MSBR 254 C 9/2020-188

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou ⟪LB:lb_001⟫ jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_002⟫ žalobkyně:; celé jméno žalobkyně, narozená dne datum ⟪LB:lb_003⟫ bytem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_004⟫ zastoupená advokátem: anonymizováno obec příjmení ⟪LB:lb_005⟫ sídlem adresa, obec ⟪LB:lb_006⟫ proti ⟪LB:lb_007⟫ žalovanému:; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_009⟫ zastoupená advokátem: anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_010⟫ sídlem adresa, obec ⟪LB:lb_011⟫ o zaplacení 5.500.000 Kč s příslušenstvím - vydání plnění z relativně neplatného právního jednání

I. Řízení se co do částky ve výši 500.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 500.000 Kč od 25. 2. 2020 do zaplacení zastavu je.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 5.000.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5.000.000 Kč od 25. 2. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 185.130 Kč, a to k rukám právního zástupce žalovaného příjmení jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyni bude po právní moci tohoto rozsudku vrácena alikvotní část zaplaceného soudního poplatku ve výši 20.000 Kč z účtu České republiky vedeného u Městského soudu v Brně k rukám žalobkyně.

V. Soud ukládá žalobkyni, aby ve lhůtě do 5 dnů sdělila číslo účtu, na který má být poukázána částka představující alikvotní část zaplaceného soudního poplatku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 2. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5.500.000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum manžel žalobkyně jméno příjmení vybral z bankovního účtu č. bankovní účet vedeného u právnická osoba příjmení příjmení příjmení anonymizována dvě slova právnická osoba částku 5.500.000 Kč. Manžel žalobkyně následně vyplatil žalovanému z důvodu koupě obchodního podílu v žalované společnosti částku 20.000 Kč a z důvodu úhrady za příplatek nad vklad do základního kapitálu žalované společnosti částku 5.480.000 Kč. Peněžní prostředky na bankovním účtu č. bankovní účet náležely do společného jmění manželů, manžel žalobkyně jméno příjmení však finanční prostředky užil bez souhlasu žalobkyně, kdy dispozice s finančními hodnotami v takto vysoké částce dle názoru žalobkyně přesahuje rámec obvyklé správy majetku. Přípisem ze dne datum se žalobkyně dovolala relativní neplatnosti právního jednání, tedy vyplacení částky v celkové výši 5.500.000 Kč žalovanému manželem žalobkyně, vůči žalovanému a rovněž vůči svému manželovi jméno příjmení. Žalovaný ani přes výzvu ze strany žalobkyně peněžní prostředky nevrátil, kdy nadto mělo být manželem žalobkyně sděleno, že k této majetkové dispozici hodlá přihlédnout až v rámci vypořádání společného jmění manželů.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním doručeným soudu dne 14. 7. 2020. Uvedl, že nárok žalobkyně není po právu, neuznává jej ani z části a navrhuje zamítnutí žalobního návrhu v celém jeho rozsahu. Uvedl, že manželovi žalobkyně jméno příjmení vznikla, jako společníkovi žalovaného, povinnost poskytnou peněžitý příplatek ve výši 5.000.000 Kč, a to na základě dohody ze dne 7. 3. 2016. Manžel žalobkyně se na základě smlouvy o převodu obchodního podílu ze dne datum stal společníkem žalovaného. Dne 28. 5. 2019 pak došlo bezhotovostní platbou ve prospěch účtu žalovaného č. bankovní účet ke splnění jeho příplatkové povinnosti ve výši 5.000.000 Kč plynoucí z dohody ze dne 7. 3. 2016. Žalovaný jednak nesouhlasil s výši poplatkové povinnosti, která byla tvrzena žalobkyní (5.500.000 Kč), když poplatková povinnost tvořila pouze 5.000.000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že nesouhlas žalobkyně s užitím peněžních prostředků náležejících do společného jmění manželů na úhradu příplatkové povinnosti manžela žalobkyně, nemůže mít vliv na posouzení platnosti samotné smlouvy o příplatku, neboť předmětem smlouvy o příplatku nebyly finanční prostředky tvořící společné jmění manželů. Finanční prostředky náležející do společného jmění manželů se staly pouze prostředkem ke splnění závazku ze smlouvy o příplatku, kterou uzavřel manžel žalobkyně jméno příjmení s žalovaným. Dle názoru žalovaného se tak žalobkyně nemůže dovolat neplanosti smlouvy o příplatku, protože se takovéto právní jednání majetku tvořícího společné jmění manželů netýká, na straně žalovaného tak nemohlo dojít k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně. Žalovaný závěrem vyslovil pochybnost o tom, zda peněžní prostředky, které byly užity ke splnění příplatkové povinnosti manžela žalobkyně, skutečně náležely do společného jmění manželů, když k úhradě příplatkové povinnosti (tedy užití finančních prostředků) došlo až 7 měsíců po jejich výběru manželem žalobkyně jméno příjmení.

3. Žalobkyně následně doplnila svůj návrh podáním doručeným soudu dne 23. 7. 2020 a 4. 2. 2021. Uvedla, že tvrzení žalovaného ohledně právního režimu aplikovatelného pro daný případ jsou pouze spekulativní. Dle názoru žalobkyně není možné příplatek mimo základní kapitál stavět na roveň obvyklým typům smluv jako je smlouva kupní, smlouva o dílo apod., neboť příplatek mimo základní kapitál se neliší od smlouvy darovací. Žalobkyně pak v tomto směru odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky, a to na rozhodnutí NS ČR sp.zn. 22 Cdo 1683/2013 a dále pak na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 3336/2006. V případě příplatku mimo kapitál se osobě, která příplatek poskytuje, nedostává žádného protiplnění, dochází pouze k přesunu finančních prostředků. Z tohoto důvodu proto žalobkyně dovozuje, že v daném případě bylo předmětem právního jednání jejího manžela samotné nakládání s finančními prostředky, tedy šlo o tzv. odklon majetku náležejícího do společného jmění manželů. Žalobkyně v rámci těchto podání rovněž nastínila chronologii vývoje manželství (uzavření manželství dne 30. 6. 2001, narození společných dětí, stěhování do nového domu, odchod žalobkyně od manžela apod.) a hospodaření manželů.

4. Podáním došlým soudu dne 23. 7. 2020 vzala žalobkyně žalobu ohledně částky 500.000 Kč s příslušenstvím částečně zpět. Soud řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil v souladu s ust. § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. výrokem I. tohoto rozsudku. Souhlasu žalovaného s částečným zpětvzetím žaloby nebylo třeba, neboť k částečnému zpětvzetí došlo dříve, než začal soud jednat.

5. Soud provedl dokazování obsahem následujících listin: ⟪LB:lb_001⟫ -) sdělení právnická osoba příjmení příjmení příjmení anonymizována dvě slova právnická osoba ze dne datum ⟪LB:lb_002⟫ -) protokol o jednání u Okresního soudu Praha-východ ze dne 12. 6. 2019, sp.zn., v originále ⟪LB:lb_003⟫ -) rozsudek Okresního soudu Praha-východ ze dne 13. 12. 2020, č.j. ⟪LB:lb_004⟫ -) výpis z bankovního účtu č. bankovní účet vedený u právnická osoba příjmení příjmení příjmení anonymizována dvě slova právnická osoba ⟪LB:lb_005⟫ -) předžalobní upomínka ze dne datum ⟪LB:lb_006⟫ -) dovolání se relativní neplatnosti právního jednání ze dne datum vůči jméno příjmení a žalovanému ⟪LB:lb_007⟫ -) doručenka datové zprávy k dovolání se relativní neplatnosti právního jednání ze dne datum vůči žalovanému (adresátem datové zprávy je žalovaný) ⟪LB:lb_008⟫ -) doručenka datové zprávy k předžalobní upomínce ze dne datum (adresátem datové zprávy je žalovaný) ⟪LB:lb_009⟫ -) dodejka k dovolání se relativní neplatnosti právního jednání ze dne datum (adresátem je jméno příjmení) ⟪LB:lb_010⟫ -) dodejka k předžalobní upomínce ze dne datum (adresátem je jméno příjmení) ⟪LB:lb_011⟫ -) oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne datum ve výši 5.000.513,70 Kč z účtu notářky jméno příjmení na účet žalovaného ⟪LB:lb_012⟫ -) přehled plateb na účtu žalovaného; příchozí platba ze strany notářky jméno příjmení ze dne datum ve výši 5.000.513,70 Kč ⟪LB:lb_013⟫ -) originál smlouvy o budoucí smlouvě o převodu podílu uzavřené mezi Ing. jméno příjmení, jméno příjmení a žalovaným dne datum ⟪LB:lb_014⟫ -) originál smlouvy o převodu podílu uzavřené mezi Ing. jméno příjmení a jméno příjmení dne datum ⟪LB:lb_015⟫ -) zápis z rozhodnutí jediného společníka žalované příjmení jméno příjmení ze dne datum, kterým byl vysloven souhlas s uzavřením smlouvy o budoucí smlouvě o převodu části obchodního podílu ve výši 10% a přijetí závazku jméno příjmení o poskytnutí peněžitého příplatku mimo základní kapitál ve výši 5.000.000 Kč ⟪LB:lb_016⟫ -) protokol o notářské úschově ve výši 5.000.000 Kč ze dne datum ⟪LB:lb_017⟫ -) sdělení notářky jméno příjmení ze dne datum o zaslání částky 5 000 000 Kč žalovanému ⟪LB:lb_018⟫ -) periodický výpis z účtu žalované ze dne datum (obsahuje příchozí platbu ve výši 5.000.513,70 Kč ze strany notářky jméno příjmení)

6. Ze sdělení právnická osoba příjmení příjmení příjmení anonymizována dvě slova právnická osoba ze dne datum soud zjistil, že dne datum byl manželovi žalobkyně jméno příjmení u právnická osoba příjmení příjmení příjmení anonymizována dvě slova právnická osoba otevřen běžný účet číslo bankovní účet. Žalobkyně měla k účtu dispoziční oprávnění bez omezení, které bylo zrušeno dne datum.

7. Z protokolu o jednání u Okresního soudu Praha-východ dne 12. 6. 2019 ve věci sp. zn. soud zjistil, že u tohoto jednání jméno příjmení sdělil, že je společníkem právnická osoba s.r.o., podíl ve výši 10% nabyl v květnu 2019. Z protokolu o jednání dále vyplynulo, že manžel žalobkyně jméno příjmení ze společného účtu manželů za doby trvání manželství vybral částku 5.500.000 Kč za účelem koupě obchodního podílu, přičemž žalobkyně měla o této skutečnost vědět.

8. Z výpisu z bankovního účtu č. bankovní účet vedený u právnická osoba příjmení příjmení příjmení anonymizována dvě slova právnická osoba soud zjistil informace o transakcích na uvedeném účtu za období od datum do datum. Dne datum došlo k výběru v hotovosti ve výši 5.500.000 Kč.

9. Z předžalobní upomínky ze dne datum včetně doručenky datové zprávy ze dne datum (adresátem datové zprávy byl žalovaný) a včetně dodejky k předžalobní upomínce ze dne datum (adresátem je jméno příjmení) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného a manžela jméno příjmení k vrácení částky 5.500.000 Kč žalobkyni.

10. Z dovolání se relativní neplatnosti právního jednání ze dne datum vůči jméno příjmení a žalovanému včetně doručenky datové zprávy ze dne datum (adresátem datové zprávy byl žalovaný) a včetně dodejky k předžalobní upomínce ze dne datum (adresátem je jméno příjmení) soud zjistil, že žalobkyně se vůči žalovanému a manželovi jméno příjmení dovolala relativní neplatnosti vyplacení částky 5.500.000 Kč žalovanému ze strany jméno příjmení, neboť částka 5.500.000 Kč byla jméno příjmení bez souhlasu žalobkyně vybrána z bankovního účtu č. bankovní účet, na němž se nacházely finanční prostředky náležející do společného jmění manželů, a bez souhlasu žalobkyně byla v části 20.000 Kč užita ke koupi podílu v žalované společnosti a v části 5.480.000 Kč byla užita jako příplatek nad vklad do základního kapitálu žalovaného.

11. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne datum soud zjistil, že z účtu notářky jméno příjmení č. bankovní účet byla dne datum provedena platba ve výši 5.000.513,70 Kč na účet žalovaného č. bankovní účet, a to pod variabilním symbolem, ID transakce číslo.

12. Z historie přehledu plateb na účtu žalovaného č. bankovní účet soud zjistil, že dne datum byla přijata platba ve výši 5.000.513,70 Kč z účtu notářky jméno příjmení č. bankovní účet pod variabilním symbolem

13. Z originálu smlouvy o budoucí smlouvě o převodu podílu soud zjistil, že dne datum byla mezi Ing. jméno příjmení jako budoucím převodcem, jméno příjmení jako budoucím nabyvatelem a žalovaným uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní, jejímž předmětem byl závazek budoucího převodce a budoucího nabyvatele do 8 měsíců od výzvy jednoho z nich uzavřít smlouvu o převodu podílu, jejímž předmětem bude převod základního podílu budoucího převodce ve společnosti ve výši 10 % za částku 20.000 Kč z budoucího převodce na budoucího nabyvatele. Součásti smlouvy o smlouvě budoucí kupní byla smlouva o převodu podílu. V čl. III. smlouvy o budoucí smlouvě o převodu podílu se budoucí nabyvatel v souvislosti s uzavřením budoucí smlouvy o převodu podílu podle § 163 zákona č. 90/2012 Sb., zavázal poskytnout žalovanému příplatek ve výši 5.000.000 Kč mimo základní kapitál a žalovaný se zavázal tento peněžitý příplatek přijmout. V čl. IV. smlouvy o budoucí smlouvě o převodu podílu byl mezi stranami ujednán postup při uzavírání budoucí smlouvy o převodu podílu, dle kterého poté, co budou splněny podmínky pro uzavření budoucí smlouvy o převodu podílu, bude v jediný den na jediném místě v notářské kanceláři jméno příjmení uzavřena notářská smlouva o úschově, jejímž předmětem bude, mimo jiné úschova příplatku ze strany budoucího nabyvatele. Po splnění dalších podmínek specifikovaných v čl. IV bod 4 a 5 následně notářka jméno příjmení vydá žalovanému příplatek.

14. Z originálu smlouvy o převodu podílu soud zjistil, že dne datum byla mezi Ing. jméno příjmení jako převodcem a jméno příjmení jako nabyvatelem uzavřena smlouva, jejímž předmětem byl převod podílu ve právnická osoba právnická osoba ve výši 10 % ze strany převodce na nabyvatele za částku 20.000 Kč. Ze smlouvy o převodu obchodního podílu se podává, že převodce Ing. jméno příjmení je jediným společníkem žalované právnická osoba právnická osoba, s vkladem do základního kapitálu společnosti ve výši 200.000 Kč a tomuto vkladu odpovídá základní podíl ve výši 100 %. Žalovanému byla smlouva o převodu podílu doručena dne datum.

15. Ze zápisu z rozhodnutí jediného společníka žalovaného příjmení jméno příjmení soud zjistil, že jméno příjmení jako jediný společník žalovaného vyslovil souhlas s uzavřením smlouvy o budoucí smlouvě o převodu části obchodního podílu ve výši 10% na manžela žalobkyně jméno příjmení a přijetí závazku jméno příjmení o poskytnutí peněžitého příplatku mimo základní kapitál ve výši 5.000.000 Kč.

16. Z protokolu o notářské úschově sp.zn. ze dne 21. 5. 2019 soud zjistil, že manžel žalobkyně jméno příjmení složil dne datum do notářské úschovy notářky jméno příjmení částku 5.000.000 Kč a notářka se, mimo jiné, zavázala vyplatit složenou částku žalovanému na jeho účet nejpozději do tří dnů po splnění ujednaných povinností.

17. Ze sdělení notářky jméno příjmení ze dne datum soud zjistil, že notářka jméno příjmení sdělila žalovanému, že částku 5.000.000 Kč zaslala na jeho bankovní účet.

18. Z periodického výpisu z účtu žalovaného ze dne datum soud zjistil, že dne datum byla přijata platbu ve výši 5.000.513,70 Kč ze strany notářky jméno příjmení.

19. Soud poté zamítl návrh žalovaného na provedení důkazu výslechem svědka jméno příjmení, výslechem svědka jméno příjmení a výslechem svědka jméno příjmení. Soud má za to, že rozhodné skutečnosti, byl schopen nade vší pochybnost posoudit z listinných důkazů již provedených. Provedení dalších důkazů by již nijak nepřispělo k objasnění skutkového stavu věci, soud proto návrhu žalobkyně na provedení důkazů, zamítl, a to i s ohledem na hospodárnost řízení.

20. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel.

21. Z jednotlivých listinných důkazů vzal soud za prokázaný následující skutkový děj. Dne datum byla mezi anonymizováno jméno příjmení jako budoucím převodcem a zároveň jediným společníkem žalovaného, manželem žalobkyně jméno příjmení jako budoucím nabyvatelem a žalovaným uzavřena smlouva o smlouvě budoucí kupní, jejímž předmětem byl závazek Ing. jméno příjmení a jméno příjmení uzavřít v budoucnu na základě výzvy jednoho z nich smlouvu o převodu základního podílu v žalované společnosti ve výši 10 % za částku 20.000 Kč. Součásti smlouvy o smlouvě budoucí kupní byla smlouva o převodu podílu. V souvislosti s uzavřením budoucí smlouvy o převodu se jméno příjmení zavázal poskytnout žalovanému příplatek ve výši 5.000.000 Kč mimo základní kapitál a žalovaný se zavázal tento peněžitý příplatek přijmout. Dne datum došlo ze strany jméno příjmení (manžela žalobkyně) k hotovostnímu výběru částky 5.500.000 Kč z účtu číslo bankovní účet vedeného u anonymizováno příjmení příjmení příjmení anonymizována dvě slova právnická osoba Uvedený bankovní účet byl jméno příjmení (manžel žalobkyně) u právnická osoba příjmení příjmení příjmení anonymizována dvě slova právnická osoba otevřen dne datum; žalobkyně měla k účtu neomezené dispoziční oprávnění, které bylo zrušeno dne datum. Dne datum byla mezi jméno příjmení jako převodcem a manželem žalobkyně jméno příjmení jako nabyvatelem uzavřena smlouva o převodu podílu ve právnická osoba právnická osoba ve výši 10 % ze strany Ing. jméno příjmení na jméno příjmení za částku 20.000 Kč. Na základě smlouvy o budoucí smlouvě o převodu podílu pak došlo ze strany manžela žalobkyně jméno příjmení k poskytnutí částky ve výši 5.000.000 Kč do úschovy notářky jméno příjmení, která následně dne datum částku složenou do úschovy uvolnila bezhotovostním převodem ve prospěch účtu žalovaného. Žalobkyně se dne datum dovolala relativní neplatnosti právního jednání vůči svému manželovi jméno příjmení a rovněž i vůči žalovanému. Žalobkyně následně dne datum vyzvala žalovaného k vrácení částky ve výši 5.500.000 Kč a upozornila jej na možnost soudního řízení.

22. Po posouzení zjištěného skutkového stavu a jeho podřazení pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a to ani z části.

23. Jedním z předpokladů, aby žalobnímu požadavku žalobkyně mohlo být vyhověno je, aby byla v předmětném sporu tzv. aktivně hmotně právně legitimována, tzn. aby byla nositelem (subjektem) určitého (hmotného) práva, resp. účastníkem určitého hmotně právního vztahu. Pokud žalobkyně není nositelem takového hmotného práva, nemůže být ve sporu úspěšná (např. pokud by osoba A) jako prodávající uzavřela kupní smlouvu s osobou B) jako kupujícím, pak v případě nezaplacení kupní ceny by osobu B) nemohla svým jménem žalovat osoba C), leč pouze osoba A)).

24. O obdobnou situaci jde i v daném případě. Žalobkyně by byla oprávněna dovolat se neplatnosti jen takového právního jednání, jehož předmětem je majetek tvořící společné jmění manželů, není však oprávněna dovolat se neplatnosti právního jednání, v němž peněžní prostředky náležející do společného jmění manželů byly pouze prostředkem k naplnění předmětu jiného právního jednání.

25. Z provedeného dokazování soud dovodil, že finanční prostředky nacházející se na účtu jméno příjmení číslo bankovní účet vedeného u anonymizováno příjmení příjmení příjmení anonymizována čtyři slova právnická osoba, náležely do společného jmění manželů. Běžný účet byl jméno příjmení zřízen v roce 1997, žalobkyně jako jeho manželka však měla po uzavření sňatku v roce 2001 k účtu neomezené dispoziční oprávnění a to až do roku 2018. Mezi manželi nebyla uzavřena smlouva o rozšíření nebo zúžení stanoveného rozsahu společného jmění manželů. Jelikož pak předmětem tohoto řízení nebylo vypořádání společného jmění manželů, vycházel soud z premisy, že majetek nabytý za trvání manželství náleží do společného jmění manželů, tzn. že i finanční prostředky nacházející se na předmětném účtu náležely do společného jmění manželů.

26. V posuzované věci byl předmětem smlouvy o budoucí smlouvě o převodu podílu ze dne datum závazek budoucího převodce Ing. jméno příjmení a budoucího nabyvatele jméno příjmení do 8 měsíců od výzvy jednoho z nich uzavřít smlouvu o převodu podílu ve výši 10 % za částku 20.000 Kč a v souvislosti s uzavřením budoucí smlouvy o převodu podílu dále povinnost jméno příjmení uhradit žalovanému příplatek ve výši 5.000.000 Kč mimo základní kapitál. S ohledem na skutečnost, že dne datum byla mezi anonymizováno jméno příjmení jako převodcem a jméno příjmení jako nabyvatelem uzavřena smlouva o převodu podílu, jejímž předmětem byl převod podílu ve právnická osoba právnická osoba ve výši 10 % ze strany převodce na nabyvatele za částku 20.000 Kč, vznikla jméno příjmení rovněž i povinnost k úhradě příplatku žalovanému ve výši 5.000.000 Kč. Finanční prostředky náležející do společného jmění manželů ve výši 5.000.000 Kč tedy nebyly předmětem smlouvy o budoucí smlouvě o převodu podílu ani smlouvy o převodu podílu, staly pouze prostředkem ke splnění povinností manžela žalobkyně jméno příjmení plynoucích z předmětných smluv.

27. Námitku žalobkyně, že v případě (dobrovolného) příplatku mimo kapitál se osobě, která příplatek poskytuje, nedostává žádného protiplnění a že tedy dochází pouze k přesunu finančních prostředků, v daném případě pak k odklonu finančních prostředků ze společného jmění manželů, posoudil soud jako nedůvodnou. Příplatek je ve smyslu § 162 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnost a korporacích (dále jen„ z. o. k.“) nutno chápat jako peněžité či nepeněžité plnění poskytnuté společnosti ze strany jejích společníků, kdy takto poskytnuté plnění neovlivňuje základní kapitál společnosti, vklad společníků a ani neposiluje postavení jednotlivých společníků. V případě povinného příplatku je pak příplatek spojen s podílem společníka, neboť tvoří součást společnických povinností plynoucích ze společenské smlouvy. Naopak dobrovolný příplatek s podílem společníka ve společnosti spojen není, společník tak může se souhlasem jednatele příspěvek mimo základní kapitál poskytnout společnosti kdykoliv. Účelem poskytnutí příplatku je pouze vytvoření vlastního kapitálu nad základní kapitál, avšak vždy se jedná o dvoustranné právní jednání mezi poskytovatelem příplatku (společníkem) a příjemcem příplatku (společností), z něhož pro obě strany plynou práva a povinnosti. Příplatek nelze poskytnout jednostranným právním jednáním, když i v případě dobrovolného příplatku je vždy zapotřebí alespoň souhlasu jednatele. V případě dobrovolného příplatku je tedy povinnost poskytnout příplatek přejímána dobrovolně a zároveň je-li taková povinnost převzata, je povinností přeplatek uhradit. Při porušení povinnosti úhrady příplatku pak § 164 a násl. z. o. k. poukazuje na sankce za prodlení se splácením příplatku včetně možnosti vyloučení společníka ze společnosti. V posuzované věci se manžel žalobkyně jméno příjmení smlouvou o budoucí smlouvě o převodu podílu zavázal v souvislosti s uzavřením budoucí smlouvy o převodu podílu poskytnout žalovanému příplatek ve výši 5.000.000 Kč a žalovaný se zavázal tento peněžitý příplatek přijmout. příjmení jméno příjmení a žalovaným tak došlo k uzavření nepojmenované smlouvy o příplatku a pouze a jen mezi těmito osobami pak došlo ke vzniku vzájemných práv a povinností. Příplatek, ač třeba dobrovolný, proto nelze považovat za dar, jak namítala žalobkyně s odkazem na část rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 2. 2014, sp.zn. 22 Cdo 1683/2013 a na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2009, sp.zn. 22 Cdo 3336/2006, neboť tento není poskytován jednostranným právním jednáním, ale naopak dvoustranným právním jednáním zakládajícím práva a povinnosti stranám takového závazku. Nadto je třeba podotknout, že povinnost k úhradě příplatku byla založena již smlouvou o budoucí smlouvě o převodu podílu ze dne datum. Ačkoli pak smlouva o budoucí smlouvě o převodu podílu nestanovila pro manžela žalobkyně jméno příjmení žádné následky za nesplnění povinnosti úhrady dobrovolného příplatku, je třeba s nesplněním povinnosti jedné strany plynoucích ze smlouvy budoucí spojovat práva na náhradu újmy či možnost druhé strany domáhat se u soudu nahrazení projevu vůle ve smyslu § 161 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).

28. Projevila-li tedy žalobkyně nesouhlas s použitím peněžních prostředků náležejících do společného jmění manželů na úhradu příplatkové povinnosti svého manžela jméno příjmení vůči žalovanému, resp. dovolala-li se žalobkyně neplatnosti takového právního jednání, má tato skutečnost vliv pouze na vztah mezi žalobkyní a jméno příjmení (vztah mezi manželi), nemůže však mít vliv na právní jednání ve vztahu k žalovanému jako třetí osobě, když předmětem takového jednání finanční prostředky ve výši 5.000.000 Kč nebyly. příjmení 5.000.000 Kč náležející do společného jmění manželů se stala pouze prostředkem ke splnění povinnosti manžela žalobkyně jméno příjmení plynoucích ze smlouvy o budoucí smlouvě o převodu podílu ze dne datum a smlouvy o převodu podílu ze dne datum. V tomto směru se soud plně ztotožnil se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 2. 2014, sp.zn. 22 Cdo 1683/2013, který uvedl, že:„ …tato pravidla se však co do základu neuplatní ve vztahu k těm právním úkonům, jejichž samotným předmětem nejsou finanční prostředky tvořící společné jmění manželů, ale takové prostředky mohou sloužit ke splnění povinností vyplývajících z takového právního úkonu. Typicky se jedná o případy, kdy jeden z manželů uzavírá samostatné závazkové právní vztahy (v podobě např. cestovní smlouvy, kupní smlouvy, prostřednictvím které má teprve dojít k nabytí věci, smlouvy o ubytování apod.) a nakládání s majetkem ve společném jmění manželů se u těchto smluv promítá v tom, že prostřednictvím majetku tvořícího součást společného jmění manželů dochází k úhradě závazků a dluhů z těchto smluvních vztahů vyplývajících. Na základě takových smluv někdy dochází k nabytí vlastnického práva k věci, která doposud náležela třetí osobě nebo dochází k poskytování hodnot či služeb, které nemají materiální podstatu, jež by mohla tvořit součást společného jmění manželů (poskytnutí ubytovací služby, realizace dopravy apod.). Finanční prostředky tvořící společné jmění manželů nejsou v těchto případech předmětem příslušné samotné smlouvy, ale jejich prostřednictvím dochází k úhradě závazků z těchto smluv plynoucích. V takových případech nelze primárně uplatňovat princip relativní neplatnosti příslušného právního úkonu – smlouvy jako takové - právě proto, že se netýká majetku, jenž by tvořil součást společného jmění manželů, ale nesouhlas manžela se z povahy věci může promítnout pouze ve vztahu k tomu, zda mají či nemají být tyto prostředky použity na úhradu závazku z takového smlouvy vyplývajícího, aniž by to mělo vliv na smlouvu samotnou...“

29. Úhradu příplatku bez dalšího by bylo možné považovat za nakládáním s majetkem náležejícího do společného jmění manželů, v takovém případě by se pak žalobkyně mohla jako aktivně hmotně právně legitimována dovolat (relativní) neplatnosti tohoto právního jednání. Stal-li se však příplatek předmětem smlouvy o budoucí smlouvě o převodu podílu, resp. byla-li povinnost k úhradě příplatku podmíněna splněním povinností plynoucích ze smlouvy o budoucí smlouvě o převodu podílu, není možné na takové právní jednání (úhradu příplatku) nahlížet jako na právní jednání, které by se dotýkalo společné věci, resp. majetku náležejícího do společného jmění manželů, když finanční částka 5.000.000 Kč se stala pouze prostředkem ke splnění jiné povinnosti. Nesouhlas žalobkyně s tím, že finanční prostředky byly využity jako prostředek ke splnění povinnosti z určitého závazkového právního vztahu však bude mít za následek tu skutečnost, že finanční prostředky zůstanou i nadále předmětem (součástí) společného jmění manželů, nachází se však u manžela, který je na úhradu závazku ze smlouvy o příplatku použil, tedy budou i nadále předmětem případného vypořádání společného jmění manželů.

30. Závěrem pak soud uvádí, že k námitce žalobkyně ohledně skutečnosti, že žádné ze stran smlouvy o budoucí smlouvě o převodu podílu nevznikla povinnost uzavřít samotnou smlouvu o převodu podílu, neboť ze strany manžela žalobkyně jméno příjmení ani ze strany žalovaného nebyla učiněna výzva k uzavření smlouvy, soud nepřihlédl. Žalobkyně tuto skutečnost namítla (resp. na ni poukázala) až ve své závěrečné řeči při jednání dne datum a to poté, co byli účastníci ze strany soudu řádně poučeni o koncentraci řízení. S ohledem na skutečnost, že řízení bylo koncentrováno, proto soud k námitce žalobkyně nemohl přihlédnout.

31. S ohledem na vše výše uvedené tedy soud návrhu žalobkyně nevyhověl, když dospěl k závěru, že žalovaná není ve věci aktivně hmotně právně legitimovaná, neboť uplatnila námitku relativní neplatnosti právního jednání mezi žalovaným a manželem žalobkyně jméno příjmení, jehož předmětem však nebyla částka 5.000.000 Kč náležejícího do společného jmění manželů. Současně není možno poučovat účastníky řízení o tom, kdo by podle hmotného práva měl žalovat nebo být žalován, neboť to již přesahuje zákonnou poučovací povinnost soudu podle § 5 a 118a občanského soudního řádu a je to v rozporu se zásadou rovnosti účastníků řízení, obzvláště pak v případech, kdy jsou účastníci zastoupení právními zástupci. Návrh žalobkyně byl proto zamítnut tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

32. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., dle nějž procesně zcela úspěšnému žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné žalobkyni, a to dle vyhlášky 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění (dále jen„ a. t.“).

Celkové náklady řízení ⟪LB:lb_001⟫ - odměna advokáta v celkové výši 151.500 Kč za 5 úkonů právní služby vypočtené z tarifní hodnoty 5.500.000 Kč dle § §7 bod 6 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., písemné podání soudu (vyjádření žalovaného) ze dne 14. 7. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a účast na jednání dne 10. 12. 2020, 4. 3. 2021 a 22. 4. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t.) ⟪LB:lb_002⟫ - 5 x režijní paušál v celkové výši 1.500 Kč ⟪LB:lb_003⟫ - DPH v sazbě 21% ve výši 32.130 Kč

Celkové náklady řízení s vyčíslením DPH tvoří částku 185.130 Kč.

33. O vrácení soudního poplatku žalobkyni bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Na soudním poplatku žalobkyně zaplatila částku ve výši 275.000 Kč. Soud proto rozhodl o vrácení části zaplaceného soudního poplatku žalobkyni ve výši 20.000 Kč tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně a ve lhůtě povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí. (§ 251 odst. 1 věta první o. s. ř.).