KSHK 47 CO 152/2022-243

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky 100.255,85 Kč s příslušenstvím ⟪LB:lb_006⟫ k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 16. 6. 2022 č. j. 119 C 23/2021-201

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 1.362 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Okresní soud výrokem I. rozsudku uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 100.255,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 18. 8. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku II zavázal žalovanou povinností nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 16.495 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Okresní soud se zabýval existencí pohledávky spočívající v ceně díla, která byla na žalobkyni postoupena. V řízení neměl za prokázané tvrzení žalované, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (zhotovitelkou) a žalovanou byla uzavřena jedna komplexní smlouva o dílo, že bylo společnou vůlí účastníků řídit se jedním konkrétním písemným návrhem smlouvy o dílo a že k řádnému předání díla byl zapotřebí písemný protokol o předání a převzetí díla. Z provedeného dokazování okresní soud zjistil, že mezi zhotovitelkou a žalovanou existovaly jednotlivé dílčí smluvní vztahy – smlouvy o dílo, a to uzavřené vždy na základě konkrétní objednávky žalované, kterou akceptovala předchozí nabídku zhotovitelky. Nebylo sjednáno protokolární předávání těchto jednotlivých děl. Žalovaná nesporovala, že práce, které jsou předmětem žalované faktury, byly dokončeny. Netvrdila, že jí tvrzené a vytknuté vady díla jsou na části díla, která je předmětem žalované faktury. Žalovanou fakturou vyúčtované dílo bylo řádně dokončeno a žalované předáno, neboť fakticky bylo předáno k užívání žalované. Žalovaná si prováděla podrobnou obrazovou dokumentaci stavby a průběžně dílo kontrolovala. Povinnosti předvést schopnost díla sloužit svému účelu bylo učiněno zadost již tím, že žalovaná měla možnost dílo si prohlédnout a že dílo svému účelu skutečně slouží. I kdyby se na základě nějakého neformálního konsensu žalované a zhotovitelky jednalo o jedno dílo skládající se z několika různých částí (což nebylo v řízení prokázáno), pak by zcela jednoznačně šlo o dílo přejímané po částech, a tudíž právo na zaplacení ceny by vzniklo za každou část díla při jejím provedení. V řízení nebylo prokázáno, že by byly vystavovány a hrazeny zálohové faktury, jak tvrdila žalovaná. Bylo prokázáno vystavení pouze dvou faktur, a to za konkrétní práce, které byly dle těchto faktur již provedeny. Okresní soud uzavřel, že žalovanou fakturou vyúčtované dílo bylo v souladu s § 2604 o. z. řádně a bez vad dokončeno a předáno (provedeno) a zhotoviteli v souladu s ustanovením § 2610 odst. 1 o. z. vznikl nárok na zaplacení ceny díla, ke kterému ve lhůtě splatnosti ani později nedošlo. Okresní soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu. Žalovaná se dostala do prodlení s placením ceny díla, žalobkyni proto náleží podle § 1970 o. z. i úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky do zaplacení ve výši dle nařízení vlády čl. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení okresní soud zdůvodnil podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

3. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání. Namítla, že okresní soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a věc nesprávně právně posoudil. Mezi účastníky řízení byla uzavřena jedna komplexní smlouva o dílo. Zhotovitelka zaslala žalované návrh znění smlouvy o dílo, se kterým žalovaná souhlasila (v e-mailu ze dne 18. 9. 2018 žalovaná vyzývá právnická osoba k přípravě SOD k podpisu). Fakt, že žalovaná nemá písemné vyhotovení této smlouvy k dispozici, ale nic nemění na jednoznačné vůli obou stran se jejím obsahem řídit. Stejně tak z předžalobní komunikace mezi účastníky řízení je naprosto zřejmé, že žalovaná oslovila zhotovitelskou firmu s požadavkem na komplexní provedení díla. I z dílčích fakturací je pak zřejmé, že se vycházelo z cenových položek, které si účastníci řízení odsouhlasili a které byly komplexní (pokud soud prvního stupně v bodu 6. svého odůvodnění poukazuje na daňový doklad číslo ze dne 8. 10. 2018 s odkazem na CN, pak k tomu opomíjí dodat, že žádná samostatná cenová nabídka neexistovala a šlo jen o částečnou fakturaci vycházející z komplexních položkových rozpočtů, které byly předmětem komunikace mezi žalovanou a zhotovitelskou firmou). Návrh předávacího protokolu vyhotovený právnická osoba odkazuje na SOD (smlouvu o dílo) pod číslem používaným v předchozí komunikaci a směřuje k předání díla jako celku, a nikoli jen k jeho nějaké části (tvrzení svědka příjmení o tom, že se vztahuje jen k tomu, co měl on na starosti, je evidentně nepravdivé, protože obsah návrhu předávacího protokolu obsahuje i části díla, které na starosti neměl, navíc k důvodům vystavení předávacího protokolu se vyjádřil jednatel společnosti příjmení v e-mailu zaslanému soudu). Naopak v řízení nebyl proveden ani jediný důkaz, ze kterého by se dal dovodit souhlas žalované s tím, že se dílo nebude provádět jako celek, ale že půjde o několik dílčích smluv. Soud prvního stupně měl zhodnotit oslovení zhotovitelky s požadavkem na vyhotovení celého díla, požadavek zhotovitelky o podpis SOD na dílo jako celek, vyhotovení předávacího protokolu s odkazem na SOD. Poté měl dospět ke skutkovému zjištění, že byla uzavřena jediná komplexní smlouva o dílo a že vůlí stran bylo řídit se obsahem návrhu smlouvy o dílo, který zhotovitelka zaslala žalované, tedy i tím, že písemný předávací protokol je předpokladem řádného předání díla. Žalovaná namítla, že nedošlo k předání díla, neboť nebyl podepsán předávací protokol. Právo na zaplacení ceny díla nevzniklo. Žalovaná dílo nikdy nepřevzala, a to ani jako celek, ani co do výčtu položek, které jsou uvedeny ve faktuře, která je předmětem tohoto řízení. Zásadní význam má výpověď jednatele zhotovitelky jméno příjmení, který uvedl, že nedošlo k předání ani u terasy, ani u faktury, která je předmětem sporu (u této faktury navíc cca polovina fakturované částky má vazbu k terase). Pokud byla zhotovitelská firma přesvědčena o tom, že žalovaná odmítla převzít dílo neoprávněně, měla žalovat na stanovení její povinnosti dílo převzít. K předání díla se vyžaduje projev vůle zhotovitele dílo objednateli předat a projev vůle objednatele dílo od zhotovitele převzít. V řízení ale bylo jednoznačně prokázáno, že k předání díla nedošlo. Jediným pokusem o předání díla bylo to, že svědek příjmení požádal žalovanou o podpis předávacího protokolu, ta to však odmítla s jasným zdůvodněním. Svědek jméno příjmení (jednatel zhotovitelky) pak při svém výslechu u jednání konaného dne 30. 5. 2022 uvedl, že práce účtované fakturou, která je předmětem řízení, žalovaná také nechtěla převzít. Je tedy naprosto zřejmé, že k předání a převzetí díla nedošlo a právo na zaplacení ceny za provedení díla tak nevzniklo. Sporné mezi účastníky řízení nepochybně může být to, zda měla žalovaná ve smyslu ustanovení § 2628 občanského zákoníku právo dílo nepřevzít (žalovaná je jednoznačně přesvědčena o tom, že takové právo měla, protože na terase, na níž se nacházejí některé z prvků účtovaných předmětnou fakturou, stále nejsou dořešeny důsledky protékání vody do skladby střechy). Takový spor ale nelze řešit podáním žaloby na zaplacení ceny díla, nýbrž jiným typem žaloby. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobu zamítl, a žalobkyni uložil povinnost nahradit náklady řízení před soudem prvního stupně i soudem odvolacím.

4. Žalobkyně s odvoláním žalované nesouhlasila. Odvolání žalované je založeno na tvrzení existence smlouvy o dílo. Při dokazování vyšlo najevo, že se žalovaná pouze snažila podvrhnout nezávazný návrh smlouvy za platnou smlouvu, avšak i tento návrh postrádal základní náležitosti smlouvy o dílo (předmět díla, cenu díla, termíny zhotovení). Fakt, že smlouva, kterou žalovaná vydávala za platně uzavřenou, nemohla být v tvrzeném znění a termínu podepsána, potvrdila e-mailová korespondence mezi žalovanou a zhotovitelkou. Na vině byla sama žalovaná, protože stavbu si koordinovala sama, část prací prováděla svépomocí a na zbytku se podílelo několik dalších subjektů. Nebyl jasně specifikován ani objem a rozsah díla. Zhotovitelce tak nezbylo nic jiného než reagovat na jednotlivé objednávky žalované vždy, když byla stavba připravena, a bylo zřejmé, které práce se budou provádět, a ty poté provedla podle svých volných kapacit, které nemohla vzhledem k neexistenci časového harmonogramu stavby RD žalované předem rezervovat. Zhotovitelka nastupovala na stavbu žalované na tři zakázky. První zakázka je zcela dokončena a zaplacena, druhá zakázka zůstává doposud nezaplacena (v řádu statisíců), a třetí zakázka je předmětem tohoto řízení. Při jednání učinila žalovaná nesporným, že dílo, jehož zaplacení žalobkyně požaduje, je dokončeno, je v užívání a nemá vady. Bezproblémové užívání všech prací prováděných zhotovitelem na RD žalované potvrdil ve svědecké výpovědi svědek předvolaný na návrh žalované – její manžel jméno příjmení. Žalovaná zůstávala dlužna i dalším subjektům na stavbě, následně je odrazovala od vymáhání těchto pohledávek, vyhrožovala žalobami. Jedná se evidentně o způsob, jakým se žalobkyně snažila snížit náklady na stavbu RD. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud potvrdil rozsudek okresního soudu.

5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a že je přípustné (§ 201, contr. § 202, § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení jeho vydání předcházejícího (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.) při nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

6. Odvolací soud se zabýval pohledávkou žalobkyně jako postupitelky na zaplacení ceny díla ve výši 100.255,85 Kč spočívajícího v klempířských konstrukcích, konkrétně PREFA žlabovém kotlíku, PREFA dešťovém svodu, PREFA oplechování podhledů vč. roštu a zhotovení podkladu pro obklad z OSB desek + podkladní hydroizolační pás + zakládací plech na domě žalované. Dílo mělo být ujednáno na konci roku 2019 podle cenové nabídky a předáno v prosinci 2019. Žalovaná namítla, že účtované práce byly součástí díla sjednaného ústní smlouvou, jehož předmětem bylo zhotovení celé střechy. Žalovaná nesporovala vyúčtovanou cenu prací ani provedení těchto prací. Namítla však, že dílo nebylo protokolárně předáno podle ujednání. Okresní soud věc posoudil podle § 2586 a násl. zák. č. 89/2019 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dovodil, že žalobkyně prokázala sjednání provedení účtovaných prací a jejich cenu, neboť to žalovaná nesporovala. Zabýval se proto tvrzením žalované, že právo na zaplacení ceny předmětných prací nevzniklo, protože práce byly součástí širší smlouvy o dílo a dílo nebylo předáno protokolárně. Ohledně tvrzení o uzavření smlouvy o dílo, jejíž byly účtované práce součástí, tížilo důkazní břemeno žalovanou (§ 120 odst. 1 o. s. ř.). Aby byla smlouva o dílo uzavřena, musí být jednoznačně dohodnut předmět díla a jeho cena. Žalovaná neprokázala, že by mezi účastníky byla sjednána písemná ani ústní smlouva o dílo týkající se kompletního provedení střechy v 2. NP domu a hydroizolační folie v 1. NP domu, jak tvrdila ve vyjádření k žalobě ze dne 6. 10. 2021. Proto, aby byla smlouva písemná, musela by obsahovat podpisy obou smluvních stran, zhotovitelky i objednatelky. Žalovaná předložila k důkazu smlouvu o dílo datovanou dne 9. 9. 2018, která obsahovala podpis žalované, nikoli podpis zhotovitelky. Tato smlouva nesplňovala náležitosti písemné smlouvy právě pro absenci podpisu zhotovitelky. Bylo na žalované, aby prokázala, že předložená smlouva je důkazem o uzavření smlouvy s totožným obsahem v části předmětu díla a jeho ceny v ústní formě. To však bylo vyvráceno e-mailem zhotovitelky ze dne 18. 9. 2018, ve kterém upozornila žalovanou, že smlouva o dílo není dosud uzavřena a žalovaná reagovala výzvou k přípravě smlouvy. Žalovaná neprokázala, že ústně se zhotovitelkou ujednala nárok na zaplacení ceny díla až po podpisu předávacího protokolu. Uzavření jedné smlouvy o dílo ani ujednání o předání díla předávacím protokolem nelze dovodit z listiny nazvané protokol o předání a převzetí stavby dle SOD číslo. Z výpovědi svědka jméno příjmení, který listinu žalované předložil, okresní soud zjistil, že listinu vypracoval sám a týkala se izolačních prací prováděných za zhotovitelku svědkem. Číslo SOD na předávacím protokolu bylo pořadové číslo zakázky, pod kterou měl svědek práce vedeny. Klempířské práce zajišťoval za zhotovitelku pan příjmení. Z výpovědi svědka jméno příjmení (jednatele zhotovitelky) vyplynulo, že smlouva na celé dílo nebyla přes snahu uzavřena, nebyl znám rozsah celého díla. Práce se domlouvaly postupně. Z výpovědi svědka naopak nevyplynulo, že by dílo, které je účtováno předmětnou fakturou, nebylo předáno. Z výpovědi svědka vyplynulo, že neznal důvod neodsouhlasení prací žalovanou, práce byly provedeny.

7. Postupné účtování jednotlivých provedených prací po etapách tvrzené žalovanou vyplynulo i z faktury číslo vystavené zhotovitelkou dne 8. 10. 2018 na částku 100.022 Kč, která byla žalovanou proplacena.

Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dílo dokončeno a předáno.

Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

Podle § 2605 odst. 1 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

8. Žalovaná neprokázala, že by účtované klempířské práce byly součástí širší smlouvy o dílo. Neprokázala ani ujednání protokolárního předání díla.

9. Předmětem díla byly klempířské práce na střeše rodinného domu žalované (konkrétně PREFA žlabový kotlík, PREFA dešťový svod, PREFA oplechování podhledů vč. roštu a zhotovení podkladu pro obklad z OSB desek + podkladní hydroizolační pás + zakládací plech na domě žalované). Z e-mailové korespondence mezi zhotovitelkou právnická osoba, a žalovanou vyplynulo, že žalovaná práce průběžně kontrolovala, že se sjednávaly detaily i změny v provádění jednotlivých prací. Zhotovitelka vyzvala žalovanou k zaplacení účtovaných prací e-mailem ze dne 25. 11. 2019. Předmětný dům je užíván rodinou žalované. Z výpovědi svědka jméno příjmení (manžela žalované) vyplynulo, že střecha funguje. Vady předmětných prací nebyly tvrzeny.

10. Odvolací soud dovodil, že v tomto případě postačí předání díla faktickou prohlídkou na stavbě a umožněním žalované dílo užívat. Klempířské práce na rodinném domě nevyžadují předvedení způsobilosti sloužit svému účelu tak, jako by to bylo např. u díla spočívajícího ve zhotovení strojního zařízení. Zhotovitelka práce na domě žalované dokončila a vyzvala žalovanou k jejich zaplacení. Tím projevila vůli dílo předat (obdobně rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 663/2022). Právo na zaplacení ceny vyúčtovaných klempířských prací vzniklo.

11. Proto krajský soud rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil včetně výroku o náhradě nákladů řízení (§ 219 o. s. ř.).

12. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. vzniklo žalobkyni právo na náhradu nákladů odvolacího řízení proti žalované. Podle § 1 odst. 3 písm. a), b) a c), § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. má žalobkyně právo na náhradu hotových výdajů 900 Kč za vyjádření k odvolání, vyjádření ze dne 16. 9. 2022 a účast u jednání. Žalobkyně žádala nahradit jízdné jednatele k jednání odvolacího soudu vozem anonymizováno registrační značka z obec do obec a zpět (60 km). Podle § 157 zák. č. 262/2006 Sb. a § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhl. č. 511/2021 Sb. má žalobkyně právo na náhradu jízdného k jednání soudu ve výši 462 Kč. Soud uložil žalované nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení v celkové výši 1.362 Kč, do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí.