KSULLI 35 Co 428/2024-342

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Marka a soudců Mgr. Ondřeje Plška a Mgr. Jana Uhlíře ve věci žalobce Anonymizováno nar. Datum narození žalobce, bytem Adresa žalobce, zastoupeného advokátem JUDr. Bc. Štěpánem Maškem, sídlem Jablonec nad Nisou, Komenského 939/21a, proti žalovanému Jméno žalovaného, Anonymizováno, nar. Datum narození žalovaného, sídlem Adresa žalovaného, zastoupenému advokátem JUDr. Ing. Lukášem Pletichou, sídlem Jablonec nad Nisou, Průmyslová 1631/4, o zaplacení 120 000 Kč, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 106 C 22/2023-296 ze dne 22. 7. 2024, takto:

I. Rozsudek okresního soudu se v části výroku I, kterou byla zamítnuta žaloba v požadavku na zaplacení 90 000 Kč s úrokem z prodlení, potvrzuje.

II. V části výroku I, kterou byla zamítnuta žaloba v požadavku na zaplacení 30 000 Kč s úrokem z prodlení, se rozsudek okresního soudu mění tak, že žalovaný je povinen žalobci zaplatit 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od 1. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení před okresním soudem ve výši 31 390,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta B.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 10 245,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. Ing. Lukáše Pletichy.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení 120 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 1. 6. 2023 do zaplacení (výrok I) a neúspěšnému žalobci uložil povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši 82 885 Kč (výrok II). Okresní soud založil své rozhodnutí na zjištění, že mezi účastníky byla 1. 2. 2023 uzavřena písemná smlouva o dílo, ve které se žalovaný jako zhotovitel zavázal do poloviny února 2023 vypracovat pro žalobce (v bodě 3.2.2. Smlouvy blíže specifikovanou) „stavební projektovou dokumentaci“ dostavby rodinného domu na pozemku parc. č. Anonymizováno v katastrálním území adresa. Žalobce jako objednatel zavázal se zaplatit cenu díla ve výši 120 000 Kč (čl. V a VI Smlouvy). Žalobce cenu zaplatil na základě žalovaným vystavených faktur ve dvou splátkách po 60 000 Kč dne 24. 1. 2023 a 18. 3. 2023. Následně, s poukazem na nedodržení termínu dokončení díla, oznámil žalovanému e-mailem (ve 21:29 hod) dne 27. 4. 2023, že od smlouvy odstupuje. Ještě před odstoupením však (e-mailem z 27. 4. 2023 ve 12:58 hod) vyzval žalovaného k předání díla 2. 5. 2023 s tím, že jde o „poslední posun termínu“. Okresní soud k tomu uzavřel, že žalobce 27. 4. 2023 odstoupil od smlouvy pro prodlení zhotovitele neoprávněně, neboť žalovanému byla z jeho strany dána dodatečná lhůta dokončení díla a žalovaný se v prodlení neocitl. Zároveň tímto svým jednáním žalobce demonstroval neochotu dílo po datu 27. 4. 2023 převzít, čímž jeho předání, resp. dokončení „zmařil“. Dodává okresní soud, že pokud by nedodržení lhůty k plnění (do 15. 2. 2023) bylo nahlíženo jako prodlení znamenající podstatné porušení smlouvy, bylo by odstoupení neplatné, neboť nebylo provedeno ve smyslu § 1977 občanského zákoníku „bez zbytečného odkladu“. Dovozuje tedy okresní soud, že smlouva nebyla odstoupením ani jiným způsobem zrušena, pročež žalobce nemá na vrácení zaplacené ceny právo.

2. Proti rozsudku se včas odvolal žalobce. V odvolání namítá, že se okresní soud při objasňování rozhodných skutečností ani v právním hodnocení nezabýval tím, zda žalovaný jako zhotovitel dílo – projekt v souladu se smlouvou provedl (dokončil a předal žalobci) a mohl mu vzniknout nárok na zaplacení ceny díla, resp. ponechání si žalobcem zaplacené ceny. Podle žalobce nesvědčí žádný z důkazů v řízení provedených, že by žalovaný projekt řádně a včas dokončil a předal. Naopak bylo v řízení objasněno, že žalovaný ve smlouvě sjednaný termín dokončení díla (15. 2. 2023) nedodržel, ocitl se v prodlení, a žalobce proto měl právo od smlouvy odstoupit, což učinil e-mailem dne 27. 4. 2023 a „z opatrnosti“ (prostřednictvím svého zástupce) ještě ve vlastní žalobě. Žalobce poukazuje na to, že řádně provedené dílo (projektová dokumentace) mu do současnosti předáno nebylo. Podle žalobce vyplývá z důkazů v řízení provedených, že i kdyby byla z jeho strany poskytnuta součinnost k předání díla, nešlo by pro nedostatek podstatných náležitostí projektové dokumentace (mj. nedostatek zákresu hydroizolace a kanalizace) o dílo dokončené, které by byl povinen převzít. Nelze proto dovozovat, že by předání díla „zmařil“ žalobce. Že dne 27. 4. 2023 od smlouvy žalobce odstoupil, přestože téhož dne stanovil dodatečný termín k předání díla, bylo dáno tím, že mezi těmito dvěma úkony došlo k osobní schůzce účastníků, při které mělo vyjít najevo, že žalovaný k dispozici projekt nemá a nebude jej mít ani v dodatečném termínu. Okresní soud podle žalobce pomíjí rovněž to, že dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění (ve smyslu § 1978 odst. 1 občanského zákoníku) lze dát i mlčky. Právě takovou formou bylo ze strany žalobce žalovanému umožněno, aby splnil svůj závazek o 2 měsíce později, než sjednáno ve smlouvě. Takovou lhůtu je třeba pokládat za zcela přiměřenou. Žalobci nelze vytýkat, že od smlouvy neodstoupil pro její podstatné porušení „bez zbytečného odkladu“, jestliže tak učinil po marném uplynutí nadstandardně dlouhé lhůty 2 měsíců v okamžiku, kdy bylo zřejmé, že žalovaný svůj závazek nesplní. Žalobce odmítá, že by nedodržení termínu provedení díla způsobil neposkytnutím potřebných informací (o konstrukci stropu), podkladů (statických výpočtů) či požadavkem na změnu a doplnění projektu (požadavek na dokreslení hydroizolace z 13. 4. 2023) nad rámec smlouvy. Nedostatek součinnosti žalovaný žalobci během provádění díla ani nevytýkal. Podle žalobce žalovaný v řízení uvedl, že projektovou dokumentaci chtěl tisknout až 28. 4. 2023. Ani projektová dokumentaci, kterou žalovaný k prokázání svého tvrzení o provedení díla založil do spisu, nebyla kompletní, neboť v rozporu se smlouvou neobsahuje např. kontrolní statický výpočet. Nekompletní přitom byla projektová dokumentace i v době odstoupení, kdy navíc chyběl průkaz energetické náročnosti („PENB“), požárně bezpečnostní řešení („PBŘ“), dokumentace nebyla zpracována ve formátu „DWG“ souborů a nebyla vyhotoveny 4 výtisky opatřené autorizačními razítky. Žalobci byly poskytnuty pouze předběžné výkresy ve formátu „pdf“. I ty byly podle žalobce vadné, neboť mimo jiné nezobrazovaly skutečný stav dosud provedené stavby (provedení rozvodů kanalizace). Tyto nedostatky nasvědčovaly tomu, že dílo nebude provedeno řádně, a i proto žalobce od smlouvy odstoupil a nechal projekt vyhotovit u tituly před jménem jméno FO. Bez významu je podle žalobce skutečnost, že část žalovaným poskytnutých výkresů ve formátu „pdf“ žalobce předal k využití při práci na novém projektu. Že byla ze strany žalobce žalovanému poskytnuta veškerá součinnost při provádění díla prokázáno bylo i výslechem spolupracovníka žalovaného - svědka právnická osoba. Žalobce poukazuje na to, že žalovaný v řízení žádné majetkové právo ze zrušené smlouvy neuplatňuje, pročež by mělo být bez dalšího žalobou uplatněnému nároku na vrácení zaplacené ceny díla vyhověno. Navrhuje proto žalobce, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalovanému uloží zaplatit 120 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 1. 6. 2023 do zaplacení.

3. Žalovaný navrhoval potvrzení rozsudku. Podle něj okresní soud správně objasnil a vyhodnotil, že žalobce jako objednatel několikrát v průběhu provádění díla měnil své požadavky na podobu projektu a byl tak srozuměn s prodloužením termínu dokončení díla. Když pak byla projektová dokumentace hotová, žalobce svým jednáním předání díla zmařil. Podle žalovaného byl předmět díla jednoznačně vymezen ve smlouvě a v souladu s tímto vymezením s přihlédnutím ke změnám vymíněným žalobcem žalovaný dílo provedl a byl připraven jej předat. Žalovaný zakreslil v souladu s požadavkem žalobce skladbu stropu. Nebylo však sjednáno, že by žalovaný měl zaměřit a do projektu dostavby domu zanést již provedenou kanalizaci či hydroizolaci. Žalovaný netvrdí, že by mu žalobce zadával nevhodné pokyny, pročež žalovaný neměl důvod dílo přerušit ve smyslu § 2594 občanského zákoníku. Důvodem překročení sjednaného termínu dokončení bylo, že žalobce opakovaně rozšiřoval předmět díla a otálel s odsouhlasením předběžných verzí projektu, což by nemělo být k tíži žalovanému. Podle žalovaného žalobce, s výjimkou zcela nepodstatné chyby v údaji o šířce stěny, nedokládá ani netvrdí konkrétní vady projektové dokumentace. Žalobce byl na schůzce 27. 4. 2023 informován žalovaným, že projektová dokumentace bude vytištěna již následující den, přesto zcela účelově ještě dne 27. 4. 2023 ve večerních hodinách od smlouvy odstupuje a maří předání díla. Ačkoli dílo bylo v místě plnění (provozovně žalovaného) připraveno k předání, žalobce jej do současnosti nevyzvedl. Žalovaný se proto v prodlení s předáním díla neocitl a důvod pro žalobcem provedené odstoupení od smlouvy naplněn nebyl. To okresní soud zcela správně vyhodnotil tak, že žalobce právo na vrácení zaplacené ceny díla nemá.

4. Odvolací soud ve smyslu § 211 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“), přezkoumal napadený rozsudek i postup okresního soudu v předchozím řízení a dospěl k závěru, že rozsudek obstojí jen částečně.

5. Pokud jde o skutkovou stránku věci, vyplývá z důkazů provedených v řízení před okresním soudem, že spolu žalobce a žalovaný minimálně od počátku ledna 2023 jednají o uzavření smlouvy, na základě které by žalovaný jako tzv. autorizovaný architekt pro žalobce za cenu 120 000 Kč vypracoval projekt dostavby rodinného domu na pozemku parc. č. 2011/45 v katastrálním území adresa. Žalovaný na základě těchto jednání účtuje dne 23. 1. 2023 (fakturou č. 5_2023) žalobci zálohu na cenu díla ve výši 60 000 Kč a žalobce tuto zálohu 24. 1. 2023 žalovanému hradí. Dne 1. 2. 2023 pak žalobce jako objednatel a žalovaný jako zhotovitel uzavírají písemnou „Smlouva o dílo č. 011_2023“, ve které se žalovaný zavazuje vypracovat „pasportizaci“ rozestavěné budovy na pozemku parc. č. Anonymizováno a projektovou dokumentaci k dostavbě budovy „ze systémového zdiva z vápenopískových cihel a pultovou střechou“. Jaké náležitosti má mít projektová dokumentace, která má být jako „hmotný výstup“ činnosti zhotovitele objednateli předána, specifikováno je podrobně v bodech 3.2.2 a 3.2.3 Smlouvy. Smlouva v čl. IV „předpokládá“, že dílo bude dokončeno v polovině února 2023. Ujednáno je zároveň, že v případě zdržení „subdodavatele“ se lhůta k plnění prodlouží. Žalobce jako objednatel se zavazuje zaplatit cenu díla ve výši 120 000 Kč (čl. V Smlouvy). Placeno má být na základě žalovaným vystavovaných „dílčích“ faktur tak, že (1) záloha ve výši 60 000 Kč má být zaplacena „při započetí prací“, (2) 30 000 Kč „při odsouhlasení projektu“ a (3) 30 000 Kč „při předání projektu“ (čl. VI Smlouvy).

6. Ačkoli není projektová dokumentace žalobci předána, nýbrž pouze žalobcem „odsouhlasen“ projekt (rozuměno žalovaným projektovaná podoba dostavby domu), vystavuje již dne 10. 3. 2023 žalovaný fakturu č. 13_2023, v níž žalobci účtuje celý doplatek ceny ve výši 60 000 Kč a žalobce jej dne 18. 3. 2023 hradí. Dílčí součásti žalovaným zpracovaného projektu jsou po urgencích žalobce (z 5. a 7. 4. 2023 formou SMS zpráv) poskytnuty žalovaným v elektronické podobě Anonymizováno 12. 4. 2023. Žalobce v odpovědi z 13. 4. 2023 kladně hodnotí zaslané „podklady“ a žádá o „dokreslení hydroizolace“ (e-mail č. l. 62 spisu). Po další urgenci předání díla, žalovaný ve čtvrtek 27. 4. 2023 (12:58 hod., formou SMS) omlouvá zdržení a nabízí, že dílo žalobci předá následující den. Žalobce obratem sděluje, že odjíždí, a proto žádá o předání díla „v úterý 18:00“ (tj. 2. 5. 2023) s tím, že jde o „poslední posun termínu“. Ještě téhož dne ve večerních hodinách však navštěvuje žalovaného a domáhá se předání díla. Protože dílo není předáno, žalobce po schůzce (e-mailem odeslaným ve 21:29 hod.) sděluje žalovanému, že od smlouvy odstupuje a žádá vrácení 120 000 Kč do tří dnů. O zaplacení 120 000 Kč s odkazem na toto odstoupení pak žalobce žalovaného upomíná v písemné „předžalobní“ výzvě z 8. 5. 2023. V žalobě podané na soud 22. 8. 2023 pak žalobce s poukazem na „právní jistotu“ uvádí že od smlouvy odstupuje, resp. že „trvá“ na odstoupení z 27. 4. 2023. Vyplývá pak z tvrzení obou účastníků, že po datu 27. 4. 2033 do současnosti ze strany některého z účastníků k pokusu o předání či převzetí díla nedošlo, žalovaný pouze v průběhu soudního řízení - k prokázání svého tvrzení o připravenosti dílo předat - založil do spisu vedeného soudem soubor listin označených jako projektová dokumentace („PD – SOD 11-2023“).

7. V právním hodnocení shora uvedených skutečností okresní soud správně dovozuje, že mezi účastníky uzavřená smlouva je smlouvou o dílo ve smyslu § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kterou se žalovaný jako zhotovitel v rámci svého podnikání zavázal pro žalobce provést ve smlouvě blíže specifikované dílo („projektovou dokumentaci“) a žalobce jako objednatel zavázal se dílo převzít a zaplatit (sjednaným způsobem) cenu díla. Správně rovněž okresní soud dovodil, že předmětná smlouva o dílo odstoupením ze strany žalobce ani jiným způsobem zrušena nebyla.

8. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

9. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2605 odst. 1 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

10. Podle § 2613 o. z. zmaří-li objednatel provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cena za dílo snížená o to, co zhotovitel neprovedením díla ušetřil.

11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

13. Podle § 1975 o. z. věřitel je v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu.

14. Podle § 1977 o. z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

15. Podle § 1978 odst. 1 o. z. zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky.

16. Podle § 1978 odst. 2 o. z. oznámí-li věřitel dlužníkovi, že mu určuje dodatečnou lhůtu k plnění a že mu ji již neprodlouží, platí, že marným uplynutím této lhůty od smlouvy odstoupil.

17. Podle § 1954 o. z. k řádnému splnění se vyžaduje, aby byl dluh splněn ve stanoveném místě. Nelze-li místo plnění zjistit ze smlouvy, povahy závazku nebo z účelu plnění, plní se v místě stanoveném zákonem.

18. Podle § 1955 odst. 1 o. z. nepeněžitý dluh plní dlužník v místě svého bydliště nebo sídla. Peněžitý dluh plní dlužník v místě bydliště nebo sídla věřitele.

19. Podle § 1959 písm. b) o. z. neplyne-li z ustálené předchozí praxe stran nebo ze zvyklostí něco jiného, má se za to, že strany ujednaly čas plnění výrazem „polovinou měsíce“ období od 10. do 20. dne v měsíci.

20. Odpovídá ujednání o termínu plnění závazku žalovaného jako zhotovitele (do poloviny měsíce února 2023) a citovanému ustanovení § 1959 písm. b) o. z., že prodlení žalovaného s provedením díla bylo by možné dovozovat nejdříve ke dni 21. 2. 2023. Z jednání žalobce po tomto datu (zahrnující mim jiné úhradu „doplatku“ ceny díla 18. 3. 2023 dle žalovaným vystavené faktur, či korespondenci z 12. 4. 2023 obsahující požadavek na doplnění projektu o zakreslení hydroizolace) přitom vyplývá, že toto případné prodlení žalovaného jako zhotovitele nepředstavovalo by ve smyslu § 1977 o. z. podstatné porušení smlouvy, leč porušení nepodstatné.

21. Odstoupit pro prodlení, které je „nepodstatným“ porušením smluvní povinnosti přitom je smluvní strana oprávněna pouze v případě, že dle § 1978 o. z. poskytne prodlévající straně „dodatečnou přiměřenou lhůtu“. Teprve po marném uplynutí takové lhůty lze od smlouvy odstoupit. Dodatečná lhůta přitom může být ve smyslu § 1978 odst. 2 o. z. stanovena i jako tzv. nepřekročitelná, jejíž marným uplynutím je od smlouvy odstoupeno bez dalšího.

22. Marným uplynutím dodatečné lhůty rozumí se v poměrech prodlení zhotovitele s provedením díla situace, kdy zhotovitel v dohodnutém čase objednateli připravenému dílo převzít dokončené dílo nepředá (nenabídne k převzetí). Protože předání díla představuje ze strany zhotovitele splnění nepeněžitého dluhu, platí (není-li sjednáno něco jiného) dle věty první § 1955 odst. 1 o. z., že se plní v místě bydliště či sídla dlužníka. Při takovémto tzv. odnosném dluhu dostává se zhotovitel jako dlužník do prodlení pouze v případě, že objednatel marně v místě bydliště či sídla zhotovitele žádá o předání díla. Nedostaví-li se věřitel do místa splniště, nedostává se dlužník do prodlení. Není totiž v takové případě poskytnuta ze strany věřitele nutná součinnost ke splnění dluhu ve smyslu § 1975 o. z. (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 452/2001 ze dne 30. 5. 2002).

23. Z uvedeného plyne, že objednatel může po uplynutí dodatečné lhůty od smlouvy o dílo oprávněně odstoupit, případně, že po uplynutí nepřekročitelné dodatečné lhůty dochází k odstoupení od smlouvy, pouze v případě, že zároveň po uplynutí lhůty učinil (v místě bydliště či sídla zhotovitele) marný pokus dílo převzít. V opačném případě, tj. neposkytl-li svou přítomností u zhotovitele po konci lhůty součinnost k dodatečnému splnění povinnosti zhotovitele, není oprávněn od smlouvy odstoupit a nelze ani dovozovat, že by od smlouvy bylo (pro marné uplynutí nepřekročitelné dodatečné lhůty) odstoupeno.

24. Nebyly tak naplněny předpoklady pro oprávněné (platné) odstoupení od smlouvy pro prodlení zhotovitele v době, kdy žalobce od smlouvy odstupuje e-mailem z 27. 4. 2023, odeslaným žalovanému v 21:29 hod., neboť žalobce nevyčkal konce dodatečné lhůty (do 2. 5. 2023), kterou žalovanému v souladu s § 1978 o. z. dal v e-mailu odeslaném v 12:58 hod. téhož dne. Pro nedostatek prodlení na straně žalovaného zhotovitele v době po marném uplynutí nepřekročitelné lhůty, daný naznačeným nedostatkem součinnosti (prodlením) objednatele, který po „odstoupení“ z 27. 4. 2023 setrvale odmítá dílo převzít, nelze dovozovat ani to, že by uplynutím dne 2. 5. 2023 bylo ve smyslu § 1978 odst. 2 o. z. od smlouvy odstoupeno.

25. Při nedostatku jakéhokoli pokusu objednatele dílo po datu 27. 4. 2023 převzít a jím demonstrované neochotě k převzetí díla, není možné pokládat za platné ani odstoupení učiněné žalobcem („z důvodu právní jistoty“) v žalobě. Při posuzování oprávněnosti zkoumaných „odstoupení“ žalobce od smlouvy dle § 1978 o. z. je v takové situaci bez významu, zda dílo je či není dokončeno a připraveno k předání v podobě předpokládané smlouvou (čl. 3.2.2 a 3.2.3 Smlouvy). Dodatečně v průběhu řízení žalobcem uplatněné námitky, že dílo dosud není dokončeno, je nekompletní, naznačený nedostatek odstoupení nezhojí, ani kdyby byly tyto námitky podloženými.

26. Vyplývá z ustanovení § 2610 odst. 1 o. z., které je svou povahou dispozitivní, že není-li sjednáno jinak, má zhotovitel vůči objednateli právo na zaplacení ceny díla teprve v okamžiku, kdy je dílo „provedeno“. Nejde o ustanovení o splatnosti ceny díla (ke splatnosti vztahuje se ustanovení § 1958 odst. 2 o. z.), nýbrž o určení okamžiku vzniku nároku. Protože provedení díla zahrnuje (dle § 2604 o. z.) nejen jeho dokončení, ale i předání, resp. převzetí objednatelem, má zhotovitel právo na cenu v zásadě teprve po tom, co objednatel dílo převezme. Nepřevezme-li objednatel dílo, byť by bylo řádně a včas dokončené, zhotovitel právo na zaplacení ceny bez dalšího nemá. Zhotovitel se v takovém případě může domáhat splnění povinnosti převzít dílo, případně splnit povinnost předání díla náhradním způsobem (§ 1953 o. z.) či od smlouvy o dílo pro prodlení objednatele odstoupit. V posledně uvedeném případě, i když k předání (převzetí) díla nedojde, náleží zhotoviteli – s ohledem na skutečnost, že „provedení“ díla zmařil svou nečinností objednatel - cena díla dle § 2613 o. z.

27. Je-li objednatelem zaplacena cena díla, na kterou dle smlouvy vzniká zhotoviteli právo teprve předáním díla, a nelze-li nahlížet takové placení ceny díla jako na zálohu (např. proto, že je objednatelem placeno v omylu, že dílo bylo již předáno, že bude předáno bezodkladně nebo že zhotovitel má na zaplacení nárok i bez přední díla), je třeba pokládat toto plnění za plnění bez právního důvodu, na jehož vrácení má objednatel právo dle zásad bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Nejde zde o předčasné splnění (dosud nesplatného) dluhu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., neboť do provedení díla (není-li ujednáno odlišně), zde dluh objednatele není.

28. Shora uvedené týká se v projednávané věci pouze části ceny díla ve výši 30 000 Kč, na jejíž zaplacení - jak (ve shodě s § 2910 o. z.) ujednáno v čl. VI bodě 6.1. Smlouvy – měl žalovaný jako zhotovitel právo teprve „při předání projektu“, tj. při předání díla. Žalovaný v rozporu se smlouvou a při absenci ujednání, které by v tomto směru smlouvu měnilo, vyúčtoval fakturou č. 13_2023 ze dne 10. 3. 2023 i částku 30 000 Kč a žalobce ji 18. 3. 2023 zaplatil, aniž by do tohoto data a kdykoli později bylo dílo předáno (převzato).

29. Má proto žalobce dle § 2991 odst. 1 o. z. právo na vrácení takto (bez právního důvodu) poskytnutého peněžitého plnění. Po marné výzvě (§ 1958 odst. 2 o. z.), resp. marném uplynutí ve výzvě dané lhůtě k vrácení peněz pak vedle toho má žalobce dle § 1970 o. z. právo na úroky z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Za takovou výzvu k vrácení peněz je třeba v daném případě považovat již výzvu žalobce z 27. 4. 2023. Nerozhodné z tohoto pohledu je, že výzva obsahuje požadavek nikoli jen na vrácení 30 000 Kč, nýbrž na vrácení všech placených peněz, tj. 120 000 Kč a žalobce jej uplatňuje s odůvodněním, že smlouva o dílo zrušena byla po právu provedeným odstoupením, které je ve výzvě obsaženo.

30. Uzavírá proto odvolací soud na základě shora uvedeného, že žalobce má v dané situaci, kdy smlouva o dílo dál trvá, právo na vrácení 30 000 Kč jakož i na zaplacení úroků z prodlení z této částky. Naproti tomu požadavek na vrácení celkem 90 000 Kč, přijatých žalovaným na úhradu ceny díla v souladu s dosud účinnou smlouvou, oprávněný není. Byl proto odvoláním žalobce napadený rozsudek okresního soudu jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrzen v části, kterou byla zamítnuta žaloba v požadavku na zaplacení 90 000 Kč s úrokem z prodlení, zatímco v části týkající se požadavku na zaplacení 30 000 Kč byl dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změněn tak, že bylo žalobě vyhověno.

31. V souvislosti se změnou rozsudku okresního soudu bylo dle § 224 odst. 2 o. s. ř. nově rozhodnuto o nákladech řízení u soudu prvního stupně a zároveň dle § 224 odst. 1 o. s. ř. o nákladech odvolacího řízení. V obou případech se uplatní pravidlo uvedené v § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

32. V daném případě bylo žalobci z uplatněného požadavku na zaplacení 120 000 Kč přiznáno právo na 30 000 Kč. Byl tedy žalobce v řízení úspěšný pouze rozsahu 25 %, přičemž převažující úspěch žalovaného (v rozsahu 75 %) zakládá jeho právo na náhradu 50 % nákladů účelně vynaložených v řízení před soudy obou stupňů.

33. Takovými náklady žalovaného jsou v řízení před soudem prvního stupně odměna zástupce za 7 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, odpor proti platebnímu rozkazu včetně vyjádření k žalobě z 5. 9. 2023, účast u ústního jednání 15. 1. 2024 v délce přes 2 hodiny, účast u ústního jednání 6. 3. 2024, účast u ústního jednání 13. 5. 2024 v délce přes 2 hodiny, účast u ústního jednání 17. 7. 2024 a účast při vyhlášení rozhodnutí de 22. 7. 2024 ve výši celkem 50 150 Kč (při tarifní hodnotě 120 000 Kč jde o 5 900 Kč za jeden úkon právní služby dle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1, 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“)), hotové výdaje zástupce spojené se 7 úkony právní služby v paušální výši celkem 2 100 Kč (dle § 13 odst. 4 AT, ve znění účinném do 31. 12. 2024) a náhrada daně z přidané hodnoty, kterou je zástupce povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést dle zákona č. 235/2004 Sb. ve výši 10 531,50 Kč (21 % z 52 250 Kč, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ), celkem 62 781,50 Kč. Z této částky je žalobce povinen nahradit žalovanému poměrnou část odpovídající 50 %, tj. 31 390,75 Kč. Žalovanému nebyla přiznána náhrada nákladů spojená s těmi úkony zástupce, které nelze považovat za účelné, neboť mohly a při hospodárném postupu měly být učiněny buď v rámci vlastní žaloby, nebo při ústním jednání anebo jde o úkony, jejichž účelnost z obsahu spisu nevyplývá. Takovými neúčelnými úkony jsou v daném případě písemné podání z 10. 1. 2024, v němž žalovaný bez přednesu relevantních nových tvrzení reaguje na vyjádření žalobce k odporu žalovaného, a podání z 25. 1. 2024 učiněné z důvodu na straně žalovaného dodatečně, nikoli na výzvu soudu již při ústním jednání.

34. Náklady žalovaného v řízení odvolacím tvoří odměna zástupce spojená s podáním vyjádření k odvolání, účastí u jednání odvolacího soudu a účastí při vyhlášení rozhodnutí ve výši 14 750 Kč [dle § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. k), g), odst. 2 písm. f) AT], hotové výdaje zástupce v paušální výši celkem 1 200 Kč (dle § 13 odst. 4 AT ve znění účinném do 31. 12. 2024 a ve znění účinné od 1. 1. 2025), výdaje zástupce na cestu ze sídla zástupce k odvolacímu soudu ve výši 385 Kč (při dvou cestách v délce 30 km, automobilem s průměrnou spotřebou 8 litrů benzínu BA 95 na 100 km, při použití vyhlášky č. 475/2024 Sb.), náhrada za ztrátu 4 půlhodin strávených zástupcem na cestě ve výši 600 Kč [§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT] a náhrada daně z přidané hodnoty, kterou je zástupce povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést ve výši 3 556,40 Kč (21 % z 16 935 Kč, § 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem 20 491,40 Kč. Z této částky je žalobce povinen nahradit žalovanému poměrnou část odpovídající 50 %, tj. 10 245,70 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání. Proti rozsudku lze podat do dvou měsíců od jeho doručení dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Dovolání je přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. Dovolatel musí být až na výjimky stanovené § 241 o. s. ř. zastoupen advokátem.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může se oprávněný domoci plnění v řízení o výkon rozhodnutí či v řízení exekučním.