KSHKPA 23 Co 436/2024-502

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jana Ducháčka a soudců Mgr. Jiřího Kopeckého a JUDr. Ivy Trávníčkové, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: právnická osoba ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení nemajetkové újmy 10 000 Kč s příslušenstvím a účelně vynaložených nákladů 17.000 Kč, ⟪LB:lb_011⟫ k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 30. 9. 2024, č. j. 12 C 16/2023-450,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 8.410 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalovaného.

1. Okresní soud shora uvedeným rozsudkem zamítl žalobu o zaplacení částky 10.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10.000 Kč od datum do zaplacení a zaplacení částky 17.000 Kč na účelně vynaložené náklady (výrok I); žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částky 46.490 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II).

2. Rozhodoval o požadavku žalobce na zaplacení částky 10.000 Kč jako nemateriální újmy a částky 17.000 Kč za vynaložené náklady. Žalobce tvrdil, že žalovaný neoprávněně v rozporu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), dále také jen Nařízení nebo GDPR (případně Nařízení o GDPR), předal manželům jméno FO (tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem) fotografie, které pořídil fotopastí, datované dny datum, na kterých je na pozemku p. č. hodnota v k. ú. adresa zachycen žalobce na čtyřkolce v lesním porostu a s autem, mimo jiné i s nůžkami na větve a klestím. Tyto fotografie jméno FO použili v rámci odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření (právnická osoba adresa, stavebního úřadu – úseku silničního hospodářství, ze dne datum, kterým bylo, mimo jiné, manželům jméno FO uloženo zdržet se jakýchkoliv svých aktivit směřujících k omezení průjezdu po komunikaci na pozemku p. č. hodnota v k. ú. adresa a odstranit pevné překážky bránící průjezdu motorových vozidel z tohoto pozemku) sepsaném dne datum. Podoba žalobce i údaje o registračních značkách vozidel, které jsou na fotografiích zachyceny, jsou osobními údaji žalobce. Tímto postupem žalovaný porušil článek 6 Nařízení a žalobci vznikla nemateriální újma za zásah do jeho ústavně zaručených práv z důvodu nezákonného zacházení s osobními údaji a dále věcná újma.

3. Nemateriální újmu požadoval žalobce odčinit prostřednictvím přiměřeného zadostiučinění. Odkazoval na rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 4. 8. 2021, č. j. 15 C 239/2020-87, a ze dne 4. 8. 2021, č. j. 15 C 251/2020-101, v nichž byla jako odpovídající náhrada nemajetkové újmy způsobené únikem informací, jako přiměřené zadostiučinění za zásah do ústavně zaručeného práva na soukromí, přisouzena částka 10.000 Kč.

4. Materiální újma žalobce spočívá ve vynaložených nákladech na právní zastoupení před právnická osoba (dále také jen Anonymizováno) a za sepis námitky pověřenci žalovaného pro ochranu osobních údajů (právnická osoba), v celkové výši 17.000 Kč.

5. Žalovaný považoval tvrzený nárok žalobce za nedůvodný. Sám tvrdil, že k monitoringu lesního pozemku p. č. hodnota v k. ú. adresa přistoupil proto, že neznámá osoba začala lesní pozemek mýtit a poškozovat a žalobce svou činnost na pozemku zpochybňoval. Před umístěním fotopasti se žalobce domáhal přístupu na pozemek p. č. hodnota v k. ú. adresa, podal žádost o zajištění průjezdnosti komunikace na tomto pozemku. Žalovaným byl písemně upozorněn, aby nezasahoval do porostů na tomto pozemku, a že poznatky o případných dalších zásazích do dřevin či pozemků budou předány Policii ČR. Fotografie žalobce pořízené fotopastí byly žalovaným použity k bránění jeho práv v rámci trestního oznámení žalobce, které bylo postoupeno k řešení jako přestupek proti občanskému soužití (pomluva). Použil je také v řízení vedeném silničním správním úřadem o (ne) existenci účelové komunikace na pozemku p. č. hodnota, sp. zn. jméno FO/č. účtu/7, jehož účastníky byli i jméno FO.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud prvého stupně ke zjištění, že žalobce s manželkou (jméno FO) koupili v datum lesní pozemky v k. ú. adresa p. č. parcelní číslo, navazující na pozemek žalovaného p. č. hodnota a pozemky manželů jméno FO p. č. parcelní číslo/právnická osoba lesním pozemkům manželů jméno FO je přístup přes pozemek p. č. parcelní číslo vlastnictví manželů jméno FO. Ti zjistili, že dne datum začal žalobce klestit pozemek p. č. hodnota (ale jak sám uváděl, činil tak i nadále např. dne datum), aby se po něm mohl dostat do lesa čtyřkolkou nebo vozidlem ze silnice. Pozemek p. č. hodnota klestil i v té části, kde měli manželé jméno FO umístněné „překážky“, které tam umístili, když měli v období od datum do datum od žalovaného pozemek pronajatý. tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, žalobce upozornil, že k takovému zásahu na obecním pozemku nemá oprávnění, o této činnosti žalobce informoval starostu žalovaného a pořídil o tom i dokumentaci zachycující změnu stavu pozemku. Starosta žalovaného dne datum vyzval žalobce, aby k obsluze svých lesních pozemků užíval cestu přes pozemky p. č. parcelní číslo. Na to reagoval žalobce tím, že dne datum opět pokračoval ve vyřezávání spadlých stromů přes pozemek p. č. hodnota. Starosta žalovaného v dopise ze dne datum opět vyzýval žalobce ke zdržení se zásahů do předmětného pozemku v majetku žalovaného, deklaroval, že žalovaný považuje pozemek za lesní a nemá zájem obnovovat na něm zaniklou komunikaci. Dne datum podal žalobce (spolu s manželkou) žádost silničnímu úřadu o nařízení odstranění pevných překážek z pozemku p. č. hodnota a žádal o vydání předběžného opatření, aby mohl pozemek pro přístup ke svým lesním pozemkům užívat. Dne datum podal žalobce na Policii ČR oznámení na zábor obecního pozemku p. č. hodnota, znemožňující příjezd na jeho lesní pozemky. tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, dne datum informoval Policii ČR o jízdě žalobce po lesních pozemcích, ležících v chráněné krajinné oblasti 2. stupně, čímž byl podle něj spáchán přestupek, a pořídil si o tom videozáznam a fotografie. Fotografie a videozáznam o činnostech na pozemku p. č. hodnota si pořizovali jak žalobce, tak i manželé jméno FO. Dne datum žádal žalovaný právnická osoba adresa, stavební úřad, úsek silničního hospodářství, o stanovisko k řízení vedené u právnická osoba pro Anonymizováno adresa, o změnu způsobu využití pozemku p. č. hodnota, a k řízení vedené Policií ČR ohledně oznámeného záboru obecního pozemku. Součástí této žádosti byly fotografie žalobce na čtyřkolce, jeho auta, žalobce s větvemi v lesním porostu ze dnů datum datum. Tento správní orgán dne datum vydal, k návrhu žalobce a jeho manželky ze dne datum, předběžné opatření, kterým (mimo jiné) bylo manželům jméno FO uloženo zdržet se aktivit k omezení průjezdu po komunikaci na pozemku p. č. hodnota, umísťování pevných překážek na tomto pozemku bránících průjezdu, a odstranit pevné překážky z tohoto pozemku bránící v průjezdu motorových vozidel. Účastníky tohoto řízení byli žalobce (s manželkou), žalovaný a manželé jméno FO. Proti tomuto rozhodnutí podal žalovaný odvolání sepsané dne datum, jehož součástí byly fotografie žalobce v lese a jeho práce tam, fotografie žalobcova auta a jeho jízdy v lese na čtyřkolce. Odvolání proti tomuto předběžnému opatření podali dne datum i manželé jméno FO a součástí jejich odvolání byly také fotografie, některé i z fotopasti žalovaného.

7. Po právní stránce soud prvého stupně posoudil zjištěný skutkový stav podle článku 6 odst. 1 Nařízení a § 84 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen o. z.). Zabýval se tedy existencí podmínek stanovených článkem 6 Nařízení o GDPR ve spojení s vnitrostátní právní úpravou, aby zjistil, zda v dané věci byla splněna některá z podmínek pro oprávněné použití osobních údajů. Dospěl pak k závěru, že žaloba důvodná není. Mezi účastníky, a dále také mezi manželi jméno FO a manželkou žalobce, je vedeno správní řízení, jehož předmětem je spor ohledně charakteru pozemku p. č. hodnota. Manželé jméno FO se domáhají znovuobnovení užívání pozemku jako komunikace pro přístup k jejich lesním pozemkům, žalovaný a manželé jméno FO naopak zastávají stanovisko, že má být jimi tvrzený dlouhodobý stav pozemku promítnut i do právní roviny, tj. do změny užívání pozemku. Od datum začal žalobce připravovat předmětný pozemek k užívání jako příjezd k jeho lesním pozemkům. Žalovaný, jako jeho vlastník, a jméno FO, jako sousedé pozemku p. č. hodnota jehož část také užívají, jsou přesvědčeni, že žalobce mění charakter pozemku proti dlouhodobému poklidnému stavu, vjíždí na něj a klestí cestu, která byla v průběhu let nahrazena cestou přes pozemky manželů jméno FO. Za účelem zajištění důkazu pro svá stanoviska si pořizovali fotodokumentaci žalobce a jeho aut, ten si naopak pořizoval fotodokumentaci aut a dalšího majetku jméno FO na pozemku p. č. hodnota. V uvedeném správním řízení žalovaný nevystupuje v mocenské pozici, ale je účastníkem řízení spolu s manželi jméno FO a jméno FO. Je pochopitelné, že každý z účastníků má vlastní zájmy, které si chrání, zájem žalovaného je shodný se zájmem manželů jméno FO. Dochází-li pak mezi účastníky k výměně fotografií, kterými ilustrují svá podání správnímu orgánu, nejde o zneužití osobních údajů. Žalovaný nezveřejnil fotografie s osobou žalobce a jeho aut na veřejnosti, staly se pouze součástí spisu správního orgánu. Některé z fotografií byly žalovaným použity už datum v žádosti o stanovisko správního orgánu ohledně žádané změny způsobu využití tohoto pozemku. V tomto ohledu pak není rozhodné, zda žalovaný dal k dispozici fotografie z fotopasti tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, jako fyzické osobě a nikoliv jako členu zastupitelstva obce. Žalobce se v rámci sporu s žalovaným obracel nejen na silniční správní úřad, přestupkovou komisi a Policii ČR, ale i na právnická osoba a na pověřence žalovaného pro ochranu osobních údajů – právnická osoba. Soud však není vázán sděleními Anonymizováno, ani stanoviskem pověřence, je v jeho pravomoci zkoumat existenci předpokladů pro přiznání nemajetkové újmy za případné porušení ochrany osobních údajů. Zkoumá tedy naplnění tzv. zákonných licencí, při kterých lze oprávněně použít i fotografie fyzické osoby. V tomto směru uzavřel, že v daném případě fotografie z fotopasti sloužily k dokumentaci domnělého protiprávního jednání, a proto jde o zákonnou výjimku ve smyslu článku 6 písm. f/ Nařízení o GDPR a § 88 o. z. Proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

8. Rozsudek okresního soudu napadl žalobce odvoláním. Podstatou jeho obšírné argumentace, která ve významném rozsahu již byla použita v rámci žalobních tvrzení, bylo, že žalovaný, jako správce údajů ve smyslu Nařízení GDPR, nelegitimně zpracoval osobní údaje žalobce tím, že fotografie z fotopastí poskytl tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem Přitom fotografie nezachycovaly žalobce při jednání zasahujícím do práv a majetku manželů jméno FO. jméno FO tyto fotografie poprvé využili dne datum v odvolání proti usnesení o předběžném opatření, kterým jim bylo uloženo, aby se zdrželi omezení průjezdu po komunikaci na pozemku p. č. hodnota a odstranili z něj pevné překážky. Žalobce má za vyloučené, aby se k nim jméno FO dostali dříve z trestních věcí než od žalovaného, protože ty nebyly zahájeny, a je vyloučeno, aby před zahájením trestního řízení byl spis zpřístupňován účastníkům. Okresní soud podle námitek žalobce nepřesvědčivě zdůvodnil svůj závěr o nedůvodnosti žaloby.

9. Žalovaný k odvolání navrhl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdit. Tvrdil, že fotografie z fotopasti pořídil on a je zřejmé, že se dostaly do dispozice manželů jméno FO, kteří je použili pro účely své obrany před požadavky žalobce ve správním řízení. Učinili tak ale až poté, co tyto fotografie do správního spisu založil žalovaný. Totéž se týká spisu Policie ČR, které starosta žalovaného podával vysvětlení a není zřejmé, zda fotografie z tohoto zdroje nebyly poskytnuty tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem Jedno trestní oznámení podával žalovaný na poškozování jeho majetku a další podával žalobce. Starosta byl opakovaně podávat policii vysvětlení, s nímž spojil předložení fotografií, ale žalovaný nedisponuje informací, jak s fotografiemi policie naložila, zda vedla jeden spis, nebo více spisů samostatně. Každopádně fotografie byly žalovaným poskytnuty poté, co byl žalobce v datum upozorněn, aby zanechal činnosti na pozemku žalobce a bylo zjevné, že k nerespektování tohoto pokynu dochází ze strany žalobce i nadále. Fotografie žalovaný zakládal v rámci správního řízení dříve než datum, ale k tomuto tvrzení nebyl u odvolacího jednání schopen označit okamžik a důkaz, z kterého by to vyplývalo. Má za to, že i kdyby se tak stalo později, platí, že snímky předložené manželi jméno FO, získané od žalovaného, měly ve shodě prokazovat totéž, a to jednání žalobce, a ten by za takové situace mohl těžko utrpět újmu na ochraně své osobnosti. Proto mu nemůže svědčit nárok za utrpěnou újmu ve smyslu článku 82 Nařízení o GDPR, protože nemohlo dojít k naplnění odstavce 1 tohoto článku, tj. utrpění hmotné nebo nehmotné újmy v důsledku porušení tohoto nařízení, a nemá tak právo žádat od správce nebo zpracovatele náhradu utrpěné újmy.

10. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu podle § 212, § 212a o.s.ř. a dospěl k následujícím závěrům.

11. Okresní soud provedl dostatečné dokazování a z provedených důkazů učinil správní skutková zjištění, proto na ně odvolací soud zcela odkazuje.

12. Po právní stránce soud prvého stupně správně posuzoval projednávanou věc podle Nařízení o GDPR. Podle jeho článku 4 bodu 7 je žalovaný v postavení správce osobních údajů. Ten může podle článku 6 Nařízení zákonně zpracovávat osobní údaje, pokud mu pro to svědčí některý z právních titulů. Jedním z nich je oprávněný zájem (§ 6 odst. 1 písm. f) Nařízení) na ochraně vlastnického práva. Žalovaný v tomto směru nevystupuje jako orgán veřejné moci, ale v soukromoprávní rovině chrání svůj majetek fotopastí (srov. např. jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO a jméno FO: Obecné nařízení o ochraně osobních údajů /GDPR/, Praktický komentář, Wolters Kluwer, Praha 2017, právní stav v ASPI k 30. 4. 2018, § 6).

13. Žalovaný měl nejpozději dne datum od tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, informaci, že žalobce klestí pozemek p. č. hodnota a odstraňuje z něj překážky, aby mohl tento pozemek využívat jako příjezdovou cestu ke svým lesním pozemkům. Pakliže přes opakované upozornění (dopisy ze dne datum a datum), aby tak žalobce nečinil, žalobce (nebo třeba i jiná osoba) v této činnosti pokračoval, měl žalovaný podle citovaného článku 6 odst. 1 písm. f/ Nařízení o GDPR právo k ochraně svého majetku, jako jeho vlastník, použít tzv. fotopast. Ostatně žalobce ani odvoláním proti této činnosti žalovaného nebrojil, jeho oprávněný zájem na ochraně majetku nezpochybňoval.

14. Podle článku 79 odst. 1 Nařízení má každý subjekt údajů právo na účinnou soudní ochranu, pokud má za to, že jeho práva podle tohoto nařízení byla porušena v důsledku zpracování jeho osobních údajů v rozporu s tímto nařízením.

15. Podle článku 82 odst. 1 Nařízení kdokoli, kdo v důsledku porušení tohoto nařízení utrpěl hmotnou či nehmotnou újmu, má právo obdržet od správce nebo zpracovatele náhradu utrpěné újmy. Podle odst. 2 tohoto článku je správce zapojený do zpracování odpovědný za újmu, kterou způsobí zpracováním, jež porušuje toto nařízení. Správce je tedy odpovědný objektivně, bez zavinění, ale pouze za újmu způsobenou zpracováním, které porušuje toto Nařízení.

16. K návrhu manželů jméno FO ze dne datum vydal právnická osoba adresa, stavební úřad – úsek silničního hospodářství, dne datum rozhodnutí o předběžném opatření, kterým žalovanému nařídil, aby odstranil značku „Zákaz vjezdu všech vozidel“ (s dodatkovou tabulkou) umístěnou na pozemku p. č. hodnota a manželům jméno FO nařídil, aby se zdrželi jakýchkoliv svých aktivit směřujících k omezení průjezdu po pozemku p. č. hodnota a z tohoto pozemku neprodleně odstranili pevné překážky, které brání v průjezdu motorových vozidel. Proti tomuto rozhodnutí podal žalovaný dne datum odvolání, jehož přílohou byla žádost žalovaného ze dne datum o stanovisko silničního správního úřadu k řízení vedeném u právnická osoba, Katastrální pracoviště adresa, o změnu způsobu využití pozemku p. č. hodnota, a dále k řízení vedenému Policií ČR ohledně oznámení žalobce na zábor obecního pozemku p. č. hodnota. Součástí této přílohy byly i fotografie z fotopasti zachycující žalobce. Žádost žalovaného o stanovisko silničního správního úřadu bylo právnická osoba adresa zasláno dne datum elektronicky prostřednictvím datové schránky (viz doručenka ze dne datum). K této žádosti žalovaný oznamuje, že fotodokumentace, kterou zasílá právnická osoba adresa, předal i Policii ČR spolu s datovými soubory dokumentujícími neoprávněné zásahy pana jméno FO (žalobce) na pozemku p. č. hodnota. Policie ČR tak ještě před dnem datum disponovala fotografiemi z fotopasti žalobce.

17. K tomu je možné zmínit, že se nezakládá na pravdě tvrzení žalobce, že pro účastníky nebylo možné ze spisu Policie ČR pořizovat si jakékoliv materiály. Ze záznamu policie o nahlédnutí do písemnosti ze dne datum, který je součástí přílohového spisu právnická osoba adresa/7, se podává, že tohoto dne bylo žalobci umožněno nahlédnout do přestupkového spisu a opatřit si v elektronické podobě na USB flashdisk označené písemnosti.

18. Proti rozhodnutí právnická osoba adresa o předběžném opatření ze dne datum podali odvolání také manželé jméno FO, a to dne datum. I součástí tohoto podání byly fotografie žalobce z fotopasti žalovaného.

19. Nastala tak situace, kdy žalovaný i manželé jméno FO, jako účastníci řízení, brojili proti rozhodnutí správního orgánu a přílohou jejich odvolání byly fotografie žalobce z fotopasti žalovaného. Žalovaný podal odvolání dne datum, manželé jméno FO dne datum. Za této situace nemohla vzniknout žalobci žádná újma z důvodu nezákonného zacházení s jeho osobními údaji. Žalovaný v souladu s Nařízením o GDPR chránil svůj majetek fotopastí a fotografie z ní pořízené použil k ochraně svého vlastnického práva před správním orgánem. Odvolací soud je přesvědčený, že i kdyby pořadí předložení fotografií z fotopasti bylo obrácené, to znamená že manželé jméno FO by je v rámci svého odvolání použili dříve než žalovaný, stejně by žalobci v této souvislosti újma z důvodu nezákonného zacházení s jeho osobními údaji vzniknout nemohla, neboť součástí správního spisu by se fotografie tak jako tak staly.

20. I kdyby odvolací soud připustil, že fotografie byly žalovaným předány manželům jméno FO, tak není možné pominout, že ti jsou účastníky řízení před silničním správním orgánem ze stejných důvodů jako žalovaný – k návrhu žalobce jim byla předběžným opatřením uložena povinnost. jméno FO tak nejsou vně sporu, naopak jde jim v jeho rámci o jejich práva a povinnosti. Důležité také je, že manželé jméno FO fotografie použili jen a pouze v tomto správním řízení, žádným způsobem je nezveřejnili třetím osobám např. prostřednictvím internetu.

21. Odhlédnout nelze ani od shora uvedeného zjištění, že tytéž fotografie zachycující žalobce byly právnická osoba adresa v elektronické podobě doručeny dne datum a Policii ČR nejpozději dne datum (viz předání podkladů Policie ČR ke sporu ohledně pozemků p. č. hodnota právnická osoba adresa ze dne datum – příloha spisu právnická osoba adresa/7).

22. Byť není zřejmé, kdy a jak manželé jméno FO získali fotografie z fotopasti, tyto fotografie byly součástí jak spisu silničního správního úřadu, tak přestupkového spisu Policie ČR, a to v digitální podobě, v řízeních týkajících se i manželů jméno FO. A je představitelné, že by jim i těmito orgány mohly být fotografie poskytnuty. Ale prokazovat, zda tomu tak bylo, je s ohledem na shora uvedené nadbytečné.

23. Z těchto důvodů je rozhodnutí okresního soudu věcně správné, a proto jej odvolací soud podle § 219 o.s.ř. potvrdil, a to včetně nákladového výroku, jímž přiznaná výše odměny advokáta žalovaného odpovídá zákonné úpravě – vyhlášce č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále také jen AT).

24. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodováno podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. a zcela úspěšnému žalovanému bylo přiznáno právo na jejich náhradu. Náklady odvolacího řízení spočívají v odměně advokáta za 2 úkony právní služby po 3.100 Kč (§ 8 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. a/ AT, § 7 bod 5 AT, přičemž za tarifní hodnotu je považována částka 50.000 Kč podle citovaného ustanovení advokátního tarifu, protože účelně vynaložené náklady požadované žalobcem byly příslušenstvím /§ 513 o. z./ jeho tvrzené pohledávky, které nebylo žalováno jako samostatný nárok, a proto se k němu při určení tarifní hodnoty nepřihlíží /podle § 8 odst. 1 AT/), paušální náhradě hotových výdajů 300 Kč (§ 13 odst. 3 AT ve znění advokátního tarifu do datum), paušální náhradě hotových výdajů 450 Kč (§ 13 odst. 3 AT ve znění advokátního tarifu po datum) a v DPH 21 % ve výši 1.460 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkové náklady odvolacího řízení žalovaného představují částku 8.410 Kč, kterou je žalobce povinen nahradit žalovanému k rukám jeho advokáta v zákonné třídenní lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1, věta před středníkem, o.s.ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.).

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud, dovolání lze podat do 2 měsíců od doručení tohoto rozhodnutí u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, rozhodoval by o něm Nejvyšší soud ČR v Brně.