KSBR 54 CO 166/2021-376

Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu ⟪LB:lb_001⟫ JUDr. Evy Fučíkové a soudců JUDr. Lenky Prokšové a Mgr. Miroslava Pecha ve věci ⟪LB:lb_002⟫ zástavní věřitelky: osobní údaje zástavní věřitelky zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_003⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_004⟫ a ⟪LB:lb_005⟫ zástavního dlužníka: osobní údaje zástavního dlužníka zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ o nařízení soudního prodeje zástavy ⟪LB:lb_008⟫ o odvolání zástavního dlužníka proti usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ⟪LB:lb_009⟫ ze dne 11. června 2021, č. j. 12 C 337/2018-334,

I. Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se návrh na nařízení soudního prodeje zástavy, a to pozemků parc. číslo parc. číslo v katastru nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví číslo pro obec a katastrální území Velká Bíteš a stavby rodinného domu adresa stojící na pozemku parc. číslo v katastru nemovitostí zapsané na listu vlastnictví číslo pro obec a katastrální území Velká Bíteš, za účelem uspokojení pohledávky zástavní věřitelky vzniklé z Rámcové kupní smlouvy ze dne datum ve znění dodatku číslo ze dne datum za právnická osoba s.r.o. se sídlem adresa, IČO, ve výši 7 359 106 Kč spolu s úrokem ve výši 0,05 % za každý započatý den prodlení ⟪LB:lb_001⟫ -) z částky 252 926 Kč od datum do datum, ⟪LB:lb_002⟫ -) z částky 1 174 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_003⟫ -) z částky 15 331 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_004⟫ -) z částky 69 802 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_005⟫ -) z částky 233 153 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_006⟫ -) z částky 130 098 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_007⟫ -) z částky 93 457 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_008⟫ -) z částky 356 890 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_009⟫ -) z částky 363 376 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_010⟫ -) z částky 124 428 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_011⟫ -) z částky 114 492 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_012⟫ -) z částky 199 554 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_013⟫ -) z částky 148 177 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_014⟫ -) z částky 168 229 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_015⟫ -) z částky 241 168 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_016⟫ -) z částky 242 925 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_017⟫ -) z částky 152 759 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_018⟫ -) z částky 252 674 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_019⟫ -) z částky 292 271 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_020⟫ -) z částky 256 416 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_021⟫ -) z částky 207 878 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_022⟫ -) z částky 217 128 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_023⟫ -) z částky 210 764 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_024⟫ -) z částky 183 148 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_025⟫ -) z částky 366 353 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_026⟫ -) z částky 122 808 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_027⟫ -) z částky 303 746 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_028⟫ -) z částky 163 884 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_029⟫ -) z částky 224 873 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_030⟫ -) z částky 193 722 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_031⟫ -) z částky 110 235 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_032⟫ -) z částky 246 901 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_033⟫ -) z částky 215 971 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_034⟫ -) z částky 161 190 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_035⟫ -) z částky 163 001 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_036⟫ -) z částky 26 281 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_037⟫ -) z částky 162 796 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_038⟫ -) z částky 161 295 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_039⟫ -) z částky 239 385 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_040⟫ -) z částky 209 467 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_041⟫ -) z částky 208 739 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_042⟫ -) z částky 206 438 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_043⟫ -) z částky 206 517 Kč od datum do datum, ⟪LB:lb_044⟫ -) z částky 65 841 Kč od datum do zaplacení, ⟪LB:lb_045⟫ -) z částky 28 038 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

II. Zástavní věřitelka je povinna zaplatit zástavnímu dlužníku náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 22 424 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení.

1. Soud prvního stupně usnesením rozhodl, že se k uspokojení pohledávky zástavního věřitele vzniklé z Rámcové kupní smlouvy ze dne datum ve znění dodatku číslo ze dne datum uzavřené mezi prodávajícím právnická osoba, IČO, a kupujícím právnická osoba s.r.o., IČO, se sídlem adresa, ve výši 7 359 106 Kč spolu„ s úrokem ve výši 0,05% z dlužné částky za každý započatý den prodlení, tj. úrok ve výši 0,05% denně“ z částek a za dobu v rozhodnutí specifikovaných nařizuje soudní prodej zástavy, a to nemovitých věcí pozemku parcelní číslo – zahrada a p. číslo – zast. pl. a nádvoří, jehož součástí je stavba: adresa, rod. dům (stavba stojí na pozemku p. číslo), zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Velké Meziříčí, na LV číslo pro obec a k. ú. obec. O návrhu zástavní věřitelky na nařízení soudního prodeje zástavy rozhodl s odkazem na ustanovení § 358 z. ř. s. s odůvodněním, že zástavní věřitelka předložila Rámcovou kupní smlouvu, kterou uzavřela jako prodávající s dlužníkem právnická osoba s.r.o. jako kupujícím, na jejímž podkladě mu dodávala zboží (motorovou naftu, automobilový benzín aj.) dle jeho objednávek, kdy dlužník zástavní věřitelky však svůj závazek z uvedené Rámcové kupní smlouvy za dodané a odebrané zboží zaplatit kupní cenu porušil, v důsledku čehož zástavní věřitelce vznikla pohledávka ve výši 7 856 256 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku rozhodnutí. Zástavní věřitelka dále doložila, a to výzvou k úhradě částky 7 856 256 Kč s příslušenstvím ze dne datum, že svého dlužníka vyzvala k zaplacení této pohledávky, a také to, že má tuto pohledávku zajištěnou zástavní smlouvou k nemovitosti ze dne datum, uzavřenou mezi zástavní věřitelkou a zástavním dlužníkem jméno příjmení, když tyto nemovitosti jsou jako jeho vlastnictví zapsané v katastru nemovitostí na list vlastnictví pro obec a k. ú. obec. Soud prvního stupně se neztotožnil s námitkou zástavního dlužníka o nedoložení zajištěné pohledávky, neboť z Rámcové kupní smlouvy jednoznačně vyplývají podmínky závazkového smluvního vztahu mezi zástavní věřitelkou a jejím dlužníkem, výše a důvod pohledávky vyplývají nejenom z výzvy k jejímu zaplacení, ale také ze samotné zástavní smlouvy, která hovoří o existující pohledávce zástavní věřitelky za právnická osoba s.r.o. ve výši 7 359 106 Kč a o budoucích pohledávkách až do výše 16 000 000 Kč, to vše z titulu Rámcové kupní smlouvy ze dne datum. příjmení listin doložených zástavní věřitelkou (Rámcové kupní smlouvy a jejího dodatku ze dne datum uzavřené mezi zástavní věřitelkou a právnická osoba s.r.o., zástavní smlouvy uzavřené dne datum mezi zástavní věřitelkou a zástavním dlužníkem jméno příjmení, výzvy k úhradě dluhu ze dne datum, výpisu z katastru nemovitostí – list vlastnictví pro obec a k. ú. obec a výpisu z obchodního rejstříku ohledně právnická osoba s.r.o., IČO) další důkazy (zástavním dlužníkem předloženými listinami –„ např.“ oddacím listem zástavního dlužníka, stavebním povolením, kolaudačním rozhodnutím, dovoláním se neplatnosti zástavní smlouvy ze strany manželky zástavního dlužníka, výpisy ze zdravotní dokumentace„ aj. aj.“) již neprováděl, a to s poukazem na charakter tohoto řízení, neboť se vztahují až k vlastnímu prodeji zástavy.

2. Protože zástavní věřitelka byla v této věci zcela úspěšnou, měl prvostupňový soud za to, že by měl zástavnímu dlužníkovi uložit dle ustanovení § 142 odstavec 1 a § 1 odstavec 2 z. ř. s. povinnost zaplatit jí náklady řízení. Pokud tak neučinil (o nákladech řízení nerozhodoval), stalo se tak s ohledem na rozhodovací praxi odvolacího soudu,„ který se cítí být vázán“ nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III ÚS 68/16, podle kterého si zástavní věřitel v této fázi pouze opatřuje exekuční titul a teprve až ve druhé fázi – navazujícím vykonávacím řízení, kdy se soud může zabývat námitkami zástavního dlužníka vůči pohledávce zajištěné zástavním právem, lze o náhradě celkových nákladů řízení rozhodnout podle pravidel úspěchu a neúspěchu ve věci.

3. Proti tomuto usnesení se odvolal zástavní dlužník, který namítal, že je založeno na nesprávných skutkových i právních závěrech, které založily jeho věcnou nesprávnost. Poté, co připomněl důvody, na kterých bylo toto rozhodnutí založeno, uvedl, že podle jeho názoru prvostupňový soud pochybil, pokud se nevypořádal s okruhem účastníků tohoto řízení, neboť z dosavadního průběhu řízení je zřejmé, že by účastníkem tohoto řízení měla být i jeho manželka, neboť zástavou dotčená nemovitost je v jejich společném jmění; tedy jsou v tomto řízení dotčena i její práva. Vedle toho je pak zřejmé, že soud prvního stupně nijak do svých závěrů nepromítl výsledek řízení o určení neexistence zástavních práv na dotčených nemovitostech, když o tomto návrhu jeho a jeho manželky bylo již pravomocně v jiném řízením rozhodnuto tak, že byla určena neexistence zástavního práva zřízeného podle smlouvy ze dne datum k pozemku parc. číslo stavbě rodinného domu adresa stojící na pozemku parc. číslo. Tento rozsudek byl podkladem pro změnu zápisu v katastru nemovitostí, kdy do té doby zapsaná zástavní práva k uvedeným nemovitostem byla vymazána. Pokud tedy soud prvního stupně v této souvislosti odkazuje na zjištění učiněná z výpisu z katastru nemovitostí, je zjevné, že toto zjištění nekonfrontoval s aktuálním stavem právních vztahů k dotčeným nemovitostem.

4. Později zástavní dlužník své odvolání doplnil tak, že rozsudkem Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 16. 6. 2022, sp. zn. 72 Co 153/2020, bylo rozhodnuto tak, že ani zbývající pozemek parcelní číslo v k. ú. obec není zatížen zástavním právem ve prospěch zástavní věřitelky. I když tedy soud prvního stupně správně poukázal na ustanovení § 358 odstavec 1 z. ř. s. a z něj plynoucí podmínky, za kterých soud nařídí prodej zástavy, do poměrů projednávané věci to nepromítl, kdy z uvedeného je zřejmé, že zástavní věřitelka žádnou svoji pohledávku vůči zástavnímu dlužníkovi nemá zajištěnou zástavním právem.

5. S ohledem na uvedené skutečnosti zástavní dlužník navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se návrh zástavní věřitelky na nařízení prodeje zástavy ve smyslu jejího návrhu zamítá.

6. Zástavní věřitelka navrhla usnesení soudu prvního stupně potvrdit. Ve vyjádření k odvolání uvedla, že nesouhlasí s námitkou, že prvostupňový soud pochybil v tom, že nepřipustil, aby na straně zástavního dlužníka vystupovala ve vztahu k budově adresa označené jako součást pozemku parc. číslo zapsaného na list vlastnictví, jeho manželka jméno příjmení; podle jejího mínění se soud prvního stupně řádně vypořádal s otázkou jejího vedlejšího účastenství, a to v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (usnesením ze dne datum, sp. zn.

29 Cdo 1136/2015) a také s otázkou tou, zda je účastníkem řízení. Skutečnost vydání rozsudku okresním soudem ve věci určení, že nemovitosti v katastru nemovitostí zapsané na list vlastnictví pro k. ú. obec nejsou zatíženy zástavním právem zástavní věřitelky, není podle ní takovou, která by mohla odůvodnit zastavení tohoto řízení o soudním prodeji zástavy; rozsudek soudu prvního stupně pak byl odvolacím soudem změněn. Závěrem svého vyjádření zástavní věřitelka uvedla, že trvá na tom, že v rámci tohoto řízení osvědčila všechny rozhodné skutečnosti, jak požaduje ustanovení § 358 odstavec 1 z. ř. s., tj. existenci zajištěné pohledávky, zástavní právo k nemovitosti a skutečnost, že zástavní dlužník je vlastníkem zastavené nemovitosti. Co se týče existence pohledávky zajištěné zástavním právem, tuto vymezila ve svých vyjádřeních, vyplývá z rámcové smlouvy ve spojení s jednotlivými realizovanými dodávkami pohonných hmot v rozsahu předložených faktur. Existence zástavního práva k nemovitostem vyplývá ze zástavní smlouvy a vlastnictví zastavených nemovitostí zástavním dlužníkem z výpisu z list vlastnictví pro k. ú. obec. Zástavní věřitelka poukázala i na to, že rozhodné skutečnosti v rámci řízení o soudním prodeji zástavy se neprokazují, vyžaduje se právě toliko jejich osvědčení.

7. Při jednání odvolacího soudu zástavní věřitelka na svém procesním stanovisku setrvala. Uvedla, že co se zástavního práva týče, probíhá sice řízení o určení neexistence zástavní smlouvy, nicméně proti poslednímu rozhodnutí odvolacího soudu v dané věci bylo podáno dovolání, o kterém doposud nebylo rozhodnuto. Je třeba tak mít za to, že je tu stále šance, že zástavní právo zůstane zachováno. O to, aby byla zachována šance, že zde zástavní smlouva je, přitom jde i v řízení o nařízení prodeje zástavy.

8. Odvolací soud po zjištění, že odvolání zástavního dlužníka směřuje proti rozhodnutí soudu prvního stupně, proti kterému je odvolání jako řádný opravný prostředek přípustné (§ 1 odstavec 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ z. ř. s.“, § 201, § 202 à contrario zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“), že ho zástavní dlužník podal z pozice účastníka řízení (§ 6 odstavec 2 ve spojení s § 355 z. ř. s.) jako osoba oprávněná (§ 201 o. s. ř.) a že tak učinil včas (§ 204 odstavec 1 o. s. ř.), napadené usnesení přezkoumal a přezkoumal také řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

9. Protože zástavní právo, jehož realizace se zástavní věřitelka v posuzované věci domáhá, má svůj původ v zástavní smlouvě, která byla uzavřena dne datum, je třeba ho posuzovat podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen„ o. z.“ (§ číslo a násl.); v řízení o soudním prodeji zástavy pak správně soud prvního stupně postupoval podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v němž je řízení o soudním prodeji zástavy upraveno v části druhé hlavě IV díle 8 (§ 353a až 358).

10. Podle ustanovení § 354 z. ř. s. řízení lze zahájit jen na návrh zástavního věřitele, kterým se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li jiné právní předpisy soudní prodej zástavy.

11. Podle ustanovení § 355 z. ř. s. účastníky jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník.

12. Podle ustanovení § 358 z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem (odstavec 1 věta první). Pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě (odstavec 2). Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy (odstavec 3).

13. Zástavní právo představuje institut sloužící k zajištění dluhu, který dává věřiteli právo, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se do stanovené výše z výtěžku zpeněžení zástavy

(srov. § 1309 odstavec 1 o. z.). Jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona (srov. ustanovení § 1359 odstavec 1 věty první o. z.).

14. Soudní praxe je dlouhodobě ustálena v závěru (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. července 2017, sp. zn. 21 Cdo 277/2017 nebo ze dne 24. 2. 2022, sp. zn. 21 Cdo 3090/2021 – obě označená rozhodnutí jsou dostupná, stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu v odůvodnění tohoto rozhodnutí odkazovaná, na webových stránkách Nejvyššího soudu webová adresa), že soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudním prodeji zástavy, které je zahájeno podáním návrhu, jímž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy a které končí usnesením soudu, jímž bylo o tomto návrhu rozhodnuto. Nařídí-li soud usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, podá-li zástavní věřitel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy.

15. V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou – jak vyplývá z ustanovení § 358 odstavec 1 věty první z. ř. s. – v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti se současně v řízení o soudním prodeji zástavy neprokazují; pro nařízení prodeje zástavy se vyžaduje, aby byly listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy aby se jevily z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. Dokazování ke sporným tvrzením účastníků se v řízení o soudním prodeji zástavy neprovádí; platí tak, že nedoloží-li zástavní věřitel některou z okolností uvedených v ustanovení § 358 odstavec 1 věty první z. ř. s., nemůže být jeho návrhu vyhověno, i kdyby ji zástavní věřitel hodlal prokazovat dokazováním, a naopak, budou-li tyto okolnosti řádně osvědčeny, nemůže zástavní dlužník zabránit vyhovění návrhu zástavního věřitele, i kdyby rozhodné skutečnosti popíral a požadoval o nich dokazování.

16. To, že soud v řízení o soudním prodeji zástavy zkoumá pouze skutečnosti uvedené v ustanovení § 358 odstavec 1 větě první z. ř. s. a že pro nařízení prodeje zástavy postačuje jen jejich osvědčení, samozřejmě neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu ovšem důvodně dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) prodejem zástavy (bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí, případně exekuce zástavním věřitelem podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (srov. například

§ 268 odstavec 3 o. s. ř. a § 55 exekučního řádu) nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 o. s. ř.; právem, které nepřipouští výkon rozhodnutí prodejem zástavy, se rozumí jakékoliv právo, v důsledku kterého k prodávané zástavě nevzniklo (nemohlo platně vzniknout) zástavní právo.

17. Dokládá-li zástavní věřitel zástavní právo k zástavě smlouvou o zřízení zástavního práva (zástavní smlouvou), je nepochybné, že je vždy významné pro závěr o zástavním právu (kromě jiných okolností) též to, zda jde o platný právní úkon (platné právní jednání). V dalších svých rozhodnutích (srov. např. usnesení ze dne 10. listopadu 2010, sp. zn. 21 Cdo 3754/2009) Nejvyšší soud v této souvislosti vysvětlil, že soud při zkoumání, zda bylo ve smyslu ustanovení

§ 200z odstavec 1 o. s. ř. (tedy nyní ustanovení § 358 odstavec 1 z. ř. s. – pozn. – odvolacího soudu) doloženo zástavní právo k zástavě, vždy přihlíží též k důvodu neplatnosti smluv, vyšel-li z obsahu smlouvy nebo jinak za řízení najevo. Není-li tomu tak, je (i) posouzení platnosti zástavní smlouvy (a s ní související existence, respektive neexistence zástavního práva) vyhrazeno druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy řízení o výkon rozhodnutí (exekučnímu řízení) prodejem zástavy.

18. V posuzované věci tak soud prvního stupně postupoval správně, pokud se nezabýval skutečnostmi, ze kterých zástavní dlužník dovozoval, že zástavní smlouva, kterou uzavřel se zástavní věřitelkou dne datum, je neplatná (o takových skutečnostech neprováděl dokazování). Namítal-li totiž zástavní dlužník, že předmětná zástavní smlouva je neplatnou proto, že ji uzavřel bez vědomí a souhlasu své manželky jméno příjmení, kdy však rodinný dům adresa postavený na pozemku parc. číslo který byl vyčleněn z pozemku parc. číslo v k. ú. obec, náleží do jejich společného jmění manželů, nejde rozhodně o situaci, kdy by se závěr o neplatnosti smlouvy obešel bez potřeby dalšího dokazování (neplatnost smlouvy byla zřejmá z jejího obsahu nebo jinak vyšla najevo); obdobně viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1467/2004. Podle názoru odvolacího soudu však bylo nesprávné, že pominul, že o této otázce bylo již rozhodnuto v jiném řízení, respektive že v jiném řízení bylo rozhodnuto o tom, že touto smlouvou zastavené nemovité věci (respektive v době, kdy soud prvního stupně v této věci rozhodoval, šlo o dvě z nich) nejsou zástavním právem zatíženy.

19. Jak bylo vysvětleno, v řízení o nařízení soudního prodeje zástavy musí zástavní věřitel doložit, respektive osvědčit (a soud zkoumá, zda tak učinil) mimo jiné zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje.

20. Při vzniku zástavního práva k nemovité věci je třeba rozlišovat právní důvod nabytí zástavního práva (titulus adquirendi) a právní způsob jeho nabytí (modus adquirendi). Zástavní smlouva představuje tzv. titulus adquirendi. I když z takové smlouvy vznikají jejím účastníkům práva a povinnosti, ke vzniku zástavního práva podle ní ještě nedochází; ten nastává (modus adquirendi) až vkladem zástavního práva do katastru nemovitostí (§ 1316 o. z.). Má-li tedy zástavní věřitel pro účely nařízení soudního prodeje zástavy doložit zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, vyhoví tomuto požadavku, jde-li o zástavní právo nemovité věci zřízené na základě smlouvy, doloží-li právní důvod i právní způsob nabytí zástavního práva; protože i pro řízení o nařízení soudního prodeje zástavy platí, že soud rozhoduje podle stavu v době vyhlášení rozhodnutí (srov. § 1 odstavec 3 z. ř. s. a § 167 odstavec 2 ve spojení s § 154 odstavec 1 o. s. ř.), musí být dle názoru odvolacího soudu vedle uvedených skutečností dále osvědčeno i to, že účinky vkladu zástavního práva do katastru nemovitostí k tomuto okamžiku trvají.

21. Jestliže v době, kdy soud prvního stupně o nařízení soudního prodeje zástavy rozhodoval, bylo pravomocným soudním rozhodnutím určeno, že zástavním právem zřízeným podle smlouvy ze dne datum, zajišťujícím pohledávku zástavní věřitelky (tam v procesním postavení žalované) z titulu neuhrazené kupní ceny za dodané, respektive odebrané zboží na základě rámcové kupní smlouvy ze dne datum, nejsou zatíženy nemovité věci, a to pozemek parc. číslo dále stavba rodinného domu adresa stojící na pozemku parc. číslo obojí v katastrální území a obci obec (viz rozsudek Okresního soudu ve obec nad jméno ze dne 14. února 2020, č. j. 6 C 188/2018-192, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 10. září 2020, č. j. 72 Co 153/2020-220, a rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16. 3. 2022, č. j. 21 Cdo 252/2021-269, kdy pouze pro úplnost lze uvést, že ústavní stížnost zástavní věřitelky proti tomuto rozhodnutí Nejvyššího soudu Ústavní soud usnesením ze dne datum, sp. zn. II ÚS 1542/22, odmítl; v označené věci soudy též dospěly k závěru, že stavba rodinného domu adresa je ve společném jmění manželů jméno a jméno příjmení a není součástí pozemku parc. číslo ve výlučném vlastnictví jméno příjmení, na kterém je postavena, což našlo následně svůj odraz v jejím zápise v katastru nemovitostí na samostatný list vlastnictví číslo pro obec a k. ú. obec), nebylo lze mít existenci zástavního práva k těmto nemovitým věcem za osvědčenou. Měl-li soud prvního stupně existenci zástavního práva za osvědčenou výpisem z katastru nemovitostí, potom je třeba uvést, že (zjevně v návaznosti na označené rozhodnutí) zde toto zástavní právo zapsáno není. Tudíž soud prvního stupně nepostupoval správně, pokud prodej těchto nemovitých věcí coby zástavy nařídil.

22. V průběhu odvolacího řízení pak bylo řízení o určení neexistence zástavního práva pravomocně skončeno i v jeho zůstávající části – rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 14. 2. 2020, č. j. 6 C 188/2018-192, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 16. června 2022, č. j. 72 Co 153/2020-306, byla určena neexistence zástavního práva zřízeného podle smlouvy ze dne datum a zatěžujícího pozemek parcelní číslo zapsaný na list vlastnictví v katastrálním území Velká Bíteš. Protože tento rozsudek nabyl právní moci a protože aktuálně není předmětné zástavní právo v katastru nemovitostí zapsáno, nelze tak než učinit závěr, že v době rozhodování odvolacího soudu zástavní věřitelka neosvědčuje existenci zástavního práva ani ve vztahu k pozemku parcelní číslo v k. ú. obec; skutečnost, že proti označenému rozsudku odvolacího soudu podala dovolání, nemůže na tomto závěru nic změnit.

23. Z uvedeného plyne, že odvolací soud neměl podmínky pro nařízení soudního prodeje zástavy, jak se ho zástavní věřitelka domáhala, za splněné, neboť dle jeho mínění nelze mít za osvědčenou existenci zástavního práva k zástavní věřitelkou označené zástavě. Za této situace je nadbytečné zabývat se námitkou zástavního dlužníka, že ze strany zástavní věřitelky nebyla osvědčena ani existence zajištěné pohledávky.

24. Odvolací soud nepřehlédl námitku odvolatele týkající se účasti jeho manželky jméno příjmení na řízení. V tomto ohledu je třeba připomenout, že manželka zástavního dlužníka jméno příjmení v průběhu řízení oznámila svůj vstup do řízení jako vedlejší účastnice na straně zástavního dlužníka, s čímž zástavní věřitelka vyslovila nesouhlas. O tom, že se vedlejší účastenství manželky zástavního dlužníka v řízení o nařízení prodeje zástavy, a to budovy adresa, tehdy označené jako součást pozemku parc. číslo zapsaného na list vlastnictví pro k. ú. obec, nepřipouští, bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 15. listopadu 2019, č. j. 12 C 337/2018-204, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 10. srpna 2020, č. j. 54 Co 175/2020-258. Nerozhodnuto nicméně zůstalo o přípustnosti vedlejšího účastenství manželky zástavního dlužníka v řízení o nařízení soudního prodeje zástavy ve vztahu k pozemkům parcelní číslo a číslo v k. ú. obec; poté, co Nejvyšší soud usnesením ze dne 20. 4. 2020, č. j. 21 Cdo 504/2020-221, zrušil rozhodnutí Krajského soudu (usnesení ze dne 5. srpna 2019, č. j. 54 Co 180/2019-170) i usnesení Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne

10. dubna 2019, č. j. 12 C 337/2018-161, kterým bylo toto vedlejší účastenství jméno příjmení připuštěno, a věc byla v tomto rozsahu vrácena k dalšímu řízení Okresnímu soudu ve obec nad jméno, nebylo o tomto vedlejším účastenství manželky zástavního dlužníka žádné další rozhodnutí vydáno.

25. Jak ale s poukazem na standardní judikaturu týkající se vedlejšího účastenství v nesporných řízeních Nejvyšší soud ve výše označeném svém rozhodnutí vysvětlil, vedlejší účastenství v projednávané věci nepřichází pojmově do úvahy, neboť také řízení o soudním prodeji zástavy má povahu řízení nesporného. Byť pak by soud o nepřipuštění vedlejšího účastenství osoby, která jako vedlejší účastník do tohoto řízení vstupuje, měl rozhodnout, má takové rozhodnutí povahu usnesení, jímž se upravuje vedení řízení, proti němuž není odvolání přípustné. S ohledem na uvedené pak lze mít za to, že není chybou (a tím méně chybou, která by mohla mít vliv na správnost rozhodnutí o věci samé), pokud soud takové rozhodnutí nevydá; postačí, že s takovým„ vedlejším účastníkem“ nejedná. I kdyby se pak soud prvního stupně dopustil pochybení spočívajícího v tom, že s „ vedlejším účastníkem“ jednal (k čemuž v posuzované věci nedošlo), šlo by o pochybení napravitelné v odvolacím řízení – tím, že by odvolací soud k úkonům takového„ vedlejšího účastníka“ (domnělého vedlejšího účastníka) nepřihlížel, respektive s ním přestal jednat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2016, sp. zn. 29 Cdo 1136/2015).

26. Zůstalo tak otázkou, zda vzhledem ke zjištění, že stavba rodinného domu adresa postavená na pozemku parc. číslo je ve společném jmění manželů jméno a jméno příjmení, nemělo být v té části řízení, ve které šlo o nařízení prodeje této nemovité věci coby zástavy, jednáno (i) s manželkou zástavního dlužníka. Tato otázka nicméně pozbývá na významu za situace, kdy nejsou splněny podmínky pro to, aby soudní prodej zástavy byl nařízen. I kdyby však tyto podmínky splněny byly a soudní prodej zástavy ve společném jmění manželů byl nařízen pouze ve vztahu k jednomu z nich, nebyl by druhý z manželů na svých právech krácen, neboť i on by se mohl následně prodeji bránit ve druhé fázi prodeje zástavy.

27. Vzhledem k výše uvedenému závěru o nenaplnění podmínek pro nařízení soudního prodeje zástavy odvolací soud za použití ustanovení § 220 odstavec 1 písmeno b/ o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se návrh na nařízení soudního prodeje zástavy zamítá tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení. Pokud jde o označení nemovitých věcí, nařízení jejichž prodeje coby zástavy bylo navrhováno, vyšel odvolací soud z toho, jak jsou tyto aktuálně evidovány v katastru nemovitostí.

28. Vzhledem k tomu, že řízení o soudním prodeji zástavy zamítavým rozhodnutím ve věci nařízení soudního prodeje zástavy končí, bylo na odvolacím soudu, aby rozhodl i o náhradě nákladů řízení, a to nákladů před soudy obou stupňů (§ 224 odstavec 2 o. s. ř.); judikatura, s odkazem na niž prvostupňový soud o náhradě nákladů řízení (správně) nerozhodoval, dopadá toliko na případy, kdy je rozhodnuto o nařízení soudního prodeje zástavy a konečný úspěch a neúspěch ve věci lze posoudit až ve výsledku navazujícího vykonávacího řízení. Jestliže však zástavní věřitelka s návrhem na nařízení soudního prodeje zástavy neuspěla, je povinna zástavnímu dlužníku nahradit náklady, které v řízení před soudem prvního stupně i před soudem odvolacím vynaložil (§ 142 odstavec 1, respektive § 224 odstavec 1 ve spojení s § 142 odstavec 1 o. s. ř.).

29. Vzhledem k tomu, že zástavní dlužník byl v řízení zastoupený advokátem, vznikly mu náklady na toto zastoupení (§ 137 odstavec 1 a 2 o. s. ř.) Tyto náklady zástavnímu věřiteli vzniklé v řízení před soudem prvního stupně vyčíslil odvolací soud částkou 13 068 Kč, která se stává z odměny za šest úkonů právní služby (převzetí a přípravu zastoupení dle plné moci ze dne datum ⟪LB:lb_001⟫ - § 11 odstavec 1 písmeno a/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) v platném znění – dále jen„ a. t.“ nebo„ advokátní tarif“, sepis písemného vyjádření k návrhu na zahájení řízení ze dne datum a sepis dalších dvou písemných podání ve věci samé datovaných dnem datum a dnem datum - § 11 odstavec 1 písmeno d/ advokátního tarifu a účast u dvou jednání soudu prvního stupně, která se uskutečnila ve dnech datum a datum - § 11 odstavec 1 písmeno g/ a. t.) po 1 500 Kč (§ 9 odstavec 1 ve spojení s § 7 bod 4 advokátního tarifu; k určení výše odměny advokáta v řízení o nařízení soudního prodeje zástavy srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I ÚS 3403/20), ze šesti paušálních náhrad hotových výdajů advokáta po 300 Kč (§ 13 odstavec 4 a. t.) a z náhrady za 21 % DPH, jejíž je zástupce zástavního dlužníka plátcem, z odměny a náhrad (§ 137 odstavec 3 o. s. ř.), tj. z částky 10 800 Kč ( (6 x 1 500) + (6 x 300)) ve výši 2 268 Kč (9 000 + 1 800 + 2 268 = 13 068). Pokud v průběhu řízení před soudem prvního stupně zástupce zástavního dlužníka učinil další písemné podání (ze dne datum), odměna za něj mu nenáleží, neboť stran věci samé se v něm neuvádí nic nového oproti skutečnostem dříve již uvedeným. Pokud pak se toto podání týká otázky vedlejšího účastenství manželky zástavního dlužníka, odměna za takový úkon činěný (i) jménem zástavního dlužníka advokátovi nenáleží, stejně jako mu nenáleží odměna za další úkony této záležitosti se týkající, neboť za situace, kdy vedlejší účastenství manželky zástavního dlužníka nebylo akceptováno, nelze mít tyto úkony za účelné. Pro úplnost pak je třeba uvést, že práva na náhradu dalších nákladů svého zástupce (cestovného a náhrady za ztrátu času) se zástavní dlužník výslovně vzdal.

30. V odvolacím řízení učinil zástupce zástavního dlužníka dva úkony právní služby v podobě sepisu odvolání a jeho následného doplnění (§ 11 odstavec 1 písmeno k/ a písmeno d/ advokátního tarifu), z nichž za každý mu náleží odměna v částce 1 500 Kč (§ 9 odstavec 1 ve spojení s § 7 bod 4 a. t.) a paušální náhrada hotových výdajů v částce 300 Kč (§ 13 odstavec 4 a. t.); při zohlednění náhrady za 21 % DPH z odměny a náhrad (§ 137 odstavec 3 o. s. ř.), tj. z částky

3 600 Kč ( (2 x 1 500) + (2 x 300)), ve výši 756 Kč, činí náklady zástavního dlužníka na zastupování advokátem v odvolacím řízení 4 356 Kč (3 000 + 600 + 756). Při zohlednění zástavním dlužníkem zaplaceného soudního poplatku z odvolání ve výši 5 000 Kč pak jeho náklady odvolacího řízení, na jejichž náhradu má proti zástavní věřitelce právo, činí 9 356 Kč.

31. Z uvedeného plyne, že na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů je zástavní věřitelka povinna zástavnímu dlužníku zaplatit celkem 22 424 Kč. Tuto částku jí odvolací soud uložil zaplatit ve lhůtě do tří dnů od právní moci usnesení (§ 160 odstavec 1 o. s. ř.) k rukám zástupce zástavního dlužníka, advokáta Mgr. jméno příjmení (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.)

Proti tomuto usnesení je přípustné dovolání ze předpokladu, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. V takovém případě lze dovolání podat do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu ve obec.