KSULLI 30 Co 307/2022-129

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Soltanové a soudců Mgr. Petry Vogelové a Mgr. Romana Flanderky ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: ⟪LB:lb_002⟫ Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: ⟪LB:lb_005⟫ Jméno zainteresované osoby 1/0Datum narození zainteresované osoby 1/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátkou JUDr. Marií Vítkovou sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 275 563 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě č. j. 51 C 214/2021-48 ze dne 2. 6. 2022

I. Rozsudek Okresního soudu v adresa č. j. spisová značka ze dne datum se v části výroku I, jíž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, potvrzuje.

II. V části výroku I o lhůtě k plnění se napadený rozsudek mění tak, že žalovaný je povinen splnit povinnost uloženou mu ve výroku I tohoto rozsudku ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů ve výši částka, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), a dále žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta tituly před jménem jméno FO náhradu nákladů řízení ve výši částka (výrok II).

2. Z odůvodnění se podává, že bylo rozhodováno o požadavku žalobce na náhradu škody, která mu měla vzniknout v souvislosti s porušením povinností žalovaného coby advokáta při zastupování žalobce v řízení vedeném u Krajského soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka (dále též jen „řízení vedené u Krajského soudu v adresa“). Do tohoto řízení žalobce vstoupil na místo původního žalobce jméno FO, který je jeho dědečkem, poté, co na něho byla v řízení uplatněná pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávky. Žalobce tvrdil, že poté, kdy se dozvěděl o účincích generálního inhibitoria v souvislosti s exekučním řízením vedeném proti jeho dědečkovi jako povinnému, jakož i o tom, že se věřitel povinného dovolal neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, dne datum od smlouvy o postoupení pohledávky odstoupil a žalovaného jakožto svého zástupce v řízení pověřil tím, aby navrhl „záměnu účastníka řízení“ na straně žalobce tak, aby do řízení vstoupil opět původní žalobce, tj. jméno FO. Ačkoliv žalovaný měl žalobci potvrdit, že na příslušný soud zaslal „návrh na záměnu účastníků“, ve skutečnosti tak žalovaný neučinil. Žalovaný tedy nesplnil pokyn žalobce jako svého klienta, mylně jej informoval o tom, jaké kroky učinil. Žalobce tak měl na základě sdělení zaslaného mu advokátem Jméno zainteresované osoby 1/0 za to, že přestal být účastníkem řízení vedeného u Krajského soudu v adresa. Protože se tak však nestalo a žalobci jako neúspěšnému účastníku byla v řízení vedeném u Krajského soudu v adresa uložena povinnost k náhradě nákladů řízení druhé straně ve výši částka, vznikla mu v této výši škoda, za níž je odpovědný žalovaný.

3. Okresní soud objasnil, že v řízení vedeném u Krajského soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka žalovaný jako advokát zastupoval původního žalobce jméno FO. Usnesením Krajského soudu v adresa ze dne datum bylo rozhodnuto o vstupu Jméno zainteresované osoby 0/0 do řízení na místo dosavadního žalobce. Jméno zainteresované osoby 0/0 byl v řízení zastupován rovněž žalovaným advokátem Jméno zainteresované osoby 1/0, a to na základě plné moci ze dne datum. Podáním datovaným datum a doručeným Krajskému soudu v adresa dne datum sdělil advokát Jméno zainteresované osoby 1/0, že došlo k ukončení zastupování žalobce, a požádal, aby nadále byl obesílán přímo žalobce. Dále bylo objasněno, že advokát Jméno zainteresované osoby 1/0 dne datum písemně sdělil žalobci, že ke Krajskému soudu v adresa zaslal podání, jehož součástí měla být plná moc udělená mu jméno FO, „návrh na záměnu účastníků řízení“ z důvodu „odstoupení od pohledávky“ a listina obsahující toto odstoupení. Uvedené listiny však Krajskému soudu v adresa ve skutečnosti doručeny nebyly. Okresní soud uzavřel, že žalovaný jako advokát měl v souvislosti s ukončením zastupování žalobce v řízení vedeném u Krajského soudu v adresa podat „návrh na záměnu účastníků“ na straně žalobce, včetně příslušných příloh. Jednalo se o mezi účastníky dohodnutý úkon právní služby, který však žalovaný v rozporu s pokynem daný mu žalobcem neučinil. Jestliže by žalovaný v souladu s pokynem žalobce jako svého klienta podal u soudu „návrh na záměnu účastníků“ a ten doložil příslušnými listinami, pak by dle okresního soudu Krajský soud v adresa nepochybně podle § 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl o vstupu původního žalobce jméno FO do řízení na místo Jméno zainteresované osoby 0/0. Jméno zainteresované osoby 0/0 by tak přestal být účastníkem řízení a v případě neúspěchu ve sporu by to nebyl on, komu by byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení druhému účastníku. Právě tato povinnost k náhradě nákladů řízení, a to v konkrétní výši částka, představuje újmu vzniklou žalobci. Není přitom rozhodné, zda žalobce uloženou povinnost již splnil a náhradu nákladů řízení úspěšnému účastníku skutečně zaplatil, neboť dle § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“), je za způsobenou újmu třeba považovat i vznik dluhu. Za takto vzniklou újmu odpovídá podle § 24 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, žalovaný, který dle okresního soudu nepostupoval řádně při výkonu advokacie, když nesplnil pokyn svého klienta podat „návrh na záměnu účastníků“ na straně žalobce v roce 2017. Je tedy dána i příčinná souvislost mezi porušením povinností advokáta a vznikem škody. Okresní soud neshledal důvodnou námitku promlčení vznesenou žalovaným, neboť neuplynula promlčecí doba v době podání žaloby dne datum. Za okamžik rozhodný pro počátek běhu promlčecí doby je třeba považovat dle okresního soudu den datum, kdy bylo vydáno rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. spisová značka, jímž byla Vrchním soudem v Praze jako soudem odvolacím v rámci přezkumu rozhodnutí vydaného v řízení vedeném před Krajským soudem v adresa žalobci uložena povinnost k náhradě nákladů řízení. Okresní soud tedy žalobě jako důvodné v celém rozsahu vyhověl a v řízení neúspěšnému žalovanému uložil dle § 142 odst. 1 o. s. ř. povinnost k náhradě nákladů řízení úspěšnému žalobci ve výši částka.

4. Proti rozsudku okresního soudu se včas odvolal žalovaný, který navrhuje jeho změnu tak, že žaloba bude zamítnuta. Žalovaný zejména poukazuje na to, že mu žalobce již dne datum vypověděl plnou moc opravňující jej k zastupování žalobce v řízení vedeném u Krajského soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka. Žalovaný proto nebyl oprávněn činit za žalobce po uvedeném datu již žádná právní jednání, a tedy nebyl ani oprávněn podat u soudu „návrh na záměnu účastníků“. Nejednalo se přitom o úkon, který by nesnesl odkladu a který by žalovaný byl povinen učinit i po skončení zastupování. Žalovaný poukazuje na to, že v řízení vedeném u Krajského soudu v adresa bylo žalobci řádně doručeno předvolání k jednání, proto žalobce mohl sám v řízení uplatňovat svá práva a mohl navrhnout „záměnu účastníků řízení“. Žalovaný se neztotožňuje se závěrem okresního soudu o tom, že je nepochybné, že by Krajský soud v adresa rozhodl o vstupu původního žalobce jméno FO do řízení zpět na místo žalobce Jméno zainteresované osoby 0/0. V této souvislosti poukazuje na nedostatky listin, z nichž žalobce dovozoval převod práv, o které šlo v řízení vedeném před Krajským soudem v adresa, zpět na původního žalobce jméno FO. Žalovaný nesouhlasí s tím, že by nepostupoval řádně dle § 16 zákona o advokacii a že hlavní a rozhodující příčina vzniku újmy na straně žalobce leží na jeho straně. Žalovaný poukazuje na pasivitu žalobce v řízení vedeném u Krajského soudu v adresa po ukončení právního zastoupení, má proto za to, že si žalobce způsobil újmu sám svým zaviněním. Dle žalobce je třeba jako předběžnou otázku vyhodnotit, jaký by byl výsledek řízení při podání odvolání proti všem výrokům rozsudku Krajského soudu v adresa ze dne datum a při podání „návrhu na záměnu účastníků řízení“ žalobcem. Dle žalovaného nebylo v řízení prokázáno, že by škoda byla způsobena jeho zaviněním. Stejně tak dle žalovaného nebyl prokázán ani samotný vznik škody, neboť náhradu nákladů řízení žalobce dosud nezaplatil. Konečně pak žalovaný nesouhlasí ani s tím, aby byl zavázán platit žalobci také úrok z prodlení, vymezuje se proti výši žalobci přiznané náhrady nákladů řízení a nesouhlasí s lhůtou k plnění v trvání 3 dnů.

5. Žalobce ve vyjádření k odvolání zdůrazňuje zejména to, že žalovaný žalobci písemně potvrdil, že Krajskému soudu v adresa dne datum zaslal „návrh na záměnu účastníka řízení na straně žalobce“. Za lichou považuje námitku žalovaného, že nemohl podat „návrh na záměnu účastníků“, v situaci, kdy právní zastoupení již dříve skončilo. Pokud by tak žalovaný v souladu s pokynem žalobce učinil, soud by jej vyzval k předložení plné moci a nedostatek jeho zastoupení by bylo možné zhojit. Není pak logické, aby žalovaný informoval žalobce dne datum o podání „návrhu na záměnu účastníka řízení“, jestliže jej již nezastupoval, jak tvrdí. Žalobce uvádí, že se o účincích generálního inhibitoria v důsledku probíhajícího exekučního řízení proti jméno FO jako povinnému dozvěděl, když se věřitel povinného dovolal neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky, a to až po připuštění procesního nástupnictví soudem. Žalobce reagoval tak, že dne datum odstoupil od smlouvy o postoupení pohledávky a původní žalobce (jméno FO) odstoupení akceptoval. Žalobce má za to, že žalovaný mohl způsobené újmě zabránit, pokud by soudu zaslal „návrh na záměnu účastníka řízení“, jak žalobci tvrdil. Záměně účastníků by nemohla zabránit skutečnost, že na listině nebyly úředně ověřené podpisy. Žalobce je tedy přesvědčen, že předpoklady pro odpovědnost žalovaného za způsobenou újmu jsou naplněny. Žalobce se ztotožňuje s výkladem ustanovení § 2952 o. z. ze strany okresního soudu a poukazuje na to, že žalovaný je advokátem zapsaným u České advokátní komory, je tedy osobou znalou práva, a proto byl povinen v řízení vedeném u Krajského soudu v adresa chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy žalobce a řídit se jeho pokyny, činit neodkladné úkony i po ukončení zastoupení, řádně informovat žalobce o tom, jak postupuje vyřizování jeho věcí, a poskytnout mu včas vysvětlení a potřebné podklady. Naopak žalobce je osobou bez právního vzdělání, právě z tohoto důvodu se také nechal zastupovat žalovaným jako osobou znalou práva, které plně důvěřoval. Okresní soud tedy dle žalobce správně uzavřel, že žalovaný jako advokát odpovídá za újmu způsobenou žalobci výkonem advokacie. Žalobce navrhuje potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

6. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení jeho vydání předcházející a, vázán právním názorem vysloveným v rozsudku Nejvyššího soudu č. j. spisová značka ze dne datum, jímž byl zrušen předchozí rozsudek odvolacího soudu č. j. spisová značka ze dne datum v této věci, dospěl po částečném zopakování a doplnění dokazování k závěru, že odvolání není důvodné.

7. Nejvyšší soud ve zrušujícím rozsudku č. j. spisová značka ze dne datum uzavřel, že podat řádný procesní návrh podle § 107a o. s. ř. bylo úkolem žalovaného jako advokáta, který i kdyby dokument „odstoupení od pohledávky“ nepřipravoval, měl rozpoznat nedostatky této listiny, žalobce jako klienta na to upozornit a doporučit mu další vhodný postup, který by vedl k zamýšlenému cíli – vstupu původního žalobce zpět do řízení. V projednávané věci měl žalovaný žalobce poučit o tom, že „odstoupení od pohledávky“ vykazuje nedostatky, nevyvolá zamýšlené důsledky a měl mu sice doporučit podání návrhu podle § 107a o. s. ř., avšak z jiného důvodu (z důvodu neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky). Jinými slovy řečeno, zaobírat se otázkou úspěšnosti podaní konkrétního návrhu podle § 107a o. s. ř. je za daných skutkových okolností nadbytečné, neboť případný neúspěch návrhu by bylo nutné klást rovněž k tíži žalovaného. Ten totiž disponoval takovými informacemi, že za dané procesní situace mu nic nebránilo v rámci náležité odborné péče při poskytování právních služeb podat návrh na záměnu účastníku takovým způsobem a s takovým odůvodněním, aby vyvolal zamýšlené důsledky, tedy aby soud umožnil původnímu žalobci jméno FO vstup do řízení na místo žalobce. Vzhledem k tomuto závěru není pro posouzení věci rozhodná právní otázka, zda byl odvolací soud oprávněn posuzovat platnost „odstoupení od pohledávky“ a způsobilost této listiny převést vymáhanou pohledávku zpět na původního žalobce.

8. Zároveň uložil Nejvyšší soud v citovaném rozsudku odvolacímu soudu zabývat se blíže opomenutím žalobce spočívajícím v nepřebírání pošty doručované nalézacími soudy (v řízení vedeném u Krajského soudu v adresa) a zvážit toto opomenutí jako možné porušení prevenční povinnosti, resp. jako možnou okolnost, která by byla ve smyslu § 2918 o. z. přičitatelná poškozenému a v jejímž důsledku mohla škoda vzniknout nebo se zvětšit.

9. Odpovědnost advokáta za újmu je upravena v ustanovení § 24 - § 24c zákona o advokacii. Tak dle § 24 odst. 1 věta prvá zákona o advokacii odpovídá advokát klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Jedná se o zvláštní případ odpovědnosti, který se aplikuje pouze v případě, že advokát způsobil újmu svému klientovi. Odpovědnost advokáta za újmu způsobenou v souvislosti s výkonem advokacie je odpovědností objektivní a je založená na současném splnění předpokladů, jimiž jsou výkon advokacie, vznik újmy a příčinná souvislost mezi nimi (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum či usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum).

10. O vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem výkonu advokacie. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává. Příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by ke škodnému následku nedošlo. Splnění uvedených předpokladů odpovědnosti za škodu musí být v řízení jednoznačně zjištěno. Ke vzniku odpovědnosti je třeba současné splnění všech předpokladů, tedy pochybení při výkonu advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody, přičemž existenci těchto předpokladů je povinen tvrdit a prokázat žalobce (poškozený klient).

11. Důvodem vzniku odpovědnosti advokáta za újmu je pochybení při výkonu advokacie, tedy taková skutečnost, kdy advokát při poskytování právních služeb nebo v souvislosti s tím porušil určitou právní povinnost. Nejčastěji se jedná o porušení povinnosti stanovené v § 16 zákona o advokacii, podle něhož advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Těmito pokyny není advokát vázán pouze v případě, jsou-li v rozporu se zákonem nebo stavovským předpisem, avšak o této skutečnosti je advokát povinen klienta přiměřeně poučit.

12. V nyní projednávané věci jsou předpoklady odpovědnosti žalovaného coby advokáta za újmu způsobenou při výkonu advokacie žalobci naplněny.

13. Pochybení žalovaného je dáno, jak plyne z rozsudku Nejvyššího soudu č. j. spisová značka ze dne datum, jímž je odvolací soud v tomto řízení vázán. Toto pochybení spočívá v tom, že žalovaný v řízení vedeném u Krajského soudu v adresa nepodal návrh na záměnu účastníků takovým způsobem a s takovým odůvodněním, aby vyvolal zamýšlené důsledky, tj., aby soud umožnil původnímu žalobci jméno FO vstup do řízení na místo žalobce. Byl to totiž žalovaný jako advokát, který měl rozpoznat nedostatky listiny „odstoupení od pohledávky“ a žalobce jako svého klienta na tyto nedostatky upozornit a doporučit mu další vhodný postup vedoucí ke vstupu původního žalobce zpět do řízení. Měl tedy žalobce poučit o tom, že „odstoupení od pohledávky“ vykazuje nedostatky a nevyvolá zamýšlené důsledky a měl mu doporučit podání návrhu podle § 107a o. s. ř. z důvodu neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky.

14. Je dán i vznik újmy na straně žalobce ve výši částka, tj. ve výši, v níž vznikla žalobci na základě pravomocného rozhodnutí ve věci vedené u Krajského soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka povinnost k náhradě nákladů řízení druhému účastníku. Již v prvním rozsudku odvolacího soudu bylo vysvětleno s poukazem na ustanovení § 2952 o. z., že skutečnou škodou není pouze snížení aktiv na straně poškozeného, ale též zvýšení jeho pasiv, tedy dluh. V takovém případě vzniká poškozenému právo na to, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Skutečnou škodou je tak ve smyslu § 2952 věty druhé o. z. i dluh, tzn., že poškozený již nemusí prokazovat, že dluh byl skutečně uhrazen.

15. Je naplněn i poslední předpoklad vzniku odpovědnosti za škodu, tj. příčinná souvislost mezi porušením povinnosti žalovaného jako advokáta a vznikem újmy na straně žalobce, neboť nebýt pochybení advokáta, tj. podal-li by žalovaný v řízení vedeném u Krajského soudu v adresa řádný návrh na procesní nástupnictví podle § 107a o. s. ř., žalobce by přestal být jeho účastníkem a nemohla by mu tak být v konečném rozhodnutí uložena žádná povinnost, tedy ani povinnost k náhradě nákladů řízení úspěšnému účastníku. Jiným slovy újma na straně žalobce spočívající v povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení (tj. ve vzniku dluhu) vznikla právě v důsledku pochybení žalovaného při výkonu advokacie (nepodání řádného návrhu na procesní nástupnictví dle § 107a o. s. ř.).

16. V dalším řízení se pak odvolací soud, jak mu bylo uloženo Nejvyšším soudem, zabýval tím, zda na straně žalobce je možné v daném případě shledat porušení prevenční povinnosti či existenci okolností, které by byly ve smyslu ustanovení § 2918 o. z. přičitatelné žalobci jakožto poškozenému a pro které by se povinnost žalovaného jakožto škůdce nahradit škodu poměrně snížila. V této souvislosti se odvolací soud zabýval zejména otázkou opomenutí žalobce při přebírání pošty doručované mu nalézacími soudy v řízení vedeném u Krajského soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka. Za tím účelem odvolací soud částečně zopakoval dokazování a dokazování doplnil o důkazy označené žalobcem k prokázání tvrzení, že mu v řízení vedeném u Krajského soudu v adresa nebylo řádně doručováno a že mu nebylo doručeno předvolání k jednání, u kterého byl vyhlášen rozsudek zakládající povinnost žalobce k náhradě nákladů řízení druhému účastníku.

17. Odvolací soud ze spisu Krajského soudu v adresa sp. zn. spisová značka zopakoval dokazování sdělením obsahu listin vztahujících se k doručování žalobci v tomto řízení poté, kdy mělo být ukončeno zastupování žalobce žalovaným. Tak bylo zjištěno, že žalobce byl Krajským soudem v adresa předvolán k jednání nařízenému na den datum ve 13.00 hod. na adresu adresa a že předvolání k jednání mu bylo vhozeno do schránky dne datum (viz doručenka na č. l. 435 spisu). Následně bylo žalobci na stejnou adresu doručováno vyrozumění o tom, že se uvedené jednání z důvodu nemoci soudkyně nekoná. Doklad o doručení tohoto vyrozumění však ve spise chybí (doručenka připojená ve spise u vyrozumění o zrušení jednání na č. l. 450 spisu se vztahuje k jiným doručovaným písemnostem). Dále bylo žalobci doručováno předvolání k jednání nařízenému na den datum v 13.00 hod., předvolání bylo doručováno žalobci na stejnou adresu a dle údajů na doručence (na č. l. 454 spisu) mu mělo být vhozeno do schránky dne datum. Jednání nařízené na den datum ve 13.00 hod. se konalo v nepřítomnosti žalobce (viz protokol o jednání na č. l. 466 spisu). U tohoto jednání byl vyhlášen rozsudek, jímž byla žaloba zamítnuta a žalobci byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši částka. Rozsudek byl doručován žalobci rovněž na adresu adresa a žalobce ho osobně převzal dne datum (viz doručenka na č. l. 487 spisu). Odvolání proti uvedenému rozsudku pak vzal žalobce prostřednictvím svého zástupce, advokáta tituly před jménem jméno FO, a to v části směřující proti výroku I rozsudku o věci samé, zpět podáním ze dne datum (na č. l. 503 spisu), tedy odvolacímu přezkumu byl podroben pouze nákladový výrok. Žalobce, poté, kdy mu byl doručen rozsudek Krajského soudu v adresa ve věci sp. zn. spisová značka se telefonicky obrátil na soud ve dnech datum a datum, kdy sděloval, že o jednání nevěděl, neboť mu nebylo předvolání k jednání doručeno (viz úřední záznamy na č. l. 488 a 491 spisu).

18. Odvolací soud dále provedl důkaz kopií obálky (přičemž žalobce u jednání odvolacího soudu předložil její originál shodný s kopií založenou na č. l. 117 spisu), v níž bylo žalobci doručováno vyrozumění o zrušeném jednání. Zásilka byla adresovaná žalobci na adresu adresa a měla být dle údajů na ní uvedených vhozena do schránky žalobce dne datum. Obálka předložená žalobcem odvolacímu soudu však byla kompletní, tj. včetně příslušné doručenky, která nebyla odtržena a nebyla vrácena odesílajícímu soudu, jak se mělo při řádném doručování stát. Dále byl proveden důkaz recenzemi pošty ve adresa z portálu mapy.cz z období od října 2015 do září 2023, z nichž jsou patrné četné stížnosti na chyby pracovníků pošty ve adresa při doručování zásilek.

19. Konečně pak odvolací soud doplnil dokazování o výslech svědkyně jméno FO, matky žalobce, s níž žil žalobce v letech 2016 – 2018 v domě na adrese Adresa zainteresované osoby 0/0, na níž bylo žalobci v řízení vedeném u Krajského soudu v adresa doručováno. Svědkyně v rámci své výpovědi poukazovala na nedostatky v doručování poštovních zásilek v období od počátku roku 2017 do poloviny roku 2018. Uvedla, že v tomto období zásilky nebyly doručovány řádně, stávalo se, že zásilky nebyly doručeny vůbec, anebo byly doručeny na špatnou adresu, a to nejen zásilky určené jí anebo žalobci, ale rovněž zásilky určené jiným obyvatelům příslušné části obce adresa. Stávalo se běžně, že obyvatelé nacházeli ve svých poštovních schránkách zásilky určené někomu jinému a že zásilky určené jim nemohli dohledat. Stalo se dokonce i to, že svědkyně nalezla na hřišti v sousedství jejího domu štos nedoručené pošty. Svědkyně uvedla, že si pamatuje, že v první polovině roku 2017, zřejmě v dubnu nebo květnu, našel žalobce ležet u plotu zásilku od soudu, zásilka ležela u plotu pohozená včetně neodtržené doručenky. Dále svědkyně uvedla, že si vzpomíná, že asi v srpnu nebo v září 2017 žalobce zjistil, že se konalo jednání, kterého se nezúčastnil; důvodem byla skutečnost, že žalobce žádné předvolání k jednání nedostal. Svědkyně dále uvedla, že mají, resp. v době doručování písemností žalobci ve věci vedené u Krajského soudu v adresa měli, u domu domovní schránku a že do schránky chodila každý den. Poštovní zásilky určené pro žalobce mu nechávala v kuchyni na stole, předvolání k jednání, které žalobce zmeškal, nebylo doručeno.

20. Podle § 2903 odst. 1 o. z. nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.

21. Podle § 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

22. Citované ustanovení § 2903 odst. 1 o. z. upravuje prevenční povinnost ukládající tomu, komu hrozí újma, počínat si přiměřeným způsobem tak, aby újmě bylo zabráněno. Následkem toho, když někdo nezakročí vůči hrozící újmě v jeho sféře, je pak to, že následky újmy, kterou mohl odvrátit, nese ze svého.

23. Ustanovení § 2918 o. z. pak upravuje spoluúčast poškozeného na vzniklé újmě, v situaci, kdy škoda vznikla nebo se zvětšila také následkem okolností, které se přičítají poškozenému. Poškozenému se přitom přičítají veškeré okolnosti na jeho straně, jež přispěly ke škodlivému následku, přičemž se nemusí jednat přímo o porušení jeho právní povinnosti. K tíži poškozeného lze přičítat i jeho neobezřetné, neopatrné či lehkovážné konání, pokud vedlo či přispělo ke vzniku jeho újmy nebo k jejímu zvětšení, a to i když takovým jednáním nedošlo k porušení právní povinnosti a nelze je považovat ani za porušení obecné prevenční povinnosti. Za neopatrné je přitom třeba považovat takové konání poškozeného, při němž nezachoval běžnou míru opatrnosti, kterou lze v dané situaci očekávat od osoby s rozumem průměrného člověka, včetně opatření, která jsou obvykle v takových situacích činěna proto, aby nedošlo k vlastní újmě (srovnej komentář k ustanovení § 2918 adresa, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (druhá aktualizace). adresa: právnická osoba. Beck, 2023).

24. V daném případě má odvolací soud na základě jím zopakovaného a doplněného dokazování dostatečně za prokázané, že žalobci nebylo doručeno předvolání k jednání nařízenému Krajským soudem v adresa ve věci sp. zn. spisová značka na den datum, při němž byl vyhlášen rozsudek, jímž byla žalobci uložena povinnost k náhradě nákladů řízení. Jestliže tedy žalobci nebylo doručeno předvolání k jednání, nemohl se žalobce tohoto jednání ani zúčastnit, a to z ryze objektivních důvodů, které mu nelze přičítat. Nedoručení předvolání k jednání plyne z výpovědi svědkyně jméno FO, která vystupovala před soudem zcela věrohodně a konzistentně a odvolací soud nemá žádný důvod pochybovat o pravdivosti toho, co před odvolacím soudem vypovídala. O nedoručení předvolání k jednání svědčí i konzistentní postoj žalobce, který již v řízení vedeném před Krajským soudem v adresa pod sp. zn. spisová značka, a to téměř 4 roky před zahájením řízení v této věci a bezprostředně po doručení rozsudku, se opakovaně telefonicky obrátil na soud s dotazem na doručení předvolání k jednání, resp. již tehdy uváděl, že mu předvolání k jednání doručeno nebylo. Nejde tedy o situaci, že by žalobce až v tomto řízení začal účelově namítat nedostatky v doručování. Uvedené tak svědčí o věrohodnosti žalobce a o pravdivosti jeho tvrzení. Vadné doručení předvolání k jednání pak nepřímo podporují i nedostatky v doručování jiných písemností v daném období, jak plyne z výpovědi svědkyně a z žalobcem předložených recenzí, a dále také z chybného doručení vyrozumění o zrušení jednání původně nařízeného na datum ve věci vedené u Krajského soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka. Provedené důkazy tvoří logický celek, jsou ve vzájemném souladu a ve svém souhrnu vedou k závěru, že předvolání k jednání konanému dne datum žalobci nebylo doručeno.

25. Na základě shora uvedeného tedy odvolací soud uzavírá, že v souvislosti s neúčastí žalobce u jednání před Krajským soudem v adresa ve věci sp. zn. spisová značka dne datum neshledal na straně žalobce žádné okolnosti, které by svědčily o porušení jeho prevenční povinnosti ve smyslu § 2903 o. z. či které by byly žalobci přičitatelné dle § 2918 o. z. Vedle skutečnosti, že žalobci nebylo řádně doručováno a že o termínu jednání, u kterého byl vyhlášen rozsudek, jímž byl žalobce zavázán povinností k náhradě nákladů řízení druhé straně, žalobce nevěděl, je třeba vzít v úvahu rovněž to, že žalobce je právní laik a z tohoto důvodu řešení svých právních záležitostí svěřil žalovanému jakožto advokátu, tedy osobě právně znalé. Důvodně se tedy spoléhal na to, že žalovaný bude v souladu s ustanovením § 16 zákona o advokacii řádně hájit jeho práva a oprávněné zájmy a že se postará o to, aby do řízení vedeného u Krajského soudu v adresa vstoupil zpět původní žalobce. Ostatně v tomto směru jej také žalovaný informoval. Nelze jednání žalobce v řízení vedeném u Krajského soudu v adresa po ukončení zastupování žalovaným považovat za lehkovážné, neopatrné či neobezřetné.

26. Nelze pak v daném případě přičítat žalobci ve smyslu § 2918 o. z. ani zpětvzetí odvolání proti meritornímu výroku rozsudku ve věci sp. zn. spisová značka. Na tomto místě je třeba znovu zdůraznit, že žalobce je právním laikem a že si z tohoto důvodu zvolil v řízení zástupcem advokáta. Tak žalobce udělil poté, kdy mu byl doručen rozsudek ve věci sp. zn. spisová značka plnou moc pro zastupování advokátu tituly před jménem jméno FO a zcela důvodně a očekávatelně se tak spolehl na jeho právní rady. Jestliže jeho zástupce vyhodnotil šanci na úspěch v odvolacím řízení tak, že žalobci na základě informací, které měl k dispozici, doporučil vzít odvolání proti meritornímu výroku zpět a setrvat pouze na odvolání proti výroku o náhradě nákladů řízení, pak nelze tuto skutečnost přičítat k tíži žalobce. Nelze pak uzavřít ani, že by v případě setrvání na odvolání i proti meritornímu výroku byl žalobce úspěšný, byla-li žaloba zamítnuta pro nedostatek věcné legitimace na straně žalobce. Procesního nástupnictví dle § 107a o. s. ř. a vstupu původního žalobce do řízení, a tedy nápravy pochybení žalovaného, by totiž nebylo možné dosáhnout bez součinnosti další osoby (pana jméno FO, který by se svým vstupem zpět do řízení musel vyslovit souhlas). Nelze pak v tomto řízení, a přesahuje již jeho rámec, zjišťovat či se domýšlet, zda by takový souhlas byl dán a zda by v případě, že by návrh byl podán, mu bylo vyhověno.

27. Odvolací soud tedy uzavírá, že v daném případě byla v řízení prokázána existence všech předpokladů pro vznik odpovědnosti žalovaného za újmu vzniklou žalobci v důsledku pochybení žalovaného při výkonu advokacie, přičemž zároveň na straně žalobce nebyly zjištěny žádné okolnosti, v nichž by bylo možné spatřovat porušení prevenční povinnosti dle § 2903 o. z. či jiné okolnosti, které by byly ve smyslu § 2918 o. z. přičitatelné žalobci a pro něž by se podíl žalovaného na vzniklé újmě snížil. Odvolací soud tedy rozsudek okresního soudu ve výroku I o věci samé, a to s výjimkou lhůty k plnění, jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci také úroky z prodlení.

28. Neobstojí námitka žalovaného, že žalobci nelze právo na úroky z prodlení přiznat, jestliže žalobci žádná povinnost k zaplacení úroků z prodlení uložena v řízení vedeném u Krajského soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka uložena nebyla. Žalobce se totiž nedomáhá úroku z prodlení z titulu újmy způsobené mu žalovaným při výkonu advokacie, ale jako zákonné sankce za prodlení žalovaného s náhradou újmy, kterou žalobci při výkonu advokacie způsobil. Žalovaný byl vyzván žalobcem ke splnění žalobou uplatněného nároku výzvou, která mu byla doručena do datové schránky dne datum, a to ve lhůtě do datum. Jestliže tedy ve lhůtě, v níž byl o plnění žalobcem žádán, žalovaný žalobou uplatněný nárok, který byl shledán důvodným, nesplnil, je od následujícího dne, tj. od datum, v prodlení a je povinen dle § 1970 o. z. zaplatit žalobci úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidenci svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, a v době vzniku prodlení v daném případě činila 10 % ročně.

29. Odvolací soud však podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil napadený rozsudek v části výroku I o lhůtě k plnění, když přihlédl k námitce žalovaného ke skutečnosti, že žalovaný je pro případ způsobení újmy při výkonu advokacie pojištěn a bude muset po právní moci rozhodnutí soudu vstoupit v jednání se svojí pojišťovnou. Z tohoto důvodu se pariční lhůta v trvání 3 dnů jeví jako nedostatečná. Odvolací soud proto stanovil lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce 30 dnů od právní moci rozsudku.

30. Pro úplnost odvolací soud dodává, že je věcně správný závěr okresního soudu o tom, že žalobou uplatněný nárok není promlčen a odkazuje na své závěry vyslovené v předchozím rozhodnutí, v němž uvedl, že pro počátek běhu tříleté subjektivní promlčecí lhůty dle § 629 odst. 1 o. z. je ve smyslu ustanovení § 620 odst. 1 o. z. rozhodující, kdy se poškozený o vzniku škody dozvěděl, tedy kdy zjistil skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a (alespoň přibližně) i její rozsah a kdo za vznik škody odpovídá (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum uveřejněný v časopise Soudní judikatura z oblasti občanského, obchodního a pracovního práva pod poř. č. 46/2011, jehož závěry o počátku běhu promlčecí lhůty jsou použitelné i v poměrech občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Uvedené v poměrech nyní posuzovaného případu znamená, že žalobce se dozvěděl o vzniku škody a její výši právní mocí rozhodnutí, kterým mu byla uložena (konstituována) povinnost k náhradě nákladů řízení v konkrétní výši. Usnesení o povinnosti žalobce zaplatit žalované v řízení vedeném u Krajského soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka náhradu nákladů řízení ve výši částka nabylo právní moci dne datum. Od tohoto dne tedy začala běžet subjektivní tříletá promlčecí lhůta. Zároveň začala běžet i objektivní promlčecí lhůta v trvání 10 let dle § 636 odst. 1 o. z., neboť teprve vydáním konstitutivního rozhodnutí o povinnosti k náhradě nákladů řízení škoda vznikla. Žaloba byla podána u soudu dne datum, tedy dříve, než uplynula subjektivní i objektivní promlčecí lhůta.

31. Protože odvolacím soudem byl napadený rozsudek zčásti změněn, musel odvolací soud rozhodnout nejen o nákladech odvolacího a dovolacího řízení, ale znovu též o náhradě nákladů řízení u soudu prvního stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). O náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1, odst. 2 o. s. ř. a v řízení zcela úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů v plné výši.

32. Pokud jde o náhradu nákladů řízení žalobcem účelně vynaložené v řízení před okresním soudem, jde o náhradu odměny za zastoupení advokátem ve výši částka za 7 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, vyjádření ze dne datum a vyjádření na výzvu soudu ze dne datum, účast u jednání dne datum a dne datum) po částka dle § 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytován právních služeb (advokátní tarif), náhradu hotových výdajů v paušální výši částka dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhradu cestovného ze sídla advokáta k okresnímu a zpět ke 2 jednáním ve výši částka (částka cestovné k jednání konanému datum a částka cestovné k jednání konanému datum, osobní automobil reg. zn. SPZ, jedna cesta tam a zpět 215 km, kombinovaná spotřeba dle technického průkazu 9,1 litrů benzinu automobilového/100 km, cena 1 litru paliva částka k jednání datum a částka k jednání datum a základní náhrada za 1 km jízdy částka dle vyhlášky č. 511/2011 Sb., resp. k jednání konanému datum ve znění vyhlášky č. 116/2022 Sb.), náhradu za ztrátu času na cestě k oběma jednáním a zpět ve výši částka (12 půlhodin po částka) dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši částka a náhradu daně z přidané hodnoty, kterou je zástupce povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve výši částka (21 % z částka dle § 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem jde o částka. Nebyla žalobci jako neúčelná přiznána náhrada nákladů spojená s vyjádřením ze dne datum učiněným při jednání konaném dne datum, v němž žalobce pouze navrhoval provedení důkazů a jehož obsahem nejsou žádné zásadní skutečnosti, které by žalobce nemohl uvést u jednání soudu.

33. Za řízení před dovolacím soudem žalobce právo na náhradu odměny za zastoupení advokátem ve výši částka za sepis dovolání dle § 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu, paušální náhradu hotových výdajů ve výši částka dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhradu za soudní poplatek ve výši částka a náhradu daně z přidané hodnoty, kterou je zástupce povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést dle zákona č. 235/2004 Sb. ve výši částka (21 % z částka dle § 137 odst. 3 o. s. ř.). V řízení před dovolacím soudem tak jde celkem o částka.

34. Náhrada nákladů žalobce před odvolacím soudem pak sestává z náhrady odměny za zastoupení advokátem ve výši částka za 4 úkony právní služby (vyjádření k odvolání žalovaného proti rozsudku okresního soudu a účast u jednání před odvolacím soudem ve dnech datum, datum a datum) po částka dle § 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. g) a k) advokátního tarifu, náhrady hotových výdajů v paušální výši částka dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhrady cestovného ze sídla advokáta k odvolacímu soudu a zpět ke 3 jednáním ve výši částka (částka cestovné k jednání konanému dne datum a 2 x částka cestovné k jednáním konaným ve dnech datum a datum, osobní automobil reg. zn. SPZ, jedna cesta tam a zpět 209 km, kombinovaná spotřeba dle technického průkazu 9,1 litrů benzinu automobilového/100 km, cena 1 litru paliva částka a základní náhrada za 1 km jízdy částka dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., resp. cena 1 litru paliva částka a základní sazba za 1 km jízdy částka dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., jde-li o cestu k jednáním konaným v roce 2024), náhrady za ztrátu času na cestě ke třem jednáním a zpět ve výši částka (celkem hodnota půlhodin po částka) dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu a náhrady daně z přidané hodnoty, kterou je zástupce povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést dle zákona č. 235/2004 Sb. ve výši částka Kč (21 % z částka dle § 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem jde o částka. Nebyla žalobci přiznána náhrada nákladů spojená s vyjádřením ze dne datum, v němž žalobce toliko po předchozí výzvě odvolacího soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. označoval důkazy k prokázání svých tvrzení. Nejde tak o vyjádření ve věci samé, za které by náležela odměna dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu.

35. Celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů částka, a to stejně jako žalobci přiznané plnění ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám advokáta žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Proti rozsudku lze podat do dvou měsíců od jeho doručení dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky u Okresního soudu v České Lípě. Dovolání je přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání nelze podat z důvodů vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. Dovolatel musí být, až na výjimky stanovené v § 241 o. s. ř., zastoupen advokátem.