KSULLI 35 CO 17/2022

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ondřeje Plška a soudkyň JUDr. Andrey Milichovské a Mgr. Heleny Bláhové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D. ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ vedlejší účastníci: 1) jméno příjmení, datum narození ⟪LB:lb_011⟫ na straně žalované bytem adresa ⟪LB:lb_012⟫ 2) Mgr. jméno příjmení, datum narození ⟪LB:lb_013⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_014⟫ 3) jméno příjmení, datum narození ⟪LB:lb_015⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_016⟫ všichni vedlejší účast. zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_017⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_018⟫ o nahrazení projevu vůle žalované při uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků, o odvolání žalobce a žalované proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 10 C 184/2020-281 ze dne 30. 9. 2021

I. Řízení o odvolání žalované se zastavuje.

II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku III mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám Mgr. jméno jméno náhradu nákladů řízení u okresního soudu ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, Ph.D.

IV. Ve vztahu mezi žalobcem a vedlejšími účastníky na straně žalované nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1 Shora označeným rozsudkem okresní soud výrokem I rozhodl, že se nahrazuje projev vůle žalované uzavřít s žalobcem ve výroku uvedenou smlouvu o bezúplatném převodu pozemku ve vlastnictví státu parcelní číslo v katastrálním území (dále jen„ k. ú.“) část obce podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“), s tím, že hodnota převáděného pozemku je stanovena dle §11a zákona o půdě v cenové úrovni podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. v platném znění v celkové výši částka. Výrokem II zamítl žalobu na nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona o půdě ohledně pozemků parcelní číslo v k. ú. část obce, p. číslo v k. ú. část obce, parcelní číslo v k. ú. obec, p. číslo v k. ú. obec, p. číslo v k. ú. Polubný, vše zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Jablonec nad Nisou. Výrokem III uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši částka do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované. Výrok o nákladech řízení odůvodnil tím, že se žalobce původně domáhal vydání 18 pozemků za účelem uspokojení restitučního nároku ve výši přes dva milióny korun, vydán mu však byl jen jeden pozemek v hodnotě částka, a tedy měl jen nepatrný úspěch. Proto okresní soud uzavřel, že žalovaná má podle § 142 odst. 3 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Přiznaná náhrada zahrnuje odměnu jejího zástupce (advokáta) za 9 úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě a vyjádření ze dne datum, datum, datum, účast na jednání datum, datum, datum a datum) po částka (počítanou z tarifní hodnoty odpovídající hodnotě požadovaných náhradních pozemků částka), 9 režijních paušálů po částka, náhradu za promeškaný čas za 24 půlhodin po částka na cestách k čtyřem (níže uvedeným) jednáním okresního soudu a zpět, jízdné z obec do obec a zpět k jednání okresního soudu dne datum ve výši částka a k jednáním dne datum, datum a datum ve výši 3 x částka a dále částku částka odpovídající DPH z odměny a náhrad zástupce žalované.

2 Proti tomuto rozsudku se odvolali oba účastníci řízení.

3 Žalovaná odvoláním napadla výrok I rozsudku okresního soudu, jímž bylo žalobě vyhověno ohledně pozemku parcelní číslo v k. ú. část obce.

4 Dříve než bylo o něm rozhodnuto, vzala žalovaná své odvolání podáním ze dne datum zcela zpět. Krajský soud proto postupoval podle § 207 odst. 2 o. s. ř. a řízení o odvolání žalované zastavil.

5 Žalobce odvoláním napadl výrok III rozsudku okresního soudu a navrhl, aby byl změněn tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení u okresního soudu. Namítá, že soudy již judikovaly, že žalovaná je orgánem státní moci, který je finančně a personálně zajištěn z veřejných prostředků, a jestliže byla předmětem sporu běžná agenda spravovaná prostřednictvím zaměstnanců žalované, pak není v zásadě žádný důvod, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti žalovaná přenášela na advokáta. Pokud tak učinila, nelze takto vzniklé náklady uznat za účelně vynaložené (viz rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3790/19 ze dne datum). Důvodem pro takový postup nemůže být ani velké množství sporů vyvolaných vlastním postupem žalované (liknavým, svévolným a diskriminačním postupem vůči restituentům, odmítáním přeceňování jejich restitučních nároků). Neschopnost žalované na tuto situaci reagovat a řešit ji např. zvýšením počtu zaměstnanců nemůže jít k tíži žalobce. Dále žalobce uvádí, že původně (v době podání žaloby) měl restituční nárok ve výši částka, až v průběhu tohoto řízení mu byly přiznány nároky v jiných soudních řízeních, takže ke dni datum činil zůstatek jeho restitučního nároku částka. Soud by však měl přihlédnout ke specifické povaze restitučních žalob, které jsou z povahy věci spojeny s nejistotou ohledně toho, zda v případě konkrétního pozemku nemohou existovat okolnosti bránící jeho převodu, o nichž oprávněné osoby nemohly předem vědět nebo je ovlivnit (viz usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 508/13 ze dne datum), nebo dokonce mohly nastat až v průběhu řízení. V tomto konkrétním případě žalobce dne datum podal žalobu důvodně, neboť až poté bylo jiným jeho žalobám vyhověno pravomocnými rozsudky jiných soudů (rozsudkem Okresního soudu pro prahu 10 sp. zn. 17 C 233/2018 v rozsahu částka, rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. 16 C 47/2020 v rozsahu částka a sp. zn. 47 C 23/2021 v rozsahu částka a rozsudkem anonymizováno soudu pro prahu 9 sp. zn. 7 C 59/2017 v rozsahu částka). Nemůže mu proto jít k tíži, že až v mezidobí byly jeho nároky saturovány jinými soudy. Poukazuje dále na šest usnesení Nejvyššího soudu (sp. zn. 28 Cdo 170/2019, 28 Cdo 2687/2018, 28 Cdo 2873/2018, 28 Cdo 3093/2018, 28 Cdo 4608/2018 a 28 Cdo 3617/2018), z nichž vyplývá, že jeho nároky soudy uznaly za důvodné. Zdůrazňuje, že spor byl sporem restitučním, spadajícím do oblasti činnosti anonymizováno pozemkového úřadu, přičemž jde o věc, která se (pokud jde o skutkové okolnosti a řešené právní otázky) stále opakuje. Žalovaná se také mohla nechat bezplatně zastoupit Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Žalovaná byla ze strany státního rozpočtu dostatečně finančně vybavena k tomu, aby odpovídajícím způsobem zajistila zastoupení v soudních řízeních svými zaměstnanci. Judikatura v oblasti náhrady nákladů řízení státu zastoupenému advokátem je založena na právním názoru vyjádřeném zejména v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2929/07, na který navázaly další (v odvolání zmíněné) nálezy, závěry v nich uvedené pak Ústavní soud vztáhl i na statutární města, vyšší územně samosprávné celky a na Českou televizi, přičemž zdůraznil, že tyto závěry se vztahují i na takové spory, které zaměstnanci takových účastníků řízení v rámci své agendy standardně neřeší. Dle žalobce by z těchto důvodů neměla být žalované přiznána náhrada nákladů, které vynaložila na zastoupení advokátem.

6 Žalovaná považuje výrok rozsudku okresního soudu o nákladech řízení za správný. Uvedla, že okresní soud správně dovodil, že žalovaná byla v řízení úspěšnější, a proto jí přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Poukazuje na to, že v nálezech Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2929/07 ze dne datum a sp. zn. II. ÚS 376/12 ze dne datum byla vytyčena zřetelná hranice, kdy lze u organizačních složek státu považovat náklady vynaložené na právní zastoupení za účelné. Není tomu tak tehdy, pokud subjekt disponuje dostatečným materiálním a personálním zabezpečením, aby mohl kvalifikovaně hájit svá práva a zájmy, tedy disponuje-li např. legislativním odborem či právním oddělením, které zaměstnává dostatečný počet kvalifikovaných osob. Žalovaná však v současné době čelí enormnímu počtu žalob restituentů, je proti ní aktuálně vedeno více než tisíc restitučních sporů. Mgr. jméno jméno zastupuje žalovanou v dalších zhruba 180 restitučních sporech a žalovaná je nucena využívat služeb několika dalších advokátních kanceláří. Jenom Ing. jméno příjmení vede s žalovanou řadu dalších sporů. Žalovaná dostatečný aparát nemá, čítá jen sedm osob s právním vzděláním a není v jejich silách zastupovat žalovanou ve všech sporech. Z toho důvodu lze na náklady vynaložené žalovanou na právní zastoupení pohlížet jako na účelně vynaložené. Žalovaná dále zdůrazňuje čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, který zakotvuje právo každého na právní pomoc v řízení před soudy. Poukazuje rovněž na specifické postavení žalobce, který sám zahájil a vedl s žalovanou desítky soudních sporů. Nelze klást k tíži žalované, že požadoval v souhrnu výrazně vyšší hodnotu náhradních pozemků, než jaký mu svědčí (svědčil) restituční nárok. Sám volil náhradní pozemky, a bylo výlučně na něm, aby alespoň elementárně ověřil, zda jejich převodu nebrání některá z překážek. Nepožaduje-li pozemky nabízené ve veřejných nabídkách, a volí si pozemky sám, měl by nést odpovědnost za jejich výběr.

7 Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně jemu předcházejícího řízení v rozsahu napadeném odvoláním žalobce, tj. ve výroku III o nákladech řízení, a odvolání shledal důvodným.

8 Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 3 o. s. ř., i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

9 V daném případě z obsahu spisu vyplývá, že žalobce žalobou podanou u okresního soudu dne datum požadoval nahrazení projevu vůle žalované při uzavření smlouvy o bezúplatném převodu celkem 18 konkrétních v žalobě uvedených pozemků s tvrzením, že zůstatek jeho restitučního nároku ke dni podání žaloby činí částka. K tomu předložil znalecké posudky (svazky na č.l. 115-117 spisu) oceňující tyto pozemky celkovou částkou částka. V průběhu řízení, aniž by před tím žalovaná žalobci pozemky uvedené v žalobě bezúplatně převedla, vzal žalobu částečně zpět ohledně pozemků p. číslo v k. ú. obec, parcelní číslo v k. ú. obec u obec, parcelní číslo v k. ú. část obce, parcelní číslo v k. ú. část obce a parcelní číslo v k. ú. obec, pročež bylo řízení ohledně nich zastaveno usnesením okresního soudu č. j. 10 C 184/2020-151 ze dne 21. 1. 2021 a č. j. 10 C 184/2020-233 ze dne 4. 8. 2021. Došlo v průběhu řízení k tomu, že restituční nárok žalobce byl v podstatné části uspokojen rozsudky vydanými jinými soudy v jiných řízeních (sám žalobce potvrzuje v odvolání, že rozsudkem Okresního soudu pro část Prahy v řízení vedeném pod sp. zn. 17 C 233/2018 byl uspokojen jeho restituční nárok v rozsahu částka, rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 vydaným v řízení sp. zn. 16 C 47/2020 v rozsahu částka a rozsudkem téhož soudu vydaným v řízení sp. zn. 47 C 23/2021 v rozsahu částka a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 vydaným v řízení sp. zn. 7 C 59/2017 v rozsahu částka), takže ke dni rozhodování okresního soudu datum činil zůstatek restitučního nároku žalobce toliko částka. Z tohoto důvodu bylo žalobci vyhověno pouze ohledně nahrazení projevu vůle žalované při bezúplatném převodu pozemku parcelní číslo v k. ú. část obce, jehož hodnota stanovená podle § 11a zákona o půdě v cenové úrovni podle vyhlášky č. 182/1998 Sb. činila částka, a ohledně ostatních pozemků byla žaloba zamítnuta.

10 S ohledem na shora uvedené okresní soud správně uzavřel, že žalovaná měla v řízení neúspěch v poměrně nepatrné části (v rozsahu cca 1% předmětu řízení, poměřováno hodnotou pozemku žalobou uplatněných a hodnotou pozemku žalobci přisouzeného), a proto má podle § 142 odst. 3 o. s. ř. právo na náhradu nákladů.

11 Žalovaná má však právo na náhradu jen těch nákladů, které vynaložila účelně, neboť se nahrazují jen náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) Ústavní soud opakovaně dovodil, že je-li stát k hájení svých právních zájmů vybaven příslušnými organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými ze státního rozpočtu, není důvod, aby výkon svých práv a povinností v této oblasti přenášel na soukromý subjekt (advokáta), a učiní-li tak, pak nelze na druhé straně spravedlivě požadovat, aby takto vynaložené náklady hradila, neboť jejich vynaložení nebylo potřeba k účelnému uplatnění či bránění práva (nález sp. zn. I. ÚS 2929/07 ze dne datum či sp. zn. II. ÚS 3246/09 ze dne datum). Současně jsou však z tohoto pravidla výjimky podle konkrétních okolností případu, kdy je zastoupení státu advokátem účelné a důvodné, např. jde-li o problematiku mimo oblast spravovanou ústředním orgánem státní správy, nebo problematiku specializovanou, obtížnou, dosud neřešenou či s mezinárodním prvkem (srovnej uváděné rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 3246/09).

12 Státní pozemkový úřad jako organizační složka státu vykonává působnost (§ 1 odst. 5 zák. č. 503/2012 Sb.) podle zákona o půdě. Jestliže jde o uspokojení restitučního nároku vydáním náhradních pozemků (převedení jiného pozemku na oprávněnou osobu za odňatý pozemek, jenž podle zákona vydat nelze), jde přímo o problematiku spravovanou ze zákona žalovanou, náplň její činnosti. Byť zákon přímo nepočítá s vydáváním pozemků mimo veřejné nabídky, a tím pádem nepředjímá ani možnost žalovat na uložení povinnosti uzavřít smlouvu, specifičnost žaloby v tomto směru je dána především dřívějším liknavým a svévolným (nesprávným) postupem žalované (její nečinností), při jehož existenci soudní praxe dovodila možnost žaloby na převod konkrétního pozemku jako prostředek ochrany před libovůlí (žalované). Jde však stále o uspokojení restitučního nároku organizační složkou státu, jež je k tomu určena, a nejde o spor, který by byl svým předmětem mimo agendu touto složkou spravovanou a ve vztahu k její odbornosti výjimečnou. Ani nejde o otázku dosud neřešenou, nýbrž o oblast, k níž se Nejvyšší soud i Ústavní soud již opakovaně a ustáleně vyjadřovaly. Specifičnost věci, zakládající účelnost nákladů na externí zastoupení, nemůže představovat ani množství podaných žalob na nahrazení projevu vůle, jak obecně oprávněnými osobami, tak i konkrétně žalobcem. To je totiž dáno právě liknavým postupem žalovaného (či jeho předchůdců), četnost žalob podaných přímo žalobci pak předně výší jejich restitučního nároku. Přitom je nutno vzít v potaz i to, že jednotlivé žaloby jsou po skutkové i právní stránce prakticky totožné, kdy mezi týmiž účastníky jde o uspokojení téhož nároku a spor se liší jedině v požadavku na vydání toho kterého náhradního pozemku a jeho ocenění. Z uvedených důvodů náklady v projednávané věci vynaložené žalovanou na externí zastoupení advokátem nelze považovat za účelné. Proto žalované nepřísluší právo na jejich náhradu.

13 Žalované však přísluší právo na paušální náhradu hotových výdajů jako účastníku, jenž nebyl zastoupen či byl zastoupen jiným zástupcem, podle § 151 odst. 3 o. s. ř. Ta činí podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. částka za každý úkon, přičemž v daném případě jde o celkem 9 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě a vyjádření ze dne datum, datum, datum, účast na jednání datum, datum, datum a datum) ve smyslu § 1 odst. 3 písm. a), c), e), f) citované vyhlášky, což je celkem částka. A dále má právo na náhradu jízdného dle § 157 odst. 3, 4 písm. b), § 158 odst. 1, 3, 4 zákona č. 262/2006 Sb., a to za čtyři cesty jejího zástupce z obec do obec a zpět ke čtyřem shora uvedeným jednáním okresního soudu, když byla vždy ujeta vzdálenost 220 km vozem s průměrnou spotřebou 5,8 l číslo km benzínu natural, přičemž dne datum při ceně benzínu částka a náhradě 4,20 Kč/km dle vyhlášky č. 358/2019 Sb. činí jízdné částka a ve dnech datum, datum a datum při ceně benzínu částka a náhradě 4,40 Kč/km (dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) činí jízdné 3 x částka Celkem má tedy žalovaná právo na náhradu nákladů řízení ve výši částka.

14 Podle § 150 o. s. ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

15 V daném případě již z tvrzení uvedených žalobcem v odvolání vyplývá, že se za účelem uspokojení svého restitučního nároku vícero žalobami podanými u různých soudů domáhal bezúplatného převodu pozemků, jejichž hodnota v součtu značně přesahovala výši jeho restitučního nároku. Byť tak činil (jak tvrdí) z opatrnosti, neboť si nemohl být jist, zda u některých požadovaných pozemků neexistují překážky bránící jejich vydání, musel si být vědom toho, že jeho restituční nárok může být uspokojen pouze jednou, a tedy že v rozsahu, v jakém bude jeho restituční nárok uspokojen v jiném řízení, nemůže být již úspěšný v tomto řízení. Uvedená skutečnost tak nečiní přiznání náhrady nákladů řízení žalované nespravedlivým. Krajský soud proto neshledal předpoklady pro aplikaci § 150 o. s. ř.

16 Na základě uvedeného byl rozsudek okresního soudu ve výroku III o nákladech řízení podle § 220 o. s. ř. změněn tak, že žalobci byla uložena povinnost v zákonné třídenní lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) zaplatit žalované náhradu nákladů předchozího řízení ve (správné) výši částka.

17 V odvolacím řízení měl žalobce jen nepatrný neúspěch, neboť zastavení řízení o odvolání žalované, směřující proti výroku I částečně vyhovujícímu žalobě ohledně pozemku parcelní číslo v k. ú. část obce v hodnotě částka, procesně zavinila žalovaná zpětvzetím odvolání (§ 224 odst. 1, § 146 odst. 2 věty prvá o. s. ř.) a náhrada nákladů řízení u okresního soudu, kterou je povinen zaplatit žalobce žalované, byla ponížena z částky částka na částka. Proto má žalobce proti žalované podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 3 o. s. ř. právo na náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši částka. To zahrnuje odměnu jeho zástupce za jeden úkon právní služby (za odvolání proti výroku rozsudku okresního soudu o nákladech řízení) ve výši částka dle § 7 bod 5., § 8 odst. 1, § 11 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (počítanou z tarifní hodnoty odpovídající hodnotě pozemku parcelní číslo v k. ú. část obce zjištěné v řízení ve výši částka), náhradu jeho hotových výdajů za uvedený úkon právní služby ve výši částka dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a částku částka odpovídající DPH z odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. (21 % z částky částka).

18 ulice účastníci na straně žalované do řízení vstoupili až po vydání napadeného rozsudku (podáním došlým okresnímu soudu dne datum) a jimi podporovaná žalovaná měla v odvolacím řízení jen nepatrný úspěch. Proto krajský soud rozhodl, že ve vztahu mezi žalobcem a vedlejšími účastníky na straně žalované nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné.