MSBR 21 C 124/2020-82

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Šťastnou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:; celé jméno žalobce, narozený dne datum ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa, obec - část obce ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:; celé jméno žalovaného, narozený dne datum ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa, obec ⟪LB:lb_010⟫ o určení vlastnictví

I. Určuje se, že výlučným vlastníkem bytové jednotky číslo vyčleněné v domě adresa v obec, k.ú. část obce, s podílem na společných částech domu číslo, byla ke dni datum jméno příjmení, narozená dne datum, zemřelá dne datum, naposledy bytem adresa žalobce a žalovaného.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci na nákladech řízení částku 18.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno příjmení.

1. Žalobou z 23.6.2020 ve znění podání z 7.7.2020 domáhal se žalobce určení, že matka žalobce byla ke dni úmrtí vlastnkem bytové jednotky číslo v domě adresa v k.ú. část obce, obec Brno, s odůvodněním, že jeho matka, trpící dlouhodobě duševní chorobou, převedla před svou smrtí darovací smlouvou vlastnické právo k bytové jednotce na žalovaného, aniž by k takovému jednání byla s ohledem na svůj zdravotní stav způsobilá. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že dárkyně byla osobou svéprávnou a tedy i způsobilou k právnímu jednání v podobě uzavření darovací smlouvy, navíc u žalobce absentuje právní zájem na určovací žalobě.

2. Z níže uvedených listinných důkazů vzal soud za prokázán tento skutkový stav:

3. Žalobce i žalovaný jsou synové jméno příjmení, nar. datum, zemřelé datum, přičemž předmětná bytová jednotka nebyla zahrnuta do aktiv pozůstalosti po jmenované; usnesením čj. 59 D 1742/2019-46 z 21.2.2020, které nabylo právní moci 14.3.2020, byla schválena dohoda účastníků jako dědiců jmenované o rozdělení pozůstalosti (viz citované usnesení).

4. Dle výpisu z katastru nemovitosti, vedeném stát. instituce, stát. instituce, je na listu vlastnictví číslo pro obec Brno, katastrální uzemí jako výlučný vlastník bytové jednotky číslo, nacházející se v domě adresa, k níž se váže podíl na společných částech domu číslo, zapsán žalovaný, přičemž v části E-LV je jako nabývací titul uvedena darovací smlouva z 12.9.2019 s právními účinky zápisu k 13.9.2019 s tím, že zápis byl proveden 8.10.2019 (viz výpis z katastru nemovitostí).

5. Z darovací smlouvy, návrhu na vklad a dokladů o doručení vzal soud dále za prokázáno, že dne 12.9.2019 uzavřeli jméno příjmení jako dárkyně a žalovaný jako obdarovaný darovací smlouvu, kterou jméno příjmení převedla vlastnické právo ke shora uvedené bytové jednotce na žalovaného, přičemž současně byla ve prospěch jméno příjmení zřízena služebnost užívacího práva. Návrh na vklad podali žalovaná a jméno příjmení dne 13.9.2019. Vyrozumění o vkladu bylo žalovanému doručeno 11.10.2019, jméno příjmení doručeno nebylo, neboť zásilka byla uložena u doručující pošty dne 10.10.2019 a do schránky vhozena až po úmrtí jméno příjmení, a to 22.10.2019.

6. Ohledně zdravotního stavu jméno příjmení měl soud k dispozici jednak lékařskou zprávu Psychiatrické nemocnice obec, zprávu nemocnice, a dále znalecký posudek znalkyně celé jméno znalkyně. Z lékařské zprávy Psychiatrické nemocnice obec se podává, že jméno příjmení byla v uvedeném zařízení hospitalizována od 18.4.2018 pro duševní poruchu – organickou poruchu s bludy. Do uvedeného zařízení byla předložena z IKK Fakultní nemocnice obec, kde byla hospitalizovaná od 10. do 18.4.2018. U pacientky byla opakovaně provedena psychiatrická konzilia, pacientka nespolupracovala, odmítala veškerou terapii, lékaři konstatovali hypichondrickou bludnou symptomatologii, delirantní stavy, demenci, neužívání medikace, odmítání stravy, negativismus s tím, že pacientka není schopna adekvátně posoudit svůj zdravotní stav. Dle zprávy Nemocnice Letovice byla do tohoto zařízení jméno příjmení přijata 3.8.2018 přeložením z IKAK Fakultní nemocnice obec – obec, kde byla hospitalizována od 25.7.2018 pro akutní srdeční selhání; bylo konstatováno, že pacientka je dezorientována místem, časem i svojí osobou, při návštěvě syna požádala o okamžité propuštění a ze zařízení odešla na reverz.

7. Znalecký posudek velmi podrobně zdokumentoval postupně se zhoršující zdravotní stav jméno příjmení, přičemž konstatoval, že od října 2018 bylo psychiatrem opakovaně doporučováno zahájení řízení o omezení svéprávnosti pro zřejmou nezpůsobilost posuzované rozhodovat se ve věcech svého zdravotního stavu. Při hospitalizaci v červenci 2018 lékaři konstatovali nemožnost domluvy s pacientkou, v srpnu 2018 praktická lékařka konstatovala, že projev jmenované byl zmatený. Od listopadu 2018 do března 2019 byla M. Kučerová v LDN, zde byla vyšetřena psychiatrem se závěrem zřetelná organicita, demence, morozně negativistická depresivita s doporučením překladu do psychiatrické nemocnice. Znalkyně konstatovala, že k datu 12.9.2019 trpěla M. Kučerová duševní poruchou – organickou poruchou s bludy a demencí s defektem intelektu v pásmu středně těžkého stupně. Mimoto byla její mentální výkonnost oslabena smyslovou a sociální deprivací a celkovým tělesným dyskomfortem, způsobeným dlouhodobou dušností, chronickými bolestmi a špatným stavem výživy. Uvedené duševní onemocnění se projevovalo monotematickým zaujetím obsahu myšlení bludnými konstrukty, a to ve vztahu k synům jmenované, demence se pak projevovala potížemi v časoprostorové orientovanosti, v oslabení stenických osobnostních vlastností, emočními ambivalencemi a volními ambivalencemi, jakož i v nepřiléhavé komunikaci s lékaři. V situacích s nárokem na rozhodování nebyla jmenovaná schopna svými psychickými procesy správně vyhodnocovat podněty z okolního dění, takže její úsudky byly chybné, podléhající prvnímu dojmu nebo nápadu, a mohla být ovlivnitelná návodem dominantně vystupujících vztahových osob. Znalkyně dále konstatovala, že jak porucha s bludy, tak i demence jsou psychiatrické diagnózy trvalého rázu, léčebnými prostředky ovlivnitelné jen na úrovni některých symptomů, ale v úplnosti neléčitelné, když navíc jmenovaná odmítala doporučené běžné léčebné postupy a indikované léky neužívala i přes rapidní zhoršování zdravotního stavu. Znalkyně konstatovala, že ve vztahu k darovací smlouvě byly volní a rozpoznávací schopnosti M. příjmení podstatně snížené, blížící se vymizení, když její paranoidní konstrukty byly centrovány právě na její nejbližší vztahové osoby, tj. její syny; deficitní kognitivní variabilita nedostačovala pro racionální sebeřízení a poruchy paměti blokovaly využitelnost vlastní korektivní zkušenosti.

8. Vzhledem k tomu, že žádný z účastníků neměl ke zpracovanému znaleckému posudku jakékoliv připomínky a žalovaný považoval zpracování posudku za nadbytečné, upustil soud od výslechu znalkyně, a to jednak vzhledem k podrobnosti a preciznosti zpracovaného posudku, a rovněž – s přihlédnutím k postojům účastníků – vzhledem k zásadě procesní ekonomie.

9. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že matka účastníků jméno příjmení uzavřela měsíc před svou smrtí darovací smlouvu, kterou převedla vlastnické právo k předmětné bytové jednotce na žalovaného. V době uzavření darovací smlouvy byla jméno příjmení dlouhodobě ve špatném zdravotním stavu, kdy lékařskými zprávami a znaleckým posudkem bylo prokázáno, že nejméně rok před úmrtím jmenované doporučovali lékaři po psychiatrických vyšetřeních zahájení řízení o omezení svéprávnosti. M. Kučerová nebyla schopna adekvátní komunikace ohledně svého zdravotního stavu ani reálného náhledu na něj, odmítala medikaci, a její stav se kontinuálně zhoršoval. Ke dni uzavření darovací smlouvy pak jmenovaná trpěla duševní poruchou – organickou poruchou s bludy a demencí s defektem intelektu v pásmu středně těžkého stupně, přičemž projevem onemocnění bylo monotematické zaujetí obsahu myšlení bludnými konstrukty, potíže v časoprostorové orientovanosti, v situacích s nárokem na rozhodování nebyla jmenovaná schopna svými psychickými procesy správně vyhodnocovat podněty z okolního dění, takže její úsudky byly chybné, podléhající prvnímu dojmu nebo nápadu, a mohla být ovlivnitelná návodem dominantně vystupujících vztahových osob. Znalkyně konstatovala, že ve vztahu k darovací smlouvě byly volní a rozpoznávací schopnosti M. Kučerové podstatně snížené, blížící se vymizení, když její paranoidní konstrukty byly centrovány právě na její nejbližší vztahové osoby, tj. její syny; deficitní kognitivní variabilita nedostačovala pro racionální sebeřízení a poruchy paměti blokovaly využitelnost vlastní korektivní zkušenosti. Lze tak konstatovat, že právní jednání jméno příjmení, spočívající v uzavření darovací smlouvy z 12.9.2019, bylo jednáním neplatným, neboť bylo jmenovanou učiněno v duševní poruše, která ji činila neschopnou právně jednat (§ 581 věta druhá zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník).

10. V důsledku neplatnosti tohoto jednání pak nedošlo k platnému převodu vlastnického práva darovací smlouvou na žalovaného, a předmětná bytová jednotka tedy byla ke dni úmrtí jméno příjmení, tj. k 14.10.2019, nadále v jejím vlastnictví.

11. Naléhavý právní zájem žalobce na určovací žalobě pak vyplývá ze stavu zápisu v katastru nemovitostí a jeho legitimnímu zájmu na zahrnutí nemovitosti do aktiv dědictví po zemřelé matce. Pokud žalovaný v řízení poukazoval na tvrzené nevhodné jednání žalobce vůči matce, soud tato tvrzení v řízení vůbec neposuzoval, neboť případné úvahy o limitaci nabytí dědictví po zemřelé z uvedeného důvodu mohou mít místo až v následném dědickém řízení a případném sporu z toho vyplývajícím. V tomto řízení však soud posuzoval pouze skutečnost, zda darovací smlouva byla ze strany jméno příjmení platným právním jednáním, a zda tedy na jejím základě žalovaný nabyl vlastnické právo k nemovitosti či zda tato byla ke dni úmrtí nadále ve vlastnictví zemřelé matky účastníků. Jak bylo uvedeno výše, soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání a žalobě proto v plné rozsahu vyhověl.

12. Podle § 142 odst. 1 zákona 99/1963 Sb. občanský soudní řád byl žalovaný jako procesně neúspěšný účastník zavázán k úhradě nákladů řízení, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku 4.000,00 Kč a z nákladů právního zastoupení dle vyhlášky 177/1996 Sb. o odměnách advokátů, a to za pět úkonů (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby a účast u dvou jednání) po 2.500,00 Kč, včetně pěti režijních paušálů po 300,00 Kč, celkem 18.000,00 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, prostřednictvím Městského soudu v Brně ke Krajskému soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.