KSPL 25 CO 286/2022-29

Soud:
Krajský soud v Plzni
Spisová značka:
25 CO 286/2022-29
Datum rozhodnutí:
2022-12-05
ECLI:
ECLI:CZ:KSPL:2022:25.Co.286.2022.1

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Krejsové a soudkyň JUDr. Hany Sedláčkové a Mgr. Miroslavy Jarošové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno. ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: jméno příjmení, narozený dne datum ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_008⟫ o 52 206,88 Kč s příslušenstvím, ⟪LB:lb_009⟫ k žalobcovu odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 27. 9. 2022, č. j. 19 C 206/2022-20

I. Rozsudek Okresního soudu v Domažlicích ze dne 27. 9. 2022, č. j. 19 C 206/2022-20, se v napadeném výroku II potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 52 206,88 Kč s příslušenstvím (výrok I) a žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 6 808 Kč (napadený výrok II). Při výpočtu výše nákladů vyšel z ust. § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., když vynaložené tři úkony právní služby hodnotil v kontextu tzv. formulářových žalob.

2. Žalobce se včas odvolal proti výroku II a namítl, že mu měly být přiznány náklady v plné výši 14 866,60 Kč.

3. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek ve výroku o nákladech řízení podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. a o žalobcově odvolání rozhodl, aniž by nařizoval jednání ve smyslu ust. § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.

4. Soud prvního stupně postupoval správně, když o náhradě nákladů řízení rozhodl podle úspěchu účastníků ve věci v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. To ostatně žalobce v odvolání nenapadal, podstatou jeho námitek byla výše odměny za úkon právní služby advokáta.

5. Odvolací soud sdílí názor soudu prvního stupně, že žaloba v daném případě naplňuje znaky vymezené v ust. § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Předmětem sporu byl postoupený nárok na úhradu dluhu ze smlouvy o úvěru, jaký žalobce uplatňuje proti svým zákazníkům opakovaně ve skutkově a právně obdobných věcech. Žalobu lze považovat za typizovanou, bez komplexnějšího právního rozboru. Použití typizované žaloby bylo umožněno charakterem uplatněného nároku, který je skutkově a právně blízký i dalším žalobcovým nárokům vůči jeho dlužníkům.

6. Soud prvního stupně tedy aplikoval ust. § 14b advokátního tarifu správně a důvodně, a proto odvolací soud potvrdil jeho rozhodnutí v napadené části jako věcně správné podle ust. § 219 o. s. ř.

7. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že žalovanému v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustné dovolání.