KSHKPA 27 Co 211/2024-150

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Chmelíka, Ph.D. a soudců Mgr. Pavla Hradeckého a JUDr. Martina Tomka ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 ⟪LB:lb_003⟫ Anonymizováno ⟪LB:lb_004⟫ žalované: Anonymizováno ⟪LB:lb_005⟫ sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_006⟫ zastoupená advokátem Anonymizováno ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_008⟫ o nahrazení projevu vůle, ⟪LB:lb_009⟫ k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 7. 5. 2024, č. j. 17 C 325/2023-83,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady odvolacího řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem ve výroku I. nahradil projev vůle žalované spočívající v uzavření darovací smlouvy mezi žalobcem a žalovanou ve znění uvedeném ve výroku I., kterou dojde k darování stavby vodního díla (hráze k ochraně nemovitostí před zaplavením při povodni) umístěné na pozemcích st. p. č. hodnota, st. p. č. hodnota a st. p. č. hodnota, stavba evidovaná v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví číslo hodnota pro katastrální území a obec adresa (výrok I.), a dále žalované uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení ve výši částka (výrok II.).

2. Okresní soud rozhodoval o žalobě, kterou se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle spočívající v uzavření darovací smlouvy. Žalobce vysvětlil, že účastníci byli ještě za účasti Ministerstva zemědělství ČR smluvními stranami smlouvy o účasti na programu, jejímž předmětem bylo sjednání podmínek pro čerpání dotace z programu „Podpora prevence před povodněmi II“ při výstavbě protipovodňového opatření na jméno FO v Anonymizováno Žalobce měl zajistit provedení výstavby. Žalovaná se zavázala na akci finančně přispět a po uplynutí sjednané doby ve smlouvě o smlouvě budoucí darovací ze dne datum a jejího dodatku č. hodnota ze dne datum převzít od žalobce vymezené části vybudovaného protipovodňového opatření adresa (dále „PPO adresa“). Žalobce po uplynutí sjednané doby předložil návrh darovací smlouvy žalované, nicméně ta jej odmítla uzavřít s odůvodněním, že zastupitelé obce odmítli schválit převzetí daru. Žalovaná požádala, aby byla prodloužena smlouva o výpůjčce, která byla uzavřena už v roce 2013. I z této skutečnosti žalobce usuzuje, že žalovaná je schopna se o stavbu starat. Nakonec od kolaudace PPO adresa se žádné závažné vady na stavbě neobjevily.

3. Žalovaná nezpochybnila uzavření smlouvy o smlouvě budoucí darovací a jejího dodatku se žalobcem. Namítala však, že od uzavření této smlouvy došlo ke změně okolností, protože protipovodňové opatření vykazuje vady a žalovaná disponuje nízkým rozpočtem, který neumožňuje financovat údržbu a opravy PPO adresa. Hodnota PPO adresa je totiž v desítkách milionů Kč, zatímco roční rozpočet obce se pohybuje kolem 1 milionu Kč. V době uzavření smlouvy o smlouvě budoucí byl rozpočet žalované ještě o cca částka nižší. Zastupitelstvo obce proto přijetí daru neschválilo.

4. Okresní soud provedl dokazování listinami. Ze smlouvy o účasti na programu uzavřené dne datum mezi žalobcem, žalovanou a Ministerstvem zemědělství ČR, která byla měněna dodatkem ze dne datum a projednána a schválena zastupitelstvem obce adresa, bylo prokázáno, že se žalovaná zavázala převzít do svého vlastnictví určené části protipovodňového opatření nejdříve po 10 letech od vydání kolaudačního souhlasu, který byl vydán dne datum, a provozovat a udržovat je s péčí řádného hospodáře. Z rozhodnutí o poskytnutí dotace ze dne datum vyplynulo, že projekt výstavby PPO adresa byl vyčíslen na celkem částka. Z toho ze státního rozpočtu byla poskytnuta částka částka. Okresní soud z návrhů rozpočtů obce adresa od roku 2011 do současné doby zjistil, že příjmy a výdaje rozpočtu se pohybovaly mezi 1 – 1,5 miliony Kč ročně a výdaje na vodní dílo obvykle představovaly částku částka ročně.

5. Smlouvou o smlouvě budoucí darovací, která byla mezi účastníky uzavřena dne datum, bylo prokázáno, že se smluvní strany dohodly na uzavření darovací smlouvy týkající se částí protipovodňového opatření, jejíž konkrétní znění bylo součástí smlouvy o smlouvě budoucí darovací. Podle dodatku č. hodnota k této smlouvě měla být realizační darovací smlouva vyhotovena nejdříve po deseti letech od vydání kolaudačního souhlasu. Smlouva o smlouvě budoucí darovací i její dodatek byly projednány a schváleny zastupitelstvem obce. Účastníci následně dne datum uzavřeli smlouvu o výpůjčce, kterou žalované vzniklo právo užívat objekty PPO adresa s označením SO 01 – SO 04, a zároveň povinnost na svůj náklad předmět výpůjčky provozovat a provádět jeho údržbu s výjimkou případů škody na předmětu výpůjčky při plnění funkce protipovodňového opatření. I tato smlouva byla schválena zastupitelstvem obce adresa.

6. Ze zápisu o průběhu veřejného zasedání obecního zastupitelstva žalované ze dne datum vyplynulo, že zastupitelé obce rozhodli o nepřijetí daru poté, co jeden z občanů obce v diskusi uvedl, že čeká na převod PPO adresa do vlastnictví obce, aby mohl požadovat nápravu z důvodu znehodnocení majetku, protože dochází k většímu podmáčení pozemků.

7. Okresní soud posoudil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od datum, přestože smlouva o smlouvě budoucí darovací byla uzavřena ještě za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. Soud prvního stupně totiž dospěl k závěru, že dodatkem smlouvy o smlouvě budoucí, který byl uzavřen dne datum a ve kterém bylo odkazováno na zákon č. 89/2012 Sb., byla celá smlouva o smlouvě budoucí darovací podřazena režimu zákona č. 89/2012 Sb.

8. Po provedeném dokazování měl okresní soud za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o smlouvě budoucí darovací a dodatek č. hodnota k této smlouvě. Smluvní strany se ve smlouvě zavázaly uzavřít realizační darovací smlouvu týkající se PPO adresa nejdříve po deseti letech od vydání kolaudačního souhlasu, který byl vydán dne datum. Žalobce vyzval po uplynutí deseti let od vydání kolaudačního souhlasu k uzavření realizační smlouvy, nicméně obec adresa darovací smlouvu z důvodu tvrzených změn okolností neuzavřela. Podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích je třeba k perfektnímu právnímu jednání obce i schválení příslušným orgánem obce, a to zastupitelstvem obce v případě nabytí nemovitých věcí, nicméně absenci schválení příslušným orgánem je nutno posuzovat jen jako změnu vůle příslušného subjektu, a nikoliv jako obecnou změnu okolností. Již Krajský soud v adresa – pobočka v adresa v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uzavřel, že za spravedlivý důvod k ukončení kontraktačních jednání ze strany obce nelze považovat změnu vůle v důsledku personální změny v orgánech obce. Případná výměna osob vykonávajících příslušné funkce v orgánech obce nemá sama o sobě vliv na vázanost dosavadními jednáními (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka).

9. Žalovaná měla již v době uzavření smlouvy o smlouvě budoucí (a předchozí smlouvy o účasti na programu podpory prevence před povodněmi) vzít v úvahu, že protipovodňové opatření, o jehož výstavbu obec stála, bude vždy vyžadovat provoz a údržbu, která bude s přibývajícím stářím stavby finančně náročnější. Změnou okolností tak není nákladnost údržby PPO adresa. Ze smlouvy o výpůjčce uzavřené mezi účastníky navíc plyne, že žalovaná byla povinna protipovodňové opatření provozovat a provádět jeho údržbu již v období plynoucím od uzavření této smlouvy. Případné vady protipovodňového opatření, o kterých žalovaná zatím hovoří pouze ve fázi úvah, rovněž nejsou významnou změnou okolností, pro kterou by na žalované nebylo možné spravedlivě požadovat uzavření realizační smlouvy.

10. Uzavření darovací smlouvy bylo předvídáno nejen ve smlouvě o smlouvě budoucí darovací, ale i ve smlouvě o účasti na programu. Darovací smlouva je navíc bezúplatná smlouva, na jejímž základě z majetku žalované nic neuchází, a naopak je majetek obce rošiřován. Okresní soud proto žalobě po její změně, kdy již znění realizační smlouvy odpovídá znění smlouvy sjednané mezi smluvními stranami, vyhověl a nahradil projev vůle žalované spočívající v uzavření darovací smlouvy.

11. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále „o.s.ř.“) a úspěšnému žalobci přiznal účelně vynaložené náklady řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši částka, sedmi paušálních náhradách po částka podle vyhl. č. 254/2015 Sb. a cestovném ve výši částka.

12. Žalovaná podala proti rozsudku okresního soudu včas odvolání a navrhla rozsudek soudu prvního stupně změnit a žalobu zamítnout. Poukázala na to, že okresní soud pominul článek I. smlouvy o smlouvě budoucí, který připouštěl variantu neuzavřít darovací smlouvu. Správa vymezené části PPO adresa mohla být i nadále řešena prodloužením výpůjčky, jak žalovaná navrhovala. Tato forma užívání není vyloučena a žalovaná je s ohledem na rozsah výpůjčky schopna se o stavbu nadále starat. V dodatku č. hodnota ke smlouvě o smlouvě budoucí darovací bylo dohodnuto, že realizační darovací smlouva bude uzavřena nejdříve po deseti letech od vydání kolaudačního souhlasu, nebylo však stanoveno, do kdy musí být realizační smlouva uzavřena. Hospodaření a nakládání s majetkem obce je speciálně regulováno a žalovaná pro podstatnou změnu okolností odmítá, že lze po ní požadovat, aby darovací smlouvu uzavřela. Hodnota PPO adresa dosahuje desítek milionů Kč, zatímco roční rozpočet obce činí cca 1 milion Kč. Majetkovou hodnotu darování je třeba posuzovat i s ohledem na rozsah všech majetkových závazků, které s darováním na obec přecházejí a zavazují k budoucím investicím či finančně nákladným opravám, na které žalovaná nemá finanční prostředky. Žalovaná nezpochybňuje, že hlavním cílem protipovodňového opatření je ochrana obce a že na vybudování PPO adresa byly poskytnuty dotační prostředky, které by bez uzavření smlouvy o smlouvě budoucí darovací a smlouvy o účasti nebyly poskytnuty. Celá koncepce, na které je protipovodňová ochrana postavena, je dle názoru žalované nepoctivá, když si stát postaví protipovodňové dílo, které je obci, která hospodaří s nízkým rozpočtem, vnuceno. Žalovaná dále zpochybnila, zda napadený rozsudek obstojí z hlediska ustanovení § 41 odst. 2 zákona o obcích, když vydaným rozsudkem byl v podstatě nahrazen i souhlas zastupitelstva obce. Žalovaná nakonec zpochybnila i posouzení věci podle zákona č. 89/2012 Sb., a nikoliv podle zákona č. 40/1964 Sb., ve znění platném a účinném do datum.

13. Žalobce navrhl rozsudek okresního soudu potvrdit, protože v řízení před okresním soudem nebyla prokázána žádná objektivní změna okolností. Nepřevzetí vymezených částí PPO adresa do vlastnictví žalované je v rozporu se smyslem a účelem investiční dotační akce, kterou je ochrana území žalované obce před účinky velkých vod. Žalovaná má předmět daru od roku 2013 ve výpůjčce a z toho lze dovodit, že je schopná se o předmětnou stavbu starat. Od kolaudace se žádné závažné vady stavby neprojevily a drobné závady byly vždy bez větších problémů vyřešeny. Žalobce dále dodal, že vodní tok není majetkem státu, který tak nelze činit odpovědným za povodně. Navíc žalobce má vlastní právní subjektivitu, nejedná se o stát. Výrok okresního soudu nahrazuje vůli celé obce včetně souhlasu jejího zastupitelstva. Vodní dílo lze provozovat různými způsoby a v tomto směru může žalovaná spolupracovat i s jinými obcemi.

14. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 o.s.ř.), osobou k němu oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné (§ 202 o.s.ř.) a obsahuje náležitosti dle § 205 odst. 1 o.s.ř., rozsudek okresního soudu přezkoumal, když přihlížel i k důvodům výslovně neuplatněným (§ 212 a § 212a o.s.ř.).

15. V posuzované věci okresní soud provedl veškeré důkazy nezbytné k objektivnímu zjištění skutkového stavu, z jednotlivých důkazů učinil správná a obsahu těchto důkazů odpovídající skutková zjištění, která promítl do správného závěru o skutkovém stavu. Krajský soud proto na skutková zjištění soudu prvního stupně pro stručnost odkazuje. Okresní soud též srozumitelným způsobem uvedl, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil. V tomto směru má krajský soud výhrady k právnímu posouzení celé věci. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, řídí se ustanoveními tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak, i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odstavce 3 se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To sice nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, nicméně pouhá zmínka v záhlaví dodatku č. hodnota smlouvy o smlouvě budoucí darovací ze dne datum, že smlouva byla uzavřena podle § 1785 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., ještě nepředstavuje ujednání smluvních stran o tom, že by se práva a povinnosti ze smlouvy o smlouvě budoucí darovací měly řídit zákonem č. 89/2012 Sb. Byla-li totiž smlouva o smlouvě budoucí darovací uzavřena ještě za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., pak se i změny takového právního vztahu budou řídit původní právní úpravou. Krajský soud proto smluvní vztah účastníků posuzoval podle § 50a zákona č. 40/1964 Sb., ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále „obč. zák.“).

16. Podle § 50a odst. 1 obč. zák. účastníci se mohou písemně zavázat, že do dohodnuté doby uzavřou smlouvu; musí se však přitom dohodnout o jejích podstatných náležitostech.

17. Podle § 50a odst. 2 obč. zák. nedojde-li do dohodnuté doby k uzavření smlouvy, lze se do jednoho roku domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím. Právo na náhradu škody tím není dotčeno.

18. Podle § 50a odst. 3 obč. zák. tento závazek zaniká, pokud okolnosti, ze kterých účastníci při vzniku závazku vycházeli, se do té míry změnily, že nelze spravedlivě požadovat, aby smlouva byla uzavřena.

19. Smlouva o smlouvě budoucí musí být uzavřena písemně a kromě obecných náležitostí je třeba, aby obsahovala závazek uzavřít v dohodnuté době v budoucnu smlouvu a vymezovala obsah budoucí smlouvy alespoň obecným způsobem. Postačuje, aby předmět smlouvy o smlouvě budoucí byl označen tak, aby nebyl zaměnitelný s jiným předmětem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka). Ve výroku rozsudku však převáděný pozemek musí být náležitě individualizován (srov. Rc 53/91). Pokud smlouva není v dohodnuté době uzavřena, může se kterákoliv ze smluvních stran domáhat podanou žalobou, aby prohlášení vůle druhého účastníka bylo nahrazeno soudním rozhodnutím. Závazek uzavřít budoucí smlouvu zaniká, pokud se okolnosti, z nichž účastníci při uzavření smlouvy o smlouvě budoucí vycházeli, změní natolik (např. dojde ke ztrátě či poškození věci), že nelze spravedlivě požadovat, aby smlouva byla uzavřena. Změna okolností ve smyslu § 50a odst. 3 obč. zák. může způsobit zánik závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí pouze v případě, že k ní došlo v době od uzavření smlouvy o budoucí smlouvě do uplynutí doby, do níž měla být smlouva uzavřena. Pozdější změna okolností již zánik závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí nezakládá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Změna okolností vedoucí k zániku povinnosti uzavřít budoucí smlouvu musí být natolik intenzivní, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela. Musí se přitom jednat o změnu okolností, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely a tato skutečnost musí být z procesu uzavření smlouvy zjevná.

20. Odvolácí soud sdílí právní závěr soudu prvního stupně o tom, že po uzvaření smlouvy o smlouvě budoucí darovací nenastala významná změna okolností, pro které by na žalované nebylo možné spravedlivě požadovat uzavření darovací smlouvy. Účastníci se ve smlouvě o smlouvě budoucí ze dne datum a jejím dodatku č. hodnota ze dne datum dohodli na uzavření darovací smlouvy o bezúplatném převodu části PPO adresa do vlastnictví žalované nejdříve po deseti letech od vydání kolaudačního souhlasu. Ten byl vydán dne datum. Žalobce vyzval žalovanou po uplynutí deseti let od vydání kolaudačního souhlasu (srov. např. dopis žalobce ze dne datum na č.l. 33 spisu) k uzavření darovací smlouvy. Žalovaná s jejím uzavřením nesouhlasila a namítala, že došlo k podstatné změně okolností a že po ní nelze spravedlivě požadovat uzavření darovací smlouvy. Žalobce proto ve lhůtě jednoho roku od okamžiku, kdy mohlo nejdříve dojít k uzavření darovací smlouvy (srov. § 50a odst. 2 obč. zák.), podal žalobu u příslušného soudu.

21. Krajský soud souhlasí se závěry soudu prvního stupně o tom, že za spravedlivý důvod k ukončení kontraktačních jednání nelze považovat změnu vůle v důsledku personální změny v orgánech obce. Případná výměna osob vykonávajících příslušné funkce v orgánech obce nemá sama o sobě vliv na vázanost dosavadními jednáními (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka). Od uzavření smlouvy o smlouvě budoucí darovací ve znění jejího dodatku č. hodnota a ještě dříve smlouvy o účasti na programu ze dne datum, se kterými žalovaná souhlasila, nedošlo ke změně okolností, která by vedla k zániku povinnosti uzavřít budoucí smlouvu. Žalovaná, v jejíž prospěch bylo protipovodňové opatření vybudováno, si měla již v době uzavření smlouvy o smlouvě budoucí darovací být vědoma toho, že takové zařízení bude vyžadovat provoz a údržbu. Nakonec žalovaná je i podle smlouvy o výpůjčce ze dne datum povinna provádět údržbu s péčí řádného hospodáře a tuto povinnost si plní, byť PPO adresa dosud nevyžadovala finančně náročnější údržbu. Z rozpočtů obce adresa je zřejmé, že příjmy obce neklesají, a tudíž ani z tohoto hlediska oproti stavu od uzavření smlouvy o smlouvě budoucí darovací nedošlo k významné změně okolností, pro kterou by po žalované nebylo možné spravedlivě požadovat uzavření darovací smlouvy. Majetek žalované bude uzavřením darovací smlouvy rozšířen a případné budoucí vyšší výdaje týkající se údržby PPO adresa jsou v současné chvíli spekulativní a nelze k nim přihlížet (srov. i závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Napadený rozsudek nakonec obstojí i z hlediska ustanovení § 41 odst. 2 zákona o obcích, neboť rozsudek soudu nahrazuje vůli celé obce včetně souhlasu jejího zastupitelstva.

22. Přestože ve smlouvě o smlouvě budoucí ve znění jejího dodatku č. hodnota nebylo stanoveno, do kdy musí být smlouva uzavřena, žalobce měl možnost požadovat uzavření smlouvy již po uplynutí deseti let ode dne vydání kolaudačního souhlasu na stavbu PPO adresa. Žalobce to v souladu s uzavřenou smlouvou učinil. K tomu lze poznamenat, že v případě pozdějšího uzavření darovací smlouvy by se o to více mohla projevit potřeba různých oprav protipovodňového opatření.

23. Vycházeje ze shora rozvedených skutečností a veden zásadou stručnosti krajský soud v podrobnostech dále odkazuje na logické a přesvědčivé odůvodnění rozsudku okresního soudu, které až na výhradu týkající se právního posouzení smlouvy o smlouvě budoucí podle zákona č. 89/2012 Sb., a nikoliv podle obč. zák., dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil, když závislý výrok II. o náhradě nákladů řízení odpovídal ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř.

24. O nákladech odvolacího řízení krajský soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal je úspěšnému žalobci. Náklady odvolacího řízení žalobce představuje paušální náhrada ve výši 3x 300 Kč za tři úkony (vyjádření k odvolání, příprava účasti na jednání a účast na jednání před soudem) podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a dále cestovné za cestu z adresa na jednání odvolacího soudu do adresa a zpět (celkem hodnota km) automobilem jméno FO jméno FO, reg. zn. SPZ, ve výši 444 Kč (vyhl. č. 398/2023 Sb. v platném znění). Náhradu nákladů řízení žalobce v celkové výši částka je žalovaná povinna nahradit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Proti tomuto rozsudku lze za podmínek uvedených v ust. § 237 o.s.ř. podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozsudku prostřednictvím okresního soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, k Nejvyššímu soudu ČR v Brně jako soudu dovolacímu. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o.s.ř.).