KSHK 25 Co 57/2025-97

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Moravce a soudkyní JUDr. Miluše Krejzlíkové a Mgr. Miroslavy Lanžhotské ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyň: a) Jméno žalobkyně A, narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A) Jméno žalobkyně B, narozená Datum narození žalobkyně B, narozená Datum narození žalobkyně Cadvokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o vyklizení nemovitosti ⟪LB:lb_005⟫ k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 19. listopadu 2024 č. j. 7 C 71/2024-69

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyním náklady odvolacího řízení každé z nich ve výši 4 031 Kč k rukám jejich zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost vyklidit a vyklizený předat žalobkyním pozemek p. č. hodnota v katastrálním území adresa v obci adresa, zapsaný na listu vlastnictví číslo v katastru nemovitostí u právnická osoba pro Královéhradecký kraj, katastrální pracoviště adresa, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyním náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jméno FO (výrok II).

2. Žalobkyně se žalobou podanou u okresního soudu dne datum domáhaly uložení povinnosti žalovanému vyklidit pozemek p. č. hodnota v kat. území adresa. Tvrdily, že jsou sestry a každá z nich vlastní ideální jednu třetinu tohoto pozemku. Pozemek nabyly v dědictví po své matce Jméno žalobkyně C, která zemřela dne datum. Matka žalobkyň uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o dočasném užívání pozemku na dobu nejméně 10 let. Žalobkyně Jméno žalobkyně A poté uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu o dočasném užívání pozemku, na základě které přenechala žalovanému do užívání ideální jednu třetinu pozemku. Žalobkyně vypověděly smlouvu ze dne datum písemnou výpovědí ze dne Datum narození advokáta s tím, že žalovaný měl ukončit užívání pozemku k datum – uvedeného dne žalovaný přestal 2/3 pozemku užívat, avšak nadále užívá 1/3 pozemku. Žalobkyně vyzvaly žalovaného písemnou výzvou ze dne datum k vyklizení jedné třetiny pozemku. Žalovaný vyklizení odmítl, když namítal, že má stále platnou nájemní smlouvu ze dne datum. Předžalobní výzva k vyklizení zaslaná žalovanému dne datum zůstala bez odezvy. Žalobkyně smlouvu, kterou Jméno žalobkyně A pronajala žalovanému ideální jednu třetinu pozemku, považují za neplatnou, neboť ve smlouvě je neurčitě vymezen předmět nájmu – zpočátku je pronajímaný pozemek označen parc. číslem, výměrou a kat. územím, vzápětí se hovoří o jedné třetině pozemku. Ostatní žalobkyně jako spoluvlastnice pozemku nedaly k uzavření smlouvy souhlas, neuzavřely žádnou dohodu o způsobu užívání pozemku. Žalovaný tedy nemá žádný titul, na základě kterého by byl oprávněn pozemek užívat.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Tvrdil, že ostatní žalobkyně udělily souhlas s uzavřením smlouvy o dočasném užívání pozemku, kterou uzavřel s Jméno žalobkyně A. Uvedl, že strýc žalobkyň si nárokoval užívání celého pozemku – chtěl si ho v roce rok od žalobkyň celý pronajmout. V roce rok došlo na základě žádosti žalobkyň k oddělení 2/3 pozemku p. č. hodnota, kterou užíval strýc žalobkyň pan jméno FO, ten je také při vytyčení části pozemku na místě samém zastupoval. Zbývající jednu třetinu užívá on. Navíc na pozemku, který požadují žalobkyně vyklidit, se nenacházejí žádné movité věci, které by měly být odstraněny.

4. Okresní soud vyšel ze zjištění, že pozemek p. č. hodnota v obci adresa, kat. území adresa, je ve spoluvlastnictví žalobkyň, každá je spoluvlastníkem ideální 1/3 pozemku. Nabývacím titulem je usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum sp. zn. spisová značka o schválení dědické dohody. Právní moc usnesení nastala dnem datum. Dne datum byla uzavřena smlouva o dočasném užívání zemědělské půdy mezi Jméno žalobkyně C, nar. datum – matkou žalobkyň – na straně pronajímatele a žalovaným na straně nájemce. Předmětem nájmu byl pozemek p. č. hodnota o výměře 4,8784 ha v kat. území adresa určený k užívání v zemědělské výrobě. Nájemné bylo stanoveno ve výši částka/rok, bylo splatné nejdéle do konce února následujícího roku. Doba nájmu byla sjednána na dobu nejméně 10 let ode dne jejího podpisu. Smlouva je oboustranně podepsána. Dne datum byla uzavřena smlouva o dočasném užívání zemědělské půdy mezi žalobkyní Jméno žalobkyně A na straně pronajímatele a žalovaným na straně nájemce, kdy předmětem smlouvy je nájem ideální 1/3 pozemku p. č. hodnota, kat. území adresa o výměře 1,6261 ha za účelem provozování zemědělské výroby. Výše nájemného byla stanovena částkou částka/rok, bylo splatné nejdéle do konce února následujícího roku. Dobá nájmu byla sjednána nejméně 15 let ode dne jejího podpisu. Smlouva je oboustranně podepsána. Dne datum byla žalobkyněmi, jako spoluvlastnicemi pozemku p. č. hodnota v kat. území adresa nabytého v rámci dědictví po jejich zemřelé matce Jméno žalobkyně C, podepsaná výpověď smlouvy o dočasném užívání zemědělské půdy ze dne datum, tj. pozemku parc. č. hodnota, kat. úz. adresa. Dne datum zaslaly žalobkyně žalovanému přípis, v němž ho upozorňují na končící lhůtu nájmu pozemku a vyzvaly ho, aby pozemek nejpozději do datum vyklidil. Odeslání dopisu žalovanému je prokázáno připojenou emailovou zprávou datovanou dnem datum. Žalovaný na výzvu k vyklizení reagoval emailovou zprávou odeslanou dne datum tak, že má stále platnou nájemní smlouvu uzavřenou s žalobkyní Jméno žalobkyně A v roce rok s vědomím všech spoluvlastníků. Za pronajatou jednu třetinu pozemku platí řádné nájemné. Předžalobní výzvou ze dne datum žalobkyně vyzvaly žalovaného k vyklizení části pozemku p. č. hodnota, kat. území adresa. Emailem ze dne datum jméno FO žádá žalovaného dle jejich dohody o zaslání návrhu dodatku a 1/3 nájmu za pozemky na její účet. Na email žalovaný reagoval emailovou zprávou ze dne datum. Emailovou zprávou ze dne datum jméno FO žalovaného opakovaně žádá o zaplacení nájemného na 1/3 pozemku do datum. Poukázala na příslušné ustanovení nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovaným a její matkou. Dle výpovědi žalobkyně Jméno žalobkyně A část pozemku p. č. hodnota užívá žalovaný, zbývající část užívá jejich strýc právnická osoba. Mezi spoluvlastnicemi pozemku k uzavření dohody o způsobu jeho užívání, k dohodě o reálném rozdělení pozemku nedošlo. Žádný souhlas jedna druhé k tomu, aby každá z nich mohla disponovat se svou 1/3 pozemku nebo s celým pozemkem, ústní ani písemný si nedaly. Neví, jakou část pozemku žalovaný reálně užívá. Neví ani to, že by v roce rok došlo k vytyčení hranic pozemku. Se sestrami se nikdy před uzavřením nájemní smlouvy z roku rok nebavila o záměru pronajmout část pozemku žalovanému. Ona vždy k 31. 12. každého roku dostává od žalovaného nájemné z 1/3 pozemku. Z výpovědi žalobkyně jméno FO vyplývá, že se nikdy se sestrami nebavily o tom, že by některá z nich mohla buď s celým nebo s částí pozemku disponovat. Žádný souhlas k těmto dispozicím mezi nimi neexistuje. K uzavření dohody o způsobu užívání či o reálném rozdělení pozemku mezi nimi nikdy nedošlo. Na katastr se žádná dohoda o rozdělení pozemku nedala. Není jí známo, kterou konkrétní část pozemku žalovaný ve skutečnosti užívá, část pozemku také využívá jejich strýc právnická osoba. Na pozemek se byla podívat pouze jednou. Pozemek se sestrami zdědily po matce, každá ideální jednu třetinu. V době dědictví existovala na pozemek nájemní smlouva, která byla uzavřena mezi jejich matkou jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem. Po smrti matky smlouvu o užívání vypověděly. Žalovaný výpověď převzal, nájem byl ukončen. Do skončení nájmu každé z nich žalovaný platil jednu třetinu nájemného. Její sestra Jméno žalobkyně A část pozemku pronajala žalovanému, o čemž ona nevěděla. Žádnou dohodu o tom, že sestra pronajme žalovanému část pozemku, se sestrami neměly. Nesouhlasí, aby žalovaný část pozemku užíval a přeje si, aby ho vyklidil. Co se týče vytyčení pozemku, nepamatuje se, že by na pozemkový úřad dávala nějakou žádost. Neví, zda na místě samém při vytyčení pozemku někdo z jejich rodiny byl. V rodině se bavili o užívání pozemku rodinou. Žalobkyně Jméno žalobkyně C shodně s ostatními žalobkyněmi vypověděla, že žádná dohoda písemná či ústní o způsobu užívání předmětného pozemku, o rozdělení užívání nebo o možnosti dispozice každé z nich se svým spoluvlastnickým podílem nebo s celým pozemkem mezi nimi uzavřena nebyla. O uzavření dohody o nájmu mezi Jméno žalobkyně A a žalovaným v roce rok nevěděla a nechce, aby pozemek pronajímala. Na pozemku se nikdy nebyla podívat, takže ani neví, zda část, kterou užívá žalovaný, je nějak vyznačena v terénu. Při vytyčení hranic v roce rok nebyla. Ví, že o potřebě vytyčení pozemku se v rodině hovořilo. Ona ani neví, zda k vytyčení vůbec došlo. O pozemek se nezajímá, chce, aby zůstal v rodině, která ho bude obhospodařovat. Dle výpovědi svědka jméno FO v minulosti užíval pozemek sousedící s pozemkem p. č. hodnota, po dobu několika let do roku rok (tj. do vytyčení pozemku p. č. hodnota) obdělával i část pozemku p. č. hodnota o výměře cca 1 ha, a to na základě ústní dohody mezi ním a žalovaným o směně užívání pozemků, kdy jím pronajatý pozemek v adresa užíval žalovaný (žalovaný v adresa užíval okolní pozemky) a on užíval část žalovaným pronajatého pozemku v adresa. Dohoda o směně užívání pozemků byla uzavřena se souhlasem vlastníka pozemku v adresa. S paní jméno FO jako původní vlastnicí pozemku p. č. hodnota ani s žalobkyněmi o směně v užívání pozemků vůbec nemluvil, žádný souhlas k směně v užívání půdy nedaly. Když se pozemek vyměřoval, tak po panu jméno FO, který obhospodařuje část pozemku, chtěl, aby hranice vytyčené části pozemku byla vytyčena tak, aby svědkovi zůstala část pozemku p. č. hodnota při hranici s pozemkem, který vedle užíval, aby to takto mohl užívat i nadále. On s tím nesouhlasil, došlo k vytyčení pozemku dle požadavku žalobkyň. V terénu byl pozemek p. č. hodnota vytyčen zcela zřetelně – do země byly zatlučeny latě se signální barvou. On se vytyčení pozemku nezúčastnil, byl pouze na předání pozemku vlastníkům, kdy seznamoval přítomné s průběhem vlastnické hranice. Kromě něho byli přítomni pracovník pozemkového úřadu, pan jméno FO a pan jméno FO. jméno FO měl pronajatý pozemek od dvou sester. Žádnou plnou moc, kterou by žalobkyně udělily panu jméno FO, aby je při jednání zastupoval, neviděl.

5. Okresní soud vzal za prokázané, že žalovaný v pozici nájemce a Jméno žalobkyně C (matka žalobkyň) v pozici pronajímatele uzavřeli dne datum nájemní smlouvu, na základě které přenechala Jméno žalobkyně C žalovanému k užívání za účelem zemědělské výroby pozemek p. č. hodnota v katastrálním území adresa, nájem byl sjednán na dobu nejdéle 10 let. Pronajímatelka Jméno žalobkyně C dne datum zemřela a na její místo nastoupily žalobkyně, které pozemek p. č. hodnota nabyly v rámci dědického řízení do svého vlastnictví, a to každá ideální jednu třetinu pozemku. Žalobkyně podáním ze dne datum nájemní smlouvu ze dne datum vypověděly. Nájemní smlouva ze dne datum však byla uzavřena na dobu určitou, možnost ukončení nájmu výpovědí před uplynutím doby, na kterou byl nájem sjednán, nebyla sjednána, a proto výpověď z nájmu danou žalobkyněmi žalovanému podáním ze dne datum je třeba považovat za odporující zákonu, a tudíž neplatnou. Nájemní vztah žalovaného k pozemku p. č. hodnota v katastrálním území adresa tedy trval do datum, kdy skončil dle nájemní smlouvy uplynutím doby. Žalovaný pozemek p. č. hodnota přestal k datum v rozsahu ideálních dvou třetin celku užívat a užívá stále zbývající ideální třetinu pozemku. Tuto ideální jednu třetinu pozemku užívá na základě nájemní smlouvy, resp. dohody o dočasném užívání pozemku, uzavřené s žalobkyní Jméno žalobkyně A dne datum, když na základě této dohody převzal do užívání ideální jednu třetinu pozemku p. č. hodnota v katastrálním území adresa o výměře 1,6261 ha. Žalobkyně Jméno žalobkyně A tedy žalovanému přenechala do užívání část pozemku p. č. hodnota o velikosti ideální jedné třetiny. V případě pozemku p. č. hodnota se však jedná o pozemek, který je v podílovém spoluvlastnictví žalobkyň, spoluvlastnictví není mezi nimi zrušeno a vypořádáno, žalobkyně nikdy neuzavřely dohodu o způsobu užívání pozemku, o rozdělení jeho užívání, nedaly souhlas k tomu, aby některá z nich mohla samostatně s pozemkem disponovat. Podstata podílového spoluvlastnictví pak spočívá v tom, že každý ze spoluvlastníků se podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví v rozsahu, jaký odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu, výše spoluvlastnického podílu (protože jde o právní vztah jen ideální) nevyjadřuje konkrétní reálnou část věci, ale míru, kterou se jednotliví spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. U podílových spoluvlastníků tedy jde o tzv. ideální podíl, nikoli o reálné vymezení vztahující se k určité části společné věci. Jestliže nedojde k reálnému rozdělení pozemku mezi spoluvlastníky (tj. na věci v právním smyslu, způsobilé být předmětem nájemního vztahu), nemůže být samostatným předmětem nájmu ideální spoluvlastnický podíl na pozemcích. Vznik práva nájmu ideálního podílu reálně blíže neurčeného je proto pojmově vyloučen. Vzhledem k tomu je tedy třeba dohodu o dočasném užívání pozemku ze dne datum uzavřenou mezi žalobkyní Jméno žalobkyně A a žalovaným považovat za neplatnou. Žalovaný tak nedisponuje žádným právním titulem, který by ho opravňoval k užívání pozemku p. č. hodnota či jeho části (nájem dle nájemní smlouvy z roku rok skončil nejpozději uplynutím doby, na kterou byl sjednán a nájemní smlouva z roku rok je pro nezpůsobilý předmět nájmu, tedy nemožnost plnění, neplatná). Žalovaný tedy neprávem zasahuje do vlastnického práva žalobkyň, a proto je povinen pozemek p. č. hodnota vyklidit. Okresní soud dospěl též k závěru, že je třeba rozhodnout o vyklizení celého pozemku žalovaným, a to z toho důvodu, že spoluvlastnictví k pozemku není mezi žalobkyněmi vypořádáno, neexistuje mezi nimi žádná dohoda o způsobu užívání pozemku (tzn. každý metr čtverečný pozemku je ve spoluvlastnictví všech žalobkyň, kdy každá z nich vlastní ideální třetinu jednoho metru čtverečného), neexistuje mezi nimi dohoda, na základě které by každá ze spoluvlastnic byla oprávněna samostatně disponovat se svým ideálním podílem nebo s celým pozemkem. Pokud žalovaný namítal, že není co vyklízet, neboť na pozemku nemá žádné věci, tak v případě nemovitosti žaloba zní na vyklizení, v případě movitých věcí na vydání věcí.

6. Proti rozsudku okresního soudu podal žalovaný odvolání. Namítal, že okresní soud nesprávně uzavřel, že ostatní žalobkyně (spoluvlastnice pozemku) nesouhlasily s pronájmem jedné třetiny pozemku žalobkyní Jméno žalobkyně A na základě nájemní smlouvy ze dne datum. V této souvislosti poukázal na obsah e-mailové korespondence mezi účastníky, z níž plyne, že ostatní spoluvlastnice s pronájmem jedné třetiny pozemku souhlasily (viz e-mail ze dne datum, v němž se domáhají placení na základě vzájemné dohody úhrady podílu na nájemném). Poukazoval též na to, že okresní soud nepřikládal význam ani reálnému vytyčení jedné třetiny pozemku Pozemkovým úřadem v adresa. Zaujal názor, že žalobní petit na vyklizení nekoresponduje předmětu řízení, protestují-li žalobkyně vůči užívání pozemku k zemědělské výrobě (pěstování obilí). Realizace soudního rozhodnutí o vyklizení vyžaduje existenci (umístění) cizích movitých věcí na pozemku, v tomto případě však na pozemku žalobkyň žalovaný žádné movité věci, jež by mohly z něj být vyklizeny, umístěny nemá. Rozsudek o vyklizení pozemku by tedy byl materiálně nevykonatelný. Navrhl, aby byl rozsudek okresního soudu změněn a žaloba byla zamítnuta.

7. Žalobkyně ve svém vyjádření k odvolání žalovaného navrhly potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. K otázce reálného vytyčení pozemku provedeného Pozemkovým úřadem adresa (vytyčení hranic jedné třetiny pozemku) uvedly, že ony samy osobně k tomu podnět nedaly, neúčastnily se vytyčení části pozemku, což vyplývá i z výpovědi svědka jméno FO, nebylo zjištěno, že by k reálnému vytyčení došlo nejpozději datum (v době uzavření smlouvy) a reálné vytyčení hranic třetiny pozemku není projevem vůle žádné z žalobkyň. Nemůže tedy ani ve spojení se smlouvou z datum založit užívací titul žalovaného k jedné třetině pozemku ve spoluvlastnictví žalobkyň.

8. Krajský soud jako soud odvolací (dále jen „odvolací soud“) přezkoumal napadený rozsudek okresního soudu i řízení mu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

9. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovými i právními závěry okresního soudu uvedenými v odůvodnění jeho rozsudku, na které tímto odkazuje a které s ohledem na odvolací námitky žalovaného doplňuje pouze následujícím způsobem.

10. Platnost smluv o nájmu je třeba posuzovat podle předcházejících předpisů, zejména podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do datum (dále jen „obč. zák.“), neboť smlouvy byly uzavřené do datum (§ 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník /dále jen „o. z.“/). Podle právní úpravy účinné do datum mohla každá věc (i nemovitost) patřit jedinému vlastníku nebo mohla být v podílovém spoluvlastnictví (§ 136 obč. zák.). Podílové spoluvlastnictví bylo občanským zákoníkem charakterizováno jako spoluvlastnictví ideální, neboť výše spoluvlastnického podílu každého ze spoluvlastníků neodpovídala konkrétní části společné věci. Podstata podílového spoluvlastnictví spočívala v tom, že každý ze spoluvlastníků se podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví v rozsahu, jaký odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu (§ 137 odst. 1 obč. zák.), výše spoluvlastnického podílu – protože šlo o právní vztah jen „ideální“ – nevyjadřovala konkrétní reálnou část věci, ale míru, kterou se jednotliví spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci. Ostatně obdobně podle současné právní úpravy osoby, jimž náleží společně vlastnické právo k věci, jsou spoluvlastníky (§ 1115 odst. 1 o. z.); každý ze spoluvlastníků má právo k věci jako k celku a toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka (§ 1117 o. z.). Ustanovení § 1122 odst. 1 o. z. definuje podíl tak, že vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví k věci. Spoluvlastnický podíl tedy vyjadřuje pouze rozsah, v jakém jednotliví spoluvlastníci vykonávají a nesou shodná práva a povinnosti, které pro ně vyplývají z vlastnictví společné věci jako celku. U podílových spoluvlastníků jde o tzv. ideální podíl, nikoli o reálné vymezení, vztahující se k určité části společné věci. Jestliže nedojde k reálnému rozdělení pozemku mezi spoluvlastníky (na věci v právním smyslu, způsobilými být předmětem nájemního vztahu), nemůže být samostatným předmětem nájmu ideální spoluvlastnický podíl na pozemcích. Vznik práva nájmu ideálního podílu (reálně blíže neurčeného) je proto pojmově vyloučen. Je-li tedy jako předmět nájmu ve smlouvě uvedena pouze výměrou určená část pozemku náležejícího do podílového spoluvlastnictví, jež nebyla nijak blíže vymezena, nelze tuto smlouvu s ohledem na uvedené považovat za platně uzavřenou, neboť jejím předmětem není řádně určená věc v právním smyslu, jak to vyžaduje § 183 obč. zák., ale plnění právně nemožné - § 37 odst. 2 obč. zák. (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2020 sp. zn. 26 Cdo 508/2019, ze dne 12. 1. 2011 sp. zn. 28 Cdo 3535/2010).

11. Dle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

12. Žaloba na vyklizení pozemku je prostředkem, který poskytuje vlastníku pozemku ochranu proti tomu, kdo má neoprávněně na tomto pozemku umístěny věci movité, případně tento pozemek užívá; nedotýká se věci nemovité, nacházející se na pozemku a náležející tomu, kdo má pozemek vyklidit.

13. Žalobkyně jako podílové spoluvlastnice pozemku p. č. hodnota v obci adresa a katastrálním území adresa se domáhaly vyklizení tohoto pozemku s tím, že jsou jeho podílové spoluvlastnice (každá v rozsahu jedné ideální třetiny) a žalovaný užívá pozemek bez právního důvodu. Žalovaný užíval celý pozemek p. č. hodnota v katastrálním území adresa na základě nájemní smlouvy uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyň dne datum, přičemž nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to na dobu 10 let. Nájemný vztah tedy skončil dnem datum. Žalovaný však stále užívá ideální jednu třetinu pozemku. Dle jeho názoru je k tomu oprávněn na základě nájemní smlouvy, resp. dohody o dočasného užívání pozemku uzavřené s žalobkyní Jméno žalobkyně A dne datum, dle níž byla žalovanému přenechána do užívání jedna ideální třetina pozemku p. č. hodnota v katastrálním území adresa. Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že je pojmově vyloučeno, aby předmětem nájemní smlouvy byl pouze ideální spoluvlastnický podíl na pozemku, resp. vznik práva nájmu ideálního podílu reálně blíže neurčeného je pojmově vyloučen, a pokud tomu tak jako v daném případě je, nelze než uzavřít, že dohoda o užívání pozemku p. č. hodnota (jeho ideální jedné třetiny) ze dne datum je neplatná. Žalovaný tedy nemá právní titul k užívání tohoto pozemku a je povinen ho vyklidit.

14. Námitka žalovaného, že žalobkyně daly souhlas s uzavřením dohody o dočasném užívání pozemku žalobkyni Jméno žalobkyně A, nebyla shledána důvodnou. Jednak z toho důvodu, že všechny žalobkyně shodně vypověděly, že žádný souhlas žalobkyni Jméno žalobkyně A k uzavření smlouvy o dočasném užívání pozemku, jejímž předmětem byla ideální jedna třetina pozemku p. č. hodnota, nedaly. Kromě toho je irelevantní, zda žalobkyně daly nebo nedaly souhlas s uzavřením této dohody ze dne datum, neboť smlouva je neplatná z důvodu, že vznik práva nájmu ideálního podílu reálně blíže neurčeného je pojmově vyloučen.

15. Namítal-li žalovaný, že má vyklidit pozemek, na kterém však nemá žádné movité věci, je třeba pouze uvést, že žalobkyně se domáhaly vyklizení nemovitosti ve smyslu § 1040 odst. 1 o. z., když žaloba na vyklizení pozemku je prostředkem, který poskytuje žalobkyním jako vlastnicím pozemku ochranu proti tomu, kdo má neoprávněně na tomto pozemku umístěny věci movité, případně tento pozemek užívá. Žalovaný pak pozemek užívá, což ani nečinil sporným, a má na něm umístěno obilí.

16. Nebyla shledána důvodnou ani námitka žalovaného, že byla vytyčena jedna třetina pozemku Pozemkovým úřadem v adresa. I kdyby tomu tak bylo, nebylo prokázáno, že by k vytyčení došlo před datem datum, kdy byla uzavřena dohoda o dočasném užívání pozemku mezi žalovaným a žalobkyní Jméno žalobkyně A. Kromě toho u event. vytyčení pozemku žalobkyně nebyly přítomny, nežádaly o něj a pokud k vytyčení došlo, nebylo to v důsledku projevu jejich svobodné vůle.

17. Rozsudek okresního soudu tedy byl jako věcně správný potvrzen dle § 219 o. s. ř.

18. Žalovaný nebyl v odvolacím řízení úspěšný a je tedy povinen ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř. zaplatit žalobkyním, každé rovným dílem, náklady odvolacího řízení. Náklady odvolacího řízení žalobkyň spočívají v nákladech jejich právního zastoupení, a to v odměně za dva úkony právní služby ā částka (vyjádření k odvolání žalovaného a účast u jednání odvolacího soudu), ve dvou paušálních náhradách hotových výloh ā částka, v cestovném právního zástupce žalobkyň z adresa k jednání odvolacího soudu a zpět (ujeto celkem hodnota km, automobil značka, průměrná spotřeba 6 l nafty/100 km, cena nafty částka/l, náhrada za užití vozidla částka/km, celkem ve výši částka) a v 21 % DPH ve výši částka; celkem činí náklady odvolacího řízení žalobkyň částka. Žalovaný je tedy povinen zaplatit každé z žalobkyň náklady odvolacího řízení ve výši částka - tzn. částka děleno třemi (§ 7, § 9 odst. 1, § 12 odst. 4, § 13 odst. 4 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., § 137 odst. 3 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Takové dovolání se podává do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu se sídlem v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jičíně. Dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 237 a § 241a o. s. ř.).