KSPL 61 Co 255/2024-166

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Levého a soudců Mgr. Jiřiny Hronkové a Mgr. Martina Šebka ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ za účasti ⟪LB:lb_005⟫ vedlejší účastnice: Jméno účastnice, IČO IČO účastnice sídlem Adresa účastnice zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_006⟫ o 12 747 Kč s příslušenstvím ⟪LB:lb_007⟫ o odvolání vedlejšího účastníka proti rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne 2. 8. 2024, č. j. 5 C 32/2024-119

Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. Žalovaný a vedlejší účastnice jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně náklady odvolacího řízení ve výši 4 828 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 12 747 Kč s úrokem z prodlení od 1. 4. 2023 do zaplacení a dále žalovanému a vedlejšímu účastníku uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně žalobci náklady řízení ve výši 19 612,69 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že záznamem o dopravní nehodě bylo prokázáno, že dne 18. 9. 2022 žalovaný zavinil dopravní nehodu, při které došlo k poškození automobilu žalobce. Žalovaný je tak povinen nahradit žalobci škodu (§ 2910 o. z.), hradí se skutečná škoda (§ 2952 o. z.) a při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední to, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit (§ 2969 odst. 1 o. z.). Žalobce si v souvislosti s opravou svého vozidla zapůjčil náhradní vozidlo s denní sazbou ve výši 1 150 Kč bez DPH, avšak vedlejší účastnice uznala půjčovné pouze za dobu 7 dnů a bylo vyplaceno toliko 9 275 Kč, proto se žalobce domáhal zbývající po žalovaném zbývající částky 12 747 Kč. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že náhradní vozidlo bylo srovnatelné s vozidlem poškozeným (co do kategorie i stáří), cena půjčovného i doba, po kterou byla oprava automobilu prováděna, byla přiměřená, neboť po zprůměrování denních sazeb za pronájem náhradního vozidla soud dospěl k částce 1 349 Kč bez DPH (zprůměrování denních sazeb 5ti dalších společností) a dále dospěl k závěru, že opravce realizoval opravu fakticky 9 pracovních dnů, navíc se jednalo o smluvního partnera vedlejší účastnice. Žalobci byl nabídnut opravcem nejbližší termín opravy 20. 10. 2022 s termínem dokončení 8. 11. 2022, přičemž oprava byla zahájena 21. 10. 2022 a ukončena 2. 11. 2022, když 3. 11. 2022 byl zaslán vedlejší účastnici krycí dopis a bylo možné vydat opravené vozidlo. Podle soudu prvního stupně po žalobci jako poškozeném nelze spravedlivě požadovat, aby dotazoval celou řadu půjčoven za účelem zjištění výše půjčovného – nájemného a poté si vybral společnost, která má nejnižší denní sazbu za náhradní vozidlo a nelze po něm ani spravedlivě požadovat, aby předtím, než dá vozidlo k opravě, zjišťoval, zda jiný opravce je schopen opravu zajistit v kratším časovém úseku.

2. Proti tomuto rozsudku podala vedlejší účastnice se souhlasem žalobce včasné odvolání s tím, že právní posouzení věci soudem prvního stupně považuje za nesprávné. Skutečnost, že opravce je jejím smluvním servisem znamená toliko, že má dohodnuté ceny opravy, ale nemá význam pro posouzení jiných skutečností, například délky opravy. Je třeba se zabývat právní otázkou, zda je to osoba škůdce, která je odpovědná za nepřiměřenou dobu opravy, či zda odpovědnost má jiná osoba, například právě servis. Podle názoru vedlejší účastnice zaviněním škůdce je kryta pouze obvyklá doba opravy a jelikož v daném případě se jednalo o 3,5 hodiny práce + lakování, proto uznala celkem 7 dní, z toho 5 dní pracovních. Je namístě také otázka, zda mohl žalobce dobu opravy ovlivnit. Žalobcovo vozidlo bylo zcela pojízdné a byl to žalobce, kdo vybral autoservis jméno FO a kdo souhlasil s dobou opravy 16 dnů, přičemž dobu opravy žalovaný nemohl žádným způsobem ovlivnit. Prodleva v opravě nemá příčinnou souvislost s dopravní nehodou, ale v dohodě mezi žalobcem a servisem jméno FO. Pokud jde o sazbu nájemného, srovnání cen bylo provedeno nesprávně, u půjčovny Anonymizováno je aktuální cena 875 Kč bez DPH. Pokud soud do srovnání zahrnuje pojišťovny, není to sice cena na trhu, ale když toto bylo provedeno, má se v rámci objektivity zajistit širší vzorek, a hlavně z aktuální doby, nikoliv pro rok 2022 používat ceník z roku 2015. Dále vedlejší účastnice dokládala ceníky pro rok 2021 od 4 subjektů, dle nichž se půjčovné pohybovalo v rozmezí 850 Kč – 1 000 Kč/den + DPH. Navrhla proto, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek a žalobu zamítl a žalobci uložil zaplatit žalovanému a vedlejší účastnici náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

3. Žalobce ve s vyjádření k odvolání uvedl, že je logické a v souladu s platnou právní úpravou, aby za škodu mu způsobenou jednáním žalovaného odpovídal právě žalovaný. Opětovně odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3831/17, dle kterého v případě účelně vynaložených nákladů má poškozený právo na jejich náhradu ze strany škůdce, potencionálně pojistitele škůdce. Žalobce měl zapůjčeno náhradní vozidlo pouze po dobu opravy, na doporučení vedlejší účastnice objednal opravu svého vozidla u autoservisu právnická osoba, jakožto jejího smluvního servisu. Oprava byla projednána předem, tudíž žalobce učinil maximum pro to, aby minimalizoval dobu, po kterou bude nutné využívat náhradní vozidlo. Namítá-li vedlejší účastnice, že poškozené vozidlo bylo pojízdné, již ignoruje fakt, že oprava byla žalobcem předem dohodnuta, žalobci byl nabídnut nejbližší možný termín opravy a ten ho v dobré víře a na doporučení vedlejší účastnice přijal. Nelze souhlasit s tím, že soud neměl vycházet z ceny účtované společností právnická osoba, když tato nemá zveřejněný ceník a jedná se o odtahovou službu, a také tato společnost je smluvním autoservisem a smluvní autopůjčovnou řady pojišťoven působících v ČR, včetně vedlejší účastnice. Soud prvního stupně provedl porovnání, zda sazba účtovaná žalobci představuje sazbu obvyklou, a kromě sazby účtované společností právnická osoba vyhodnocoval také ceník pojišťovny Kooperativa z roku 2022 a použil ceník pojišťovny Allianz a vedlejší účastnice z roku 2015. Vzhledem ke zvyšování cen v čase žalobce nepovažuje tyto důkazy za nezpůsobilé k prokázání sazby obvyklého nájemného v roce 2022. Vedlejší účastnici byly důkazy prováděné soudem známé a měla možnost se k nim vyjádřit v řízení před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení předložené ceníky dalších pojišťoven byly dle žalobce uplatněny v rozporu s ustanovením § 205a o. s. ř. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí potvrdil.

4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek dle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání vedlejší účastnice není důvodné.

5. Dle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda, a to co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

6. Dle § 2969 odst. 1 o. z. při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední co poškozený musel k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

7. Odvolací soud se plně ztotožňuje se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně, proto pro stručnost plně odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku.

8. Soud prvního stupně správně uvedl, že smyslem a účelem ustanovení přiznávajících poškozenému právo na náhradu škody je zajistit, aby poškozenému v plné míře byla kompenzovaná majetková újma. V projednávané věci tedy tímto smyslem bylo zachovat žalobci jeho životní standard, tj. užívání osobního automobilu, i v době, kdy bude prováděna oprava žalobcova vozu, poškozeného žalovaným. Pokud soud prvního stupně dovodil, že jak výše nájemného za pronájem náhradního vozidla, tak i doba, po kterou bylo poškozené vozidlo v opravě, je přiměřená, odvolací soud se s tímto závěrem zcela ztotožňuje a v tomto směru znovu odkazuje na podrobné odůvodnění napadeného rozsudku, zejména odst. 10 – 13.

9. S vedlejší účastnicí lze souhlasit, že pokud by poškozeným požadovaná výše náhrady škody byla významně zvýšena v důsledku skutečností majících původ v jednání poškozeného (žalobce), například v důsledku poškozeným sjednané nepřiměřené doby opravy poškozeného vozidla, od níž se potom odvíjí doba užívání náhradního vozidla, nebo sjednáním nepřiměřeně vysokého nájemného za užívání náhradního vozidla, škůdce (žalovaný) by za takovou požadovanou škodu neodpovídal v plném rozsahu.

10. I dle názoru odvolacího soudu se však v projednávané věci o takovou situaci nejedná, neboť jak ve vztahu k době opravy vozidla, tak i k výši žalobcem sjednaného nájemného (půjčovného) za náhradní vozidlo nelze dovodit, že by se jednalo o exces, tj. že doba opravy vozidla a výše nájemného (půjčovného) by byly zjevně nepřiměřené. Soud prvního stupně správně uvedl, že po žalobci jako poškozeném nelze spravedlivě požadovat, aby zjišťoval, která autopůjčovna má nejnižší denní sazbu nájemného a který autoservis by opravu provedl nejrychleji, navíc za situace, kdy autoservis právnická osoba., který opravu prováděl, je smluvním partnerem vedlejší účastnice a oprava v tomto autoservisu mu byla vedlejší účastnicí doporučena. Žalobce tudíž neměl důvod o přiměřenosti doby opravy vozu pochybovat a neměl ani důvod pochybovat o adekvátnosti výše sjednaného nájemného za náhradní vozidlo, pokud výše nájemného nebyla zjevně nepřiměřená.

11. Pokud vedlejší účastnice namítala, že automobil žalobce byl po nehodě pojízdný, tato skutečnost, jež nebyla žalobcem ani zpochybňována, je pro posouzení věci nevýznamná. Po nehodě žalobce automobil také používal, jeho opravu v autoservisu předem objednal a byť se nejednalo o velké poškození, jelikož v rámci opravy vozu bylo prováděno i lakování, s ohledem na nutný technologický postup bylo zjevné, že opravu vozidla nelze provést na počkání. Do servisu žalobce vozidlo přistavil až v předem sjednaném termínu (jednalo se o pátek) a bezprostředně poté byla zahájena jeho oprava.

12. Lze tak uzavřít, že částka, kterou žalobce uhradil jako nájemné za zapůjčení náhradního vozidla po dobu, kdy byla prováděna oprava jeho poškozeného vozidla, je škodou ve smyslu § 2952 o. z., tedy škodou vzniklou v příčinné souvislosti s dopravní nehodou, kterou způsobil žalovaný, proto má žalovaný povinnost tuto škodu uhradit.

13. Pokud se jedná o další důkazy navržené vedlejší účastnicí až v odvolacím řízení, je nutno souhlasit s žalobcem, že byly uplatněny v rozporu s ustanovením § 119a odst. 1 o. s. ř., když v tomto smyslu byli účastníci před skončením řízení soudem prvního stupně řádně poučeni a nejedná se o výjimku uvedenou v § 205a o. s. ř., proto k těmto důkazům nebylo možno v odvolacím řízení přihlédnout.

14. Veden výše uvedenými úvahami odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný v plném jeho rozsahu, tj. včetně výroku o nákladech řízení potvrdil.

15. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení, spočívající v odměně zástupkyně za 2 úkony právní pomoci (vyjádření k odvolání a zastoupení při jednání 19. 2. 2025) po 1 620 Kč dle § § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 2 režijních paušálech náhrady hotových výdajů, a to v jednom případě ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024, a v druhém případě ve výši 450 Kč dle téhož ustanovení ve znění účinném od 1. 1. 2025. Dále náklady tvoří i částka 838 Kč, odpovídající 21% sazbě DPH, když zástupkyně je plátkyní této daně. Náklady odvolacího řízení činí celkem 4 828 Kč.

Proti tomuto rozsudku není dovolání přípustné.