nákladů na provedení desinsekce poukázala na to, že žalovaný po ní žádnou náhradu nikdy nepožadoval, což je v případě městských bytů dle výpovědi svědka jméno FO běžný postup. Proto žalobkyně navrhovala změnu rozsudku tak, aby žalobě bylo vyhověno.

8. Žalovaný navrhl potvrzení napadeného rozsudku s tím, že žalobkyně nepostupovala aktivně, prováděná opatření byla nedostatečná, o čemž svědčí opakované zamoření bytu od roku 2016 s tím, že některé incidenty ani nehlásila, tedy vlastníky sousedních bytů soustavně ohrožovala zamořením jejich bytů štěnicemi, přičemž potřebná opatření provedla až po podání výpovědi. Za nesprávné považuje přesvědčení žalobkyně, že je to žalovaný jako pronajímatel bytu, který se musí postarat o řádné a opakované provedení desinsekce. Nesouhlasí s obranou žalobkyně, že pokud by byl zásah firmy Anonymizováno v srpnu 2022 řádně proveden, nedošlo by k dalšímu zamoření bytu v prosinci, neboť žalobkyně sama potvrdila, že byla poučena o potřebě dalšího zákroku, ten však již neobjednala. Jelikož problémy způsobené žalobkyní byly opakované a dlouhodobé, potom i s ohledem na výdaje vynaložené žalovaným jde ze strany žalobkyně o hrubé porušení povinností nájemce. Soud I. stupně rovněž správně vyhodnotil, že výpověď z nájmu bytu není v rozporu s dobrými mravy, naopak takovým by bylo požadovat na žalovaném, aby byt nadále žalobkyni pronajímal.

9. Odvolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou a je přípustné (§ 204 odst. 1 a § 201 o. s. ř.). Podle § 212 o. s. ř. přezkoumal odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v celém napadeném rozsahu a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

10. Soud I. stupně v dalším průběhu řízení doplnil dokazování o výslechy svědků navržené oběma procesními stranami a dále listinami vztahujícími se k ukončení nájmu bytu dcery žalobkyně. Následně při hodnocení všech v řízení provedených důkazů přihlížel i ke skutečnostem, kterými se nezabýval ve svém prvním rozhodnutí v dané věci a které mu byly vytčeny odvolacím soudem ve zrušujícím usnesení. Pokud tedy za této důkazní situace dospěl k odlišnému závěru ohledně posouzení chování a přístupu žalobkyně k řešení problému souvisejícího s výskytem štěnic v jejím bytě, nelze v takovém závěru soudu I. stupně shledávat nic překvapivého či nezákonného. Naopak bylo jeho povinností ve smyslu § 226 odst. 1 o. s. ř. respektovat právní názory odvolacího soudu vyslovené v odůvodnění zrušujícího rozhodnutí, které se týkaly právě i posouzení konkrétních kroků žalobkyně učiněných v souvislosti s opakovaným výskytem štěnic v roce 2022 (a to i s přihlédnutím k předchozím výskytům štěnic v letech 2016 a 2017, zmiňovaných ve výpovědi z nájmu bytu), tedy zda si počínala s péčí řádného hospodáře či nikoliv a zda porušila povinnosti nájemce a případně v jaké intenzitě. Již tehdy odvolací soud s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2005, sp. zn. 26 Cdo 1865/2004 poukázal na to, že na hrubé porušení povinností nájemce lze usoudit např. z vážnosti následku způsobeného jednáním nájemce a z délky jeho trvání či opětování, když nedodržení pravidel obvyklých pro chování v domě může spočívat např. v obtěžování ostatních nájemců nad míru přiměřenou poměrům různými imisemi, např. hmyzem. K tomu lze doplnit (ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo 2751/2004), že k hlediskům pro posouzení intenzity porušení nájemcových povinností patří okolnost, zda nájemce svým jednáním způsobil pronajímateli škodu (případně v jaké výši), zda způsobil újmu na právech či oprávněných zájmech jiných subjektů (např. ostatních nájemců bytů v domě), jaká byla motivace jeho jednání, dále také okolnost, zda dosud řádně plnil své povinnosti nájemce bytu, eventuelně jaká uplynula doba od porušení nájemcových povinností do dne dání výpovědi z nájmu bytu. Závěr o hrubém porušení povinností nájemce musí být odůvodněn jak hledisky objektivními, tak také subjektivními.

11. Soud I. stupně v odůvodnění napadeného rozsudku hodnotil jím provedené důkazy dle zásady volného hodnocení důkazů obsažené v § 132 o. s. ř., tedy jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech, přičemž přihlížel ke všemu, co v řízení vyšlo najevo. Jeho zjištění učiněná z provedených důkazů a obsažená v bodech 5. a 6. odůvodnění napadeného rozsudku vychází z provedených důkazů, přičemž skutkové závěry obsažené následně v bodě 7. odůvodnění rozsudku důsledně z těchto skutkových zjištění vychází. Odvolací soud v hodnotícím procesu soudu I. stupně neshledal žádné nesrovnalosti, opomenutí ani jiný nedostatek, v důsledku čehož by jím učiněné závěry nemohly obstát.

12. Soud I. stupně logicky dovodil, že při neexistenci výskytu štěnic v jiných bytech v domě (vyjma výskytu jedné až dvou štěnic v srpnu 2022 v bytě pod bytem žalobkyně, který však souvisí s ohniskem štěnic v bytě žalobkyně) je právě byt žalobkyně tím místem, kam byly štěnice zavlečeny (ať již v souvislosti s prvním výskytem v letech 2016 a 2017 či následně s výskytem řešeným v roce 2022), a to buď samotnou žalobkyní či osobami navštěvujícími její byt (v roce 2016 měl dle žalobkyně štěnice do bytu zanést spolužák syna). Pokud sama žalobkyně dává do souvislosti výskyt štěnic v jejím bytě zjištěný v srpnu 2022 se stěhováním bytu její dcery (k tomu došlo v říjnu 2020), plyne z výpovědi svědkyně Anonymizováno (známé žalobkyně), že při vyklízení bytu dcery žalobkyně Anety byl její byt v dezolátním stavu a byly tam polomrtvé štěnice. Zjistil-li tedy soud I. stupně, že po 7 měsících po tomto vyklízení bytu dcery žalobkyně odvážela žalobkyně v květnu 2021 do sběrného dvoru sedací soupravu (přitom předtím odvážela sedací soupravy již v letech 2016 a 2017), je zcela přiměřená jeho úvaha, že výskyt štěnic v bytě žalobkyně po roce 2020 mohl souviset právě s vyklízením bytu dcery žalobkyně, kde se štěnice vyskytovaly a čehož si žalobkyně musela být (i s ohledem na výpověď svědkyně Anonymizováno) vědoma. Nelze proto přisvědčit odvolací námitce žalobkyně, že do svého bytu štěnice nezanesla. Zároveň s ohledem na předchozí zkušenosti žalobkyně s rozšířením štěnic v jejím bytě v letech 2016 a 2017 lze na její straně spatřovat minimálně vědomou nedbalost ohledně zavlečení štěnic do jejího bytu při vyklízení bytu její dcery.

13. Zároveň odvolací soud považuje za správný závěr soudu I. stupně, že pokud žalobkyně již v květnu 2022 pořizovala křemičitý prášek, kterým se nejprve sama snažila problém se štěnicemi vyřešit, je s ohledem na zjištění extrémního rozšíření štěnic dne 4. 8. 2022 zřejmé, že uvedený zásah žalobkyně nebyl úspěšný a naopak prodleva s účinným řešením, potažmo s hlášením výskytu štěnic žalovanému až v srpnu 2022, přispěla k jejich většímu rozšíření. Tato situace přitom vedla k tomu, že dne 15. 8. 2022 byl zjištěn výskyt jedné až dvou štěnic v bytě pod bytem žalobkyně a že okolní byty byly z preventivních důvodů ošetřeny (ve spodním bytě se prováděl postřik, v horním bytě postřik a plynování). Jednalo se tedy již o podstatné zásahy do práv sousedních uživatelů bytů (za účelem plynování je třeba byt opustit). Zároveň dle zápisu ze šetření ze 4. 8. 2022 si žalobkyně měla sama objednat firmu na provedení desinsekce, a byť prokázala písemně oslovení jedné firmy, nakonec odbornou firmu zajišťoval žalovaný, resp. jméno FO s. r. o. Přestože v řízení bylo zjištěno, že žalovaný, potažmo jméno FO Anonymizováno. hradí prováděné desinsekce v městských bytech, představují takové úhrady v případě žalobkyně, která je odpovědná za řádné užívání bytu, objektivně vznik škody na straně žalovaného (ve smyslu § 2952 o. z.), jejíž výše za zásahy v srpnu a prosinci 2022 (částky 3 872 Kč a 12 000 Kč) převyšuje částku 10 000 Kč, tedy hranici, která je trestním zákoníkem č. 40/2009 Sb. považována za znak škody nikoliv nepatrné.

14. Pokud zásadní obrana žalobkyně spočívala v tvrzení o nedostatečném zásahu provedeném společností Anonymizováno-právnická osoba. dne 15. 8. 2022, plyne z výpovědi zástupce této společnosti jméno FO, že když udělají postřik jednou, tak z 90 % se tam již problém nevyskytuje, nicméně podle toho, jaký je tam výskyt, doporučují po 14 nebo 21 dnech postřik zopakovat. Soud I. stupně pak správně na základě výpovědi zástupce jméno FO s. r. o. svědka jméno FO uvedl, že žalobkyně byla v tomto smyslu poučena, přičemž rovněž sama žalobkyně ve svém vyjádření při jednání soudu I. stupně potvrdila, že v případě výskytu štěnic měla po 3 týdnech kontaktovat jméno FO. Pokud žalobkyně tvrdila, že opakovaný výskyt štěnic po zásahu ze srpna 2022 zjistila až v listopadu 2022 poté, co objevila pokousání jejího vnoučka, potom při jejím tvrzení, že k úplné likvidaci štěnic postřikem dne 15. 8. 2022 nedošlo, lze jí vytknout, že po 2 až 3 týdnech od uvedeného postřiku řádně nezkontrolovala užívaný byt, zejména místa, kde se štěnice (s ohledem na její předchozí zkušenosti s výskytem) vyskytují, neboť s ohledem na opět masivní rozšíření štěnic zjištěné v prosinci 2022 by musela na potřebu provedení opakovaného postřiku po 15. 8. 2022 přijít mnohem dříve. Právě v tomto přístupu žalobkyně po 15. 8. 2022 lze spatřovat její určitou pasivitu či liknavost, vedoucí opět k masivnímu rozšíření štěnic, které znamenalo v prosinci 2022 opět kontroly sousedních bytů (byť v tomto případě již nedošlo k žádnému postřiku, jednalo se minimálně o nepříjemnost v komfortu užívání bytů sousedy). Navíc ti byli po další dobu opětovně vystaveni nebezpečí zavlečení štěnic do jejich bytů.

15. Byť nebylo tvrzeno ani v řízení nevyšlo najevo, že by v roce 2022 byly žalobkyní porušovány jiné povinnosti vyplývající z nájemního vztahu a byť z provedených důkazů bylo zjištěno, že byt žalobkyně byl dlouhodobě čistý a uklizený, potom dlouhodobé a opakované zamoření bytu žalobkyně štěnicemi, trvající s určitými přestávkami od roku 2016, dvojí masivní výskyt štěnic zjištěný v srpnu a v prosinci 2022, prodleva žalobkyně s odborným řešením výskytu štěnic zjištěným nejpozději v květnu 2022, liknavost žalobkyně při kontrole bytu po zásahu dne 15. 8. 2022, významné dopady do užívání bytů nad a pod bytem žalobkyně související s provedením zásahu odbornou firmou v srpnu 2022 a s dlouhodobým rizikem zavlečení štěnic i do těchto bytů (k čemuž částečně v srpnu 2022 rovněž došlo), jakož i nutnost zajištění odborné firmy pro odstranění štěnic v srpnu 2022 žalovaným (když žalobkyně sama takovou firmu dle původního ujednání nezajistila) a hrazení nákladů na tyto zásahy, které si jen v roce 2022 za 2 zásahy vyžádaly částku převyšující 10 000 Kč, představující objektivně škodu vzniklou žalovanému, ve svém souhrnu naplňují znak hrubého porušení povinností nájemce ve smyslu § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. tím, že žalobkyně jakožto nájemce řádně neužívala byt ve smyslu § 2255 odst. 1 o. z. a nedodržovala pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů ve smyslu § 2256 odst. 2 o. z.

16. Zároveň soud I. stupně dospěl ke správnému závěru, že výpověď z nájmu bytu daná žalovaným není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 o. z., a to s ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti související zejména s výskytem a odstraňováním štěnic v roce 2022. Pokud ve výpovědi z nájmu bytu byl zmiňován i výskyt štěnic v letech 2016 a 2017, mají události z této doby význam především z hlediska toho, že na žalobkyni lze klást zvýšené požadavky co do jí činěných kroků směřujících k řešení tohoto problému. Zároveň je významné i to, že s ohledem na závěry soudu I. stupně se jednalo od roku 2016 o dlouhodobý problém spojený s výskytem štěnic v bytě žalobkyně, který v některých případech řešila sama žalobkyně bez účasti žalovaného, tudíž je namístě při hodnocení intenzity porušení povinností nájemce ze strany žalobkyně přihlížet k celému tomuto dlouhodobému problému souvisejícímu s opakovaným výskytem štěnic v jí užívaném bytě, aniž by takový komplexní přístup mohl být nazírán jako rozporný s dobrými mravy.

17. Na shora uvedené závěry nemá žádný vliv chování žalobkyně až po doručení výpovědi z nájmu bytu dne 5. 1. 2023, tedy jí následně provedená opatření v bytě (viz zrušující usnesení odvolacího soudu), ani to, že dle aktuální zprávy společnosti Anonymizováno Anonymizováno. předložené žalobkyní v odvolacím řízení nebyl v bytě při kontrolním šetření dne 27. 11. 2024 zjištěn výskyt štěnic.

18. Z uvedených důvodů proto odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. o zamítnutí žaloby, jakož i v bezchybném výroku II. o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

19. Soud I. stupně nepochybil ani ve výroku III., kterým v řízení neúspěšné žalobkyni uložil dle § 148 odst. 1 o. s. ř. povinnost nahradit státu náklady řízení, přičemž s ohledem na jejich neznámou výši si jejich vyčíslení vyhradil do samostatného usnesení (§ 155 odst. 1 věta druhá o. s. ř.). Jelikož ke dni rozhodování odvolacího soudu je tato výše nákladů již známa a dle usnesení soudu I. stupně ze dne 8. 8. 2024, č. j. 2 C 74/2023-139 činí za svědečné vyplacené svědkovi tituly před jménem jméno FO částku 1 653 Kč, odvolací soud podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil výrok III. rozsudku soudu I. stupně tak, že žalobkyni uložil povinnost nahradit České republice – Okresnímu soudu v Táboře již tuto konkrétní částku, a to v zákonné lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

20. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalovaný, který v této fázi řízení uspěl a měl by právo na náhradu nákladů, žádné náklady nepožadoval.

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání v případě, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. V takovém případě se dovolání podává do dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon.