KSPL 64 Co 236/2025-58

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jany Vyletové a soudců JUDr. Anny Grimové a Mgr. Davida Kotrbatého ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: ⟪LB:lb_002⟫ Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: ⟪LB:lb_005⟫ Jméno žalovaného, narozený rodné přijmení Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení částky 94 623,65 Kč s příslušenstvím ⟪LB:lb_007⟫ o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Chebu z 18. 12. 2024, č. j. 15 C 392/2024-21

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I a III v části, v níž bylo rozhodnuto o výši splátek, mění tak, že žalovaný je povinen splnit uloženou povinnost formou splátek ve výši 5 000 Kč měsíčně splatných vždy do každého posledního dne měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto usnesení, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení třeba i jedné z nich.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Soud prvního stupně v záhlaví označeným rozsudkem pro uznání podle § 153a odst.1 o. s. ř. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částky 153 659,63 Kč, 9 256,80 Kč a 16 212,90 Kč se specifikovaným úrokem a úrokem z prodlení v pravidelných měsíčních splátkách po 17 000 Kč splatných vždy do konce každého kalendářního měsíce, počínaje prvním takovým dnem splatnosti po právní moci rozsudku (výrok I). V části, týkající se požadavku žalobkyně na zaplacení částky 2 000 Kč, řízení zastavil (výrok II) a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 32 310 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 17 000 Kč, jejichž placení naváže, byť i částečnou první splátkou až do celkové výše splátky 17 000 Kč, bezprostředně na splácení povinnosti uložené ve výroku I, k rukám zástupce žalobkyně.

Rozhodl tím o nároku žalobkyně ze smlouvy č. č. účtu Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 160 000 Kč, který se zavázal vrátit za smluvených podmínek včetně úroku, smluvní pokuty a poplatku formou měsíčních splátek. Žalovaný pohledávku v řízení uznal s výjimkou částky 2 000 Kč, kterou 22. 11. 2024 žalobkyni zaplatil, a o kterou proto žalobkyně vzala žalobu zpět. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. žalovanému uložil splnit povinnost formou měsíčních splátek ve výši 17 000 Kč tak, jak žalobkyně žádala. Neshledal žádné zvláštní podmínky pro povolení nižších splátek k zaplacení splatných dluhů, neboť žalovaný žádný důvod, pro který by mu měly být povoleny splátky ve výši 5 000 Kč měsíčně, neuvedl.

Žalovaný se proti rozsudku včas odvolal. V odvolání sice namítal, že podmínky pro vydání rozsudku pro uznání nebyly splněny, a proto navrhuje jeho zrušení, z obsahu jeho podání však vyplývalo, že nesouhlasí pouze proti uložené mu povinnosti splácet žalobkyni měsíčně částku 17 000 Kč, neboť neodpovídá jeho finančním možnostem. V průběhu odvolacího řízení pak žalovaný jednoznačně uvedl, že jeho odvolání skutečně směřovalo pouze proti výši splátek a nikoli proti celému rozsudku. Žádal, aby mu byly povoleny splátky ve výši 5 000 Kč měsíčně. Žalobkyně s touto žalovaným navrhovanou výší splátek nakonec souhlasila, žádala však, aby splátky v této výši byly povoleny pod sankcí ztráty výhody splátek.

Odvolací soud přezkoumal rozsudek podle § 212 a § 212a o. s. ř. v odvoláním napadené části vztahující se ke splatnosti pohledávky a s ní související výše splátek podle § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř. Pokud jde o zbývající část rozsudku, který s výjimkou části, týkající se splatnosti pohledávky, nebyl odvoláním dotčen, nabyl již právní moci.

Ustanovení § 160 o. s. ř. umožňuje soudu určit pro zaplacení lhůtu delší než do tří dnů nebo stanovit peněžité plnění ve splátkách. Obecně k tomu může dojít v případě, odůvodňují-li to poměry dlužníka a zároveň tím nejsou ohroženy oprávněné zájmy věřitele. V projednávané věci, kdy žalobkyně se splátkami pohledávky už v řízení před soudem prvního stupně souhlasila a v průběhu odvolacího řízení pak souhlasila také s jejich žalovaným požadovanou výší, odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně v této části rozsudek změnil. Žalovanému tedy povolil zaplatit dlužnou částku splátkami ve výši 5 000 Kč měsíčně, která odpovídá jeho majetkovým poměrům, a to počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto usnesení. Výhoda splátek se však ruší, pokud by žalovaný třeba i jen jednu splátku nezaplatil.

O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a s přihlédnutím k tomu, že je žádný z účastníků nepožadoval.

O povinnosti vrátit žalovanému soudní poplatek, který zaplatil za odvolací řízení ve výši 8 146 Kč, přestože jeho odvolání proti výši splátek nepodléhá poplatkové povinnosti, rozhodne soud prvního stupně podle § 10 odst. 2 ve spojení s § 3 odst.1 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.