KSULLI 35 Co 354/2024-119

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ondřeje Plška a soudců Mgr. Michala Marka a Mgr. Jana Uhlíře ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce, Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_002⟫ zastoupený advokátem JUDr. Pavlem Šafářem ⟪LB:lb_003⟫ sídlem Na Příkopě 589/22, Praha 1 ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: BioImpro, IČO 25474189 sídlem Lipská 4705, 430 03 Chomutov ⟪LB:lb_006⟫ zastoupená advokátem JUDr. Petrem Sýkorou ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Karlovo náměstí 555/31, Praha 2 ⟪LB:lb_008⟫ o nahrazení projevu vůle, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 5 C 16/2024-93 ze dne 16. 7. 2024

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta B.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s ním kupní smlouvu ohledně spoluvlastnického podílu o velikosti Anonymizováno na stavbě bez č.p./č.e., zemědělská stavba, na pozemku parc. č. st. Anonymizováno katastrálním území adresa. Výrokem II žalobci uložil povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalované k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení ve výši částka.

2. Nahrazení projevu vůle se žalobce domáhal s tím, že je (výlučným) vlastníkem pozemku parc. č. st. Anonymizováno, na němž stojí zemědělská stavba bez č.p./č. e., ta v podílovém spoluvlastnictví žalobce (podíl o velikosti Anonymizováno/Anonymizováno) a žalované (podíl o velkosti Anonymizováno/Anonymizováno), vše v katastrálním území adresa (nemovitosti budou již dále označovány bez uvedení katastrálního území, jímž je vždy adresa), přičemž při nabytí spoluvlastnického podílu žalované bylo porušeno zákonné předkupní právo žalobce. Žalovaná se stala spoluvlastnicí stavby zemědělské haly na základě kupní smlouvy z datum uzavřené s jméno FO jako prodávajícím, přičemž právní účinky vkladu vlastnického práva nastaly ke dni datum na základě zápisu provedeného dne datum. Žalobce uplatnil u žalované předkupní právo dopisem z datum.

3. Tvrdil žalobce, že jméno FO nedostál své zákonné povinnosti smyslu § 3056 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) nabídnout po uzavření kupní smlouvy s žalovanou předmětný spoluvlastnický podíl na stavbě za týchž podmínek ke koupi žalobci. Žalovaná proti tomu mimo jiné uplatnila námitku promlčení práva uplatnit předkupní právo. Okresní soud potom dospěl k závěru, že uplatněné právo se promlčuje a tříletá promlčecí doba počala plynout dnem datum a skončila datum, pročež byla-li žaloba podána datum, stalo se tak po uplynutí promlčecí doby. Dovodil přitom okresní soud, že promlčecí doba počala plynout ve smyslu § 619 odst. 1, 2 o. z. dnem následujícím po dni, ke kterému vznikly účinky vkladu práva do katastru nemovitostí na základě kupní smlouvy z datum, nikoli až dnem, kdy zápis vkladu práva byl proveden (datum). Počne běžet promlčecí doba okamžikem porušení předkupního práva, tj. v okamžiku, kdy nastane nesplnění nabídkové povinnosti a předkupník se o tomto porušení dozví, či dozvědět měl a mohl. Již okamžikem doručení návrhu, jímž se zahajuje řízení o zápisu práva do katastru nemovitostí, se předkupník může dozvědět, čeho se řízení týká a kdo je jeho účastníkem, a byť sám není účastníkem vkladového řízení, jako osoba s právním zájmem na tom může nahlédnout do spisové dokumentace včetně převodní smlouvy. I za nové úpravy proto v daném případě platí, že promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, ke kterému vznikly účinky vkladu práva, neboť rozhodující skutečnosti k uplatnění práva jsou oprávněné osobě dostupné a zjistitelné již od počátku vkladového řízení. Zcela úspěšné žalované přiznal okresní soud právo na náhradu nákladů řízení tvořenou odměnou za čtyři úkony právní služby po částka vypočtenou z tarifní hodnoty částka představovanou kupní cenou za podíl, náhradou hotových výdajů za tyto čtyři úkony a náhradou za daň z přidané hodnoty.

4. Proti rozsudku okresního soudu se odvolal žalobce. Nesouhlasí se závěrem o promlčení uplatněného nároku, neboť s kupní smlouvou, na základě níž se žalovaná stala spoluvlastníkem předmětné stavby, se žalobce bez dalšího mohl seznámit až v okamžiku, kdy byla žalovaná zapsána do katastru nemovitostí. Plyne z rozhodnutí, že by měly žalobci k uplatnění jeho práv z předkupního práva postačovat pouze informace o převáděné nemovitosti a osobě, na níž se vlastnické právo převádí, dostupné ke dni podání návrhu na vklad. Předpokladem k uplatnění práva však je znalost obsahu kupní smlouvy. Musí být totiž zkoumány a zohledněny při posuzování uplatněného předkupního práva veškeré podmínky koupě věci. V opačném případě by žalobce podstupoval riziko, že uzavře nevýhodnou smlouvu, nebo bude brát žalobu zpět, neboť až následně zjistí, že podmínky koupě jsou pro něj nevýhodné. Již z polemiky soudu o rozdílu u fyzických a právnických osob plyne, že promlčecí doba by měla plynout až ode dne zápisu práva do katastru nemovitostí. Sama skutečnost, že je podán návrh na vklad na katastr, ještě neindikuje, že by mělo dojít k porušení předkupního práva. Podmínkou pro uplatnění předkupního práva dle § 3056 o. z. je scelení pozemku se stavbou s ním spojenou. Byla-li by převáděna pouze část spoluvlastnického podílu, nemohl by žalobce předkupního práva využít. Nebyl žalobce účastníkem správního řízení před katastrálním úřadem, a nemohl proto vědět, že k porušení jeho práv v den podání návrhu došlo, kdy pouhé vyznačení plomby je neindikuje. Neměl žádný důvod žalobce monitorovat řízení v katastru nemovitostí. Nejde přitom o nahlížení dle § 52 katastrálního zákona, na něž má právo každý, nýbrž o nahlížení do spisu v probíhajícím řízení, jež svědčí jen účastníkům řízení, popřípadě osobě s právním zájmem. Napadá žalobce závěr o tom, že žalobci právní zájem pro nahlížení svědčil, jenž nemá oporu v dokazování ani spise a dokonce nespadá do pravomoci soudu. Nepřiléhavý je proto odkaz na již překonanou judikaturu (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka), neboť neměl žalobce možnost v den podání návrhu na vklad seznámit se s obsahem kupní smlouvy, a neměl k tomu ani důvod, když jen z podání návrhu na vklad ještě nelze dovozovat porušení předkupního práva. Navrhováno proto je, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvého stupně k dalšímu řízení. Z procesní opatrnosti je napadána (s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka) i správnost nákladového výroku, kdy neměl soud případně vycházet při určení tarifní hodnoty z výše kupní ceny, nýbrž v případě sporu o nahrazení projevu vůle z částky částka. Nebyla na jisto postavena reálná hodnota daného spoluvlastnického podílu.

5. Žalobkyně navrhla, aby byl napadený rozsudek jako správný potvrzen. Vypořádal se okresní soud s otázkou počátku promlčecí lhůty podrobně a přesně. Pomíjí ve své argumentaci žalobce, že důsledkem zahájení vkladového řízení příslušným katastrálním úřadem je jeho zveřejnění ve veřejně přístupném seznamu, kde jsou uvedeni účastníci řízení a čeho se vkladové řízení týká (o vklad jakého práva jde), včetně spisové značky, pod kterou je řízení vedeno. Identifikace účastníků vkladového řízení je již při jeho zahájení řízení jednoznačná a veřejnosti přístupná. Umožňuje správní řád žalobci v kterémkoli stádiu řízení o vklad vlastnického práva k podílu na nemovitosti, kde je podílovým spoluvlastníkem, nahlédnout do spisu a seznámit se s obsahem kupní smlouvy, neboť mu svědčí jako zákonnému předkupníkovi právní zájem. Není tudíž judikatura, o kterou svoje rozhodnutí opírá soud, překonanou. Paušální tarifní hodnota připadá do úvahy jen tehdy nelze-li hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi. Sám žalobce přitom návrhem vymezil hodnotu sporu, když kupní cena nemovitosti podle požadovaného nahrazení projevu vůle měla činit částka a z ní musí být odměna za jeden úkon právní služby vypočítána.

6. Odvolací soud rozsudek okresního soudu včetně jemu předcházejícího řízení přezkoumal a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné, a jsou zde proto důvody pro potvrzení napadeného rozhodnutí. Okresní soud náležitě objasnil skutkový stav a následně jej posoudil správně i po stránce právní.

7. Domáhal se žalobce nahrazení projevu vůle žalované k uzavření kupní smlouvy ohledně spoluvlastnického podílu na stavbě bez č. p./č. e., zemědělská stavba, stojící na pozemku parc. č. st. 366/1 jako nároku z porušení jeho zákonného předkupního práva. To mu jako výlučnému vlastníku pozemku svědčilo ke stavbě, respektive ke spoluvlastnickému podílu na ní, s ohledem na rozdílný vlastnický režim u pozemku a stavby na něm, pro nějž není stavba součástí pozemku, ve smyslu § 3056 odst. 1 o. z. Žalovaná v rámci obrany mimo jiné namítala promlčení uplatněného nároku z porušeného předkupního práva.

8. Správně k tomu okresní soud objasnil, že žalobce je (výlučným) vlastníkem pozemku parc. č. st. Anonymizováno stavba bez č. p./č. e., zemědělská stavba, na něm ležící je nyní ve spoluvlastnictví žalobce a žalované s podíly o velikosti Anonymizováno a Anonymizováno. Žalovaná svůj spoluvlastnický podíl nabyla na základě kupní smlouvy uzavřené s jméno FO dne datum. Zápis vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí pro žalovanou byl proveden datum s právními účinky vkladu ke dni datum. Žalobce uplatnil nárok na převod žalovanou nabytého podílu dopisem z datum, projednávanou žalobu podal datum. Uvedená správná zjištění nebyla podaným odvoláním zpochybněna a vychází z nich i odvolací soud.

9. Podle § 3056 odst. 1 o. z. vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku.

10. Podle § 2140 odst. 1 o. z. ujedná-li si předkupník k věci předkupní právo, vzniká dlužníku povinnost nabídnout věc předkupníkovi ke koupi, pokud by ji chtěl prodat třetí osobě (koupěchtivému). Podle § 2143 o. z. povinnost prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupi dospěje uzavřením smlouvy s koupěchtivým.

11. Podle § 2144 odst. 1 o. z. je-li předkupní právo zřízeno jako právo věcné, opravňuje předkupníka domáhat se vůči nástupci druhé strany, jenž věc nabyl koupí nebo způsobem postaveným ujednáním o předkupním právu koupi na roveň, aby mu věc za příslušnou úplatu převedl. Podle § 2147 odst. 1 o. z. nabídku učiní prodávající předkupníkovi ohlášením všech podmínek. Při nabídce se vyžaduje oznámení obsahu smlouvy uzavřené s koupěchtivým. Nabídka ke koupi nemovité věci vyžaduje písemnou formu.

12. Podle 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

13. Zákonné předkupní právo dle § 3056 o. z., jež působí tehdy, jestliže převodem by mohlo dojít ke sjednocení vlastnictví k pozemku a stavby na něm, se řídí ustanoveními o smluvním předkupním právu v § 2140 a násl. o. z. Ze shora citovaných ustanovení vyplývá, že povinnost nabídnout věc ke koupi předkupníkovi vzniká (dospěje) až uzavřením kupní smlouvy s koupěchtivým. Nabídka k uplatnění předkupního práva tudíž musí směřovat předkupníkovi od uzavření kupní smlouvy s koupěchtivým do doby, než je věc zcizena. Právo (z porušení předkupního práva prodávajícím) na převod věci vůči nástupci prodávajícího, který věc nabyl koupí, předkupníkovi vzniká okamžikem nabytí věci nástupcem prodávajícího (koupěchtivým), neboť v tom okamžiku již prodávající nemůže nabídkovou povinnost splnit. Počínaje tímto okamžikem (dnem následujícím) se může předkupník vůči nástupci druhé strany domáhat, aby mu za týchž podmínek, za nichž věc nabyl, převedl. Nemovitá věc se dle § 1105 o. z. nabývá do vlastnictví zápisem (vlastnického práva) do veřejného seznamu (katastru nemovitostí), přičemž právní účinky zápisu nastávají podle § 10 zák. č. 256/2013 Sb., katastrální zákon (dále jen katastrální zákon), k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu.

14. V poměrech úpravy účinné do datum (zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník – dále jen obč. zák.) se k otázce, jak se promlčuje právo podílového spoluvlastníka, jehož předkupní právo bylo porušeno, domáhat se nahrazení projevu vůle nového spoluvlastníka nabídnout mu převedený spoluvlastnický podíl ke koupi, vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. spisová značka z datum publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. 71/2011 tak, že obecná promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, k němuž vznikly účinky vkladu práva do katastru nemovitostí na základě kupní smlouvy, jíž bylo předkupní právo porušeno.

15. Jde o to, zda lze uvedený závěr vztáhnout i na předkupní právo v režimu nové úpravy účinné od datum. I za účinnosti nynějšího občanského zákoníku platí, že právo osoby z předkupního práva oprávněné (v terminologii zákona předkupníka) domáhat se po nabyvateli, aby mu věc převedl, se stane nárokem (je uplatnitelné) dnem následujícím po nabytí věci, tj. dnem následujícím po dni, ke kterému nastaly právní účinky vkladu práva do katastru nemovitostí. Odlišnost nemůže zakládat ustanovení § 2147 odst. 1 o. z. (jak naznačuje žalobce), dle nějž se nabídka překupníkovi činí ohlášením všech podmínek a oznámením obsahu smlouvy uzavřené s koupěchtivým, neboť i za dřívější úpravy vznikala nabyvateli podle § 603 odst. 3 obč. zák. povinnost nabídnout oprávněnému z předkupního práva věc ke koupi za stejných podmínek, za kterých ji nabyl sám.

16. Námitkou, že určujícím pro běh promlčecí doby je až okamžik provedení zápisu vkladu práva nabyvatele, nikoli okamžik, kdy nastanou jeho právní účinky, se zabývalo již citované sbírkové rozhodnutí. Irelevantní byla shledána již z toho důvodu, že počátek běhu promlčecí doby byl za staré úpravy dán objektivními okolnostmi (§ 101 obč. zák.), nikoli subjektivní vědomostí oprávněného o rozhodující skutečnosti. Doplnil však Nejvyšší soud již tehdy, že pro oprávněnou osobu jsou údaje potřebné k uplatnění předkupního práva zjistitelné z katastru nemovitostí a tam také pro ni dostupné.

17. S ohledem na znění § 619 odst. 2 o. z., v němž se promítá změna pojetí počátku běhu promlčecí lhůty ve prospěch subjektivního přístupu, již neplatí, že je irelevantní vědomost předkupníka o tom, že mu vznikl nárok z (porušení) předkupního práva požadovat na nabyvateli převod věci. I nová úprava však vychází z toho, že nejpozději počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy se oprávněná osoba o (pro uplatnění svého práva) relevantních okolnostech dozvědět měla a mohla.

18. Podle § 9 odst. 1 katastrálního zákona dojde-li katastrálnímu úřadu návrh nebo jiná listina pro zápis práv do katastru, vyznačí u dotčených nemovitostí nejpozději následující pracovní den, že práva jsou dotčena změnou. Každý má právo nahlédnout do přehledu doručených návrhů nebo listin. Podle § 38 odst. 2 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, jiným osobám (než účastníkům a jejich zástupcům) správní orgán umožní nahlédnout do spisu, prokáží-li právní zájem nebo jiný vážný důvod a nebude-li tím porušeno právo některého z účastníků, popřípadě dalších dotčených osob anebo veřejný zájem.

19. Správně žalovaná k argumentaci žalobce namítá, že zahájení řízení o zápisu práva k nemovité věci je zveřejněno prostřednictvím vyznačení dotčení práv změnou v katastru nemovitostí, tedy veřejném seznamu. Od počátku vkladového řízení je proto i třetím osobám zřejmé, kdo je jeho účastníkem, čeho se týká (o zápis jakého práva jde) a pod jakou značkou je řízení vedeno. U katastrálního úřadu jsou pak dostupné a zjistitelné i další údaje, včetně konkrétního obsahu smlouvy tak, aby si mohl předkupník učinit úsudek o všech podmínkách koupě. Může totiž jednak nahlédnout do přehledu doručených návrhů nebo listin, ale zejména jako osoba, jež na tom má právní zájem, ať již z titulu, že je spoluvlastníkem věci, nebo jako osoba s případným předkupním právem za účelem scelení pozemku se stavbou, může nahlédnout do spisu správního řízení o zápisu práva do katastru nemovitostí. Byť možnost od účastníků správního řízení a jejich zástupců odlišných osob nahlédnout do spisu není automatická, nýbrž o ní rozhoduje správní orgán, zde katastrální úřad, je existence právního zájmu předkupníka zřejmá a očividná. Až byla-li by mu v konkrétním případě tato možnost správním orgánem (ať již z jakýchkoli důvodů) odepřena, představovalo by to důvod, proč se nemohl dříve o (pro uplatnění práva) relevantních okolnostech dozvědět, pročež by promlčecí lhůta počala běžet až dnem následujícím po provedení zápisu práva, od kdy by již byla kupní smlouva dostupná ve sbírce listin katastru. Takové skutečnosti však žalobce netvrdil, respektive jeho skutková tvrzení takovou verzi vylučují.

20. Je proto správný závěr okresního soudu, že se žalobce nemůže dovolávat neznalosti údajů o skutečnostech dostupných a zjistitelných pro něj v katastru nemovitostí, byť i prostřednictvím nahlédnutí do spisu. Tam kde platí, že nositel práva měl a mohl nabýt povědomost o relevantních okolnostech pro jeho uplatnění, jako v projednávané věci, se závěry citovaného publikovaného rozhodnutí prosadí i za nové úpravy. Uzavřel proto okresní soud správně, že v posuzované věci počala běžet tříletá promlčecí lhůta dnem následujícím po dni, k němuž vznikly právní účinky zápisu práva do katastru nemovitostí na základě kupní smlouvy z datum. Protože tímto dnem je datum, posledním dnem promlčecí doby byl den datum, žaloba však byla podána až po jejím marném uplynutí datum. Správně proto s ohledem na důvodně vznesenou námitku promlčení okresní soud žalobu zamítl.

21. Správným je i výrok o nákladech řízení založený na úspěchu žalované v řízení v celém rozsahu (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), pročež jí vzniklo právo na náhrad všech v řízení účelně vynaložených nákladů. Správně okresní soud postupoval i při určení výše odměny advokáta za jeden úkon právní služby, respektive tarifní hodnoty, z níž tuto vypočetl. Podle § 9 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT), se totiž u žalob na projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku právního jednání považuje částka částka za tarifní hodnotu sporu jen tehdy, je-li předmět posuzovaného právního jednání penězi neocenitelný. To nepochybně není případ posuzované věci, neboť nahrazen měl být projev vůle k uzavření kupní smlouvy s jasně určenou kupní cenou. Odkaz žalobce na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka je zcela nepřiléhavý, neboť na projednávanou věc nedopadá, když jednak řešilo odměnu v řízení o určení práva (nikoli o nahrazení projevu vůle), jednak vycházelo ze situace, kdy chyběl (na rozdíl od věci projednávané) spolehlivý (ověřitelný) údaj o ceně nemovitosti. Celková výše náhrady nákladů byla i proto okresním soudem správně vypočtena, přičemž ohledně odůvodnění jednotlivých položek i zákonného podkladu lze zcela odkázat na podrobné a správné odůvodnění soudu prvého stupně.

22. Byl proto rozsudek okresního soudu jako věcně správný podle § 219 o.s.ř. potvrzen.

23. I v odvolacím řízení byla s ohledem na potvrzení napadeného rozsudku zcela úspěšná žalovaná, podle § 224 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. proto má právo na náhradu veškerých svých v odvolacím řízení účelně vynaložených nákladů. Ty v daném případě spočívají v odměně advokáta za dva úkony právní služby (písemné vyjádření k odvolání, účast u odvolacího jednání) ve výši po částka za jeden úkon (vypočtené z tarifní hodnoty částka podle § 8 odst. 1, § 9 odst. 3 písm. b/ a § 11 písm. g/, k/ AT), náhradě hotových výdajů advokáta v paušální částce částka za úkon do datum a částka za úkon po tomto datu (§ 11 odst. 1, § 13 odst. 3 AT) a konečně náhradě za daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši částka, celkem částka. Odvolací soud proto žalobci uložil povinnost zaplatit v zákonné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř. žalované náhradu nákladů odvolacího řízení v této výši, a to podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám jejího zástupce.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.

Dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky, podané u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku, je přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Dovolatel musí být až na výjimky stanovené § 241 o.s.ř. zastoupen advokátem.