KSHK 47 Co 128/2025-108

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_004⟫ o vydání věci ⟪LB:lb_005⟫ o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 23. 7. 2025, č. j. 9 C 83/2025-65

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

1. Označeným rozsudkem okresní soud uložil žalované do tří dnů od právní moci vydat žalobkyni traktor, lis a tři čelní žací lišty označené ve výroku I. Dále žalované uložil nahradit žalobkyni k rukám advokáta náklady řízení ve výši částka v téže lhůtě (výrok II).

2. Vyšel ze zjištění, že třemi kupními smlouvami uzavřenými dne datum prodala žalobkyně žalované označené zemědělské stroje – traktor zn. značka (dále „traktor“), lis zn. značka (dále „lis“) a tři kusy čelních žacích lišt značka (dále „žací lišty“) za přesně sjednané kupní ceny splatné do datum. Ve všech smlouvách byla v souladu s ust. § 2132 o. z. sjednána výhrada vlastnického práva žalobkyně. Přechod vlastnictví k zemědělským strojům na žalovanou byl podmíněn úplnou úhradou kupní ceny. Bylo ujednáno, že žalobkyně je oprávněna od smluv odstoupit, pokud prodlení žalované s úhradou kupní ceny přesáhne 30 kalendářních dnů. Nebylo sporu, že ze strany žalované nikdy nedošlo ani k částečné úhradě. Po dni datum byla žalobkyně oprávněna od kupních smluv odstoupit. Ve vztahu k traktoru a lisu tak písemně učinila dne datum a ve vztahu k žacím lištám dne datum. Dopisy obsahující projev odstoupení byly doručeny žalované dne datum resp. dne datum. Důsledkem odstoupení bylo zrušení kupních smluv od počátku a zánik závazku žalobkyně převést vlastnictví ke strojům na žalovanou. Vzhledem k výhradě vlastnického práva a k tomu, že kupní cena žalovanou fakticky zaplacena nebyla, žalobkyně nepřestala být vlastnicí zemědělských strojů a požadavek na jejich vydání je důvodným.

3. Okresní soud se rovněž zabýval obranou žalované, že její závazek zaplatit sjednanou kupní cenu strojů zanikl splněním dříve, než žalobkyně od smluv odstoupila. A sice započtením, tedy jednostranným právním jednáním žalované adresovaným žalobkyni, k němuž došlo dne datum. Žalobkyně namítla, že žalovaná použila k započtení proti nezpochybněné pohledávce žalobkyně pohledávku fiktivní a neexistující, tedy k započtení nezpůsobilou ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 o. z. Okresní soud s přihlédnutím k judikaturním závěrům (zejm. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka a ze dne datum, sp. zn. spisová značka) vyložil, že k datu provedení zápočtu žalovanou bez pochybností existovala pohledávka žalobkyně za žalovanou z titulu nezaplacené kupní ceny v celkové výši částka. Vůči ní použila žalovaná k započtení tvrzenou pohledávku z titulu náhrady škody ve výši částka. Ta sestávala z nákladů, jež žalovaná vynaložila na opravu blíže nekonkretizovaného traktoru a lisu (celkem částka) a dále z ušlého zisku žalované spočívajícího v tom, že předmětný traktor a lis od žalované právě kvůli vadám nekoupil jméno FO, jak původně plánovali. Žalovaná přitom uvedla, že jméno FO měl zakoupit traktor za částka bez DPH (mezi účastnicemi byla sjednána kupní cena částka bez DPH) a lis za částka bez DPH (mezi účastnicemi byla sjednána kupní cena částka bez DPH). Škoda měla žalované vzniknout v příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalobkyně „dodat předmět smlouvy bez vad a s obvyklými vlastnostmi“ (viz dopis žalované ze dne datum).

4. Dle okresního soudu jsou dány pochybnosti o obou škodních nárocích co do důvodu i výše. Rozhodování o nich by si vyžádalo rozsáhlé dokazování. V prvé řadě posouzení, zda vůbec došlo k porušení povinnosti žalobkyně dodat předměty koupě bez vad a s obvyklými vlastnostmi, přičemž žalovaná u žalobkyně až do ledna 2025 žádné vady neuplatnila (§ 2099 a násl. o. z.). Dle výslovného ujednání kupních smluv byla žalovaná (kupující) povinna využívat k opravám, servisu a údržbě služeb prodávajícího (žalobkyni) a náklady na takové opravy, servis a údržbu měla nést ze svého (čl. VI.3. smluv). Námitku žalované, že měla být při přebírání strojů pracovníkem žalobkyně informována, že žalobkyně nemá dostatečné informace a technologii předávaných strojů nezná, neměl okresní soud za věrohodnou; nebyla zmíněna v žádném z předávacích protokolů.

5. Obdobně vyvolal pochybnosti i druhý z uplatněných nároků. jméno FO byl osobně přítomen při jednáních o kupní ceně nových strojů, k nimž došlo mezi účastnicemi i za přítomnosti zahraničního dodavatele strojů na veletrhu dne datum (k tomu viz prohlášení na č. l. 56 spisu). Jeví se nevěrohodným, že by za tohoto stavu posléze byl ochoten již použité stroje od žalované koupit za cenu výrazně (cca o polovinu) vyšší. Rovněž posouzení této pohledávky by žádalo rozsáhlé dokazování. A i pokud by se prokázala skutková verze žalované o porušení smluvní povinnosti žalobkyně, bylo by otázkou, zda by nárok na ušlý zisk mohl obstát (k teorii adekvátnosti příčinné souvislosti viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

6. Okresní soud poté uzavřel, že pohledávka ve výši částka, kterou žalovaná jednostranně započetla proti pohledávce žalobkyně z titulu kupní ceny, byla nejistá. Jelikož žalobkyně bez prodlení namítla neplatnost jednostranného započtení (dopis ze dne datum), účinky započtení nenastaly. Žalovaná se tak nemůže dovolávat toho, že její závazek zaplatit kupní cenu zemědělských strojů zanikl započtením a stala se jejich vlastnicí předtím, než žalobkyně od kupních smluv odstoupila. V dané věci předně nejde o vzájemné finanční vypořádání účastnic, nýbrž o ochranu vlastnického (absolutního) práva žalobkyně. Nadto míra nejistoty pohledávek účastnic v době provedení zápočtu žalovanou byla zásadně odlišná (proti jisté a určité pohledávce žalobkyně na úhradu kupní ceny byla započtena pohledávka žalované značně pochybného důvodu i výše). Okresní soud neshledal pohledávku žalované započitatelnou.

7. Za popsaného stavu žalobkyně platně odstoupila od uzavřených kupních smluv pro prodlení žalované s úhradou kupní ceny, čímž zanikl závazek žalobkyně převést na žalovanou vlastnické právo k zemědělským strojům, jež vzhledem k výhradě vlastnického práva nikdy nepozbyla. Žalovaná výzvě k vydání nevyhověla. A ve vztahu k traktoru uplatnila zadržovací právo k zajištění splatného dluhu dle ust. § 1395 o. z. Dle § 1396 odst. 1 o. z. zadržet cizí věc nesmí ten, kdo ji má u sebe neprávem, zejména zmocnil-li se jí násilně nebo lstí. Odstoupením kupní smlouva týkající se traktoru zanikla s účinky ex tunc. Zanikl tedy důvod, pro který žalovaná traktor ve smyslu ust. § 1396 „měla u sebe“. Žalobkyně se dne datum dovolala neplatnosti námitky započtení. Zadržovací právo k zajištění tvrzeného sporného dluhu žalobkyně za opravy ve výši částka uplatnila žalovaná až dne datum. Tedy v době, kdy již neměla právní důvod „mít traktor u sebe“. Dle okresního soudu se žalovaná tímto způsobem jen dodatečně snažila legalizovat neoprávněné držení traktoru, namísto toho, aby traktor (a ostatní věci) vydala žalobkyni. Takový postup nemůže požívat právní ochrany (§ 8 o. z.). K uplatnění zadržovacího práva tak nemohlo dojít v souladu se zákonem. Žalovaná drží stroje specifikované ve výroku I tohoto rozsudku bez právního důvodu a odmítá je vydat. Vindikační žaloba podle ust. § 1040 odst. 1 o. z. byla podána důvodně.

8. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná. Navrhla jej zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení. Vytýkala vady prvoinstančního řízení. Jednak jí byla odňata možnost jednat před soudem, neboť nebylo vyhověno doložené žádosti advokáta žalované o odročení jednání nařízeného na den datum. Dále, nebyla nijak vyrozuměna o odročení tohoto jednání za účelem vyhlášení rozhodnutí na datum. A dále, okresní soud porušil právo žalované na spravedlivý proces tím, že bez odůvodnění neprovedl navržené důkazy výslechem jednatele žalované a svědka jméno FO. Za další vady, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, označila absenci procesního poučení o koncentraci řízení a o neunesení břemene tvrzení i důkazního vůči nepřítomné žalované. Závěrem dodala, že věci požadované k vydání již nevlastní ani nedrží. Po úhradě kupní ceny započtením vzájemných pohledávek tyto nabyla do vlastnictví a následně s nimi disponovala.

9. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku. Námitky žalované jsou nedůvodné. V dané věci jde zcela zřetelně o to, že se žalovaná účelovými námitkami snaží protáhnout dobu, po niž neoprávněně využívá věci ve vlastnictví žalobkyně v hodnotě několika milionů korun, aniž cokoli zaplatila. Tvrdí-li nyní, že předmětné věci již nemá ve svém držení a zcizila je, jedná se o nepřípustná nová tvrzení žalované. Dle přesvědčení žalobkyně navíc jde o tvrzení účelová a nepravdivá s případným trestněprávním rozměrem.

10. Krajský soud přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení jeho vydání předcházející, při nařízeném jednání, které se konalo v nepřítomnosti žalované a jejího advokáta (§ 211, § 101 odst. 3 o. s. ř.).

11. K tomuto postupu s přihlédnutím k dosavadnímu obsahu spisu včetně odvolacích námitek krajský soud připomíná, že důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání (§ 101 odst. 3 o. s. ř.), soud posuzuje vždy s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu. I když účastník řízení ve své žádosti uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (dalšího jednání), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., ale k záměrným procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování občanského soudního řízení a zvyšování nákladů s tím spojených (viz kupř. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3358/2007).

12. V souzené věci bylo jednání odvolacího soudu již jednou odročeno (z datum), a to pro kolizi advokáta žalované, ač tuto nikterak nedoložil. Další jednání bylo nařízeno na termín datum od 14 hod., který byl pro advokáta možným. Dne datum opětovně požádal advokát žalované o odročení s tím, že jednatel žalované jméno FO podstoupil dne datum hemioplastiku kýly a v pracovní neschopnosti bude i po datum. Proto se jednání nebude moci zúčastnit, avšak trvá současně na své osobní účasti i účasti advokáta. Doložil propouštěcí zprávu z právnická osoba (celkově dobrý stav) a rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, dle něhož měl již ode dne datum v čase od 13 do 19 hod. povoleny vycházky (č. l. 88 až 90 spisu). Odvolací soud sdělil advokátovi žalované, že žádosti o odročení nevyhoví, neboť jednatel má povoleny vycházky v čase nařízeného jednání, a kromě toho jeho osobní přítomnost při zastoupení žalované advokátem není nutná. Advokát žádost o odročení zopakoval s tím, že pracovní neschopnost jednatele trvá – viz zpráva o kontrole jednatele ze dne datum, který je bez obtíží a bez medikace (č. l. 94 spisu). Nato dne datum sdělil advokát, že jednatel by musel k soudnímu jednání absolvovat cestu min. 2,5 hodiny podle navigace, přičemž potíže u něho přetrvávají a bere tlumící léky proti bolesti. Jednatel trvá na své osobní účasti u jednání i na přítomnosti svého advokáta, který jej dlouhodobě zastupuje. Jinými slovy, je vyloučeno konání jednání bez účasti, byť jediného z nich, a proto se jednání datum žádný nezúčastní. V den jednání ve 12:49 hod. doručil advokát soudu ještě lékařskou zprávu právnická osoba. o tom, že jméno FO byl téhož dne ve 12:11 hod. ošetřen pro několik dní bolestivé zarudnutí na levé tváři (č. l. 97 spisu).

13. S přihlédnutím k popsaným okolnostem odvolací soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, jejíž žádost neshledal důvodnou, i jejího advokáta, který žádný vlastní důvod k odročení neměl. Žalovaná nepochybně má právo, aby věc byla projednána za její účasti, k čemuž institut zastoupení právě slouží. Zastoupena kupř. mohla být i pověřeným zaměstnancem, ale především mohla být jednání přítomna prostřednictvím zastupujícího advokáta, který se však bez omluvy nedostavil. Krajský soud z úřední činnosti seznal, že k obdobnému společnému obstrukčnímu postupu se jednatel jméno FO (tehdy jednající za žalobkyni právnická osoba) a advokát Jméno advokáta B uchýlili již dříve v jiné věci vedené u zdejšího soudu, což se podává z odůvodnění rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka.

14. Jestliže žalovaná v odvolání spatřuje vadu prvoinstančního řízení v tom, že nebylo vyhověno její žádosti o odročení jednání okresního soudu, třeba uvést, že tato žádost zcela správně nebyla shledána důvodnou ani včasnou (viz body 3 a 4 odůvodnění prvoinstančního rozsudku). Stručně lze zopakovat, že dne datum advokát žalované okresnímu soudu potvrdil, že mu daný termín jednání vyhovuje. Dva dny před jednáním však požádal o odročení s tím, že se nemůže jednání zúčastnit z důvodu plánované dovolené. Jako obvykle vypočetl kolizní termíny jiných jednání a zdůraznil, že při jednání musí být přítomen jak on, tak jednatel žalované. Obratem byl okresním soudem zpraven o důvodech nevyhovění žádosti. V době skončení jednání advokát oznámil, že se datum oženil a jako jeden ze svatebních darů obdržel pobyt v zahraničí. Jenže zaměstnankyně advokáta nesplnila pokyn včas požádat o odročení jednání. Advokát předložil potvrzení bez data, že má ve dnech od datum do datum pronajat dům od společnosti se sídlem v adresa na označené adrese v Anonymizováno. K výslovnému dotazu soudu uvedl, že termín jiného jednání v době dovolené (datum), který předtím v žádosti o odročení označil za kolizní, ve svém přehledu jednání neeviduje. Za této situace byl zvolený postup okresního soudu správný a zabránil bezdůvodnému protahování řízení. Pokud se žalovaná ani její zástupce k jednání nedostavili, zbavili se možnosti být o případném nedostatku skutkových tvrzení a důkazních návrhů okresním soudem dle § 118a o. s. ř. poučeni; okresní soud neměl povinnost odročit nařízené jednání za účelem poučení žalované. A odročil-li jej jen za účelem vyhlášení rozhodnutí, nebylo třeba nepřítomnou žalovanou k takovému jednání předvolávat, jak vyplývá přímo z textu zákona (§ 156 odst. 2 ve spojení s § 119 odst. 2 o. s. ř.).

15. K dalším námitkám žalované nutno uvést, že okresní soud provedl důkazy v rozsahu potřebném pro právní posouzení věci. Tyto důkazy volně (podle své úvahy), jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, hodnotil (§ 132 o. s. ř.) a výsledky hodnocení důkazů promítl do svých závěrů o skutkovém stavu věci. Učinil tak správná (výše popsaná) skutková zjištění, s nimiž se ztotožňuje i odvolací soud. Pouze pro stručnost zde odkazuje na výstižné a srozumitelné odůvodnění prvoinstančního rozsudku. A správným shledává odvolací soud též právní posouzení věci.

16. Za popsaného stavu věci nelze spatřovat vadu řízení v tom, že okresní soud výslovně neuvedl, proč nevyhověl důkaznímu návrhu žalované na provedení účastnického výslechu a svědeckého výslechu jméno FO (č. l. 40 spisu). Oba měli být slyšeni k ústní dohodě o budoucím převodu vlastnického práva k traktoru a lisu, jež však vzhledem k vysloveným závěrům okresního soudu předmětem dokazování nebyla. A konečně informuje-li žalovaná soud až v odvolání, že „považuje žalobu za nedůvodnou i z toho důvodu, že má být vydána věc, kterou již nemá ve svém vlastnictví a držení“, jedná se o pouze spekulativní úvahu obecného charakteru. Skutečnost, že věci nedrží, by jinak musela řádně tvrdit a prokázat žalovaná, k čemuž zde však nedošlo.

17. Vzhledem k výše uvedenému krajský soud prvoinstanční rozsudek jako věcně správný potvrdil, a to včetně závislého nákladového výroku, který je rovněž v souladu se zákonem (§ 219 o. s. ř.).

18. Podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. má v odvolacím řízení procesně úspěšná žalobkyně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Jde o náklady právního zastoupení tvořené odměnou za dva úkony právní služby (vyjádření k odvolání, účast při jednání; § 11 odst. 1 písm. g/, k/ vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění) po částka (§ 7 cit. vyhlášky). Součást nákladů tvoří rovněž paušální náhrada hotových výdajů advokáta ke dvěma úkonům po částka, čtvrtina z cestovních výdajů advokáta v celkové výši částka a z náhrady za promeškaný čas v rozsahu čtyř půlhodin po částka, tj. částka + částka, neboť advokát měl v daný den nařízena u zdejšího odvolacího soudu čtyři jednání (§ 13 odst. 1, 4, 5, § 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 cit. vyhl.; dle vyhl. č. 475/2024 Sb. ujeto celkem 100 km při průměrné spotřebě 6,2 litru motorové nafty/100 km, základní sazbě náhrady 5,80 Kč/km a výši průměrné ceny paliva 34,70 Kč/litr). S připočtením DPH v sazbě 21 % tj. částka žalobkyni po zaokrouhlení na celé koruny náleží celkem částka (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím Okresního soudu v Trutnově k Nejvyššímu soudu v Brně.