MSBR 42 C 249/2020-26

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr Petrou Sedláčkovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:; název žalobkyně, IČO: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem titul. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:; celé jméno žalovaného, narozený dne datum ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 1.385 Kč s příslušenstvím - příspěvek za nepojištěné vozidlo

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.385 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 1.385 Kč od 27.10.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.368 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne datum domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1.385 Kč s příslušenstvím představující dlužný příspěvek z titulu provozování vozidla bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a to za období od datum do datum. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil.

2. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.

3. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:

Žalovaný je ve veřejném rejstříku registru silničních vozidel evidována jako provozovatel motorového vozidla škoda příjmení, r.z. anonymizováno, příjmení: anonymizováno. Jak plyne z evidencí smluvních pojišťoven, pro toto vozidlo nebylo v období od datum do datum sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vozidlo tak nebylo po dobu 31 dní pojištěno, ačkoli bylo stále vedeno jako provozované; za uvedených 31 dnů vyplývá výše příspěvku částce 1.085 Kč (31 dnů x denní sazba 35 Kč). Prvotní mimosoudní náklady uplatnění příspěvku jsou podzákonným předpisem stanoveny na částku 300 Kč. Dopisem ze dne datum byl žalovaný ze strany žalobce vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobce z důvodu provozování vozidla bez sjednaného povinného ručení v uvedené době. Dopisem ze dne datum a datum byly žalovanému ze strany žalobce zaslány upomínky k úhradě dlužného příspěvku. Dopisem ze dne datum byla žalovanému adresována předžalobní výzva. Žalovaný do dnešního dne neuhradil ničeho.

4. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1.1.2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po tomto datu.

5. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“).

6. Právním posouzením soud dospěl závěru, že žalovanému na základě § 4 odst. 1, 3, 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikla povinnost uhradit do garančního fondu žalobkyně příspěvek za užívání a provozování vozidla bez sjednaného zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jehož výše dle vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb. odpovídá částce celkem 1.085 Kč, a to dále spolu s mimosoudními náklady ve výši 300 Kč dle této vyhlášky. Bylo prokázáno, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku a je tak povinen zaplatit žalobci též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po datu splatnosti příspěvku k datu datum. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.368 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.385 Kč sestávající z částky 200 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení a návrh ve věci samé) a částky 100 Kč (za výzvu k plnění) dle § 11 odst. 1, 2 a.t. včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 168 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč.

Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).

8. V souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.