KSPL 77 Af 23/2021-77

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jaroslava Škopka a soudců Mgr. Jana Šmakala a JUDr. Ondřeje Szalonnáse ve věci žalobce: L. N., IČO X, zastoupený advokátem JUDr. Ondřejem Moravcem, Ph. D., sídlem Malé náměstí 124, Hradec Králové, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovanéhoč. j. 36981/21/5000-10611-712507 ze dne 8. 10. 2021, takto:

Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelstvíč. j. 36981/21/5000-10611-712507 ze dne 8. 10. 2021 se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 20 697 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce JUDr. Ondřeje Moravce, Ph. D., advokáta.

I. Řízení před správními orgány

Žalobce obdržel dotaci ve výši 15 644 735 Kč na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace v rámci Operačního programu Podnikání a inovace na realizaci projektu Stavební úpravy a přestavba objektu na provozovny, kancelářské prostory. Podle orgánů finanční správy však žalobce porušil rozpočtovou kázeň a podmínky poskytnutí dotace tím, že: a) - Neúčtoval o majetku a výdajích souvisejících s projektem dle zákona o účetnictví. - Neúčtoval o majetku a výdajích souvisejících s projektem odděleně, aby bylo průkazné, který konkrétní výdaj byl vykázán na projekt. b)

V rozporu s pravidly pro výběr dodavatelů nepostupoval transparentně, neboť - ve výběrovém řízení byl vybrán dodavatel Office Planets. r. o. (IČO 24852244), jehož jediný jednatel, zaměstnanec a vlastník D. C. byl v úzkém vztahu k žalobci. Byl totiž zaměstnancem společnosti Finebaus. r. o. (IČO 29120799), kterou ovládal a vlastnil žalobce (v rozhodné době byl jediným jednatelem i společníkem), - uzavřel smlouvu o realizaci výběrového řízení se společností OLIVIUS s. r. o. (IČO 28040872), která poskytovala poradenské a účetní služby vítěznému uchazeči Office Planets. r. o. c)

Porušením zásady transparentnosti porušil i zásadu hospodárnosti a efektivnosti.

Na základě toho Finanční úřad pro Karlovarský kraj vyměřil žalobci odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši 7 979 178 Kč.

Žalovaný rozhodnutíč. j. 36981/21/5000-10611-712507 ze dne 8. 10. 2021 změnil výrok rozhodnutí Finančního úřadu pro Karlovarský kraj tak, že snížil částku odvodu za porušení rozpočtové kázně o 326 Kč na výslednou částku 7 978 852 Kč, a doplnil do výrokové části přesnější citaci uplatněných ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech.

II. Řízení před soudem Žaloba

Žalobce proti rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství brojil žalobou. V ní namítl, že je důkazně nepodložený a po právní stránce nesprávný závěr žalovaného, dle něhož výběrové řízení na dodavatele stavebních úprav bylo účelově uzpůsobeno potřebám dodavatele Office Planets. r. o. Dále nemá oporu ve spisech závěr žalovaného, dle něhož jednatel dodavatele D. C. byl zaměstnancem žalobce. Je nesprávný související závěr, že existence pracovněprávního vztahu jednatele dodavatele u společnosti FINEBAU s. r. o., je skutečností, která dle podmínek čerpání dotace zakazuje žalobci uzavřít s tímto uchazečem smlouvu. Dále je nesprávný závěr žalovaného o podjatosti společnosti OLIVIUS s. r. o. Napadené rozhodnutí pak je založeno na opakovaném porušení ústavní zásady zákazu dvojího přičítání. Závěrem žalobce namítl, že žalovaný nesprávně vypořádal odvolací námitky žalobce brojící proti procesním pochybením, jichž se dopustil správce daně. Vyjádření žalovaného

Žalovaný podrobně zopakoval i skutkové právní úvahy, které ho vedly k vydání napadeného rozhodnutí. Uznal, že D. C. nebyl zaměstnancem žalobce, podmínky dotace však nemohou zahrnovat všechny myslitelné varianty situací. Podmínky dotace je tak třeba vykládat ve světle konkrétních skutkových zjištění a hodnotit, zda tu kterou situaci je ještě možné hodnotit jako dodržení podmínek. V souzené věci zjevně soutěž férová nebyla a zjištěné okolnosti fakticky popřely smysl výběrového řízení.

III. f) Stanovení výše odvodu

Žalobce dále namítal, že orgány finanční správy jeho jednání uměle rozdělily a podle jednotlivých dílčích jednání následně stanovily výši odvodu. Pochybení při evidenci příjmů a výdajů byla uměle rozdělena na povinnost vést účetnictví (k čemuž žalobce nebyl povinen podmínek poskytnutí dotace) a povinnost odděleně evidovat příjmy a výdaje související s projektem. Stejně tak byl výběr dodavatele rozdělen do čtyř dílčích pochybení, které však mají totožný skutkový základ – účast uchazeče Office Planets. r. o. ve výběrovém řízení. Nejde tedy čtyři porušení rozpočtové kázně, ale porušení jedno jediné.

K pochybení žalobce při evidenci příjmů a výdajů se soud vyjadřoval výše v části IV. c). Jednání žalobce tedy považuje za porušení dvou různých právních podmínek sledujících odlišné účely. Úvahy žalovaného o stanovení odvodu a určení jeho výše soud považuje za srozumitelné, logické a věcně přiléhavé (srov. odst. 43–46 napadeného rozhodnutí).

Částečně důvodnými však soud shledal námitky žalobce proti stanovení odvodu za účast uchazeče Office Planets. r. o. ve výběrovém řízení.

V obecné rovině soud souhlasí s žalovaným, že jednotlivá pochybení mohou být s ohledem na jejich skutkové vymezení samostatná, a tedy i potenciálně samostatně kvalifikovatelná (porušení různých pravidel, v různých fázích výběrového řízení za účasti různých osob a různým způsobem). K tomu je však jednoznačně třeba vymezit, v čem vytýkaná pochybení spočívají, a jak jsou kvalifikována pro potřeby určení výše odvodu.

Žalovaný shledal přiléhavými úvahy na str. 90–96 zprávy o daňové kontrole, kde finanční úřad kvalifikoval pochybení žalobce podle dokumentu Kategorizace nedostatků při zadávání zakázek se stanovením výše odvodu za porušení rozpočtové kázně. Vlastní samostatnou úvahu v tomto směru nepředložil. Na str. 94 zprávy o daňové kontrole finanční úřad shrnul obsah bodůč. 7, 8, 9 a 12 této kategorizace, dále na str. 95 a 96 uvedl své právně-kvalifikační úvahy. Ty jsou uvedeny především právní kvalifikací jednání žalobce, nikoliv skutkovým popisem.

Tyto úvahy však nejsou dostatečné vypovídající a podrobné. Soud tak nemohl přezkoumat, jak finanční úřad kvalifikoval které konkrétní jednání žalobce.

Tak například finanční úřad uvádí pochybení žalobce „byla hodnocena nabídka, … která měla být vyřazena z výběrového řízení“ u pochybeníč. 1 kvalifikovaného jako porušení zásad transparentnosti podle boduč. 7 kategorizace nedostatků s rozmezím odvodu 5–20 % částky dotace. Zároveň však uvádí prakticky totéž pochybení „hodnocená nabídka byla neoprávněně ponechána v soutěži“ u pochybeníč. 2 kvalifikovaného jako porušení povinnosti zrušení výběrové řízení podle boduč. 9 s rozmezím odvodu 10–25 % částky dotace. Pochybení žalobce „nezrušil výběrové řízení“ finanční úřad uvádí u pochybeníč. 2 kvalifikovaného jako porušení povinnosti zrušení výběrové řízení podle boduč. 9 s rozmezím odvodu 10–25 % částky dotace. Zároveň však uvádí prakticky totéž pochybení „nezrušení výběrového řízení“ i u pochybeníč. 3 kvalifikovaného jako uzavření smlouvy v rozporu s Pravidly (pro výběr dodavatelů) podle boduč. 8 s rozmezím odvodu 25–40 % částky dotace.

Finanční úřad tedy totéž skutkově vymezené pochybení kvalifikoval jako porušení několika různých právních pravidel a zároveň jako několik různých nedostatků ve smyslu Kategorizace nedostatků při zadávání zakázek se stanovením výše odvodu za porušení rozpočtové kázně. Podle toho odpovídajícím způsobem uvážil o výši odvodu. Takový postup ovšem není možný.

Soud nepopírá, že rozsah spisu i komplex vzájemně souvisejících pravidel z různých dokumentů závazných pro posouzení věci je nemalý a značně stěžuje možnost srozumitelného, stručného a zároveň i jednoznačného uchopení problému (tím spíše, že kontrolní činnost finančního úřadu značně přesahovala otázky výše popsané jako sporné). Nic to ale nemění na tom, že jedno konkrétní, skutkově vymezené pochybení žalobce (ve vztahu ke konkrétní porušené povinnosti) bude zásadně představovat jeden nedostatek ve smyslu kategorizace nedostatků. Kategorizace nedostatků musí proběhnout podle zásad speciality – jestliže kategorizace nedostatků vymezuje konkrétní porušení rozpočtové kázně, je pochybení žalobce třeba kvalifikovat podle něj, pokud mu pochybení skutkově odpovídá (např. uzavření smlouvy s nedovoleně propojeným dodavatelem je porušením boduč. 9 kategorizace nedostatků, byť to orgány finanční správy zároveň hodnotí i jako porušení obecné zásady transparentnosti podle boduč. 7).

Není možné, aby některá pochybení žalobce představovala porušení pravidel neomezeně prostupující celým hodnocením jednání žalobce, která by byla kvalifikována podle obecné i konkrétní skutkové podstaty. Tím by nepřípustně docházelo ke zvyšování horní hranice možného odvodu. Tutéž skutečnost zkrátka nelze přičítat dvakrát k tíži osoby, která porušila rozpočtovou kázeň (srov. rozsudky KS v Plznič. j. 30 Af 37/2017-68 ze dne 26. 2. 2019, odst. 38, č. j. 30 Af 30/2016-110 ze dne 24. 11. 2021, odst. 24).

Fakticita vztahů mezi žalobcem a D. C. zjevně vzbuzuje pochybnost o pravých důvodech kroků žalobce. K tomu přistoupila zjištění o vztazích ke zbylým dvěma uchazečům ve výběrovém řízení, o způsobu zadání (absence technických kvalifikačních předpokladů) o průběhu výběrového řízení. Ta celkově podporují závěr finančních orgánů, že žalobce postupoval účelově, činil svůj postup hůře kontrolovatelný a nečitelný.

Vůči těmto závěrům se žalobce vymezil v odst. 9–17 žaloby s tím, že neporušil žádnou konkrétní povinnost a nikoho nezvýhodnil. Tato argumentace byla v dílcích ohledem přiléhavá (např. žalobce nemusel stanovit technické kvalifikační předpoklady), nezpochybnila podstatu argumentace žalovaného: orgány finanční správy na základě dílčích skutkových i právních závěrů popsaly to, že žalobce vytvořil podmínky pro vítězství jinak zcela nevýrazného uchazeče, který neměl s požadovanými stavebními pracemi předchozí zkušenost, nemohl je provést sám a navíc měl k žalobci personální vazbu.

IV. Závěr

Z uvedeného důvodu soud zrušil napadené rozhodnutí žalovaného pro nepřezkoumatelnost i nezákonnost a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 78 odst. 1, 4 s. ř. s.). V dalším řízení je žalovaný vázán právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

Protože soud shledal důvodnými pouze námitky vůči určení výše odvodu za porušení rozpočtové kázně, žalovaný dalším řízení pouze vyjasní své úvahy o kvalifikaci jednotlivých pochybení žalobce z hlediska Kategorizace nedostatků při zadávání zakázek se stanovením výše odvodu za porušení rozpočtové kázně. S ohledem na jednotlivé body této kategorizace uváží, jaké – skutkově konkrétně vymezené – jednání žalobce spadá do které kategorie. Tyto úvahy podrobně vyloží a vystříhá se toho, aby totéž pochybení žalobce uváděl, byť třeba jen ilustračně, ve vícero kategoriích. Pokud některé okolnosti žalovaný uvede jako okolnosti pouze dokreslující průběh výběrového řízení (tj. nikoliv rozhodné), pak žalovaný při úvahách o výši odvodu jednoznačně vyjádří, zda a jak se tyto okolnosti projevily při hodnocení věci (tj. zda skutkově představují součást konkrétních pochybení žalobce, zda měly význam na volbu konkrétní sazby odvodu aj.).

Procesně úspěšný žalobce má vůči neúspěšnému žalovanému právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení (§ 60 odst. 1 věta prvnís. ř. s.).

Náhrada nákladů řízení před soudem se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč za žalobu, odměny ve výši 9 300 Kč za tři úkony právní služby po 3 100 Kč podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, žaloba jako podání ve věci samé a účast na jednání před soudem), paušální náhrady nákladů ve výši 900 Kč za tři režijní paušály podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrady cestovních výdajích ve výši 3 226 Kč (420 km s průměrnou spotřebou benzínu 6,7 l/100 km, cenou benzínu 44,50 Kč bez DPH/l a amortizací 4,70 Kč/km, tj. celkovými náklady na 1 km ve výši 7,68 Kč bez DPH/km) podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu a náhrady za promeškaný čas ve výši 1 200 Kč za dvanáct promeškaných půlhodin na cestě z Hradce Králové do Plzně a zpět [§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu].

Zástupce žalobce je společníkem Advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, s. r. o., která je plátcem daně z přidané hodnoty. Částka náhrady se proto zvyšuje o částku 3 071 Kč odpovídající dani v sazbě 21 % podle §14a odst. 2 advokátního tarifu.

Celkově tedy náhrada nákladů řízení dosahuje výše 20 697 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobce dr. Ondřeje Moravce do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozhodnutí lze do dvou týdnů od jeho doručení podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni. Plzeň 30. listopadu 2022

Mgr. Jaroslav Škopekv.r. ⟪LB:lb_001⟫ předseda senátu Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K.