KSOS 57 Co 244/2024-33

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Lenky Severové a soudců Mgr. Daniely Teterové a JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: zainteresovaná společnost, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_005⟫ Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_006⟫ o vyklizení bytu ⟪LB:lb_007⟫ k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 22. 7. 2024, č. j. 16 C 117/2024-16

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud žalované uložil povinnost vyklidit byt č. hodnota o velikosti 3+1 ve 4. nadzemním podlaží domu č. p. číslo na adresa do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 5 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).

2. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná, která se (posouzeno dle obsahu) domáhala jeho změny tak, že žaloba bude zamítnuta s tím, že dluh na nájemném bude splácet a nebude se navyšovat.

3. Žalobce ve vyjádření k odvolání navrhoval potvrzení rozsudku jako správného. Žalovaná je trvalý neplatič, dlouhodobě s ní komunikují o splácení dluhu, ale bezvýsledně. V současné době výše dlužné částky na nájemném a službách činí 79 196 Kč. S žalovanou se opakovaně pokoušeli dohodnout, ale bezvýsledně.

4. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou, je včasné a přípustné, přezkoumal rozsudek v celém rozsahu dle § 212 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), se závěrem, že odvolání žalované není důvodné.

5. Skutková zjištění soudu prvního stupně jsou správná, vyplývají z provedených důkazů a obstojí i pro odvolací řízení (viz bod 4 odůvodnění rozsudku). Pro stručnost odůvodnění na ně lze odkázat [k možnosti odkázat na správné skutkové, příp. právní závěry soudu prvního stupně (dokonce i v reakci na námitky odvolatele) srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002, uveřejněného pod číslem 53/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní].

6. Okresní soud věc správně posoudil podle § 1040 odst. 1 a § 2285 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“). Odvolací soud zcela souhlasí s jeho závěry uvedenými v bodě 16 odůvodnění napadeného rozsudku, na které pro stručnost odkazuje, vyjma závěru o tom, že výpověď z nájmu bytu byla doručena žalované dle § 573 o. z. patnáctým pracovním dnem po odeslání. Vyvratitelná domněnka doby dojití dle § 573 o. z. platí jen za situace, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla. Nejedná se tedy o domněnku dojití písemnosti, která nebyla adresátovi prokazatelně doručena, i když byla odeslána [srovnej Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 573). Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2014, 2055 s.]. Tato nesprávnost však nemá vliv na věcnou správnost rozsudku, neboť písemnost (výpověď z nájmu bytu) byla žalované doručena, přičemž za den doručení je ustálenou judikaturou považován den, kdy se listina dostala do sféry adresáta, tedy tehdy, dostane-li adresát objektivní možnost seznámit se s obsahem dané listiny. Okresním soudem bylo zjištěno, že výpověď z nájmu bytu byla žalované zaslána doporučenou poštou dne 11. 4. 2024 na adresu jejího bydliště, kde se žalovaná zdržuje, což plyne i z obsahu jejích podání, a dostala se tak do její dispozice.

7. Jsou-li účinky doručení hmotněprávního úkonu spojeny s okamžikem, kdy byla zásilka uložena u pošty, měl-li adresát takovéhoto úkonu objektivně možnost se s ní seznámit, i když tak (před jejím vrácením odesílateli) neučinil, a to bez ohledu na délku doby, po níž byla zásilka u pošty uložena, pak okolnost, že si adresát později zásilku vyzvedl (ač mu v tom dříve objektivní okolnosti nebránily), nemůže odsunout účinky doručení na dobu, kdy se s jejím obsahem skutečně seznámil (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2988/2011).

8. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek potvrdil dle § 219 o. s. ř. jako správný, včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení.

9. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř., dle kterých má procesně úspěšný žalobce právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, které mu však nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.