KSHK 25 Co 110/2024-440

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Moravce a soudců Mgr. Ing. Borise Nypla a Mgr. Miroslavy Lanžhotské ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) jméno FOdatum narození ⟪LB:lb_002⟫ b) jméno FOdatum narození obou adresa zastoupených advokátem jméno sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovaným: 1. právnická osoba, IČO: IČO sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ 2. jméno FOdatum narození adresa zastoupeným advokátkou jméno sídlem adresa ⟪LB:lb_006⟫ o žalobě pro zmatečnost ⟪LB:lb_007⟫ proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 31. 1. 2023 č. j. 12 C 50/2022-251 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 4. 2023 č. j. 21 Co 131/2023-297, k odvolání žalobců proti usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 15. 11. 2023 č. j. 12 C 50/2022-356

I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit náklady odvolacího řízení prvé žalované ve výši částka a druhému žalovanému ve výši částka, to vše k rukám jejich právní zástupkyně do tří dnů od právní moci usnesení.

1. Okresní soud jako soud prvního stupně (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným usnesením zamítl žalobu pro zmatečnost a ve spojitosti s tím žalobcům uložil, aby společně a nerozdílně zaplatili každému ze žalovaných náklady řízení po částka.

2. Soud prvního stupně shrnul, že žalobci svojí žalobou pro zmatečnost ze dne datum, která napadla u soudu datum, napadli rozsudek soudu prvního stupně vydanému v původním řízení dne datum pod č. j. spisová značka ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové jako soudu odvolacího (dále jen „odvolací soud“) ze dne datum č. j. spisová značka; rozsudek odvolacího soudu byl doručen žalobcům datum a téhož dne nabyl právní moci. Dlužno dodat, že napadeným rozsudkem byla zamítnuta žaloba, kterou žalobci usilovali o určení, že jsou vlastníky pozemku p. č. číslo, číslo, číslo a číslo to vše zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území adresa.

3. Žalobci ve své žalobě pro zmatečnost uplatnili důvod předjímaný v ustanovení § 229 odst. 1 písm. b) o. s. ř. s tím, že druhý žalovaný nebyl v původním řízení nadán způsobilostí být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř.). Absenci způsobilosti být účastníkem řízení (procesní subjektivity) na straně druhého žalovaného spatřovali v tom, že soud prvního stupně k jejich návrhu ze dne datum při ústním jednání konaném datum usnesením připustil, aby na straně žalované přistoupil jako další účastník druhý žalovaný; ten v té době nebyl a ani nemohl být právně zastoupen. Soud prvního stupně své usnesení ze dne datum č. j. spisová značka, kterým mimo jiné připustil přistoupení druhého žalovaného do řízení, doručil namísto druhému žalovanému jeho právní zástupkyni – advokátce jméno. Jmenovaná advokátka v mezidobí od konání ústního jednání datum do doručení posledně označeného usnesení datum předložila soudu prvního stupně plnou moc vystavenou druhým žalovaným datum. Žalobci argumentovali, že pro pochybení soudu prvního stupně při doručování označeného usnesení nemohl druhý žalovaný disponovat způsobilostí být účastníkem (původního) řízení.

4. Soud prvního stupně s odkazem na ustanovení § 19 o. s. ř. definoval pojem způsobilost být účastníkem řízení (procesní subjektivitu) tak, že ji má právní osobnost, jinak ten, komu ji zákon přiznává. Právní osobnost přitom upravuje § 15 a násl. o. z. jako způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti. Zákon rozlišuje osoby na fyzické a právnické (§ 18 o. z.), přičemž člověk má právní osobnost od narození až do smrti (§ 23 o. z.). Způsobilost být účastníkem řízení vyplývá především z hmotného práva. Procesní způsobilost ve smyslu ustanovení § 20 o. s. ř. navazuje na procesní subjektivitu a je nutno ji chápat jako schopnost samostatně jednat v řízení před civilním soudem.

5. Soud prvního stupně zdůraznil, že žalovaný měl kdykoliv v průběhu původního řízení právo dát se v řízení zastupovat zástupcem, zde advokátkou. Plná moc potvrzuje, že mezi stranami došlo k uzavření dohody o plné moci. Žádný zákonný zákaz či omezení, proč by nemohl i budoucí účastník uzavřít dohodu o budoucím zastupování v soudním řízení, neexistuje, ba naopak, právní řád počítá i s tzv. generální plnou mocí, jež je v souladu s vnitřním kancelářským řádem možno uložit u konkrétního soudu pro všechna řízení daného zmocnitele. Není tu proto legitimního důvodu pro pochybnosti o tom, že druhý žalovaný se stal po právní moci usnesení soudu prvního stupně o připuštění i o přistoupení do původního řízení (§ 92 odst. 1 o. s. ř.) účastníkem tohoto řízení.

6. Soud prvního stupně konstatoval, že žalobci při ústním jednání dne datum vznesli námitku podjatosti soudu prvního stupně jako celku. Na přímý dotaz však tehdejší obecná zmocněnkyně žalobců sdělila, že proti soudkyni jméno, která věc dle rozvrhu práce projednávala, námitku podjatosti nevznáší.

7. Proti usnesení se odvolali žalobci, přičemž brojili vůči zamítavému výroku a na něj navazujícímu nákladovému výroku. Trvali na svém stanovisku, že druhý žalovaný postrádal v původním řízení způsobilost být účastníkem řízení a nesourodě pak namítali, že soud prvního stupně považoval druhého žalovaného jako procesně způsobilého účastníka, ačkoliv v původním řízení nebyl zadán znalecký posudek na zdravotní stav druhého žalovaného. Následně se obšírně zaobírali otázkou věcné správnosti napadeného rozsudku z pohledu hmotného práva; totéž platilo o jejich podáních ze dne datum a datum. Žádali, aby napadené usnesení bylo změněno tak, že jejich žalobě pro zmatečnost bude vyhověno.

8. Vzhledem k tomu, že žalobci ve svém podání ze dne datum, jež došlo soudu prvního stupně datum (tj. ještě před předložením věci k odvolacímu soudu), neurčitě zmínili skutečnosti, které umožňovaly přijmout výklad, že se z jejich strany jednalo o námitku podjatosti nejmenovaných soudců soudu prvního stupně či snad i soudců odvolacího soudu, odvolací soud usnesením ze dne datum č. j. spisová značka žalobce vyzval, aby do sedmi dnů od doručení usnesení písemně sdělili, zda se vskutku jednalo o námitku podjatosti, a pokud ano, aby námitku podjatosti doplnili o zákonem předepsané náležitosti (§ 14 odst. 1, § 15a odst. 3 o. s. ř.). Žalobci reagovali podáním ze dne datum, v němž uvedli, že důvod pochybovat o nepodjatosti soudkyně soudu prvního stupně jméno lze shledat v tom, že při jednání konaném datum zamítla jejich návrh na přerušení zmatečnostního řízení, podaného proto, že podali trestní oznámení, které v té době ještě nebylo vyřízeno. Vedle toho poznamenali, že se zde jedná o spor, který zásadně zasahuje do výkonu státní správy soudů v obvodu odvolacího soudu, a vzhledem k pracovním poradám pořádaným na soudu prvního stupně a na odvolacím soudu za účasti ostatních předsedů okresních soudů, není možno označit žádného soudce kteréhokoli okresního soudu a odvolacího soudu za nepodjatého. Jmenovitě zmínili soudkyni odvolacího soudu jméno, která je pověřena mimo jiné prováděním prověrek vyřizování námitek proti evidenci u podřízených soudů a která je navíc v důsledku blízkého rodinného vztahu s advokátkou žalovaných (sestrou) ve střetu zájmů. Žalobci dále uvedli, že soud prvního stupně závažně pochybil, když nevyhotovil doslovný přepis záznamu o jednání, přičemž nebylo patrné, zda měli na mysli původní řízení či řízení zmatečnostní.

9. Odvolací soud nařídil ústní jednání na datum ve 13:00 hodin, přičemž předvolání k jednání bylo doručeno žalobcům prostřednictvím jejich tehdejší obecné zmocněnkyně datum. Žalobci ústy své obecné zmocněnkyně v podání ze dne datum požádali o odročení tohoto jednání z důvodu dočasné pracovní neschopnosti jejich obecné zmocněnkyně; sdělili, že termín ukončení dočasné pracovní neschopnosti obecné zmocněnkyně odvolacímu soudu písemně sdělí. Odvolací soud jednání odročil na neurčito. Následně se obrátil s dotazem na ošetřujícího lékaře obecné zmocněnkyně žalobců, kdy lze reálně očekávat ukončení její dočasné pracovní neschopnosti. Odpověď zněla tak, že obecná zmocněnkyně žalobců byla pro progresi obtíží odeslána datum ke specialistovi v oboru neurologie. Objednací termíny jsou přitom v daném oboru vyřizovány v řádech týdnů až měsíců, pročež nelze seriózně určit, kdy dočasná pracovní neschopnost obecné zmocněnkyně žalobců skončí. Odvolací soud v reakci na to usnesením ze dne datum č. j. spisová značka nepřipustil další zastoupení žalobců obecnou zmocněnkyní s odůvodněním, že ta z objektivního důvodu není způsobilá k řádnému zastupování (§ 27 odst. 2 o. s. ř.); usnesení nabylo právní moci datum.

10. Odvolací soud nařídil další ústní jednání na datum ve 14:00 hod. Předvolání k tomuto jednání bylo žalobcům doručeno datum. Dne datum byla odvolacímu soudu prostřednictvím advokáta jméno předložena žádost žalobců o odročení jednání nejméně o jeden měsíc s tím, že jmenovaným advokátem se nově dali ve zmatečnostním řízení zastupovat a ten se nutně potřebuje seznámit s věcí. K žádosti byla připojena plná moc vystavená žalobci jmenovanému advokátu s datem datum. Odvolací soud téhož dne jmenovanému advokátovi sdělil, že žádosti o odročení jednání se nevyhovuje.

11. Žalobci zopakovali svoji žádost o odročení jednání nařízeného na datum v podání ze dne datum, jež napadlo u odvolacího soudu datum. V žádosti uvedli, že trvají na osobní účasti jejich právního zástupce – advokáta jméno při jednání.

12. Jednání před odvolacím soudem konané datum od 14:00 hodin proběhlo bez účasti žalobců a jejich právního zástupce (advokáta).

13. Žalovaní se s napadeným usnesením ztotožnili a navrhli jeho potvrzení.

14. Podle § 19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.

15. Podle § 15 odst. 1 o. z. právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti.

16. Podle § 18 o. z. osoba je fyzická, nebo právnická.

17. Podle § 23 o. z. člověk má právní osobnost od narození až do smrti.

18. Podle § 24 odst. 1 věty první o. s. ř. účastník se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolí. Podle § 25 odst. 1 o. s. ř. zástupcem si účastník může vždy zvolit advokáta. Advokátu lze udělit pouze plnou moc pro celé řízení.

19. Podle § 92 odst. 1 o. s. ř. na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. V souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce.

20. Podle § 229 odst. 1 písm. b) o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení.

21. Podle § 232 odst. 2 o. s. ř. rozsah, v jakém se rozhodnutí napadá, a důvod žaloby (důvod obnovy řízení nebo zmatečnosti) mohou být měněny jen v průběhu trvání lhůt k žalobě.

22. Podle § 234 odst. 1 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být žaloba pro zmatečnost podána ve lhůtě tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí.

23. Nejprve se sluší poznamenat, že byl-li napadený rozsudek doručen žalobcům datum a žaloba pro zmatečnost napadla u soudu prvního stupně datum, byla žaloba pro zmatečnost podána v obecné tříměsíční zákonné lhůtě (viz § 234 odst. 1 o. s. ř.). Je třeba podtrhnout, že během této lhůty žalobci nezměnili použitý zmatečnostní důvod předvídaný v shora citovaném ustanovení § 229 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Pro identifikaci uplatněného zmatečnostního důvodu přitom nebyl důležitý výslovný odkaz na § 229 odst. 1 písm. b) o. s. ř., nýbrž jeho skutkové vymezení v žalobě pro zmatečnost. Žádný jiný zmatečnostní důvod žalobci nevyužili.

24. Způsobilost být účastníkem řízení (procesní subjektivita) podle § 19 o. s. ř. vychází zejména z hmotného práva a obnáší způsobilost být nositelem procesních práv a povinností, které zákon přiznává, popř. ukládá účastníkům. Jde o jednu z podmínek řízení, jejíž nedostatek nelze odstranit, a soud ji musí zkoumat kdykoli za řízení (§ 103 o. s. ř.). Platí, že ten, kdo má právní osobnost, je způsobilý mít práva a povinnosti procesní, tedy být účastníkem řízení. Hmotněprávní subjektivita fyzické osoby zanikne její smrtí, případně prohlášením za mrtvého (§ 23, § 71 odst. 2 o. z.).

25. Procesní způsobilost podle § 20 odst. 1 o. s. ř. je schopnost účastníka vykonávat v řízení procesní práva a plnit procesní povinnosti, a to buď samostatně, nebo prostřednictvím zástupce.

26. V tzv. sporném řízení určuje okruh účastníků žalobce a jsou jimi sám žalobce a žalovaný (§ 90 o. s. ř.). Žalobce a žalovaný jsou účastníky řízení, jehož předmětem je spor mezi dvěma stranami o vzájemná práva a povinnosti (viz § 2 o. s. ř.).

27. Účastenství ve sporném řízení se tak zakládá výlučně formálním způsobem (§ 90 o. s. ř.); nedostatek aktivní či pasivní věcné legitimace nemá na účastenství žalobce a žalovaného v řízení vliv. Ukáže-li se však v průběhu řízení, že žalobce nebo žalovaný není věcně legitimován, hovoří důvody procesní ekonomie pro to, aby došlo buď k přistoupení dalšího účastníka k jedné ze stran sporu, nebo k záměně strany řízení, a zahájené řízení tak bylo dovedeno do konce s osobami, u nichž je dána věcná legitimace. Přesně tímto způsobem uvažovali žalobci, když ve svém podání ze dne datum v původním řízení navrhli, aby soud prvního stupně připustil, aby do řízení na straně žalované přistoupil druhý žalovaný (§ 92 odst. 1 o. s. ř.). Soud prvního stupně tomuto jejich procesnímu návrhu vyhověl a nabízí se tak legitimní otázka, proč právě sami žalobci procesně právní základ účasti druhého žalovaného v původním řízení zpochybňují.

28. Druhý žalovaný stejně jako každý jiný účastník civilního procesu mohl využít ústavně garantovaného práva na právní pomoc (čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, § 24 a násl. o. s. ř.). Druhý žalovaný se mohl nechat zastupovat jím zvoleným právním zástupcem (advokátem) kdykoliv v průběhu původního řízení (§ 24 odst. 1, § 25 odst. 1 o. s. ř.). Druhý žalovaný tohoto svého práva využil, když v mezidobí od okamžiku, kdy soud prvního stupně při jednání konaném datum připustil jeho přistoupení do původního řízení, do okamžiku, kdy soud toto své usnesení vyhotovil v písemné formě a doručil je již jeho advokátce (§ 50b odst. 1 o. s. ř.). Druhý žalovaný uzavřel s touto advokátkou dohodu o plné moci datum a tu pak navenek osvědčil plnou mocí.

29. Druhý žalovaný byl nadán způsobilostí být účastníkem řízení (procesní subjektivitou) po celou dobu, kdy k návrhu samotných žalobců přistoupil do původního řízení, až do jeho pravomocného skončení, a tuto způsobilost měl a má i ve zmatečnostním řízení.

30. Pokud by snad měl být aplikován zmatečnostní důvod předjímaný v § 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (ten však žalobci ve své žalobě pro zmatečnost přímo ani nepřímo nepoužili) spočívající v absenci procesní způsobilosti druhého žalovaného nebo v jeho nemožnosti před soudem v původním řízení vystupovat, aniž by byl řádně zastoupen, je třeba podtrhnout, že aktivní legitimace k podání žaloby pro zmatečnost zde svědčí výhradně tomuto dotčenému účastníkovi, v daném případě tedy druhému žalovanému.

31. K námitce podjatosti soudců prvního stupně i odvolacího soudu, kterou vznesli žalobci, je nutno poznamenat, že v řízení před soudem prvního stupně nijak nezpochybnili nepodjatost soudkyně jméno, která věc vyřizovala podle rozvrhu práce, ba dokonce výslovně prohlásili, že vůči ní námitku podjatosti nevznášejí. Pokud šlo o soudce odvolacího soudu, explicitně se zmínili pouze o soudkyni jméno, která však podle rozvrhu práce odvolacího soudu není členkou senátu 25 Co, který ve věci konal, a ani ji předseda odvolacího soudu neurčil podle rozvrhu práce místo podjatého soudce (§ 14 odst. 1, § 15 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Soudci – členové odvolacího senátu 25 Co, pak nejsou účastni státní správy soudů v pozici orgánů vykonávajících státní správy soudů (§ 118 odst. 1, § 119 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích ve znění pozdějších předpisů).

32. K opakovaným žádostem žalobců o odročení jednání před odvolacím soudem je třeba uvést, že v pořadí prvé jejich žádosti z datum na odročení jednání nařízeného na datum bylo vyhověno. Žalobci poté již od datum věděli, že jejich zastoupení obecnou zmocněnkyní nebylo připuštěno a do dalšího jednání před odvolacím soudem dne datum se jim tak nabízelo dostatek času na to, aby zvážili, zda se dát v řízení zastupovat právním zástupcem, či nikoli. Předvolání k jednání před odvolacím soudem na datum jim pak bylo doručeno datum. Žalobci však teprve datum uzavřeli dohodu o plné moci s advokátem jméno a téhož dne požádali o odročení jednání před odvolacím soudem nařízeného o pouhé tři dny déle na datum. Odvolací soud již této žádosti nevyhověl, protože jednak z něj byla patrná (v rozporu s § 2 o. s. ř.) snaha o obstrukční postup, a jednak žalobci měli dostatek času na to, aby si advokáta zvolili s dostatečným časovým předstihem. K poslední žádosti žalobců o odročení jednání, doručené odvolacímu soudu datum, nezbývá než uvést, že advokát žalobců ve svém podání ze dne datum adresovaném odvolacímu soudu, neoznámil, že by se jednání před odvolacím soudem datum nemohl či nechtěl osobně zúčastnit.

33. Odvolací soud se zřetelem na shora uvedené závěry napadené usnesení jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

34. Vzhledem k tomu, že žalovaní se s úspěchem ubránili odvolání, vzniklo jim na vrub žalobců právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů této fáze řízení (§ 137, § 142 odst. 1, § 151 odst. 1, § 224 odst. 1 o. s. ř.). Jednalo se o odměnu jejich advokátky za poskytnutí placené právní služby v podobě jednoho úkonu ve snížené sazbě 20 % ve výši 2 480 Kč pro každého z nich a o jednu paušální náhradu jejich hotových výdajů po 300 Kč, tj. úhrnem o 2 780 Kč pro každého žalovaného (§ 1 odst. 2, § 2 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. g), § 12 odst. 4, § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu). O náhradě nákladů řízení o žalobě pro zmatečnost soud nerozhoduje izolovaně, odděleně od nákladů řízení původního; naopak tyto náklady tvoří součást všech nákladů, jež v obou řízeních vznikly, a pro náhradový režim pak rozhodující rámec představuje řízení původní, resp. jeho výsledek. V řízení o žalobě pro zmatečnost se tak pro účely stanovení sazby mimo smluvní odměny za jeden úkon právní služby vychází z tarifní hodnoty určené podle předmětu původního řízení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2019 sp. zn. 27 Cdo 5307/2017).

Proti tomuto usnesení není přípustné odvolání.

Dovolání je přípustné tehdy, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení usnesení odvolacího soudu k Okresnímu soudu v Hradci Králové; o dovolání by rozhodoval Nejvyšší soud České republiky se sídlem v Brně.

Žaloba pro zmatečnost není přípustná proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuční návrh.