KSULLI 35 Co 468/2024-118

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Marka a soudců Mgr. Ondřeje Plška a Mgr. Jana Uhlíře ve věci žalobce Jméno žalobce, nar. Datum narození žalobce, bytem Adresa žalobce, proti žalovanému Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného, sídlem Adresa žalovaného, zastoupenému advokátem Mgr. Miroslavem Dongresem, sídlem Jablonec nad Nisou, Dolní náměstí 679/5, o nahrazení souhlasu příjemce s vydáním úschovy, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 12 C 292/2023-86 ze dne 30. 8. 2024, takto:

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud vyslovil, že „žalovaný je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. spisová značka, tj. částky částka žalobci, s vydáním předmětu úschovy vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. spisová značka, tj. částky částka žalobci“ (výrok I). Nákladovým výrokem okresní soud uložil v řízení neúspěšnému žalovanému, aby žalobci na nákladech řízení nahradil částka (výrok II). Okresní soud opřel své rozhodnutí o zjištění, že předmětem označených soudních úschov byla peněžitá plnění složená složitelem právnická osoba jako nájemné za nájem nebytových prostor v budově č. p. adresa nad Nisou dle smlouvy z datum, a to z důvodu nejistoty v osobě pronajímatele – vlastníka budovy. Úschova vedená pod sp. zn. spisová značka představovala nájemné za únor 2009, pod sp. zn. spisová značka složeno bylo nájemné za červenec 2009. V obou případech složitel vyjádřil nejistotu, zda práva pronajímatele nebytových prostor svědčí tituly před jménem jméno FO správci konkursní podstaty společnosti právnická osoba. nebo žalovanému bytovému družstvu. Při řešení otázky, komu svědčilo v rozhodné době (únor, červenec 2009) právo vlastníka předmětných nebytových prostor v budově vystavěné Stavebním bytovým družstvem LIAZ s přispěním spol. právnická osoba., dochází okresní soud k závěru, že je určující „Dohoda o narovnání smluvních vztahů o zrušení podílového spoluvlastnictví a vzájemném vypořádání“ ze dne datum, ve které právnická osoba a spol. právnická osoba. deklarovaly podílové spoluvlastnictví budovy (s podíly o velikosti 2/3 pro spol. právnická osoba. a 1/3 pro právnická osoba) a zároveň se dohodly na tom, že spol. právnická osoba. bude v budově užívat nebytové prostory, zatímco právnická osoba bude uživatelem 18 bytů v domě. Po prohlášení konkursu na majetek spol. právnická osoba. proto byl správce konkursní podstaty oprávněn jako pronajímatel uzavřít se složitelem smlouvu o nájmu a nebytových prostor a jemu náleželo i do úschovy složené nájemné. Podle okresního soudu (který v právní argumentaci odkazuje na závěry přijaté v rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. spisová značka ze dne datum o zamítnutí žaloby žalovaného o vyloučení spoluvlastnického podílu o velikosti 2/3 z konkursní podstaty úpadce právnická osoba.) nemohlo na žalovaného „přejít vlastnické právo k nebytovým prostorám“ při jeho vzniku dne datum v důsledku tzv. vyčlenění družstva dle § 29 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, o němž rozhodli někdejší členové právnická osoba jako nájemci bytů v předmětné budově, neboť žádný z těchto členů nebyl nájemcem nebytových prostor. Jestliže správce konkursní podstaty společnosti právnická osoba. byl jako pronajímatel nebytových prostor oprávněn k přijetí do úschov složeného nájemného a svůj nárok na předmět úschovy postoupil tituly před jménem jméno FO, která jej pak (již během tohoto řízení) postoupila žalobci, je požadavek žalobce na nahrazení žalovaným dosud odepíraného souhlasu s vydáním předmětu úschovy oprávněný. Proto okresní soud žalobě vyhověl a svým rozhodnutím nahradil souhlas žalovaného s vydáním úschov žalobci. V odůvodnění nákladového výroku okresní soud uvádí, že žalobci dle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží náhrada odměny zástupce spojená se 4 úkony právní služby v tarifní hodnotě částka (§ 8 advokátního tarifu) ve výši celkem částka, náhrada odměny spojená s 1 úkonem právní služby v tarifní hodnotě částka ve výši Anonymizováno, náhrada hotových výdajů zástupce spojených s 5 úkony právní služby v paušální výši celkem částka, náhrada daně z přidané hodnoty ve výši částka, paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného žalobce ve výši částka, náhrada cestovních výdajů žalobce ve výši částka a náhrada za zaplacené soudní poplatky ve výši celkem částka.

2. Proti rozsudku se včas odvolal žalovaný. V odvolání namítá, že závěr okresního soudu o důvodu úschovy je v rozporu s obsahem návrhu složitele. Podle žalovaného nebyly úschovy složeny na základě smlouvy o nájmu z datum uzavřené mezi správcem konkursní podstaty a složitelem. Chybně rovněž okresní soud přihlíží k výsledku řízení o žalobě na určení vlastnictví k domu, neboť toto řízení (vedené u Krajského soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka), v němž žalovaný nebyl úspěšný, se týkalo pouze určení vlastnictví k datu datum. Nad to, nebylo v daném řízení meritorně rozhodnuto, že by žalovaný vlastníkem budovy nebyl, a ve vztahu k právnímu předchůdci žalobce dokonce bylo řízení zastaveno (usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum). Okresní soud akcentuje „Dohodu o narovnání“ z datum obsahující ujednání o způsobu užívání budovy, opomíjí však, že byla uzavřena až po vzniku žalovaného (datum), který k tomuto okamžiku nabyl vlastnictví k budově dle § 29 zákona č. 72/1994 Sb. Bez vysvětlení nepřihlíží ani k notářskému zápisu o prohlášení žalovaného jako výlučného vlastníka budovy z datum. Nesprávně okresní soud uvádí, že žaloba o vyloučení spoluvlastnického podílu o velikosti 2/3 z konkursní podstaty úpadce právnická osoba. byla zamítnuta rozsudkem Městského soudu v Praze z datum, přehlíží však, že tento rozsudek byl rozsudkem Vrchního soudu v Praze z datum změněn. Nesprávný je rovněž závěr, že je pro posouzení věci bez významu zákaz uložený spol. právnická osoba. předběžným opatřením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. Nc 1770/93-12 ze dne datum, neboť bylo spol. právnická osoba. zakázáno mj. „zatížit“ podíl na budově, což dle žalovaného obsahuje i zákaz uzavřít nájemní smlouvu. Žalovaný také (s poukazem na závěry vyslovené v rozhodnutí Krajského soudu v adresa – pobočky v Liberci sp. zn. spisová značka o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschov mezi týmiž účastníky) dovozuje, že žaloba měla by být zamítnuta pro nedostatek pasivní legitimace na jeho straně, neboť jestliže byly úschovy pojaty do soupisu konkursní podstaty, měl by být postup dle § 299 zákona o zvláštních řízeních soudních vyloučen a úschova měla by být vydána správci konkursní podstaty bez dalšího. Je tedy dle žalovaného rozsudek okresního soudu nesprávným jak v meritorním, tak v závislém nákladovém výroku. Nesprávnost nákladového výroku dána je i tím, že (nezastoupenému) žalobci je bez podkladu přiznána náhrada daně z přidané hodnoty a náhrada cestovních výdajů. Navrhuje proto žalovaný, aby rozsudek okresního soudu byl zrušen.

3. Žalobce navrhoval potvrzení rozsudku. Podle žalobce okresní soud při posouzení věci správně vyšel z konečného výsledku řízení vedeného u Krajského soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka o žalobě žalovaného na určení vlastnictví k budově a uzavřel, že žalovanému vlastnictví nesvědčí a nesvědčilo ani v době, která se k úschovám vztahuje, a to bez ohledu na skutečnost, že byl žalovaný přechodně (ve shodě s později zrušeným rozhodnutí soudu) veden v katastru nemovitostí jako vlastník. Podle žalobce představuje smlouva o nájmu z datum jediný právní titul, který žalobce opravňuje k přijetí úschov. Nebylo přitom uzavření této nájemní smlouvy správcem konkursní podstaty v rozporu s žalovaným zmiňovaným předběžným opatřením, neboť nepředstavovalo zatížení spoluvlastnického podílu.

4. Odvolací soud projednal odvolání žalovaného a ve smyslu § 211 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“), přezkoumal napadený rozsudek i postup okresního soudu v předchozím řízení, přičemž dospěl k závěru, že nedošlo v řízení k vadě, která by byla důvodem pro zrušení rozsudku ve smyslu § 219a odst. 1 o. s. ř.

5. Pokud jde o skutkové okolnosti vztahující se k meritu věci, byly tyto objasněny okresním soudem na základě řádně provedených a v souladu s § 132 o. s. ř. zhodnocených důkazů správně a zároveň zcela dostatečně.

6. V řízení bylo objasněno, že budova č. p. Anonymizováno na pozemku parc. č. hodnota v katastrálním území adresa byla vystavěna (jako stavebníkem) Stavebním bytovým družstvem LIAZ s finančním přispěním společnosti právnická osoba. opírajícím se o Smlouvu o sdružení finančních prostředků z datum. Budova s 18 byty a rozsáhlými nebytovými prostory kolaudována byla v roce 1994. Byty v budově byly pronajaty, co byty tzv. družstevní, členům Stavebního bytového družstva LIAZ. Tito členové – nájemci družstevních bytů v budově č. p. Anonymizováno dne datum rozhodli o vyčlenění a vzniku nového družstva (ve smyslu § 29 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů). právnická osoba (žalované) Jméno žalovaného vzniká zápisem do obchodního rejstříku dne datum.

7. Dne datum uzavírají spol. právnická osoba. a právnická osoba „Dohodu o narovnání svých smluvních vztahů“ v souladu s níž téhož dne formou notářského zápisu č. Anonymizováno notářky tituly před jménem jméno FO prohlašují, že jsou podílovými spoluvlastníky budovy č. p. Anonymizováno na pozemku parc. č. hodnota v katastrálním území adresa, a to s podílem 2/3 pro spol. právnická osoba. a podílem 1/3 pro právnická osoba. Zároveň jako spoluvlastníci budovy sjednávají, že byty v budově bude jako „samostatnou část nemovitosti“ užívat právnická osoba a nebytové prostory spol. právnická osoba. Toto prohlášení formou notářského zápisu stává se podkladem pro zápis spoluvlastnictví do katastru nemovitostí.

8. Dovozujíc, že na něj přešlo (dle věty druhé § 29 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů) vlastnictví k budově č. p. Anonymizováno, domáhá se následně žalovaný u soudu proti spol. právnická osoba., jako v katastru nemovitostí zapsanému spoluvlastníku s podílem o velikosti 2/3, předběžného zákazu nakládání s tímto spoluvlastnickým podílem. Předběžným opatřením Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. Anonymizováno ze dne datum ve spojení s usnesením Krajského soudu v adresa č. j. spisová značka ze dne datum je návrhu vyhověno a spol. právnická osoba. zakázáno "zcizit, zavazovat, zatěžovat nebo jinak převádět svůj podíl“. Žalovaný rovněž podává u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou proti spol. právnická osoba. (po prohlášení konkursu na spol. právnická osoba. datum, proti tituly před jménem jméno FO jako správci konkursní podstaty) a Stavebnímu bytovému družstvu LIAZ, jako v katastru nemovitostí zapsaným spoluvlastníkům, žalobu o určení vlastnictví k budově Anonymizováno Anonymizováno „ke dni datum“, kdy vznikl vyčleněním. Řízení o žalobě je vedeno v prvním stupni nejprve před Okresním soudem v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. spisová značka a následně před Krajským soudem v adresa pod sp. zn. spisová značka.

9. Mezitím je dne datum usnesením Krajského obchodního soudu v Praze č. j. spisová značka prohlášen na spol. právnická osoba. v likvidaci konkurs a jmenovaným správcem tituly před jménem jméno FO do konkursní podstaty úpadce sepsán v katastru nemovitostí evidovaný spoluvlastnický podíl o velikosti 2/3 na budově č. p. 4437. Zároveň v průběhu konkursu správce konkursní podstaty tituly před jménem jméno FO jako pronajímatel uzavírá dne datum s panem právnická osoba jako nájemcem smlouvu o nájmu nebytových prostor v budově. Žalobou podanou proti konkursní podstatě již v roce 1999, projednávanou před Městským soudem v Praze pod sp. zn. spisová značka, domáhá se naproti tomu žalovaný (s argumentací shodnou jako v určovací žalobě) vyloučení spoluvlastnického podílu ze soupisu konkursní podstaty. Žaloba je nepravomocně zamítnuta rozsudkem č. j. spisová značka ze dne datum.

10. Rozsudkem Krajského soudu v adresa č. j. spisová značka ze dne datum ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze č. j. spisová značka ze dne datum, pravomocným datum, je naproti tomu určovací žalobě žalovaného vyhověno, a to výrokem deklarujícím (v rozporu se zněním žaloby) vlastnictví žalovaného v době rozhodování soudu. Žalovaný je na základě tohoto rozhodnutí zapsán v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník budovy (jak dokládá list vlastnictví z datum, č. l. 63 spisu) a již dne datum uzavírá v pozici pronajímatele s panem právnická osoba jako nájemcem smlouvu o nájmu nebytových prostor, podle které zavazuje se nájemce platit měsíčně nájemné ve výši částka. Pozitivní pravomocný rozsudek Vrchního soudu v Praze č. j. spisová značka ze dne datum o vylučovací žalobě pak znamená vyloučení spoluvlastnického podílu o velikosti 2/3 z konkursní podstaty.

11. Zvrat v takto soudy deklarovaných právních poměrech účastníků přichází s rozsudkem Nejvyššího soudu č. j. spisová značka ze dne datum, vydaným v řízení o určovací žalobě, kterým jsou rozsudky obou nižších soudů (č. j. spisová značka ze dne datum a č. j. spisová značka ze dne datum) zrušeny a věc vrácena k dalšímu řízení Krajskému soudu v adresa, který pak vede řízení o určovací žalobě pod sp. zn. spisová značka.

12. Tímto rozhodnutím a následným požadavkem správce konkursní podstaty vyvolaná nejistota, komu svědčí právo vlastníka k přijetí nájemného (zda žalovanému nebo správci konkursní podstaty), vede pana právnická osoba jako složitele k tomu, že nájemné „dle smlouvy z datum“ skládá do soudní úschovy. Tak je mimo jiné složeno a Okresním soudem v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka přijato do úschovy po částka na „nájemné“ za únor 2009 a červenec 2009. Správce konkursní podstaty pak práva k soudním úschovám složitele právnická osoba zapisuje do soupisu podstaty.

13. O určovací žalobě rozhodnuto je znovu rozsudkem Krajského soudu v adresa č. j. spisová značka ze dne datum tak, že je tato žaloba o určení vlastnictví žalovaného „ke vzniku družstva žalobce datum“ zamítnuta. V odůvodnění s poukazem na závazný právní názor Nejvyššího soudu dovozuje prvoinstanční soud, že se žalovaný vyčleněním družstva ve smyslu § 29 zákona o vlastnictví bytů nestal vlastníkem budovy, neboť neprokázal existenci „dohody o vzájemném vypořádání“ mezi ním a Stavebním bytovým družstvem LIAZ. Rozsudek je potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Praze č. j. spisová značka ze dne datum.

14. V reakci na rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. spisová značka ze dne datum je rovněž povolena obnova řízení o vylučovací žalobě. V jeho rámci Městský soud v Praze rozsudkem spisová značka ze dne datum mění a zároveň nahrazuje předchozí (pozitivní) rozhodnutí o žalobě tak, že žalobu o vyloučení spoluvlastnického podílu na budově o velikosti 2/3 z konkursní podstaty zamítá. Toto rozhodnutí je potvrzeno rozsudek Vrchního soudu v Praze č. j. spisová značka ze dne datum, kterým se řízení o excindační žalobě s negativním výsledkem pro žalovaného (definitivně) uzavírá. To má mimo jiné ten důsledek, že je, se souhlasem konkursního soudu, do konkursní podstaty zahrnutý spoluvlastnický podíl o velikosti 2/3 (smlouvou z datum) prodána na Stavebnímu bytovému družstvu LIAZ. Postoupeny jsou (smlouvou z datum) tituly před jménem jméno FO se souhlasem soudu nároky na plnění složená do soudní úschovy složitelem právnická osoba.

15. Pokračuje však nadále řízení o určovací žalobě, neboť je rozhodnutím tzv. velkého senátu Nejvyššího soudu č. j. spisová značka ze dne datum rozsudek Vrchního soudu v Praze č. j. spisová značka zrušen a věc vrácena vrchnímu soudu k dalšímu řízení. Stěžejním důvodem je revize předchozího právního názoru Nejvyššího soudu a přijetí závěru, že „vypořádání majetku, práv a povinností, které z dosavadního družstva přecházejí na nové (vyčleňované) družstvo v souladu s § 29 odst. 3 zákona č. 72/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů, není podmínkou přechodu vlastnického práva k budově nebo budovám, popřípadě domu nebo domům, uvedeným v § 29 odst. 1 téhož zákona, na nové (vyčleňované) družstvo“.

16. Konečné meritorní rozhodnutí o určovací žalobě přináší až rozsudek Vrchního soudu v Praze č. j. spisová značka ze dne datum, kterým je jako ve výroku věcně správný potvrzen žalobu zamítající rozsudek Krajského soudu v adresa č. j. spisová značka ze dne datum. Zamítnutí žaloby vysloveno je zde již jen vůči Stavebnímu bytovému družstvu LIAZ, neboť společnost právnická osoba. v likvidaci po skončení konkursu zanikla ke dni datum a řízení proti ní bylo zastaveno. Důvodem zamítnutí žaloby je závěr o nedostatku naléhavého zájmu žalovaného na určení vlastnictví jeho vlastnictví budovy „ke dni datum“. Poukázáno je rovněž na skutečnost, že právnická osoba nabylo spoluvlastnický podíl o velikosti 2/3 dle § 27 zákona o konkursu a vyrovnání, pročež by žalovaný svá případná práva k tomuto podílu mohl uplatnit pouze tzv. žalobou z lepšího práva. Dovolání žalovaného proti tomuto rozsudku je odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum. Odmítnuta, usnesením Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1279/20 ze dne datum, pak je ústavní stížnost žalovaného proti rozhodnutí Nejvyššího soudu.

17. Objasněno bylo v řízení rovněž to, že Smlouvou o postoupení pohledávek z datum postoupila tituly před jménem jméno FO nároky k soudním úschovám složitele právnická osoba žalobci Jméno žalobce.

18. Ze shora uvedených okolností má pro rozhodnutí v dané věci zásadní význam skutečnost, že do konkursní podstaty úpadce právnická osoba. byl zapsán (z pohledu správce konkursní podstaty jako existující nemovitá věc ve vlastnictví úpadce) spoluvlastnický podíl na budově č. p. Anonymizováno o velikosti 2/3, s nímž se podle dohody - tehdy v katastru nemovitostí evidovaných spoluvlastníků – ze dne datum pojilo právo úpadce výlučně užívat veškeré nebytové prostory v budově. Ačkoli žalovaný uplatnil jím tvrzené (výlučné) vlastnické právo k budově žalobou proti podstatě obsahují požadavek na vyloučení spoluvlastnického podílu ze soupisu, jeho žaloba byla zamítnuta a k vyloučení tohoto majetku z konkursní podstaty ve výsledku (deklarovaném v rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. spisová značka ze dne datum) nedošlo. Zapsána do soupisu majetkové podstaty byla rovněž práva k soudním úschovám složitele právnická osoba vedeným u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka. K podání žaloby o vyloučení těchto práv z podstaty ze strany žalovaného nedošlo. Se souhlasem konkursního soudu pak byla práva k úschovám postoupena tituly před jménem jméno FO, která je dále postoupila žalobci.

19. Protože konkursní řízení s úpadcem právnická osoba. zahájeno bylo v roce 1998 za účinnosti zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“), řídí se režim nakládání s majetkem do konkursní podstaty tohoto úpadce zapsaným i v době od datum, kdy nabyl účinnosti zákon č. 186/2006 Sb., insolvenční zákon, právě zákonem o konkursu a vyrovnání (viz přechodné ustanovení obsažené v § 432 odst. 1 insolvenčního zákona).

20. Podle § 18 odst. 3 ZKV jakmile je věc, právo nebo jiná majetková hodnota zapsána do soupisu, může s ní nakládat pouze správce nebo osoba, jíž k tomu dal správce souhlas.

21. Plyne z citovaného ustanovení mimo jiné to, že správce konkursní podstaty úpadce je i v průběhu sporu o vyloučení věci ze soupisu oprávněn věci či práva do soupisu konkursní podstaty pojatá držet, užívat a požívat její plody a užitky (například ji pronajímat a inkasovat nájemné), a to bez zřetele k tomu, zda je úpadce vlastníkem věci (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 27/2003).

22. Platí zároveň, že otázku, zda určitý majetek byl pojat do soupisu konkursní podstaty oprávněně, je povolán řešit výlučně konkursní soud, a to na základě žaloby na vyloučení majetku z konkursní podstaty dle § 19 ZKV; jiný než konkursní soud nemůže posuzovat příslušnost určitého majetku ke konkursní podstatě úpadce, a to ani jako otázku předběžnou (v poměrech insolvenčního zákona viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 48/2015, k uplatnitelnosti tohoto pravidla v poměrech zákon o konkursu a vyrovnání pak rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum).

23. Jestliže tedy byl v daném případě zapsán do soupisu podstaty (§ 18 ZKV) spoluvlastnický podíl na budově č. p. Anonymizováno o velikosti 2/3, s nímž se podle dohody (uzavřené úpadcem) pojilo právo výlučného užívání nebytových prostor v budově, náležely počínaje tímto soupisem správci konkursní podstaty veškeré požitky z tohoto majetku (nebytových prostor v budově) plynoucí, tj. mimo jiné i nájemné či náhrada z užívání nebytových prostor, ledaže by šlo plnění vůči osobě, která má ve smyslu § 18 odst. 3 ZKV k užívání majetku (pojatého do soupisu) souhlas správce.

24. Takové právo na požitky náleželo v daném případě správci konkursní podstaty v době od soupisu spoluvlastnického podílu až do jeho prodeje smlouvou z datum. Byl tak správce oprávněn i k přijetí (do úschovy složeného) nájemného z nájmu nebytových prostor za únor a červenec roku 2009. Toto oprávnění ve vztahu k žalovanému (jako účastníku řízení o vylučovací žalobě) neztratil správce ani v době od pravomocného rozhodnutí o vyloučení spoluvlastnického podílu z konkursní podstaty rozsudkem Vrchního soudu v Praze č. j. spisová značka ze dne datum, neboť tento rozsudek byl v rámci obnovy řízení (§ 228 a násl. o. s. ř.) změněn a nahrazen rozsudkem Městského soud v Praze č. j. spisová značka ze dne datum o zamítnutí vylučovací žaloby.

25. Za takových okolností se v době rozhodování odvolacího soudu o požadavku na nahrazení souhlasu s vydáním úschov nutně musí proti žalovanému (v řízení o vylučovací žalobě ve výsledku neúspěšnému) prosadit právo k předmětu úschov, které svědčilo správci konkursní podstaty a které bylo řádně převedeno na žalobce. To, zda správce měl či nikoli právo na plnění v roce 2009 (v době po pravomocném vyloučení spoluvlastnického podílu ze soupisu) vůči složiteli – nájemci nebytových prostor, je (aktuálně) ve sporu o právo k úschovám mezi žalobcem a žalovaným bez významu.

26. Dopad do práv správce konkursní podstaty k úschovám nemá ani žalovaným namítaný zákaz „zatěžovat“ spoluvlastnický podíl uložený spol. právnická osoba. předběžným opatřením ze dne datum. Je zřejmé ze shora uvedeného, že takový zákaz vyslovený vůči úpadci v době před prohlášením konkursu se nemůže dotýkat práva správce konkursní podstaty na dispozici s majetkem do konkursní podstaty sepsaným či braní užitků z tohoto majetku.

27. Plyne z uvedeného, že žalovaný odepírá souhlas s vydáním předmětu úschov žalobci bezdůvodně, pročež rozhodl okresní soud věcně správně, pokud žalobě podané dle § 299 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních („z. ř. s.“), vyhověl a žalovanému uložil, že je povinen s vydáním předmětu úschovy souhlasit.

28. Neprosadí se v tomto směru odvolatelem zmiňovaný právní názor, že žaloba o nahrazení souhlasu s vydáním předmětu úschovy nemá místo tam, kde je žalobce osobou, které svědčí zápis předmětu úschovy do konkursní podstaty. Předně, po skončení konkursu žalobce už takovou osobou ani být nemůže. Nad to platí, jak vyslovil Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum, publikovaném v časopise Soudní judikatura pod č. 114/2008, že „o tom, kdo má právo na předmět úschovy, složené u soudu za účelem splnění dluhu (závazku), soud vždy rozhodne v řízení o úschovách podle ustanovení § 185a a násl. o. s. ř., popřípadě v řízení o žalobě o uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy, podané podle ustanovení § 185e o. s. ř., byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen; to platí i tehdy, bylli na majetek příjemce nebo přihlašovatele prohlášen konkurs ve smyslu zákona č. 328/1991 Sb. (ve znění účinném do datum)“.

29. Byl proto rozsudek okresního soudu jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrzen přesto, že je vystavěn na odlišném a nikoli zcela přiléhavém právním hodnocení. Jako věcně správný byl potvrzen i závislý nákladový výrok, který se opírá o užití § 142 odst. 1 o. s. ř. zakládající právo v řízení zcela úspěšného žalobce na plnou náhradu všech v řízení účelně vynaložených nákladů. Správně rovněž okresní soud v odůvodnění, na něž odvolací soud pro stručnost odkazuje, tyto náklady žalobce vypočítává.

30. Nedůvodné jsou námitky žalovaného o právu na náhradu částky odpovídající dani z přidané hodnoty a právu žalobce na náhradu cestovních výdajů vlastním vozidlem k ústnímu jednání okresního soudu. Vstoupil-li stávající žalobce ve smyslu § 107a o. s. ř. do řízení na místo žalobkyně tituly před jménem jméno FO, platí ve smyslu § 107 odst. 4 a § 107a odst. 3 o. s. ř., že k jeho nákladům řízení patří i náklady vzniklé za řízení jeho předchůdkyni včetně nákladů na její zastoupení advokátem. Nepříčí se § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., jestliže soud mezi takové náklady počítá i náhradu za daň z přidané hodnoty v situaci, kdy zástupce předchozí žalobkyně z řad advokátů byl v době ukončení její účasti v řízení plátcem daně z přidané hodnoty. Při úvaze o přechodu práv na náhradu nákladů je bez významu, že zástupcem předchozí žalobkyně byl stávající žalobce. Po právu je i nárok na náhradu cestovních výdajů žalobce, který byl založen (technickým průkazem vozidla doloženým) použitím vozidla zn. Citroën C4, s průměrnou spotřebou 6,3 l benzínu na 100 km, na cestu žalobce z bydliště k okresnímu soudu a zpět (214 km) dne datum (nikoli, jak chybně uvádí okresní soud „datum“). Koresponduje pak okresním Anonymizováno vypočtené „cestovné“ ve výši částka s uvedenými údaji a vyhláškou č. 398/2023 Sb., jejíž použití vyplývá z § 30 odst. 2 vyhlášky č. 37/1992 Sb. o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy.

31. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl se svým odvoláním zcela neúspěšný, a měl by nahradit žalobci všechny náklady v odvolacím řízení vynaložené. Žalobce se však práva na náhradu těchto nákladů výslovně vzdal.

Poučení: Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání. Proti rozsudku lze podat do dvou měsíců od jeho doručení dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou. Dovolání je přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. Dovolatel musí být až na výjimky stanovené § 241 o. s. ř. zastoupen advokátem.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může se oprávněný domoci plnění v řízení o výkon rozhodnutí či v řízení exekučním.