KSUL 95 Co 423/2025-52

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jany Novákové a soudců JUDr. Ing. Václava Beneše a Mgr. Gabriely Vršanské ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO žalobkyně Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, Datum narození žalovaného Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 37 236,34 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 10. 2025, č. j. 75 C 155/2025-28,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Okresní soud v Ústí nad Labem (dále jen „okresní soud“ či „soud prvního stupně“) napadeným rozsudkem zamítl žalobu o zaplacení částky 37 236,34 Kč s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 28 108,48 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 108,48 Kč od datum do zaplacení (výrok I.), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.).

2. Okresní soud vycházel ze zjištění, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně právnická osoba elektronicky jednal o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Poskytl jí osobní údaje a podepsal listinu označenou jako žádost/smlouva o revolvingovém úvěru č. hodnota, jež byla datována dne datum, ve které uvedl, že je svobodný, majitel domu, bytu, má 1 vyživované dítě, je zaměstnán jako obsluha strojů a zařízení s měsíčním příjmem ve výši 37 000 Kč, s celkovými náklady domácnosti ve výši 12 000 Kč a s finančními závazky ve výši 12 000 Kč. Dále v této listině byly uvedeny podmínky poskytovaného revolvingového úvěru, a to úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč, měsíční splátka ve výši 5 % z dlužné částky, minimálně však 500 Kč, úroková sazba ve výši 26,28 % ročně. právnická osoba žalovaného informovala o schválení úvěru dopisem ze dne datum. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum právnická osoba projevila vůli postoupit žalobkyni „smlouvu“ včetně pohledávek, práv a povinností. Žalovaného žalobkyně vyzvala k úhradě dluhu ke dni datum ve výši 4 500 Kč výzvou ze dne datum, v níž žalobkyně uvedla, že pokud nebude dlužná částka uhrazena do datum, bude požadovat okamžitou úhradu celého úvěru. Dopisem ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě celé dlužné částky 32 494 Kč. Po právní posouzení věci podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), okresní soud uzavřel, že právnická osoba (věřitel) uzavřela s žalovaným (dlužníkem) smlouvu o úvěru č. hodnota, kterou se věřitel zavázal poskytnout na požádání úvěrovanému (žalovanému) peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný (žalovaný) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky, a to včetně poplatků a úroků v ujednané výši (§ 2395 o. z.), vrátit sjednaným způsobem (§ 2399 o. z.). Žalovaný v daném případě jednal jako spotřebitel, když sjednával úvěr mimo rámec svého samostatného výkonu povolání či podnikání (taková skutečnost neplyne ze smlouvy o úvěru a ani nebyla v řízení tvrzena, natožpak prokazována), tj. jde o smlouvu spotřebitelskou, na kterou se aplikují § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSÚ“). Okresní soud uzavřel, v situaci, kdy žalobkyně neoznačila (ani nepředložila) důkazy prokazující zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, resp. ověření tvrzení žalovaného obsažená v žádosti o revolvingový úvěr, týkající se jeho poměrů, příjmů a výdajů, právnická osoba schopnost žalovaného splácet úvěr vůbec nezkoumala a spolehla se toliko na údaje sdělené žalovaným, smlouvu o úvěru shledal absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s § 580 odst. 1 o. z. a s § 588 o. z. Současně okresní soud neshledal podmínky pro uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení v podobě na základě smlouvy poskytnutých a dosud neuhrazených částek, když z provedených důkazů nevyplývá, že žalovanému byla na základě uzavřené smlouvy poskytnuta jakákoliv částka (což žalobkyně ani netvrdila), když žalobkyně nepředložila žádný výpis z účtu, ale pouze přehledy domnělých pohybů na úvěrovém účtu. Okresní soud zdůraznil, že žalobkyně se neúčastí na jednání konaném dne datum dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena podle § 118b o. s. ř. o povinnosti uvést rozhodná tvrzení a navrhnout důkazy k jejich prokázání (stran zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet a poskytnutí prostředků žalovanému na základě úvěrové smlouvy) do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, jakož i výzvy a poučení podle § 118a o. s. ř. k doplnění chybějících tvrzení a k označení důkazů k prokázání svých tvrzení a poučení ohledně následků nesplnění této výzvy. Okresní soud přitom konstatoval, že byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene důkazního ohledně shora uvedených rozhodných skutečností.

3. Proti rozsudku okresního soudu podala žalobkyně včasné odvolání, a to proti oběma jeho výrokům. Namítala, že řízení je stiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, okresní soud dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 205 odst. 2 písm. c), e), f) o. s. ř.). Nesouhlasila se závěrem okresního soudu, že nebylo prokázáno čerpání finančních prostředků žalovaným, když k žalobě byla připojena právní předchůdkyní žalobkyně vedená „Transakční historie do dne datum“ a výpis z účetní evidence žalobkyně - podezřelý výraz za dobu od datum, kdy údaje v předmětných sestavách uvedené na sebe navazují a z těchto vyplývá, že zůstatek ke dni datum v „Transakční historii“ činil částku 0,32 Kč a výše zůstatku v podezřelý výraz činí po výběru hotovosti z bankomatu dne datum ve výši 20 000 Kč částku 20 000,32 Kč, kdy z této vyplývá čerpání úvěru od datum do datum v celkové výši 31 795,87 Kč, a to dne datum výběr hotovosti 20 000 Kč z bankomatu, dne datum výběr hotovosti 2 000 Kč z bankomatu, dne datum výběr hotovosti 7 900 Kč z bankomatu, dne datum platba kartou ve výši 215,80 Kč, dne datum platba kartou ve výši 79,80 Kč, dne datum platba kartou ve výši 84,97 Kč, dne datum platba kartou ve výši 104,90 Kč, dne datum platba kartou ve výši 18,90 Kč, dne datum platba kartou ve výši 111,70 Kč, dne datum platby kartou ve výši 230 Kč, ve výši 75,80 Kč a 974 Kč. Rovněž z výpisu z účetní evidence žalobkyně - podezřelý výraz vyplývají úhrady za dobu datum do datum v celkové výši 6 000 Kč, a to dne datum splátky: úroku po splatnosti ve výši 0,01 Kč, poplatku po splatnosti ve výši 240 Kč, jistiny po splatnosti ve výši 1 259,99 Kč, dne datum splátky: úroku po splatnosti ve výši 849,75 Kč, jistiny po splatnosti 650,25 Kč, dne datum splátky: úroku po splatnosti ve výši 1 222,53 KčAnonymizovánoa jistiny po splatnosti ve výši 1 777,47 Kč. Bezdůvodné obohacení žalovaného tak spočívá v rozdílu mezi čerpanými a uhrazenými částkami a činí 25 795,87 Kč. Výpis z účetní evidence žalobkyně – podezřelý výraz je důkazem o čerpání úvěru, pakliže výpis z úvěrového účtu fakticky představuje propsání údajů z účetní evidence žalobkyně (přiložené k žalobě) do formy dopisu zasílaného klientovi, proto mají stejnou důkazní váhu, zejména vyplývá-li z § 562 odst. 2 o. z. právní domněnka správnosti záznamů údajů v systémech spolehlivě chráněných proti změnám. Žalobkyně v této souvislosti uvedla, že jako Anonymizováno podléhá dohledu Anonymizováno, má platnou Anonymizováno, a proto její systémy, dle orgánu dohledu (Anonymizováno), platí za bezpečné a chráněné proti změnám, tudíž se na její záznamy (Anonymizováno) uplatní vyvratitelná právní domněnka správnosti. Dle žalobkyně z jí předložených důkazů vyplývá, kdy a v jaké výši žalobkyně žalovanému peněžní prostředky poskytla, kdy a v jakém rozsahu žalovaný splácel a rovněž v jakém rozsahu žalovaný peněžení prostředky nevrátil a na úkor žalobkyně se tak obohatil. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalovanému uloží zaplatit žalobkyni 25 795,87 Kč se zákonným úrokem z prodlení 12 % ročně z částky 25 795,87 Kč od datum do zaplacení a přiznal žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení, případně neshledá-li odvolací soud naplnění podmínek změnu rozsudku, aby tento podle § 219a o. s. ř. zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

4. Žalovaný se k odvolání písemně nevyjádřil.

5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas [§ 204 odst. 1, odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)], osobou oprávněnou (§ 201, 203 o. s. ř.) a je přípustné, přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení předcházející jeho vydání v mezích uvedených v § 212 a 212a o. s. ř. v rámci nařízeného jednání.

6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas [§ 204 odst. 1, odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)], osobou oprávněnou (§ 201, 203 o. s. ř.) a je přípustné, přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení předcházející jeho vydání v mezích uvedených v § 212 a 212a o. s. ř. v rámci nařízeného jednání.

7. Řízení předcházející vydání napadeného rozsudku není zatíženo žádnou z vad uvedených v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. Odvolatelka sice uplatnila odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. c) o. s. ř., když tvrdila, že „řízení je stiženo jinou vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci“, avšak existenci konkrétní vady řízení netvrdila a odvolací soud takovou vadu neshledal. Vzhledem k tomu, že z napadeného rozhodnutí je patrno, z jakých důkazů jednotlivá zjištění činil, jak okresní soud hodnotil jednotlivé důkazy, jak zjištěný skutkový stav posoudil po právní stránce, není zde důvodu k jeho zrušení pro nepřezkoumatelnost podle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř.

8. K žalobkyní uplatněnému odvolacímu důvodu dle § 205 odst. 2 písm. e) o. s. ř. odvolací soud zejména uvádí, že o nesprávné skutkové zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování se jedná v případě, že výsledek hodnocení důkazů neodpovídá postupu vyplývajícímu z ustanovení § 132 o. s. ř., protože soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nevyplynuly ani nevyšly v řízení nijak najevo, nebo naopak pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo, popř. v jeho hodnocení důkazů a dalších poznatků, jež vyšly v řízení najevo, je logický rozpor z hlediska jejich závažnosti, zákonnosti, pravdivosti či věrohodnosti apod., nebo jestliže výsledek hodnocení důkazů neodpovídá tomu, co mělo být zjištěno způsobem vyplývajícím z ustanovení § 133 až 135 o. s. ř. Skutkové zjištění nemá oporu v provedeném dokazování v podstatné části tehdy, týká-li se skutečností, které byly významné pro posouzení věci z hlediska hmotného práva.

9. Podle § 120 odst. 2 o. s. ř., soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny.

10. Okresní soud provedl žalobkyní označené a předložené důkazy, tyto zhodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a učinil z nich zjištění odpovídající jejich obsahu, a to v rozsahu postačujícím pro právní posouzení věci a odvolací soud na skutková zjištění okresního soudu, jak byla výše shrnuta, s níž uvedenými výjimkami, odkazuje.

11. Okresní soud správně uzavřel, že žalobkyně zejména v žalobě tvrdila, že nabyla od společnosti právnická osoba, hodnota (dále jen „podezřelý výraz“) na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, jejímž předmětem bylo postoupení portfolia pohledávek Anonymizováno ukončila svoji činnost, s účinností ke datum pohledávku za žalovaným uplatněnou žalobou, která vznikla ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota uzavřené mezi Anonymizováno s žalovaným dne datum. Tvrdila, že Anonymizováno na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem 30 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet úvěr splátkami v minimální výši 5 % dlužné částky ke poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně částka, od Anonymizováno. dne měsíce následujícího po měsíci, kdy došlo k prvnímu čerpání úvěru. Dle tvrzení žalobkyně Anonymizováno ověřila úvěruschopnost žalovaného. Mezi Anonymizováno a žalovaným bylo sjednáno právo věřitele odstoupit od úvěrové smlouvy, dostane-li se dlužník do prodlení se splacením více než dvou po sobě následujících splátek nebo jedné splátky po dobu delší než Anonymizováno měsíce. Žalovaný se dostal do prodlení s hrazením splátek, když poslední platba na úvěr (nikoliv však řádná splátka) byla uhrazena v Anonymizováno Anonymizováno. Žalobkyně od smlouvy o revolvingovém úvěru odstoupila s účinností ke dni datum. Výzvou k úhradě ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Dluh žalovaného činil ke dni datum částku v celkové výši částka skládající se z jistiny ve výši částka, řádných úroků ve výši částka, úroků z prodlení ve výši částka a poplatků ve výši částka.

12. Z listiny předložené žalobkyní se žalobou označené „Anonymizovánosmlouva o revolvingovém úvěru č. hodnota (Anonymizováno č. hodnota“ okresní soud správně zjistil, že v ní jsou označeni žalovaný jako klient a Anonymizováno jako poskytovatel úvěru, jsou v ní uvedeny identifikační údaje žalovaného, a údaj o tom, že je svobodný, je majitel domu, bytu, má 1 vyživované dítě, je zaměstnán jako obsluha strojů a zařízení u právnická osoba, má čistý měsíčním příjmem 37 000 Kč, celkové náklady domácnosti ve výši 12 000 Kč a s finančními závazky (splátky hypoték, úvěrů, úvěrových karet apod.) ve výši 12 000 Kč. Dle žádosti/smlouvy činil úvěrový rámec poskytnutý ke dni podpisu Anonymizovánosmlouvy 30 000 Kč, měsíční splátka činila min. 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlená na celé desetitisíce, nejméně však 500 Kč, roční úroková sazba (pohyblivá) činila 26,28 %. Dále byly podrobně popsány důsledky nesplácení úvěru v podobě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky, náhrady nákladů za vymáhání ve výši 600 Kč, zákonný úrok z prodlení a poplatek za odeslání upomínky ve výši 100 Kč. Z listiny vyplývá, že zprostředkovatelem úvěru byla právnická osoba, IČO. Listina je datována dne datum a obsahuje podpis žalovaného, za zprostředkovatele je uveden jméno FO, bez vlastnoručního podpisu, za Anonymizováno není podpis uveden, je uveden text „Podpis zástupce Anonymizováno (podepsáno elektronicky)“. Z listiny „Anonymizováno č. hodnota (příloha smlouvy o revolvingovém úvěru – potvrzení o specifickém čerpání revolvingového úvěru) vyplývá, že Anonymizováno jako poskytovatel úvěru umožnila žalovanému (klientovi) čerpat úvěr z otevřeného úvěrového rámce dle smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota k úhradě nákupu u zprostředkovatele právnická osoba. za uvedených podmínek specifického čerpání, tak, že cena Anonymizováno ve výši 17 490 Kč, bude hrazena 24 měsíčními splátkami po 874 Kč, splatnými k Anonymizováno. dni v měsíci, úroková sazba činila 18,10 % ročně, RPSN 19,76 %. Listina je datována datum a podepsána žalovaným. Z listiny „Anonymizováno“ mimo jiné vyplývá, že revolvingovým úvěrem je úvěr s opakovaným čerpáním v rozmezích schváleného aktuálního úvěrového rámce, který je možné čerpat na úhradu kupní ceny zboží zprostředkovateli úvěru, obchodníkovi, čerpáním z bankomatu apod. Nevyčerpaná část úvěrového rámce se automaticky zvyšuje o část uhrazených splátek. Rovněž bylo sjednáno, že mimořádná splátka bude započtena jako předčasné splacení ke konci kalendářního měsíce, ve kterém byla připsána na účet, předčasnou úhradou části úvěru nedochází k předplacení následujících měsíčních splátek. Dále jsou upraveny podmínky poskytnutí úvěrové karty a její použití a platnost. Z přípisu ze dne datum adresované žalovanému vyplývá, že touto Anonymizováno žalovaného seznámila s tím, že schválila jeho žádost ze dne datum o službu Anonymizováno, a za žalovaného uhradila nákup na splátky u obchodníka (neidentifikovaného). Oznámila žalovanému otevření úvěrového rámce 30 000 Kč, z něhož byla část použita k zaplacení nákupu na splátky s tím, že zbytek částky má k dispozici v podobě úvěru, z něhož může čerpat průběžně dle potřeby a splácet jej postupně nebo celý najednou. Rovněž žalovaného informovala o tom, že mu zašle poštou neaktivní kartu. Anonymizováno informovala žalovaného o číslu úvěrového účtu Anonymizováno s úvěrovým rámcem 30 000 Kč, roční úrokovou sazbou 26,28 %, RPSN 29,69 %, bez pojištění, bez poplatků za rezervaci úvěrových zdrojů a zaslání měsíčního výpisu elektronicky. Současně sdělila žalovanému splatnost splátek úvěru v min. výši 5 % dlužné částky, nejméně 500 Kč a číslo účtu ke splácení a variabilního symbolu splátek. Z výpisu notářského zápisu sp. zn. Anonymizováno sepsaného dne datum včetně příloh ze smlouvy o převodu portfolia ze dne datum okresní soud správně zjistil, že notářský zápis byl sepsán notářem za účasti zástupců Anonymizováno a zástupců žalobkyně, kteří souhlasně prohlásili, že došlo k uzavření smlouvy o postoupení úvěrových smluv, rámcových a pojistných smluv uvedených v přílohách č. hodnota až Anonymizováno notářského zápisu a pohledávek, práv, a povinností vyplývajících z těchto smluv dne datum. Z částečné kopie přílohy č. hodnota vyplývá, že předmětem postoupení byla i smlouva uzavřená s žalovaným č. hodnota. Z listiny označené „Anonymizováno ze dne datum okresní soud zjistil, že žalobkyně upozornila žalovaného, že eviduje dluh po splatnosti ve výši 4 500 Kč s tím, že pokud nebude nedoplatek uhrazen ke dni datum, bude žalobkyně požadovat okamžitou úhradu celého úvěru. Ve výzvě je uvedeno číslo kreditní karty č. účtu, které se shoduje s číslem účtu, na který měl žalovaný uhradit částku 4 500 Kč. Listinou ze dne datum adresovanou žalovanému označenou „Anonymizováno“ sdělila žalobkyně žalovanému, že neuhrazením pohledávky na kartovém (úvěrovém) účtu č. č. účtu nabylo k datum účinnosti odstoupení od smlouvy a nastala splatnost celé zbývající částky, s tím, že je žalovaný povinen do datum žalobkyni zaplatit 32 494 Kč.

13. Odvolací soud při jednání dne datum zopakoval důkazy listinami, a to: 1) listinou Anonymizováno - přehledem transakcí číslo úvěru Anonymizováno, z nichž vyplývá datum transakcí a jejich účtování na úvěrovém účtu (a to čerpání úvěru ve výši 17 490 Kč dne datum, poplatek 30 Kč za dotaz na zůstatek dne datum, čerpání úvěru ve výši 12 200 Kč dne datum dle přiložené legendy – čerpání úvěru prostřednictvím bankomatu, v prodejním místě nebo v pobočkách Anonymizováno.), výše uhrazených částek 874 Kč dne datum, částka dne datum - celkem 12 379 Kč a saldo účtu k datum ve výši částka a 2) listinou „Anonymizováno“, Sestava č. Anonymizováno z níž vyplývá, že se týká úvěru na jméno žalovaného č. č. účtu, s úrokovou sazbou 26,28 % ročně platnou od datum do datum a 12,75 % ročně od datum do datum. Z výpisu vyplývají obraty, a to dne datum výběr hotovosti 20 000 Kč z bankomatu, dne datum výběr hotovosti 2 000 Kč z bankomatu, dne datum výběr hotovosti 7 900 Kč z bankomatu, dne datum platba kartou ve výši 215,80 Kč, dne datum platba kartou ve výši 79,80 Kč, dne datum platba kartou ve výši 84,97 Kč, dne datum platba kartou ve výši 104,90 Kč, dne datum platba kartou ve výši 18,90 Kč, dne datum platbou kartou ve výši 111,70 Kč, dne datum platbami kartou ve výši 230 Kč, ve výši 75,80 Kč a 974 Kč. Rovněž z výpisu z účetní evidence žalobkyně – Anonymizováno vyplývají úhrady, a to dne datum: úroku po splatnosti ve výši 0,01 Kč, poplatku po splatnosti ve výši 240 Kč, jistiny po splatnosti ve výši 1 259,99 Kč, dne datum splátky: úroku po splatnosti ve výši 849,75 Kč, jistiny po splatnosti 650,25 Kč, dne datum splátky: úroku po splatnosti ve výši 1 222,53 Kč a jistiny po splatnosti ve výši částka.

14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. V posuzovaném případě uzavírala právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru jako poskytovatel úvěru v rámci své podnikatelské činnosti, měla tedy postavení věřitele ve smyslu § 3 písm. d) z. s. ú. Žalovaný smlouvu uzavíral jako fyzická osoba, která při tom nejednala v rámci své podnikatelské činnosti ani samostatného výkonu povolání, a tedy jako spotřebitel. Nejedná se přitom o úvěr, která by naplňoval znaky vymezené v § 4 z. s. ú. a byl tak vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru. Okresní soud proto správně předmětný úvěr posuzovat jako úvěr spotřebitelský a s ohledem na obsah žalobkyní předložených listinných důkazů dospěl k závěru, že tyto neprokazují splnění povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat schopnost žalovaného úvěr splácet ve smyslu § 86 z. s. ú. V této souvislosti nelze přehlédnout, že žalobkyně v žalobě ani nepřednesla skutková tvrzení o postupu při posouzení úvěruschopnosti žalovaného – spotřebitele (skutečnosti právně významné pro úsudek soudu o splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru), když netvrdila, jak konkrétně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného jeho právní předchůdkyně postupovala, zejména na základě jakých sdělení a z jakých zdrojů vycházela, zda, jak a na základě čeho je ověřila a zda a jaké databáze při ověření úvěruschopnosti žalovaného použila. Ačkoliv absence shora uvedených skutkových tvrzení nečiní žalobu neprojednatelnou, jde o skutková tvrzení bez jejichž vylíčení nemůže být žalobkyně ve sporu zcela úspěšnou. Žalobkyně se k okresním soudem nařízenému jednání nedostavila, čímž znemožnila, aby jí bylo okresním soudem poskytnuto poučení podle § 118a o. s. ř., které se poskytuje jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Okresní soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobkyně (jejího zástupce nebo zmocněnce), která svou nepřítomností způsobila, že se jí nedostalo příslušného poučení stran neunesení břemene tvrzení a potažmo břemene důkazního stran splnění povinnosti před uzavřením úvěrové smlouvy řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 29 Odo 832/2006). Okresní soud správně vycházel z žalobkyní předložených a v řízení provedených listinných důkazů, kdy z těchto nevyplývalo nic jiného než vlastní tvrzení žalovaného.

18. Stran závěru okresního soudu, že nebylo prokázáno, že žalovanému byla na základě tvrzené smlouvy o úvěru vyplacena, resp. tímto zůstala neuhrazena, žalovaná částka, odvolací soud uvádí, že tento závěr okresního soudu sdílí. Ačkoliv lze žalobkyni přisvědčit, že z listiny „Anonymizováno vyplývá, že žalobkyně ve své evidenci vede záznamy o transakcích vztahujících se k úvěrovému účtu č. č. účtu, který žalobkyně vede na jméno žalovaného, nelze pominout, jak ostatně správně uzavřel již okresní soud, že žalobkyně v řízení před okresním soudem netvrdila, kdy, jak a jaké částky byly jí, resp. její právní předchůdkyní žalovanému poskytnuty, ani kdy a jaké úhrady provedl žalovaný. Odkazovala-li žalobkyně v odvolání na k žalobě předložené listiny, je třeba připomenout, že ve sporu o vrácení prostředků poskytnutých na základě smlouvy o úvěru tíží žalobce břemeno tvrzení, že s žalovaným, jakožto úvěrovaným, uzavřel smlouvu o úvěru, že mu poskytl finanční prostředky a že žalovaný dluh řádně a včas nezaplatil. Důkazní břemeno ohledně tvrzení, že byla uzavřena smlouva o úvěru a že podle ní bylo úvěrovanému plněno, spočívá na úvěrujícím. Bylo tedy na žalobkyni, aby v žalobě, resp. v rámci řízení před okresním soudem, alespoň po poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. tvrdila, jakým konkrétním způsobem byl úvěr čerpán a kolik na něj bylo splaceno a aby k prokázání těchto tvrzení označila a předložila důkazy. Žalobkyně v žalobě v tomto směru ničeho tvrdila a k jednání okresního soudu se nedostavila.

19. Ačkoliv lze žalobkyni přisvědčit, že listinu Anonymizováno - výpis z její evidence lze považovat za způsobilý důkazní prostředek k prokázání čerpání finančních prostředků, nelze z této dojít k závěru, že úvěrový účet č. č. účtu byl zřízen na základě „Anonymizováno č. hodnota (Anonymizováno č. hodnota“ uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, ani to, že předmětné transakce k tíži účtu provedl žalovaný, resp. že úvěrová karta, jejímž prostřednictvím byly prostředky čerpány byla vydána žalovanému. Z předložené a žalobkyní odkazované listiny Anonymizováno je současně zřejmé, že žalobkyně se v soudním řízení nedomáhá úhrady pohledávky, kterou nabyla postoupením od Anonymizováno (jak uvedla v žalobě), neboť všechny žalovanou tvrzené transakce platební kartou se uskutečnily v období po účinnosti smlouvy o postoupení.

20. Odvolací soud, stejně jako okresní soud, nezpochybňuje, že žalobkyně na základě postupní smlouvy vstoupila do práv a povinností Anonymizováno vyplývajících ze smlouvy uzavřené mezi Anonymizováno a žalovaným pod č. hodnota, přesto uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že jí poskytnuté plnění, jež vyplývá z výpisu z její evidence vedené pod číslem úvěrového účtu č. účtu je plněním poskytnutým žalovanému dle smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota, resp. smlouvy o úvěru č. hodnota. V předmětné věci je třeba zdůraznit, že samotný důkaz o pohybu finančních prostředků na úvěrovém účtu č. účtu vedeném žalobkyní pod jménem žalovaného neznamená, že šlo o plnění z žalobkyní tvrzené smlouvy o úvěru. Domáhala-li se žalobkyně zaplacení pohledávky z nesplněné smlouvy o úvěru, byla povinna prokázat nejen vznik úvěrového vztahu, ale splnění podmínek smlouvy o úvěru, a to požádání dlužníka o poskytnutí úvěru v určité výši (např. použitím platební karty dlužníku předané apod.) a splnění této žádosti ze strany věřitele. Žalobkyně však povinnost tvrdit a prokázat čerpání úvěru žalovaným nesplnila. Okresní soud proto správně zamítl žalobu pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního, když důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch.

21. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci, nebyla pro nečinnost účastníka (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníku ustanovením § 120 odst. 1 větou první o. s. ř.) nebo vůbec (objektivně vzato) nemohla být prokázána a kdy tedy výsledky zhodnocení důkazů neumožňují soudu přijmout závěr ani o pravdivosti této skutečnosti, ani o tom, že by tato skutečnost byla nepravdivá. Bylo na žalobkyni tvrdit, jakým konkrétním způsobem byl úvěr čerpán, s ohledem na způsob čerpání tvrdit kdy a jak byla žalovanému předána konkrétní platební (kreditní) karta a jaké částky a kdy žalovaný na úvěr splatil a toto tvrzení prokázat. Okresní soud založil svůj závěr o nemožnosti přiznat žalobkyni požadované plnění v rozsahu jistiny žalované pohledávky na závěru o neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního a přitom se neodchýlil od ustálené judikatury Nejvyššího soudu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 1996, sp. zn. 3 Cdon 370/96, rozsudek ze dne 30. 1. 2003, sp. zn. 29 Cdo 1089/2000 a rozsudek ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. 29 Odo 742/2006), dle které závěr, že vylíčení rozhodujících skutečností může mít zprostředkovaně původ i v odkazu na listinu, kterou žalobce – coby důkaz – připojí k žalobě a na kterou v textu žaloby výslovně odkáže, je výjimkou ze zásady, že vylíčení rozhodujících skutečností má obsahovat samotná žaloba (§ 79 odst. 1 o. s. ř.), a jako výjimka by měl být aplikován restriktivně. Tento závěr je nutno rovněž aplikovat s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem každé věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2004, sp. zn. 28 Cdo 705/2004). Povinností žalobce je uvést rozhodující skutková tvrzení v žalobě a nespoléhat se na to, že soud případně sám zjistí potřebné skutečnosti z příloh k žalobě (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 830/2002, a ze dne 9. 7. 2003, sp. zn. 29 Odo 215/2003). V žádném případě nelze připustit, aby žalobce předložil soudu řadu listin a v žalobě (či jejím doplňku) souhrnně a nekonkrétně, bez vztahu k jednotlivým rozhodným tvrzením odkázal na tyto listiny. Takový postup by stíral rozdíl mezi skutkovými tvrzeními stran a skutkovými zjištěními, která soud činí z provedených důkazů, zcela nepřípustným způsobem by přenášel aktivitu a odpovědnost příslušející účastníkům řízení na soud a byl by též v rozporu se základními zásadami občanského (sporného) řízení – zásadou dispoziční, projednací, rychlosti a hospodárnosti (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2010, sp. zn. 33 Cdo 2259/2008, ze dne 5. 6. 2012, sp. zn. 26 Cdo 2017/2011, či ze dne 18. 8. 2015, sp. zn. 32 Cdo 2921/2015, ústavní stížnost proti němuž Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 15. 3. 2016, sp. zn. III. ÚS 3356/2015) (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2018 sp. zn. 32 Cdo 1148/2018).

22. V situaci, kdy je žalovaný v řízení zcela nečinný a žalobkyně ani netvrdila, natož prokázala, kdy a za jakých okolností žalovanému poskytla peněžní prostředky (umožnila čerpání úvěru pod číslem účtu č. č. účtu, resp. předala platební kartu stejného čísla umožňující mu poskytnutý úvěr čerpat), nelze dospět k závěru, že žalobkyně unesla břemeno tvrzení a důkazní. Krajský soud v této souvislosti zdůrazňuje, že není povinností soudu nahrazovat absenci tvrzení účastníků podrobnou analýzou jimi přiložených dokumentů a podrobným přepočtem jednotlivých částek v nich uvedeným zjišťovat, z čeho konkrétně se sestává požadované plnění, co konkrétně bylo uhrazeno (jistina, úrok, poplatky, úrok z prodlení apod.), na co konkrétně byly uhrazené částky žalobce započteny.

23. V souvislosti s možností poučení žalobkyně stran neunesení povinnosti tvrzení o konkrétním způsobu čerpání úvěru je třeba okresnímu soudu přisvědčit, že žalobkyně se vzdala poučení podle § 118a o. s. ř., které jí byl okresní soud připraven při jednání, kterého se nezúčastnila, poskytnout, když toto soud poskytuje jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen.

24. S ohledem na správný závěr okresního soudu o neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního žalobkyní ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru a ohledně čerpáním úvěru dle předmětném úvěrové smlouvy žalovaným (tvrzení a důkazu o faktickém čerpání úvěru žalovaným), je správným rozhodnutí okresního soudu, pokud žalobu zamítl. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně správného nákladové výroku.

25. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto s ohledem na skutečnost, že v řízení před odvolacím soudem převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly (§ 142 odst. 2 a § 224 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.