MSBR 38 C 12/2019-166

Městský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Iva Kadrmase a přísedících Ing. Zdeňka Macha a Anny Kalné ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně:; celé jméno žalobce, narozená dne datum ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno. ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa, obec ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:; název žalované, IČO: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa, obec ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení částky 193 788 Kč a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění

I. Žaloba, podle které se žalobkyně domáhá zaplacení částky ve výši 193.788 Kč, se zamítá.

II. Žaloba, podle které se žalobkyně domáhá určení, že postupem žalovaného v oblasti odměňování zaměstnanců došlo k zásahu do práva žalobkyně nebýt diskriminována dle § 1 odst. 3 zákona č. 198/2009 Sb., se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náklady řízení za tlumočné ve výši 11.799 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 89.032 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1) odborný pracovník výzkumu a vývoje

Na pracovišti žalovaného často panuje sexistická atmosféra a zaměstnanci se ve vztahu k ženám vyjadřují diskriminačně, na pracovišti je obecně velký problém šikana, genderové předsudky, sexuální obtěžování a diskriminační odměňování.

2) PhD student – doktorand

3) postdoktorand

4) vědecký asistent

5) vědecký pracovník

6) vedoucí vědecký pracovník.

Zařazení výzkumných pracovníků do tarifních tříd vychází z přiznaného kvalifikačního stupně. Dle článku II. odst. 4 kvalifikační stupeň postdoktorand (ekvivalent postdoctoral fellow popř. junior researcher) je přiznáván na dobu nejvýše pěti let od obhájení akademického titulu Ph.D. nebo jeho ekvivalentu.

Dle článku II. odst. 6 interní směrnice kvalifikační stupeň junior researcher – vědecký pracovník (ekvivalent scientist) je přiznáván pracovníkovi, který získal vědeckou činnost titul za jménem nebo akademický titul Ph.D., pravidelně publiku vědecké práce v domácích i zahraničních recenzovaných časopisech, samostatně řeší složité výzkumné úkoly, obvykle je řešitelem grantových nebo programových projektů a aktivně se účastní domácích a mezinárodních vědeckých konferencí.

Dle článku II. bod 7 interní směrnice kvalifikační stupeň senior researcher – vedoucí vědecký pracovník (ekvivalent senior scientist) je přiznáván pracovníkovi splňujícímu kritéria pro přiznání kvalifikačního stupně Vědecký pracovník, který je vůdčí vědeckou osobností, zpravidla je nositelem titulu doktor věd nebo profesor, významně se podílí na vývoji svého oboru v mezinárodním měřítku, obvykle vede výzkumný tým, je členem vědeckých rad, redakčních rad a výboru mezinárodních společností.

Dle článku III. bod 1 interní instrukce zařazování výzkumných pracovníků do kvalifikačních stupňů probíhá na základě atestací. Hodnocení provádí Atestační komise jmenovaná ředitelem po projednání v Radě příjmení.

Podle článku III.2 atestace výzkumných pracovníků jsou prováděny v pětiletém intervalu.

Podle článku III.3 kritéria atestací vychází z platných kritérií vnitřního hodnocení ústavu anonymizována dvě slova, s přihlédnutím k platném kritériím hodnocení výsledků vědy, výzkumu a vývoje na celostátní úrovni. Dále je hodnocen příspěvek výzkumného pracovníka k plnění indikátorů sledovaných poskytovatelem podpory vědy a výzkumu.

Dle článku III.5 závěry atestační komise obsahují návrhy řediteli na zařazení pracovníka do kvalifikačního stupně a na dobu trvání pracovní smlouvy, popř. na uzavření smlouvy na dobu neurčitou.

7. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne 21. 7. 2016 je zřejmé, že pracovní poměr žalobkyně u žalovaného byl ukončen touto výpovědí, ke dni 30. 9. 2016.

8. Ze mzdové tabulky se mzdou – 2014, ze mzdové tabulky se mzdou – 2016 a ze mzdové tabulky se mzdou – červen 2015 bylo zjištěno, že žalobkyně v prosinci 2013 pobírala plat ve výši 35.095 Kč, v lednu 2014 pobírala plat ve výši 30.995 Kč, v červnu 2016 pobírala plat ve výši 37.464 Kč sestávající z tarifu ve výši 22.071 Kč a osobního příplatku ve výši 8.400 Kč a v roce 2016 pobírala plat ve výši 47.071 Kč, skládající se z tarifu ve výši 22.071 Kč, osobního příplatku ve výši 9.800 Kč při úvazku 0,7.

9. Z výpisu z databáze vědeckých časopisů – časopis Fresenius Environmental Bulletin a z článku anonymizováno 16 slov v časopise Fresenius Environmental Bulletin soud zjistil, že žalobkyně byla spoluautorkou zmíněného článku, uveřejněného v časopise Fresenius Environmental Bulletin v ročníku anonymizováno číslo rok.

10. Z pracovní smlouvy anonymizováno jméno příjmení, titul za jménem ze dne 3. 10. 2016 je zřejmé, že byla uzavřena mezi žalovaným a zaměstnancem anonymizováno jméno příjmení, titul za jménem se dnem nástupu do práce 3. 10. 2016, druh práce vedoucí vědecký pracovník, místo výkonu práce obec s týdenní pracovní dobou 20 hod./týdně. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 31. 12. 2017.

11. Z jmenování ze dne 24. 10. 2016 vyplývá, že anonymizováno jméno příjmení, titul za jménem byl s účinností od 3. 10. 2016 jmenován do funkce vedoucího Oddělení anonymizováno 6 slov, s právy a povinnostmi: řízení a koordinace badatelské činnosti, zodpovědnost za účelné a ekonomické využívání finančních prostředků přidělených na projekty a granty, vysílání vedoucích podřízených pracovních týmů na služební cesty související s řešením grantových projektů vyjma cest do zahraničí, respektování interních rozpočtových pravidel Centra a organizační vedení sektoru.

12. Z jmenování poradcem ředitele v oblasti atmosférické chemie ze dne 3. 10. 2016 vyplývá, že anonymizováno jméno příjmení, titul za jménem byl jmenován poradcem ředitele v oblasti anonymizována dvě slova v souvislosti s dopady globální zněny s účinností od 3. 10. 2016 s právy a povinnostmi: implementace mezinárodních projektů zaměřených na problematiku znečištění atmosféry a prostředí, koordinace aktivit v rámci globálních a regionálních mezinárodních úmluv OSN, příprava založení pracoviště anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno, vývoz know-how do třetích zemí prostřednictvím mezinárodních programů OSN a EU, koordinace studií a projektů v oblasti hodnocení vlivů znečistění prostředí na kvalitu prostředí.

13. Ze mzdového výměru anonymizováno příjmení, titul za jménem. ze dne 3. 10. 2016, osobního příplatku ze dne 3. 10. 2016 číslo úkolu číslo, osobního příplatku ze dne 3. 10. 2016 číslo úkolu číslo, osobního příplatku za vedení ze dne 25. 10. 2016, osobního příplatku ze dne 25. 10. 2016 číslo úkolu číslo, osobního příplatku ze dne 25. 10. 2016 číslo úkolu číslo, mzdového výměru anonymizováno příjmení, titul za jménem. ze dne 19. 12. 2016, osobního příplatku ze dne 19. 12. 2016 číslo úkolu číslo, osobního příplatku ze dne 19. 6. 2017 číslo úkolu číslo, osobního příplatku ze dne 19. 6. 2017 číslo úkolu číslo, osobního příplatku ze dne 22. 8. 2017 číslo úkolu číslo, osobního příplatku ze dne 22. 8. 2017 číslo úkolu číslo, osobního příplatku ze dne 22. 8. 2017 číslo úkolu číslo, osobního příplatku ze dne 22. 8. 2017 číslo úkolu číslo, osobního příplatku ze dne 20. 9. 2017 číslo úkolu číslo, osobního příplatku ze dne 20. 9. 2017 číslo úkolu číslo, osobního příplatku ze dne 20. 11. 2017 číslo úkolu číslo, osobního příplatku ze dne 20. 11. 2017 číslo úkolu číslo, mzdových tarifů platných od 1. 1. 2015 soud zjistil, že anonymizováno jméno příjmení, titul za jménem. byl ohodnocen v mzdové třídě V6 ve stupni 9 a jeho tarifní mzda byla ve výši 16.234 Kč měsíčně (zkrácený úvazek – 20 hodin týdně) a osobní příplatek anonymizováno jméno příjmení, titul za jménem. činil v případě úkolu číslo s účinností od 3. 10. 2016 částku 12.000 Kč do 31. 10. 2016 a od 1. 11. 2016 mu osobní příplatek v tomto úkolu nepříslušel, dále v úkolu číslo mu náležel osobní příplatek ve výši 12.000 s účinností od 3. 10. 2016, s účinností od 1. 11. 2016 ve výši 22.000 Kč až do 31. 12. 2016, s účinností od 1. 1. 2017 ve výši 21.500 Kč, s účinností od 1. 7. 2017 ve výši 10.750 Kč, s účinností od 1. 9. 2017 ve výši 4.300 Kč s tím, že od 1. 12. 2017 mu osobní příplatek nepříslušel. anonymizováno jméno příjmení, titul za jménem. dále náležel osobní příplatek za úkol číslo ve výši 2.000 Kč měsíčně s účinností od 1. 11. 2016 a s účinností od 1. 12. 2017 ve výši 4.300 Kč měsíčně až do 31. 12. 2017. anonymizováno jméno příjmení, titul za jménem. dále náležel osobní příplatek za úkol číslo ve výši 10.750 Kč od 1. 7. 2017, ve výši 8.600 Kč s účinností od 1. 9. 2017 až do 31. 12. 2017, dále za úkol číslo ve výši 4.300 Kč měsíčně od 1. 9. 2017, od 1. 10. 2017 do 30. 9. 2017 a ve výši 8.600 Kč za úkol číslo od 1. 9. 2017 do 31. 12. 2017 a ve výši 4.300 Kč za úkol číslo od 1. 10. 2017 do 31. 12. 2017.

14. Z pracovní smlouvy ze dne 6. 11. 2016 je zřejmé, že u žalovaného byl s určeným dnem nástupu do práce 4. 11. 2016 uzavřen pracovní poměr s anonymizováno. příjmení příjmení, anonymizováno, druh práce postdoktorand. Dle mzdového výměru ze dne 4. 11. 2016 a osobního příplatku účinného od 1. 2. 2017 ze dne 16. 11. 2017 vyplývá, že zaměstnanec anonymizováno. příjmení příjmení, anonymizováno byl ohodnocen ve třídě V3 s měsíční mzdou ve výši 21.495 Kč měsíčně a obdržel osobní příplatek s účinností od 1. 2. 2017 ve výši 9.000 Kč měsíčně až do 31. 12. 2017.

15. Ze mzdových tarifů platných od 1. 1. 2015 bylo zjištěno ocenění zaměstnanců žalovaného na stupni O1-O10 a V1 A, V1B, V2-V6 ve vztahu k praxi zaměstnance. Z průměrné výše osobního příplatku zaměstnanců anonymizováno na pozici V3 – postdoktorand 9/ 2016 vyplývá výše osobního příplatku zaměstnanců žalovaného na pozici V3 – postdoktorand, v září 2016 ve výši 10.093 Kč.

16. Ze záznamu o ověření stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a preventivní požární prohlídky právnická osoba ze dne 20. 4. 2019 vyplývá, že atmosférická stanice obec u obec sestává z několika objektů (mezi jinými ze dvou kontejnerů zavěšených na stožáru ve výšce 230 metrů), stanici obsluhuje technik, který při činnosti manipuluje s těžkými předměty a vzhledem k tomu nelze tyto práce provádět ženou, vzhledem k hygienickým limitům hodnocení zdravotního rizika ženám pro pracovní polohy, ruční manipulace s břemeny.

17. Z interní směrnice anonymizováno 7 slov číslo ze dne 24. 11. 2014 vyplývá, že instalace a provoz zařízení atmosférické stanice obec u obec je časově náročné a je nutno poskytnout vlastního technika/techničku s oprávněním prací ve výškách.

18. Ze spisu Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj, sp. zn. anonymizováno rok číslo, a to z listin: emaily žalobkyně ze dne 22. 7. 2015, 26. 11. 2015 a 25. 11. 2016, mzdový list žalobkyně za rok 2016, docházka žalobkyně na čl. 42-45 spisu, mzdový list jméno příjmení za rok 2016, mzdový výměr anonymizováno jméno jméno ze dne 19. 12. 2014, mzdový list jméno jméno za rok 2015 a 2016, pracovní smlouva anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno ze dne 29. 11. 2010, mzdový výměr anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno ze dne 16. 12. 2013, mzdový list jméno příjmení za rok 2015 a 2016, protokol o kontrole ze dne 22. 3. 2017, soud zjistil, že u žalovaného byla dne 3. 1. 2017 provedena kontrola k dodržování povinností vymezených v § 3 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, se zaměřením zejména na povinnosti na úseku odměňování zaměstnanců, povinnosti na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr či povinnosti na úseku rovného zacházení v kontrolovaném období 2015 2016, přičemž Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský kraj a Zlínský kraj zjistil, že žalovaný nevydal potvrzení o zaměstnání při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti a žalovaný tak porušil povinnost dle § 313 odst. 1 zákoníku práce, což bylo odstraněno v průběhu kontroly. Kontrolou bylo zjištěno, že žalovaný nedoručil žalobkyni, anonymizováno jméno jméno a anonymizováno jméno příjmení příjmení písemný mzdový výměr s platností od 1. 9. 2014 do vlastních rukou dle § 334 odst. 1 zákoníku práce, což bylo odstraněno v průběhu kontroly. Z emailů žalobkyně vyplývá, jakým způsobem žalobkyně rozdělovala mimořádné pracovní odměny (2. pololetí 2015 – žalobkyně 60.000 Kč, příjmení příjmení 30.000 Kč, anonymizováno 10.000 Kč, příjmení 3.000 Kč, příjmení 13.000 Kč, příjmení 10.000 Kč).

Ze mzdového listu žalobkyně za rok 2016 byla zjištěna mzda žalobkyně, která se skládala z tarifní mzdy ve výši 22.071 Kč, příplatku za vedení ve výši 5.000 Kč měsíčně, osobního příplatku institut. ve výši 6.400 Kč měsíčně a osobního příplatku z grantu ve výši 9.600 Kč měsíčně – měsíce leden až květen 2016.

Z pracovní smlouvy anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno ze dne 29. 11. 2010 a ze mzdového výměru anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno ze dne 16. 12. 2013 vyplývá, že byl zaměstnán u žalovaného jako vědecký pracovník (V5) s místem výkonu práce v obec po dobu 20 hodin týdně a dle mzdového listu za rok 2015 až 2016 je zřejmé, že mu byla vyplácena mzda, a to tarifní mzda ve výši 8.790 Kč měsíčně, osobní příplatek z grantu ve výši 1.250 Kč měsíčně.

Ze mzdového listu jméno jméno za rok 2015 až 2016 a ze mzdového výměru ze dne 19. 12. 2014 vyplývá, že anonymizováno jméno jméno byl zaměstnán ve třídě 8 podle katalogu profesí anonymizována čtyři slova a pobíral mzdu ve výši 19.624 Kč měsíčně jako tarifní mzdu, osobní příplatek institucion. ve výši 13.500 Kč za období leden až květen 2015 a osobní příplatek z grantu ve výši 7.500 Kč za další období.

19. Dle vnitřního předpisu instituce číslo 2016 – vnitřní mzdový předpis radu anonymizováno 7 slov, účinného od 1. 5. 2016, se postupuje při způsobu stanovení mzdy, složky mzdy a výplatním termínu. Dle článku IV. mzda stanovená tarifním způsobem má základní složky:

a) zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo kvalitně plní větší rozsah pracovních úkolů, může ředitel na návrh přímého nadřízeného poskytovat osobní příplatek.

b) zaměstnanci, který řeší projekt výzkumu a vývoje nebo se na jejich řešení podílí, může ředitel anonymizováno na návrh zodpovědného řešitele a se souhlasem příkazce operace a správce rozpočtu poskytovat osobní příplatek z prostředků na řešení tohoto projektu. Výši a způsob vyplácení takového osobního příplatku musí být v souladu s podmínkami dané podpory, za což odpovídá příkazce operace.

Uvedené osobní příplatky se sčítají.

Dle článku 3.3 vnitřního předpisu osobní příplatky se stanovují na dobu určitou; není-li doba jednoznačně stanovena, je osobní příplatek stanoven do konce daného kalendářního roku.

Dle článku 3.1 u osobního příplatku – zaměstnanec nemá nárok na přiznání osobního příplatku. Dle článku 3.2 vnitřního předpisu zaměstnanci lze z dále uvedených podmínek přiznat následující osobní příplatky:

c) příplatek za vedení u vedoucích zaměstnanců.

Dle článku 2.2 vnitřního předpisu se zaměstnanci podle druhu činnosti rozdělují do dvou skupin na:

20. Dle článku I.2. interní směrnice č. 1/2013, Kariérní řád centrumu výzkumu globální změny anonymizována dvě slova ze dne 25. 2. 2013, pracovní výkon, tvůrčí činnost a výsledky pracovníků jsou pravidelně hodnoceny. Při hodnocení pracovníků nesmí docházet k jejich diskriminaci s ohledem na pohlaví, věk, původ, náboženství, politické názory apod.

Dle článku I.3. interní směrnice odměňování pracovníků upravuje Vnitřní mzdový předpis anonymizováno, ve kterém jsou pro jednotlivé kvalifikační stupně vymezeny mzdové třídy.

Dle článku II.1. interní směrnice podle výsledků atestace je výzkumným pracovníkům přiznán kvalifikační stupeň, a to:

21. Z přípisu Veřejného ochránce práv ze dne 20. 11. 2018 vyplývá, že z dostupných informací nelze učinit jednoznačný závěr o tom, že žalovaný porušil zákaz diskriminace z důvodu pohlaví v pracovněprávní oblasti, domnívá se však, že především v oblasti odměňování přetrvává podezření na diskriminační jednání zaměstnavatele, současně vyjádřil podezření, že žalovaný porušil zásadu rovného odměňování, a to v rozdílu mezi mzdou žalobkyně a mzdou jejího nástupce, přičemž by se mohlo jednat o přímou diskriminaci z důvodu pohlaví, bez bližších informací však nelze jednoznačně uzavřít, zda zaměstnavatel skutečně zákon porušil.

22. Z anonymizováno 2014 – výzkumnice a výzkumníci v datech, jméno příjmení, NKC – ženy a věda, anonymizována čtyři slova vyplývá procentuální zastoupení žen a mužů mezi zaměstnanci žalovaného v roce 2013 s tím, že mzdový rozdíl mezi výzkumníky a výzkumnicemi v anonymizováno dosáhl v roce 2013 22,1%, celkový podíl žen v rozhodovacích pozicích v anonymizováno je 16,7% a výzkumníci s nejvyšší vědecko-pedagogickou hodností jsou v anonymizováno v drtivé většině muži. Hodnost docentka nebo profesorka má od roku 2011 jen jedna žena (z devatenácti v roce 2011, resp. 21 v roce 2013). Zastoupení žen mezi výzkumníky na pozici postdoktorand bylo v roce 2011 50% a v roce 2013 65,5% a u vedoucího vědeckého pracovníka v roce 2011 0% a v roce 2013 40%. Velké rozdíly jsou ve mzdách osobního ohodnocení a příplatky, když výzkumnice dostávají příplatky v rozsahu pouhých 28,2% až 85,5% příplatku svých mužských kolegů, na úrovni vedoucích vědeckých pracovnic pobírají ženy 47,6% příplatku svých kolegů, vědecké pracovnice dostávají 28,2%, vědecké asistentky 57,6% a postdoktorandky 49,5% příplatku svých mužských kolegů.

23. Z organizační kultury v anonymizována dvě slova – výzkumná zpráva ze skupinových a individuálních rozhovorů projekt příjmení z února 2016, strana číslo vyplývá, že u žalovaného v rámci projektu příjmení byly provedeny skupinové rozhovory se zaměstnanci žalovaného ve vztahu k genderové kultuře.

24. Z článku anonymizováno jméno příjmení, titul za jménem v časopise News letter anonymizováno rok nebyly zjištěny žádné pro rozhodnutí soudu rozhodné skutečnosti s odůvodněním, že článek byl publikován nejdříve v únoru 2017, tedy po skončení rozhodné doby.

25. Z výpovědi svědka anonymizováno jméno příjmení, titul za jménem soud zjistil, že od října 2016 byl zaměstnán u žalovaného jako vedoucí oddělení a vedoucí pracovník s úkolem zajistit technický chod Oddělení anonymizováno 5 slov, dále měl zajistit rozvoj vědecké odborné činnosti na oddělení a také měl působit jako poradce ředitele žalovaného k zajištění mezinárodních závazků. Na oddělení nastoupil jako vedoucí vědecký pracovník, žalobkyně byla postdoktorandka a na oddělení nebyl žádný vedoucí vědecký pracovník, po nástupu do funkce vedoucího vědeckého pracovníka došlo ke zvýšení počtu zaměstnanců na oddělení, ze dvou zaměstnanců až na osm zaměstnanců. Od roku 1990 byl ředitelem výzkumného centra anonymizováno a od roku 1998 je profesorem, od roku 2013 dva roky pracoval v Turecku jako poradce vlády pro implementaci mezinárodních úmluv, týkajících se problematiky chemických látek v prostředí.

26. Z výpovědi svědka anonymizována dvě slova. jméno příjmení, titul za jménem vyplývá, že výši osobního příplatku stanovuje ředitel, svědek pouze připravoval podklady pro toto ohodnocení. Žalobkyně pracovala jako postdoktorandka a dále byla pověřena funkcí vedení oddělení, když na oddělení nebyl žádný vědecký pracovník. Na jiných odděleních vedl oddělení vědecký pracovník. Žalobkyně byla v odlišné pozici než anonymizováno jméno příjmení, titul za jménem, její příjem byl nadprůměrný oproti příjmům jiných osob na stejné pracovní pozici, když rozdíly v osobním hodnocení osobního příplatku jsou dané dle počtu publikací zaměstnance v odborných časopisech a také dle Hiršova faktoru. Žalobkyně v době zaměstnání u žalovaného neměla publikační činnost v mezinárodní oblasti oproti anonymizováno příjmení, který patří k nejvýznamnějším vědcům v České republice a je o něj velký zájem. Svědek nezaznamenal stížnosti na nerovné zacházení se zaměstnanci, když žalovaný obdržel značku kvality personálu práce od Evropské komise, tedy HR Award certifikát za rok 2019. Výše osobního příplatku byla závislá jak na výši rozpočtu žalovaného, tak na výši poskytnutých grantových prostředků.

27. Z výpovědi svědkyně příjmení jméno příjmení vyplývá, že byla u žalovaného zaměstnána od března 2015 do května 2017 a pracuje jako genderová expertka s činností realizace gender auditu na akademické půdě, státních orgánech či v obchodních společnostech. U žalovaného proběhl čtyřletý projekt, jehož součástí byla i analýza mezd zaměstnanců, samotný gender audit však u žalovaného neproběhl. Analýza mezd byla provedena spíše formálně, v roce 2016 proběhl u žalovaného gender audit na základě podnětů kontroly Inspektorátu práce a nebyly zde shledány žádné závěry. Z doslechu se v době zaměstnávání u žalovaného dozvěděla, že u žalovaného dochází k urážlivému chování k ženám, jakoby k sexismu.

28. Z výpovědi statutárního zástupce žalovaného anonymizováno jméno jméno jméno vyplývá, že po skončení pracovního poměru žalobkyně nabídl práci anonymizováno jméno příjmení, titul za jménem, který se stal vedoucím vědeckým pracovníkem, dále vedoucím oddělení, které dříve zastávala žalobkyně a také vědeckým poradcem ředitele v oblasti anonymizována tři slova. příjmení měl rozsáhlé vědecké zkušenosti a renomé. V případě vedení oddělení anonymizováno příjmení došlo k velmi významnému kvalititavnímu posunu na oddělení, došlo k navýšení grantů pro žalovaného, došlo k prohloubení zaujetí týmu pro práci, na čemž se odrážely výsledky vědecké práce oddělení. Výší osobního ohodnocení nebo osobního příplatku ocenil přínos a vědecké zkušenosti anonymizováno příjmení. U žalovaného došlo k šetření, týkající se diskriminace žen, a to od Kontrolního výboru anonymizována dvě slova a od Úřadu bezpečnosti práce, žalovaný dostal grant od Evropské unie v péči o lidské zdroje. U žalovaného k diskriminaci nedocházelo.

29. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 12. 2018, z informace o zásilce ze dne 20. 12. 2018 a z přípisu Veřejného ochránce práv ze dne 20. 11. 2018, sp. zn. číslo rok spisová značka vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 200.000 Kč z důvodu diskriminace z důvodu pohlaví, a to v rozdílu v osobních příplatcích žalobkyně a anonymizováno jméno příjmení, titul za jménem.

30. Z dalších provedených důkazů (organizační kultury v anonymizována dvě slova – výzkumné zprávy ze skupinových a individuálních rozhovorů, projekt příjmení – únor 2016 a z listiny anonymizováno, efektivní rovnost žen a mužů ve výzkumu a na akademické půdě z ledna 2013 od jméno příjmení (Effective gender equality in research and the academia), ze zápisu ze dne 11. 2. 2016, se zápisu provozní porady konané 27. 4. 2015, z čestného prohlášení anonymizována dvě slova anonymizováno jméno příjmení ze dne 24. 9. 2019, z čestného prohlášení anonymizováno jméno příjmení ze dne 20. 9. 2019, z přípisu anonymizováno jméno příjmení ze dne 6. 9. 2019, z čestného prohlášení anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno ze dne 11. 9. 2019, z čestného prohlášen jméno příjmení, anonymizováno ze dne 4. 9. 2019, z rozdělení provozních úloh na anonymizováno obec verze červenec 2016, ze zápisu z jednání vedoucích vědeckých týmů s ředitelem anonymizována dvě slova anonymizováno ze dne 2. 10. 2015, z inzerce bez udání data k zaměstnaneckému poměru s druhem práce technik/technička výzkumu, ze zápisu ze dne 17. 12. 2015, z protokolu – obec, stav splnění úkolů (poznámky), z dopisu jméno příjmení ze dne 5. 7. 2019 včetně soudního překladu, z dopisu jméno příjmení ze dne 12. 7. 2019 se soudním překladem, z dopisu jméno příjmení ze dne 15. 7. 2019 se soudním překladem, z dopisu příjmení příjmení ze dne 24. 7. 2019 se soudním překladem, z dopisu jméno příjmení ze dne 13. 8. 2019 se soudním překladem, z dopisu od jméno příjmení ze dne 28. 8. 2019 se soudním překladem, z dopisu anonymizována dvě slova ze dne 30. 9. 2019 spolu se soudním překladem viz čl. 97 verte, motivačního dopisu anonymizováno. příjmení příjmení, anonymizováno ze dne 28. 10. 2015) v nebyly zjištěny žádné pro rozhodnutí soudu rozhodné skutečnosti.

31. Dle ust. § 109 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen„ ZP“), za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak).

32. Dle ust. § 109 odst. 2 ZP mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

33. Dle ust. § 109 odst. 3 ZP mzda a plat se poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků.

34. Dle ust. § 110 odst. 1 ZP za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody.

35. Dle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2017, pro účely tohoto zákona se právem na rovné zacházení rozumí právo nebýt diskriminován z důvodů, které stanoví tento zákon.

36. Dle ust. § 2 odst. 4 antidiskriminačního zákona za diskriminaci z důvodu pohlaví se považuje i diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství nebo otcovství a z důvodu pohlavní identifikace.

37. Dle ust. § 5 odst. 2 antidiskriminačního zákona zajišťováním rovného zacházení se rozumí přijetí opatření, která jsou podmínkou účinné ochrany před diskriminací a která je možno s ohledem na dobré mravy požadovat vzhledem k okolnostem a osobním poměrům toho, kdo má povinnost rovné zacházení zajišťovat; za zajišťování rovného zacházení se považuje také zajišťování rovných příležitostí.

38. Dle ust. § 5 odst. 3 antidiskriminačního zákona zaměstnavatelé jsou povinni ve věcech práva na zaměstnání a přístupu k zaměstnání, přístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, pracovní a jiné závislé činnosti, včetně odměňování, zajišťovat rovné zacházení podle odstavce 2.

39. Dle ust. § 5 odst. 4 antidiskriminačního zákona povoláním se pro účely tohoto zákona rozumí činnost fyzické osoby vykonávaná za úplatu v závislém nebo nezávislém postavení, jejíž řádný výkon zvláštní právní předpisy podmiňují splněním kvalifikačních předpokladů, zejména dosažením předepsaného vzdělání a popřípadě i doby praxe.

40. Po vyhodnocení skutkového stavu a jeho podřazení pod odpovídající právní normy soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena pracovní smlouva, na jejíž základě žalobkyně u žalovaného pracovala jako postdoktorand V3, jak je zřejmé z textu pracovní smlouvy. Soud se zabýval tvrzením žalobkyně, že jejím druhem práce podle náplně práce byla činnost vedoucí Oddělení anonymizováno 6 slov a jako takové prováděla takové činnosti, které dosahují kvalifikačního stupně vědecký asistent – V5, jak je ostatně uvedeno pracovní náplni žalobkyně ze dne 1. 3. 2012. Pokud se týče srovnání práv a povinností obsažených ve jmenování jak u žalobkyně, tak u anonymizováno jméno příjmení, titul za jménem, soud je toho názoru, že tato práva a povinnosti jsou obdobná či skoro stejná, když kromě činností řízení a koordinace badatelské činnosti, vysílání na služební cesty, související s řešením grantových projektů, vyjma cest do zahraničí, respektování obecně platných a interních rozpočtových pravidel Centra a organizační vedení týmu (které jsou stejné u obou jmenovacích aktů) náležela anonymizováno jméno příjmení, titul za jménem navíc zodpovědnost za účelné a ekonomické využívání finančních prostředků, přidělených na projekty a granty. Pokud se týče jednotlivých práv a povinností či činností z jmenovacího aktu, proti tomuto tvrzení žalobkyně žalovaný nebrojil a byl neaktivní. Soud má tedy za to, že toto tvrzení žalobkyně nebylo nutno prokazovat a má jej za prokázané.

41. Soud je však rovněž toho názoru, že tato uvedená práva a povinnosti se týkají výlučně činnosti vedoucí/vedoucího Oddělení anonymizováno 6 slov, tedy mají vztah výlučně k funkci vedoucího oddělení, když však jednotlivý zaměstnanec žalovaného je v souladu s kariérním řádem (interní směrnice č. 1/2013) uveden s druhem práce dle přiznaného kvalifikačního stupně v článku II.1 kariérního řádu, a tento je rovněž odvozen v druhu práce, který je uveden v příslušné pracovní smlouvě zaměstnance. V daném případě žalobkyně uzavírala se žalovaným pracovní smlouvu s kvalifikačním stupněm postdoktorand (ekvivalent junior researcher), anonymizováno jméno příjmení uzavřel pracovní smlouvu s druhem práce vedoucí vědecký pracovník či anonymizováno. příjmení příjmení, anonymizováno uzavřel pracovní smlouvu s druhem práce postdoktarand. Soud má rovněž za prokázané, že v průběhu pracovního poměru žalobkyně u žalovaného nedošlo u žalobkyně ke zvýšení či snížení kvalifikačního stupně tak, jak předvídá článek III. kariérního řádu. Z výpovědi svědka anonymizována dvě slova. jméno příjmení, titul za jménem vyplývá, že proběhla několikrát atestace, avšak atestační komise nerozhodla o postupu žalobkyně do jiného kvalifikačního stupně. Toto žalobkyně nerozporovala.

42. Soud má tedy za prokázáno, že po dobu trvání pracovního poměru žalobkyně nesplnila předpoklady pro zvýšení kvalifikačního stupně ze stupně postdoktorand na kvalifikační stupeň vědecký asistent či junior researcher – vědecký pracovník, tak jak je zaměstnavatelem nastaveno v kariérním řádku, a který je závazný jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Kromě uvedeného má soud za to, že žalobkyně neprokázala své tvrzení, že pravidelně publikuje vědecké práce v domácích i zahraničních recenzovaných časopisech, což je jednou z podmínek přiznání kvalifikačního stupně vědeckého pracovníka, uvedených v článku II. odst. 6 interní směrnice č. 1/2013. Žalobkyně sice prokázala, že byla spoluautorkou článku anonymizováno 16 slov v časopise Fresenius Environmental Bulletin, avšak článek 2.6 směrnice č. 1/2013 uvádí, že podmínkou pro přiznání kvalifikačního stupně junior researcher – vědecký pracovník je nutná pravidelná publikace. V případě jednoho či dvou publikovaných zahraničních článků však nelze hovořit o tom, že by byla splněna podmínka pravidelnosti, tedy určité dlouhodobosti, publikační činnosti. Soud má tedy za prokázané, že žalobkyně v průběhu svého pracovního poměru u žalovaného nesplnila kvalifikační podmínky pro to, aby mohla být zaměstnána jako vědecký pracovník a dle toho i ohodnocena.

43. Soud má tedy za prokázané, že žalobkyně byla správně a v souladu s pracovní smlouvou zaměstnána s druhem práce postdoktorand a její ohodnocení kvalifikačního stupně je v souladu s interními předpisy žalovaného. Pokud se týče srovnání mzdy, a to osobních příplatků žalobkyně a anonymizováno jméno příjmení, titul za jménem, jde srovnávat pouze stejné či obdobné pracovní činnosti, stejný druh práce a nelze tak srovnávat pracovní i mzdové ohodnocení, včetně osobních přípatků, jiných kvalifikačních stupňů, v daném případě postdoktoranda (V3) a vedoucího vědeckého pracovníka (V6). Je namístě upozornit, že každý kvalifikační stupeň výzkumného pracovníka má svá specifika a odlišnosti a rozdíly, zejména pak pokud se týká tak odlišných pracovních pozic, jako je pozice postdoktoranda a vedoucího vědeckého pracovníka (pro srovnání – čl. II.odst. 4 a čl.II odst. 7 interní směrnice č. 1/2013). Lze si pak představit, že v případě začínajícího výzkumného pracovníka, kam lze jednoznačně začlenit pozici postdoktoranda, bude osobní přípatek určen zaměstnavatelem v jiné částce než v případě výzkumného pracovníka s vysokými (a pro zaměstnavatele v této oblasti skoro neocenitelnými) zkušenostmi, jako je v případě vedoucího vědeckého pracovníka. Z výpovědi svědka anonymizována dvě slova. jméno příjmení, titul za jménem i z výpovědi svědka anonymizováno jméno příjmení, titul za jménem vyplynulo, že anonymizováno jméno příjmení, titul za jménem v době svého nástupu do pracovního poměru u žalovaného těmito zkušenostmi disponoval a využil je při zajištění rozvoje vědecké odborné činnosti a při sestavení vědeckého týmu v oddělení, které dříve vedla žalobkyně. Ostatně samotný zaměstnavatel prostřednictvím výpovědi statutárního zástupce žalovaného anonymizováno jméno jméno jméno (který dle čl. 3 vnitřního předpisu instituce číslo 2016 – vnitřní mzdový předpis radu Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i., účinného od 1. 5. 2016 má právo určit výši osobního příplatku) potvrdil, že právě pro jeho rozsáhlé zkušenosti a schopnosti při zajištění rozvoje vědecké odborné činnosti a pro zajišťování grantů byl anonymizováno jméno příjmení, titul za jménem oceněn přiznáním osobního přípatku, který při srovnání s osobním příplatkem přiznaným žalobkyni, dosahuje vyšší částky. Kromě uvedeného při stanovení výše osobního přípatku lze zohlednit nejen rozdílné druhy práce (dle kvalifikačních stupňů) žalobkyně příjmení jméno příjmení, anonymizováno a anonymizováno jméno příjmení, titul za jménem, nýbrž také to, že anonymizováno jméno příjmení, titul za jménem kromě toho, že zastával řídící funkci vedoucího Oddělení anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova (stejně jako žalobkyně), byl také vědeckým poradcem ředitele v oblasti anonymizována dvě slova.

44. V souhrnu lze uvést, že pokud žalobkyně srovnává takto odlišné kvalifikační zařazení zaměstnanců, není její názor správný a nemůže to vést k možné diskriminaci na pracovišti žalovaného ve vztahu k odměňování zaměstnanců.

45. Soud je podobného názoru také u tvrzení diskriminačního jednání žalovaného ve vztahu k odměňování žalobkyně k jiným zaměstnancům, a to anonymizováno jméno jméno, jenž konal práce u žalované s druhem práce technik, oceněný dle mzdového předpisu žalovaného v třídě O8, rovněž tak srovnání se zaměstnancem anonymizováno jméno jméno, anonymizováno, jenž byl zařazen dle kvalifikačního stupně ve třídě V5, neboť v obou případech žalobkyně srovnává odlišné druhy práce (postdoktorand x technik; postdoktorand x vědecký pracovník). Jako správné srovnání v případě možné diskriminace zaměstnanců na úrovni mzdy lze srovnat pracovní náplň a mzdu žalobkyně a anonymizováno. příjmení příjmení, anonymizováno, když druh práce obou zaměstnanců je postdoktorand (V3). Při srovnání soud z listinných důkazů zjistil, že osobní příplatky žalobkyně jsou vyšší než osobní příplatky anonymizováno. příjmení příjmení, anonymizováno a v daném případě má za to, že mezi žalobkyní a anonymizováno. příjmení příjmení, anonymizováno nedošlo ke znevýhodnění žalobkyně z důvodu pohlaví ve vztahu k výši mzdy zaměstnanců. Zde soud zkoumal stejný kvalifikační stupeň pracovních pozic a posuzoval tedy stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, když přihlédl k judikatuře Nejvyššího soudu ČR i Soudního dvora Evropské unie (srov. rozhodnutí C -309/97 - Angestelltenbetriebsrat versus Wiener Gebietskrankenkasse, č. C – 109/88 – Handels – Og Kontorfunktionaerernes Forbund I Danmark versus Dansk Arbejdsgiverforening).

46. S ohledem na uvedené má tedy soud za to, že žaloba není důvodná, a proto ji zamítnul.

47. Dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a je tak povinna hradit náklady řízení. Náklady řízení státu jsou představovány náklady za tlumočení při přepisu rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, které si soud byl nucen na návrh žalobkyně zpracovat tak, aby byl zajištěn překlad z jednacího jazyka Evropské unie do jednacího jazyka (čeština). Náklady dosáhly částky ve výši 11.799 Kč. Na základě těchto skutečností soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

48. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalobkyni. Náleží mu proto plná náhrada nákladů řízení, které jsou představovány odměnou právního zástupce žalovaného dle ust. § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), ve znění účinném ke dni vykonání úkonu právní služby, a to za sedm úkonů právní služby po 8.860 Kč a dva půl úkony právní služby po 4.430 Kč, dále za devět náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu (úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – vyjádření k žalobě, účast na jednání před soudem dne 16. 10. 2019 – půl úkon, dne 20. 1. 2021, 14. 10. 2020, 17. 3. 2021, 29. 9. 2021 a 8. 12. 2021, účast na prvním setkání s mediátorem – půl úkon), a daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 15.451,80 Kč dle ust. § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Celkem se jedná po zaokrouhlení o částku 89.032 Kč, kterou je žalobkyně povinna zaplatit k rukám zástupce žalovaného v souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. O třídenní lhůtě bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

49. Soud ohodnotil dva úkony právní služby (účast na prvním setkání s mediátorem a účast na jednání před soudem dne 16. 10. 2019) dle § 11 odst. 2 písm. g) advokátního tarifu, když v souladu s ust. § 11 odst. 3 advokátního tarifu je toho názoru, že účast při přípravě jednání je oběma úkonům svou povahou i účelem nejbližší.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, řádně a včas, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.