KSUL 95 Co 187/2025-103

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Beneše a soudkyň JUDr. Jany Novákové a Mgr. Gabriely Vršanské ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně A ⟪LB:lb_004⟫ bytem Adresa zmočněnkyně A ⟪LB:lb_005⟫ b) Jméno zmočněnkyně A, narozená dne Datum narození zmočněnkyně B ⟪LB:lb_006⟫ bytem Adresa zmočněnkyně A ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované ⟪LB:lb_009⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_010⟫ zastoupená advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_011⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_012⟫ o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, k odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 19. února 2025, č. j. 16 C 184/2023-80,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobci jsou povinni nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 5 778 Kč k rukám zástupkyně žalované Jméno advokátky, advokátky se sídlem v Kadani, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud svým rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali určení, že výpověď z nájmu bytu č. hodnota umístěného ve 4. nadzemním podlaží budovy č. p. adresa, postavené na pozemku parc. č. adresa v katastrálním území pro adresa, zapsaného na listu vlastnictví č. hodnota u právnická osoba pro adresa ze dne datum a doručená žalobci dne datum je neoprávněná (výrok I.) a žalobcům uložil uhradit žalované společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 11 537,90 Kč k rukám zástupkyni žalované Jméno advokátky do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Okresní soud rozhodoval o žalobě, kterou se žalobci domáhali určení, že výpověď z nájmu bytu č. hodnota umístěného ve 4. nadzemním podlaží budovy č. p. adresa, datovaná dne datum a doručená datum, je neoprávněná. Žalobci uvedli, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena nová nájemní smlouva na předmětnou bytovou jednotku. Žalobci nesouhlasí s výpovědním důvodem, podle něhož žalovaná byt potřebuje pro bytové potřeby své dcery jméno FO. Dle žalobců není výpovědní důvod dostatečně konkretizován a žalovaná osobu dcery nijak nespecifikovala. Žalobci s výpovědí nesouhlasili a vznesli proti ní námitky, které doručili žalované dne datum prostřednictvím matky žalované jméno FO. Žalobci považují výpovědní důvod za smyšlený a účelový. Žalobci poukázali na skutečnost, že žalovaná doručila dne datum žalobcům Dodatek č. hodnota ke smlouvě o nájmu bytu datovaný datum, v němž navrhovala nepřiměřené navýšení nájemného (v rozporu se smlouvou a v rozporu s § 2249 odst. 1 o. z.). V dodatku uvedla, že pokud nájemci nebudou souhlasit s novou výší nájemného, mají možnost ukončit smlouvu o nájemném vztahu a najít si nové bydlení. Žalovaná tak předpokládala, že pokud nájemci nebudou souhlasit s vyšším nájemným, mohou být ze strany pronajímatele sankcionováni tak, že s nimi bude rozvázána nájemní smlouva. Žalobci se zvýšením nájemného nesouhlasili a písemnou odpověď doručil žalobce a) jméno FO. Ta žalobci a) sdělila, že pokud s novou cenou nájemného nebudou souhlasit, mají očekávat výpověď z nájmu bytu. Žalovaná se k jejich námitkám nevyjádřila a krátce nato dne datum byla žalobcům doručena výpověď z nájmu bytu. Žalobci tak dovozují, že dostali výpověď pouze z důvodu svého nesouhlasu s nepřiměřeným navýšením nájemného na rok rok a není pravdou, že žalovaná dala výpověď z důvodu bytové potřeby dcery. V prostorech bytového domu č. p. adresa je nadto vyvěšen rozpis úklidu na období leden rok až konec 6. měsíce, kde jsou uvedeni i žalobci, z toho je podle žalobců patrné, že žalovaná s výpovědí z nájmu bytu nepočítala. Žalobci mají za to, že výpověď je v rozporu s dobrými mravy. Žalobci dále připomněli, že vlastníkem bytového domu č.p. adresa byl jméno FO, který byl manželem matky žalobkyně b) a nevlastním otcem žalobkyně b). V roce rok uzavřel jméno FO nájemní smlouvu s žalobcem a) a od roku rok žijí v tomto bytě žalobci společně. Na majetek jméno FO byl prohlášen konkurz. V roce rok ještě před prodejem domu žalobci uzavřeli se správcem konkurzní podstaty nájemní smlouvu. Následně byt odkoupila matka žalované, která později převedla část domu na svoji dceru, žalovanou. s žalovanou potom byla uzavřena nová nájemní smlouva. Žalobci využívají byt po dlouhou dobu, jsou s ním dlouhodobě spjati i z psychického hlediska. Společně s žalobci bydlí matka žalobkyně b), které je 66 let, nepobírá důchod, nadále chodí do zaměstnání, které je v blízkosti jejího bydliště. Ta bydlela v bytě se svým manželem jméno FO, po jeho smrti byl byt příliš velký a cítila se tam osamělá, proto jí žalobkyně b) nabídla, aby bydlela s nimi, a zde bydlí od roku rok. Žalovaná je vlastníkem 8 bytů, tedy disponuje i jinými byty a nabízí se otázka, zda objektivně potřebuje zrovna byt, který užívají žalobci. Není pravdou, že by žalobci rušili noční klid. Pokud jde o platby nájemného mezi žalobci a jméno FO byla konkludentně uzavřena dohoda, že některé platby nájemného byly prováděny za více měsíců najednou, neboť v nájemní smlouvě není uvedeno číslo účtu, na který by mohli nájemné posílat.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Výpověď ze dne datum má podle žalované veškeré náležitosti požadované právními předpisy. Žalovaná jako vlastník předmětné bytové jednotky, potřebovala předmětnou bytovou jednotku pro zajištění bytové potřeby své dcery jméno FO. Žalovaná označila osobu dcery dostatečně, neboť žalovaná má jenom jednu dceru a syna, a tedy se jedná o osobu nezaměnitelnou s jinou osobou. Žalovaná rovněž poučila žalobce o tom, že výpovědní doba je tříměsíční, kdy počíná běžet, a že nájem skončí uplynutím výpovědní doby. Žalovaná poučila žalobce, že mají právo vznést proti výpovědi námitky a do dvou měsíců ode dne doručení výpovědi, se mohou obrátit na soud, aby soud přezkoumal její oprávněnost. Pokud jde o Dodatek č. hodnota ke smlouvě o nájmu bytu, reagoval na vznik Společenství vlastníku jednotek U adresa, IČO IČO. V důsledku vzniku společenství byla založena povinnost všech vlastníků jednotek v domě přispívat do tzv. fondu oprav. Pokud by se od stávajícího nájemného odečetl fond oprav, nezbývalo by žalované žádná částka jako zisk z nájmu, přičemž úplatnost je pojmovým znakem nájmu. V návaznosti na vznik a přispívání do fondu oprav byl žalobcům předložen Dodatek č. hodnota, který měl spravedlivě určit nájemné, v němž je uvažována platba do fondu oprav, a žalobci o tomto důvodu pro předložení Dodatku č. hodnota věděli. Není pravdou, že by Dodatek č. hodnota obsahoval skutečnost, že jednání nájemce, který nebude souhlasit s vyšším nájemným, bude sankcionováno tím způsobem, že pronajímatel rozváže nájemní smlouvu výpovědí a není pravda, že by matka žalované měla říci, že pokud žalobci nesouhlasí s novou cenou nájemného, mají očekávat výpověď z nájmu bytu. Ostatní nájemci se zvýšením nájemného podle dodatku neměli problémy, žalovaní byli jediní, kteří nesouhlasili. Pokud jde o rozpis úklidu, žalovaná nebyla autorkou rozpisu a ani k němu nedala žádný podnět. Dcera žalované v době podání výpovědi plánovala svatbu s přítelem a založení rodiny. Bydlela v nájmu v adresa v bytě o velikosti 2+kk. Neměla v adresa pracovní ani jiné vazby, její přítel se svým zaměstnavatelem předjednal možnost výkonu práce v jiné části pohraničí. Následně v červnu rok uzavřeli s přítelem manželství, v červenci otěhotněla a v březnu rok se jí narodil syn. s ohledem na rodinné poměry a plánování narození potomka, chtěli, aby dcera bydlela blízko matky, stejně jako bydlí syn žalované. V době podání výpovědi žalobcům, nebyl žádný z bytů ve vlastnictví žalované volný, v jednom bytě bydlí syn žalované a všechny ostatní byty byly obsazeny nájemci. Nájemci v ostatních bytech jsou starousedlíci, u některých jsou zdravotní i rodinné důvody, pro které by bylo nemorální jejich nájem ukončit. Nájemní smlouva s paní jméno FO byla uzavřena dne datum a teprve po tomto datu (v průběhu srpna) začala dcera žalované s přítelem uvažovat o založení rodiny a až následně začala svou bytovou potřebu řešit s žalovanou. jméno FO je starousedlíkem, bydlela v domě v jiném bytě a žalovaná se jí s ohledem na věk (narodila se v roce rok) snažila pomoci. Žalobci platí nájemné se zpožděním, někdy i 40 dnů. Nebyla uzavřena dohoda o pozdní úhradě nájemného, kdy podle smlouvy mělo být nájemné zaplaceno do 15 dne v měsíci a že v domě byl problém i ohledně chování žalobců.

4. Na základě provedeného dokazování okresní soud zjistil, že žalovaná je vlastníkem několika bytových jednotek. Žalovaná uzavřela s žalobci dne datum smlouvu o nájmu bytu na dobu neurčitou. Nájemné bylo sjednáno dohodou ve výši 4 100 Kč, spolu se zálohami byli žalobci povinni platit měsíčně částku 5 030 Kč splatnou vždy do 15. dne příslušného měsíce v hotovosti do rukou pronajímatele. Změna nájemného se měla odvíjet dle § 2249 o. z. navýšením o 20 % během 3 let, přičemž nájemné na rok rok mělo být navýšeno každý rok o 3,5 %). Žalovaní platí nájemné zpravidla se zpožděním. Mezi žalovanou a žalobci nebyla uzavřena dohoda o tom, že žalobci budou platit nájemné najednou za dva měsíce. Žalobci se nechtěli dohodnout, když vlastníci chtěli v bytě udělat topení nebo udělat balkóny, nechtěli do bytu nikoho pustit a ze strany žalobců je rušen noční klid. Žalovaná Dodatkem č. hodnota z důvodu založení SVJ navrhla zvýšení nájemného na 7 000 Kč měsíčně s tím, že ode dne datum budou žalobci hradit nájemné za byt 7 000 Kč a služby ve výši voda 725 Kč, energie spol. chodby + sklepy 75 Kč, celkem 7 800 Kč. V návrhu Dodatku č. hodnota bylo obsaženo upozornění, že pokud nájemníci nebudou souhlasit s novou cenou nájemného, mají možnost ukončit smlouvu o nájemném a najít si bydlení nové. Dodatek č. hodnota převzal žalobce a) dne datum. Žalobci se zvýšením nájemného nesouhlasili a v reakci na dodatek ze dne datum uvedli, že navrhované navýšení nájemného na 7 000 Kč se jeví jako nepřiměřené a neodpovídá dohodě o zvyšování nájemného ve smlouvě ani ustanovení § 2249 odst. 1 o. z. Odpověď převzala dne datum matka žalované, jméno FO. jméno FO (dcera žalované) v srpnu rok začala s přítelem uvažovat o uzavření manželství a o tom, že by si pořídili dítě. V té době bydleli v adresa v nájemním bytě 2+kk, kde platili celkem 12 000 Kč měsíčně (nájemné 8 000 Kč a energie). Pro založení rodiny se jim byt 2+kk zdál malý, začali hledat byt větší, který by si pronajali na delší dobu a mohli si ho upravit podle svých potřeb, protože na koupi bytu neměli dost prostředků a ani hypotéka nebyla možná. Probírali věc v rodině s žalovanou a s matkou žalované a dospěli k závěru, že by bylo možné získat bydlení v bytě, který patří žalované. Žalovaná proto dala žalobcům výpověď z nájmu bytu v souladu s § 2288 odst. 2 písm. b) o. z., kdy jako vlastník bytu potřebuje předmětný byt pro zajištění bytové potřeby své dcery jméno FO. Výpovědní doba je tříměsíční a počíná běžet od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Nájem skončí uplynutím výpovědní doby. Výpověď obsahuje poučení o právu vznést námitky proti výpovědi a navrhnout do 2 měsíců ode dne doručení výpovědi, přezkoumání oprávněnosti soudem. Výpověď byla žalobcům doručena datum. Žalobci podali proti výpovědi námitky, kde uvedli, že důvod uvedený ve výpovědi považují za nepravdivý a účelový. Za skutečný důvod výpovědi z nájmu bytu považují skutečnost, že nepřistoupili na vyšší nájemné navržené v Dodatku č. hodnota ke smlouvě o nájmu bytu a stali se tak fakticky nevyhovujícími nájemci. Námitky převzala dne datum matka žalované jméno FO. Dne datum podali žalobci žalobu. V červnu rok dcera žalované uzavřela manželství, v červenci otěhotněla a v březnu rok se jí narodil syn. Nadále bydlí v adresa, je na mateřské. Manžel pracuje u firmy, která spravuje záležitosti v pohraničí, je domluvený se zaměstnavatelem, že pokud by bydleli v adresa, změnili by manželovi místo zaměstnání blíže bydliště. s žalovanou se domlouvali, že by v bytě neplatili nájemné a platili by pouze energie.

5. Podle okresního soudu v řízení rovněž vyplynulo, že vztahy mezi žalobci a žalovanou jsou ovlivněny minulostí. Bytové domy, v nichž se nachází i předmětný byt, patřily dříve právnická osoba a sloužily k ubytování jeho pracovníků a jejich rodinných příslušníků. V roce rok koupil domy jméno FO, který však neplatil dodavatelům služeb zálohy, a proto nebyly dodávány služby (teplo a teplá voda), volné byty obsazoval rodinnými příslušníky nebo jinými lidmi. jméno FO podával na nájemníky žaloby, například z důvodu, že neplatili nájem (oni ale měli domluveno, že služby budou platit přímo na účet vodáren a elektráren). Po vyhlášeni konkurzu na jméno FO, po dohodě se správcem konkurzní podstaty manželé jméno FO spolu s paní jméno FO bytový dům, v němž se nachází předmětný byt, koupili. Původní vlastník jméno FO uzavřel dne datum s žalobcem a) ohledně předmětné bytové jednotky nájemní smlouvu na dobu neurčitou. Následně dne datum uzavřel tituly před jménem jméno FO, správce konkurzní podstaty úpadce jméno FO, s žalobci jako nájemci nájemní smlouvu ohledně předmětné bytové jednotky na dobu neurčitou. Poté, kdy byla předmětná bytová jednotka prodána manželům jméno FO, nebyla uzavřena nová nájemní smlouva. Od roku rok bydlí s žalobci matka žalobkyně, která svůj byt, kde bydlela s manželem jméno FO (vlastníkem bytového domu) po prodeji domu správcem konkurzní podstaty užívala bez právního důvodu (odmítla uzavřít nájemní smlouvu) a byla jí byla dána výpověď z nájmu bytu z důvodu, že neplatila nájemné a služby spojené s užíváním bytu.

6. Okresní soud uzavřel, že žalovaná je vlastníkem předmětné bytové jednotky, jejímiž nájemci jsou žalobci [na základě nájemní smlouvy ze dne datum, která navazovala na nájemní smlouvu zavřenou mezi správcem konkurzní podstaty a žalobci v roce rok, která navazovala na nájemní smlouvu uzavřenou mezi jméno FO a žalobcem a) v roce rok]. Žalovaná z důvodů uvedených v § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. (z důvodu, že byt potřebuje pro svého příbuzného v linii přímé – pro svou dceru) dala dopisem ze dne datum žalobcům výpověď z nájmu předmětného bytu, která byla žalobcům doručena dne datum. Tato výpověď z nájmu bytu obsahuje veškeré náležitosti dle ustanovení § 2288 odst. 3 o. z. a § 2286 o. z., byla učiněna písemně, obsahuje zcela konkrétně vymezený důvod výpovědi (včetně uvedení jména a příjmení, uvedení konkrétního příbuzného žalované v přímé líni – dcery žalované). Dále obsahuje poučení o možnosti nájemců podat proti výpovědi námitky a též návrh na přezkoumání oprávněnosti u soudu. Nárok žalobců domáhat se dle § 2290 o. z. přezkoumání oprávněnosti výpovědi byl u soudu uplatněn včas, tj. do dvou měsíců od doručení výpovědi.

7. Podle okresního soudu byla výpověď z nájmu učiněna v souladu se zákonem, kdy splňuje všechny zákonné předpoklady a podmínky. Dcera žalované je její příbuznou v přímé linii a z výpovědi dcery má okresní soud za dostatečným způsobem prokázanou skutečnost, že nemá aktuálně zajištěnou bytovou potřebu svou a svého manžela a dítěte, kdy nevlastní nemovitost k bydlení. s ohledem na skutečnost, že jí v době podání výpovědi (únor rok) bylo 30 let, žila s přítelem a chtěli založit rodinu, je pochopitelné, že hledali byt (s nižším nájemným a který si mohli upravit dle svých potřeb). i podle ustálené soudní praxe platí, že bytová potřeba osob, v jejichž prospěch může pronajímatel nájem vypovědět, je bez dalšího dána všude tam, kde tyto osoby nemají vlastní byt, o čemž v daném případě není pochyb. Okresní soud dovodil, že byl naplněn uplatněný výpovědní důvod podle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. K námitkám žalobců se soud zabýval posouzením, zda se výpověď nepříčí dobrým mravům. Po provedeném řízení okresní soud dospěl k závěru, že okolnosti uváděné na straně žalobců nejsou natolik závažné, aby jim znemožňovaly přestěhování se z předmětného bytu. Pokud jde o dlouhodobost nájemního práva a spjatost s bytem i z psychického hlediska, vyšel okresní soud ze zjištění, že nájemní vztah žalobců vznikl v době, kdy byl vlastníkem bytového domu jméno FO (manžel matky žalobkyně), který uzavřel v roce rok nájemní smlouvu s přítelem dcery své manželky (tedy, že při vzniku tohoto nájmu hrály podstatnou roli rodinné vazby, obdobně jako u dcery žalované). Žalobci jsou ve věku 54 let a 47 let, tedy nejde o vyšší věk, který znamená, že stěhování do jiného bytu by bylo pro žalobce značně obtížné. S žalobci bydlí matka žalobkyně b), které je 66 let, nepobírá žádný důchod, chodí pracovat, kdy pracoviště má v blízkosti bytu. Jak okresní soud zjistil, matka žalobkyně b) se přestěhovala k žalobcům v roce rok poté, co jí byla dána výpověď z nájmu bytu, protože neplatila nájemné a svůj byt obývala bez právního důvodu. Matka žalobkyně b) však není nájemcem předmětného bytu, ale její právo bydlení je odvozeno od žalobců. Na rozpor výpovědi s dobrými mravy nelze soudit ani vzhledem k okolnostem na straně žalované. Dcera žalované v únoru rok (v době dání výpovědi) uvažovala o uzavření manželství, protože s přítelem chtěli založit rodinu, což se následně i stalo. v době dání výpovědi neměli k dispozici žádný vlastní byt, bydleli v adresa, kde platili vysoký nájem. Žalovaná, měla zájem mít dceru u sebe, stejně jako má v blízkosti syna. V době doručení výpovědi žalovaná neměla ve svém vlastnictví žádný právně volný byt. Pokud jde o ostatní nájemce bylo zjištěno, že se většinou jedná o starousedlíky, o osoby ve vyšším věku (64 až 74 let) s případnými zdravotními problémy, kdy by jejich stěhování bylo pro ně obtížné. Primárně je věcí svobodného rozhodnutí vlastníka bytových jednotek, jak s byty v domě naloží, a není na žalobcích, aby určovali, který z bytů má použít pro uspokojení bytové potřeby své dcery. Okresní soud považuje za zcela legitimní, že kritériem pro rozhodnutí pronajímatele, který byt pro svého příbuzného vybere a kterému konkrétnímu nájemci dá výpověď v případě výpovědi podle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. je i kvalita vztahů mezi ním a nájemci. Žalobci platí nájemné a zálohy na služby ve výši 6 113 Kč, nájemné platí se zpožděním a existenci dohody o placení jednou za dva měsíce matka žalované popřela. Snaha pronajímatele ukončit s konkrétním nájemcem nájemní vztah však sama o sobě v rozporu s dobrými mravy není, neboť by se muselo jednat o šikanózní jednání, která však v daném případě okresní soud nezjistil. V dané věci nejde ani o případ zjevného zneužití práva ve smyslu § 8 o. z. (které nepožívá právní ochrany). Tvrzení žalobců, že výpověď z nájmu bytu pro potřebu dcery ze dne datum je reakcí na jejich nesouhlas s Dodatkem č. hodnota (zvýšení nájemného) ze dne datum, je čistě spekulativní a tato skutečnost se v řízení neprokázala. Mezi nesouhlasem s Dodatkem č. hodnota a výpovědí uplynula doba tří měsíců. Dcera žalované skutečně uvažovala o uzavření manželství a založení rodiny, kdy se toto potvrdilo, když následně k uzavření manželství skutečně v červnu rok došlo, krátce poté otěhotněla a v březnu rok se jim narodilo dítě. Je pochopitelné, že žalovaná má zájem mít dceru (a vnouče) u sebe, aby si je mohla užít a případně dceři pomoci. Okolnosti na straně žalobců nedosahují mimořádné intenzity a nejsou proto způsobilé založit rozpor výpovědi s dobrými mravy. s ohledem na objektivní okolnosti existující v době dání výpovědi, v projednávané věci nejde o výkon práva v rozporu s dobrými mravy (§ 588 o. z.) ani o zjevné zneužití práva (§ 8 o. z.), neboť okolnosti na straně žalobců nejsou natolik závažné, aby odůvodňovaly odepření výkonu práva žalované, okresní soud proto žalobu zamítl a žalované přiznal náhradu nákladů řízení.

8. Proti rozsudku podali žalobci odvolání. Podle žalobců se výpovědní důvod spočívající v tom, že žalovaná potřebuje byt pro bytové potřeby své dcery jméno FO, nyní jméno FO, od počátku jevil jako nepravdivý a účelový. To vyplývá již z toho, že dne datum žalobci obdrželi návrh Dodatku č. hodnota ke smlouvě o nájmu bytu, který obsahoval nepřiměřené navýšení nájemného (o 65 %), které bylo v rozporu se smlouvou a s § 2249 odst. 1 o. z. Žalovaná v textu dodatku uvedla, že pokud nájemci nebudou souhlasit s novou výší nájemného, mohou nájemní smlouvu ukončit a najít si nové bydlení. Je zřejmé, že dodatek obsahuje podmínku, při jejímž nesplnění nastanou pro nájemce negativní následky v podobě ukončení nájemního vztahu. To žalobcům potvrdila i matka žalované. Žalobci namítají, že záměr ukončit nájemní smlouvu vyplývá přímo z dodatku, doba 3 měsíce se nejeví jako dlouhá doba vzhledem k tomu, že prosinec je měsícem svátků, žalovaná si potřebovala rozmyslet, jak sepsat výpověď, aby uplatněný výpovědní důvod byl v souladu se zákonem, a zřejmě za tímto účelem potřebovala i poradit se s právním zástupcem (výpověď byla mimo jiné odeslána z Kadaně, kde má sídlo právní zástupkyně žalované). Z výpovědi dcery žalované vyplynulo, že již od roku rok bydlí v adresa se svým přítelem (v současnosti je to její manžel). V době podání výpovědi pracovala v Karlovarském kraji, měla sociální a pracovní vazby právě v místě bydliště. V srpnu rokAnonymizovánozačala uvažovat o manželství a o založení rodiny. Je zřejmé, že rozhodnutí o založení rodiny nemohlo přijít ze dne na den, manžel dcery žalované i nadále pracuje v blízkém okolí adresa. Sdělení, že manžel se přestěhuje do adresa a bude mít zajištěno jiné místo výkonu práce; je pouhou domněnkou, která nebyla nijak blíže v řízení zkoumaná a ani nebyla prokázaná. Vzhledem k tomu, že se již jedná o rodinu, okresní soud se nezabýval otázkou, zda by manželovi dcery žalované vyhovovalo stěhovat se do adresa, jak dlouho bydlí v adresa, zda tam má sociální vazby a zda jediným vhodným způsobem, jak zajistit bydlení pro rodinu, je právě získat byt v adresa, který mají dlouhodobě v nájmu žalobci. S přihlédnutím ke vzájemné vyživovací povinnosti mezi manžely nebyla ani vyřešená otázka možnosti získání bydlení prostřednictvím manžela. Předmětný byt se nachází ve 4. posledním patře, v krajním vchodu, byt je rohový, orientovaný na severní stranu a je nejstudenější. Dům není zateplený, nemá ústřední topení, proto náklady na vytápění ve chladnějších obdobích jsou značně vysoké. Z těchto důvodů se v předmětném bytě v zimním období tvoří plíseň. Byt je nejméně vhodný pro rodinu s nedávno narozeným dítětem, v budově mimo jiné není ani výtah. Dcera žalované si je navíc vědoma toho, že v bytě není ústřední topení a náklady na samostatné vytápění bytu, zvlášť s malým dítětem, budou vysoké. Jeví se zcela nepravděpodobné, že by si dcera žalované vybrala zrovna tento byt pro bydlení s rodinou. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalovaná disponuje osmi byty, které získala od své matky jméno FO. Byt č. hodnota byl pronajat jméno FO a to od datum, avšak okresní soud nevzal do úvahy, že se nejednalo o novou nájemnici, dříve bydlela v bytě, jenž nepatřil žalované. Původní vlastník ji dal výpověď jen z důvodů, že prodával byt, což samo o sobě výpovědní důvod dle o. z. nezakládá. Žalovaná v té době měla volný byt, který jí pronajala. Tento úkon učinila v době, kdy její dcera uvažovala o založení rodiny a tím pádem i o získání bytu od žalované. Jednání žalované je proto zcela nelogické a je v rozporu s úmyslem zajistit pro dceru bydlení. O tom, že záměrem žalované není získat byt pro potřeby bydlení dcery svědčí i to, že výpověď nedala již v srpnu, tj. v době, kdy údajně dcera sháněla bydlení, ale učinila tak až poté, kdy žalobci nesouhlasili s novou o 65 % vyšší výší nájemného. Byt č. hodnota žalovaná nově pronajala jméno FO v dubnu rok, kdy se nejednalo o původní nájemnici, nájemní smlouva byla sjednána na jejího přítele, který zemřel. Nájemní smlouva byla tedy uzavřená jen pár měsíců před srpnem rok, kdy dcera žalované začala hledat bydlení. Nájemní smlouva na byt č. hodnota, pronajatý jméno FO, skončila uplynutím doby určité dne datum. Byla ovšem o rok prodloužena. Je zřejmé, že dcera žalované nepociťuje bytovou potřebu v takové intenzitě, když žalovaná uzavírá nebo prodlužuje stávající nájemní smlouvy a zároveň tvrdí, že dcera nemá kde bydlet. Žalobci v předmětném bytě bydlí od ledna roku rok. v bytě bydlí tři osoby, včetně matky žalobkyně b). V ostatních bytech, na které jsou uzavřeny nájemní smlouvy, bydlí pouze 1 osoba. Okresní soud se ani nevypořádal s důkazem listinou,,Rozpis úklidu společných prostor“, ze kterého mimo jiné také vyplývá, že žalovaná nepočítala v době vyvěšení rozpisu se žádnou výpovědí. Žalovaná o uvedeném rozpisu věděla. Podle žalobců všechny uvedené skutečnosti nesvědčí o poctivém záměru žalované. Žalovaná nejednala v souladu s dobrými mravy a je zřejmé, že jejím úmyslem bylo nespravedlivě zvýšit nájemné anebo dát žalobcům výpověď. Výpověď z nájmu bytu je přímým důsledkem toho, že žalobci na vyšší nájemné nepřistoupili. Záměr zajistit bytovou potřebu dcery žalovaná mohla uskutečnit již dávno, pokud by dcera skutečně pociťovala potřebu bydlet v bytě, který patří žalované. Dcera dobrovolně opustila byt před sedmi lety, kdy se nejdříve odstěhovala do adresa a pak následně do adresa, kde bydlí dosud. Žalovaná nepotřebuje předmětný byt pro dceru z důvodu trvalého bydlení, chce uvolnit byt z důvodů neshod o výši nájemného. Okresní soud nevzal v úvahu důvody prodlení s platbami, které se hradí matce žalované jméno FO do vlastních rukou, a po již dlouhou dobu se platí rovnou za dva měsíce. Žalovaná proti tomuto způsobu placení nikdy nic nenamítala, jméno FO jen účelově ve výpovědi tvrdila nevčasnost plateb, na nevčasnost plateb však nikdy neupozornila či neupomínala. Žalobcům ani nesdělila číslo účtu pro placení nájemného tímto způsobem. Žalobci mají každý rok nezanedbatelný přeplatek za vodu, a to ve výši nájemného za téměř dva měsíce. Přeplatek je přitom pravidelně zaúčtován na hrazení nájmu. Žalovaná nikdy ani nechtěla zmenšit zálohy na vodu, i když si je vědoma, že stav takových přeplatků trvá již od doby, kdy její matka jméno FO odkoupila polovinu domu (12 bytů) v roce rok. Výpověď svědkyně jméno FO je nevěrohodná s ohledem na její negativní postoj vůči žalobcům z minulosti, kdy sama jako tehdejší nájemce řádně neplnila své povinnosti. Žalovaná ani její matka do domu nikdy neinvestovaly. Okresní soud se podle žalobců nevypořádal s důkazem spisem Okresního soudu v adresa sp. zn. spisová značka, který odmítl provést a z něhož vyplývá záměr žalované dosáhnout zisku. Věrohodná není ani výpověď dcery žalované.

9. Žalobci dále v odvolání připomínají, že výpovědní důvod není ve výpovědi dostatečně konkretizován, když není dostatečně konkrétně určena osoba, ve prospěch které je nájem vypovězen. Žalovaná jen obecně uvedla opis výpovědního důvodu ze zákona a dle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z., dceru nijak blíže nespecifikovala ani rokem narození ani současným bydlištěm. Námitky žalované, že se jedná o jedinou dceru a je uvedeno její celé jméno nemůžou obstát, zvlášť s ohledem na to, že dcera jméno změnila po svatbě a žalobci z povahy věci toto nemohli vědět, jakož i vědět to, zda žalovaná nemá více dcer. Zákon vyžaduje, aby důvod byl dostatečně specifikován a konkretizován, aby bylo zabráněno zneužití daného výpovědního důvodu a aby byl dán prostor nájemci ke vznesení námitek proti uvedenému výpovědnímu důvodu. Musí být mimo jiné uvedeny skutečnosti, které v poměrech dané věci individualizují podmínky použitého výpovědního důvodu. Žalovaná postupovala při výpovědi v rozporu s dobrými mravy, avšak okresní soud rozhodné skutečnosti nesprávně posoudil. Žalobci jsou tak spjati s bytem nejen dlouhodobostí užívaní, ale také i nemalými investicemi, které vynaložili do bytu za celou dobu od začátku roku rok. Matka žalobkyně b), byť není nájemkyni bytu a její právo užívání bytu se odvíjí od nájemního práva žalobkyně b), je ovšem ve vyšším věku, stále pracuje v blízkosti bytu (cca 200 m), protože ještě nemá důchod a je zcela logické, že žalobkyně b) jako dcera, se chce postarat o matku, která již jinak nikoho jiného kromě ní nemá. Matce by se v případě jiného bydlem ztížila možnost dopravy do práce, a stěží by si vzhledem ke svému věku hledala jinou práci v blízkosti jiného bydliště. V souvislosti s vyřešením otázky dobrých mravů nelze nepřihlédnout ke skutečnosti, že žalovaná mohla bytové potřeby dcery zajistit i z jiných, navíc vhodnějších, bytů, než je byt žalobců. Výpověď z bytu má sankční charakter a žalobci oprávněně pociťují úmysl je poškodit anebo znevýhodnit, když skutečným důvodem není bytová potřeba dcery, ale neshody s navýšením nájemného. Takové jednání je v rozporu s dobrými mravy, je zneužitím práva, a proto nepožívá právní ochrany. Žalobci proto navrhují, aby krajský soud rozsudek okresního soudu zrušil nebo aby rozsudek okresního soudu změnil tak, že žalobě vyhoví a určí neoprávněnost výpovědi z nájmu bytu.

10. Žalovaná k odvolání žalobců uvedla, že ke dni datum měla ve svém vlastnictví jednotku č. hodnota (byt 3+1) o podlahové ploše 73,49 m2, pronajatou jméno FO; jednotku č. hodnota (byt 3+1) o podlahové ploše 73,49 m2, pronajatou jméno FO; jednotku č. hodnota5 (byt 3+1) o podlahové ploše 73,5 m2 užívanou synem žalované panem jméno FO; jednotku č. hodnota (byt 3+1) o podlahové ploše 73,5 m2, v němž bydlí žalobci; jednotku č. hodnota (byt 3+1) o podlahové ploše 73,49 m2, v němž bydlí žalovaná; jednotku č. hodnota (byt 3+1) o podlahové ploše 73,46 m2, pronajatou jméno FO; jednotku č. hodnota (byt 3+1) o podlahové ploše 73,5 m2, pronajatou jméno FO; jednotku č. hodnota (byt 3+1) o podlahové ploše 73,49 m2, pronajatou jméno FO. Všechny výše uvedené byty mají stejnou dispozici (3+1) i plochu (73,46 m2 – 73,5 m2, nepočítaje sklep), která zahrnuje plochu tří pokojů, kuchyně, předsíně, šatny, koupelny + WC, spíže a balkónu. Žalovaná neuvažovala o využití bytu č. hodnota pronajatého jméno FO pro bytové potřeby dcery z toho důvodu, že jméno FO, kterému měl nájem skončit k datum, je důchodce (v době podání výpovědi žalobcům mu bylo 73 let), který v daném bytě bydlí od roku rok a jde o velmi vážně nemocného člověka (v důsledku onemocnění rakovinou mu byla odoperována spodní čelist). Při zvážení dopadů ztráty bydlení pro jméno FO, jehož příjmem je pouze důchod a jde o velmi nemocného člověka, oproti ztrátě bydlení pro žalobce, kteří se na bytové potřeby skládají ve třech lidech (ekonomicky aktivní jsou nejenom oba žalobci, ale též matka žalobkyně, která v předmětném bytě také bydlí), by žalovaná považovala ukončení, resp. neprodloužení nájmu panu jméno FO za zcela nelidské chování. Žalovaná také očekávala, že ke skončení nájmu žalobců dojde v důsledku podané výpovědi již ke konci května rok a dcera se tak bude moci do bytu nastěhovat krátce po svatbě (červen rok). Podle žalované si jen stěží lze představit, že by někdo kvůli „simulaci“ své bytové potřeby uzavřel manželství a následně porodil potomka, jak se v případě dcery žalované stalo (v červnu rok uzavřela manželství, v červenci rok otěhotněla a v březnu rok se jí narodil syn). v roce rok, kdy se dcera žalované přestěhovala za přítelem (současným manželem) do bytu v adresa, pro ně bydlení o dispozici 2+kk bylo dostačující, s plánováním svatby a dětí začali hledat bydlení větší a cenově přívětivější. Syn žalované žije v bytě ve vlastnictví žalované, a to pouze za úhradu nákladů služeb s užíváním bytu spojených. Stejnou možnost nabídla žalovaná i své dceři. Dcera žalované by přestěhováním do bytu užívaného žalobci nejenom získala podstatně větší byt za mnohem nižší úhradu (hradila by pouze energie, nikoli nájem, který činil v adresa 8 000 Kč + cca 4 000 Kč energie). Rovněž by byla v blízkosti své matky a dalších členů rodiny, což je zejména při plánování dětí značný benefit. Žalovaná tedy trvá na tom, že bytová potřeba dcery v době podání výpovědi byla dána a byla zcela odůvodněná. K vhodnosti bytu pro rodinu s dítětem žalovaná uvádí, že všechny byty v domě mají stejnou dispozici, kočárek je možno umístit do sklepa, příp. nechávat dole na chodbě, která je pro třetí osoby nepřístupná, a tudíž umístění bytu ve čtvrtém patře nepředstavuje žádný zásadní problém. Žalovaná si ani nemyslí, že by předmětný byt byl výrazně chladnější než jiné byty. Nicméně potřeba vyšších budoucích investic do domu (kdy v úvahu přichází i zateplení domu) byla jedním z důvodů založení Společenství vlastníků jednotek adresa. Prostřednictvím plateb do fondu oprav by bylo možné časem naspořit na takové větší investice, které by zvýšily kvalitu bydlení. K dalším námitkám žalobců žalovaná zdůrazňuje, že je povinností nájemce uhradit nájemné řádně a včas. Žalovaná vycházela z požadavku žalobců na úhradu nájemného v hotovosti, který byl mezi účastníky běžnou praxí. Skutečnost, že nosili nájemné do vedlejšího vchodu matce žalované nebo že museli na matku žalované zazvonit, nepovažuje žalovaná za překážku úhrady nájemného. Žalobcům nic nebránilo začít nájemné hradit převodem na účet žalované. Tvrzení žalobců, že pozdní platby byly dohodnuty s matkou žalované, jsou ryze účelová a byla vyvrácena výslechem matky žalované. Co se týče dalšího tvrzení žalobců, že osoba dcery žalované nebyla v podané výpovědi dostatečně identifikována, přičemž žalobci odkazují na změnu jejího příjmení po svatbě, upozorňuje žalovaná na skutečnost, že dcera změnila příjmení skutečně až po svatbě, tudíž její jméno „jméno FO“ uvedené v textu výpovědi spolu s označením, že se jedná o dceru pronajímatelky, nebylo způsobilé vyvolat v žalobcích pochybnosti, že se jedná skutečně o dceru žalované. Žalovaná považuje odvolání žalobců za nedůvodné, souhlasí s rozhodnutím i odůvodněním rozsudku soudu prvního stupně a navrhuje, aby odvolací soud tento rozsudek potvrdil a uložil žalobcům uhradit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení.

11. Krajský soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně dle ust. § 212 a 212a odst. 6 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

12. Ve smyslu § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. může pronajímatel vypovědět nájem bytu (sjednaný na dobu neurčitou) i v případě, že potřebuje byt pro svého příbuzného nebo pro příbuzného svého manžela v přímé linii nebo ve vedlejší linii v druhém stupni (příbuzenství, jeho linie a stupně jsou upraveny v § 771 až § 773 o. z.).

13. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích (viz např. rozsudek ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uveřejněný pod č. 61/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a ze dne datum, sp. zn. spisová značka), přijal a odůvodnil právní závěr, že má-li byt, jehož nájem je vypovídán, užívat pronajímatel, je výpovědní důvod podle § 2288 odst. 2 písm. a) o. z. naplněn bez dalšího. Pro účely posouzení, zda byl naplněn citovaný výpovědní důvod, není významné, jaká je intenzita pronajímatelovy potřeby bydlení. Výpovědní důvod opírající se o „potřebu“ bytu pro pronajímatele je dán nejen v případech, kdy pronajímatel nemá vlastní byt, ale i tehdy, má-li vlastní byt, avšak „chce“ realizovat své vlastnické právo a bydlet v bytě nacházejícím se v domě, jehož je (spolu)vlastníkem. Tyto závěry platí i pro výpovědní důvod podle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z., tedy potřebuje-li pronajímatel byt pro své příbuzné nebo pro příbuzné svého manžela (srovnej např. rozsudek sp. zn. spisová značka).

14. Pro úplnost je třeba zdůraznit, že v předmětné věci není sporná otázka naplnění výpovědního důvodu, ale otázka, zda výpověď je právním jednáním v rozporu s dobrými mravy (§ 588 o. z.). Okresní soud rovněž správně posoudil otázku určitosti posuzované výpovědi z nájmu bytu (dcera žalované, jejíž bytová potřeba má být uspokojena, je ve výpovědi řádně a dostatečně označena).

15. V rozsudku sp. zn. spisová značka Nejvyšší soud poukázal na historickou návaznost § 2288 odst. 2 o. z. na právní úpravu obsaženou v § 711 odst. 1 písm. a), resp. s účinností od datum v § 711a odst. 1 písm. a) obč. zák., podle níž mohl pronajímatel (s přivolením soudu) vypovědět nájem bytu, potřeboval-li byt pro sebe, manžela, pro své děti, vnuky, zetě nebo snachu, své rodiče nebo sourozence. Připomenul rovněž, že již za předcházející právní úpravy se také soudní praxe ustálila v názoru, že ani v případě, že tento výpovědní důvod je dán, nemusí soud mimořádně návrhu na přivolení k výpovědi vyhovět, a to s ohledem na § 3 odst. 1 obč. zák. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro jeho použití, je však nutno učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy jak důvody, pro něž se použití citovaného ustanovení dožaduje nájemce (zde může jít o rodinné a sociální poměry vyklizovaného, délku doby, po niž vyklizovaný v bytě bydlí, apod.), tak všechny rozhodné okolnosti na straně toho, kdo se vyklizení bytu domáhá, tj. pronajímatele; k okolnostem významným pro posouzení, zda výpověď z nájmu bytu není v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.), přitom patří též míra naléhavosti bytové potřeby osoby, v jejíž prospěch je nájem bytu vypovídán. Uzavřel, že uvedené závěry jsou přiměřeně použitelné i za účinnosti současné právní úpravy. Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí také zaujal názor, že se soudy nižších stupňů měly zabývat mj. otázkou, zda, resp. z jakých důvodů, nemohla dcera pronajímatele (jejíž bytovou potřebou byla výpověď z nájmu odůvodněna) uspokojit svou bytovou potřebu v jiném bytě v předmětném domě, a v tomto směru posoudit – z hlediska dostupnosti jiných možných řešení její bytové situace – míru naléhavosti potřeby bydlení právě v bytě užívaném vypovídanými nájemci. To tím spíše, že dlouhodobost užívání předmětného bytu nájemci a zejména i vyšší věk a nepříznivý zdravotní stav nájemkyně, hovoří v dané věci ve prospěch zachování stávajícího stavu a nezasahování do práv nájemce na bydlení. Zdůraznil, že je třeba si uvědomit, že okolnosti, které osoba relativně nízkého věku s dobrým zdravotním stavem vnímá jako běžnou součást života a překonává je bez potíží nebo jen s minimálními obtížemi, může osoba vyššího věku s podlomeným zdravím prožívat jako nepřekonatelné životní překážky a problémy.

16. Z výše uvedené judikatury Nejvyššího soudu tedy vyplývá, že rovněž u výpovědního důvodu podle § 2288 odst. 2 písm. b) o. z. se soud může (k tvrzení účastníků nebo vyplyne-li to ze spisu) zabývat otázkou neplatnosti výpovědi jako právního jednání pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 ve spojení s § 588 o. z. Dále z ní plyne, že ačkoliv pro naplnění výpovědního důvodu podle § 2288 odst. 2 písm. a), b) o. z. není významné, jaká je intenzita potřeby bydlení pronajímatele, jeho či manželových příbuzných, může být tato okolnost významná (spolu s dalšími skutečnostmi) pro posouzení, zda výpověď z nájmu není neplatná pro rozpor s dobrými mravy.

17. Skutkové okolnosti v této projednávané věci jsou do určité míry obdobné jako ve výše citovaném rozsudku sp. zn. spisová značka. Byť v době doručení výpovědi žalobcům (tj. ke dni datum) se v předmětném domě nenacházel žádný volný byt ve vlastnictví žalované, dcera žalované sama uvedla, že již v srpnu rok začala uvažovat o uzavření manželství a založení rodiny, přičemž datum uzavřela žalovaná nájemní smlouvu ohledně bytu č. hodnota s jméno FO a rovněž že nájemní vztah sjednaný k bytu č. hodnota na dobu určitou měl skončit datum, dcera žalované se však do tohoto uvolněného bytu nenastěhovala a ohledně bytu byla uzavřena nová nájemní smlouva. Oproti okolnostem ve věci projednávané v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka však mezi okamžikem výpovědi dané žalobcům a uplynutím doby nájmu k bytu č. hodnota uplynula značná doba (rok a devět měsíců), přičemž žalovaná vysvětlila, proč s ohledem na zdravotní stav nájemce jméno FO byla s tímto nájemcem nájemní smlouva obnovena. V okamžiku výpovědi přitom žalovaná nemohla předpokládat délku nynějšího řízení zahájeného žalobci.

18. Okresní soud tedy i při posouzení otázky rozporu výpovědi s dobrými mravy správně posoudil skutečnosti významné pro naplněnost výpovědního důvodu (že je primárně věcí svobodného rozhodnutí žalované, jak s byty ve svém vlastnictví naloží) a dostatečně posoudil a vzal v úvahu všechny skutečnosti významné pro závěr, že výpověď není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.

19. Krajský soud proto rozsudek okresního soudu potvrdil (§ 219 o. s. ř.), když neshledal nesprávnost ani v nákladovém výroku.

20. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl krajský soud podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšné žalované náleží náhrada nákladů odvolacího řízení zahrnující odměnu advokáta ve výši 2 x 1 500 Kč podle § 9 odst. 1 a. t., náhrada dvou režijních paušálů ve výši 2 x 450 Kč podle § 13 a. t, cestovné ve výši 1 278 Kč za cestu z Kadaně do adresa a zpět, a náhrada za promeškaný čas ve výši 4 x 150 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání, pokud Nejvyšší soud ČR dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze v takovém případě podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u Okresního soudu v Chomutově.