MSBR 15 C 187/2019-82

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Stanislavem Pulkrabem jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:; název žalobkyně, IČO: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované:; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_005⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 5 360 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5 360 Kč s úrokem z prodlení ve výši

182,78 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 800 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení žalované částky s příslušenstvím z titulu koncesionářských anonymizováno poplatků.

Žalovaná nárok žalobce ani z části neuznala, neboť nikdy nevlastnila žádný anonymizováno přijímač, od žalobce žádnou výzvu neobdržela, přestože jí byly doručovány do její datové schránky, tuto ale otevřela osoba, která k tomu nebyla oprávněna. V předžalobní výzvě ze dne 31. 1. 2019 byla stanovena lhůta k zaplacení 21 dnů, žalobce tedy nemůže požadovat úrok z prodlení za předcházející období.

Žalobce výzvou ze dne 12. 9. 2018 žalovanou jako odběratele elektřiny vyzval k přihlášení se k placení anonymizováno poplatku, nebo aby mu do 30 dnů od doručení této výzvy zaslala četné prohlášení, že není poplatníkem tohoto poplatku. Tato výzva byla doručena do datové schránky žalované dne 13. 9. 2018. Protože žalovaná nereagovala, byl jí dne 31. 10. 2018 oznámen vznik poplatkové povinnosti. Za období měsíců listopad 2018 až červen 2019 vznikl žalované na tomto poplatku dluh ve výši 360 Kč, který jí byl spolu přirážkou ve výši 5 000 Kč vyúčtován přípisem ze dne 4. 7. 2019. Žalovaná na svůj dluh přes předžalobní výzvu ničeho neuhradila.

Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žalovaná byla poplatníkem anonymizováno poplatku ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 a § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jehož výše dle ustanovení § 6 uvedeného zákona činila 45 Kč měsíčně, a který byl dle ustanovení § 7 odst. 2 uvedeného zákona splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Vzhledem k tomu, že žalovaná svou zákonnou povinnost platit anonymizováno poplatek v žalovaném období nesplnila, má žalobce dle ustanovení § 10 uvedeného zákona nárok na jeho zaplacení i s přirážkou ve výši 5 000 Kč dle ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) uvedeného zákona. Žalovaná neprokázala, že by nevlastnila žádný anonymizováno přijímač, jednání soudu se bez omluvy neúčastnila, a nemohla tak být v tomto ohledu soudem vyzvána k doplnění důkazů její tvrzení prokazujících. Uvedené platí rovněž k jejímu tvrzení, že do datové schránky se místo ní připojila jiná neoprávněná osoba. Soud proto žalobě zcela vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobci žalovanou částku, a to včetně úroků z prodlení v zákonné výši stanovené § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v kapitalizované podobě požadované žalobcem ke dni podání žaloby. Nebylo lze přisvědčit názoru žalované, že splatnost předmětu řízení nastala až uplynutím lhůty uvedené v předžalobní výzvě, když splatnost poplatku je stanovena uvedeným zákonem. Lhůtu k plnění pak soud ve smyslu § 160 odst. 1 OSŘ stanovil třídenní.

Žalobce byl v řízení plně úspěšný, soud mu proto podle § 142 odst. 1 OSŘ přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají z paušální náhrady hotových výdajů dle § 151 odst. 3 OSŘ ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb., a dále z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Ve smyslu ustanovení § 1, 2 cit. vyhlášky soud žalobci přiznal paušální náhradu hotových výdajů v částce 400 Kč, a to za čtyři úkony spočívající v návrhu ve věci samé, výzvy k plnění, vyjádření ve věci ze dne 9. 3. 2020 a ze dne 14. 9. 2020 po 100 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 800 Kč, uložil soud zaplatit žalované dle § 160 odst. 1 OSŘ do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud se neztotožňuje s názorem žalobce, že by mu za náhradu nákladů řízení náležela náhrada DPH, neboť náhrada nákladů řízení nezastoupeného účastníka není předmětem této daně (na rozdíl od účastníka zastoupeného plátcem DPH, který ji jako poplatník tomuto svému zástupci za jím poskytnuté a dani podléhající služby uhradil).

Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 OSŘ obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

Proti tomuto rozsudku není odvolání (§ 202 odst. 2 OSŘ) přípustné.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 OSŘ).