KSPL 10 Co 355/2025-29

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu tituly před jménem jméno FO a soudkyň tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: ⟪LB:lb_002⟫ Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: ⟪LB:lb_005⟫ Jméno žalovaného, narozený rodné přijmení Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ o 10 180 Kč s příslušenstvím ⟪LB:lb_007⟫ o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 24. 6. 2025, č. j. 18 C 9/2025-15

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v části odvoláním napadené, tj. ve výroku II. mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 615 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupkyně žalobkyně.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 180 Kč s 12,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 9 880 Kč od 23. 10. 2024 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a dále povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 494 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně (výrok II.).

2. Proti výroku II. tohoto rozsudku se včas odvolala žalobkyně, neboť při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud nesprávně aplikoval ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Došlo k chybnému výpočtu celkové částky nákladů řízení. S účinností od 1. 1. 2025 došlo k novelizaci advokátního tarifu vyhláškou č. 258/2024 Sb., mimo jiné ust. § 14b odst. 1 písm. c) o. s. ř., dle kterého činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty 10 000 Kč částku ve výši 300 Kč, přičemž do 31. 12. 2024 činila částku 200 Kč. Dle článku II. novely advokátního tarifu pak za právní služby poskytnuté přede dnem nabytí účinnosti citované vyhlášky přísluší advokátovi odměna ve znění účinném přede dnem nabytí její účinnosti. Za úkony, které byly provedeny po 1. 1. 2025, přísluší odměna advokáta již dle nového znění vyhlášky, přičemž právní zástupkyně žalobkyně veškeré úkony provedla po 1. 1. 2025. Žalobkyně uvedla, že k předávání nových případů k soudnímu vymáhání dochází průběžně a z důvodu efektivity vymáhacího procesu dochází obratem od předání případu k zaslání předžalobní výzvy. V dané věci došlo k předání (příprava a převzetí právního zastoupení) na počátku roku 2025 a obratem byla dne 6. 1. 2025 zaslána předžalobní výzva. Odměna za všechny úkony právní služby by měla být dle názoru žalobkyně přiznána dle advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025, byť zastoupení klienta jako subjektu bylo sice převzato dle plné moci v roce 2019, ale dle tohoto data nelze posuzovat převzetí jednotlivého případu. Navíc v tomto případě se jedná o dlužné nepojištěné období roku 2024. Z uvedených důvodů celková částka náhrady nákladů řízení žalobkyně by měla činit 2 615 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z náhrady nákladů právního zastoupení tvořené součtem částky mimosmluvní odměny za tři úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025, z částky náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč, to je celkem ve výši 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění a návrh na vydání rozsudku) a náhrady DPH ve výši 21 % z celkové částky. Žalobkyně odkázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 24. 3. 2025, č. j. 70 Co 110/2025-11, ve kterém byla řešena skutkově a právně totožná věc a odvolání žalobkyně bylo vyhověno. Odvolání žalobkyně bylo vyhověno i rozhodnutím Krajského soudu v Praze ze dne 11. 3. 2025, č. j. 28 Co 55/2025-12. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. změnil tak, že žalovanému uloží povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 615 Kč v obvyklé třídenní lhůtě počínaje právní mocí rozsudku.

3. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil.

4. Odvolací soud napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, přezkoumal v intencích ust. § 212, 212a o. s. ř., zohlednil odvolací důvod, a poté, aniž musel ve věci nařídit jednání v souladu s ust. § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř., dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

5. Z odůvodnění napadeného rozsudku se podává, že žalobkyně se domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. s tvrzením, že žalovaný, jakožto provozovatel vozidla RZ SPZ, neměl k v období od 9. 1. 2024 do 8. 6. 2024 sjednáno pojištění odpovědnosti, čímž porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo a žalobkyně proto vznikl nárok na zaplacení příspěvku za vozidlo provozované bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla po dobu 152 dnů. Splatnost příspěvku nastala dne 22. 10. 2024, přičemž v dané věci činí výše denní sazby příspěvku 65 Kč a dále žalobkyni vznikl nárok na zaplacení částky 300 Kč spočívající v poplatku spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalovaný svůj dluh neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy. Soud prvního stupně shledal žalobou uplatněný nárok důvodným, jak vysvětlil v bodu 5. odůvodnění napadeného rozsudku a v bodě 6. zdůvodnil nákladový výrok II., vycházeje z kritéria plného úspěchu žalobkyně ve věci dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení, které žalobkyni přísluší, tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta za jeden úkon právní služby spočívající v převzetí věci po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT účinného do 31. 12. 2024, dva úkony spočívající ve výzvě k plnění a podání žaloby po 400 Kč dle citovaného ustanovení advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025, tj. v celkové výši 1 100 Kč a tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, resp. § 14b odst. 6 písm. a) AT účinného od 1. 1. 2025. Advokátka žalobkyně je registrována k placení daně z přidané hodnoty, a proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 %, počítané z odměny a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku.

6. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že řízení v dané věci bylo zahájeno návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu dne 5. 2. 2025, ze kterého mimo jiné vyplývá, že žalovanému byla žalobkyní zaslána předžalobní upomínka ze dne 6. 1. 2025.

7. Z odůvodnění napadeného výroku podaného v bodu 6. rozsudku soudu prvního stupně není seznatelné, z jaké skutečnosti vycházel v rámci rozhodování o odměně advokáta za úkon právní služby spočívající v převzetí věci po 300 Kč, tedy z úpravy advokátního tarifu účinného do 31. 12. 2024, pokud výzva k plnění je datována dnem 6. 1. 2025. Odvolací soud je názoru, že okamžik převzetí věci, pokud z obsahu nevyplývá opak, je nutno spojit nejdříve s datací předžalobní kvalifikované výzvy, v dané věci tedy ke dni 6. 1. 2025, a tudíž všechny úkony právní služby honorovat dle úpravy advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025. V tomto směru se odvolací soud ztotožňuje se závěry Krajského soudu v Praze v jeho rozhodnutí ze dne 11. 3. 2025, č. j. 28 Co 55/2025-12, na které žalobkyně v jí podaném odvolání odkazuje. Za daného stavu věci pak žalobkyni náleží odměna za tři úkony právní služby spočívající v převzetí věci, v kvalifikované předžalobní výzvě a podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 400 Kč v souladu s novelizovaným zněním advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025, tj. celkem 1 200 Kč, tři režijní náhrady po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH vypočtená ze součtu odměny a režijních náhrad ve výši 315 Kč a náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, tj. celkem 2 615 Kč.

8. Odvolací soud z důvodů výše uvedených proto přistoupil ke změně odvoláním napadeného výroku II. rozsudku soudu prvního stupně dle § 220 odst. 1 o. s. ř. a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 2 615 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupkyně žalobkyně (výrok I.).

9. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl dle § 150 o. s. ř., ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř., s ohledem na okolnosti případu, neboť žalovaný nezavdal příčinu k vedení této fáze řízení, a shledal důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání nákladů úspěšné žalobkyni, která ani náhradu nákladů odvolacího řízení neuplatnila.

Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.