KSPL 10 CO 55/2022-191

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Šalomounové a soudců Mgr. Jitky Lukešové a Mgr. Martina Šebka ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně:; země - státní instituce, IČO sídlem adresa ⟪LB:lb_002⟫ proti; ⟪LB:lb_003⟫ žalované:; právnická osoba (dříve právnická osoba), IČO ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení, titul, titul sídlem adresa ⟪LB:lb_006⟫ o 287 996,94 Kč s příslušenstvím ⟪LB:lb_007⟫ o odvolání žalované do rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih, č. j. 6 C 174/2021-88, ze dne 7. 12. 2021

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 143 998,47 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 47 602,80 Kč od datum do zaplacení a z částky 96 395,67 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a zbývající části se žaloba žalobkyně zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 287 996,94 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 95 205,60 Kč od datum do zaplacení a z částky 192 791,34 Kč od datum do zaplacení; vše do tří dnů od právní moci rozsudku a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 192 Kč ve stejné lhůtě. 2. Proti tomuto rozsudku se odvolala žalovaná. V odvolání namítla, že soud prvního stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, nesprávně posoudil otázku, kdo z účastníků a jakým způsobem zavinil nedodání předmětných označení výrobku. Zavinění shledal na straně žalované, která dle soudu prvního stupně měla nedostatečně komunikovat s žalobkyní. Žalovaná s tímto vyslovila nesouhlas, protože ze znění kupní smlouvy nevyplývala pro žalovanou povinnost komunikovat pouze písemnou formou. Písemná forma byla povinná dle ustanovení článku XII. odst. 4. a 5. pouze ke změnám či doplňkům smlouvy a také se týkala doručování vzájemných písemností. Žalovaná také s žalobkyní od počátku ohledně změny místa dodání a uzavření dodatku řádně komunikovala, a to telefonicky konkrétně s titul jméno příjmení. I prvotní oznámení o změně místa dodání proběhlo ze strany žalobkyně formou telefonické komunikace. Žalovaná nereagovala pouze na poslední výzvu žalobkyně, v níž žalobkyně náhle po předchozích jednáních o uzavření dodatku změnila názor a požadovala dodání označení výrobku do původního místa v okrese obec. V té době však již byla zcela nereálné označení výrobku dodat (pandemická situace). Svědek příjmení potvrdil, že označení výrobku byly původně objednány u výrobce název v země a když žalobkyně oznámila, že dojde ke změně místa dodání, žalovaná objednávku zrušila. Podle žalované nedodání označení výrobku zavinila žalobkyně, když po uzavření kupní smlouvy změnila místo plnění o 600 km dále a neposkytla součinnost k uzavření dodatku. I když došlo ke komplikacím ze strany žalobkyně, žalovaná měla snahu na uzavření dodatku o dodání označení výrobku na nové místo. O tom po celou dobu telefonicky komunikovala s žalobkyní - titul příjmení a vysvětlila jí, že kvůli změně musela v jejím zájmu zrušit objednávku v země a objednat označení výrobku u výrobce v obec. Žalobkyně zaslala žalované písemný dodatek o těchto jednáních, ale tam bylo změněno pouze místo dodání – obec. Dodatek neobsahoval jiný vzhled označení výrobku, které byly poptávány v obec. Sama svědkyně jméno příjmení potvrdila, že by žalobkyně nepřistoupila k navýšení kupní ceny o zvýšené náklady na dopravu. Soud také nevzal v potaz pandemickou situaci. Podle názoru žalované soud prvního stupně nesprávně posoudil přiměřenost smluvní pokuty, která je podle žalované nepřiměřeně vysoká s ohledem na okolnosti daného případu. Byla to žalobkyně, která zkomplikovala splnění smlouvy, neboť změnila místo plnění o 600 km dále a neposkytla součinnost k uzavření dodatku. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení, eventuálně rozsudek změnil tak, že žalobu zamítne.

3. Žalobkyně se k odvolání žalované písemně nevyjádřila.

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo ve smyslu ust. § 212 a násl. o. s. ř., přihlédl k obsahu odvolání žalované, účastníky poučil o svém předběžném závěru a také je seznámil se závěrem ve vztahu k rozhodnutí soudu prvního stupně, dále pak poskytl žalobkyni poučení podle ust. § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. o povinnosti tvrdit a prokázat význam zajišťované povinnosti a výši vzniklé škody a žalovanou poučil podle ust. § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. o její povinnosti tvrdit a prokázat nepřiměřenost výše smluvní pokuty v souvislosti s hodnotou a významem zajišťované povinnosti vzhledem k okolnostem tohoto případu a s odkazem na uplatněné odvolací námitky a také oba poučil o následcích nesplnění této výzvy. Odvolací soud dále zopakoval dokazování, provedl po poučení další dokazování (obsah těchto důkazů a hodnocení těchto důkazů bude uvedeno níže) a také seznámil účastníky s aktuální judikaturou ve vztahu ke smluvní pokutě, zejména s rozhodnutím Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 3249/2019.

5. Soud prvního stupně žalobě vyhověl, provedl důkazy, které se týkaly samotné kupní smlouvy a komunikace mezi stranami včetně faktur obsahující vyúčtování předmětné smluvní pokuty, vzal v úvahu obsah žaloby, vyjádření žalobkyně a žalobkyni také poučil tak, jak uvedeno na č. listu 55, aby písemně doplnila svá tvrzení, o jak závažnou dodávku pro země se v daném případě jednalo a aby písemně označila důkazy k prokázání této skutečnosti. Žalovanou vyzval, aby doplnila svá tvrzení, z jakých důvodů nereagovala na přípis žalobkyně ze dne datum, v němž žádala žalovanou o termín předání věci žalobkyně, z jakého důvodu žalovaná nepokračovala v jednání s žalobkyní o dodávce od výrobce z obec, o jakou firmu se jednalo a aby označila k těmto otázkám důkazy a zároveň, aby také předložila listiny o jednání s firmou z obec a firmou ve země. Soud vyslechl svědka jméno příjmení (zaměstnanec žalované) a dále svědkyni titul jméno příjmení (zaměstnankyně žalobkyně). Po provedeném dokazování, kdy se zabýval tím, kdo z účastníků a jakým způsobem zavinil nedodání označení výrobku a zda výše uplatněné smluvní pokuty je přiměřená, dospěl k závěru, že po uzavření kupní smlouvy na základě žádosti stát. instituce došlo k problémům ohledně dodávky věci, ale že k nesplnění smluvních podmínek došlo ze strany žalované v důsledku naprosto nedostatečné komunikace z její strany. Soud prvního stupně vyšel z toho, že zaměstnanec žalované jméno příjmení nekomunikoval předepsanou písemnou formou, což byla povinnost vyplývající z uzavřené kupní smlouvy. Pokud komunikoval telefonicky, nemohlo to být samozřejmě doloženo stejně jako u žalobkyně. Soud dospěl k závěru, že svědek příjmení nereagoval ani na e-mailovou korespondenci ani na datové schránky, což žalobkyně v souladu se smlouvou činila. Žalovaná nejednala s žalobkyní vůbec. Dne datum byl zaslán žalované dodatek číslo ke kupní smlouvě poštou a následně ještě datovou schránkou. Až v e-mailové zprávě jméno příjmení ze dne datum se uvádí možná řešení tak, aby to mohlo být zaneseno do dodatku ke smlouvě. Žalovaná však žalobkyni žádný dodatek nepředložila. Soud také vyslovil pochybnosti o tom, že žalovaná mohla ještě v této době jednat se právnická osoba, protože svědek příjmení uvedl, že s touto společností přestal jednat a nezajistil si certifikaci označení výrobku. Svědek příjmení ještě v e-mailu ze dne datum tvrdí, že by mohly být ještě dodány označení výrobku název ve smluvním termínu do obec, ale zůstává otázkou, jak by mohla být dodávka provedena, jestliže nebyla zajištěna certifikace. To potvrzuje i zpráva zástupkyně žalované ze dne datum a soud tedy dospěl k závěru, že ze strany žalované nebyla zajištěna dodávka věci v původním termínu stanoveném ve smlouvě, ale ani v dalších prodlužovaných termínech do konce roku rok. Žalovaná nesdělila žádný náhradní termín, ačkoli k tomu byla vyzývána. Nedodání smluvené věci zapříčinilo to, že žalobkyně odstoupila od smlouvy až po poslední výzvě k plnění ze dne datum, kterou byla prodloužena dodávka do datum. V souvislosti s neplněním povinností žalované byly vyúčtovány žalované smluvní pokuty. Zavinění tedy bylo shledáno na straně žalované a soud se pak zabýval ust. § 2048 a 2051 o. z. v návaznosti na ust. § 580 o. z. Výši sjednané smluvní pokuty shledal za přiměřenou s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2007, sp. zn. 33 Odo 438/2005, neboť v tomto rozhodnutí bylo konstatováno, že smluvní pokuta sjednaná ve výši úroku 0,5 % denně z dlužné částky je považovaná za platné ujednání, ujednání v souladu s dobrými mravy, zatímco ujednání o smluvní pokutě ve výši 1 % denně je již neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům. V daném případě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,3 % z kupní ceny za každý den z prodlení. Z těchto důvodů soud prvního stupně dospěl k závěru, že smluvní pokutu moderovat nelze. Žalobě proto vyhověl.

6. Odvolací soud při prvním jednání, které se konalo dne datum, seznámil účastníky se svým předběžným názorem a také dalším procesním postupem. Dle současné právní úpravy smluvní pokuta již nesouvisí se zaviněním (tuto otázkou zkoumal soud prvního stupně nadbytečně), jedná se totiž nyní o tzv. objektivizovanou smluvní pokutu. Odvolací soud upozornil také účastníky na to, že se bude zabývat otázkou moderace smluvní pokuty, že se neztotožňuje se soudem prvního stupně v otázce toho, že ze smlouvy vyplývala povinnost komunikovat pouze v písemné formě. Účastníci byli také seznámeni s tím, že pokud soud prvního stupně účastníky poučoval, resp. je vyzýval k doplnění tvrzení, nejednalo se o postup ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. perfektní, neboť v poučení chybělo upozornění na následky, pokud účastníci uložené povinnosti.

7. Odvolací soud vycházel z listinných důkazů, které provedl soud prvního stupně a dokazování doplnil dalšími listinnými důkazy (viz níže) a také znovu vyslechl svědka jméno příjmení, svědkyni titul jméno příjmení a navíc svědka titul jméno příjmení (zástupce firmy název).

8. Odvolací soud seznámil účastníky také s judikaturou, zejména s aktuálním rozhodnutím Nejvyššího soudu 33 Cdo 3249/2019 ze dne 31. 8. 2021, které navazuje na předchozí rozhodnutí Nejvyššího soudu vydané ještě v době platnosti obchodního zákoníku, neboť právě nová úprava obsažená v zákoníku č. 89/2012 Sb. na tuto obchodně-právní úpravu navazuje, a tudíž navazuje i na judikaturu. Z tohoto rozhodnutí vycházel odvolací soud v části týkající se obecného zhodnocení toho, jakým způsobem mají soudy postupovat v procesu rozhodování o smluvní pokutě. Rozhodovací praxe se již při výkladu ust. § 301 zákona č. 513/91 Sb., obchodního zákoníku, ustálila v závěru, že rozhodnutí soudu o použití moderačního práva, zda a kdy nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit, je výsledkem určitého procesu rozhodování (33 Cdo 2535/2012, 23 Cdo 4620/2015, 32 Cdo 2556/2017). Nejprve musí soud dospět k závěru, že sjednaná smluvní pokuta je„ nepřiměřeně vysoká“. Pro toto posouzení zákon žádná kritéria nestanoví; závěr o tom, zda je sjedná nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, je tedy věcí volného uvážení soudu. Posouzení otázky (ne) přiměřenosti smluvní pokuty závisí na okolnostech konkrétního případu, zejména na důvodech, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly a na okolnostech, které je provázely. Není vyloučeno, aby soud již při posuzování této otázky přihlédl k významu a hodnotě zajišťované povinnosti, zákon mu to však neukládá. Nepřiměřenost smluvní pokuty sjednané ve formě denní sazby, je pak nezbytné posuzovat podle sjednané denní sazby s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti (rozsudek NS 32 Odo 1299/2006). Posouzení nepřiměřenosti smluvní pokuty vždy závisí na okolnostech konkrétního případu a je věcí volného uvážení soudu. Úvahy o nepřiměřenosti smluvní pokuty se mohou (logicky) upínat toliko k okolnostem, které byly dány v okamžiku sjednání smluvní pokuty. Nelze je zkoumat prizmatem skutečností, které nastaly až poté, co smluvní pokuta byla v určité výši (ať už přiměřené nebo nepřiměřené) sjednána. Z uvedeného není při posuzování nepřiměřenosti pokuty rozhodné posouzení důvodů, které způsobily, že dlužník byl v prodlení s plněním u tvrzeného dluhu nebo přihlédnutí k okolnostem, za nichž k prodlení dlužníka došlo, případně ke skutečnostem, které přispěly nebo jinak ovlivnily dobu trvání prodlení dlužníka s plněním u tvrzené povinnosti. Tím není dotčena možnost nepřiznat právo na zaplacení smluvní pokuty z důvodu, že by to bylo v rozporu s dobrými mravy (viz rozsudek NS ČR 23 Cdo 2192/2009).

9. Nejprve se odvolací soud zabýval tím, zda z posledně uvedeného důvodu (rozpor s dobrými mravy) je v dané věci důvod žalobu zamítnout, jak navrhovala žalovaná a jelikož, jak je následně odůvodněno, k tomuto závěru nedospěl, zabýval s otázkou nepřiměřenosti smluvní pokuty a jejímu snížení. Z uvedeného judikátu vyplývá, že ke skutečnostem, které nastaly po sjednání smluvní pokuty lze přihlédnout v případě posouzení, zda výkon práva je v rozporu s dobrými mravy, tedy ve smyslu úpravy podle obchodního zákoníku, v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, které podle § 265 obchodního zákoníku nepožívalo právní ochrany (nyní je tato zásada zakotvena v § 8 o. z.). Dokazování bylo proto zaměřeno právě na skutečnosti vztahující se k této otázce a ke skutečnostem nastalým po uzavření kupní smlouvy.

10. Mezi účastníky tohoto řízení byla uzavřena dne datum kupní smlouva, kterou se realizovala označení zakázka vypsaná žalobkyní a týkala se dodání anonymizováno kusů plastových označení výrobku specifikace, výrobce název dle technických podmínek věci (příloha číslo) a dle technické specifikace (příloha číslo). V této smlouvě se žalovaná zavázala žalobkyni odevzdat věc v celkovém množství, provedení a jakosti a předat doklady potřebné k převzetí a k užívání do čtyř měsíců, tj. do datum. Věc měla být dodána na adresu adresa. Ve smlouvě dále byla mimo jiné ujednána smluvní pokuta (článek IX.), odstoupení od smlouvy (článek X.), a obsahem smlouvy byla rovněž závěrečná ujednání, která obsahovala mimo jiné ujednání o dohodě, že smlouva se řídí občanským zákoníkem, že veškeré změny nebo doplňky této smlouvy jsou vázány na souhlas smluvních stran a mohou být provedeny včetně změn příloh po vzájemné dohodě obou smluvních stran pouze formou písemného dodatku. Smluvní strany si sjednaly pravidla pro doručování vzájemných písemností tak, že se budou zasílat v elektronické podobě do datových schránek, nelze-li je použít, pak prostřednictvím pošty. Pro účel uvedený v bodě IV. odst. 2 (bezhotovostní způsob platby) a článek V. odst. 5 (informace o dodání zboží) si sjednaly možnost elektronické komunikace.

11. Po uzavření smlouvy obdržela žalobkyně žádost stát. instituce ze dne datum, že došlo ke změně dislokace uložení označení zásob a že požaduje dodat předmět plnění do nového místa, tj. do obec.

12. O další komunikaci mezi účastníky tohoto řízení svědčí listiny založené ve spise a dále obsahy výpovědí, zejména svědka příjmení a svědkyně příjmení. Pokud jde o listiny, pak žalobkyně dne datum zaslala dodatek číslo ke kupní smlouvě a ten se týkal místa plnění a změny kontaktní osoby. Žalobkyně tvrdila, že poprvé zasílala tento dodatek poštou, ale jelikož se jí zásilka vrátila, o čemž svědčí další doručování tohoto dodatku prostřednictvím datových schránek, a to dne datum. Přílohu této zásilky tvořila žádost stát. instituce ze dne datum o navržených změnách v kupní smlouvě týkajících se kontaktní osoby a místa dodání do obec. Z průvodních dopisů ze dne datum a datum nevyplývá nic o předchozím jednání týkající se změny kupní smlouvy.

13. Z e-mailu od jméno příjmení ze dne datum určeného žalované vyplývá, že byl dne datum odeslán dodatek ke kupní smlouvě, který byl datovou schránkou přijat s tím, že v tomto e-mailu se uvádí, že žalobkyně nemá odpověď k podpisu a zaslání dodatku na adresu stát. instituce. Dále je zde uvedeno„ Jelikož nezvedáte telefon, kontaktuji vás touto cestou. Již je to10 dní bez odezvy z vaší strany.“

14. Dopisem ze dne datum informuje žalobkyně žalovanou (jméno příjmení, jednatel právnická osoba) a z tohoto dopisu vyplývá, že nedošlo k zaslání podepsaného dodatku a že tedy zůstává místo plnění a kontaktní osoba v místě plnění stejná, tj. místo plnění adresa a uvedení původní kontaktní osoby.

15. Dne datum vyzývá žalobkyně žalovanou o sdělení termínu předání věci v souladu s článkem V. odst. 5 uzavřené smlouvy.

16. Všechny tyto dopisy, tj. dopis ze dne datum, datum, e-mail ze dne datum a dopis ze dne datum vyřizovala titul jméno příjmení, a to včetně žádosti o sdělení termínu ze dne datum.

17. Žalovaná reagovala mailem ze dne datum, který byl určen titul jméno příjmení ve věci urgence dodání věci dle kupní smlouvy. V tomto e-mailu žalovaná uvádí, že od doby podpisu dostávají rozporuplné informace. Přibližně dva měsíce po podpisu smlouvy byli informováni, že je nutné změnit místo dodání a číslo ks označení výrobku nedodat do obec, ale do obec. Žalovaná navrhla tři řešení: 1) dodat označení výrobku název a vyčíslit vícenáklady za dodání do obec, které by se zanesly do dodatku ke smlouvě, 2) dodat označení výrobku země výrobce z obec, které budou splňovat parametry, ale budou vzhledově odlišné za stejných smluvních podmínek s dodáním do obec a 3) dodat označení výrobku název ve smluvním termínu do obec. Žalovaná neobdržela k těmto návrhům žádné vyjádření ze strany žalobkyně, ačkoli jim to bylo telefonicky přislíbeno. Žalovaná obdržela dodatek ke smlouvě, který obsahoval informaci pouze o změně místa dodání, nijak ale nereflektoval navržená řešení ani vícenáklady a ani nedošlo k žádosti o prodloužení termínu dodání. Žalovaná tedy nezadala označení výrobku včas do výroby, a proto v této fázi navrhla dodat označení výrobku název a vyčíslit vícenáklady za dodání do obec anebo dodat označení výrobku z obec o stejných parametrech, ale s jiným vzhledem za stejných smluvních podmínek do obec. Na základě zvolené varianty by upřesnili nejzazší možný termín dodání, aby mohl být zanesen do dodatku ke smlouvě.

18. Dne datum píše žalobkyně žalované, že do datum měly být dodány označení výrobku na specifikace, ale věc doposud dodána nebyla a tento dopis obsahuje výzvu o neprodlené dodání věci dle smlouvy. V tomto dopisu upozorňuje žalobkyně, že nedodání a nedodržení doby dodání se považuje za podstatné porušení smlouvy a žalobkyně má právo od kupní smlouvy odstoupit a také v tomto dopise upozorňuje žalovanou na smluvní pokutu. Je zde žádáno zaslání stanoviska do datum.

19. Poté dne datum znovu reaguje žalobkyně a opět odkazuje na uzavřenou smlouvu, na sjednaný termín dodání, je zde uvedena informace o změně názvu žalované na právnická osoba, je zde opět upozornění na sjednanou smluvní pokutu a požadavek, aby žalovaná reagovala do datum.

20. Dne datum reaguje žalovaná, a to již prostřednictvím své zástupkyně advokátky JUDr. jméno příjmení (plná moc byla přílohou tohoto dopisu) a uvádí, že jde o odpověď na dopis ze dne datum. Dále je zde uvedeno, že k prodlení s plněním smlouvy došlo proto, že titul jméno příjmení požádala o změnu místa dodání místo původního obec na obec. Žalovaná proto požadovala uzavření dodatku ke smlouvě, kde by bylo jiné místo dohodnuto a současně aby bylo dohodnuto, že označení výrobku budou od jiného výrobce. titul příjmení slíbila dodatek nechat odsouhlasit, ale následně zaslala dodatek, který řešil pouze jiné místo plnění. Žalovaná objednala výrobu označení výrobku pro dodání do obec u výrobce v země, ale dodávkou do obec by vznikly vícenáklady. Proto výrobu označení výrobku objednala žalovaná v obec Tyto označení výrobku však měly jiný design, proto chtěla mít žalovaná souhlas s touto změnou v dodatku. Původní objednávku žalovaná zrušila a po další změně na původní místo v obec žalovaná objednávku obnovila s tím, že označení výrobku lze dodat do tří týdnů s ohledem na výpadek výroby z důvodu koronavirového onemocnění. V tomto dopise je uvedeno, pokud s tímto termínem souhlasíte, můj klient novou objednávku výrobci potvrdí“.

21. Dopisem ze dne datum žalobkyně stanovila nový termín dodání do datum, a to v množství a provedení dle ujednání smlouvy. Dopis je adresován jednateli žalované a spolu s ním je zaslána faktura s vyúčtováním smluvní pokuty za období od datum do datum (95 205,60 Kč).

22. Žalovaná reaguje dne datum prostřednictvím své zplnomocněné zástupkyně na požadovanou smluvní pokutu ve výši 95 205,60 Kč. Žalovaná se této pokutě brání, protože to nebyla ona, kdo zavinila pozdní dodání označení výrobku. K tomu došlo proto, že titul jméno příjmení požádala o změnu místa dodání. Změna místa dodání nebyla smluvně dořešena. Žalovaná žádala dopisem ze dne datum o sdělení, zda souhlasí s prodloužením lhůty a převzetím věci do třech týdnů, ale neobdržela odpověď.

23. Žalobkyně se dne datum obrací písemně tentokrát již na zástupkyni žalované, kde uvádí, že není pravdou, že by na podání žalované ze dne datum žalobkyně nereagovala, neboť reagovala a akceptovala plnění v náhradním termínu do datum. V tomto dopise je dále uvedeno, že dodatek smlouvy uzavřen nebyl, přičemž by musel být uzavřen písemně a je irelevantní, jak žalovaná rušila a opětovně zadávala výrobu od jednoho výrobce ke druhému, protože smlouva nikdy změněna nebyla. Je otázkou, proč nebylo plněno po sdělení z měsíc, jestliže žalobkyně prodloužení termínu akceptovala. V tomto dopise byla stanovena poslední lhůta k plnění platné smlouvy do datum.

24. Dne datum žalovaná od smlouvy odstoupila.

25. Žalobkyně uplatnila nárok na další smluvní pokutu ve výši 192 791,34 Kč za další období (datum do datum).

26. Z těchto důkazů vyplývá, že požadavek na změnu již uzavřené kupní smlouvy ze dne datum vzešel ze strany žalobkyně s ohledem na žádost stát. instituce ze dne datum, na základě které mělo dojít ke změně místa plnění, a to z místa adresa do města název. Žalobkyně zaslala dodatek ke kupní smlouvě, který se týkal pouze místa plnění nejprve poštou, ačkoli z uzavřené kupní smlouvy vyplývá přednostní doručování datovými schránkami a tento dodatek zaslala s časovým odstupem měsíce a půl od získání informace o tom, že policie bude požadovat změnu místa dodání. Až datum postupuje v souladu se smlouvou a zasílá dodatek se stejným obsahem do datových schránek žalované. Dne datum žalobkyně žalovanou informuje, že nebyl přijat dodatek a následně reaguje dopisem ze dne datum, ve kterém oznamuje, že místo plnění zůstává stejné. Zhruba s měsíčním odstupem od tohoto data je k dispozici mail od žalované, ve kterém se uvádí, že v průběhu doby dostávala rozporuplná vyjádření od žalobkyně, popisuje, jaká žalovaná navrhovala řešení s tím, že ze strany žalobkyně nebylo reagováno a je zde návrh řešení. Reakcí žalobkyně je dopis ze dne datum, ve kterém žádná zmínka o e-mailu žalované ze dne datum není vůbec obsažena, není zde vůbec žádný údaj o tom, že došlo k požadavku na změnu místa plnění atp. Pokud jde o dopis žalované ze dne datum, je zde právě výtka ze strany žalované, že žalobkyně nezměnila předmět plnění, ale pouze místo plnění a je zde obsah potíží žalované v souvislosti se splněním objednávky s tím, že by byla schopna realizovat objednávku do třech týdnů a požádala o potvrzení ze strany žalobkyně. Z tohoto dopisu vyplývá, že žalovaná obnovila objednávku u výrobce v země a že pokud žalobkyně bude s tímto termínem do třech týdnů souhlasit, žalovaná novou objednávku potvrdí. Dopis zasílá zástupně žalované na základě plné moci, která je přílohou dopisu. Reakce žalobkyně ze dne datum není zasílána zástupkyni s plnou mocí, ale jednatelce žalované a v dopisu stanoví nový termín dodání do datum v množství, jakosti a provedení dle smlouvy. V této lhůtě žalovaná svoji povinnost neplní, reaguje dopisem ze dne datum, ve kterém uvádí, že neobdržela odpověď na dopis ze dne datum a nebylo jí potvrzeno, zda žalobkyně souhlasí s prodloužením lhůty. Poté žalobkyně již oslovuje zástupkyni žalované a stanovuje další termín do datum, a jelikož ke splnění nedojde, žalobkyně odstupuje od smlouvy dne datum.

27. Z obsahu této písemně vedené komunikace vyplývá, že evidentně nezachycuje všechna jednání probíhající mezi stranami, přičemž tyto mezery doplnily výpovědi svědků titul jméno příjmení, jméno příjmení a titul jméno příjmení. Dopisy ze strany žalobkyně nereflektují telefonická jednání mezi stranami, jejichž důvodnost vyvolala požadovaná změna smlouvy, kterou žalobkyně zpočátku požadovala. V tomto období žalobkyně písemně vůbec nereagovala na problémy, které s tím vznikly žalované (vyšší náklady s dopravou) a na varianty řešení navrhované žalovanou.

28. Odvolací soud vyslechl svědka titul jméno příjmení, který je obchodním zástupcem firmy název, který s ohledem na časový odstup od projednávaných událostí a i s ohledem na charakter svého zaměstnání obchodního zástupce, a tudíž většího množství obchodního případu byl zpočátku pochopitelně nekonkrétní, ale po předestření e-mailu na č. listu 142 si svědek některé věci vybavil a vybavil si také to, že vznikal problém s certifikací označení výrobku název. Svědkovi bylo umožněno, aby se podíval do svých e-mailů v počítači, který měl při výpovědi k dispozici. Seznámil soud s tím, že našel na svém počítači pět mailů s tím, že první je ze dne datum, ve kterém nabízel cenu a certifikát a také slevu 10 %. Pokud by si však žalovaná zajistila certifikaci, byla by sleva 25 %. Uvedl, že byznys se nepovedl právě kvůli certifikátu, přesně si však nevzpomínal, ale žalovaná se už potom neozvala. Problém těchto dodávek je se složitou certifikací. Poslední mail je ze dne datum. Uvedl, že továrnu na označení výrobku mají v země, zboží nemají v obec naskladněné, ale vždy reagují na konkrétní požadavek. Výrobu označení výrobku je tak možné zajistit do jednoho měsíce. Svědek pak ještě objevil e-mail od pana příjmení, který přečetl a reagoval na něj dne datum, ale potom se již pan příjmení neozval. Svědek připustil, že komunikoval se svědkem příjmení také telefonicky a že pandemická situace měla vliv na dobu dodávek. Svědek titul jméno příjmení pak zaslal soudu e-mailovou komunikaci, o které ve své výpovědi mluvil a ze které bylo zjištěno, že první kontakt byl ze strany žalované a týkal se poptávky označení výrobku název, specifikace s popsanou specifikací. Dne datum reaguje svědek titul jméno příjmení s tím, že musí zjistit, jak je to s certifikátem. Následně učinil cenovou nabídku (datum) a v mailu je uvedeno„ posílám certifikát a níže je cena, a to za jednu označení výrobku 14 650 Kč“. Dne datum píše titul jméno příjmení žalované, že sleva by byla 10 % na objednané produkty. Pokud by se strany žalované byl zajištěn certifikát, který by byl firmě svědka poskytnut, mohla by být sleva 25 % z koncových cen s tím, že ceny jsou bez DPH a bez dopravy. datum reaguje svědek příjmení za žalovanou s tím, že českou certifikaci pokusil zajistit, požádal o korekci ceny s tím, že se potřebují dostat na výrazně lepší podmínky. Dne datum píše titul jméno příjmení žalované, že sleva by byla 10 % na objednané produkty. Pokud by se strany žalované byl zajištěn certifikát, který by byl firmě svědka poskytnut, mohla by být sleva 25 % z koncových cen s tím, že ceny jsou bez DPH a bez dopravy. datum reaguje svědek příjmení za žalovanou s tím, že českou certifikaci pokusil zajistit, požádal o korekci ceny s tím, že se potřebují dostat na výrazně lepší podmínky.

29. Odvolací soud vyslechl svědka příjmení, který vypověděl, že je stále zaměstnán u žalované jako koordinátor zakázek od přelomu roku rok rok do současné doby. Uvedl, že jejich firma vysoutěžila zakázku na označení výrobku, které potom poptali od země-země firmy, ale vznikl zádrhel, protože tato společnost neměla certifikaci k nádržím. Domluvili se tak, že žalované bude poskytnuta označení výrobku a oni zajistí certifikaci. Pak mu telefonicky žalobkyně sdělila, že má dojít ke změně místa dodání, na což reagoval tak, že vzniknou zvýšené náklady na dopravu. Žalobkyně sdělila, že ale cenu za zakázku zvýšit nebude možné. Jelikož svědek věděl o jiném výrobci označení výrobku, který byl blíže zmíněnému místu dodání, pak jednal s žalobkyní o tom, že by bylo možné dodat tyto označení výrobku a svědek objednal výrobu jedné označení výrobku, aby měl dokumentaci pro dodatek smlouvy. Po nějaké době od žalobkyně přišel dodatek, ale obsahoval pouze změnu místa dodání a netýkal se změny označení výrobku. Zaměstnankyni žalobkyně pak potom volal, ale byl to mezi nimi poslední kontakt. Ona mu slíbila, že to zajistí, ale poté již přestala komunikovat. Zavolal mu pak nějaký pán od žalobkyně, který rezolutně odmítl, že by se na smlouvě mělo něco měnit, trval na původní smlouvě i místě dodání. Svědek telefonicky kontaktoval pána z název a dozvěděl se, že nejsou schopni dodat označení výrobku, že by se to protáhlo a pak přišla výpověď ze smlouvy. Jednal se zaměstnankyní žalobkyně, o pokutě se nebavili a i pokud došlo k prodloužení lhůty ze strany žalobkyně, v těchto lhůtách nebyli schopni plnit, a pak už žalobkyně neměla zájem. Zpočátku zaměstnanec žalobkyně tvrdil, že nechce nic prodloužit, ale pak k prodloužení termínu došlo. Po prodloužení svědek neučinil závazně poptávku, ovšem nikoli závaznou. O tom, že budou nuceni provést certifikaci, věděl, a proto si také vyjednávali určité úlevy. Zboží mělo atest pro země a země a nemělo atest pro Českou republiku. K dopisu ze dne datum uvedl, že byla fáze, kdy si mysleli, že zboží bude možné dodat. Telefonicky pak jednal s tím mužem od žalobkyně, o kterém hovořil a informoval ho o nemožnosti dodání i v prodlouženém termínu. Celá věc by dopadla jinak, kdyby již v době původního termínu věděli o tom, že termín bude prodloužen. Pán od žalobkyně však nic nenaznačoval, řekl, že od smlouvy odstoupí, a proto oni už nedělali žádné kroky. Nepokročili tedy v jednání, nesnažili se o splnění smlouvy, neboť očekávali odstoupení od smlouvy. Jednání z jeho strany i ze strany zaměstnankyně žalobkyně byla vedena vždy telefonicky.

30. Svědkyně jméno příjmení (zaměstnankyně žalobkyně v pozici vedoucího obchodního manažera) uvedla, že s žalovanou byla uzavřena kupní smlouva, pak došel požadavek státní instituce o změně termínu dodání zboží dne datum. Ona pak posílala dodatek smlouvy, přičemž ten první dodatek se vrátil jako nevyzvednutý, to bylo poštou, a pak zasílala dodatek do datových schránek. Nic se nedělo, psali nějaké výzvy a nakonec kolega z kanceláře titul příjmení příjmení zavolal panu příjmení, který mu telefon vzal. Pak pan příjmení posílal e-mail, vypovídal obecně o určitých variantách s tím, že nejprve svědkyně uváděla, že tento mail neobdrželi, pak se opravila, že ho obdrželi. Podle svědkyně žalovaná po informaci o změně místa dodání s tímto souhlasila, ale je pravdou, že pan příjmení, se kterým jednala, mluvil o nějakých vícenákladech, ale ona mu sdělila, že proplacení těchto nebude možné. Dodatek smlouvy podepsán nebyl, tak ponechali stávající znění smlouvy, což žalované sdělili, ale ta nereagovala. Svědkyně uvedla, že telefonicky komunikovala s panem příjmení v době od podpisu smlouvy až do měsíc. Později upřesnila, že tyto kontakty telefonické probíhaly od měsíc do měsíc, tedy asi do poloviny měsíc, a pak jednal s žalovanou kolega příjmení. Telefonicky reagovala žalovaná tak, že změna místa plnění je pro žalovanou komplikací, pak příjmení hovořil o nějakých variantách, které se nabízely, a mluvil i o jiných označení výrobku. Svědkyně připustila, že potřebovali nějaké podklady, ale nic mu neslíbila, chtěla, ať pošlou návrhy, ale ty nedošly. Svědkyně také připustila, že dle žalobkyně byla taková představa, že žalovaná dodá zboží do podstatně vzdálenějšího místa, ale za původně sjednanou cenu. Oznámení žalobkyně o tom, že platí původní změna smlouvy, byla dodána datovou schránkou, což si žalovaná vyzvedla dne datum. Potvrdila, že žalobkyně prodloužila termín ke splnění kupní smlouvy, poslední lhůta byla do datum. Svědkyně dále uvedla, že když jednala s panem příjmení o dodatku smlouvy, zda se to týkalo i změny dodávky, svědkyně uvedla, že jí nebyly zaslány návrhy k posouzení, takže nakonec byl pouze údaj o změně místa dodání. Svědkyně příjmení po celou dobu své výpovědi nahlížela do písemných poznámek a v průběhu jednání také několikrát svá tvrzení, která předtím vyslovila, opravovala.

31. Z obsahu výpovědí svědka příjmení a svědkyně příjmení je tedy zřejmé, že mezi účastníky neprobíhala pouze písemná komunikace, ale součástí této komunikace byla i komunikace telefonická (mezi svědkem příjmení a svědkyní příjmení a taktéž mezi svědkem příjmení a kolegou svědkyně příjmení) a dále pak probíhala další komunikace elektronická i telefonická mezi žalovanou a zástupcem firmy název svědkem příjmení. Je evidentní, že strany jednaly v souvislosti se změnou místa plnění, která vznikla na straně žalobkyně a že jednání písemná byla doplněna jednáními ústními prostřednictvím telefonického kontaktu. To potvrdila i svědkyně příjmení, která působila jinak ve své výpovědi velmi nervózně a málo přesvědčivě. Potvrdila však, že žalobkyně neměla ochotu jednat o zvýšených nákladech v souvislosti se změnou místa plnění, což také uváděl ve své výpovědi svědek příjmení. V tomto se výpovědi shodovaly.

32. Žalobkyní požadovaná změna místa plnění byla změnou do místa znatelně vzdálenějšího od původně sjednaného místa plnění. Jednání byla nepochybně vedena i o změně druhu zboží, tato jednání však nebyla dovedena do konce, ale svědčí i tom, že bylo ukončeno jednání se zástupcem firmy název. Svědkyně příjmení sice uvedla, že neobdržela podklady k této změně, ale přesto také uvedla, že nic neslíbila a na druhé straně potvrdila, že o vícenákladech a jejich proplacení žalované nemohla být řeč.

33. Problémy v komunikaci tedy byly evidentně na obou stranách, i když v různých fázích v době po uzavření smlouvy ležely tyto problémy více na jedné či na druhé straně. Žalobkyně ačkoli měla požadavek na změnu místa plnění, a to podstatnou změnu s ohledem na případně vzniklé náklady s dopravou zboží, v následných listinách, které vyhotovovala, vůbec na obsah probíhajících jednání nereagovala, přičemž je nepochybné, že telefonická jednání mezi jméno příjmení a titul příjmení rozhodně probíhala. Odvolací soud uvěřil výpovědi svědka příjmení, neboť svědek vypovídal klidně, přesvědčivě, i když byl vystaven nepříjemnému způsobu kladení otázek ze strany žalobkyně. Žalovaná, jelikož znala požadavek žalobkyně, že nedojde ke změně ceny sjednané zakázky i přes vyšší náklady na dopravu, snažila se najít odpovídající produkt z bližšího místa tak, aby náklady na dopravu byly nižší. Žalobkyně nechtěla přistoupit na to, že by cena byla vyšší. Žalobkyně několikrát pak prodlužovala termín ke splnění, nereagovala přiměřeně na vzniklou situaci, nekomunikovala s oprávněným subjektem (zástupkyní žalované), ač potřebné informace o zastoupení měla. Nicméně žalovaná své povinnosti nesplnila ani v prodloužených lhůtách a na ty poslední ani nereagovala. Žalobkyně měla možnost odstoupit od smlouvy daleko dříve, než nakonec učinila a také měla možnost ve smyslu zákona o veřejných zakázkách s ohledem na změny parametrů kupní smlouvy, které je nutno považovat za podstatné změny, tuto zakázku zrušit, což však neučinila. Při odvolacím jednání potvrdila, že tuto možnost měla. Nicméně žalovaná své povinnosti nesplnila. Žalovaná prokázala pouze jednání s dodavatelskou společnosti na samém počátku po uzavření smlouvy, později už byla taková jednání pouze tvrzena, přestože byla žalovaná poučena o následcích nesplnění výzvy podle § 118a odst. 1-3 o. s. ř. Je sice věrohodné, co vypovídal svědek příjmení, že o různých variantách s žalobkyní jednali a také to, že očekávali odstoupení od smlouvy mnohem dřívěji. Smlouva ale trvala až do odstoupení ze strany žalobkyně v měsíc rok a do té doby obě strany zavazovala.

34. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

35. Naplnění podmínek pro odepření smluvní pokuty na základě rozporu dobrými mravy odvolací soud neshledal. Nebylo zjištěno, že by jednání žalobkyně svědčilo o zneužití práva na zaplacení smluvní pokuty, které by nemělo požívat právní ochrany (§ 8 o. z.). I když žalobkyně zpočátku setrvávala na svém požadavku splnit povinnosti z kupní smlouvy s jiným místem dodání, aniž by hodlala reflektovat zvýšené náklady žalované, nekomunikovala vždy odpovídajícím způsobem a se zmocněnou osobou, veřejnou zakázku po zjištění nových okolností nezrušila, nejedná se v kontextu celé věci o natolik významné skutečnosti, které by možno podřadit pod zneužití práva na zaplacení smluvní pokuty s tím, že odvolací soud musel zhodnotit v tomto směru i jednání žalované, protože jinak by posouzení nebylo komplexní a vypovídající.

36. Po tomto posouzení se odvolací soud zabýval otázkou nepřiměřenosti smluvní pokuty a její případnou moderací v intencích shora zmíněného rozhodnutí Nejvyššího soudu (viz odstavec 8 tohoto odůvodnění).

37. Odvolací soud vycházel z toho, že kupní smlouva byla koncipována žalobkyní. Žalobkyni v důsledku nesplnění povinností ze strany žalované v souvislosti s touto kupní smlouvou nevznikla žádná škoda (viz čl. 112 -114).

38. V bodě IX, bod 1 smlouvy je obsaženo ujednání o smluvní pokutě v případě uplynutí doby plnění ve výši 0,3 % kupní ceny nedodané věci za každý den prodlení.

39. Žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokuty, a to nejprve za období od datum do datum ve výši 95 205,60 Kč a dále za období od datum do datum ve výši 192 791,34 Kč.

40. Okolností, kterou se odvolací soud zabýval s ohledem na okolnosti tohoto případu, byl význam a hodnota zajišťované povinnosti. Žalobkyně byla o tomto poučena a uvedla k významu zajišťované povinnosti v návaznosti na své vyjádření před soudem prvního stupně ze dne datum, že kupní smlouva byla uzavřena jako nezbytná dodávka popis charakteru objednávky. Jelikož nebyla povinnost ze strany žalované z předmětné kupní smlouvy splněna, způsobilo to narušení označení plánů a tato situace musí být zohledněna v dalších označení plánech a požadavcích na označení zakázky. Po odstoupení od smlouvy obdržela žalobkyně aktuální technickou specifikaci a vyhlásila novou označení zakázku, přičemž předpokládána hodnota této byla stanovena na číslo Kč bez DPH. Byly obdrženy dvě nabídky, které překročily finanční limit, a proto byla vypsána opakovaně označení zakázka, která byla vysoutěžena a uzavřena kupní smlouva dne datum s právnická osoba – právnická osoba, na dodání číslo ks popis výrobku s termínem dodání do pěti měsíců v hodnotě číslo Kč bez DPH. V případě toho, že žalobkyně měla prokázat výši vzniklé škody, žalobkyně uvedla, že jednak smluvní pokuta je oddělena od otázky případné náhrady škody a žalobkyni že žádná škoda nevznikla.„ Škoda“ byla způsobena tím, že ze státního rozpočtu musela být soutěžena nová označení zakázka. Cena za dodání označení výrobku ze smlouvy uzavřené s žalovanou činila číslo Kč bez DPH, cena za dodání číslo označení výrobku dle aktuální kupní smlouva činí číslo Kč. Žalobkyně předložila kupní smlouvu uzavřenou se právnická osoba – právnická osoba, a bylo z ní zjištěno, že předmětem smlouvy je číslo ks nových označení výrobku za kupní cenu číslo Kč včetně DPH se lhůtou plnění pět měsíců, a pokud se jedná o smluvní pokutu, ta byla sjednána v článku IX. ve výši 0,2 % z kupní ceny v případě nedodání zboží do uplynutí doby, která byla sjednána.

41. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje

42. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušení u tvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

43. Podle ust. § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

44. Odvolací soud se řídil kritérii nastavenými judikaturou Nejvyššího soudu ČR a hledal odpověď na otázku, zda v daném konkrétním případě, je sjednaná smluvní pokuta nepřiměřeně vysoká či nikoli, vědom si toho, že zákon žádná kritéria nestanoví, že se jedná o úvahu soudu a izolovaným kritériem tedy není číselné procentní vyjádření smluvní pokuty, což za kritérium považovala žalobkyně. Vodítkem pro odvolací soud kromě těch konkrétních okolností byly také důvody, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly a okolnosti, které je provázely a také zejména význam a hodnota zajišťované povinnosti. V případě posuzování moderace smluvní pokuty nehraje roli, proč a za jakých okolností došlo k prodlení a proč dosáhla smluvní pokuta určité výše.

45. Žalobkyně zdůrazňovala význam zajišťované povinnosti odkazem na plnění označení plánů z roku číslo s výhledem na rok číslo. Označení soutěž probíhala až v roce číslo, kupní smlouva byla uzavřena v roce číslo a že tedy nelze hodnotit význam zajišťované povinnosti výrazně vysoko. V době podpisu smlouvy šlo stále o nesplněné plány z roku číslo s výhledem na rok číslo. Navíc je nutno vzít v úvahu obsah plnění označení zakázky - šlo o číslo ks označení výrobku v hodnotě číslo Kč včetně DPH s avizovanou potřebou nejprve pro územní celek, následně pro obec a později opět pro územní celek. V těchto souvislostech soud hodnotil přiměřenost smluvní pokuty podle sjednané denní sazby 0,3 % denně s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Uzavřená nová kupní smlouva žalobkyní s jiným subjektem po odstoupení od této smlouvy se týkala požadavku žalobkyně s odkazem na plnění stejného plánu na nákup číslo ks, tentokrát však označení výrobku v podstatně vyšší hodnotě (číslo Kč bez DPH) a přitom denní sazba smluvní pokuty byla sjednána 0,2 % denně, ačkoli v té době ještě označení plány na rok číslo s výhledem na rok číslo splněny nebyly a urgentnost jejich splnění by se tím měla zvyšovat. jméno žalobkyně uvedla, že pokud se tyto plány v daném období nesplní, přesouvají se do dalších let. Tato další smlouva není hodnocena jako skutečnost, která nastala po uzavření předmětné smlouvy. Nejde totiž v tento moment o posuzování toho, proč a z jakého důvodu došlo k prodlení a proč se eventuálně zvýšila částka smluvní pokuty. Jde primárně o důkaz vypovídající o významu zajišťované povinnosti a časová souvislost není natolik významná. V době uzavírání kupní smlouvy s žalovanou nebyly tedy žádné okolnosti, které by nějak mimořádně zvyšovaly zajišťovanou povinnost, ohledně které byla vypsána označení zakázka. V kontextu této výše a v kontextu hodnoty zajišťované povinnosti a jejímu významu a také v kontextu toho, že to byla žalobkyně, která smlouvu koncipovala v režimu označení zakázek, má odvolací soud za to, že sjednaná smluvní pokuta je v daném případě v kategorii nepřiměřeně vysoké, a tudíž tuto smluvní pokutu lze moderovat.

46. Odvolací soud proto poté, co žalovaná navrhla moderaci smluvní pokuty, přistoupil k její moderaci a stanovil žalované povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši jedné poloviny uplatněné smluvní pokuty, která podle názoru odvolacího soudu odpovídá skutkových zjištěním této věci a odpovídá kritériím, která jsou stanovena judikaturou Nejvyššího soudu pro moderaci smluvní pokuty. Jelikož škoda žalobkyni nevznikla, nemohla být žádná hranice snížení pokuty v tomto smyslu použita.

47. Odvolací soud na základě shora uvedeného podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil rozsudek soudu prvního stupně a uložil žalované povinnost zaplatit jednu polovinu uplatněné smluvní pokuty s příslušenstvím odpovídajícím zákonnému úroku z prodlení, ve lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

48. Jelikož odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, znovu rozhodoval ve smyslu ust. § 224 odst. 2 o. s. ř. o nákladech řízení a náklady řízení žádnému z účastníků nepřiznal s ohledem na ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když úspěch žalobkyně i úspěch žalovaný byl stejný a žádné z nich nevzniklo právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Slyšení svědci nepožadovali svědečné a žádné náklady účastníkům tohoto typu nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.